načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Československé sajdkáry -- historie, vývoj, rozdělení, jízda - Marcel Malypetr

Československé sajdkáry -- historie, vývoj, rozdělení, jízda

Elektronická kniha: Československé sajdkáry -- historie, vývoj, rozdělení, jízda
Autor:

Kniha, kterou právě držíte v ruce, je úplně první knihou u nás, která se jako hlavním tématem zabývá československými sajdkáry, jinak řečeno postranními vozíky k motocyklům. Tato, ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 172
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-7480-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha, kterou právě držíte v ruce, je úplně první knihou u nás, která se jako hlavním tématem zabývá československými sajdkáry, jinak řečeno postranními vozíky k motocyklům. Tato, dnes již trochu zapomenutá vozidla, byla kdysi velice populární a mnoho našich rodičů a prarodičů na ně dodnes s nostalgií vzpomíná. Dnes už jsou převážně jen hobby záležitostí, ale i v dnešní přetechnizované době poskytují svým majitelům spoustu nevšedních zážitků.O čem všem se v knize dočtete? Nejdříve se podíváme trochu do historie, jak vlastně sajdkár vznikl, jaké jiné konstrukční varianty se nabízely, a pak jejich nepřeberné množství utřídíme a srovnáme do určitých kategorií. Řekneme si také něco z teorie sajdkáru, tzn. něco o jeho vlastnostech, o možnostech a o vlivu seřízení na jízdní vlastnosti. Pro ty, kteří to se sajdkáry myslí vážně bude určitě zajímavá kapitola o aktuálně platné legislativě nebo pár pouček pro jízdu se sajdkárou.

Související tituly dle názvu:
Československé sajdkáry Československé sajdkáry
Malypetr Marcel
Cena: 305 Kč
Rozdělení Československa Rozdělení Československa
Lukáš Roman
Cena: 159 Kč
Obojživelné automobily Obojživelné automobily
Mackerle Ivan, Mackerle Daniel
Cena: 127 Kč
Obojživelné automobily Obojživelné automobily
Mackerle Ivan, Mackerle Daniel
Cena: 297 Kč
Víra, naděje, láska Víra, naděje, láska
Hraba Vladimír
Cena: 56 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

;O`QSZ;OZg^Sb`

vSaY]aZ]dSaY{aOXRYt`g

VWab]`WSdÝd]X`]hR‹ZSXhRO

`Sb`]



Marcel Malypetr

Československé sajdkáry

historie, vývoj, rozdělení, jízda

Grada Publishing


Marcel Malypetr

Československé sajdkáry

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4444. publikaci

Odpovědná redaktorka Šárka Němečková

Grafická úprava a sazba Grafické studio Hozák

Počet stran 172

První vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover & Layout Design © Ivan Hozák, 2011

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3663-1

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

1 Úvod .......................7

2 Vznik sajdkáru ......... 13

3 Rozdělení ............... 19

Podle podvozků ..............19

Podle karoserií ...............24

4 Trochu teorie .......... 33

Geometrie podvozku ....... 33

Legislativa .....................39

5 Československé

sajdkáry ................. 43

Aero ............................45

Avion ............................48

B. A. F. .........................48

BD ...............................48

Čechie-Böhmerland ........49

ČZ ...............................51

Druzeta ........................53

ERA .............................55

Favorit ..........................58

Fousek .........................63

Grus ............................64

Chorovský .....................64

Itar ..............................64

JAC .............................65

Jawa ............................66

Jessy ...........................66

KBM ............................66

Kobras .........................66

Laurin & Klement ...........66

MC ..............................67

Motex ..........................68

Orion ............................71

Plicka ...........................73

Praga ...........................73

Premier ........................74

Procházka .....................77

Růžička .........................78

„S” ...............................78

Smrčka ........................79

Tachecí .........................79

TAP .............................81

Tatra ............................86

Tlustoš .........................87

Torpédo ........................88

Trnka ...........................88

Tůma ...........................88

Velorex .........................90

VOA .............................90

6 Velorex .................. 93

Jak to začalo .................93

Typová řada 560/561 ... 97

Typová řada 562 ..........110

Typová řada 700 ..........118

Typová řada 565 ..........122

Typová řada 563 ..........126

Montáž sajdkáru ..........129

7 Současnost

a budoucnost ....... 135

Kluby ..........................136

Firmy .........................137

Sport .........................145

Přívěsy .......................146

... a budoucnost? .........149

8 Jízda se sajdkárem 151

9 Závěr .................. 159

10 Barevná příloha ..... 165

Použitá literatura ............171

Poděkování ....................172

Postranní vozíky k motocyklům čili sajdkáry jsoutako

vou zajímavou kategorií vozidel. Kdysi byly pro určitou

skupinu motoristů východiskem z otázky, jak dopravit

víc osob, než kolik se jich vejde na sólo motocykl, za

menší peníze než autem. Dnes už jsou v našichkonči

nách převážně jen hobby záležitostí a rozdělujímotor

kářskou veřejnost na ty, kteří sajdkáry milují, a ty, kteří

je nemohou vystát, nechápou, jak s nimi může někdo

jezdit, považují je za něco, co u motocyklu překáží a jim

samotným by bránilo v zatáčce dřít kolenem o vozovku.

Doufám, že vy čtenáři patříte do té první skupiny.

V dnešní době už není moc značek motocyklů, které by

dodávaly přímo ze svých továren motocykly se sajdkáry.

Většinou je to otázka montáže sajdkáru od specializo

vané firmy. Jednou z firem, která dodává motocykly se

sajdkárem, je firma Ural, která má i své zastoupení u nás.

Právě od jejich dovozce jsem slyšel dvě velice zajímavá

hesla týkající se sajdkárů.

1. Motocykl bez sajdkáru je nekompletní!

2. Pokud má jet na motocyklu více osob než jedna, musí

být připojen sajdkár!

Na toto druhé heslo si vzpomenu vždy, kdy kolem mě

projede silniční motorka s vysoko posazenou skrčenou

spolujezdkyní, která tam nahoře opravdu demonstruje

známé české pořekadlo „sedí jako vosa na bonbónu“.

Víte, jak se sedí v sajdkáru pohodlně?

Hned v úvodu se vám ale musím přiznat k tomu, žene

jsem vyznavačem sportovní, agresivní nebo motocykl

ničící jízdy se sajdkárem. Nemám rád jízdu po dvou

kolech, nemám rád brody nebo jízdu „přes spojku“

v těžkém terénu, tak mi vy vyznavači těchtoadrena

linových možností využití sajdkáru promiňte, že tyto

vlastnosti sajdkárů nebudu v knize nijak oslavovat ani

doporučovat.

Úvod

1 ČESKOSLOVENSKé SAJDKáRy Možná je to efektní, když Louis de Funes jako četník ze Saint Tropez je vezen v sajdkáru jeptiškou, která při bláznivé jízdě urazí u sajdkáru kolo, takže jedou jen po dvou kolech u motocyklu, ale myslím, že pokud takto jezdíte a pokud by motocykl mohl mluvit, nepochválil by vás. Kdyby měl nohu, asi by vás nakopl. Ale ve filmu je to pochopitelné, tam se hraje na efekt. Nedivme se proto, že třeba i v seriálu Kobra 11 vidíme policistypronásledující zločince na motocyklu se sajdkárem, a když potřebují projet úzkými dveřmi, přesedne spolujezdec ze sajdkáru na tandem motocyklu a řidič jednímpohybem ruky vyndá závlačku, čímž odpojí za jízdy sajdkár a oni pokračují nerušeně na motocyklu sólo (!!!). Divák jásá, je nadšen a platí. Už trochu méně chápu, když redaktor jednoho našeho motorkářského časopisu testuje motocykl Jawa 650 sVelorexem a jako vrchol svého testu předvádí jízdu po dvou kolech se spolujezdcem v sajdkáru, jezdí smykem po plochodrážním oválu nebo se asi pokouší o rychlostní rekord v jízdě po dvou kolech za běžného provozu. Myslím, že zrovna toto spojení motocyklu se sajdkárem není pro tyto „dětinské“ kousky vhodné a taky nevím, jestli někdo, kdo si zakoupí toto vozidlo v hodnotě přes 200 tis. Kč bude zkoušet jeho vlastnosti a výdrž naplochodrážním stadionu. Tak tyto extravagance od této knihy, prosím, nečekejte. Budeme se držet při zemi, a to se sajdkáry i obrazně,

a budeme se sajdkárům věnovat z toho reálného pohledu

běžného uživatele popř. veteránisty, který si svůj sajdkár

hýčká stejně jako motocykl.

Koupil jsem kdysi jednu takovou soupravu, kde měl

sajd kár najeto výrazně méně kilometrů než motocykl,

ke kterému byl připojen, protože předchozí majitel často

sajdkár „šetřil“ jízdou po dvou kolech. A ten motocykl

měl prodřený přední brzdový štít od brzdového bubnu,

jak bylo uložení předního kola extrémně axiálněnamáháno. Motocykl už montáží sajdkáru dostane pořádně

zabrat a jízda po dvou kolech je pro něj opravdu zahranicemi konstruktéry uvažovaného namáhání. Zkuste se

třeba zamyslet nad tím, jak moc se změní maximální

váha soupravy oproti motocyklu sólo, když k Jawě Pérák

připojíte sajdkár Motex s celkovou povolenou váhou

208 kg. O kolik procent se celková váha zvýší?

Třeba se mnou někteří z vás nesouhlasí, třeba je pro vás

motocykl spotřebním zbožím a jízdy se sajdkáremadrenalinovým povyražením. Tak vám samozřejmě nemohu

ve vašem koníčku a počínání bránit, jen mohudoporučit tyto aktivity provozovat mimo běžný silniční provoz.

Do kritické situace se se sajdkárem dostanete, aniž byste

chtěli. Já se svými motocykly i sajdkáry rád vycházím „po

dobrém“ a hlavně považuji za zbytečné si k běžné údržbě

strojů, která je nejen finančně, ale i časově náročná,přidávat ještě jako bonus další zbytečné práce a výměny dílů

kvůli několika „efektním“ kaskadérským výkonům popř.

po naprosto zbytečném brodění kousek vedle mostu.

Ve své první knize „Skútr Čezeta“ jsem se vám čtenářům

přiznal k tomu, že všem těmto mým sběratelským aspisovatelským aktivitám předcházela láska na první pohled z mládí, kterou se stala Čezeta s Druzetou. A právě

od druzety už je to jen krůček k sajdkárům všeobecně,

takže jediným logickým a možným vyústěním těchtoposaných skutečností je tato druhá kniha.

Jak vyplývá z jejího názvu, měla by se přednostně zabývat

sajdkáry československé výroby, ale snad nebude vadit, když

si pro určité příklady konstrukčních řešení zase odskočíme

někam do zahraničí. S postupem času ale také stále víc a víc

brázdí naše domácí silnice dovozové sajdkáry značek Dněpr

a Ural popř. jejich předchůdců. Snad proto neuškodí, když

i o nich padne v knize nějaké to slůvko. Ale teď už bych vám

rád přiblížil tuto knihu trochu podrobněji.


ÚVOD 9

Prvořadým důvodem vzniku sajdkárů byla doprava osob,

k jeho výrobě byl používán dostupný košíkářský materiál

a přitom musel bý schopen dopravit celou rodinu. Vážný

výraz řidiče svědčí o náročnosti ovládnání soupravy.

Když může sajdkár vozit lidi, může také vozit náklad, a tak

nákladní sajdkáry se staly velice populární a pod heslem

„čím silnější motocykl, tím větší bedna“ bylo možno potkat

na silnicích roztodivné soupravy.

Ovšem nebyli bychom to ani my lidé, abychom nedokázali

také ze sajdkárů udělat bojová vozidla, dostatečně rychlá,

s dobrou průchodivotí terénem a poměrně velkoupalebnou silou v případě montáže kulometu.


10 ČESKOSLOVENSKé SAJDKáRy

Takže nejdříve se podíváme tak trochu na prapůvod

vzniku sajdkárů, na jejich konstrukci, přidáme k tomu

trochu teorie a přehled kategorií sajdkárů, abychom si

v tom udělali pořádek, i když, jak uvidíte, není to vůbec

jednoduché. V další kapitole už to bude přehledčesko

slovenských sajdkárů podle abecedního pořadí výrobců,

zahrnující více než stoleté období jejich výroby.Největ

šímu našemu výrobci sajdkárů Velorexu (dnesVelorex

portu) budeme věnovat také jednu celou kapitolu.

Určitě neuškodí ani pár řádků o specifických jízdních

vlastnostech těchto krásných souprav, trochu sezamys

let nad „sajdkárismem“ v českých zemích v současné

době a nepatrně nahlédnout do budoucnosti. A zbývá

nám pár slov na závěr a také nějaké ty barevné obrázky,

aby sajdkáry chytly za srdce i ty, kteří ještě váhají.

Snad ještě na vysvětlenou k názvu knihy„Českosloven

ské sajdkáry“. Převážná většina sajdkárů popisovaných

v knize pochází z období Československa, proto simys

lím, že tento název knize plně přísluší.

V dnešní době se už prakticky v soudobém filmu sesajd

kárem nesetkáme. A tak můžeme být rádi, když se nějaký

ten sajdkár objeví aspoň ve více či méně úspěšnémteleviz

ním seriálu odehrávajícím se v minulosti.

A jak něco jezdilo, tak hned přišli sportumilovní jedinci s ná -

padem začít s tím závodit. Závody sajdkárů se zpočátku

promítaly do všech motocyklových disciplín a samozřejmě,

že závody na okruzích byly jedny z nejatraktivnějších.


11ÚVOD



Čím začít? Asi názvem. Sajdkár nebo jen krátce sajdkar

(popř. sajdkára nebo zkráceně sajda) je vlastně fonetickýpřeklad původního anglického slova „Sidecar“, které se běžně

u nás v dřívějších dobách používalo. Doslovný překlad je

ovšem v tomto případě „postranní vozík“, což asi tento druh

vozidla nejlépe charakterizuje a toto označení je takypoužíváno v oficiálních dokumentech (zákony, vyhlášky, průkazy

apod.). Dříve se velice často a zcela běžně užívalopojmenování „motocykl s loďkou“, což určitě pramenilo z tvaru

sajdkárů hlavně v meziválečném období. Ovšem nejenom

loďkám byl sajdkár podobný, mohli jsme se setkat také např.

s přezdívkou dřeváček, střevíček nebo pantoflíček, někdy

i s přívlastkem „holandský“. Kromě těchto názvů sepoužívala i pojmenování jako vozíček, kočárek nebo i drožka.

Spolujezdci v sajdkáru se říkávalo „průvodčí“.

V technickém popisu nového sajdkáru firmy Kobras mě

zaujal jeho název „boční návěsný vozík“. Tady bych

viděl analogii s názvoslovím „zadních“ přívěsných resp.

návěsných vozíků k motocyklům. Ve své minulé knize

o skútrech jsem se těmto vozíkům také trochu věnoval.

Známý vozík PAv 40 je vozík návěsný, protože vlastně

potřebuje tahač, na který se navěsí a spočívá na něm

částí své váhy. To je obdoba sajdkáru. Zatímcodvoukolový vozík Motex je přívěsný vozík, protože potřebuje

tahač jen jako zdroj síly, ale nespočívá na něm svoji

váhou. Takže tento nově vzniklý název má také určitě

své logické opodstatnění.

Ještě se podívejme přes hranice k našim německýmsousedům. Tam je oficiální název sajdkárů „Seitenwagen“,

což je analogie původního anglického slova, ovšemvelice často je používáno označení „Motorrad-Gespann“,

což by se asi nejlépe přeložilo jak motocyklové„spřežení“. Já myslím, že my pro potřeby této knihyvystačíme s tím naším sajdkárem a že snad tím žádnéjazykovědce neurazím ani nenadzvednu ze židlí.

Jak toto vozidlo vlastně vzniklo? Samozřejmě ze zcela

praktických důvodů, a to zvýšit užitnou hodnotumotocyklu ve prospěch přepravy další osoby nebo třeba

nákladu. Je třeba si uvědomit, že dnešní běžné dvojsedlo u motocyklu bylo v tehdejší době pro dámy zcela

nepoužitelné, protože ve svých dlouhých nařasených

Vznik sajdkáru

2


14 ČESKOSLOVENSKé SAJDKáRy

a mnohdy několikavrstvých sukních nemohly na sedle

za řidičem sedět. A ještě ke všemu konstrukce prvních

motocyklových rámů vycházela z konstrukce kol, takže

rámy byly poměrně slabé, a k tomu navíc běžel podspolujezdcem celkem nebezpečně řemen k zadní velkéřemenici. Zkoušely se různé varianty jako např. typ CD

tzv. tandem (podobný dnešnímu dvoukolu) nebo sedačka nad předním kolem motocyklu, ale žádná z těchto

variant zřejmě nikdy nevstoupila do síně slávy.

Další možností pro převoz spolujezdce byl závěsnýdvoukolový vozík za motocyklem, jehož praktické využití si

však vzhledem k prašnosti tehdejších vozovek, rozstřiku

oleje a kouřivosti motorů snad ani neumím představit.

Tento vozík vymyslel Francouz Didiere, který svojimyšlenku propagoval úvodní jízdou z Trouville do Paříže za

9 hodin. Rozhodně bych ale tím spolujezdcem nechtěl

být. Vozík byl připojen k motocyklu speciální spojkou

na podsedadlovém rámu motocyklu.

Jednou z dalších možností byla tříkolka nazývaná jako

vozík předvěsný, kdy zadní část vozidla byla shodná smotocyklem a místo přední vidlice byla dvoukolová konstrukce se sedlem pro spolujezdce. Jejím vynálezcem byl

opět Francouz jménem Chenard. Nevýhodou byl špatný

výhled řidiče, kterému ve výhledu bránila hlava spolujezdce, a to v tehdejší době nebyla hlava v helmě, ale

hlava dámy s bohatým účesem a širokým kloboukemozdobeným vším možným. A nejen to, dámy svými širokými

a dlouhými sukněmi značně bránily proudění vzduchu

nutnému k chlazení motorů. Další nevýhodou byla značná

zranitelnost spolujezdce při nehodě, který tvořil prakticky

nárazovou plochu vozidla a který vlastně, řečeno dnešní

terminologií, tvořil deformační zónu vozidla. Výhodou

ovšem byla možnost komunikace se spolujezdcem během

cesty a také jeho ochrana před prachem. U firmy L&K se

tento předvěsný vozík doporučoval pro typy BZ, L a CC.

Tato konstrukce se později uplatnila hlavně unákladních tříkolek (i u jízdních kol) pro rozvoz zboží poměstech. Pro příklad si připomeňme, že se tato konstrukce

objevila ještě v 50. letech minulého století u firmy ČZ,

jako možná varianta nákladní tříkolky (do výroby se

však dostala Čezeta 505 s klasickým uspořádáním, tzn.,

s řidičem vpředu a ložným prostorem za ním, která byla

zkonstruovaná na základě skútru Čezeta 502).

V roce 1903 se nejnovějším druhem vozíku stal vozík

přívěsný při boku motocyklu, čili sajdkár. Tento nový

typ vozíku měl stejné výhody jako vozík předvěsný.

Přestože se celá souprava stala excentrickou a bylo

třeba řízením eliminovat síly táhnoucí soupravu na

jednu stranu, přesto bylo řízení jednodušší než u vozíku

předvěsného. Tento objev si nechala ve stejném rocepatentovat firma Kless & Plessing ve Štýrském Hradci. Ta

dokonce vybavovala svoje sajdkáry jakousi rozjezdovou

pákou, kterou spolujezdec pomáhal při rozjezdu řidiči,

během jízdy bylo rozjezdové zařízení odpojeno.Potěšitelné ale je to, že u myšlenky posadit spolujezdce vedle

sebe do postranního vozíku, byla hned od počátku naše

mladoboleslavská firma Laurin & Klement, která byla

na začátku minulého století velice úspěšným výrobcem

motocyklů. Na tomto místě bych vás ještě rád upozornil

na titulní obrázek této kapitoly. Vidíte na něm zřejmě

první sajdkár vyrobený u nás, protože na něm použitá

dřevěná sedačka se soustruženými vzpěrami opěradla je

shodná se sedačkou předcházejícího závěsného ipředvěsného vozíku.

Toto období hledání optimálního řešení a následnávýroba sajdkáru s proutěnými nebo polstrovanými křesly

pro maximální pohodlí přepravovaných dam nebovážených pánů, to bylo takové to pionýrské obdobímotorismu, kdy se ještě asi ani moc nemluvilo o geometrii

podvozku a podobných záležitostech. Tyto parametry

15

začaly nabývat na důležitosti se stoupajícími výkony

a tím i rychlosti připojených motocyklů. Tomu sebu

deme věnovat později.

Sajdkár samozřejmě původně sloužil ke zvýšení pře

pravní kapacity motocyklu, vozil dámy, šéfy, ale také

jako drožka pasažéry, a proto bylo nutno těmtospolu

Firma Laurin&Klement byla hned od počátku výrobymoto

cyklů aktivní i při hledání vhodného sajdkáru. Přívěs však

vzhledem ke kouřícímu výfuku a prachu ze silnice nebyl

jistě ideálním řešením.

Tak tady už je to o tochu lepší. Spolujezdec se zbavil dýmu

i prachu ze silnice, ale řidič měl velice stížený výhledzvláš

tě přes módní široký a vším možným ozdobený klobouk

sličné spolujezdkyně.

VZNIK SAJDKáRu

+ ČESKOSLOVENSKé SAJDKáRy

Sajdkár se však neubíral jen cestou osobní dopravy, ale

samozřejmě také se musel stát pomocníkem živnostníků

a drobných řemeslníků. Velikost převravovaného nákladu

byla závislá na výkonu motocyklu.

Sajdkár byl velice módním i praktickým doplňkemmotocyklu, který umožňoval jízdu na motocyklu i neřidičům, takže

se v něm nechali velice rádi vozit jak důležití státníúředníci, tak i krásné dámy.

Ve dvacátých letech minulého století už spolujezdcůmnestačily proutěné sedačky bez jakékoliv ochrany předdeštěm a nepohodou. Proto se konstruktéři snažili sajdkár co

nejvíc přiblížit automobilu. 17 jezdcům vytvořit co nejkomfortnější prostředí. Tosamozřejmě vyžadovalo vylepšování konstrukce sajdkáru po všech stranách. Polstrování sedaček, pérování podvozku a taky zákryty prostoru pro posádku pro zamezení vlivu povětrnostních podmínek. Ve dvacátých a třicátýchletech vznikalo mnoho značek sajdkárů, jejich výrobou se zabývaly i renomované firmy vyrábějící motocykly a ke svým strojům nabízely velké množství typů různých velikostí, hmotností, ale také rozdílného komfortu. Nezkušenost a tápání konstruktérů přinášely mnohdy bizardní tvary, které zanikly tak rychle, jak vznikaly. A nejenom tvary. V Anglii se např. objevila konstrukční zajímavost v podobě soupravy motocyklu se sajdkárem, kde řidič seděl v sajdkáru a volantem a příslušnýmpřevodem ovládal řídící kolo motocyklu. Mohl být daleko lépe chráněn, téměř jako v automobilu, šířka soupravy se zmenšila kvůli chybějícím řídítkům a stupačkám na motocyklu, jenom se nám trochu vytratila ta základní vlastnost a tou byla větší obsaditelnost tohoto vozidla. A ještě bychom málem zapomněli na jednu důležitou vlastnost sajdkáru a tou byla jeho snadná odpojitelnost, takže řidič mohl motocykl využívat i pro jízdu sólo. Tato otázka je aktuální i dnes po více než 100 letech a jádoufám, že se k tomu ještě vrátím. Sajdkár se postupně vylepšoval jak konstrukčně,materiálově, tak samozřejmě i z hlediska jízdních vlastností a sledoval svým řešením vývoj motocyklů i automobilů. Získal plně odpružené a tlumené kolo, účinnou brzdu, pohodlné sedlo nebo třeba dvojsedlo, ale také třeba

ochranný oblouk jako ochranu spolujezdce připřevrácení nebo v poslední době bezpečnostní pás. Kdybychom znali nejmodernější konstrukce sajdkárů, možná

bychom už objevili airbag nebo systém ABS, které se už

u motocyklů vyskytují, třeba se časem dočkáme nějaké

formy ESP – tzn. stabilizačního systému, který bude

jezdce chránit proti problémům v zatáčkách.

Vraťme se ale do naší reality a podívejme se na našesajdkáry, se kterými jezdíme a ještě asi nějaký čas jezdit

budeme. Přece jenom ty špičkové konstrukce, které se

ve světě objevují, jsou pro většinu fandů toužících po

sajdkáru finančně nedostupné. Ceny luxusních zahraničních sajdkárů jsou v dnešní době vzhledem knízkému počtu vyráběných kusů téměř srovnatelné scenami motocyklů, takže taková stavba moderní soupravy

motocykl + sajdkár dosahuje cenové úrovně automobilů

střední třídy.

Nápady konstruktérů šly tak daleko, že ve snazezkonstruovat luxusní karosérii sajdkáru vymysleli místo automobilu

skoro až autobus, který býval většinou dvoumístný, ale dětí

odvezl i víc.

VZNIK SAJDKáRu




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist