načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla - Napoleon Hill

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla
-50%
sleva

Elektronická kniha: Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla
Autor:

Schází vám na cestě k úspěchu orientační smysl? Nejste schopni najít správný směr? Nejste si jisti, že pro dosažení cíle děláte to, co je třeba? Proč se některým lidem daří ... (celý popis)


hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: BIZBOOKS
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Počet stran: 192
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: překlad Radka Martincová
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 9788026501435
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Schází vám na cestě k úspěchu orientační smysl? Nejste schopni najít správný směr? Nejste si jisti, že pro dosažení cíle děláte to, co je třeba? Proč se některým lidem daří uspět, a jiným jako by se úspěch vyhýbal? Kniha starších, dosud nevydaných textů Napoleona Hilla vám poskytne tu nejlepší mapu na cestu k úspěchu, desetiletími ověřené rady, které neztratily nic ze své platnosti. Na základě příběhů úspěšných lidí své doby i svých vlastních zážitků dospěl Hill k definici patnácti nejdůležitějších ukazatelů, kterými byste se na své cestě měli řídit. Mezi tyto ukazatele patří například: •iniciativa •sebeovládání •práce s myslí •poučení z chyb •tolerance Pokud jste dosud nečetli nic od Napoleona Hilla, bude pro vás tato kniha skvělým prvním seznámením s nejprodávanějším autorem knih o osobním úspěchu. Pokud Hillovy knihy znáte, poskytne vám zajímavý pohled na to, jak přemýšlel a psal již řadu let před vydáním své první knihy. Napoleon Hill (1883–1970) byl americký autor, průkopník žánru literatury věnované osobnímu úspěchu. Jeho nejznámější kniha, Myšlením k bohatství (Think and Grow Rich), je jednou z nejprodávanějších knih všech dob. Hillova práce se zaměřovala na studium osobních přesvědčení, které vyústilo v učení „filozofie úspěchu“. Hillových knih byly prodány miliony kopií a dodnes zájem o ně nepolevuje. (nestárnoucí rady a doporučení)

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Cesta k úspěchu podle

Napoleona Hilla

Nestárnoucí rady a doporučení

S úvodem od Dona Greena,

výkonného ředitele Nadace Napoleona Hilla

BizBooks

Brno

2013


Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla

Nestárnoucí rady a doporučení

Vydává Nadace Napoleona Hilla

Překlad: Radka Martincová

Obálka: Václav Štojdl

Odpovědná redaktorka: Vendula Kůrková

Technický redaktor: Jiří Matoušek

Translation © Radka Martincová, 2013

COPYRIGHT © 2011 by The Napoleon Hill Foundation

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN 978-80-265-0123-7

Vydalo nakladatelství BizBooks v Brně roku 2013 ve společnosti Albatros Media a. s.

se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 18 042.

© Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí

být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli

způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.

1. vydání


Obsah

Úvod 5

Předmluva 9

I. CESTA K ÚSPĚCHU – PATNÁCT UKAZATELŮ 11

1. Touha jako konkrétní životní cíl 13

2. Sebevědomí 27

3. Iniciativa 35

4. Představivost 39

5. Nadšení 45

6. Činy 49

7. Sebeovládání 55

8. Zvyk odvádět více práce, než za kolik nás platí 65

9. Přitažlivá osobnost 77 10. Práce s myslí 85 11. Soustředění 93 12. Vytrvalost 101 13. Poučení z chyb 107 14. Tolerance 131 15. Uplatňování zlatého pravidla v praxi 151

II. ÚSPĚCH 165

III. VEDENÍ 177

IV. SÍLA ROZŠÍŘENÉHO OBZORU 183


Více informací o produktech spojených s Napoleonem Hillem:

Napoleon Hill World Learning Center

Purdue University Calumet

2300 173rd Street

Hammond, IN 46323-2094

Judith Williamson, ředitelka

Uriel „Chino“ Martinez, asistent / grafi cký designér

Telefon: +1 219 989 3173 nebo +1 219 989 3166

E-mail: nhf@calumet.purdue.edu

Napoleon Hill Foundation

University of Virginia-Wise

College Relations Apt. C

1 College Avenue

Wise, VA 24293

Don Green, výkonný ředitel

Annedia Sturgill, asistent

Telefon: +1 276 328 6700

E-mail: napoleonhill@uvawise.edu

Webové stránky: www.naphill.org


Úvod

Don Green

výkonný ředitel Nadace Napoleona Hilla

Z

amysleli jste se někdy nad tím, proč se některým lidem podařilo uspět,

a druhým jako by se úspěch vyhýbal? Právě tuto odvěkou otázku si Na

poleon Hill položil už v raném dětství a po celý zbytek života se jí nepřestal zabývat. Do té doby nevídaným způsobem se pokoušel zjistit, jak je možné, že někteří lidé dosahují úspěchu, zatímco miliony dalších nikoli.

Oliver Napoleon Hill se narodil roku 1883 v odlehlých horách v jihozápadní části státu Virginie. V  Hillově dětství nenalézáme žádné předzvěsti budoucího úspěchu. Autor narozený v dřevěném srubu jednou poznamenal: „Mí předkové živořili po tři generace v chudobě a nevzdělanosti a umírali, aniž by kdy překročili hranice tohoto horského regionu.“

Tamní způsob života byl ve srovnání s velkými městy na východě velmi prostý a lidé se nedožívali vysokého věku. Mnozí venkovští obyvatelé Virginie trpěli chronickými zdravotními problémy, které byly často způsobené nevhodným stravováním. Ani v případě Napoleona neexistovaly žádné zjevné důvody, proč by se právě on měl v životě dočkat výrazného úspěchu. Už v deseti letech přišel o matku, která se dožila pouhých šestadvaceti let. Rok nato se Napoleonův otec znovu oženil, a právě tehdy nastal v chlapcově životě klíčový obrat. Jeho nevlastní matka, Martha Ramey Bannerová, byla vzdělaná žena, vdova po řediteli místní střední školy a dcera lékaře. Právě ona v Napoleonovi odhalila potenciál, který do té doby nikdo nebyl schopen docenit. Rodina tehdy vyměnila pušku za  psací stroj a  Martha s  ním Napoleona naučila zacházet. Již v  patnácti letech na  něm začal sepisovat články do novin a také v pozdějších obdobích života pro něj byl nedocenitelným pomocníkem.


Kvalita výuky na  tehdejších školách s  výjimkou škol velkoměstských byla mizerná. Základní školy v horských oblastech fungovaly pouze po čtyři měsíce v roce a ani tehdy nebyla docházka povinná. Středních škol byla v celém státě pouhá stovka a většina z nich nabízela jenom dvou až tříletý studijní program. Dvacet let po Hillově narození se v celé Virginii nacházelo pouze deset čtyřletých středních škol. Už proto bylo stěží představitelné, že by se Napoleon mohl z nepříznivého prostředí vymanit, dosáhnout úspěchu a ovlivnit miliony lidí ze všech koutů světa.

Hill se k zážitkům z dětství ve svých článcích, knihách a projevech opakovaně vracel. Jeho vzpomínky na dětství byly povětšinou negativní, a není proto divu, že svůj vzestup z bídy během kariéry často zmiňoval.

Po dokončení dvouleté střední školy v městečku Wise ve Virginii se Hill rozhodl usilovat o  pozici vedoucího pracovníka. Zapsal se proto na  obchodní školu v nedalekém Tazewellu, kde navštěvoval kurzy, jež mu měly pomoci připravit se na práci ve světě obchodu.

Následně se rozhodl ucházet o  práci u  jednoho z  nejúspěšnějších mužů žijících v horách jihozápadní Virginie. Hill se tehdy nabídl, že mu bude během zkušební doby za možnost pracovat pro jeho společnost sám platit.

A tak se úspěšný a bohatý generál Rufus Ayres stal Napoleonovým novým zaměstnavatelem.

Je pochopitelné, proč Napoleon Hill se svou minulostí prožitou v nevědomosti a bídě zatoužil pracovat právě pro generála Ayrese.

Po dokončení studií na obchodní škole napsal Ayresovi:

„Právě jsem dokončil obchodní školu a  jsem kvalifi kovaný

k  tomu, abych pro vás mohl pracovat na  pozici sekretáře. Velmi

o takové místo stojím.

Nemám ale žádné předchozí zkušenosti, a proto je mi jasné, že

na počátku bude moje práce větším přínosem pro mne samotného

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla6


než pro vás. Pracovat pro vás mi tak bude ctí a jsem vám ochoten

za toto privilegium zaplatit.

Můžete po  mně požadovat jakoukoli sumu, která vám bude

připadat přiměřená, v případě, že se po třech měsících tato částka

stane mým platem. Částka, kterou bych vám měl zaplatit, mi poz

ději bude moci být odečtena z platu.“

Ayres mladého Napoleona přijal a ten pak do práce docházel časně ráno, zůstával v ní do pozdních hodin a byl ochotný odevzdávat něco navíc – pracoval více, než odpovídalo jeho odměně. A  právě ochota odevzdávat víc, než bylo potřeba, se stala jedním z Hillových principů úspěchu.

Ayresův příběh později posloužil Hillovi při studiu života úspěšných jednotlivců a jejich cesty na výsluní. V mládí během občanské války Ayres sloužil ve vojsku Konfederace. Po válce pracoval v obchodním domě a studoval právo. Později se stal velmi úspěšným právníkem a zastával post ministra spravedlnosti státu Virginia. Coby úspěšný obchodník se Ayres začal podílet na organizaci fungování bank, na provozu uhelných dolů a na dalších obchodních aktivitách. Právě díky známosti s Ayresem napadlo Hilla začít studovat práva a stát se advokátem.

Hill tehdy navrhl svému bratru Vivianovi, že po  přijetí na  Georgetownskou univerzitu využije svého spisovatelského talentu a bude oba dva na studiích podporovat.

Informace, které Hill tehdy shromáždil, odstartovaly jeho kariéru v psaní a přednášení o osobním úspěchu. Jeho poznatky se staly podkladem pro osmidílnou sérii Law of Success vydanou v roce 1928 a pro knihu Th ink and Grow Rich z roku 1937 (v češtině poprvé vydal Práh pod názvem Myšlením k  bohatství v  roce 1990), která se stala v  oblasti osobního rozvoje vůbec nejprodávanější knihou všech dob.

Kniha, do  které se nyní chystáte začíst, obsahuje pozoruhodné texty o úspěchu sepsané ještě před vznikem Hillovy první knihy. Nezapomínej

7Úvod


me, že když v roce 1908 pořídil rozhovor s Andrewem Carnegiem, zbývalo do vydání jeho první knihy ještě dvacet let.

Během těchto dvaceti let Hill psal, vyučoval a přednášel o svých principech a vydával vlastní časopisy Napoleon Hill’s Magazine a Napoleon Hill’s Golden Rule Magazine. Z článků otištěných v tomto časopise vznikla kniha, kterou právě držíte v ruce. Seznámení se s některými z Hillových starších textů může být přínosné pro čtenáře, kteří již znají Hillovy proslulé práce, ale i pro ty, kteří se s jeho dílem setkávají poprvé.

Hill později získal místo v časopise Bob Taylor’s Magazine. V roce 1908 dostal za úkol jet do New Yorku, navštívit zde Andrewa Carnegieho a pořídit s  ním rozhovor v  jeho rozlehlém sídle se čtyřiašedesáti místnostmi. Carnegie přicestoval do  Spojených států jako mladík s  velmi skrovným vzděláním. Tvrdá práce a úspěšné investice z něj učinily již v mladém věku milionáře. Když Hill s Carnegiem hovořil, bylo mu již 74 let a proslul založením koncernu U. S. Steel. Díky výnosu z prodeje U. S. Steel se Carnegie mohl až do  své smrti v  roce 1919 věnovat dobročinné práci a  rozdat 350 milionů dolarů.

Carnegie Hillovi vyprávěl o svých zásadách vedoucích k úspěchu a ještě během rozhovoru mu navrhl, aby vyzpovídal také další významné lídry a seznámil se s jejich životními příběhy. Hill souhlasil a nakonec svá zjištění zobecnil do série principů, jejichž dodržení mělo lidem pomoci v realizaci jejich snů.

Carnegie Hillovy texty o  významných lidech, jako byli John D. Rockefeller, Th omas Edison, Henry Ford či George Eastman, posléze opatřil úvodem. Sami dostanete příležitost zjistit, proč Hillovo dílo dosáhlo celosvětové oblíbenosti a ovlivnilo i současné trendy v osobním rozvoji více než knihy kteréhokoli jiného autora.

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla8


Předmluva

Nadace Napoleona Hilla

V

 roce 1908 pořídil mladý spisovatel Napoleon Hill rozhovor se zakla

datelem koncernu U. S. Steel Andrewem Carnegiem a  vyslyšel jeho

výzvu k nastudování příběhů dalších úspěšných jedinců. „Sepsání fi lozofi e úspěchu pomůže vyniknout i dalším lidem,“ povzbuzoval Hilla Carnegie. Hill jeho zadání vděčně přijal a během následujících dvaceti let rozpracoval fi lozofi i úspěchu a  začal o  ní přednášet. V  jedné ze svých přednášek Hill poznamenal, že po Carnegieho výkladu o fi lozofi i úspěchu se musel vydat do knihovny, aby zjistil, co slovo FILOZOFIE znamená.

V roce 1910 dostal Napoleon, žijící tehdy ve Washingtonu D.C., za úkol vydat se do Detroitu a udělat tam rozhovor s Henry Fordem, zakladatelem Fordových závodů, který započal s masovou výrobou automobilů dostupných pro široké vrstvy obyvatelstva.

Když během interview získával Hill informace o  Fordovi, Ford se mu mezi řečí pokusil prodat automobil ze své továrny. Hilla informace o  automobilu zaujaly natolik, že si jeden ford za  575 dolarů okamžitě koupil. Utracené peníze pravděpodobně patřily jeho budoucí manželce, jejíž bohatí rodiče ze západní Virginie se jí postarali o věno.

Po návratu z Washingtonu založil Hill vzdělávací instituci Automobile College of Washington, kde se lidé měli učit prodávat automobily.

Právě automobily se totiž staly jeho velkou láskou. Jako chlapec vyrostlý na venkově, kde si jenom málokdo mohl dovolit vlastní auto, Hill podobně jako mnozí ostatní považoval automobily za  symbol bohatství. Když pak vyšly jeho první knihy, zaplatil na  tehdejší dobu obrovskou sumu 25 tisíc dolarů za nový Rolls Royce.


Fascinace automobily ve  spojení se spisovatelskými ambicemi, které Hill pociťoval od dospívání, vedla Hilla k psaní textů, v nichž automobily hrály často důležitou roli. V  Hillově biografi i A  Lifetime of Riches (česky vydal Talpress pod názvem Cesta k bohatství v roce 1997) se píše, že „tak jako miliony jiných Američanů se narodil do  skromných až chudobných poměrů“. To jej nepochybně předurčilo k vášnivému obdivování až uctívání osobností, jako byl Th omas Alva Edison, vynálezce žárovky, fonografu a  stovek dalších věcí; Andrew Carnegie, který podobně jako Edison postrádal důkladné formální vzdělání, a  přesto se mu podařilo založit U. S. Steel; Henry Ford, zakladatel Fordových závodů, a desítek dalších lidí, kteří se vypracovali díky vlastnímu úsilí a píli. Hilla zájem o  lidi, kteří uspěli, zatímco ostatním se to nepodařilo, doslova pohlcoval. Jako mnozí další snil o tom, že tyto velikány blíže pozná a načerpá moudrost, která je dovedla až k neobyčejným výsledkům.

Na rozdíl od většiny podobných obdivovatelů se však Napoleonu Hillovi jeho sen splnil. Nejenže se s nejvýznamnějšími Američany setkal a učinil na ně dojem, ale dokonce se mohl celý život zabývat tajemstvími jejich úspěchu a zprostředkovávat je celému světu.

Hill je mimo jiné autorem série patnácti článků nazvaných Billboards on the Road to Success (Ukazatele na cestě k úspěchu), které jsou představeny v této knize přesně v takové podobě, jak je Hill zaznamenal na svém starém psacím stroji. Články napsané před více než devadesáti lety jsou dnes právě tak užitečné jako v dobách, kdy na nich pracoval.

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla10


I.

CESTA K ÚSPĚCHU

PATNÁCT UKAZATELŮ



PėěēŃ ĚĐĆğĆęĊđ

TOUHA JAKO KONKRÉTNÍ

ŽIVOTNÍ CÍL

T

oužíte po životních úspěších!

Rádi byste si pořídili vlastní bydlení a zároveň měli v bance ulože

nou příjemnou fi nanční rezervu. Možná jste zároveň zatoužili po vlastním autě a  dalších vymoženostech, ze kterých byste se mohli těšit ve  volném čase.

Pokud se vydáte na  cestu k  úspěchu popsanou v  následujících kapitolách, získáte vše zmíněné – a možná ještě mnohem víc.

Cesta k úspěchu byla objevena, prozkoumána a pro usnadnění orientace vyznačena ukazateli. Tyto ukazatele vám napoví, jak byste se měli zachovat. Celkem jich bylo rozmístněno patnáct – pokud si přečtete, co je na  nich napsáno, a budete se jejich poselstvím řídit, v budoucím úspěchu vám už nic nebrání.

Autor, jehož sdělení najdete na těchto patnácti ukazatelích, zažívá v současnosti velký úspěch. Je majitelem domu, vlastní automobil a  má slušné konto v  bance. Oženil se a  má několik spokojených dětí. Úspěšný a  spokojený je i on sám, ačkoli mu na jeho cestě nikdo nepomáhal a nepožíval ani žádných neobvyklých výhod – ještě nedávno začínal jako prostý dělník v uhelných dolech.

Tento člověk uspěl, a  právě tak můžete uspět i  vy, pokud se budete na cestě za úspěchem řídit zmíněnými patnácti ukazateli.

Na prvním z nich je napsáno:

Konkrétní životní cíl!


Ještě dnes si rozmyslete, jaký je váš konkrétní životní cíl. Jakmile se roz

hodnete, svůj cíl si zapište, a  to jednoduchými, jasnými slovy. Musíte jej popsat tak srozumitelně, aby vašim řádkům porozuměl úplně každý.

Při popisování svého cíle postupujte následovně:

Pokud by vaším cílem bylo například vlastnit dům, automobil a pěkné

konto v bance a zároveň mít příjem umožňující vyšetřit si volný čas k odpočinku a zábavě, uvedli byste při defi nování svého cíle následující:

Mým konkrétním životním cílem je vlastnit dům, automobil

a pěkné konto v bance a zároveň mít příjem umožňující vyšetřit si

volný čas k odpočinku, relaxaci a zábavě. Na oplátku budu za tyto

životní radosti poskytovat nejlepší služby, jakých budu schopen,

a budu k práci přistupovat tak, aby byl každý, kdo za mé služby

zaplatí, plně spokojený s  výsledkem. Abych dosáhl toho, že můj

zaměstnavatel bude vždy spokojen s mým výkonem, budu se vždy

snažit odvést nejlepší výkon, jakého jsem schopen, bez ohledu

na  odměnu, jakou za  svou práci dostávám. Cítím totiž, že s  ta

kovým přístupem stoupnu v ceně u svého zaměstnavatele a ve vý

sledku budou mé služby skvěle odměněny. Ke svému konkrétnímu

cíli připojuji podpis a stvrzuji, že si svůj slib budu pročítat každý

večer před spaním během dvanácti po sobě jdoucích dnů.

Psychologové tvrdí, že každý, kdo sepíše svůj konkrétní cíl podobným

způsobem, jaký jsme viděli výše, a  pak si jej poctivě po  dvanáct večerů předčítá, se naplnění svého cíle dočká.

Mějte na  paměti, že právě konkrétní cíl je prvním krokem na  cestě

k úspěchu, a nezapomínejte, že autor ukazatelů, o nichž kniha pojednává, začínal jako obyčejný dělník v uhelných dolech s minimálním vzděláním, a přesto se mu podařilo rychle uspět. Pokud se budete držet směru vytyčeného v této knize, úspěch si jistě najde i vás.

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla14


Zanedlouho od chvíle, kdy sepíšete svůj konkrétní cíl, začnete pozorovat, že chod věcí se začíná měnit podle vašeho přání. Zjistíte, že vaši spolupracovníci vás berou vážněji a  že váš zaměstnavatel si začal všímat vaší práce a zdraví vás s dosud nevídaným úsměvem. Neviditelné síly vám přispěchají na pomoc a vám se začne dařit tak, jako by vás na vaší cestě provázela armáda přátelsky naladěných lidí hotových pomoci vám se vším, čím se zabýváte.

Zároveň si povšimnete, že i vy se ve vztahu ke svým kolegům a nadřízeným začínáte chovat přátelštěji. Budete trpělivější při rozhovorech s přáteli a jejich sympatie k vám se budou stále více prohlubovat. Nakonec se zbavíte všech nepřátel – všichni se k vám začnou chovat mile a pomáhat vám v naplňování vašeho cíle.

To vše vám slibuji jako člověk, který se uvedenými pokyny řídil a ověřil si, že fungují!

Nemějte obavy, že by ve  vašem případě nezafungovaly. Jednoduše se držte uvedených instrukcí a  rad, které budou následovat. Uvidíte, že do roka ode dne, kdy se tento text dostal do vašich rukou, budou vaši přátelé obdivovat vaši osobnost a z vás se stane přitažlivý, všemi oblíbený člověk. Navíc zjistíte, že vás vaši známí sami směrují k novým příležitostem, a to jednoduše proto, že z vás mají dobrý pocit. Dominantní touha utváří celý váš svět „Každý se chová podle toho, jak v hloubi duše smýšlí.“ Toto biblické přísloví v sobě ukrývá poselství, které podvědomě ovlivňuje naši pozornost. I když hebrejští učenci neměli k  dispozici zjištění moderní psychologie, vystihli podle Johna Hermana Randalla, autora knihy Culture of Personality, psychologický poznatek, podle kterého veškeré myšlení vyvěrá z citů a emocí obsažených v  naší mysli. Osobnost chápaná jako sebe si uvědomující celek spojující v sobě rozum, city a vůli se projevuje na základě kreativního procesu, který začíná prvním emočním podnětem, pokračuje přemýšlením a  završuje se aktem vůle. Ve  své poslední analýze Randall uvádí, že naše

15Touha jako konkrétní životní cíl


prožívání určují takzvané dominantní touhy. Naše osobnost pak vzniká rozvinutím těchto tužeb.

Svět každé osobnosti tudíž formuje její dominantní touha. Jinými slovy řečeno, každý člověk je takový, jaká je jeho dominantní touha. Všichni lidé toužící po něčem se svým způsobem modlí. Dominantní touha marnotratníka zněla: „Dej mi díl statku, kterýž mně náleží.“ Peary tvrdil, že po čtyřiadvacet let nepřestal ve dne v noci snít o svém jediném životním cíli – o dobytí severního pólu.

Také další významné osobnosti dosáhly úspěchu naplněním svých dominantních tužeb – Edison vynalezl žárovku, Stevenson zkonstruoval parní lokomotivu, Fulton vynalezl první komerčně využívaný parník, Napoleon ovládl Evropu, Johanka z  Arku se zasadila za  nezávislost Francie, Pavel z  Tarsu šířil křesťanství. Ať jsou naše modlitby správné, nebo nesprávné, vždy platí, že se nám vrátí jako bumerang. Proto je zapotřebí, aby naše dominantní touha byla čistá, nesobecká a v souladu s Boží vůlí.

Když poznáte něčí stálé touhy, můžete z nich jako z horoskopu vyčíst, čím se takový člověk stane. Ukažte mi, jaké obrázky si lidé věší na  stěny, jaké knihy mají v knihovnách, na jaké fi lmy chodí do kina, jakými přáteli se obklopují, a já vám povím, oč ve svých modlitbách prosí. Naše podvědomí totiž ovlivňuje jak zdroje naší imaginace, tak věci, které máme vepsané ve svém srdci, rozhovory, jichž se účastníme ve svých snech, a náš myšlenkový svět.

Jestliže naše dominantní touha určuje podobu našeho světa, je jediným možným způsobem, jak pro sebe vytvořit krásný svět, přemýšlet – slovy Ralpha Walda Trina – „srozuměný s nekonečnem“, promýšlet – slovy slavného Keplera – „Boží otázky po  Bohu samotném“ a  mít na  paměti slova modlitby: „Buď vůle tvá.“

Existuje jediný způsob, jak něčeho takového dosáhnout. Musíme usilovat o Boží přítomnost. Náš Pán nám prostřednictvím Písma ukazuje jak: „Když se modlíš, vejdi do  svého pokoje, zavři dveře a  modli se ke  svému Otci, který je vskrytu.“ Něco podobného by nám poradili i psychologové,

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla16


kdybychom po nich chtěli recept na efektivní myšlení. Psychologové i mystici se totiž shodnou na  téže metodě napojení se na  „Boží trůn“. Nejsme defi nováni pouze tím, co si myslíme, ale také tím, jak se ve svých srdcích modlíme. Modlitba nám umožňuje získat kontakt s  univerzálním vědomím, s energií mystické lásky všech živých bytostí, s věčným Bohem – naším nebeským Otcem.

Měli bychom se neustále snažit o přiblížení k Bohu. Modlitby bychom

měli spíš než jako přímluvu chápat jako spojení s vyšším vědomím, jako tvorbu a možnost realizace. Schopnost modlitby je největším bohatstvím, jaké člověk má. Není nutné ani žádoucí, aby váš potomek před ulehnutím k spánku odříkával večerní modlitby ze strachu, že na něj Bůh zapomene a přestane na něj v noci dávat pozor. Své děti učíme večerním modlitbám proto, že jim chceme pomoci nalézt cestu k  Bohu a  přivést je k  tomu, aby v dospělosti spojily své hlavní touhy s Boží existencí. Takový přístup skutečně funguje. Reverend James Higgins mi vyprávěl, že až do jedenadvaceti let se nikdy nesetkal s Biblí, nikdy nevkročil do kostela, ani v něm neslyšel nikoho odříkávat večerní modlitbu či Otčenáš. Ten jej ale naučila jeho matka a  on ho odříkával každý večer a  každé ráno od  nejútlejšího dětství. Poté, co uslyšel první veřejnou modlitbu, rozhodl se konvertovat a později také zasvětit svůj život dráze duchovního. Jeden springfi eldský student mi řekl: „Přednášky z aplikované psychologie paní McCollumové mi umožnily uvědomit si, že víra mé matky má vědecký základ, a to mě naplnilo dojetím.“ Matky, které učí své děti, jak se správně modlit, se chovají doopravdy moudře.

Skutečné modlitby pak představují dominantní touhy směřované

k Bohu. Právě modlení proto významně utváří naši osobnost.

Modlitby jsou čisté touhy duše,

vyřčené či nevyslovené.

Jsou ohněm, který v skrytu dýše,

ukrytý kdesi v hrudi tvé.

17Touha jako konkrétní životní cíl


K Bohu bychom se neměli obracet s prosbou o zázrak a splnění svých

přání. Měli bychom jej prosit, aby nám dopřál dostatek kreativní energie, s jejíž pomocí bychom sami mohli konat zázraky ve prospěch lidstva.

Každé ráno proto prosme Boha, aby nám dopřál zdraví, štěstí a úspěšné

splnění našich úkolů. Budeme tak životem procházet s  vědomím, že nám Bůh dodává energii pro naše snažení, a budeme sami usilovat o životní naplnění. Božský duch je schopen božských činů. Soustředění a modlitby jsou naší největší hodnotou, protože nám pomáhají stát se úspěšnými lidmi, kteří oddaně slouží ostatním.

V podobném duchu se nesou také slova Clintona Scollarda:

Měli bychom alespoň hodinu z každého dne

vyhradit svatým věcem – když ranní slunce

nahlédne oknem do pokoje, nebo když měsíc

na nebi zazáří jako naleštěný topaz,

tehdy, když drozd rozezní navečer

tesklivý nápěv. Jedinou hodinu

spočinout v tichém rozhovoru.

Ubohá duše najde útočiště,

neviditelná křídla jí pomohou vzlétnout

a ocitnout se v bílé záři Nevýslovného.

Asi před dvaceti lety napsal jeden jižanský autor knihu nazvanou Up

From Slavery (Pryč z otroctví, pozn. překl.). Ačkoli už není mezi námi, jeho dílo stále žije a s ním i jeho jméno, které bude známé pro mnoho nadcházejících generací. Součástí jeho odkazu je i průmyslová škola v alabamském Tuskegee, kterou založil pro příslušníky rasy, k níž sám patřil.

Sám jsem si knihu nedávno poprvé přečetl na doporučení Lincolna Ty

lera, vynikajícího newyorského právníka, a cítím se poněkud provinile, že jsem ji nepoznal už dávno, protože jde o  knihu, s  níž by se měl seznámit každý mladý muž a mladá žena.

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla18


Jestliže čas od času pociťujete ztrátu motivace, jděte si tuto knihu rozhodně vypůjčit do knihovny – dočtete se v ní o skutečných důvodech k rezignaci.

Booker T. Washington se narodil jako otrok. Nikdy se nedozvěděl, kdo je jeho otcem. Když došlo ke  zrušení otroctví, pocítil nehasnoucí touhu po vzdělání. Slovo touha je zde vytištěno kurzívou kvůli zdůraznění specifi ckého významu, který v tomto kontextu nese.

Washington se tehdy doslechl o škole pro barevné ve virginském Hamptonu. Ačkoli byl zcela bez prostředků, rozhodl se, že se z chatrče v západní Virginii do Hamptonu pěšky vydá.

V Richmondu si udělal několikadenní pauzu, aby zde mohl vykonávat pomocné práce při vykládce zboží z  lodi. Spával v  přístavu a  jako postel mu sloužila tvrdá zem. Z  peněz vydělaných prací na  lodi se snažil ušetřit co nejvíce, a  tak utrácel pouze několik centů denně za  prosté jídlo. Celé noci nad svou hlavou slýchal rytmický zvuk kroků kolemjdoucích, což jeho přebývání v přístavu ještě znesnadňovalo.

Ale nezměrná touha získat vzdělání ho hnala vpřed. Právě nezdolná touha nás vede k  cíli bez ohledu na  barvu kůže či množství knih, které vlastníme.

Když byla práce na  lodi hotová, Washington se znovu vydal na  cestu do Hamptonu. Na místo dorazil s majetkem čítajícím padesát centů, vypověděl vyučujícím svůj příběh a oni si jej prohlédli, aniž by dali najevo, zda může být ke studiu přijat.

Nakonec byl připuštěn k přijímací zkoušce – ta sice neměla mnoho společného s testy zadávanými na univerzitách, jako jsou Harvard, Princeton či Yale, zkouška to ale každopádně byla. Žena, která měla školní záležitosti na starost, mu totiž nakázala, aby vešel do budovy a uklidil tam jednu místnost.

Washington se vrhl do  práce s  vervou, protože ho poháněla obrovská touha po přijetí do školy. Nejprve místnost celkem čtyřikrát zametl a pak ji ještě čtyřikrát pečlivě vytřel hadrem na podlahu.

19Touha jako konkrétní životní cíl


Když se žena vrátila, aby zhodnotila jeho práci, vzala do ruky kapesník a zkoušela s ním hledat zbytky prachu na podlaze, avšak její úsilí bylo marné – nikde ani smítko. „Myslím, že do  této školy můžeš nastoupit,“ řekla potom chlapci.

Booker T. Washington se za  svého života seznámil s  množstvím mocných mužů, kteří jej sami žádali o  možnost setkání. On sám ale o  prestiž nestál a nedožadoval se ani „rovných práv“ s bílými.

Při promlouvání na veřejnosti dokázal své publikum doslova strhnout, hlavním triumfem jeho vystupování přitom byla jednoduchost. Nepotrpěl si na  velká slova a  nikdy neblafoval – jeho chování bylo vždy přirozené. Svým prostým a přímým vystupováním si získal srdce svého lidu i bělochů ve Spojených státech i v řadě dalších zemí.

Takový přístup může jistě posloužit jako dobrá lekce pro každého, kdo hledá slávu a věhlas v kterékoli oblasti.

Washington svým lidem říkal, že je lepší věnovat více času učení se, jak pokládat cihly, jak stavět domy či pěstovat bavlnu, než studiu mrtvých jazyků nebo literatuře. Pochopil správný význam slova „vzdělávat se“. Věděl, že člověk se vzděláváním rozvíjí zevnitř – učí se, jak poskytnout potřebnou službu a jak získat vše nezbytné a nepošlapat přitom práva ostatních.

Tuskegee v  Alabamě dnes patří mezi nejpokrokovější města. Díky výsledkům školy, kterou Washington založil, proslulo po  celých Spojených státech i v řadě dalších zemí. Sama škola a její zázemí pak tvoří jakési město ve městě.

Jedna z Washingtonových myšlenek obsažených v knize Pryč z otroctví obzvláště vynikla mezi ostatními. Washington prohlásil, že náš úspěch by neměl být posuzován podle toho, čeho jsme dosáhli, nýbrž podle „překážek, které se nám podařilo překonat“.

Jak pravdivé. Znám jednu newyorskou rodinu, která vlastní nejluxusnější nemovitosti ve  městě v  ceně milionů dolarů, avšak samotní členové této rodiny si poctivou prací nevydělali ani cent. Přesto jsou ve společnosti považováni za „úspěšné“.

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla20


Booker T. Washington se narodil jako otrok, jenž coby malý chlapec nikdy nevlastnil dostatek oděvu k tomu, aby se mohl celý obléci. V životě překonal takové nepřízně osudu, kvůli kterým by se většina z nás záhy vzdala a odešla s nepořízenou. On se ale postavil čelem dvěma nesmírně obtížným překážkám – rasovým předsudkům a bídě.

Navzdory všem znevýhodněním se mu podařilo vydobýt místo na slunci pro sebe i pro svůj lid a mnozí z těch, kteří nečelili tak náročným překážkám, mu mohli jenom závidět.

Washington měl svatou pravdu! Není důležité, jaké materiální bohatství člověku náleží, důležité jsou překážky, které po cestě překoná.

Washingtonovu knihu si v  každém případě přečtěte. Najděte si klidné místo, kde ji budete moci číst a  zároveň promýšlet její obsah. Srovnávejte Washingtonovy překážky s překážkami, na které jste v minulosti či v současnosti narazili vy a které vám připadaly nepřekonatelné. Četba této knihy pro vás bude cennou inspirací.

Jedná se totiž o knihu, která je zároveň výchovná i zajímavá, a její autor dokáže své čtenáře rozesmát i rozplakat. Vypráví například o své první čepici. Bookerova rodina byla příliš chudá na to, aby synovi mohla čepici koupit v obchodě, a tak mu ji matka ušila ze dvou kusů staré látky. Když se v  ní objevil mezi kamarády, kteří měli na  hlavách klobouky „kupované“, každý si z něj dělal legraci. Washington bez známek zadostiučinění dodává, že v budoucnosti většina posměváčků skončila ve vězení a ani ostatní neudělali zhola nic pro zlepšení své situace či postavení černého obyvatelstva

Všichni lidé, kteří se chtějí živit psaním, by si knihu Pryč z otroctví rozhodně měli přečíst. Autor před čtenáři neskrývá žádné informace a nesnaží se povyšovat sebe či svou rasu, případně jednomu nebo druhému připisovat nadměrné zásluhy. Celá kniha je sestavena velmi logicky a  z  každé stránky je znát pravdivost celého příběhu. Přečtěte si jej.

21Touha jako konkrétní životní cíl


Nyní nastal čas na  rekapitulaci našich zážitků z  minulosti. Pokuste se rozpomenout, co jste se v minulosti naučili a shledali užitečným, a zároveň zvažte, čeho byste v životě ještě chtěli dosáhnout.

Položte si následující otázky a pokuste se je zodpovědět:

Co jsem se naučil ze svých selhání a chyb? Jaké poučení pro budoucnost jsem si z  nich vzal? Co jsem udělal proto, abych v  životě dosáhl lepšího postavení? Jak jsem přispěl ke  zlepšení světa? Co je to vzdělání a  jak se mám vzdělávat já sám? Pomůžu si, když budu ostatním vracet jejich rány? Jak mohu dospět ke štěstí? Jak mám dosáhnout úspěchu? Co je to úspěch? A konečně, jakého hlavního cíle bych chtěl dosáhnout, než dojde na skládání účtů a odeberu se na věčnost? Jaký je můj životní cíl?

Dobře si promyslete své odpovědi a  sepište je na  papír. Výsledek vás může poněkud vyvést z míry, protože uvedené otázky vás při poctivém zodpovídání přimějí k mnohem intenzivnějšímu a kreativnějšímu myšlení, než na jaké jsme v běžném životě zvyklí.

Před zodpovězením poslední otázky se důkladně zamyslete. Poctivě rozvažte, co od života očekáváte. Poté přemýšlejte, jestli vám dosažení zvoleného cíle skutečně přinese štěstí a uspokojení.

Právě hledání štěstí je životní cestou, která přesahuje všechno ostatní. Při prozkoumávání svého nitra zjistíte, že všechno vaše konání je ve  výsledku motivováno hledáním štěstí. Toužíte po  získání peněz, které vám pomohou dosáhnout nezávislosti a  štěstí. Chtěli byste vlastní přepychový dům, ve kterém byste mohli být šťastní.

Při hledání odpovědí na  uvedené otázky nepochybně zjistíte, že štěstí – skutečně uspokojivého a trvalého štěstí – lze dosáhnout pouze díky pomoci druhým, k čemuž mnohdy peníze ani hmotné statky nejsou potřeba. V okamžiku, kdy uděláte něco pro štěstí druhých, zajistíte sobě samým hluboký prožitek štěstí.

Nebylo by skvělé učinit součástí vašeho životního cíle také dosažení štěstí?

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla22


Takřka v každém z nás dřímá skrytý génius čekající na silný impuls touhy, která jej probudí a přiměje k činu.

A proto naslouchejte, smutkem stižení bratři, již po hmatu hledáte cestu z temnoty selhání na denní světlo, kde na vás čeká úspěch a s ním i naděje.

Není důležité, kolik selhání máte za sebou nebo jak hluboko jste klesli – vždy se můžete znovu postavit na nohy. Lidé tvrdící, že životní příležitosti, které nás míjí, se už nemusejí opakovat, se hluboce mýlí. Nové příležitosti nám neustále klepají na dveře – nepokoušejí se vlomit dovnitř, ale trpělivě vyčkávají na prahu.

Co když budete vystaveni jednomu selhání za druhým? Každé selhání je skrytým požehnáním, které nás připravuje na další zkoušky. Pokud jste si žádným selháním dosud neprošli, měli bychom vás politovat, protože jste byli ochuzeni o možnost přirozeným způsobem dosáhnout skutečného vzdělání. Co když jste v minulosti chybovali? Copak mezi námi existuje někdo, kdo nikdy nechyboval? Zkuste najít člověka, který nikdy žádné chyby neudělal – pokud se vám to podaří, zjistíte, že takový jedinec zároveň nikdy nevykonal nic pozoruhodného.

Vězte, že od místa, kde byste se v životě rádi ocitli, vás dělí pouhý jeden skok. Je možné, že jste se stali obětí zvyku a jako mnozí další jste podlehli stereotypu průměrného života. Hlavu vzhůru, je možné z něho uniknout! Je možné, že se vám štěstěna dosud vyhýbala a  chudoba vás pevně svírá v  hrsti. Nevzdávejte se – brzy zjistíte, že existuje cesta, po  níž se budete moci vydat. Její mapa je tak jednoduchá, až se obávám, zda se ji rozhodnete využít. Pokud tak ovšem učiníte, dočkáte se zasloužené odměny.

Zlaté pravidlo

1

by mělo být přijato jako obchodní slogan každé fi rmy

a každého amerického profesionála a tištěno v záhlaví každého obchod

ního dopisu. 1

Pojmem „zlaté pravidlo“ je označována známá zásada, podle které bychom se

měli k lidem chovat tak, jak chceme, aby se chovali oni k nám (pozn. překl).

23Touha jako konkrétní životní cíl


To u h a je zárodkem všech lidských úspěchů. Díky síle vlastní mysli můžeme dosáhnout vytouženého bohatství, pracovních pozic, po nichž dychtíme, potřebných přátelství či dovedností nezbytných k dosažení jakéhokoli záslužného cíle.

Mezi „přáním“ a „touhou“ je podstatný rozdíl. Přání je pouhým zárodkem našich snů, zatímco silná touha kromě ideálů obsahuje také úrodnou půdu, sluneční svit a vláhu nezbytnou k rozvinutí a růstu. To u - ha je mystickou silou, která dokáže probudit génia dosud dřímajícího v  lidské mysli a  podnítit jej k  usilovné práci. Touha je jiskrou, ze které může vzejít plamen lidského snažení, právě touha také uvolňuje páru, díky níž můžeme přejít od slov k činům!

Život se skládá z nepřetržitého proudu rozhodnutí, která jsme nuceni či

nit – buď se rozhodujeme rychle, nebo nás příležitosti míjejí. Naše činy

i nečinnost na nás mají vliv, ať už dobrý nebo špatný. Naše osobnost je

utvářena pod vlivem nekonečného řetězce rozhodnutí, jimž jsme vysta

vováni po celý život až do posledního vydechnutí.

K probuzení touhy a její proměně v činy nás může podnítit ledacos. Někdy zapůsobí úmrtí přítele či příbuzného, jindy fi nanční trable. Zklamání, smutek a  nejrůznější nepřízně osudu mohou vyburcovat lidskou mysl k činům a přimět ji fungovat novým způsobem. V okamžiku, kdy pochopíte, že selhání je pouze dočasnou situací, která má navíc potenciál nabudit vás k dalším činům, zcela zřetelně si uvědomíte, že neúspěch je skrytým požehnáním. Když na  selhání a  neúspěchy pohlédnete v  příznivějším světle, začnete se přibližovat největšímu zdroji energie, jaký na zemi je. Vaše selhání vás napříště nebudou tížit, ale dodají vám sílu.

Už nyní se blíží váš šťastný den. Nastane v okamžiku, kdy pochopíte, že naplnění vašich cílů se neodvíjí od ostatních, ale od vás samotných! Příchodu tohoto nového dne bude předcházet den, ve kterém vám naplno dojde, jaká je síla vašich tužeb.

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla24


Již dnes v  sobě můžete začít probouzet silnou a  nezkrotnou touhu

po dosažení vysněných životních cílů. Snažte se, aby vaše touha byla úpl

ná a ucelená a aby dokázala ovlivnit většinu vašeho myšlení. Věnujte se

své touze ve  dne a  sněte o  ní v  noci. Soustřeďte se na  ni během každé

volné chvilky. Zapište si ji na  papír a  ten umístěte tak, abyste text měli

neustále na  očích. Napřete veškeré úsilí směrem k  jejímu uskutečnění,

a hle! Jako po dotyku kouzelné hůlky se váš sen změní ve skutečnost.

25Touha jako konkrétní životní cíl



DėĚčż ĚĐĆğĆęĊđ

SEBEVĚDOMÍ

D

ruhý ukazatel na cestě k úspěchu hovoří o sebevědomí.

Abyste úspěchu dosáhli, musíte nejprve věřit sobě samým. Sami

sobě uvěříte pouze tehdy, pokud vám důvěřují také ostatní. A chcete-li něčeho takového dosáhnout, musíte si jejich důvěru zasloužit. Jestliže vám bude každý člověk, se kterým se setkáte, tvrdit, že vypadáte nezdravě, budete muset brzy vyhledat svého lékaře. Pokud vám příští tři lidé, s nimiž se dnes setkáte, budou namlouvat, že vypadáte nemocně, začnete se zanedlouho cítit nemocní.

Pokud vám naopak všichni lidé, se kterými během dnešního dne přijdete do styku, budou říkat, jak příjemnými společníky jste, získáte vlivem jejich slov více sebedůvěry. Kdyby vás zaměstnavatel každý den chválil za práci, kterou odvádíte, začali byste více věřit v sebe samotné. Pokud vám vaši kolegové budou denně říkat, že si v práci vedete dobře, vaše sebevědomí tím bude ohromně posíleno.

Všichni potřebujeme někoho, kdo v nás bude věřit a povzbuzovat nás.

Někdo znalý věci jednoupoznamenal, že žena může dovést svého muže k úspěchu, bude-li ho na odchodu do práce každý den doprovázet úsměvem a povzbudivými slovy. Já sám vděčím svojí ženě za mnohé. Právě ona mě totiž každý den vyprovázela při odchodu do práce slovy:

„Dnes určitě odvedeš kus poctivé práce!“

Má žena mě nikdy nesekýrovala ani nekritizovala. Nikdy mi nevyčítala, že jdu pozdě. Ujišťovala mne o  mých schopnostech. Jednou učinila něco hodně zvláštního: sepsala vyznání, které mne nechala podepsat a které jsem si měl vystavit na místě, kde na něj po celý pracovní den dobře uvidím.


Zde je přepis celého textu:

Věřím v  sebe a  své schopnosti. Věřím také ve  schopnosti lidí,

s  nimiž pracuji. Důvěřuji svým přátelům a  rodině. Věřím, že

Bůh mi poskytne vše potřebné k  tomu, abych mohl uspět, budu

-li o úspěch usilovat prostřednictvím pokorné, výkonné a upřímné

práce. Věřím v sílu modlitby a nikdy se neodeberu k spánku, aniž

bych se předtím pomodlil k Bohu a prosil jej, aby mi dopřál trpě

livost s druhými a toleranci k lidem odlišného smýšlení. Věřím, že

úspěch je výsledkem inteligence a úsilí a nezávisí na štěstí, ostrých

loktech a  podvádění přátel, kolegů či zaměstnavatele. Věřím, že

podoba života se odvíjí od  našeho vlastního snažení, a  proto se

budu vždy chovat k ostatním lidem tak, jak bych si přál, aby se oni

chovali ke mně. Nebudu pomlouvat ty, které nemám v lásce, nebu

du svou práci brát na lehkou váhu bez ohledu na to, jak k ní při

stupují ostatní. Budu pracovat, jak nejlépe dovedu, protože jsem

se zavázal usilovat o životní úspěch a dobře vím, že každý úspěch

je výsledkem vědomého snažení. A konečně, odpustím všem, kteří

se mě pokusí urazit, protože vím, že i já se svým chováním občas

někoho dotknu, a přeji si, aby mi bylo odpuštěno.

Toto podpisem zpečetěné vyznání, jehož slov jsem se v životě snažil ze

všech sil dostát, sehrálo významnou roli na mé cestě od bídného postavení mladého dělníka v uhelných dolech až k dosažení úspěchu a bohatství.

I vám nepochybně prospěje podepsat takové vyznání a vystavit si je v prá

ci na místě, kde je budete mít po celý den na očích nejenom vy, ale také ostatní. Možná vám na počátku bude připadat obtížné svému vyznání dostát, brzy však pochopíte, že pro vše důležité je v životě třeba něco obětovat. Chceme-li získat sebevědomí, musíme vědomě usilovat o naplnění svého vyznání.

Jestliže žijete v manželství, svěřte se se svým vyznáním svému životní

mu partnerovi. Pokud ne, ukažte vyznání někomu, koho byste za partnera

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla28


či partnerku rádi pojali, a zeptejte se tohoto člověka, zda by vám mohl být při plnění vašich cílů nápomocen.

Chcete-li, aby ve vás ostatní věřili, věřte sami sobě. Chcete-li, aby ostatní

uvěřili ve váš úspěch, věřte v něj i vy sami. Svět nás často přijímá podle toho, jak se sami hodnotíme, a proto bychom o sobě neměli mít špatné mínění.

Víra v  sebe samého se skutečně vyplácí. Zároveň je užitečné usilovat

o  rozvoj takových vlastností, díky kterým můžeme i  ostatní dovést k  posílení jejich sebedůvěry. Že se něco takového vyplácí, si můžeme ukázat na  příkladu člověka, který se po  celý život snaží pomáhat druhým posílit jejich sebevědomí. Jednoho dne mu přišlo oznámení, že jistý úspěšný obchodník uvedl jeho jméno ve své závěti, podle níž mělo být rozděleno velké dědictví. Dárce na  vysvětlenou napsal: „Četba jedné z  vašich knih mi napomohla stát se úspěšným mužem. Proto bych vám rád odkázal část svého bohatství, abyste mohl i nadále pomáhat druhým, tak jako jste v minulosti pomohl mě.“

Učíme-li druhé, jak si mají pomoci, získáváme více než pouhé peníze –

odměnou je nám pocit štěstí. Bohatými nás totiž činí nejen peníze, ale také cosi, co za peníze koupit nelze a co na peníze není možné přepočítat. Když se naučíme pomáhat druhým, aby mohli pomoci sami sobě, získáme nejen peníze, ale i  něco navíc. Nejprve je ale nezbytné, abyste si věřili vy sami. Teprve pak budete moci dosáhnout opravdových úspěchů.

Vy

Jste nejdůležitějším člověkem na  světě. Právě ve  vás se spoju

jí všechny předpoklady úspěchu. Ve  vašem nitru jsou přítomny

všechny skryté síly, díky nimž budete moci naplnit své tužby a do

sáhnout úspěchu i  štěstí. Tato kapitola vám pomůže uvědomit si

vlastní hodnotu – pomůže vám pochopit, že jste nejdůležitějším

člověkem na světě.

29Sebevědomí


Můžete získat vše, po čem toužíte, jelikož během rozvoje vašich schopností budou vaše tužby nabývat konkrétnější podoby. A pokud dobře porozumíte svým tužbám, budete moci udělat vše pro jejich naplnění.

Zisk slávy, moci a bohatství může být dílem pouhé náhody. Získáte-li je ale takto nečekaně, můžete o ně opět přijít, pokud je nebudete připraveni přijmout a užívat správným způsobem.

Veškerá naše síla je ukryta v našem v nitru. V životě bychom se měli cítit povinováni především vůči sobě samým. Chceme-li svým povinnostem dostát, musíme se snažit zanechat otisk v  myslích lidí, které potkáváme, usilovat o pozvednutí standardů okolního prostředí i celkové atmosféry.

Možná patříte mezi stovky nebo tisíce lidí, kteří společně pracují v sídle velké obchodní společnosti, a  vaše každodenní povinnosti vám připadají monotónní a triviální. Možná tak nenacházíte žádné důvody k entuziasmu a osobní hrdosti. Přesto buďte sami sebou a snažte se ukázat ostatním, co ve  vás je. Vaše práce bude vždy taková, jakou ji chcete mít a  jakou si zasloužíte. Klíč k  úspěchu přitom nespočívá ve  vaší pozici, ve  výši platu či pracovních podmínkách a vyhlídkách, ale jen a pouze ve vás samotných.

Věřte svým vlastním schopnostem a dokážete velké věci. Pouze víra ve vás samotné může přimět ostatní, aby uvěřili ve váš potenciál.

Věnujte všem úkolům, které jsou vám svěřeny, plnou pozornost, upřímný zájem a  maximální úsilí. Plňte je tak, aby si ti nahoře vašeho snažení všimli. Jejich zájem spolehlivě vzbudíte tehdy, budete-li práci odvádět s elánem a s rozumem. Stručně řečeno, záleží jenom na vás.

Jste-li sklíčení ze všeho, co vás v životě potkává, škodíte svému sebevědomí, aniž byste si jakkoli pomohli. Odhodlanost a dychtivý přístup k práci vás naopak brzy přivedou k lepším výsledkům.

Chcete-li dosáhnout povýšení v práci, rozhodně nemusíte vyčkávat, až se uvolní místo úmrtím některého z vašich nadřízených. Čekat, až taková situace nastane, samozřejmě můžete, ale rozhodně to není nutné ani žádoucí, protože takový přístup vás jenom vyčerpá a otráví. Za svůj úspěch jste

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla30


zodpovědní pouze vy sami. Pokud o sobě budou mít všichni zaměstnanci vysoké mínění a  své sebehodnocení promítnou do  pracovního úsilí, každá fi rma dříve či později přestane možnost povýšení podmiňovat délkou praxe. To však neznamená, že byste při hodnocení vlastní důležitosti měli zabřednout do nadutého egoismu. Nepodléhejte sebechvále. Při hodnocení svých schopností byste si měli uchovat chladnou hlavu.

Když poznáte vlastní význam, budete schopni plně využít svůj potenciál a  uplatnit dovednosti smysluplným způsobem. Pochopíte, že máte na  víc, než jste se domnívali. Chovejte se podle toho.

Snažte se v současném zaměstnání pracovat lépe, než kdokoli z vašich vrstevníků či lidí s podobnou praxí. Tak prokážete, že zvládnete i náročnější úkoly na vyšších pozicích. Obtížnější úkoly na sebe jistě nenechají dlouho čekat, a pokud je budete plnit s dosavadním elánem, další povýšení se stane nevyhnutelným. A tak budete pokračovat dál a dál. Záleží jen na vás – pokud se rozhodnete stoupat, nikdo a nic vás nesrazí zpátky dolů.

Platí, že nejúspěšnější lidé často začínali takřka z  ničeho a  mnohdy na tom byli hůř než většina ostatních včetně vás, ať už je vaše současná pozice jakákoli. Podařilo se jim však poznat sebe samé, odhalit vlastní potenciál a sílu věty „Já chci“. Pamatujte si, že příležitosti k nám samy nepřijdou, pokud o sobě nebudeme mít dostatečně vysoké mínění na to, abychom se jich dokázali chopit.

Snažte se zlepšovat výkon v práci, kterou vykonáváte. Ukažte ostatním, že dokážete udělat více při nasazení menšího množství duševní a fyzické energie.

Není vaším údělem prožít celý život za  podmínek, ve  kterých se dnes nacházíte. Jste-li připraveni stoupat, vždy se najde prostor k růstu. Brzy zjistíte, že stoupání vám působí radost. Práce totiž může být radostná, pokud si z  ní učiníme potěšení. Bezduchá dřina neskýtá smysl pro nikoho, kdo směruje k životnímu cíli.

Lepší práce než vaše dosavadní zaměstnání na na vás již čeká. Nezískáte ji pouze tím, že o ni budete žádat. Ať už ji získáte jakkoli a kdykoli, budete

31Sebevědomí


se v  ní muset usilovně snažit, abyste byli připraveni na  další úkoly. Svět čeká na lidi, kteří se hodnotí vysoko, jsou schopni vykonávat svěřené úkoly efektivně a  se skvělými výsledky. Lepší pozice na  vás sice čeká, ale abyste ji mohli získat, musíte prokázat svou užitečnost odhodláním a  výbornými výkony ve stávajícím zaměstnání. Někdo si vašeho snažení jistě všimne a využije ho.

Vše, po čem toužíme, bychom si měli být ochotní odpracovat. Neužírejte se úspěchy druhých lidí. Sledujte své vlastní cíle. Věnujte se plnění stávajících úkolů a netravte příliš mnoho času přemýšlením o výsledku – ten se totiž nevyhnutelně a zákonitě dostaví.

Važte si sebe samých a buďte na sebe nároční. Buďte sami sobě tím nejnáročnějším nadřízeným.

Pamatujte si, že vy jste to nejdůležitější, a proto o sobě smýšlejte dobře a tvrdě pracujte ve svůj prospěch. Váš rozvoj přinese zisk i ostatním – neupírejte jim jej. Nepochybujte o tom, že vaše odměna je tak jistá, jako práce, která vám ji má přinést.

Nelitujte se. Nepodceňujte se. Důvěřujte si.

Jste ten nejdůležitější člověk na světě a můžete být, čímkoli chcete. Nikdo pro vás neudělá tolik, jako pro sebe můžete udělat vy sami . Vše je jen na vás.

„Pochyby jsou zrádci. Berou nám to, co bychom mohli získat,

jen nemít strach to zkusit.“

– Shakespeare

Lincoln se narodil v  dřevěném srubu a  dotáhl to až do  Bílého domu jenom proto, že věřil v sebe samého. Napoleon se narodil jako chudý Korsičan a podrobil si půlku Evropy, protože věřil sám sobě. Henry Ford začínal jako chudý farmářský synek, a protože si věřil, dokázal v životě víc než kdokoli jiný. Rockefeller začínal jako chudý knihkupec a  díky sebedůvěře

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla32


se z  něj stal nejbohatší muž na  světě. Všem se podařilo splnit si životní

přání, protože měli dostatek sebedůvěry a věřili ve své schopnosti. Nyní je

zapotřebí položit si otázku, proč se také vy nerozhodnete, po čem v životě

toužíte, a nevydáte se to hledat.

33Sebevědomí



TţĊęŃ ĚĐĆğĆęĊđ

INICIATIVA

T

řetím ukazatelem na cestě k úspěchu je iniciativa.

Být iniciativní znamená zjednodušeně udělat něco dříve, než je

nám to uloženo někým jiným.

Vyrostl jsem v  městečku Wise ve  virginských horách, kde jsem získal jenom nejzákladnější vzdělání. Když jsem začal pracovat v dolech jako nosič vody, neměl jsem žádný pořádný domov a společnost mi dělalo jen pár kamarádů.

Protože jsem nebyl nošením vody zcela vytížený, rozhodl jsem se ve  zbývajícím čase pomáhat vozkům s  vypřahováním mul při nakládání uhlí. Jednoho dne šel okolo majitel dolu a zahlédl, jak vozkům vypomáhám s jejich prací. Zastavil mne a zeptal se, kdo mi práci navíc uložil.

„Nikdo, ale měl jsem zrovna volno, a tak mě napadlo, že bych mohl přiložit ruku k dílu a pomoci vozkům,“ odpověděl jsem.

Majitel se chystal k odchodu, ale náhle se ke mně otočil a dodal: „Stav se dnes večer po práci v mojí kanceláři.“

Dostal jsem strach, že asi přijdu o práci, když dělám něco, co mi nikdo nedal za úkol. Do majitelovy kanceláře jsem se proto večer dostavil s hrůzou v očích a s podlomenými koleny.

Majitel dolu si všiml mého zděšení a rychle mi vysvětlit, že se nemusím ničeho bát. Nabídl mi křeslo a řekl:

„Víš, že v těchto dolech zaměstnáváme několik set mužů a k tomu více než dvacítku vedoucích, kteří sledují, zda ostatní dělají to, co mají? Ze stovek našich zaměstnanců jsi byl první, koho jsem si zavolal do své kanceláře proto, že pomáhal druhým, aniž by o  to byl někým požádán. Máš jednu


vzácnou vlastnost – iniciativu. Pokud ji budeš prokazovat i  v  budoucnu, máš šanci dosáhnout jakéhokoli postavení, po kterém zatoužíš.“

Poté se majitel dal znovu do práce a já jsem vstal a vyklouzl z místnosti.

Byl to jeden z  nejšťastnějších okamžiků mého života. Šel jsem k  majiteli s obavou, že mne propustí, a on mi místo toho složil poklonu.

Za  pět let jsem byl jmenován generálním ředitelem téhož dolu a  pod

mým vedením pracovalo více než tisíc mužů. Tak jsem se stal nejmladším generálním ředitelem uhelného dolu v  celých Spojených státech. Zaměstnanci mne měli rádi, protože ke mně pociťovali důvěru. Za výplatní okénko jsem nechal pověsit velkou ceduli, na níž stála následující slova:

MÝM SPOLUPRACOVNÍKŮM

Před pěti lety pracoval generální ředitel tohoto podniku jako

nosič vody s výdělkem padesát centů na den. Jednoho dne si maji

tel dolu všiml, jak pomáhá s vypřahováním mul před nakládáním

uhlí.

Práci navíc po něm nikdo nepožadoval a nedostával za ni za

placeno. Pracoval prostě proto, že chtěl vozkům ulevit v jejich těžké

práci. Podobný iniciativní přístup by měl být součástí výbavy ka

ždého člověka. Každý, kdo si u tohoto okénka vyzvedává odměnu,

má stejnou možnost postupu na  zodpovědnější místo, jakou měl

tento nosič vody, a může stejným způsobem dosáhnout povýšení.

Nikdo z  vás není nucený vypomáhat ostatním s  jejich prací,

zároveň vám v tom ale nikdo ani nebrání. Pokud se kdokoli z vás

rozhodne prokázat takovou iniciativu, jakou projevil tento nosič

vody, možná jednou získá jedno z  nejlépe placených zaměstnání

na tomto pracovišti, protože mu v jeho úsilí nikdo nebude bránit.

Počínaje dnešním dnem se snažte využívat všechny příležitosti, které se

otevírají před těmi, kdo projeví dostatečnou iniciativu – právě iniciativa je totiž nejdůležitějším ukazatelem na cestě vedoucí k úspěchu.

Cesta k úspěchu podle Napoleona Hilla36


Pokyny spojené s  ukazatelem týkajícím se iniciativy jsou jednoduché a snadno splnitelné. Pokuste se v příštích deseti dnech projevit alespoň jednou denně iniciativu a udělejte v práci něco, co vám nebylo uloženo za úkol. Své předsevzetí si nechte pro sebe – řiďte se jím, aniž byste o něm ostatním cokoli říkali. Pokud z povahy své práce nemůžete vykonávat úkoly, kterými vás nikdo nepověřil, snažte se alespoň trochu zrychlit tempo a stihnout za stejnou dobu odvést více práce v lepší kvalitě než dřív. Jestliže vám takový přístup vydrží celých deset dní, nepochybně se vám podaří přitáhnout pozornost zaměstnavatele. Zároveň vám po  těchto deseti dnech dojde, že iniciativní přístup se vám bude hodit po  celý zbytek života. Pochopíte, že



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist