načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Česká republika od A do Z -- Turisticko vlastivědná encyklopedie - Simona Kidlesová Jiří Špaček

  > > > Česká republika od A do Z  

Elektronická kniha: Česká republika od A do Z -- Turisticko vlastivědná encyklopedie
Autor:

Představujeme novinku na knižním trhu. Ojedinělá publikace obsahuje více než 5000 hesel s vlastivědnými a turistickými údaji o lokalitách na celém území našeho státu a představuje ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  140
+
-
Doporučená cena:  149 Kč
6%
naše sleva
4,7
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: SW Travel
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 683
Rozměr: 23 cm
Úprava: 4 stran barev. obr. příl. : barev. ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Spolupracovali: fotografie Simona Kidlesová, Vladimír Černý a Jiří Špaček
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-254-5156-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Představujeme novinku na knižním trhu. Ojedinělá publikace obsahuje více než 5000 hesel s vlastivědnými a turistickými údaji o lokalitách na celém území našeho státu a představuje tedy jakési Česko podle abecedy. Věcný popis jednotlivých míst je zaměřen na historický kontext lokality, výběr architektonických památek v daném místě, a to jak památek světských jako hrady, tvrze, zámky, radnice nebo lidové stavby, tak památek církevních jako kostely, kláštery, kaple a poutní místa, s naznačením jejich slohového vývoje. Nechybí ani upozornění na další lokální zajímavosti, muzea všeho druhu včetně soukromých, na památníky nebo pamětní síně významných osobností, skanzeny a na blízké přírodní nebo technické pozoruhodnosti.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Simona Kidlesová Jiří Špaček - další tituly autora:
Turistické okruhy po Česku Turistické okruhy po Česku
Špaček, Simona Kidlesová Jiří
Cena: 93 Kč
Hrady, zámky, zříceniny Hrady, zámky, zříceniny
Špaček, Simona Kidlesová Jiří
Cena: 111 Kč
Půvabné vyhlídky na Čechy Půvabné vyhlídky na Čechy
Špaček, Simona Kidlesová Jiří
Cena: 93 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TURISTICKOVLASTIVĚDNÁ ENCYKLOPEDIE
ČESKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA
odod A A dodo Z Z
OBCE

PŘÍRODNÍ PAMÁTKY
TECHNICKÉ PAMÁTKY

HORY
HRADY

ZÁMKY
ZŘÍCENINY





ČESKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA
odod A A dodo Z Z





Text: Simona Kidlesová a Jiří Špaček
Obálka a grafi cká úprava: František Horálek – Grafi kon.cz
Fotografi e: Simona Kidlesová, Vladimír Černý a Jiří Špaček
Tisk: Tomáš Daňha – PRINTHOUSE, Francouzská 4, Praha 2
Vydala: SW Travel, v. o. s., v roce 2009
E-mail: info@swtravel.cz
Web: www.swtravel.cz
Vyd án í pr v n í
© SW Travel, v. o. s., 2009
ISBN 978-80-254-5156-4





SW TRAVEL 2009
ČESKÁ ČESKÁ
REPUBLIKAREPUBLIKA
odod A A dodo Z Z





ÚVODEM
Nová, ojedinělá publikace, kterou jste právě otevřeli, obsahuje více než 5 000 hesel
s vlastivědnými a turistickými údaji o lokalitách na celém území našeho státu a představuje tedy
jakési Česko podle abecedy.
Byla zpracována na základě informací dostupných v průběhu roku 2009. Pro větší názornost
jsou záhlaví jednotlivých hesel podle typu popisované lokality barevně odlišena podle
následujícího klíče:
obec
hora
hrad
zámek
zřícenina
přírodní památka
technická památka
U každého hesla je pro snadnější orientaci kromě souřadnic GPS uveden také okres, na jehož
území se lokalita nachází, neboť řada popisovaných míst má shodné názvy. Protože v mnoha
případech jsou v heslech zmiňovány také jiné bl ízké lokality odlišného názvu, zejména místní
části obcí, vrchy a rozhledny, je na konec publikace připojen abecední index k jejich snadnému
vyhledání.
Byl zvolen věcný, heslovitý popis jednotlivých míst, který je běžně používán v průvodcích
a na rubových stranách turistických map. Je zaměřen na historický kontext lokality, výběr
architektonických památek v daném místě, a to jak památek světských jako hrady, tvrze, zámky,
radnice nebo lidové stavby, tak památek církevních jako kostely, kláštery, kaple a poutní místa,
s naznačením jejich slohového vývoje. Nechybí ani upozornění na další lokální zajímavosti,
muzea všeho druhu včetně soukromých, na památníky nebo pamětní síně významných
osobností, skanzeny a na blízké přírodní nebo technické pozoruhodnosti.
Publikace přes svou obsáhlost nemůže ani nechce nahradit podrobné regionální průvodce.
Věříme však, že bude užitečná pro získání všeobecného přehledu a potřebných turistických
informací o místech známých i opomíjených.
Autoři





6
Abertamy K. Vary
50°22'7.33"N; 12°49'6.6"E
Horská obec založena v letech 1525–1529 saskými
horníky dolujícími stříbro a cín, status města z r. 1876 obnoven
r. 2007. Od 19. stol. výroba krajek, rukavic, umělých květin
a nádobí, po r. 1947 těžba uranových rud, nyní zimní i letní
rekreační středisko. Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků založen
r. 1534, barokně přestavěn r. 1736. Východiště na vrch
Plešivec – viz samostatné heslo.
Abertamy – rozhledna Plešivec
Adamov Blansko
49°17''55.21"N; 16°39'23.71"E
Průmyslová obec založena r. 1732 Josefem Adamem z
Lichtenštejna, na město povýšena r. 1964, pův. ves Staré Hamry
s hutěmi a hamry, nyní velké strojírny. Novogotický kostel
sv. Barbory z let 1855–1857 s pozdně gotickým, tzv.
Světelským oltářem z kláštera v rakouském Zwettlu, fara z téže
doby. Pomníky Bedřicha Smetany z r. 1937 a T. G. Masaryka
z r. 1938. Východně nad městem kamenná, 10 m vysoká
Alexandrova rozhledna z r. 1887 s vyhlídkovou plošinou ve výši
5 m, výhled omezen.
Adršpach Náchod
50°37'22.33"N; 16°5'47.43"E
Protáhlá obec složená z Horního a Dolního Adršpachu
prvně připomínána r. 1348. V Dolním Adršpachu na místě
tvrze z 15. stol. renes. zámek z let 1577–1580, upravován
barokně v 17. a 18. stol., v zámecké kapli hodnotné sochy.
Kolem rozsáhlý park, barokní dvoupatrová úřednická budova
z 18. stol. Dochován hrázděný dům s vysokým štítem. Smírčí
kříže. Infocentrum a horolezecké muzeum. V Horním
Adršpachu klasicistní kostel sv. Kříže z let 1827–1831. Barokní
Hampelův sloup z r. 1743, socha Immaculaty z 18. stol.
Památná Adršpašská lípa. Nad obcí na Starozámeckém
vrchu zřícenina skalního hradu, založen ve 13. stol, pobořen
r. 1477. Zachovány zbytky základů a sklepů, ze zříceniny
daleký rozhled. Východiště do Adršpašského skalního města,
placený přístup s průvodcovskou službou, okruh s plavbou
po jezírku. Ve skalách pramen Metuje. Součást
Adršpašskoteplických skal – viz samostatné heslo.
Adršpašsko-teplické skály Náchod
50°36'6.34"N; 16°7'28.76"E
Národní přírodní rezervace o rozloze 1772 ha, území
chráněno od r. 1933. Komplex složen ze dvou pískovcových
skalních měst, Adršpašského a Teplického, oddělených
hlubokou Vlčí roklí, pro veřejnost objeven po obrovském
lesním požáru r. 1824, kdy byly skály odhaleny. Placené
prohlídkové okruhy s průvodcovskou službou, přístup od
Adršpachu a Teplic nad Metují – viz samostatná hesla. Ve
skalách zřícenina hradu Střmen – viz samostatné heslo.
Horolezecké terény.
Aichelburg Trutnov
50°40'7.24"N; 15°47'28.04"E
Romantický hrádek postavili lesníci panství Maršov
vysoko nad Úpou a Temným Dolem jako památník tragicky
zemřelého, osvíceného hraběte Bertholda z Aichelburgu
(1823–1861), mecenáše východních Krkonoš. Vybudován
v letech 1862–1863 jako napodobenina středověké tvrze
s 10 m vysokou věží, pro odlehlost brzy zpustl a r. 1901 již
označován za zříceninu. Po r. 1945 zanikly přístupové
chodníky, stavba označována jen Hrádek. Zásluhou nadšenců
v letech 1996–1999 obnoven hrádek i přístupové cesty, od
r. 2000 stavba zpřístupněna, věž slouží jako rozhledna.
Přístup od informačního centra Veselý výlet v Temném Dole.
Alberk Most
50°33'48.84"N; 13°30'46.3"E
Na výběžku Černického vrchu zvaném Hausberk stával
hrad neznámého jména i historie. Na ostrohu v bukovém
lese patrná třídílná dispozice s bergfritem na mapách
chybně označovaná Alberk. Průzkum prokázal, že neznámý hrad
byl osídlen jen ve 13. a 14. stol., zatímco skutečný hrádek
Alberk založený až r. 1566 stál patrně v dolováním zničené
vsi Albrechtice. Zbytky bezejmenného hradu leží západně
od Černic mimo značené cesty.
Albeř Jindř. Hradec
49°1'31.46"N; 15°7'32.57"E
Starobylá ves založena kolem r. 1175, nyní část města
Nová Bystřice. R. 1811 založena vysoká pec s hamry a na
východním okraji zámeček Terezín, zchátralá patrová
budova s mansardovou střechou obnovena v polovině 90. let
20. stol. Novorománská kaple z r. 1870 s hranolovou věží.
Severovýchodně od vsi vyhledávaný rekreační rybník Osika
(68 ha) s kempem a chatovými osadami, nad ním u silnice
obelisk z počátku 19. stol. připomíná založení nejstarší
měřické sítě v českých zemích.
Albrechtice Karviná
49°47'7.19"N; 18°31'29.79"E
Obec prvně doložena r. 1447. Na hřbitově barokní dřevěný
kostel sv. Petra a Pavla z r. 1766. Dělnický dům z r. 1908.
Albrechtice Ústí n. O.
49°55'42.72"N; 16°38'47.68"E
Obec prvně doložena r. 1304 jako majetek zbraslavského
kláštera. Na hřbitově kaple sv. Anny z let 1861–1865 na
místě dřevěné zvonice. U silnice barokní sousoší Piety z r. 1704
a ojedinělý oboustranný reliéf Panny Marie z r. 1811,
restaurován r. 1990. Východně na návrší býv. zájezdní hostinec
Laudon, nyní upraven na charitní domov řeholnic.





7
Albrechtice Klatovy
49°11'55.82"N; 13°33'55.21"E
Ves prvně doložena již r. 1179 jako majetek bavorského
kláštera ve Windbergu, nyní část města Sušice. Na
hřbitově v části zvané Albrechtec dominantní raně gotický kostel
Panny Marie a sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1235,
barokně upraven r. 1779 a restaurován r. 1909, v interiéru
dochovány fresky ze 14. a 15. stol.
Albrechtice nad Orlicí Rychnov n. Kn.
50°8'37.49"N; 16°3'38.27"E
Obec prvně připomínána r. 1336, za císaře Karla IV. vystavěn
hrádek k ochraně královských lesů, poničen r. 1425, zanikl
beze stop koncem 15. stol. Kostel sv. Jana Křtitele z r. 1825 na
hřbitově nahradil pův. dřevěnou stavbu.
Albrechtice nad Vltavou Písek
49°15'13.02"N; 14°18'18.35"E
Obec velmi starého založení připomínána písemně r. 1352.
Na hřbitově románský kostel sv. Petra a Pavla z doby po
r. 1150, barokně přestavěn v 18. stol., v apsidě románské
fresky z 12. stol. Hřbitovní zeď lemuje 108 jedinečných
kapliček s básnickými texty a fi gurálními malbami,
vyprávějícími o životě nebožtíků, vznikly v letech 1819–1854,
malby dílem lidových malířů Františka Mikuly a Františka
Peterky, verše skládal místní farář Vít Cíza. Na návsi několik
lidových staveb. V okolí obce četná archeologická naleziště,
mohyly z doby železné a bronzové.
Albrechtice v Jizerských horách Jablonec n. N.
50°45'35.12"N; 15°17'6.07"E
Obec prvně zmíněna r. 1674. Barokní kostel sv. Františka
z Pauly z let 1779–1784. V okolí lyžařské terény, východiště
na Tanvaldský Špičák – viz samostatné heslo.
Albrechtičky N. Jičín
49°41'58.44"N; 18°5'49.32"E
Obec založena kolem r. 1350. Na Kostelním kopci
novogotický kostel sv. Mikuláše z let 1890–1892, vybudován na
místě starší kaple doložené r. 1411 a později rozšířené o loď.
Muzeum obce v roubeném domě z r. 1865, rekonstruován
v letech 2001–2004.
Alfrédov Tachov
49°41'5.88"N; 13°1'54.86"E
Prostý, pozdně barokní zámeček Alfrédov s hospodářským
dvorem nechal postavit kladrubský klášter po r. 1750 na
místě zaniklé středověké vsi Všetice, doložené již r. 1239. Po
zrušení kláštera majetek koupil r. 1825 kníže Alfréd
Windischgrätz, zámeček opravil a dal mu své jméno.
Nevýrazná stavba zůstala součástí hospodářského dvora, od něhož
vede na severozápad k lesu památná alej stará asi 200 let.
V sousedství r. 2000 vybudováno rozlehlé golfové hřiště na
ploše 55 ha, jeho součástí i koňská farma. Osada nyní částí
obce Kostelec.
Amerika Cheb
50°6'38.24"N; 12°19'16.83"E
Amerika je rozlohou 59 ha největším rybníkem ze
soustavy na Slatinném potoce západně od Františkových Lázní.
V r. 1990 byla jeho západní část s ostrůvkem prohlášena za
přírodní památku jako významné hnízdiště a tahová
zastávka vodního ptactva a výskytiště obojživelníků. Východní
část je rekreační oblastí, do níž zajíždí minivláček z
Františkových Lázní.
Andělka Liberec
51°0'7.88"N; 14°59'38.19"E
Pův. lužickosrbská osada Engelsberg připomínána r. 1340,
současný název od r. 1946, nyní část obce Višňová při polské
hranici pod vrchem Větrný (385 m n. m.). Pův. gotický
kostel sv. Anny z r. 1464 nahrazen novou jednolodní barokní
stavbou z let 1783–1785. Chátrající stavba opravena r. 1992,
vybavena r. 1993 elektrickými věžními hodinami a r. 1997
zvonkohrou. Před kostelem kamenný smírčí kříž.
Andělská Hora Liberec
50°48'0.54"N; 14°57'30.38"E
Ves Engelsberg založena ve 14. stol. jako hornická osada, za
husitských válek zničena, obnovena r. 1470, nyní část města
Chrastava. V okolí až do konce 18. stol. těžba zlata, stříbra,
mědi a olova. Na jižním okraji kostel Panny Marie Sněžné
v empírové podobě z r. 1833.
Andělská Hora K. Vary
50°12'18.02"N; 12°57'53.97"E
Obec prvně připomínána r. 1487 jako podhradí, nad ní starší
gotický hrad Engelsberg na vysokém skalnatém vrchu,
založen pány z Rýzmburka v polovině 14. stol., v 16. stol.
opuštěn a r. 1635 vypálen Švédy, poté ještě opraven, ale po požáru
r. 1718 zůstal zříceninou částečně udržovanou pro turistický
ruch. Zachován výrazný zbytek věžového paláce, další
obytné budovy, dvojice bran a obvodové hradby. R. 1978 tu byl
natáčen fi lm režiséra Vladimíra Síse Balada pro banditu. Ze
zřícenin daleký rozhled. V obci barokní farní kostel sv.
Michaela archanděla na gotických základech z doby po r. 1718,
pseudoslohově upraven r. 1890. Cenná barokní hřbitovní
kaple Nejsvětější Trojice na trojúhelném půdorysu z let
1696–1712, opravena r. 2005.
Andělská Hora Bruntál
50°3'35.61"N; 17°23'22.71"E
Horní město založeno kolem r. 1540 při zlatých dolech,
historický status města obci vrácen v dubnu 2008, v
okolí opuštěné štoly. Barokní kostel Narození Panny Marie
z r. 1672 upravován v letech 1719 a 1733, před ním barokní
socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1724 a empírový kamenný
kříž z r. 1815, na náměstí barokní domy. V budově pošty
minimuzeum. Severozápadně od města Anenský vrch (861 m
n. m.), na vrcholu telekomunikační věž a hostinec, pod ním
barokní poutní kostel sv. Anny z r. 1696, rozšířený r. 1777.
Daleký výhled, lyžařské terény s vlekem.





8
Anenská Studánka Ústí n. O.
49°50'54.17"N; 16°32'22.37"E
Obec prvně připomínána r. 1292 jako Kunžvald v majetku
zbraslavského kláštera. Kostel sv. Vavřince z r. 1907 na
místě renes. stavby z r. 1607. U kostela kamenný kříž z r. 1776,
proti němu dvůr z r. 1864 v podobě dvojdomu spojeného
branou se sochou sv. Floriána v nice. Východně od obce
založeny před r. 1678 malé lázně, kaplička nad pramenem
z r. 1738, býv. lázeňský dům z téže doby nyní upraven na
ústav sociální péče. Západně v býv. osadě Královec kaple
Panny Marie Pomocné z poloviny 19. stol.
Angerbach Plzeň-sever
49°59'57.28"N; 13°33'36.29"E
Zbytky hradu Angerbach z poloviny 13. stol. leží na ostrohu
nad potokem Javornicí. Lovecký a strážní hrádek na
týřovském panství zanikl asi po 100 letech. Zachovány zbytky
dvou obytných budov, příkopy a valy. Jako hrad
přechodného typu má význam pro poznání vývoje české královské
hradní architektury.
Annín Klatovy
49°10'25.03"N; 13°30'48.67"E
Osada v údolí Otavy založena kolem sklárny koncem
18. stol., nyní část obce Dlouhá Ves. První výroba růžového
skla v Rakousku-Uhersku, první tavírna skla elektrickým
proudem z r. 1934. Nad vsí kostel sv. Mouřence (Maurencia),
pův. pozdně románský z 13. stol., goticky a barokně
upravován, na přilehlém hřbitově kostnice z 18. stol. Jižně od vsi
novogotická hrobní kaple rodiny Schmiedovy z r. 1886. Při
řece kemp, nejstarší u nás.
Archlebov Hodonín
49°2'37.13"N; 17°0'14.72"E
Obec prvně doložena r. 1349. Na místě středověké tvrze ze
14. stol. vybudován r. 1639 raně barokní kostel, z něho
dochována věž nynějšího kostela sv. Rocha a Šebestiána z let
1729–1731. U kostela kříž se sochami Panny Marie a Jana
Evangelisty z počátku 19. stol. Na návsi barokní socha
sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Barokní kříž
z r. 1757.
Arnoltice Liberec
50°57'42.98"N; 15°5'42.45"E
Zemědělská ves poprvé zmíněna r. 1346, název podle
mužského jména Arnold, nyní část obce Bulovka. Poškozený
barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1738–1739 na místě
starší stavby. V dolní části vsi zachován starý mlýn, tradiční
hnízdiště čápa bílého.
Arnoltice Děčín
50°50'7.64"N; 14°15'55.45"E
Obec připomínána r. 1352. Pozdně barokní kostel
Nanebevzetí Panny Marie z let 1756–1758, opraven po
požáru r. 1910. Hřbitovní zeď s křížovou cestou z 2. poloviny
18. stol. Secesně upravená fara barokního původu z r. 1774
s barokní branou. Dochovány lidové stavby s roubenými
i hrázděnými patry. Na severním okraji býv. větrný mlýn
z r. 1830, nyní rekreační objekt.
Arnultovice Ústí n. L.
50°42'46.05"N; 14°2'44.97"E
Ves prvně doložena r. 1352, nyní část obce Velké Chvojno.
Pozdně gotický kostel Všech Svatých přestavěn barokně
r. 1798, pod ním památná lípa stará přes 500 let. Ve
hřbitovní zdi dva smírčí kříže.
Aš Cheb
50°13'17.49"N; 12°11'24.37"E
Nejzápadnější české město prvně doloženo r. 1270, k české
koruně připojeno r. 1331, od 14. stol. trvale protestantské
panství Zedtwitzů. Novogotický kostel sv. Mikuláše z let
1867–1871 s věží 48 m vysokou na místě pozdně barokní
stavby z r. 1780. V barokním zámečku od r. 1892 Městské
muzeum, v nároží ohradní zdi reliéf Salva Guardia z r. 1724,
doklad osvobození města od povinnosti ubytovávat
vojsko. Barokní radnice z r. 1733 po požáru obnovena v letech
1815–1816. Velký evangelický kostel pro 2500 osob z let
1747–1749 vyhořel při opravě r. 1960, r. 2003 jeho
základy upraveny jako pietní místo. Goethův pomník z r. 1932
a pomník náboženského reformátora Martina Luthera
z r. 1883, jediný na českém území, poblíž starý kamenný
most z r. 1724. Na západním okraji při státní hranici
Benešův palouček, památník na místě, kudy budoucí čs.
prezident prchal r. 1915 do emigrace. Severně vrch Háj – viz
samostatné heslo.
Aueršperk Žďár n. S.
49°32'17.84"N; 16°18'21.85"E
Hrad na hřebenu nad říčkou Bystřičkou založen koncem
13. stol. patrně rozvětveným rodem Pernštejnů, již r. 1403
doložen jako pustý, stal se patrně nepotřebným v důsledku
centralizace panství. Zachováno torzo válcové věže a
příkopy se zříceným zdivem. Přístup ke zřícenině po značené
cestě ze vsi Pivonice nebo Dvořiště.
Babice Hradec Kr.
50°11'32.32"N; 15°35'5.74"E
Obec prvně připomínána v letech 1363–1375 jako
vladycké sídlo. Středověká tvrz patrně ze 14. stol. zanikla za
husitských válek, severozápadně od obce dochován pahorek
tvrziště obklopený kruhovou terénní vlnou na místě
vodního příkopu. Na návsi v obci novorománský kostel sv. Petra
a Pavla z let 1873–1874 na místě starší stavby.
Babice Uh. Hradiště
49°7'22.94"N; 17°28'50.82"E
Obec nad řekou Moravou prvně doložena r. 1220. Na místě
staré zvonice kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1898–1900,
před ním kříž z r. 1904. Sochy Panny Marie z r. 1869 a sv.
Josefa z r. 1879. Významný konzervárenský průmysl.
Babice Třebíč
49°7'19.83"N; 15°46'11.04"E
Obec prvně uváděna r. 1349. Dominantní klasicistní kostel
Nejsvětější Trojice z počátku 19. stol. Západně kaple sv.
Veroniky z r. 1847. V místní škole r. 1951 při provokační akci
zavražděni tři funkcionáři obce, tzv. babický případ
rozpoutal kruté represe proti odpůrcům kolektivizace zemědělství
a proti církvi.





9
Babice nad Svitavou Brno-venkov
49°17'1.89"N; 16°41'50.43"E
Obec prvně připomínána r. 1365. Kostel sv. Jana
Křtitele gotického původu z r. 1448 přestavěn barokně v
letech 1764–1766. V okolí stopy po těžbě železné rudy od
16. stol. Západně na ostrohu stopy gotického hradu Ronov
ze 14. stol., zanikl patrně v husitských válkách, dochovány
zbytky základových zdí a soustavy valů.
Babice u Rosic Brno-venkov
49°10'22.09"N; 16°21'32.29"E
Obec poprvé doložena r. 1228, od konce 18. stol. do závěru
20. stol. v okolí těžba černého uhlí. Na návsi kaple sv.
Antonína Paduánského z r. 1863, věž obnovena r. 1925.
Severozápadně býv. uhelný důl Ferdinand z doby kolem r. 1840 se
zachovanou těžní věží, šachtou, obytnými budovami,
haldami a odvaly, technická památka.
Babiččino údolí Náchod
50°25'29.26"N; 16°2'56.75"E
Název Babiččino údolí nese lučinaté údolí Úpy mezi
Havlovicemi a Českou Skalicí, počátkem 19. stol. parkově
upraveno kněžnou Zaháňskou, od r. 1952 přírodní památka, velmi
navštěvované místo proslavené nejznámější českou knihou,
Babičkou Boženy Němcové, která tu prožila dětství. Naučná
stezka prochází místy spojenými s románovými postavami.
Roubená chalupa Staré bělidlo z r. 1797, sousední zděná
prádelna přistavěna až v polovině 19. stol., nad nimi
Viktorčin splav. Ruderův mlýn z r. 1773, v sousedství mariánská
socha z r. 1796 a vodní mandl, poblíž též Panský hostinec.
Pomník Babička s vnoučaty, kubistické dílo Otto
Gutfreunda z r. 1922. Pojmenování údolí zavedl r. 1878 smiřický lékař
Otakar Jedlička. Viz též hesla Ratibořice a Rýzmburk.
Babiččino údolí – Staré bělidlo
Babylon Domažlice
49°23'53.38"N; 12°51'45.46"E
Pův. dřevařská osada připomínána r. 1587, nyní obec s
vyhledávaným rekreačním střediskem u stejnojmenného
rybníka o rozloze 13 ha. Již na počátku 20. stol. zřízeny písečné
pláže, nyní u rybníka hotely, penzióny, restaurace, chatové
osady a kemp.
Bakov Kladno
50°15'59.31"N; 14°5'47.22"E
Ves poprvé zmíněna r. 1267, nyní část obce Beřovice. V
hospodářském dvoře renes. tvrz ze 16. stol. se zbytky sgrafi t,
později upravena na sýpku.
Bakov nad Jizerou Ml. Boleslav
50°28'30.93"N; 14°56'18.42"E
Obec prvně doložena r. 1345, na město povýšena r. 1961,
poznamenána zhoubnými požáry v letech 1733 a 1865.
Na náměstí pozdně gotický kostel sv. Bartoloměje upraven
r. 1614 a barokně v letech 1654 a 1690. Pozdně barokní fara
z r. 1774, u ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731. Pozdně
gotický hřbitovní kostel sv. Barbory z počátku 16. stol.
barokně přestavěn v letech 1701–1702, na hřbitově renes.
brána z r. 1588. Sloup Nejsvětější Trojice z let 1727–1729.
Rodiště a celoživotní působiště hudebního skladatele Jiřího
Ignáce Linka (1725–1791). Východiště ke zřícenině hradu
Zvířetice – viz samostatné heslo.
Banín Svitavy
49°39'55.09"N; 16°27'44.22"E
Obec prvně zmiňována r. 1291. Na vyvýšeném místě kostel
sv. Barbory gotického původu ze 14. stol. obehnaný zdí,
jediný případ opevněného kostela v okolí, přestavěn pozdně
goticky r. 1488, pětipatrová věž z r. 1559 má nejvyšší patro
dřevěné. Zvonice z 18. stol. s dřevěným patrem slouží též jako
brána na hřbitov. Pod kostelem socha Immaculaty z r. 1721.
Dochováno několik roubených lidových chalup.
Bánov Uh. Hradiště
48°59'22.18"N; 17°43'12.76"E
Obec pod Bílými Karpaty prvně zmíněna r. 1061. Hrad
z 11. stol. na kopci nad kostelem zanikl v 15. stol. za
česko-uherských válek, zřícenina zničena lomem, na
předhradí nyní hřbitov. Dominantní barokní kostel sv. Martina
z let 1692–1699 na místě středověké stavby. Socha sv. Jana
Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Zachovány lidové
stavby a empírová sýpka z počátku 19. stol. Východně
pramen tzv. Bánovské kyselky. Obec rodištěm Josefa Bublíka
(1920–1942), vlastním jménem Josef Sedláček, účastníka
atentátu na Heydricha, pamětní deska. Na rodném domku
sochaře Štěpána Zálešáka (1874–1945) jeho busta.
Barchov Hradec Kr.
50°11'55.89"N; 15°34'3.56"E
Obec doložena na počátku 15. stol. Barokní patrový zámek
se středním dvoupatrovým rizalitem z r. 1737 v cenném
dendrologickém parku, po restituci zdevastován. Barokní
sochy sv. Josefa, Jana Nepomuckého a Františka Xaverského.
Kaplička se zvonem z r. 1777.
Bartošovice N. Jičín
49°40'12.02"N; 18°3'14.26"E
Obec v údolí Odry prvně připomínána r. 1383. Mohutný
čtyřkřídlý zámek vystavěn barokně v 2. polovině 18. stol.,
značně přestavěn r. 1877. Kostel sv. Ondřeje, Petra a Pavla
renes. původu z r. 1589 zcela přestavěn v letech 1905–1906.
Kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1722. Býv. fara z r. 1737
součástí stanice pro záchranu dravců. U kostela romantic-





10
ká hrobka rodiny Meinertů z r. 1834. Vodní mlýn u Odry
pův. z konce 15. stol., nyní v podobě z r. 1929 s jezem,
stavidly a náhonem technickou památkou.
Bartošovice v Orlických horách Rychnov n. Kn.
50°9'49.63"N; 16°32'54.31"E
Pohraniční obec v údolí Divoké Orlice prvně připomínána
r. 1557. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1731–1746
s cennou hřbitovní branou z r. 1740, u kostela Kalvárie
z r. 1793. Barokní kamenný most se sochou sv. Jana
Nepomuckého z poloviny 18. stol. Pod Předním vrchem
chráněné rašeliniště.
Baška Frýdek-Místek
49°38'35.21"N; 18°22'22.96"E
Obec v podhůří Beskyd prvně připomínána r. 1434. Kostel
sv. Václava z r. 1933. Husův dům z r. 1929. V místní části
Hodoňovice kaple Panny Marie z r. 1875. Poblíž rekreační
vodní nádrž Baška – viz samostatné heslo.
Batelov Jihlava
49°18'47.8"N; 15°23'46.84"E
Obec prvně doložena r. 1279, historický status městyse
z r. 1325 obnoven r. 2008, v 15. stol. v okolí těžba stříbra.
Na místě novější ze dvou tvrzí vybudován kolem r. 1586
renes. zámek, barokně přestavěn r. 1681 a v letech 1739–1740
zvýšen o patro, v 19. stol. upraven klasicistně. V sousedství
renes. budova tzv. Starého zámku, patrně na místě starší
tvrze. Na náměstí kašna z r. 1685 a kostel sv. Petra a Pavla
gotického původu, nově postaven barokně v letech 1755–1761,
rozšířen r. 1836. Raně barokní fara z let 1635–1636.
Hřbitovní kostel sv. Barbory z konce 13. stol. upravován r. 1670
a v 19. stol. Jako pozůstatek židovského ghetta zachována
barokní synagoga z r. 1794, západně od městyse židovský
hřbitov z r. 1540.
Baťův kanál Zlín
49°8'13.41"N; 17°30'9.85"E
Baťův plavební kanál, 52 km dlouhá vodní cesta se 13
zdymadly z let 1936–1938 spojující Otrokovice s Rohatcem,
polovina délky vede korytem Moravy, zbytek uměle prokopán.
Od řeky se odděluje ve Spytihněvi, určen jako plavební cesta
pro zásobování otrokovické elektrárny lignitem z
Hodonínska a k zavlažování luk. Kanál o hloubce 1,5 m a šířce 15 m
těžce poškozen při přechodu fronty r. 1945, omezený
provoz obnoven v letech 1949–1960, poté jako neekonomický
zastaven. Technická památka upravena od r. 1996 jako
turistická vodní cesta a slouží rekreaci.
Bavorov Strakonice
49°7'19.56"N; 14°4'39.05"E
Město na říčce Blanici prvně připomínáno r. 1228, založeno
Bavory ze Strakonic, jejich hrad na jižním okraji
nedochován. Monumentální gotický kostel Nanebevzetí Panny
Marie z let 1370–1385, jedna z předních jihočeských gotických
církevních staveb, regotizován v letech 1905–1906, zbytky
fresek ze 14.–16. stol. Před kostelem býv. špitál z r. 1365 s
gotickým portálem. Gotické děkanství z konce 14. stol. Na
náměstí raně barokní býv. panský dům a kašna z r. 1742.
Městský mlýn a elektrárna s unikátním zařízením fi rmy Křižík
z r. 1912. Rodiště básníka Josefa Krasoslava Chmelenského
(1800–1839).
Bavory Břeclav
48°50'6.68"N; 16°37'26.89"E
Obec prvně připomínána r. 1322. Barokní kostel sv.
Kateřiny z let 1741–1742 na místě gotické stavby, věž z r. 1791.
Boží muka z r. 1832. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého
z 2. poloviny 18. stol. Dochovány lidové usedlosti, za obcí
vinné sklepy. Jihovýchodně přírodní památky Kočičí skála
a Kočičí kámen, vápencové skalní útvary se stepní
květenou.
Bečov Most
50°26'57.08"N; 13°43'4.21"E
Obec prvně doložena r. 1327. Barokní kostel sv. Jiljí ze
16. stol. s gotickou Madonou na oltáři, přestavěn r. 1767.
Barokní sochy sv. Floriána a Krista Trpitele (Ecce homo)
z 18. stol. Na Písečném vrchu jižně od obce významné
archeologické naleziště, při uhelné těžbě nalezeny předměty
staré až 100 000 let.
Bečov nad Teplou K. Vary
50°4'56.24"N; 12°50'19.87"E
Obec připomínána r. 1314, na město povýšena r. 1399.
Dominantní komplex gotického hradu a renes. zámku.
Hradní jádro tvoří dvě palácové stavby věžového typu spojené
r. 1524 třetím palácem, v čele zbytky válcové věže. Renes.
zámek tvoří obdélný palác doplněný mohutnou osmibokou
nárožní věží. Pod podlahou gotické hradní kaple r. 1985
kriminalisty nalezen ukrytý relikviář sv. Maura, vzácná
románská skříňka o rozměrech 138 × 42 × 64 cm, vyrobená
ze zlata a stříbra a vykládaná více než 300 drahokamy. Po
restaurování od r. 2002 vystaven v zámku, kde jsou
přístupné i prostory kaple a knihovny. Na náměstí barokní
radnice z doby po r. 1760, mariánský sloup z r. 1680 a několik
empírových domů. Dominantní barokní kostel sv. Jiří z let
1763–1767 s věží z r. 1885. Obnovované arboretum.
Muzeum historických motocyklů a hraček. Na Šibeničním vrchu
jižně od města objeveny zbytky popraviště.
Bečváry Kolín
49°57'17.96"N; 15°4'50.08"E
Obec prvně zmíněna r. 1265, v letech 1763–1776 v majetku
známého rakouského generála Laudona. V parku ve středu
obce hodnotný pozdně barokní zámek z let 1745–1763,
v letech 1766–1774 rozšířen o zahradní průčelí a zámeckou
kapli, čtyřkřídlá patrová budova s arkádovým nádvořím,
nyní soukromý nepřístupný objekt. U zámku hospodářský
dvůr s pozdně barokní branou z r. 1766.
Bedřichov Blansko
49°27'41.2"N; 16°27'56.92"E
Obec prvně připomínána r. 1392. Kostel sv. Mikuláše
gotického původu zbořen r. 1785 a nově postaven barokně, při
opravě r. 1850 zvýšena věž.





11
Bedřichov Jablonec n. N.
50°47'32.57"N; 15°8'30.37"E
Obec založena r. 1558, nazvána Friedrichswald podle
majitele panství Friedricha z Redernu. Travnatý pahrbek pod
Lesní chatou pozůstatkem Wanderovy sklářské huti z let
1598–1807. Filiální kostel sv. Antonína z r. 1930. Obec
významným centrem letní i zimní rekreace, v okolí lyžařské
běžecké i sjezdové tratě. Nad ní na nejvyšším místě hřebenu
(859 m n. m.) kamenná, 24 m vysoká rozhledna Královka
z r. 1907, u ní horská chata z r. 1936. Severně na Blatném
potoku samota Nová Louka, v letech 1756–1817 sklářská huť,
její pozůstatek tzv. Panský dům přestavěn r. 1844 na lovecký
zámeček, nyní penzion s restaurací. Bedřichovská přehrada
na Černé Nise postavena v letech 1902–1905, její hráz
dlouhá 340 m a přes 15 m vysoká vytváří vodní plochu o
rozloze 42 ha, voda vedena podzemním tunelem do elektrárny
z r. 1928 v Rudolfově (nyní část Liberce). Součástí obce také
neobývaná samota Kristiánov, nazvaná po majiteli panství
hraběti Kristiánu Filipu Clam-Gallasovi, v letech 1775–1882
vyhlášená sklárna, cenný Panský dům s kaplí zničen
požárem r. 1938, zachován jen hřbitov z r. 1780. V býv. sklářské
hospodě zvané Liščí bouda, přenesené r. 1838 ze zrušené
sklárny na Nové Louce, od r. 1964 muzejní expozice
sklářství a přírody.
Bedřichov – Nová Louka
Bedřichův Světec Most
50°27'8.38"N; 13°45'5.35"E
Ves poprvé uváděna r. 1238, nyní část obce Bělušice. Pův.
románský kostel sv. Jakuba pův. součástí šlechtického dvorce,
později několikrát upravován goticky, renesančně i barokně.
V interiéru odkryty gotické fresky.
Běhařov Klatovy
49°20'40.34"N; 13°9'39.62"E
Obec poprvé doložena r. 1352. Na místě staré tvrze
v 16. stol. vystavěn renes. zámek, později barokně upraven,
v letech 1923–1927 majetek malíře Aloise Kalvody, který
zde provozoval malířskou školu, objekt obklopen
terasovitým parčíkem s řadou barokních soch i děl novodobých
autorů. Raně gotický kostel sv. Prokopa několikrát vyhořel,
novodobě upraven r. 1912. Výhledy na Šumavu a do údolí
Úhlavy.
Běhařov
Běhařovice Znojmo
49°0'13.38"N; 16°4'43.92"E
Obec prvně zmíněna r. 1046, historický status městyse ze
16. stol. obnoven r. 2009. Goticko-renes. kostel
Nejsvětější Trojice z r. 1596 s nástěnnými malbami z přelomu
17. a 18. stol. Empírová fara z r. 1826. Barokní kaple sv.
Václava z r. 1630.
Běchary Jičín
50°18'51.9"N; 15°17'32.23"E
Obec prvně doložena r. 1290. Na hřbitově kostel sv. Vojtěcha
gotického původu ze 14. stol., po požáru r. 1692 nově
postaven barokně r. 1708, rozšířen r. 1792. V obci sochy sv.
Františka Serafi nského z r. 1775 a sv. Václava z r. 1883.
Bechlín Litoměřice
50°25'4.72"N; 14°20'23.9"E
Obec prvně doložena r. 1295. Pův. gotický kostel sv.
Václava vyhořel r. 1697, obnoven pozdně barokně r. 1786, u něj
zvonice s dřevěným patrem. Novorenes. vila švýcarského
typu s hrázděným patrem z r. 1875, u manželů Fričových
tu pobýval Jan Neruda (1834–1891) a psal Písně kosmické,
pamětní deska.
Bechlín – kostel
Bechyně Tábor
49°17'52.05"N; 14°28'8.7"E
Osada u hradu v malebné poloze nad Lužnicí povýšena na
město již r. 1323, památková zóna. Nad soutokem Lužnice





12
a Smutné zámek, pův. hrad z 12. stol., obnoven r. 1268, na
zámek přestavěn renesančně v letech 1579–1592, zachoval
si však pův. čtyřkřídlou dispozici s hranolovou věží v čele,
při něm renes. bašta Kohoutek. Po restituci zámek od r. 1998
otevřen pro veřejnost. V zámecké sýpce renes. původu a
novogoticky upravené r. 1864 nyní Muzeum Vladimíra
Preclíka s expozicí jeho sochařského díla. V býv. pivovaře ze
16. stol. expozice keramiky Jihočeské Alšovy galerie,
jízdárna z r. 1776 upravena na divadelní a koncertní sál. Gotický
klášter františkánů s klenutými ambity a dvoulodním
kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1281–1284 zničen za
husitských válek, obnoven r. 1491. Na náměstí pozdně gotický
děkanský kostel sv. Matěje z počátku 16. stol. na místě starší
stavby, renes. věž z r. 1613, současná podoba z r. 1740, před
kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737.
Hřbitovní barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1667–1670,
poblíž starý židovský hřbitov z 2. poloviny 17. stol. V býv.
synagoze zřízeno r. 2006 muzeum turistiky, na náměstí od
r. 2001 hasičské muzeum. Údolí Lužnice překonává 50 m
vysoký železobetonový most z let 1926–1928, zvaný Duha,
po mostovce vede silnice i železniční elektrická trať,
krásný výhled na město i řeku. Ve městě dlouholetá
keramická a lázeňská tradice. Lázně doloženy již r. 1730, obnoveny
r. 1886, nové lázeňské budovy z let 1903 a 1924, při léčbě
nemocí pohybového ústrojí a revmatismu využívána
slatina. Rodiště hudebního skladatele a houslisty Václava
Pichla (1741–1805), busta na rodném domku na náměstí. Na
protějším břehu v části Zářečí založena r. 1875 první
keramická továrna, keramická škola ve městě z r. 1884. Jižně od
města přírodní památka Židova strouha, divoké kaňonovité
údolí se stejnojmenným potokem. Severně u říčky Smutné
Poušť sv. Marka, kaple z r. 1549 s někdejší poustevnou, nyní
v oploceném areálu.
Bechyně
Bělá Opava
49°58'21.55"N; 18°8'47.43"E
Příhraniční obec připomínána r. 1349. Novodobý kostel
sv. Jana Křtitele z r. 1934 přestavěn v letech 1996–2003. Od
r. 2004 volně přístupné bazénky pro léčbu končetin
Priessnitzovou metodou. Severovýchodně od obce veřejnosti
přístupná pstruží farma.
Bělá Rychnov n. Kn.
50°11'9.24"N; 16°22'51.04"E
Ves prvně připomínána r. 1406, nyní část obce Liberk.
Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1734–1736, u něj
drobná dřevěná zvonice patrně z počátku 19. stol. Prostá
kaple sv. Anny z konce 19. stol. Sochy Panny Marie z r. 1792
a sv. Jana Nepomuckého z r. 1853. Četné roubené chalupy.
Bělá nad Radbuzou Domažlice
49°35'30.21"N; 12°43'1.58"E
Obec zmiňovaná již Kosmovou kronikou k r. 1121, pův.
privilegovaná ves přimdských Chodů, od 13. stol. poněmčena
na Weissensulz, r. 1876 povýšena na městys a r. 1964 na
město. V areálu statku renes. patrový zámeček z počátku
17. stol., později barokně upraven. Na náměstí barokní
kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1826–1846 na místě
vyhořelé kaple z let 1696–1697. Nejproslulejší památkou je
barokní kamenný most na osmi obloucích se šesti sochami,
stavba trvala 20 let (1703–1723). Slabé minerální prameny.
Bělá nad Svitavou Svitavy
49°38'21.59"N; 16°29'3.5"E
Obec prvně uváděna r. 1293. Kostel Všech svatých z r. 1437
pobořen za třicetileté války, nově postaven barokně v letech
1751–1756, dvouvěžové průčelí dokončeno r. 1767. Před
ním kamenný kříž z doby kolem r. 1840, za ním barokní
socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1768. Prostý barokní
zámeček z poloviny 18. stol. vyhořel r. 1952 a zanikl beze stopy.
Bělá pod Bezdězem Ml. Boleslav
50°30'13.95"N; 14°48'0.01"E
Osada pod Bezdězem přenesena r. 1304, město na jejím
místě založeno r. 1337, počátkem 16. stol. středisko českých
bratří s tiskárnou. Z městského opevnění zachována Česká
brána s předhradím z 1. poloviny 14. stol. Renes. radnice
z r. 1613 upravena a zvýšena v polovině 19. stol. Na
místě tvrze z 15. stol. renes. zámek z let 1582–1615, barokně
přestavěn po r. 1689, nyní sídlo městského muzea. Ve zdi
nádvoří barokní kaple sv. Josefa z r. 1629. Děkanský kostel
Povýšení sv. Kříže gotického původu přestavěn barokně
v letech 1650–1655, pozdně barokní děkanství z r. 1807.
Býv. augustiniánský klášter z r. 1340 po vypálení husity
obnoven, nyní v barokní podobě z let 1650–1697 s kostelem
sv. Václava z let 1708–1712. Na náměstí mariánský sloup
z r. 1681 a pomník padlým zvaný Na stráž z r. 1927. Socha
sv. Jana Nepomuckého z r. 1672, při silnici kaple Nejsvětější
Trojice z 2. poloviny 18. stol. Pomník Karla Hynka Máchy
z r. 1936 pův. na Jarmilině skále ve Starých Splavech, na
počátku 2. světové války Němci svržen do vody, po válce
instalován u hřbitova na jižním okraji města na návrší Hůrka.
U východního okraje barokní zámeček Páterov z počátku
18. stol., změněn na hospodářský dvůr.
Bělá pod Pradědem Jeseník
50°10'12.53"N; 17°11'43.72"E
Obec vzniklá sloučením několika vsí v údolí říčky Bělé
jižně od města Jeseník. V části Dolní Domašov barokní
kostel sv. Tomáše apoštola z let 1726–1730, u něj barokní fara
s dochovanou chlebovou pecí v interiéru. V části Horní
Domašov klasicistní kostel sv. Jana Křtitele z konce 18. stol. Za
2. světové války na území obce několik zajateckých táborů.
Údolí často postihováno ničivými povodněmi.





13
Bělčice Strakonice
49°30'9.34"N; 13°52'50.64"E
Obec prvně doložena r. 1243, v minulosti od r. 1898 též
městem. Farní kostel sv. Petra a Pavla románského původu
z r. 1240 upraven pozdně goticky, loď zaklenuta unikátní
sklípkovou klenbou. Při kostele novogotická zvonice.
Barokní sochy sv. Barbory a Jana Nepomuckého, kašna
připomínána již r. 1545. Rodiště spisovatele a malíře Ladislava
Stehlíka (1908–1987), pamětní síň. Západně nad rybníkem
Hrádek tvrziště, pozůstatek tvrze Slepičí hora z 13. stol.
Běleč Kladno
50°3'24.76"N; 13°59'31.05"E
Obec na okraji křivoklátských lesů připomínána r. 1352. Na
návsi na podsklepeném pahorku pův. gotický kostel sv.
Mikuláše s novou lodí z r. 1903, u něj dřevěná zvonice z r. 1717.
Poblíž kostela pův. klasicistní, nově přestavěný zámeček.
Mezi rodáky patří spisovatel Bedřich Svatoš (1908–1991)
a malíř Vilém Trsek (1862–1937). Jižně od obce přírodní
památka Vuznice a zřícenina hradu Jenčov – viz samostatné
heslo.
Bělotín Přerov
49°35'6.53"N; 17°47'55.54"E
Obec prvně uváděna r. 1201. Barokní kostel sv. Jiří z r. 1754
s renes. věží ze starší stavby. Novogotická kaple sv.
Antonína a kaple sv. Anny z r. 1969. Řada hodnotných kamenných
křížů.
Běloves Náchod
50°25'13.86"N; 16°11'17.81"E
Pohraniční osada prvně připomínána r. 1392, nyní část
města Náchod. Léčivé prameny známy již od 17. stol.,
lázně založeny r. 1818, z téže doby empírová lázeňská budova,
prameny Ida, Ivan a Hedva. Léčily se nemoci srdeční a cévní,
nyní lázně dlouhodobě mimo provoz. U silnice pomníček
Josefa Součka, prvního vojáka padlého v prusko-rakouské
válce r. 1866, u Metuje kemp. Ve stráni pěchotní srub
Březinka z období před 2. světovou válkou, objekt s dobovým
vybavením přístupný veřejnosti, od něj daleký výhled.
Běloves – srub Březinka
Benátky nad Jizerou Ml. Boleslav
50°17'10.88"N; 14°49'43.79"E
Město nad údolím Jizery doloženo r. 1343, jeho část Obodř
již r. 1052, památková zóna. V dominantní poloze zámek,
pův. renes. stavba z let 1526–1572 v místech kláštera
zničeného husity, v letech 1599–1600 působiště astronoma
Tycho Brahe, bohatá sgrafi tová výzdoba. Nový zámek z let
1647–1652 spojen v 18. stol. do jednoho celku s pův.
stavbou. V letech 1844–1847 na zámku působil Bedřich
Smetana jako domácí učitel hudby, pamětní deska nad vchodem
a pomník v parku. V zámku nyní městský úřad, regionální
muzeum a soukromé muzeum hraček. Zámecký, pův.
klášterní gotický kostel Narození Panny Marie s věží z r. 1702.
Pozdně gotický kostel sv. Máří Magdalény z r. 1590, upraven
r. 1644. Na náměstí barokní kaple sv. Rodiny z doby kolem
r. 1720, u ní raně barokní socha sv. Jana Nepomuckého
z r. 1693. V části Staré Benátky pod návrším barokní kostel
Nanebevzetí Panny Marie z r. 1764 s kostnicí a hřbitovem.
Rodiště barokních hudebních skladatelů, bratří Františka
(1709–1786) a Jiřího Antonína (1722–1795) Bendových
a historika a spisovatele Zdeňka Kalisty (1900–1982),
pamětní desky.
Benátky n. Jiz. – nádvoří zámku
Benecko Semily
50°40'4.14"N; 15°33'4.96"E
Horská obec poprvé doložena r. 1628, obyvatelstvo se živilo
tkalcovstvím a pastevectvím. Dochovány roubené chalupy.
Významné rekreační a lyžařské středisko. Rodiště Bohumila
Hanče (1886–1913), předního českého lyžaře, který
tragicky zahynul během závodu na Zlatém návrší. Na vyhlídkové
Jindrově skále pamětní deska Josefa Šíra (1859–1920),
spisovatele a štěpanického učitele. Jihozápadně od obce nad
levým břehem říčky Jizerky Rychlovský hrádek, stopy po
dřevěném strážním hrádku s valem a příkopem, založen ve
2. polovině 13. stol. k ochraně nalezišť drahých kovů, zanikl
ve 14. stol.
Benešov Blansko
49°30'33.99"N; 16°46'15.18"E
Obec prvně zmiňována r. 1362, sklárna doložená r. 1634
zanikla kolem r. 1715. Farní kostel Povýšení sv. Kříže z let
1786–1787 později upravován, u něj litinový kříž z r. 1871.





14
Benešov Benešov
49°47'6.23"N; 14°41'5.21"E
Historické město vzniklo v 11. stol. u opevněného dvorce
k ochraně obchodní stezky. Minoritský klášter z 1. poloviny
13. stol. zničen husity r. 1420, dochováno torzo presbytáře
klášterního kostela s mohutnými gotickými oblouky, u něj
zděná zvonice v novogotické podobě. V sousedství na
Karlově děkanský kostel sv. Mikuláše raně gotického původu
z 13. stol., vypálen r. 1420 a znovu r. 1648, obnoven
barokně r. 1696, u něj hranolová zděná zvonice a barokní sochy
sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Centrum města
znehodnoceno v 70. letech 20. stol. zbořením řady historických
domů, na náměstí zachováno jen několik novobarokních
a secesních domů a barokní kostel sv. Anny z let 1703–1717
při býv. piaristické koleji. Na Malém náměstí Muzeum
umění a designu a Muzeum Podblanicka. Husův pomník
z r. 1932. Synagoga z poloviny 19. stol. zbořena r. 1975, v
parku zachována část židovského hřbitova ze 17. stol. Pamětní
deska na úmrtním domě hudebního skladatele Josefa Suka
(1874–1935). Ve městě se narodili spisovatelé František
Sokol-Tůma (1855–1925) a Karel Nový (1890–1980),
básník Jan Noha (1908–1966), antropolog Jindřich Matiegka
(1862–1941) a herec František Vnouček (1903–1960).
Východně místní část Okrouhlice s kostelem sv. Martina
gotického původu, barokně přestavěným kolem r. 1740, u něj
barokní zděná zvonice z r. 1751. Západně od města
romantický zámek Konopiště – viz samostatné heslo.
Benešov nad Černou Č. Krumlov
48°43'47.04"N; 14°37'38.99"E
Obec prvně doložena r. 1332, založena pod tvrzí z 13. stol.
zaniklou po r. 1397, do r. 1945 Německý Benešov, centrum
od r. 1995 památkovou zónou. Na náměstí renes. radnice
z r. 1594 později empírově upravená, v zadním traktu býv.
renes. pivovar z let 1567–1570 založený Jakubem Krčínem
z Jelčan. Pův. gotický kostel sv. Jakuba z 13. stol. přestavěn
renesančně a r. 1780 barokně. Barokní sousoší sv. Jana
Nepomuckého z r. 1726 a kamenná barokní kašna. Fara
renes. původu a několik historicky cenných domů. Na
západním okraji malé zbytky tvrziště z 13. stol.
Benešov nad Černou
Benešov nad Ploučnicí Děčín
50°44'28.39"N; 14°18'15.73"E
Obec nad soutokem Bystré a Ploučnice vznikla ve 13. stol.,
na město povýšena r. 1392, od 19. stol. počátky textilní
výroby. Nejvýznamnější památku tvoří dvojice renes. zámků.
Horní zámek vznikl přestavbou tvrze v letech 1522–1524,
složitý soubor budov v sobě nezapře gotický původ, má tři
věže a nádvoří uzavřené zdí s renes. portálem. Dolní zámek
vystavěn rovněž ve stylu saské renesance v letech 1540–1544,
soubor tří budov doplňuje věž na n


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist