načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Česká republika od A do Z -- Turisticko vlastivědná encyklopedie - Simona Kidlesová Jiří Špaček

  > > > Česká republika od A do Z  
-6%
sleva

Elektronická kniha: Česká republika od A do Z -- Turisticko vlastivědná encyklopedie
Autor:

Představujeme novinku na knižním trhu. Ojedinělá publikace obsahuje více než 5000 hesel s vlastivědnými a turistickými údaji o lokalitách na celém území našeho státu a představuje ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149 Kč 140
+
-
4,7
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: SW Travel
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Počet stran: 683
Rozměr: 23 cm
Úprava: 4 stran barev. obr. příl. : barev. ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Spolupracovali: fotografie Simona Kidlesová, Vladimír Černý a Jiří Špaček
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-254-5156-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Představujeme novinku na knižním trhu. Ojedinělá publikace obsahuje více než 5000 hesel s vlastivědnými a turistickými údaji o lokalitách na celém území našeho státu a představuje tedy jakési Česko podle abecedy. Věcný popis jednotlivých míst je zaměřen na historický kontext lokality, výběr architektonických památek v daném místě, a to jak památek světských jako hrady, tvrze, zámky, radnice nebo lidové stavby, tak památek církevních jako kostely, kláštery, kaple a poutní místa, s naznačením jejich slohového vývoje. Nechybí ani upozornění na další lokální zajímavosti, muzea všeho druhu včetně soukromých, na památníky nebo pamětní síně významných osobností, skanzeny a na blízké přírodní nebo technické pozoruhodnosti.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Simona Kidlesová Jiří Špaček - další tituly autora:
Turistické okruhy po Česku Turistické okruhy po Česku
Špaček, Simona Kidlesová Jiří
Cena: 93 Kč
Hrady, zámky, zříceniny Hrady, zámky, zříceniny
Špaček, Simona Kidlesová Jiří
Cena: 111 Kč
Půvabné vyhlídky na Čechy Půvabné vyhlídky na Čechy
Špaček, Simona Kidlesová Jiří
Cena: 93 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
TURISTICKOVLASTIVĚDNÁ ENCYKLOPEDIE ČESKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA odod A A dodo Z Z OBCE • PŘÍRODNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉ PAMÁTKY • HORY HRADY • ZÁMKY ZŘÍCENINY ČESKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA odod A A dodo Z Z Text: Simona Kidlesová a Jiří Špaček Obálka a grafi cká úprava: František Horálek – Grafi kon.cz Fotografi e: Simona Kidlesová, Vladimír Černý a Jiří Špaček Tisk: Tomáš Daňha – PRINTHOUSE, Francouzská 4, Praha 2 Vydala: SW Travel, v. o. s., v roce 2009 E-mail: info@swtravel.cz Web: www.swtravel.cz Vyd án í pr v n í © SW Travel, v. o. s., 2009 ISBN 978-80-254-5156-4 SW TRAVEL 2009 ČESKÁ ČESKÁ REPUBLIKAREPUBLIKA odod A A dodo Z Z ÚVODEM Nová, ojedinělá publikace, kterou jste právě otevřeli, obsahuje více než 5 000 hesel s vlastivědnými a turistickými údaji o lokalitách na celém území našeho státu a představuje tedy jakési Česko podle abecedy. Byla zpracována na základě informací dostupných v průběhu roku 2009. Pro větší názornost jsou záhlaví jednotlivých hesel podle typu popisované lokality barevně odlišena podle následujícího klíče: obec hora hrad zámek zřícenina přírodní památka technická památka U každého hesla je pro snadnější orientaci kromě souřadnic GPS uveden také okres, na jehož území se lokalita nachází, neboť řada popisovaných míst má shodné názvy. Protože v mnoha případech jsou v heslech zmiňovány také jiné bl ízké lokality odlišného názvu, zejména místní části obcí, vrchy a rozhledny, je na konec publikace připojen abecední index k jejich snadnému vyhledání. Byl zvolen věcný, heslovitý popis jednotlivých míst, který je běžně používán v průvodcích a na rubových stranách turistických map. Je zaměřen na historický kontext lokality, výběr architektonických památek v daném místě, a to jak památek světských jako hrady, tvrze, zámky, radnice nebo lidové stavby, tak památek církevních jako kostely, kláštery, kaple a poutní místa, s naznačením jejich slohového vývoje. Nechybí ani upozornění na další lokální zajímavosti, muzea všeho druhu včetně soukromých, na památníky nebo pamětní síně významných osobností, skanzeny a na blízké přírodní nebo technické pozoruhodnosti. Publikace přes svou obsáhlost nemůže ani nechce nahradit podrobné regionální průvodce. Věříme však, že bude užitečná pro získání všeobecného přehledu a potřebných turistických informací o místech známých i opomíjených. Autoři 6 Abertamy K. Vary 50°22'7.33"N; 12°49'6.6"E Horská obec založena v letech 1525–1529 saskými horníky dolujícími stříbro a cín, status města z r. 1876 obnoven r. 2007. Od 19. stol. výroba krajek, rukavic, umělých květin a nádobí, po r. 1947 těžba uranových rud, nyní zimní i letní rekreační středisko. Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků založen r. 1534, barokně přestavěn r. 1736. Východiště na vrch Plešivec – viz samostatné heslo. Abertamy – rozhledna Plešivec Adamov Blansko 49°17''55.21"N; 16°39'23.71"E Průmyslová obec založena r. 1732 Josefem Adamem z Lichtenštejna, na město povýšena r. 1964, pův. ves Staré Hamry s hutěmi a hamry, nyní velké strojírny. Novogotický kostel sv. Barbory z let 1855–1857 s pozdně gotickým, tzv. Světelským oltářem z kláštera v rakouském Zwettlu, fara z téže doby. Pomníky Bedřicha Smetany z r. 1937 a T. G. Masaryka z r. 1938. Východně nad městem kamenná, 10 m vysoká Alexandrova rozhledna z r. 1887 s vyhlídkovou plošinou ve výši 5 m, výhled omezen. Adršpach Náchod 50°37'22.33"N; 16°5'47.43"E Protáhlá obec složená z Horního a Dolního Adršpachu prvně připomínána r. 1348. V Dolním Adršpachu na místě tvrze z 15. stol. renes. zámek z let 1577–1580, upravován barokně v 17. a 18. stol., v zámecké kapli hodnotné sochy. Kolem rozsáhlý park, barokní dvoupatrová úřednická budova z 18. stol. Dochován hrázděný dům s vysokým štítem. Smírčí kříže. Infocentrum a horolezecké muzeum. V Horním Adršpachu klasicistní kostel sv. Kříže z let 1827–1831. Barokní Hampelův sloup z r. 1743, socha Immaculaty z 18. stol. Památná Adršpašská lípa. Nad obcí na Starozámeckém vrchu zřícenina skalního hradu, založen ve 13. stol, pobořen r. 1477. Zachovány zbytky základů a sklepů, ze zříceniny daleký rozhled. Východiště do Adršpašského skalního města, placený přístup s průvodcovskou službou, okruh s plavbou po jezírku. Ve skalách pramen Metuje. Součást Adršpašskoteplických skal – viz samostatné heslo. Adršpašsko-teplické skály Náchod 50°36'6.34"N; 16°7'28.76"E Národní přírodní rezervace o rozloze 1772 ha, území chráněno od r. 1933. Komplex složen ze dvou pískovcových skalních měst, Adršpašského a Teplického, oddělených hlubokou Vlčí roklí, pro veřejnost objeven po obrovském lesním požáru r. 1824, kdy byly skály odhaleny. Placené prohlídkové okruhy s průvodcovskou službou, přístup od Adršpachu a Teplic nad Metují – viz samostatná hesla. Ve skalách zřícenina hradu Střmen – viz samostatné heslo. Horolezecké terény. Aichelburg Trutnov 50°40'7.24"N; 15°47'28.04"E Romantický hrádek postavili lesníci panství Maršov vysoko nad Úpou a Temným Dolem jako památník tragicky zemřelého, osvíceného hraběte Bertholda z Aichelburgu (1823–1861), mecenáše východních Krkonoš. Vybudován v letech 1862–1863 jako napodobenina středověké tvrze s 10 m vysokou věží, pro odlehlost brzy zpustl a r. 1901 již označován za zříceninu. Po r. 1945 zanikly přístupové chodníky, stavba označována jen Hrádek. Zásluhou nadšenců v letech 1996–1999 obnoven hrádek i přístupové cesty, od r. 2000 stavba zpřístupněna, věž slouží jako rozhledna. Přístup od informačního centra Veselý výlet v Temném Dole. Alberk Most 50°33'48.84"N; 13°30'46.3"E Na výběžku Černického vrchu zvaném Hausberk stával hrad neznámého jména i historie. Na ostrohu v bukovém lese patrná třídílná dispozice s bergfritem na mapách chybně označovaná Alberk. Průzkum prokázal, že neznámý hrad byl osídlen jen ve 13. a 14. stol., zatímco skutečný hrádek Alberk založený až r. 1566 stál patrně v dolováním zničené vsi Albrechtice. Zbytky bezejmenného hradu leží západně od Černic mimo značené cesty. Albeř Jindř. Hradec 49°1'31.46"N; 15°7'32.57"E Starobylá ves založena kolem r. 1175, nyní část města Nová Bystřice. R. 1811 založena vysoká pec s hamry a na východním okraji zámeček Terezín, zchátralá patrová budova s mansardovou střechou obnovena v polovině 90. let 20. stol. Novorománská kaple z r. 1870 s hranolovou věží. Severovýchodně od vsi vyhledávaný rekreační rybník Osika (68 ha) s kempem a chatovými osadami, nad ním u silnice obelisk z počátku 19. stol. připomíná založení nejstarší měřické sítě v českých zemích. Albrechtice Karviná 49°47'7.19"N; 18°31'29.79"E Obec prvně doložena r. 1447. Na hřbitově barokní dřevěný kostel sv. Petra a Pavla z r. 1766. Dělnický dům z r. 1908. Albrechtice Ústí n. O. 49°55'42.72"N; 16°38'47.68"E Obec prvně doložena r. 1304 jako majetek zbraslavského kláštera. Na hřbitově kaple sv. Anny z let 1861–1865 na místě dřevěné zvonice. U silnice barokní sousoší Piety z r. 1704 a ojedinělý oboustranný reliéf Panny Marie z r. 1811, restaurován r. 1990. Východně na návrší býv. zájezdní hostinec Laudon, nyní upraven na charitní domov řeholnic. 7 Albrechtice Klatovy 49°11'55.82"N; 13°33'55.21"E Ves prvně doložena již r. 1179 jako majetek bavorského kláštera ve Windbergu, nyní část města Sušice. Na hřbitově v části zvané Albrechtec dominantní raně gotický kostel Panny Marie a sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1235, barokně upraven r. 1779 a restaurován r. 1909, v interiéru dochovány fresky ze 14. a 15. stol. Albrechtice nad Orlicí Rychnov n. Kn. 50°8'37.49"N; 16°3'38.27"E Obec prvně připomínána r. 1336, za císaře Karla IV. vystavěn hrádek k ochraně královských lesů, poničen r. 1425, zanikl beze stop koncem 15. stol. Kostel sv. Jana Křtitele z r. 1825 na hřbitově nahradil pův. dřevěnou stavbu. Albrechtice nad Vltavou Písek 49°15'13.02"N; 14°18'18.35"E Obec velmi starého založení připomínána písemně r. 1352. Na hřbitově románský kostel sv. Petra a Pavla z doby po r. 1150, barokně přestavěn v 18. stol., v apsidě románské fresky z 12. stol. Hřbitovní zeď lemuje 108 jedinečných kapliček s básnickými texty a fi gurálními malbami, vyprávějícími o životě nebožtíků, vznikly v letech 1819–1854, malby dílem lidových malířů Františka Mikuly a Františka Peterky, verše skládal místní farář Vít Cíza. Na návsi několik lidových staveb. V okolí obce četná archeologická naleziště, mohyly z doby železné a bronzové. Albrechtice v Jizerských horách Jablonec n. N. 50°45'35.12"N; 15°17'6.07"E Obec prvně zmíněna r. 1674. Barokní kostel sv. Františka z Pauly z let 1779–1784. V okolí lyžařské terény, východiště na Tanvaldský Špičák – viz samostatné heslo. Albrechtičky N. Jičín 49°41'58.44"N; 18°5'49.32"E Obec založena kolem r. 1350. Na Kostelním kopci novogotický kostel sv. Mikuláše z let 1890–1892, vybudován na místě starší kaple doložené r. 1411 a později rozšířené o loď. Muzeum obce v roubeném domě z r. 1865, rekonstruován v letech 2001–2004. Alfrédov Tachov 49°41'5.88"N; 13°1'54.86"E Prostý, pozdně barokní zámeček Alfrédov s hospodářským dvorem nechal postavit kladrubský klášter po r. 1750 na místě zaniklé středověké vsi Všetice, doložené již r. 1239. Po zrušení kláštera majetek koupil r. 1825 kníže Alfréd Windischgrätz, zámeček opravil a dal mu své jméno. Nevýrazná stavba zůstala součástí hospodářského dvora, od něhož vede na severozápad k lesu památná alej stará asi 200 let. V sousedství r. 2000 vybudováno rozlehlé golfové hřiště na ploše 55 ha, jeho součástí i koňská farma. Osada nyní částí obce Kostelec. Amerika Cheb 50°6'38.24"N; 12°19'16.83"E Amerika je rozlohou 59 ha největším rybníkem ze soustavy na Slatinném potoce západně od Františkových Lázní. V r. 1990 byla jeho západní část s ostrůvkem prohlášena za přírodní památku jako významné hnízdiště a tahová zastávka vodního ptactva a výskytiště obojživelníků. Východní část je rekreační oblastí, do níž zajíždí minivláček z Františkových Lázní. Andělka Liberec 51°0'7.88"N; 14°59'38.19"E Pův. lužickosrbská osada Engelsberg připomínána r. 1340, současný název od r. 1946, nyní část obce Višňová při polské hranici pod vrchem Větrný (385 m n. m.). Pův. gotický kostel sv. Anny z r. 1464 nahrazen novou jednolodní barokní stavbou z let 1783–1785. Chátrající stavba opravena r. 1992, vybavena r. 1993 elektrickými věžními hodinami a r. 1997 zvonkohrou. Před kostelem kamenný smírčí kříž. Andělská Hora Liberec 50°48'0.54"N; 14°57'30.38"E Ves Engelsberg založena ve 14. stol. jako hornická osada, za husitských válek zničena, obnovena r. 1470, nyní část města Chrastava. V okolí až do konce 18. stol. těžba zlata, stříbra, mědi a olova. Na jižním okraji kostel Panny Marie Sněžné v empírové podobě z r. 1833. Andělská Hora K. Vary 50°12'18.02"N; 12°57'53.97"E Obec prvně připomínána r. 1487 jako podhradí, nad ní starší gotický hrad Engelsberg na vysokém skalnatém vrchu, založen pány z Rýzmburka v polovině 14. stol., v 16. stol. opuštěn a r. 1635 vypálen Švédy, poté ještě opraven, ale po požáru r. 1718 zůstal zříceninou částečně udržovanou pro turistický ruch. Zachován výrazný zbytek věžového paláce, další obytné budovy, dvojice bran a obvodové hradby. R. 1978 tu byl natáčen fi lm režiséra Vladimíra Síse Balada pro banditu. Ze zřícenin daleký rozhled. V obci barokní farní kostel sv. Michaela archanděla na gotických základech z doby po r. 1718, pseudoslohově upraven r. 1890. Cenná barokní hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice na trojúhelném půdorysu z let 1696–1712, opravena r. 2005. Andělská Hora Bruntál 50°3'35.61"N; 17°23'22.71"E Horní město založeno kolem r. 1540 při zlatých dolech, historický status města obci vrácen v dubnu 2008, v okolí opuštěné štoly. Barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1672 upravován v letech 1719 a 1733, před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1724 a empírový kamenný kříž z r. 1815, na náměstí barokní domy. V budově pošty minimuzeum. Severozápadně od města Anenský vrch (861 m n. m.), na vrcholu telekomunikační věž a hostinec, pod ním barokní poutní kostel sv. Anny z r. 1696, rozšířený r. 1777. Daleký výhled, lyžařské terény s vlekem. 8 Anenská Studánka Ústí n. O. 49°50'54.17"N; 16°32'22.37"E Obec prvně připomínána r. 1292 jako Kunžvald v majetku zbraslavského kláštera. Kostel sv. Vavřince z r. 1907 na místě renes. stavby z r. 1607. U kostela kamenný kříž z r. 1776, proti němu dvůr z r. 1864 v podobě dvojdomu spojeného branou se sochou sv. Floriána v nice. Východně od obce založeny před r. 1678 malé lázně, kaplička nad pramenem z r. 1738, býv. lázeňský dům z téže doby nyní upraven na ústav sociální péče. Západně v býv. osadě Královec kaple Panny Marie Pomocné z poloviny 19. stol. Angerbach Plzeň-sever 49°59'57.28"N; 13°33'36.29"E Zbytky hradu Angerbach z poloviny 13. stol. leží na ostrohu nad potokem Javornicí. Lovecký a strážní hrádek na týřovském panství zanikl asi po 100 letech. Zachovány zbytky dvou obytných budov, příkopy a valy. Jako hrad přechodného typu má význam pro poznání vývoje české královské hradní architektury. Annín Klatovy 49°10'25.03"N; 13°30'48.67"E Osada v údolí Otavy založena kolem sklárny koncem 18. stol., nyní část obce Dlouhá Ves. První výroba růžového skla v Rakousku-Uhersku, první tavírna skla elektrickým proudem z r. 1934. Nad vsí kostel sv. Mouřence (Maurencia), pův. pozdně románský z 13. stol., goticky a barokně upravován, na přilehlém hřbitově kostnice z 18. stol. Jižně od vsi novogotická hrobní kaple rodiny Schmiedovy z r. 1886. Při řece kemp, nejstarší u nás. Archlebov Hodonín 49°2'37.13"N; 17°0'14.72"E Obec prvně doložena r. 1349. Na místě středověké tvrze ze 14. stol. vybudován r. 1639 raně barokní kostel, z něho dochována věž nynějšího kostela sv. Rocha a Šebestiána z let 1729–1731. U kostela kříž se sochami Panny Marie a Jana Evangelisty z počátku 19. stol. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Barokní kříž z r. 1757. Arnoltice Liberec 50°57'42.98"N; 15°5'42.45"E Zemědělská ves poprvé zmíněna r. 1346, název podle mužského jména Arnold, nyní část obce Bulovka. Poškozený barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1738–1739 na místě starší stavby. V dolní části vsi zachován starý mlýn, tradiční hnízdiště čápa bílého. Arnoltice Děčín 50°50'7.64"N; 14°15'55.45"E Obec připomínána r. 1352. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1756–1758, opraven po požáru r. 1910. Hřbitovní zeď s křížovou cestou z 2. poloviny 18. stol. Secesně upravená fara barokního původu z r. 1774 s barokní branou. Dochovány lidové stavby s roubenými i hrázděnými patry. Na severním okraji býv. větrný mlýn z r. 1830, nyní rekreační objekt. Arnultovice Ústí n. L. 50°42'46.05"N; 14°2'44.97"E Ves prvně doložena r. 1352, nyní část obce Velké Chvojno. Pozdně gotický kostel Všech Svatých přestavěn barokně r. 1798, pod ním památná lípa stará přes 500 let. Ve hřbitovní zdi dva smírčí kříže. Aš Cheb 50°13'17.49"N; 12°11'24.37"E Nejzápadnější české město prvně doloženo r. 1270, k české koruně připojeno r. 1331, od 14. stol. trvale protestantské panství Zedtwitzů. Novogotický kostel sv. Mikuláše z let 1867–1871 s věží 48 m vysokou na místě pozdně barokní stavby z r. 1780. V barokním zámečku od r. 1892 Městské muzeum, v nároží ohradní zdi reliéf Salva Guardia z r. 1724, doklad osvobození města od povinnosti ubytovávat vojsko. Barokní radnice z r. 1733 po požáru obnovena v letech 1815–1816. Velký evangelický kostel pro 2500 osob z let 1747–1749 vyhořel při opravě r. 1960, r. 2003 jeho základy upraveny jako pietní místo. Goethův pomník z r. 1932 a pomník náboženského reformátora Martina Luthera z r. 1883, jediný na českém území, poblíž starý kamenný most z r. 1724. Na západním okraji při státní hranici Benešův palouček, památník na místě, kudy budoucí čs. prezident prchal r. 1915 do emigrace. Severně vrch Háj – viz samostatné heslo. Aueršperk Žďár n. S. 49°32'17.84"N; 16°18'21.85"E Hrad na hřebenu nad říčkou Bystřičkou založen koncem 13. stol. patrně rozvětveným rodem Pernštejnů, již r. 1403 doložen jako pustý, stal se patrně nepotřebným v důsledku centralizace panství. Zachováno torzo válcové věže a příkopy se zříceným zdivem. Přístup ke zřícenině po značené cestě ze vsi Pivonice nebo Dvořiště. Babice Hradec Kr. 50°11'32.32"N; 15°35'5.74"E Obec prvně připomínána v letech 1363–1375 jako vladycké sídlo. Středověká tvrz patrně ze 14. stol. zanikla za husitských válek, severozápadně od obce dochován pahorek tvrziště obklopený kruhovou terénní vlnou na místě vodního příkopu. Na návsi v obci novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1873–1874 na místě starší stavby. Babice Uh. Hradiště 49°7'22.94"N; 17°28'50.82"E Obec nad řekou Moravou prvně doložena r. 1220. Na místě staré zvonice kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1898–1900, před ním kříž z r. 1904. Sochy Panny Marie z r. 1869 a sv. Josefa z r. 1879. Významný konzervárenský průmysl. Babice Třebíč 49°7'19.83"N; 15°46'11.04"E Obec prvně uváděna r. 1349. Dominantní klasicistní kostel Nejsvětější Trojice z počátku 19. stol. Západně kaple sv. Veroniky z r. 1847. V místní škole r. 1951 při provokační akci zavražděni tři funkcionáři obce, tzv. babický případ rozpoutal kruté represe proti odpůrcům kolektivizace zemědělství a proti církvi. 9 Babice nad Svitavou Brno-venkov 49°17'1.89"N; 16°41'50.43"E Obec prvně připomínána r. 1365. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu z r. 1448 přestavěn barokně v letech 1764–1766. V okolí stopy po těžbě železné rudy od 16. stol. Západně na ostrohu stopy gotického hradu Ronov ze 14. stol., zanikl patrně v husitských válkách, dochovány zbytky základových zdí a soustavy valů. Babice u Rosic Brno-venkov 49°10'22.09"N; 16°21'32.29"E Obec poprvé doložena r. 1228, od konce 18. stol. do závěru 20. stol. v okolí těžba černého uhlí. Na návsi kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1863, věž obnovena r. 1925. Severozápadně býv. uhelný důl Ferdinand z doby kolem r. 1840 se zachovanou těžní věží, šachtou, obytnými budovami, haldami a odvaly, technická památka. Babiččino údolí Náchod 50°25'29.26"N; 16°2'56.75"E Název Babiččino údolí nese lučinaté údolí Úpy mezi Havlovicemi a Českou Skalicí, počátkem 19. stol. parkově upraveno kněžnou Zaháňskou, od r. 1952 přírodní památka, velmi navštěvované místo proslavené nejznámější českou knihou, Babičkou Boženy Němcové, která tu prožila dětství. Naučná stezka prochází místy spojenými s románovými postavami. Roubená chalupa Staré bělidlo z r. 1797, sousední zděná prádelna přistavěna až v polovině 19. stol., nad nimi Viktorčin splav. Ruderův mlýn z r. 1773, v sousedství mariánská socha z r. 1796 a vodní mandl, poblíž též Panský hostinec. Pomník Babička s vnoučaty, kubistické dílo Otto Gutfreunda z r. 1922. Pojmenování údolí zavedl r. 1878 smiřický lékař Otakar Jedlička. Viz též hesla Ratibořice a Rýzmburk. Babiččino údolí – Staré bělidlo Babylon Domažlice 49°23'53.38"N; 12°51'45.46"E Pův. dřevařská osada připomínána r. 1587, nyní obec s vyhledávaným rekreačním střediskem u stejnojmenného rybníka o rozloze 13 ha. Již na počátku 20. stol. zřízeny písečné pláže, nyní u rybníka hotely, penzióny, restaurace, chatové osady a kemp. Bakov Kladno 50°15'59.31"N; 14°5'47.22"E Ves poprvé zmíněna r. 1267, nyní část obce Beřovice. V hospodářském dvoře renes. tvrz ze 16. stol. se zbytky sgrafi t, později upravena na sýpku. Bakov nad Jizerou Ml. Boleslav 50°28'30.93"N; 14°56'18.42"E Obec prvně doložena r. 1345, na město povýšena r. 1961, poznamenána zhoubnými požáry v letech 1733 a 1865. Na náměstí pozdně gotický kostel sv. Bartoloměje upraven r. 1614 a barokně v letech 1654 a 1690. Pozdně barokní fara z r. 1774, u ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731. Pozdně gotický hřbitovní kostel sv. Barbory z počátku 16. stol. barokně přestavěn v letech 1701–1702, na hřbitově renes. brána z r. 1588. Sloup Nejsvětější Trojice z let 1727–1729. Rodiště a celoživotní působiště hudebního skladatele Jiřího Ignáce Linka (1725–1791). Východiště ke zřícenině hradu Zvířetice – viz samostatné heslo. Banín Svitavy 49°39'55.09"N; 16°27'44.22"E Obec prvně zmiňována r. 1291. Na vyvýšeném místě kostel sv. Barbory gotického původu ze 14. stol. obehnaný zdí, jediný případ opevněného kostela v okolí, přestavěn pozdně goticky r. 1488, pětipatrová věž z r. 1559 má nejvyšší patro dřevěné. Zvonice z 18. stol. s dřevěným patrem slouží též jako brána na hřbitov. Pod kostelem socha Immaculaty z r. 1721. Dochováno několik roubených lidových chalup. Bánov Uh. Hradiště 48°59'22.18"N; 17°43'12.76"E Obec pod Bílými Karpaty prvně zmíněna r. 1061. Hrad z 11. stol. na kopci nad kostelem zanikl v 15. stol. za česko-uherských válek, zřícenina zničena lomem, na předhradí nyní hřbitov. Dominantní barokní kostel sv. Martina z let 1692–1699 na místě středověké stavby. Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Zachovány lidové stavby a empírová sýpka z počátku 19. stol. Východně pramen tzv. Bánovské kyselky. Obec rodištěm Josefa Bublíka (1920–1942), vlastním jménem Josef Sedláček, účastníka atentátu na Heydricha, pamětní deska. Na rodném domku sochaře Štěpána Zálešáka (1874–1945) jeho busta. Barchov Hradec Kr. 50°11'55.89"N; 15°34'3.56"E Obec doložena na počátku 15. stol. Barokní patrový zámek se středním dvoupatrovým rizalitem z r. 1737 v cenném dendrologickém parku, po restituci zdevastován. Barokní sochy sv. Josefa, Jana Nepomuckého a Františka Xaverského. Kaplička se zvonem z r. 1777. Bartošovice N. Jičín 49°40'12.02"N; 18°3'14.26"E Obec v údolí Odry prvně připomínána r. 1383. Mohutný čtyřkřídlý zámek vystavěn barokně v 2. polovině 18. stol., značně přestavěn r. 1877. Kostel sv. Ondřeje, Petra a Pavla renes. původu z r. 1589 zcela přestavěn v letech 1905–1906. Kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1722. Býv. fara z r. 1737 součástí stanice pro záchranu dravců. U kostela romantic- 10 ká hrobka rodiny Meinertů z r. 1834. Vodní mlýn u Odry pův. z konce 15. stol., nyní v podobě z r. 1929 s jezem, stavidly a náhonem technickou památkou. Bartošovice v Orlických horách Rychnov n. Kn. 50°9'49.63"N; 16°32'54.31"E Pohraniční obec v údolí Divoké Orlice prvně připomínána r. 1557. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1731–1746 s cennou hřbitovní branou z r. 1740, u kostela Kalvárie z r. 1793. Barokní kamenný most se sochou sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Pod Předním vrchem chráněné rašeliniště. Baška Frýdek-Místek 49°38'35.21"N; 18°22'22.96"E Obec v podhůří Beskyd prvně připomínána r. 1434. Kostel sv. Václava z r. 1933. Husův dům z r. 1929. V místní části Hodoňovice kaple Panny Marie z r. 1875. Poblíž rekreační vodní nádrž Baška – viz samostatné heslo. Batelov Jihlava 49°18'47.8"N; 15°23'46.84"E Obec prvně doložena r. 1279, historický status městyse z r. 1325 obnoven r. 2008, v 15. stol. v okolí těžba stříbra. Na místě novější ze dvou tvrzí vybudován kolem r. 1586 renes. zámek, barokně přestavěn r. 1681 a v letech 1739–1740 zvýšen o patro, v 19. stol. upraven klasicistně. V sousedství renes. budova tzv. Starého zámku, patrně na místě starší tvrze. Na náměstí kašna z r. 1685 a kostel sv. Petra a Pavla gotického původu, nově postaven barokně v letech 1755–1761, rozšířen r. 1836. Raně barokní fara z let 1635–1636. Hřbitovní kostel sv. Barbory z konce 13. stol. upravován r. 1670 a v 19. stol. Jako pozůstatek židovského ghetta zachována barokní synagoga z r. 1794, západně od městyse židovský hřbitov z r. 1540. Baťův kanál Zlín 49°8'13.41"N; 17°30'9.85"E Baťův plavební kanál, 52 km dlouhá vodní cesta se 13 zdymadly z let 1936–1938 spojující Otrokovice s Rohatcem, polovina délky vede korytem Moravy, zbytek uměle prokopán. Od řeky se odděluje ve Spytihněvi, určen jako plavební cesta pro zásobování otrokovické elektrárny lignitem z Hodonínska a k zavlažování luk. Kanál o hloubce 1,5 m a šířce 15 m těžce poškozen při přechodu fronty r. 1945, omezený provoz obnoven v letech 1949–1960, poté jako neekonomický zastaven. Technická památka upravena od r. 1996 jako turistická vodní cesta a slouží rekreaci. Bavorov Strakonice 49°7'19.56"N; 14°4'39.05"E Město na říčce Blanici prvně připomínáno r. 1228, založeno Bavory ze Strakonic, jejich hrad na jižním okraji nedochován. Monumentální gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1370–1385, jedna z předních jihočeských gotických církevních staveb, regotizován v letech 1905–1906, zbytky fresek ze 14.–16. stol. Před kostelem býv. špitál z r. 1365 s gotickým portálem. Gotické děkanství z konce 14. stol. Na náměstí raně barokní býv. panský dům a kašna z r. 1742. Městský mlýn a elektrárna s unikátním zařízením fi rmy Křižík z r. 1912. Rodiště básníka Josefa Krasoslava Chmelenského (1800–1839). Bavory Břeclav 48°50'6.68"N; 16°37'26.89"E Obec prvně připomínána r. 1322. Barokní kostel sv. Kateřiny z let 1741–1742 na místě gotické stavby, věž z r. 1791. Boží muka z r. 1832. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Dochovány lidové usedlosti, za obcí vinné sklepy. Jihovýchodně přírodní památky Kočičí skála a Kočičí kámen, vápencové skalní útvary se stepní květenou. Bečov Most 50°26'57.08"N; 13°43'4.21"E Obec prvně doložena r. 1327. Barokní kostel sv. Jiljí ze 16. stol. s gotickou Madonou na oltáři, přestavěn r. 1767. Barokní sochy sv. Floriána a Krista Trpitele (Ecce homo) z 18. stol. Na Písečném vrchu jižně od obce významné archeologické naleziště, při uhelné těžbě nalezeny předměty staré až 100 000 let. Bečov nad Teplou K. Vary 50°4'56.24"N; 12°50'19.87"E Obec připomínána r. 1314, na město povýšena r. 1399. Dominantní komplex gotického hradu a renes. zámku. Hradní jádro tvoří dvě palácové stavby věžového typu spojené r. 1524 třetím palácem, v čele zbytky válcové věže. Renes. zámek tvoří obdélný palác doplněný mohutnou osmibokou nárožní věží. Pod podlahou gotické hradní kaple r. 1985 kriminalisty nalezen ukrytý relikviář sv. Maura, vzácná románská skříňka o rozměrech 138 × 42 × 64 cm, vyrobená ze zlata a stříbra a vykládaná více než 300 drahokamy. Po restaurování od r. 2002 vystaven v zámku, kde jsou přístupné i prostory kaple a knihovny. Na náměstí barokní radnice z doby po r. 1760, mariánský sloup z r. 1680 a několik empírových domů. Dominantní barokní kostel sv. Jiří z let 1763–1767 s věží z r. 1885. Obnovované arboretum. Muzeum historických motocyklů a hraček. Na Šibeničním vrchu jižně od města objeveny zbytky popraviště. Bečváry Kolín 49°57'17.96"N; 15°4'50.08"E Obec prvně zmíněna r. 1265, v letech 1763–1776 v majetku známého rakouského generála Laudona. V parku ve středu obce hodnotný pozdně barokní zámek z let 1745–1763, v letech 1766–1774 rozšířen o zahradní průčelí a zámeckou kapli, čtyřkřídlá patrová budova s arkádovým nádvořím, nyní soukromý nepřístupný objekt. U zámku hospodářský dvůr s pozdně barokní branou z r. 1766. Bedřichov Blansko 49°27'41.2"N; 16°27'56.92"E Obec prvně připomínána r. 1392. Kostel sv. Mikuláše gotického původu zbořen r. 1785 a nově postaven barokně, při opravě r. 1850 zvýšena věž. 11 Bedřichov Jablonec n. N. 50°47'32.57"N; 15°8'30.37"E Obec založena r. 1558, nazvána Friedrichswald podle majitele panství Friedricha z Redernu. Travnatý pahrbek pod Lesní chatou pozůstatkem Wanderovy sklářské huti z let 1598–1807. Filiální kostel sv. Antonína z r. 1930. Obec významným centrem letní i zimní rekreace, v okolí lyžařské běžecké i sjezdové tratě. Nad ní na nejvyšším místě hřebenu (859 m n. m.) kamenná, 24 m vysoká rozhledna Královka z r. 1907, u ní horská chata z r. 1936. Severně na Blatném potoku samota Nová Louka, v letech 1756–1817 sklářská huť, její pozůstatek tzv. Panský dům přestavěn r. 1844 na lovecký zámeček, nyní penzion s restaurací. Bedřichovská přehrada na Černé Nise postavena v letech 1902–1905, její hráz dlouhá 340 m a přes 15 m vysoká vytváří vodní plochu o rozloze 42 ha, voda vedena podzemním tunelem do elektrárny z r. 1928 v Rudolfově (nyní část Liberce). Součástí obce také neobývaná samota Kristiánov, nazvaná po majiteli panství hraběti Kristiánu Filipu Clam-Gallasovi, v letech 1775–1882 vyhlášená sklárna, cenný Panský dům s kaplí zničen požárem r. 1938, zachován jen hřbitov z r. 1780. V býv. sklářské hospodě zvané Liščí bouda, přenesené r. 1838 ze zrušené sklárny na Nové Louce, od r. 1964 muzejní expozice sklářství a přírody. Bedřichov – Nová Louka Bedřichův Světec Most 50°27'8.38"N; 13°45'5.35"E Ves poprvé uváděna r. 1238, nyní část obce Bělušice. Pův. románský kostel sv. Jakuba pův. součástí šlechtického dvorce, později několikrát upravován goticky, renesančně i barokně. V interiéru odkryty gotické fresky. Běhařov Klatovy 49°20'40.34"N; 13°9'39.62"E Obec poprvé doložena r. 1352. Na místě staré tvrze v 16. stol. vystavěn renes. zámek, později barokně upraven, v letech 1923–1927 majetek malíře Aloise Kalvody, který zde provozoval malířskou školu, objekt obklopen terasovitým parčíkem s řadou barokních soch i děl novodobých autorů. Raně gotický kostel sv. Prokopa několikrát vyhořel, novodobě upraven r. 1912. Výhledy na Šumavu a do údolí Úhlavy. Běhařov Běhařovice Znojmo 49°0'13.38"N; 16°4'43.92"E Obec prvně zmíněna r. 1046, historický status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2009. Goticko-renes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1596 s nástěnnými malbami z přelomu 17. a 18. stol. Empírová fara z r. 1826. Barokní kaple sv. Václava z r. 1630. Běchary Jičín 50°18'51.9"N; 15°17'32.23"E Obec prvně doložena r. 1290. Na hřbitově kostel sv. Vojtěcha gotického původu ze 14. stol., po požáru r. 1692 nově postaven barokně r. 1708, rozšířen r. 1792. V obci sochy sv. Františka Serafi nského z r. 1775 a sv. Václava z r. 1883. Bechlín Litoměřice 50°25'4.72"N; 14°20'23.9"E Obec prvně doložena r. 1295. Pův. gotický kostel sv. Václava vyhořel r. 1697, obnoven pozdně barokně r. 1786, u něj zvonice s dřevěným patrem. Novorenes. vila švýcarského typu s hrázděným patrem z r. 1875, u manželů Fričových tu pobýval Jan Neruda (1834–1891) a psal Písně kosmické, pamětní deska. Bechlín – kostel Bechyně Tábor 49°17'52.05"N; 14°28'8.7"E Osada u hradu v malebné poloze nad Lužnicí povýšena na město již r. 1323, památková zóna. Nad soutokem Lužnice 12 a Smutné zámek, pův. hrad z 12. stol., obnoven r. 1268, na zámek přestavěn renesančně v letech 1579–1592, zachoval si však pův. čtyřkřídlou dispozici s hranolovou věží v čele, při něm renes. bašta Kohoutek. Po restituci zámek od r. 1998 otevřen pro veřejnost. V zámecké sýpce renes. původu a novogoticky upravené r. 1864 nyní Muzeum Vladimíra Preclíka s expozicí jeho sochařského díla. V býv. pivovaře ze 16. stol. expozice keramiky Jihočeské Alšovy galerie, jízdárna z r. 1776 upravena na divadelní a koncertní sál. Gotický klášter františkánů s klenutými ambity a dvoulodním kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1281–1284 zničen za husitských válek, obnoven r. 1491. Na náměstí pozdně gotický děkanský kostel sv. Matěje z počátku 16. stol. na místě starší stavby, renes. věž z r. 1613, současná podoba z r. 1740, před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737. Hřbitovní barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1667–1670, poblíž starý židovský hřbitov z 2. poloviny 17. stol. V býv. synagoze zřízeno r. 2006 muzeum turistiky, na náměstí od r. 2001 hasičské muzeum. Údolí Lužnice překonává 50 m vysoký železobetonový most z let 1926–1928, zvaný Duha, po mostovce vede silnice i železniční elektrická trať, krásný výhled na město i řeku. Ve městě dlouholetá keramická a lázeňská tradice. Lázně doloženy již r. 1730, obnoveny r. 1886, nové lázeňské budovy z let 1903 a 1924, při léčbě nemocí pohybového ústrojí a revmatismu využívána slatina. Rodiště hudebního skladatele a houslisty Václava Pichla (1741–1805), busta na rodném domku na náměstí. Na protějším břehu v části Zářečí založena r. 1875 první keramická továrna, keramická škola ve městě z r. 1884. Jižně od města přírodní památka Židova strouha, divoké kaňonovité údolí se stejnojmenným potokem. Severně u říčky Smutné Poušť sv. Marka, kaple z r. 1549 s někdejší poustevnou, nyní v oploceném areálu. Bechyně Bělá Opava 49°58'21.55"N; 18°8'47.43"E Příhraniční obec připomínána r. 1349. Novodobý kostel sv. Jana Křtitele z r. 1934 přestavěn v letech 1996–2003. Od r. 2004 volně přístupné bazénky pro léčbu končetin Priessnitzovou metodou. Severovýchodně od obce veřejnosti přístupná pstruží farma. Bělá Rychnov n. Kn. 50°11'9.24"N; 16°22'51.04"E Ves prvně připomínána r. 1406, nyní část obce Liberk. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1734–1736, u něj drobná dřevěná zvonice patrně z počátku 19. stol. Prostá kaple sv. Anny z konce 19. stol. Sochy Panny Marie z r. 1792 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1853. Četné roubené chalupy. Bělá nad Radbuzou Domažlice 49°35'30.21"N; 12°43'1.58"E Obec zmiňovaná již Kosmovou kronikou k r. 1121, pův. privilegovaná ves přimdských Chodů, od 13. stol. poněmčena na Weissensulz, r. 1876 povýšena na městys a r. 1964 na město. V areálu statku renes. patrový zámeček z počátku 17. stol., později barokně upraven. Na náměstí barokní kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1826–1846 na místě vyhořelé kaple z let 1696–1697. Nejproslulejší památkou je barokní kamenný most na osmi obloucích se šesti sochami, stavba trvala 20 let (1703–1723). Slabé minerální prameny. Bělá nad Svitavou Svitavy 49°38'21.59"N; 16°29'3.5"E Obec prvně uváděna r. 1293. Kostel Všech svatých z r. 1437 pobořen za třicetileté války, nově postaven barokně v letech 1751–1756, dvouvěžové průčelí dokončeno r. 1767. Před ním kamenný kříž z doby kolem r. 1840, za ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1768. Prostý barokní zámeček z poloviny 18. stol. vyhořel r. 1952 a zanikl beze stopy. Bělá pod Bezdězem Ml. Boleslav 50°30'13.95"N; 14°48'0.01"E Osada pod Bezdězem přenesena r. 1304, město na jejím místě založeno r. 1337, počátkem 16. stol. středisko českých bratří s tiskárnou. Z městského opevnění zachována Česká brána s předhradím z 1. poloviny 14. stol. Renes. radnice z r. 1613 upravena a zvýšena v polovině 19. stol. Na místě tvrze z 15. stol. renes. zámek z let 1582–1615, barokně přestavěn po r. 1689, nyní sídlo městského muzea. Ve zdi nádvoří barokní kaple sv. Josefa z r. 1629. Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu přestavěn barokně v letech 1650–1655, pozdně barokní děkanství z r. 1807. Býv. augustiniánský klášter z r. 1340 po vypálení husity obnoven, nyní v barokní podobě z let 1650–1697 s kostelem sv. Václava z let 1708–1712. Na náměstí mariánský sloup z r. 1681 a pomník padlým zvaný Na stráž z r. 1927. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1672, při silnici kaple Nejsvětější Trojice z 2. poloviny 18. stol. Pomník Karla Hynka Máchy z r. 1936 pův. na Jarmilině skále ve Starých Splavech, na počátku 2. světové války Němci svržen do vody, po válce instalován u hřbitova na jižním okraji města na návrší Hůrka. U východního okraje barokní zámeček Páterov z počátku 18. stol., změněn na hospodářský dvůr. Bělá pod Pradědem Jeseník 50°10'12.53"N; 17°11'43.72"E Obec vzniklá sloučením několika vsí v údolí říčky Bělé jižně od města Jeseník. V části Dolní Domašov barokní kostel sv. Tomáše apoštola z let 1726–1730, u něj barokní fara s dochovanou chlebovou pecí v interiéru. V části Horní Domašov klasicistní kostel sv. Jana Křtitele z konce 18. stol. Za 2. světové války na území obce několik zajateckých táborů. Údolí často postihováno ničivými povodněmi. 13 Bělčice Strakonice 49°30'9.34"N; 13°52'50.64"E Obec prvně doložena r. 1243, v minulosti od r. 1898 též městem. Farní kostel sv. Petra a Pavla románského původu z r. 1240 upraven pozdně goticky, loď zaklenuta unikátní sklípkovou klenbou. Při kostele novogotická zvonice. Barokní sochy sv. Barbory a Jana Nepomuckého, kašna připomínána již r. 1545. Rodiště spisovatele a malíře Ladislava Stehlíka (1908–1987), pamětní síň. Západně nad rybníkem Hrádek tvrziště, pozůstatek tvrze Slepičí hora z 13. stol. Běleč Kladno 50°3'24.76"N; 13°59'31.05"E Obec na okraji křivoklátských lesů připomínána r. 1352. Na návsi na podsklepeném pahorku pův. gotický kostel sv. Mikuláše s novou lodí z r. 1903, u něj dřevěná zvonice z r. 1717. Poblíž kostela pův. klasicistní, nově přestavěný zámeček. Mezi rodáky patří spisovatel Bedřich Svatoš (1908–1991) a malíř Vilém Trsek (1862–1937). Jižně od obce přírodní památka Vuznice a zřícenina hradu Jenčov – viz samostatné heslo. Bělotín Přerov 49°35'6.53"N; 17°47'55.54"E Obec prvně uváděna r. 1201. Barokní kostel sv. Jiří z r. 1754 s renes. věží ze starší stavby. Novogotická kaple sv. Antonína a kaple sv. Anny z r. 1969. Řada hodnotných kamenných křížů. Běloves Náchod 50°25'13.86"N; 16°11'17.81"E Pohraniční osada prvně připomínána r. 1392, nyní část města Náchod. Léčivé prameny známy již od 17. stol., lázně založeny r. 1818, z téže doby empírová lázeňská budova, prameny Ida, Ivan a Hedva. Léčily se nemoci srdeční a cévní, nyní lázně dlouhodobě mimo provoz. U silnice pomníček Josefa Součka, prvního vojáka padlého v prusko-rakouské válce r. 1866, u Metuje kemp. Ve stráni pěchotní srub Březinka z období před 2. světovou válkou, objekt s dobovým vybavením přístupný veřejnosti, od něj daleký výhled. Běloves – srub Březinka Benátky nad Jizerou Ml. Boleslav 50°17'10.88"N; 14°49'43.79"E Město nad údolím Jizery doloženo r. 1343, jeho část Obodř již r. 1052, památková zóna. V dominantní poloze zámek, pův. renes. stavba z let 1526–1572 v místech kláštera zničeného husity, v letech 1599–1600 působiště astronoma Tycho Brahe, bohatá sgrafi tová výzdoba. Nový zámek z let 1647–1652 spojen v 18. stol. do jednoho celku s pův. stavbou. V letech 1844–1847 na zámku působil Bedřich Smetana jako domácí učitel hudby, pamětní deska nad vchodem a pomník v parku. V zámku nyní městský úřad, regionální muzeum a soukromé muzeum hraček. Zámecký, pův. klášterní gotický kostel Narození Panny Marie s věží z r. 1702. Pozdně gotický kostel sv. Máří Magdalény z r. 1590, upraven r. 1644. Na náměstí barokní kaple sv. Rodiny z doby kolem r. 1720, u ní raně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1693. V části Staré Benátky pod návrším barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1764 s kostnicí a hřbitovem. Rodiště barokních hudebních skladatelů, bratří Františka (1709–1786) a Jiřího Antonína (1722–1795) Bendových a historika a spisovatele Zdeňka Kalisty (1900–1982), pamětní desky. Benátky n. Jiz. – nádvoří zámku Benecko Semily 50°40'4.14"N; 15°33'4.96"E Horská obec poprvé doložena r. 1628, obyvatelstvo se živilo tkalcovstvím a pastevectvím. Dochovány roubené chalupy. Významné rekreační a lyžařské středisko. Rodiště Bohumila Hanče (1886–1913), předního českého lyžaře, který tragicky zahynul během závodu na Zlatém návrší. Na vyhlídkové Jindrově skále pamětní deska Josefa Šíra (1859–1920), spisovatele a štěpanického učitele. Jihozápadně od obce nad levým břehem říčky Jizerky Rychlovský hrádek, stopy po dřevěném strážním hrádku s valem a příkopem, založen ve 2. polovině 13. stol. k ochraně nalezišť drahých kovů, zanikl ve 14. stol. Benešov Blansko 49°30'33.99"N; 16°46'15.18"E Obec prvně zmiňována r. 1362, sklárna doložená r. 1634 zanikla kolem r. 1715. Farní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1786–1787 později upravován, u něj litinový kříž z r. 1871. 14 Benešov Benešov 49°47'6.23"N; 14°41'5.21"E Historické město vzniklo v 11. stol. u opevněného dvorce k ochraně obchodní stezky. Minoritský klášter z 1. poloviny 13. stol. zničen husity r. 1420, dochováno torzo presbytáře klášterního kostela s mohutnými gotickými oblouky, u něj zděná zvonice v novogotické podobě. V sousedství na Karlově děkanský kostel sv. Mikuláše raně gotického původu z 13. stol., vypálen r. 1420 a znovu r. 1648, obnoven barokně r. 1696, u něj hranolová zděná zvonice a barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Centrum města znehodnoceno v 70. letech 20. stol. zbořením řady historických domů, na náměstí zachováno jen několik novobarokních a secesních domů a barokní kostel sv. Anny z let 1703–1717 při býv. piaristické koleji. Na Malém náměstí Muzeum umění a designu a Muzeum Podblanicka. Husův pomník z r. 1932. Synagoga z poloviny 19. stol. zbořena r. 1975, v parku zachována část židovského hřbitova ze 17. stol. Pamětní deska na úmrtním domě hudebního skladatele Josefa Suka (1874–1935). Ve městě se narodili spisovatelé František Sokol-Tůma (1855–1925) a Karel Nový (1890–1980), básník Jan Noha (1908–1966), antropolog Jindřich Matiegka (1862–1941) a herec František Vnouček (1903–1960). Východně místní část Okrouhlice s kostelem sv. Martina gotického původu, barokně přestavěným kolem r. 1740, u něj barokní zděná zvonice z r. 1751. Západně od města romantický zámek Konopiště – viz samostatné heslo. Benešov nad Černou Č. Krumlov 48°43'47.04"N; 14°37'38.99"E Obec prvně doložena r. 1332, založena pod tvrzí z 13. stol. zaniklou po r. 1397, do r. 1945 Německý Benešov, centrum od r. 1995 památkovou zónou. Na náměstí renes. radnice z r. 1594 později empírově upravená, v zadním traktu býv. renes. pivovar z let 1567–1570 založený Jakubem Krčínem z Jelčan. Pův. gotický kostel sv. Jakuba z 13. stol. přestavěn renesančně a r. 1780 barokně. Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1726 a kamenná barokní kašna. Fara renes. původu a několik historicky cenných domů. Na západním okraji malé zbytky tvrziště z 13. stol. Benešov nad Černou Benešov nad Ploučnicí Děčín 50°44'28.39"N; 14°18'15.73"E Obec nad soutokem Bystré a Ploučnice vznikla ve 13. stol., na město povýšena r. 1392, od 19. stol. počátky textilní výroby. Nejvýznamnější památku tvoří dvojice renes. zámků. Horní zámek vznikl přestavbou tvrze v letech 1522–1524, složitý soubor budov v sobě nezapře gotický původ, má tři věže a nádvoří uzavřené zdí s renes. portálem. Dolní zámek vystavěn rovněž ve stylu saské renesance v letech 1540–1544, soubor tří budov doplňuje věž na n


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist