načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Cesta na popraviště 2 - Vladimír Šindelář

  > > > > Cesta na popraviště 2  

Kniha: Cesta na popraviště 2
Autor:

Obraz justice na evropském kontinentu od středověku až po nepříliš vzdálenou minulost přibližuje Vladimír Šindelář souborem příběhů nejen ze sousedního Německa či revoluční ...


Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  169
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  199 Kč
15%
naše sleva
5,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Rok vydání: 2014-07-01
Počet stran: 280
Rozměr: 145 X 235 mm
Úprava: 329 stran : ilustrace , 1 mapa, portréty, 1 plán, faksim.
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Doporučená novinka pro týden: 2013-10
ISBN: 9788073887599
EAN: 9788073887599
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Obraz justice na evropském kontinentu od středověku až po nepříliš vzdálenou minulost přibližuje Vladimír Šindelář souborem příběhů nejen ze sousedního Německa či revoluční Francie, ale i z Anglie, Itálie, států Pyrenejského poloostrova či skandinávských zemí. Příběhy lidských osudů z celé Evropy zaznamenávají nejen okolnosti skutků, průběh událostí a způsoby exekucí, zobrazují také postoj společnosti a její cit pro obsah slova spravedlnost. (příběhy z Evropy)

Předmětná hesla
* 12.-19. století
Hrdelní soudnictví -- Evropa -- 12.-19. stol.
Popravy -- Evropa -- 12.-19. stol.
Kati -- Evropa -- 12.-19. stol.
Kniha je zařazena v kategoriích
Vladimír Šindelář - další tituly autora:
Zkažená krev Zkažená krev
Šindelář, Vladimír
Cena: 200 Kč
Cesta na popraviště 1 Cesta na popraviště 1
Šindelář, Vladimír
Cena: 254 Kč
Zločiny za časů C. K. monarchie Zločiny za časů C. K. monarchie
Šindelář, Vladimír
Cena: 143 Kč
Vražedné příběhy z Čech a Moravy Vražedné příběhy z Čech a Moravy
Šindelář, Vladimír
Cena: 234 Kč
Kriminální příběhy ze staré Šumavy 3 Kriminální příběhy ze staré Šumavy 3
Šindelář, Vladimír
Cena: 225 Kč
Vraždy něžnou rukou - Hrdelní zločiny žen, které kdysi vzrušily veřejnost Vraždy něžnou rukou
Šindelář, Vladimír
Cena: 242 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

13
POPRAVIŠTĚ
SLADKÉ FRANCIE
F
rancie, krásná země s  množstvím historických
památek, není jen pravlastí vytříbené kuchyně, dobrého vína
a oděvní kultury, ale je také zemí bohatých a dramatických
dějin. Po několik století udávala tón evropské politice a na jejím
území se prolnuly mnohé lidské osudy, na nichž lze dobře
dokumentovat, jak spletité mohou být cesty lidského života.
Vyberme z  těch dramatických příběhů francouzských dějin
alespoň některé.
Na  počátku dvanáctého století vznikl v  Jeruzalémě jeden
z  největších a  nejmocnějších křesťanských rytířských řádů
ve dvanáctém a třináctém století, templářský řád Pauperes
commilitones Christi templique Salomonici – Chudí rytíři Krista
a  Šalomounova chrámu, rytíři templu (lat. templum =
posvátný okrsek, chrám, shromaždiště). Sídlili na  hradě postaveném
na troskách Šalomounova chrámu, zajišťovali bezpečnost
poutníkům, kteří z  přístavu Jaffa putovali do  Jeruzaléma. Později





CESTA NA POPRAVIŠTĚ
14
se účastnili křižáckých tažení. Sp ojovali dvě vlastnosti, nutné
k vojenskému řemeslu: pohrdání nebezpečím a odřeknutí se
pohodlí a  vymožeností světa. V  porovnání s  johanity, pozdějšími
maltézskými rytíři, kteří se původně starali zejména o nemocné
poutníky, byli templáři bojovný, aktivní řád. Vždy byli
povinni přijmout boj, nehledět na  protivníkovu přesilu, nevydat nic
z  toho, co měli chránit, vítěze nesměli žádat o  milost, rovněž
nesměli dávat výkupné. Nikdy neodpočívali, nesměli přestoupit
do jiných, tedy méně přísných řádů.
V bitvě na nich často záležel konečný výsledek. V méně
šťastných chvílích neváhali, okázale přitom pohrdajíce
vlastní smrtí. Například roku 1250 v  bitvě u  egyptského města
Mansúry, v  níž byl poražen a  zajat francouzský král
Ludvík IX. řečený Svatý, templáři tvořili přední voj Francouzů,
a když mladý a zbrklý hrabě d’Artois nedbal jejich dobře
míněných rad a pronásledoval nevěřící až do města, cítili se
natolik vázáni povinností, že ho následovali a byli do jednoho
pobiti.
Oddaný, statečný a  užitečný řád měl největší možná
privilegia. Templáře směl soudit pouze papež, byl však příliš daleko,
a tak se na něj obracel jen málokdo. Ve sporech směli být
i svědky, natolik se jim důvěřovalo. Nemuseli platit cla, daně ani mýtné
a stali se velmi bohatým řádem. Zájemců o členství v řádu bylo
mnoho, ale výběr byl velmi přísný, papež Inocenc III. považoval
za čest, že se mohl stát přidruženým členem řádu, zatímco
francouzský král Filip Sličný o přijetí žádal marně.





15
POPRAVIŠTĚ SLADKÉ FRANCIE
Václav Hollar (1607–1677): Velmistr templářů. Nedatovaná rytina z archivu
univerzity v Torontu





CESTA NA POPRAVIŠTĚ
16
Když křížové výpravy skončily, velmistr Jacques de Molay
přesídlil do Francie, kde měli templáři nejvíce statků. Jejich
střediskem se stal palác Temple v Paříži, v okolí žili služebníci řádu,
jeho přátelé a  sympatizanti. Vznikla městská čtvrť, která
tvořila celou třetinu tehdejší Paříže. Řádové domy měly právo azylu,
čehož využil král Filip Sličný roku 1306, když ho pronásledoval
Templářští rytíři. Kresba v romantickém pojetí 19. století





17
vzbouřený lid. Pařížský Templ byl střediskem řádu a  konala se
zde zasedání generální kapituly, na níž závisely provincie
Portugalsko, Kastilie a Leon, Aragon, Mallorca, Německo, Itálie,
Apulie, Sicílie, Anglie a Irsko. Věž z roku 1222 stála ještě v době Velké
francouzské revoluce, byla v ní vězněna královská rodina
a Ludvíka XVI. odtud v kočáře vezli na popraviště.
Poté co templáři odešli ze Svaté země, začala odumírat jejich
vojenská činnost a mnozí členové řádu se začali věnovat
hospodářským cílům, přesněji – hromadění majetku, třebaže pozdější
představy o  pokladech řádu byly nepochybně zveličené.
Doloženo však je, že král Filip Sličný si od  templářů půjčoval velké
sumy. Když pak u  nich v  roce 1306 našel azyl před
vzbouřenými poddanými, zřejmě měl možnost jejich poklady spatřit; rytíři
Templářská citadela v Paříži; ve velké věži byla za Francouzské revoluce vězněna
královská rodina
POPRAVIŠTĚ SLADKÉ FRANCIE





CESTA NA POPRAVIŠTĚ
18
byli příliš důvěřiví, ale  také hrdí a  před králem nic neskrývali.
Pravděpodobně tehdy Filipa Sličného ovládlo pokušení. Měl sice
mnoho peněz, ale potřeboval víc. Vítězství u Mons-en Puelle ho
přivedlo málem na  mizinu, byl donucen vzdát se vlámské části
Flander, musel odvolat nové daně, proti kterým se bouřili
poddaní v Normandii, Židé už byli ze země vyhnáni. Majetek templářů
se mu takřka přímo nabízel, navíc krále dráždili tím, že tvořili
Král Filip IV. Sličný (1268–1314)





19
stát ve  státě, královské moci nepodléhali, soudit je mohl pouze
papež. Navíc vzdoropapež Kliment V. (vl. jm. Bertrand de Goth,
arcibiskup v  Bordeaux), sídlící v  jihofrancouzském Avignonu,
byl pod silným francouzským vlivem, z této strany se Filip Sličný
nemusel ničeho obávat. Tak se stalo, co se dalo čekat (jako by se
potvrdilo, že pátek třináctého nepřináší nic dobrého):
V  pátek 13. října 1307 byl velmistr Jacques de Molay zatčen
a s ním sto čtyřicet templářů, kteří právě dleli v Paříži. Další
desítky pozatýkali v celé Francii. Úder to nebyl nečekaný, a templáři
Velmistr Jacques de Molay (1243/4–1314)
POPRAVIŠTĚ SLADKÉ FRANCIE





CESTA NA POPRAVIŠTĚ
20
o něm nemohli nevědět, ve své pýše však stále věřili, že král se
takového činu neodváží. Filip se ale ještě téhož dne osobně dostavil
do Templu, nechal sem dopravit svou pokladnici a přivedl armádu
úředníků, kteří začali sepisovat inventář. Touto konfi skací se
z krále stal boháč. Panovníkovo chování také naznačovalo, že templáři
jsou již odsouzeni a je nemyslitelné, aby je soud osvobodil. Také
nemůžeme tvrdit, že následující soudní jednání nebylo
zmanipulované. Templáře postupně obvinili z popírání Ježíše Krista,
plivání na kříž, sodomie, tajného spolku s ďáblem, pokusů se
saracénskou magií, z orientálních pověr. Sice není vyloučeno, že některé
zvyky a pověry blízkého Východu templáři skutečně praktikovali,
zejména v době, kdy tam žili, ale celkově má obžaloba pečeť
náboženské nesnášenlivosti. Soud obžalované obvinil z takových
zločinů, aby v žádném případě osvobozeni být nemohli.
Papež Kliment V. zákrok nepodporoval, ale ani se proti němu
nepostavil, cítil se zavázán, papežská tiára se na jeho hlavě octla
z velké části i díky francouzskému králi.
Uvězněné templáře vyslýchali na  mučidlech, neváhali
použít velmi kruté a  méně obvyklé způsoby. Jeden z  vyslýchaných
byl například pověšen za genitálie, rytíř Bernard Dugué de Vado,
kterému drželi nohy nad žhavým uhlím, při pozdějším soudním
jednání ukazoval dvě kosti, které mu vypadly z pat. Nelze se
divit, že mnozí templáři včetně velmistra de Molaye zločiny proti
Kristu přiznali. Papež posléze projevil snahu uspořádat církevní
inkviziční proces a templáři začali hromadně odvolávat, co
předtím na mučidlech přiznali. Král však svou kořist už nepustil.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.