Kniha: České Velikonoce zvyky a návody – Petr Herynek

12

Čtvrtá neděle

v postu (Laetare)

zvaná „družebná“

Čtvrtá postní neděle znamenala určité

uvolnění v předlouhé postní době. Kněží vy

měnili fialová roucha za růžová. Proto byla

tato neděle, při které se mohli lidé družit,

poveselit, pojmenována „družebná, druž

badná nebo také družbadnice“, někdy podle

růžových ornátů farářů „růžová.“ O družeb

né neděli se pekly koláče mnoha chutí zva

né družbance, s mazáním hruškovým, slívo

vým, makovým, tvarohovým a jablečným.

V Libochovicích se na čtvrtou postní neděli

konalo sdružení dítek. Ty si mezi sebou zvo

lily královnu, kterou oblékly do bílých šatů,

ozdobily rudými pentlemi a hvězdami z poz

látka. Tu pak družičky vodily dům od domu

a svými zpěvy oznamovaly příchod jara.

Jiným vysvětlením názvu družebné neděle je to, že právě o čtvrté postní neděli chodil na

námluvy do domu nevěsty družba s budoucím ženichem.

Na Chodsku se čtvrtá postní neděle nazývá „chudá hůrka“.

Zábavou, která se nazývá „spouštědlo“, končí přástky. Děvčata připraví hrachový pálenec

sypaný cukrem, upečou rohlíky a připraví kořalku. Chlapci se postarají o pivo.

Pálenec se zde dříve připravoval v každé domácnosti a také v hospodách.

Na Nepomucku se z naklíčeného a opraženého hrachu připravovala pučálka i o čtvrté po

stní neděli. Na čtvrtou postní neděli se v Praze, a možná i jinde, pekl velikonoční postní kuba

s hrachem, který byl, oproti vánočnímu, bez hub, ale zato s nejrůznějšími zahradními nebo lučními bylinkami, které se do jídla dávaly po jeho upečení. KOLÁČE DRUŽBANCE NA DRUŽEBNÍ NEDĚLI

350 g polohrubé mouky | 350 g hladké mouky | 100 g cukru | 100 g másla a 100 g sádla

2 vejce | 2 kostky droždí | trocha rumu (1 lžíce) | trocha mléka

Na náplně povidla, tvaroh, umletý mák, jablečnou nebo hruškovou marmeládu, rozinky, mandle.

Změklé máslo, cukr a vejce ušleháme. Z mléka, droždí a lžičky cukru si připravíme kvásek.

Po vzejití dáme na vál mouku a všechny ingredience smícháme a uhněteme. Necháme kynout na

teplém místě. Po vykynutí přendáme těsto na vál a rozdělíme na bochánky (z této dávky připraví

me asi 20 ks větších koláčů). Ty necháme znovu kynout a po vykynutí těsto rozprostřeme na širší kolečka. Na koláče dáváme vícero náplní, rozinky a mandle. Okraje koláčů potřeme rozkvedlaným vajíčkem. Koláče dáváme na vymaštěný plech a pečeme v troubě předehřáté na 180 °C.

Koláče zvané družbance

Křehtíky

21

květináče kořenovou nebo kadeřavou petržel, celer nebo

mrkev, pažitku, ba dokonce i brambory. Cibule, celer

a česnek během krátké doby zakoření, bramborům to trvá

mnohem déle. Pak už jen naši zeleň velikonočně přizdobí

me. Výhodou je, že vše vyjmenované, až na ty brambory,

můžeme zkonzumovat v kuchyni. Máte ve sklepě usklad

něnou cukrovou nebo krmnou řepu. Zasaďte ji, bude to

skvělá velikonoční dekorativní zeleň. Listy obou plodin

můžete přidávat do zeleninových salátů (jsou sladké).

Když vysejeme ptačí zob (čili krmení pro zpěvné ptac

tvo) a splní již svoje velikonoční poslání, spotřebujeme

jej do polévky nebo na obložené chlebíčky. Stejnou úlohu

zastane i vysetá řeřicha. Obojí vzejde velmi rychle.

Taky kukuřice vysazená do květináčů je půvabnou jarní

zelení. Pro výsadbu ponecháme kukuřičné palice i se šus

tím. To nahoře svážeme lýkem nebo vrbovým proutkem.

Kukuřici vsadíme z 1/3 do zeminy špičkou dolů. Po čtr

nácti dnech vyrostou první lístečky. Vysazenou kukuřici můžeme zamechovat, klíčící rostlinky

pak prorůstají mechem a vypadají kouzelně.

V předvelikonoční nabídce květinových obchodů jsou nejrozmanitější pokojové květiny, kte

ré tvoří drn anebo připomínají trávu. Mám na mysli úrazník (Sagina), sedoulek (Ophiopogon),

skřípinu čili bezosetku (Scirpus), puškvorec trávolistý (Acorus gramineus a A. gramineus

́Pusillus ́), vraneček (Selaginella) a další druhy, které můžeme ve velikonočním čase využít.

Velikonoční zeleň by každopádně chybět neměla.

ZELENÁ POLÉVKA

Připravovala se už v předjaří, kdy vyrašily

první zelené výhonky bylin. Podle dávné tradi

ce se na Zelený čtvrtek mělo sníst něco zele

ného, aby byl člověk hodně zdravý. Magdalena

Dobromila Rettigová doporučovala do jarní

zeleninové polévky lístky jahodníku, řebříčku,

fialek, kmín, řeřichu, nať z mladých cibulek

(ošlejch), sedmikrásky čili chudobičky, a pře

devším openec čili popenec.

BROKOLICOVÁ POLÉVKA K ZELENÉMU ČTVRTKU

1 ks brokolice | 1 kostka zeleninového vývaru

1 balení taveného sýra (100 g) | jíška dle potřeby | 1 smetana (200 ml)

Brokolici rozdělíme na růžičky a omyjeme. Vložíme do vody (500 ml), přidáme bujón a po

vaříme doměkka. Brokolici rozmixujeme a přidáme sýr, který necháme rozpustit.

Zahustíme jíškou a na talíři dozdobíme smetanou. Polévku můžeme doplnit krutonky.

Pokud budeme mít dostatečné množství jarních bylin, můžeme si podobně připravit bylin

kovou polévku.

Osení

47

VOSKOVÁ BATIKA

Jedna z nejstarších a nejrozšířenějších technik zdobení.

Na skořápku nanášíme hlavičkou kovového špendlíku nebo špendlíku se skleněnou hlavičkou, či tenkou trubičkou (tak zvanou stužkou) upevněnou na hůlce, perem či jinými nástroji roztavený vosk. Pak se vajíčko barví ve vlažné lázni. Obarvená vajíčka necháme oschnout, pak trochu zahřejeme a vosk hadříkem setřeme. Okolní plocha je obarvená a nakreslená plocha zůstane po setření vosku bílá. Na Moravě a Slovácku se postup

opakuje několikrát, čímž vzniknou vícebarevné kraslice. Nejznámější, až sedmibarevné krasli

ce zdobené voskovou batikou, jsou z Vnorov na Moravském Slovácku.

VOSKOVÝ RELIÉF – PLASTICKÉ ZDOBENÍ VOSKEM

Na vyfouknuté bílé nebo obarvené, ještě teplé vejce se nanáší roztavený barevný vosk, který se nestírá. Vzniknou tak efektní, plastické, jednobarevné nebo vícebarevné ornamenty. Na tmavě obarvená vejce se maluje světlými barvami vosku a naopak. GRAVÍROVANÉ ČILI VYŠKRABOVANÉ KRASLICE – „REJSKY“

Na černě, modře, tmavě hnědě nebo rudě obarvenou skořápku se vyškrabují špičatým nožem s ulomenou špičkou, skalpelem, hrotem břitvy, řezáčem nebo jinými ostrými předměty rostlinné a zvířecí motivy, nápisy nebo ornamenty. Nejznámější jsou vyškrabované kraslice z okolí Rožnova pod Radhoštěm, proto se jim někdy říká „rožnovské“. Využívá se zde převážně motivů z jemných lidových výšivek. Ornament byl často doplněn milostnými nebo žertovnými veršíky.

Batikované kraslice

Voskový reliéf Pomůcky na malování reliefních kraslic

Gravírované kraslice

62

Ptáčci z lýka a samotvrdnoucí hmoty

Samotvrdnoucí hmotu Keraplast si rozválíme na umakartové desce na tloušťku 0,5 cm.

Tvořítky vykrájíme ptáčky a usušíme (doba sušení asi 24 hodin). Ptáčky obarvíme akrylátovými barvami a po zaschnutí barvy z obou stran přilepíme kokardičky z lýka. Klícky s ptáčky Ptáci z ručního papíru (buničité vaty)

K výrobě použijeme buničitou vatu, kterou navlhčíme roztokem disperzního lepidla s vo

dou (3 díly vody na 1 díl lepidla) nebo lepidlem na tapety. Potom vymodelujeme tvar jednotlivých ptáčků a necháme zaschnout. Když je hmota ještě mírně vlhká, odstřihneme přebytečné

části a podle potřeby ptáčka dotvarujeme. Po úplném uschnutí ptáčka podle atlasu ptáků

nebo podle své fantazie namalujeme a na spodní stranu přilepíme kolíček k přichycení na

větvičce.

Ozdoba z pergamenu Ptáček z lýka a samotvrdnoucí hmoty

Klícka s ptáčkem Ptáček z ručního papíru

74

VELIKONOČNÍ BERÁNEK OŘECHOVÝ BERÁNEK

90 g másla

165 g moučkového cukru

3 vejce | 60 g mletých ořechů

170 g polohrubé mouky | 1 dl mléka

1,2 sáčku prášku do pečiva

Máslo, cukr a žloutky utřeme do pěny.

Potom jen zlehka přimícháme oříšky, mléko, mouku s práškem do pečiva a nakonec opatrně zamícháme sníh z bílků. Těsto nalijeme

do vymazané a vysypané formy a pečeme asi

45 minut. Po upečení beránka pocukrujeme

a také ozdobíme mašličkou.

ŠLEHAČKOVÝ BERÁNEK

2 hrníčky polohrubé mouky

1 hrníček moučkového cukru

1 šlehačka

4 vejce | vanilkový cukr

prášek do pečiva | citronová kůra

Utřeme žloutky s cukrem, přidáme mouku smíchanou s práškem do pečiva, vanilkovým cukrem a citronovou kůrou, zalijeme šlehačkou. Promícháme a vmícháme sníh z bílků. Nalijeme do vymazané a vysypané formy. Pečeme 45 minut při 180 °C. MÁSLOVÝ BERÁNEK

120 g másla | 200 g moučkového cukru | 400 g polohrubé mouky | 3 vejce

1,4 l mléka | 1 prášek do pečiva | 1 vanilka | kůra z 1 bio citronu

Povolené máslo, žloutky a cukr vyšleháme do pěny. Přidáme mouku, mléko, strouhanou

citronovou kůru, vanilku a naposledy vmícháme sníh z bílků. Pečeme při teplotě asi 170 °C

asi 50 až 60 minut.

TVAROHOVÝ BERÁNEK

300 g polohrubé mouky | 4 vejce | 220 g másla | 200 g tuku | 250 g tvarohu

3,4 prášku do pečiva | kůra z bio citronu | lžíce rumu

Z bílků vyšleháme pevný sníh a dáme do chladničky. Žloutky utřeme s cukrem a máslem

a do krému přidáme tvaroh. Po rozmíchání přidáme mouku s práškem do pečiva. Pak opatrně

vmícháme sníh. Dobře vymazanou a vysypanou formu naplníme těstem a pečeme v předem vyhřáté troubě při 200 °C asi 15 minut. Teplotu pak snížíme asi na 150 °C a pečeme dalších

10 minut. Po upečení a vyklopení z formy beránka pokapeme rumem a posypeme moučko

vým cukrem.