

sleva
Elektronická kniha:
Česká filharmonie pod tlakem stalinské kulturní politiky v padesátých letech
Autor:
Michaela Iblová
Nakladatelství: | » Karolinum |
Dostupné formáty ke stažení: | |
Upozornění: | většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2014 |
Počet stran: | 247 |
Rozměr: | 24 cm |
Úprava: | ilustrace, portréty, faksim. |
Vydání: | Vyd. 1. |
Skupina třídění: | Hudba |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
PDF velikost (MB): | 9.25 |
Nakladatelské údaje: | Praha, Karolinum, 2014 |
ISBN: | 978-80-246-2332-0 |
Obsáhlá publikace Michaely Iblové pojednává o pohnutých osudech předního českého symfonického tělesa v nových společenských podmínkách po roce 1948. Čtenář je nejprve seznámen s rolí kultury po nástupu komunistického režimu a s jeho novými nároky v oblasti vážné hudby, na něž bylo potřeba navázat také v repertoáru České filharmonie. Autorka se zabývá osobností Karla Ančerla, který v 50. a 60. letech hrál významnou roli při profilování souboru. Poté se soustředí na dramaturgickou a koncertní činnost filharmonie na přelomu 40. a 50. let 20. století a srovnává, k jakým změnám v těchto oblastech došlo ve srovnání s rokem 1948. Provádí analýzu systému politické kontroly nad souborem z pozice KSČ, ROH a Státní bezpečnosti a seznamuje čtenáře s ideologickou prací v orchestru. Podstatná část práce tvoří objasnění dopadu společenských změn na hudební soubor, přiblížení atmosféry, v níž orchestr pracoval a kolektivu lidí, kteří filharmonii tvořili a díky nimž si těleso přes obtížné společenské a ekonomické podmínky udrželo renomé po celém světě. Publikaci doplňuje řada fotografií, reprodukcí dobových plakátů a písemných dokumentů a v poslední kapitole též výpovědi pamětníků o fungování souboru. V závěru se nachází seznam pramenů a literatury, shrnutí v anglickém jazyce a jmenný rejstřík. Ucelená historická publikace mapující fungování České filharmonie po nástupu komunistického režimu v roce 1948, a to zejména z perspektivy sociálních, kulturních a politických dějin.
Tato kniha se věnuje otázkám, které dosud v souvislosti s tématem České filharmonie zůstávaly stranou. Jejím cílem je kontextuální výklad kulturní, společenské a politické role ČF, který se soustředí na analýzu této role v období vrcholícího stalinismu. Na základě metody případové studie a metody strukturní analýzy zkoumá především mechanismy fungování orchestru v nových společenských podmínkách po roce 1948. Zabývá se tím, do jaké míry ovlivnila komunistická ideologie dramaturgii ČF, její vystupování navenek i sociální vazby uvnitř orchestru. Zkoumá organizační strukturu a celkové zaměření tělesa. Všímá si konkrétní programové náplně koncertů i míst, na nichž orchestr vystupoval, "nového" publika, pro které byly koncerty určeny, a "pokrokové" tvorby, sloužící k propagandistickým účelům. Analyzuje systém politické a státně-bezpečnostní kontroly a řízení z několika stran: jednak z pozice KSČ a ministerstva kultury jakožto tvůrců kulturní politiky a jednak ze strany Státní bezpečnosti. Zabývá se činností závodní organizace KSČ a závodní rady ROH a podává obraz ideologické práce v orchestru. Stranou nezůstává ani pohled na kádrovou politiku ČF a rozbor některých kádrových materiálů. Publikace umožňuje čtenáři hlouběji porozumět, jak Česká filharmonie žila a pracovala a jakou roli zaujímalo toto umělecké těleso na československé hudební scéně v kritické době padesátých let.
Symfonické orchestry – Česko – 20. století
Hudební život – Československo – 1948-1956
Hudební život – Politické aspekty
Kulturní politika – Československo – 1948-1956
Stalinismus – Československo