načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Český jazyk v kostce pro SŠ - Marie Sochrová

Český jazyk v kostce pro SŠ
-15%
sleva

Kniha: Český jazyk v kostce pro SŠ
Autor:

Chystáte se k maturitním zkouškám? Neváhejte a pořiďte si učebnici, která přehledně shrnuje veškerou středoškolskou látku z českého jazyka. Nejoblíbenější doplňková učebnice ... (celý popis)
Titul je skladem 2ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  179 Kč 152
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » FRAGMENT
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017-01-01
Počet stran: 224
Rozměr: 165 x 235 mm
Úprava: 224 stran : ilustrace
Vydání: 2. vyd.
Vazba: brožovaná lepená
Umístění v žebříčku: 55. nejprodávanější kniha za poslední měsíc
ISBN: 9788025309506
EAN: 9788025309506
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Komplexní učební pomůcka přehledně a srozumitelně podává učivo českého jazyka v rozsahu osnov gymnázia. Navazuje na učebnici Literatura v kostce.

Popis nakladatele

Chystáte se k maturitním zkouškám? Neváhejte a pořiďte si učebnici, která přehledně shrnuje veškerou středoškolskou látku z českého jazyka. Nejoblíbenější doplňková učebnice připraví každého studenta nejen k maturitní zkoušce, ale i k přijímacím zkouškám na vysokou školu. (pro střední školy)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Marie Sochrová - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Český jazyk v kostce pro SŠ" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

110

Český jazyk v kostce pro SŠ

111

ZÁPOR (NEGACE)

vyjadřuje negaci, popření celé věty nebo její části

věty mohou být kladné – kladný postoj mluvčího ke skutečnosti (většina vět)

záporné – záporný postoj mluvčího ke skutečnosti (prohlášení neexistence, neplatnosti, nemožnosti)

a) zápor větný = popření celé věty

prostředky:

„ určitým slovesem se záporkou ne-: Dopis jsem nedostal. Petr není kuřák.

„ zápornými zájmeny, zájmennými příslovci + určité sloveso záporné: Nikdo to neviděl. Nic nechtěl.

„ využitím záporky ani: Neozval se ani hlásek.

popření obecné – vztahuje se na všechny případy: To nikdo neviděl.

částečné – popírá se jen část možností: Někdo to neviděl. Někde to nebylo vidět.

b) zápor členský – popření obsahu některého větného členu, části věty (ne, nikoli) Zdrželo se to ne mou vinou (nikoli mou

vinou).

Popření Zápor Vyjádření záporu Příklady

obecné vždy větný záporné sloveso + záporný

zobecňující výraz

Nikdo to neví.

Nenajdeš to v žádné knize.

obecné popření, popírá se

vlastnost celé věty

částečné větný záporné sloveso, ostatní

výrazy kladné

Někdo to neví. Tam jsem nebyl.

Bratr není zdráv.

za neplatný se prohlašuje jen

případ výslovně označený

členský kladné sloveso + záporný

člen větný

Ne každý to ví.

Má to domů ani ne pět minut.

slovní sloveso s popřením významu Tvářil se nevlídně.

Má neobratné prsty.

„ členský zápor místo větného: Ne každý to ví. (= Každý to neví.), Ne všechno, co se třpytí, je zlato. (= Všechno, co se třpytí,

není zlato.)

„ částečný větný zápor ve významu záporu obecného: z kladné věty Všichni žáci výkladu dobře porozuměli.

popření obecné: Nikdo z žáků výkladu dobře neporozuměl. Žádný žák výkladu dobře neporozuměl. Ani jeden žák výkladu

dobře neporozuměl.

popření částečné: Všichni žáci výkladu dobře neporozuměli. (= jen někteří porozuměli)

„ kombinace částečných záporů ­ záporná vlastnost se ruší, výsledný smysl je kladný, ale s jiným zabarvením

(ve srovnání s obyčejným kladem) = litotes: Nejsem s tím nespokojen. (zápor větný + slovní) = Jsem s tím spokojen.

Nemohl neuznat, že jsem měl pravdu. (zápor větný + členský)

Vedl si nikoli neobratně. (zápor členský + slovní)

„ stupňování záporu a zdůraznění, zesílení

zdůrazňující slova, zvl. příslovce, spojky ani, vůbec, nikterak

Naprosto nepochybuji o zdárném konci. Nemám z práce nejmenší (pražádnou) radost.

Ani já tu nezůstanu (spojka ani je v záporných větách místo spojky i)

„ rušení záporu – setkají-li se ve větě různé druhy záporu: Zpráva nebyla nepříjemná.

„ záměna kladu a záporu

ve zdvořilé řeči – formální zápor: Nedáte mi (Nedal byste mi) jídelní lístek?

ve vzrušené řeči – formální klad: Jen mi sem přijď! (= Nechoď sem) = výhrůžka

„ záporka ne- ve tvarech s dvěma příčestími: Nebyl by odešel. – Byl by neodešel.

„ spojka aniž – má schopnost popření celé věty, sloveso po ní je v kladné podobě (neklade se už žádný záporný výraz);

Byli jsme také u vás, a nikdo nám nic neřekl ­ Byli jsme také u vás, aniž nám někdo něco řekl.

Odešel a ani se neomluvil. ­ Odešel, aniž (by) se omluvil.

(vznik spojky aniž: spojka a + záporka ni + zesilovací že)

„ v české větě může být několik záporů: Nikdo nikdy nikomu nic neřekl. (× jiné, zvláště neslovanské jazyky)

„ větný a členský zápor mění význam výpovědi: Nenos cukr ani mouku. Přines cukr, ne mouku.

STAVBA VĚTY JEDNODUCHÉ, VĚTNÉ VZTAHY

Věta jednoduchá

„ má jen jednu základní skladební dvojici ve větě dvojčlenné (podmět + přísudek) Celý den padal sníh.

nebo jeden základní větný člen, a to přísudek, jde-li o větu jednočlennou Stále celý den sněžilo.

„ vyjadřuje jednu myšlenku

věta holá – obsahuje jen holé základní větné členy Slunce svítilo. Sněží.

věta rozvitá – má alespoň jeden základní větný člen rozvitý Zářivé slunce svítilo celý den. Stále hustě sněží.

část podmětová část přísudková

Malá Věrka a Honzík od sousedů || trhali včera u potoka žluté blatouchy.

věta jednoduchá, rozvitá, oznamovací, dvojčlenná

Syntaktické vztahy

jsou vztahy mezi slovy = větnými členy ve větě, nebo mezi

větami v souvětí i v souvislém textu

syntaktická (skladební) dvojice = dvě slova, která k sobě

ve větě mluvnicky (formálně) i významově patří (tvoří ji

většinou člen řídící a člen závislý)

Cvičení

1. Z následujících kladných vět tvořte věty záporné ve významu

obecného (úplného) záporu: Při práci byl zručný a rychlý. Mám

pro všechny dost času. Vždycky jsme si vzpomněli na den jeho

úmrtí. Měli jsme jistě mnoho příležitostí k práci. Někde jsem

o tom slyšel.

2. Jaký význam mohou mít následující věty? Rozlište popření obecné

a částečné, zápor větný, členský a slovní, případně rušení záporu:

To není možné. To je nemožné. To není nemožné. Nikdo určitě

nemlčel. Nic ho nezaujalo. Všechno ho nezaujalo. Ne všechno

ho zaujalo. Něco ho znepokojilo. Ne vždy se mi to povede.

Vždycky se mi to nepovede. Nikdy se mi to nepovede.

3. V následujících větách kombinujte zápory, aby věty měly význam

kladný. Jak se nazývá tato kombinace záporů, kdy se zápor ruší?

Jedná upřímně. Film byl zajímavý. Je sympatický. Jsem s tím

spokojen. Je to možné.

4. Místo příkazů uveďte zákazy a všimněte si změny ve vidu sloves:

Otevřte všechna okna. Nad tím se musíte zamyslet. Opiš si úkol

od kamaráda. Sedni si do první lavice.

5. Posuďte rozdíl mezi otázkami. Liší se významově? Které jsouzdvoři

lejší, se záporem nebo bez záporu? Můžete mi podat jídelní lístek?

Nemůžete mi podat jídelní lístek? Podal byste mi jídelní lístek?

Nemohl byste mi podat jídelní lístek?

Část podmětová = část věty dvojčlenné,

která vyjadřuje původce činnosti; tvoří ji

všechna slova, která rozvíjejí podmět

Část přísudková = část věty dvojčlenné, která

vyjadřuje činnost, stav ap., tedy to, co se podmětu

přisuzuje; tvoří ji všechna slova, která rozvíjejí

přísudek

poznámka

nné,

ří ji

VH t

os v upM b

ž

SSP

At At Adt Adl

At

O

+=

Skladba – syntax




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist