načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: České vysoké školství -- Na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989-2009 - Libor Prudký; Petr Pabian; Karel Šima

České vysoké školství -- Na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989-2009

Elektronická kniha: České vysoké školství
Autor: Libor Prudký; Petr Pabian; Karel Šima
Podnázev: Na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989-2009

Základní vývojové trendy vysokého školství České republiky. Studie. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  271
+
-
9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 162
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Vysoké školy
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-3009-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Základní vývojové trendy vysokého školství České republiky. Studie.

Popis nakladatele

Renomovaní čeští autoři přináší první komplexní a teoreticky založený pohled na vývoj českého vysokého školství po roce 1989. S využitím konceptu "masifikacee" vysokého školství detailně analyzují základní vývojové trendy, jimiž české vysoké školství prošlo, a to v několika vzájemně propojených oblastech. Podstatné změny kapacit vysokého školství měly významné důsledky pro postavení jak studentů, tak akademických pracovníků. Tito hlavní aktéři jsou představeni jak z hlediska vnitřních charakteristik, tak i v kontextu celé společnosti. (na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989-2009)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Libor Prudký; Petr Pabian; Karel Šima - další tituly autora:
Ztracený Humboldtův ráj Ztracený Humboldtův ráj
Politika a každodennost na českých vysokých školách Politika a každodennost na českých vysokých školách
Periferie, kraje, hodnoty Periferie, kraje, hodnoty
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Publikace byla zpracována v rámci výzkumného záměru MSM0023775201 Terciární vzdělávání ve znalostní společnosti, který řeí Centrum pro studium vysokého kolství, v.v.i. Ing. Libor Prudký, Ph.D. Petr Pabian, ThD. Mgr. Karel ima ČESKÉ VYSOKÉ KOLSTVÍ Na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 19892009 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 3882. publikaci Odpovědná redaktorka Iva Krejčová Sazba a zlom Milan Vokál Počet stran 168 Vydání 1., 2010 Vytiskla Tiskárna PROTISK s.r.o., České Budějovice Š Grada Publishing, a.s., 2010 Recenzovali: doc. PhDr. Jaroslav Koa, CSc. doc PhDr. Zdeněk Pinc ISBN 978-80-247-3009-7

V ČR osvit 2; 6 January 2010

ISBN 978-80-247-6357-6

Š Grada Publishing, a.s. 2011

(titná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)

Publikace byla zpracována v rámci výzkumného záměru

MSM0023775201 Terciární vzdělávání ve znalostní společnosti,

který řeí Centrum pro studium vysokého kolství, v.v.i.

Ing. Libor Prudký, Ph.D.

Petr Pabian, ThD.

Mgr. Karel ima

ČESKÉ VYSOKÉ KOLSTVÍ

Na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 19892009

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 3882. publikaci

Odpovědná redaktorka Iva Krejčová

Sazba a zlom Milan Vokál

Počet stran 168

Vydání 1., 2010

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2010

Recenzovali:

doc. PhDr. Jaroslav Koa, CSc.

doc PhDr. Zdeněk Pinc

ISBN 978-80-247-3009-7

V ČR osvit 2; 6 January 2010 Obsah ivotopisy autorů .......................................8

Předmluva ...........................................10

1. Od elitního přes masové k univerzálnímu terciárnímu

vzdělávání: konceptuální rámec ..........................14

Petr Pabian

1.1 Elitní, masové a univerzální terciární vzdělávání .........15

1.2 Od elitního k univerzálnímu: kam dola Česká republika? . . 21

1.3 Od elitního k univerzálnímu? Přehled tematických

kapitol ..........................................24

Pouitá literatura ..................................26

2. Od elitního k univerzálnímu terciárnímu vzdělávání: tematické

pohledy ..............................................27

2.1 Studenti v procesech univerzalizace terciárního

vzdělávání ........................................27

Libor Prudký

2.1.1 Vývoj nárůstu počtu studentů terciárního

vzdělávání pokus o strukturální pohled ........29

2.1.2 Některé souvislosti posunů v průběhu studia .....40

2.1.3 Změny v rovnostech ancí ke studiu terciárního

vzdělávání v České republice? .................46

2.1.4 Diference v kvalitě vzdělávání uvnitř terciárního

vzdělávání v České republice? .................53

2.1.5 Poznámka o diferencích v participaci studentů

na vzdělávání a fungování vysokých kol .........57

2.1.6 Místo shrnutí a závěrů .......................58

Pouitá literatura ..................................59

2.2 Vyučující na cestě od elitního přes masové k univerzálnímu

terciárnímu vzdělávání .............................60

Petr Pabian

Obsah 5


2.2.1 Kvantita a kvalita: pokles, nebo diverzifikace

kvality? ...................................64

2.2.2 Relevance: komu patří terciární vzdělávání

a výzkum? .................................68

2.2.3 Akademická komunita: konec společenství? ......73

2.2.4 Závěr .....................................79

Pouitá literatura ..................................80

2.3 Výzkum v terciárním vzdělávání ......................84

Karel ima 2.3.1 Úvod proces masifikace a proměny výzkumné

kapacity vysokého kolství ....................84

2.3.2 Výzkum ve vysokokolské politice vysoké koly

v politice výzkumu ..........................85

2.3.3 Posilování výzkumné kapacity vysokého kolství

od konce devadesátých let ....................89

2.3.3 Výzkumná kapacita ..........................93

2.3.4 Závěry ...................................104

Pouitá literatura .................................105

3. Masifikace a obsahy terciárního vzdělávání ...............107

Libor Prudký

3.1 Jaké jsou cíle masifikace terciárního vzdělávání? .......107

3.2 Vybrané vlivy na obsahy terciárního vzdělávání .........110

3.2.1 Vzdělanostní společnost a její rozpory jako první

z rámců obsahu terciárního vzdělávání .........111

3.2.2 Koncepty vzdělávání a jejich monosti jako

obsahových východisek pro zacílení variant

terciárního vzdělávání .......................113

3.2.3 Vzdělávání jako součást utváření osobnosti

a společenství .............................115

3.3 Vybrané koncepty obsahových směřování současné

společnosti ......................................119

3.3.1 Koncept kvality a udritelnosti ivota jako

naplnění teorie racionální volby ...............119

3.3.2 Koncept otevřené společnosti jako rámec rozvoje

kvality a udritelnosti ivota ..................123

3.4 Svoboda jako kritérium pro odpovědi na otázku

po obsahu a cíli současných společností i jako součást obsahů vzdělávání ................................127

6 České vysoké kolství


3.5 Diferenciace obsahů terciárního vzdělávání a učení se

svobodě jako jejich atribut .........................131

Pouitá literatura .................................133

4. Závěr: shrnutí a výhledy ...............................136

4.1 Shrnutí: české vysoké kolství mezi elitním

a univerzálním ...................................137

4.1.1 Vnímání přístupu k terciárnímu vzdělání ........137

4.1.2 Funkce vysokého kolství ....................138

4.1.3 Kurikulum a formy výuky ....................139

4.1.4 Studentská kariéra .........................139

4.1.5 Institucionální diverzita .....................140

4.1.6 Rozhodovací mechanismy na celostátní úrovni ...140 4.1.7 Standardy kvality ..........................141

4.1.8 Kritéria pro vstup ..........................141

4.1.9 Akademická správa .........................142

4.1.10 Vládnutí v rámci institucí ....................142

4.1.11 Pokus o celkový pohled: nerovnoměrnosti vývoje

a výsledná napětí ..........................143

4.2 Výhledy: roziřování horizontů ......................144

4.2.1 Studenti a jejich působení v rámci rozvoje

vysokokolského vzdělávání ..................144

Libor Prudký 4.2.2 Vyučující a budoucnost českého terciárního

vzdělávání ................................146

Petr Pabian 4.2.3 Výzkum ve třech fázích masifikace V ..........148

Karel ima 4.2.4 Rozvoj terciárního vzdělávání u nás bez zváení

obsahů a cílů ..............................150

Libor Prudký Pouitá literatura .................................152

Příloha: Grafy a tabulky ...............................153

Rejstřík .............................................160

Obsah 7


ivotopisy autorů

Ing. Libor Prudký, Ph.D.

Vědecký pracovník Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Fakulty sociálních věd UK, odborný asistent na Fakultě humanitních studií, od roku 2007 spolupracovník Centra pro studium vysokého kolství. Pracovní dráhu zahájil jako aspirant sociologie na Ústavu sociálních a politických věd Univerzity Karlovy v Praze (ředitel Pavel Machonin). Tam také, se zruením ústavu v roce 1969, jeho monost práce v sociologii na dlouho skončila. V roce 1992 se k ní vrací. V současné době vede tým CESES a Sociologického ústavu Akademie věd zaměřený na výzkum hodnotových struktur. Zabývá se empirickou sociologií, výzkumem hodnotových struktur a otázkami sociální soudrnosti. Řídil desítky empirických sociologických etření, včetně mezinárodních. Publikoval dosud pět monografií a řadu studií, statí a článků v domácích i zahraničních sbornících a časopisech.

Petr Pabian, ThD.

Výzkumný pracovník Centra pro studium vysokého kolství, v.v.i a současně vedoucí Katedry sociálních věd na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice. Vystudoval teologii na Evangelické teologické fakultě a současně historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.VCentru pro studium vysokého kolství působí od roku 2005, dosud publikoval desítku studií k výzkumu českého terciárního vzdělávání, z nich dvě vychází jako kapitoly v nejprestinějí kniní edici v oboru Higher Education Dynamics nakladatelství Springer, a dalí desítku studií k moderním dějinám náboenství. Jako jediný v České republice vyučuje kurzy věnované Harrymu Potterovi.

Mgr. Karel ima

Výzkumný pracovník Centra pro studium vysokého kolství, v.v.i, badatelsky a pedagogicky působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Západočeské univerzity v Plzni. Vystudoval obor historie na FF UK a v současnosti dokončuje doktorské studium historické antropologie 8 České vysoké kolství

na FHS UK. V CSV se od roku 2006 věnuje tématům, jako je společnost

vědění, mechanismy produkce vědění, financování vědy a mechanismy

zabezpečení kvality V. Publikoval v oblasti historického bádáníivob

lasti výzkumu V a vědy, a to jak v recenzovaných časopisech a sbornících

domácích (Český časopis historický, AULA), tak v zahraničí (Science and

Public Policy).

ivotopisy autorů 9

Předmluva

Vývoj počtu vysokých kol a vysokokoláků je v posledních letech v České republice bouřlivý. Moná jetě bouřlivějí jsou diskuse o tomto vývoji. Jde zjevně o změny takového rozsahu a dosahu, e na ně neumíme ani reagovat, ani neumíme dohlédnout jejich důsledky a asi je ani nedokáeme z nich samotných uchopit v potřebných souvislostech.

Kdy jsme přistupovali ke zpracování tématu této publikace, snaili jsme se najít postup, který by v zásadě umonil vyhnout se zúenému pohledu samotných aktérů probíhajících proměn a zároveň by se vyhnul nejrůznějím tlakům způsobeným lobbyistickými a ideologickými zájmy zainteresovaných skupin. Obrátili jsme se k postupu, který vychází z pravidel badatelské práce, toti k teoreticky zaloenému analytickému pohledu. Takový pohled by měl umonit přesněji vymezit pole diskusí a situovanost jednotlivých pozic, a přenést tím její centrum blíe věcné argumentaci. Tento přístup chápeme jako neopominutelné východisko, s ním chtě nechtě musí pracovat kadý, kdo se chce problematikou rozvoje terciárního vzdělávání věcně zabývat. Zároveň jde o pokus pro monost věcné komunikace, co je zase nezbytným východiskem pro utváření konsenzuálních stanovisek.

Základem takové analýzy můe být pouze adekvátní teoretický koncept a pokud mono propracovaná metodologie. Výchozí model ovem musí být takový, aby jej bylo moné konfrontovat s dostupnými empirickými zjitěními.

Takový koncept jsme nali v teorii vytvořené Martinem Trowem na počátku sedmdesátých let minulého století (viz 1. kapitola). Trow zobecnil poznatky o masifikaci terciárního vzdělávání předevím v USAasvýchodiskem v kvantitativních nárůstech jako hraničních mezi jednotlivými fázemi vývoje vypracoval typické rysy těchto fází ve vech podstatných oblastech terciárního vzdělávání. Pracuje vlastně s určitými ideálními typy jednotlivých fází vývoje terciárního vzdělávání. Trowův koncept není jen analytickým nástrojem, ale také můe napovědět o míře konzistence stavu a vývoje terciárního vzdělávání. Jednotlivé fáze vývoje mají svá pravidla, nutné návaznosti a souvislosti a teprve kdy 10 České vysoké kolství jsou naplňovány v určité rovnováze (ve vztahu ke konstrukci typů), lze mluvit o uceleném výkladu. Nerovnováha skrývá řadu rizik.

Naplnění charakteristik těchto typů jsme obecně brali jako základní východisko práce na této publikaci. Z tohoto přístupu pak vychází i monost posouzení, jak si terciární vzdělávání v České republice stojí v jednotlivých etapách vývoje podle Trowova konceptu, a to nejen v celkovém kvantitativním měřítku, ale také v jednotlivých oblastech. Protoe nejde pouze o kvantitativní rámce, ale o míru shody ve vývoji mnoha dalích souvislostí, které tento kvantitativní rozvoj umoňují a nějakým způsobem naplňují.

Základní otázka pak zní: V jaké fázi (podle Trowova členění) se vlastně terciární vzdělávání v České republice nachází? V elitní, masové, nebo univerzální? Jaká hlediska převaují v celkovém pohledu a v pohledu prostřednictvím jednotlivých oblastí, charakterizujících tyto typy terciárního vzdělávání? Jsou cesty vývoje v jednotlivých oblastech terciárního vzdělávání podle Trowova konceptu vyváené? Míří blízkým směrem, či dokonce umoňují synergii, nebo naopak jsou protichůdné a navzájem si nepomáhají, nebo snad překáejí?

Trowův koncept vznikl v odliných podmínkách a s jinými tradicemi terciárního vzdělávání, ne jaké jsou v naí zemi. Aplikace pohledů vycházejících z tohoto konceptu vyaduje přesáhnout analýzu naznačovanou v Trowově konceptu, protoe jinak by nebylo moné porozumět srovnáváním poznatků o zkoumané problematice z poměrů v České republice. I tak jde často o témata, k jejich pochopení nedocházíme automaticky.

Předevím ale jde o velmi irokou problematiku. Pro její souhrnné zpracování, jak se ukázalo, nejsou dostatečné podklady ani data, ani svébytné studie. Proto jsme se v analýze soustředili na čtyři podstatné tematické oblasti terciárního vzdělávání, tedy na studenty, učitele, vědu a výzkum na vysokých kolách a na obsahy a cíle tohoto vzdělávání. Na základě analýzy těchto oblastí jsme se pokusili o souhrnnějí pohled na charakteristiku terciárního vzdělávání u nás podle Trowova konceptu, protoe obecně koncipované rozbory stavu a vývoje studentů, učitelů, vysokokolské vědy a výzkumu a obsahů vzdělávání by nebylo moné vměstnat do jedné publikace.

Pokud jde o metodologii zpracování, snaili jsme se maximálně vyuít existující prameny, předevím ověřená data. Ucelená metodologie, která by umoňovala uchopit téma terciárního vzdělávání v celku, není k dispozici. I proto jde o počátek zpracovávání této tematiky.

Předmluva 11


To, e Trowova teorie zobecňuje poznatky o vývoji terciárního vzdělávání předevím v USA, není zdrojem jen moných kulturních, historických, a tudí i pojmových nedorozumění. Jde o typickou teorii středního dosahu, která nemíří do obecných teoretických souvislostí. Jenome stejně jako kadá jiná teorie středního dosahu je tak jako tak v sobě nese. To nás vedlo v určitých směrech k nezbytnosti jít vlastně za Trowovou teorii. V dílčích hlediscích se to týká vech přístupů, předevím ale je to patrné v zamylení nad monostmi ovlivňujícími obsahy terciárního vzdělávání, jejich smysl a cíle ve společnosti. To je obsahem 3. kapitoly.

Ta má proto odlinou strukturu i dikci. Na rozdíl od jiných kapitol zde bylo nutné projít podstatně rozsáhlejími teoretickými a pojmovými východisky, která nejsou vdy obecně známá. Proto tu čtenář najde více objasňujících částí textu ne v jiných kapitolách. I tak jde ovem předevím o poloení otázek, i kdy se snahou nabídnout i konstruktivní náměty, zvlátě pokud jde o monosti učení se svobodě. Podobně jako v případě ostatních kapitol jde o téma, které bude vyadovat dalí zkoumání.

Terciární vzdělávání v naí zemi se skládá předevím z vysokých kol, dále z vyích odborných kol a také z posledních ročníků konzervatoří. V této publikaci se zabýváme předevím vysokými kolami. Hlavně proto, e představují zcela zásadní součást terciárního vzdělávání a jejich vývoj je pro jeho celý vývoj rozhodující. Také z toho důvodu, e o této části terciárního vzdělávání je podstatně víc poznatků, studií a dat ne o ostatních. Samozřejmě, e ostatní součásti terciárního vzdělávání mají vlastní problémy, které nejsou jistě vysvětlitelné z analýzy vysokého kolství. Na druhé straně máme za to, e pohled na vysoké kolství umoní ukázat na podstatné charakteristiky stavu a vývoje terciárního vzdělávání v České republice.

Problematika masifikace vysokokolského vzdělávání je vysoce aktuální. Navíc autoři sami patří také k aktérům tohoto procesu. Nicméně jsme se snaili aktualizacím vyhnout. Také jsme se snaili vyvarovat předem vytvořených hodnotových východisek, i kdy jde o obtíný problém. Sami na sobě jsme si během diskusí při přípravě této publikace ověřili, jak hluboko jsou právě taková zakořenění usazena. Často jsme se mezi sebou neshodli. O těchto rozdílech vypovídají moná nejvíc autorská shrnující vyjádření, která jsou úplně v závěru poslední kapitoly.

Práce vznikala během roku 2008 a počátkem roku 2009. Je součástí realizace výzkumného záměru MSM0023775201 Terciární vzdělávání 12 České vysoké kolství ve znalostní společnosti, který řeí Centrum pro studium vysokého kolství, v.v.i. Tam je moné také adresovat případné dotazy, doplnění, kritické připomínky a námitky. V Praze, v červnu 2009 Libor Prudký, Petr Pabian, Karel ima

Poznámka:

U jednotlivých kapitol jsou uvedeni autoři, kteří se rozhodujícím způsobem podíleli na

jejich zpracování. Na konečných formulacích a několikakolových úpravách a změnách

se nadto podíleli vdy i dalí dva členové autorského týmu. Bez společných debat by

kniha nevznikla.

Děkujeme pracovníkůmCentra pro studium vysokého kolstvíza pomoc při tech

nickém zpracování a za spoluúčast na diskusích při vzniku publikace.

Předmluva 13


1. Od elitního přes masové

k univerzálnímu terciárnímu

vzdělávání: konceptuální rámec

Petr Pabian

České vysoké kolství prolo od roku 1989 zásadními změnami. Vysoké koly se staly samosprávnými a do značné míry nezávislými na státu, jejich vyučující se těí akademické svobodě a také financování kol se posunulo od státního dirigismu směrem k rozsáhlé autonomii kol. Namísto tradičních dlouhých vzdělávacích programů se prosadilo rozdělení na bakalářskou a magisterskou úroveň, na kterou navazuje dříve neexistující doktorské studium. Navíc se stále častěji mluví nejen o vysokém kolství, ale o terciárním vzdělávání co je reakcí na to, e vedle tradičních univerzit v tomto období vznikly i neuniverzitní vysoké koly a vyí odborné koly (řada z nich soukromých).

Největí změnou vak byl a je nárůst počtu studujících, který také po celé období i dnes dominuje debatám o českém terciárním vzdělávání. Z pohledu studujících a jejich rodin tento nárůst znamená výrazné otevření příleitostí studovat; poptávka po studiu vak rostla jetě rychleji ne kapacita kol a právě neuspokojená poptávka zůstává jedním z hlavních témat současných diskusí. Pro vyučující znamenají rostoucí studentské počty zvýené nároky na pedagogické působení a řadu z nich také dovedly ke stínostem na klesající kvalitu studia. A konečně z pohledu státu kvantitativní expanze terciárního vzdělávání klade rostoucí nároky na veřejný rozpočet, a tudí i větí zájem o fungování a výsledky kol.

To ostatně platí i obecněji: zájem o současnost a budoucnost českého terciárního vzdělávání dlouhodobě roste.

1

Například letité debaty o roz

dílech v kvalitě jednotlivých kol přerostly v posledních několika letech v mediální ebříčky, které se snaí tyto rozdíly postihnout (Minksová, 14 České vysoké kolství 1

Viz analýzu proměny mediálního zájmu o problematiku terciárního vzdělávání (Beseda,

2008).


2008). V médiích, na politické scéně i na kolách se vedou vánivé spory o to, zda má Česká republika dnes stále nedostatek, nebo u naopak nadbytek studujících. Také téma sociálních nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělávání u opustilo stránky akademických časopisů a vstoupilo do veřejné diskuse.

2

Terciární vzdělávání definitivně přestalo být zá

leitostí akademických a politických elit a stalo se předmětem veřejného zájmu i veřejného mínění.

3

Nae kniha reaguje na tento nárůst veřejného zájmu a nabízí několik

pohledů na změny českého terciárního vzdělávání v posledních dvou desetiletích s cílem lépe porozumět jeho současnému stavu a budoucímu směřování. Na rozdíl od předchozích studií na toto téma se nezaměřuje pouze na jednu perspektivu,

4

ale pokouí se o komplexní analýzu vech

klíčových témat. Východiskem knihy je stejně jako ve veřejných debatách nárůst počtu studujících, ale jednotlivé kapitoly sledují předevím důsledky a souvislosti kvantitativní expanze pro rozhodující aspekty terciárního vzdělávání, od studia a studujících přes výuku a vyučující a po výzkum na vysokých kolách.

1.1 Elitní, masové a univerzální terciární

vzdělávání

5

Rámcem pro nai analýzu je slavný koncept masifikace terciárního

vzdělávání, přesněji řečeno koncept transformací moderních vysokokolských systémů od elitních přes masové a po univerzální. Tento koncept vytvořil americký autor Martin Trow na začátku sedmdesátých let 20. století a od té doby se stal východiskem nejen akademických výzkumů,

6

ale také veřejných a politických debat.

Od elitního přes masové k univerzálnímu terciárnímu vzdělávání: koncept. rámec 15

2

Viz například pořad ČRo Rádio ČeskoSociální dostupnost vysokokolského vzdělává

ní, 5. 9. 2008, dostupný na

<http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00777320.mp3>. 3

Nejpodrobnějí analýzu veřejného mínění ve vztahu k vysokému kolství podávají Matě

jů, Soukup (2006), dostupný na

<http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100569s_or60406b.pdf>. 4

Příkladem úzkého pohledu je Simonová (2006), jejím centrálním tématem je investič

ní financování vysokého kolství. 5

Tato část vychází z dříve publikované podrobné analýzy Trowova konceptu (Pabian,

2008).

+


Originální přínos teorie Martina Trowa spočívá ve dvou hlavních tezích:

l za prvé, e narůstající počty studujících ovlivňují také vechny ostat

ní aspekty terciárního vzdělávání, od obsahu a forem výuky přes způ

soby a formy studia a po standardy kvality,

l za druhé, e v důsledku vzájemné provázanosti vech těchto aspektů

je moné rozliit tři zřetelné vývojové fáze elitní, masové a univer

zální terciární vzdělávání (Trow, 1973).

7

Základním faktorem pro rozliení jednotlivých fází je pro Trowa přístup k terciárnímu vzdělávání, přesněji podíl studujících z přísluné věkové skupiny. Výchozím bodem vech systémů terciárního vzdělávání byla elitní fáze, ve které na vysokých kolách studovalo pouze několik málo procent přísluné věkové skupiny. Instituce a struktury vzniklé v této fázi jsou podle Trowa schopny absorbovat růst počtu studujících a do zhruba 15 % z přísluné kohorty; po dosaení této hranice vak dochází k zásadním změnám ve vech aspektech terciárního vzdělávání a vznikají uspořádání typická pro jeho masovou fázi. Ty jsou opět schopny absorbovat dalí nárůst a do 3050 % přísluné kohorty; po překročení této hranice pak dochází k dalí systémové transformaci a nastupuje univerzální fáze terciárního vzdělávání.

Martin Trow vyzdvihnul deset klíčových oblastí, v nich dochází v dů

sledku narůstajícího počtu studujících k významným změnám (Trow, 1997, str. 1624; Trow, 2006, str. 253262):

1. Vnímání přístupu k terciárnímu vzdělání: V elitních systémech,

v nich na vysoké koly vstupuje pouze malé procento přísluného

populačního ročníku, je podle Trowa monost vysokokolského stu

dia vnímána (studujícími i ostatními) jako privilegium vyhrazené

pro nejnadanějí, případně pro děti z nejvyích sociálních vrstev.

S roziřováním počtu studujících v masové fázi je studium stále více

vnímáno jako právo vech, kdo splňují podmínky pro vstup do ter

ciárního vzdělávání (např. absolvování střední koly). V univerzál

ním vysokém kolství u studuje větina přísluné populaceazvy

sokokolského studia se postupně stává povinnost, zejména ve

vyích sociálních vrstvách. 16 České vysoké kolství 6

Trow je i tři desetiletí po publikaci své zásadní studie jedním z nejcitovanějích autorů

v rámci této disciplíny (Tight, 2007).

7

Tento základní Trowův text vyel ve zkráceném českém překladu (Trow, 1997).


2. Funkce vysokého kolství: Smyslem elitního vysokého kolství bylo

vzdělávání a formování úzké elity koncentrované v rozhodovacích pozi

cích a v několika málo vzdělaneckých profesích (věda, právo, medicína).

V masové fázi terciární vzdělávání připravuje pro stále se roziřující

spektrum povolání v postindustriálních společnostech. Univerzální

terciární vzdělávání pak zvyuje adaptabilitu větiny a potenciálně

celé populace na neustálé sociální a technologické změny. 3. Kurikulum a formy výuky: Kurikula v elitní fázi odráí akademické

představy o obsahu přísluné disciplíny a nejdůleitějí formou vý

uky je seminář, který umoňuje vytváření osobních vazeb mezi vy

učujícími a studujícími. Po přechodu k masovému vysokému kol

ství se základem výuky stává přednáka, kurikula jsou podstatně

méně strukturována a hlavním cílem je předání znalostí a doved

ností potřebných pro výkon povolání. V univerzální fázi se zodpo

vědnost za vytváření kurikula přenáí z velké části na studující, volící

svou vlastní vzdělávací cestu, zatímco do výuky stále více pronikají

prvky distančního vzdělávání. 4. Studentská kariéra: Tradiční cestou k vysokokolskému vzdělání

v elitním systému bylo nastoupit na vysokou kolu ihned po absol

vování střední koly a za podpory rodičů se věnovat studiu na plný

úvazek. S nárůstem počtu studujících ubývá těch, kdo naplňují tuto

tradiční představu stále více studujících přichází na vysokou kolu

a po určité době v zaměstnání a/nebo se zaměstnání věnují i během

studia. V univerzální fázi se hranice mezi studiem, zaměstnáním

a dalími dimenzemi ivota uvolňují jetě více a terciární vzdělávání

pro stále větí počet studujících získává charakter celoivotního

vzdělávání. 5. Institucionální diverzita a charakteristiky institucí: Elitní vysoko

kolské systémy bývají obvykle značně unifikované, typickými insti

tucemi jsou relativně malé a vzájemně velmi podobné univerzity, je

jich akademická komunita sdílí podobné hodnoty. S přechodem

k masovému terciárnímu vzdělávání vznikají neuniverzitní terciární

instituce a dochází k institucionální diverzifikaci; i tradiční univerzity

se rozrůstají, a tím se také rozvolňuje hodnotový konsenzus uvnitř

akademické obce. Akademická komunita institucí, typických pro

univerzální fázi je jen velmi volně oddělená od okolního světa

(např. virtuální univerzity), co znamená definitivní rozpad hodno

tového konsenzu v rámci akademické obce i pocitu sounáleitosti

Od elitního přes masové k univerzálnímu terciárnímu vzdělávání: koncept. rámec 17




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist