načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Češi znovu dobývají vesmír - 21 českých stop v kosmu - Kamil Miketa

Češi znovu dobývají vesmír - 21 českých stop v kosmu

Elektronická kniha: Češi znovu dobývají vesmír
Autor:
Podnázev: 21 českých stop v kosmu

- Cesta do „evropského“ vesmíru se nám otevřela v roce 1978, kdy se Vladimír Remek stal prvním evropským kosmonautem v historii. V programu Interkosmos jsme ještě téhož roku, kdy ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199
+
-
6,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: MLADÁ FRONTA
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 222
Rozměr: 25 cm
Úprava: barevné ilustrace, portréty
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Dopravní prostředky
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-204-4612-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Úspěchy českých vědců, výzkumníků, inženýrů a techniků ve službách Evropské vesmírné agentury a NASA.

Popis nakladatele

Cesta do „evropského“ vesmíru se nám otevřela v roce 1978, kdy se Vladimír Remek stal prvním evropským kosmonautem v historii. V programu Interkosmos jsme ještě téhož roku, kdy odstartoval Vladimír Remek, vypustili z kosmodromu Pleseck družici Magion, „cvrčka“ o rozměrech pouhých 30×30×16 centimetrů a váze 15 kilogramů. Družic bylo více, ale po rozpadu východního bloku a zániku Interkosmu v roce 1990 se nad našimi vesmírnými projekty zavřelo nebe.
Z mezihvězdného prostoru jsme však nikdy úplně neodešli. Teď se do vesmíru vracíme. A s plnou parádou. České technologie na robotickém vozítku Curiosity, které už od roku 2012 brázdí povrch Marsu, sklízejí zasloužený obdiv a uznání na celém světě. Stejně jako naše optika, speciální nanolepidla pro raketové nosiče, navigační a měřicí přístroje na palubách raket a družic, tantalové kapacitory či speciální sendvičové panely, jimiž jsou potažena zrcadla největších evropských teleskopů, komunikujících na vzdálenost miliónů kilometrů.

(21 českých stop v kosmu)
Předmětná hesla
Vesmír
Kosmonauti -- Česko -- 20.-21. století
Kosmonautika -- 20.-21. století
Kosmický výzkum -- 20.-21. století
Zařazeno v kategoriích
Kamil Miketa - další tituly autora:
Mapa úspěchu Mapa úspěchu
Smart revoluce - Budoucnost přichází právě teď! Smart revoluce
Češi znovu dobývají vesmír Češi znovu dobývají vesmír
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

KAMIL MIKETA

ČEŠI ZNOVU DOBÝVAJÍ

VESMÍR

21 č eských stop v kosmu


Mladá fronta

KAMIL MIKETA

ČEŠI ZNOVU DOBÝVAJÍ

VESMÍR

21 č eských stop v kosmu


Text © Kamil Miketa, 2018

Ilustrace i Ing. arch. Michal Postránecký, 2018

Fotografie i European Space Agency (ESA),

National Aeronautics and Space Administration

(NASA) 2018

ISBN 978-80-204-4884-2 (pdf)


Věnováno in memoriam

všem kosmonautům na palubách kosmických lodí a raketoplánů,

kteří se ze svých odvážných misí již nikdy nevrátili zpět na Zemi.

Zaplatili cenu nejvyšší, aby náš sen o cestách vesmírem

a hledání nových světů nikdy neskončil.


Zvláštní poděkování autora

JUDr. Václavu Koberovi a Ing. Ondřeji Švábovi

za skvělou spolupráci při realizaci tohoto projektu.

Evropské kosmické agentuře ESA

a Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA

za laskavé poskytnutí fotografií do této knihy.

Per aspera ad astra!


9

EDITORIAL

21 Českých stop ve vesmíru,

psaných umem i srdcem

„M

ůj let do  kosmu pro mě byl určitě nejsilnějším zážitkem v  životě. Ale další

z velmi silných okamžiků, na který také nikdy nezapomenu, znamenal být

v roce 2008 osobně u toho, když Česká republika oficiálně zahájila spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou,“ řekl mi Vladimír Remek, který se stal v roce 1978 prvním českým i evropským kosmonautem v historii, při našem nedávném setkání.

Cesta do „evropského“ vesmíru nám bohužel opravdu trvala tak dlouho. I když Úmluva o založení Evropské kosmické agentury byla podepsaná již 30. května 1975, Česko se stalo 18. členským státem ESA až 12. listopadu 2008.

Češi vlastně nikdy z mezihvězdného prostoru úplně neodešli. V programu Interkosmos jsme ještě téhož roku, kdy odstartoval Vladimír Remek, vypustili z kosmodromu Pleseck družici Magion, kosmického „cvrčka“ o  váze pouhých 15 kilogramů. Družic bylo více, ale po rozpadu východního bloku a zániku Interkosmosu v roce 1990 se nad našimi kosmickými projekty zavřelo nebe.

Teď se do vesmíru vracíme. A s plnou parádou. České technologie na robotickém vozítku Curiosity, které už od roku 2012 brázdí povrch Marsu, sklízejí zasloužený obdiv a uznání na celém světě. Stejně jako naše optika, speciální nanolepidla pro raketové nosiče, navigační a měřicí přístroje na palubách raket a družic, tantalové kapacitory či speciální sendvičové panely, jimiž jsou potažena zrcadla největších evropských vesmírných teleskopů.

Do kosmu jsme ale chtěli už daleko dříve. Věděli jste třeba, že vynálezce Ludvík Očenášek již ve 30. letech minulého století vypouštěl rakety do mnohakilometrové výšky nad Prahou, vymyslel vzdušné torpédo a raketovou poštu, a jeho projekty a patenty dnes využívá NASA?

A  že slavný prvorepublikový herec Antonín Novotný navrhl tepelné štíty pro první americké raketoplány? A znáte třeba příběh českých hodinek Bulova, které se tajně prošly po  Měsíci na  zápěstí velitele Apolla 15 Davida Scotta? Anebo neobyčejné osudy amerických astronautů s českými kořeny?

Tak se připoutejte, startujeme dobývat a poznávat „český“ vesmír!

Kamil Miketa, leden 2018


OBSAH:

21 ČESKÝCH STOP VE VESMÍRU,

PSANÝCH UMEM I SRDCEM

EȿɄɏɊɍɄȼɇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

NAŠE MÍSTO VE VESMÍRU

JUDR. VÁCLaV KOBERa

ÚɑɊȿ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

PROČ MÍT ČESKOU STOPU VE VESMÍRU?

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɗ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

LUDVÍK OČENÁŠEK:

ČESKÉHO KOROLJOVA ZASTAVÍ AŽ NACISTÉ

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

CURIOSITY ROZSTŘELUJE MARS LASEREM

I DÍKY TECHNOLOGII LANŠKROUNSKÉ AVX

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ə . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

LEGENDÁRNÍ PILOT APOLLO SOUČEK

DAL JMÉNO AMERICKÉMU SNU O MĚSÍCI

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

AKADEMIE VĚD:

ČESKÁ VSTUPENKA DO VESMÍRU

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

DVOŘÁKOVA NOVOSVĚTSKÁ

PŘISTÁVÁ NA MĚSÍCI (NEJEN) S APOLLEM 11

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɜ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

ČESKÉ NANOTECHNOLOGIE

CHRÁNÍ RAKETY ESA

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɝ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

VLADIMÍR REMEK:

Z VESMÍRU POPRVÉ ZAZNÍ ČEŠTINA

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɞ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

KOMPOZITY DO KOSMU

MÍŘÍ Z KUNOVICKÉ FIRMY 5M

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɟ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114


OBSAH

MAGION ZKOUMÁ IONOSFÉRU NA ORBITĚ,

VEGA STARTUJE VSTŘÍC HALLEYOVĚ KOMETĚ

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɗɖ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

MEDOOSA OD ELIAS PALME

OCHRÁNÍ I KOSMODROMY ESA

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɗɗ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

EUGENE CERNAN:

POSLEDNÍ ČLOVĚK NA MĚSÍCI

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɗɘ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

ULTRAKAPACITORY DOSTALY

EGGO SPACE DO VESMÍRNÉ LIGY

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɗə. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

HODINKY BULOVA

SE TAJNĚ PROŠLY PO MĚSÍCI

Jan Lidmaňský

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɗɚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

PALUBNÍ POČÍTAČE ESC AEROSPACE

ŘÍDÍ DRONY, RAKETY I DRUŽICE

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɗɛ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

HEREC ANTONÍN NOVOTNÝ:

MILOVNÍK ZE STŘÍBRNÉHO PLÁTNA

POMÁHÁ KONSTRUOVAT RAKETOPLÁNY

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɗɜ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174

DRUŽICOVÁ ELEKTRONIKA CSRC

MÍŘÍ Z KROMĚŘÍŽE DO VESMÍRU

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɗɝ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

ASTRONAUT JIM LOVELL:

HOUSTONE, MÁME TU PROBLÉM!

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɗɞ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

PRVNÍ ČESKÁ NANODRUŽICE

KORUNUJE VESMÍRNÉ TAŽENÍ VZLÚ

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɗɟ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .202

JOHN BLAHA:

VESMÍR JAKO DRUHÝ DOMOV

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɘɖ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .208

„HVĚZDNÝ“ INKUBÁTOR

POMÁHÁ ČESKÝM START-UPŮM

ČɀɎɆʱ ɎɏɊɋȼ ɑ ɆɊɎɈɐ ɘɗ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216

O AUTOROVI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222


12

ÚVOD

Start rakety z kosmodromu ve Francouzské Guyaně, „domovském“ odpališti

Evropské kosmické agentury (ESA)


13

NaŠe místo ve vesmíru

R

ok 2018 s sebou nese řadu významných výročí vztahujících se nejen k české stát

nosti, ale také k české účasti na dobývání, výzkumu a využívání vesmíru. V březnu si totiž připomeneme 40 let od  letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka, v říjnu 40 let od startu první československé družice Magion 1 a v listopadu 10 let od vstupu České republiky do Evropské kosmické agentury (ESA). V červnu si dále připomeneme 90. výročí založení Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně, uplyne 120 let od doby, co J. J. Frič koupil pozemek v Ondřejově pro vybudování astronomické observatoře, který pak i s dokončenou hvězdárnou předal před 90 lety tehdy Československé republice. V závěru roku 2017 jsme si připomněli také 100 let od založení České astronomické společnosti a 10 let od vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO).

Sídlo Evropské kosmické agentury v Paříži


14

ÚVOD

J     

T

aková koncentrace různých výročí přímo volá po ohlédnutí, co se od dob letu

prvního Čechoslováka do  vesmíru a  startu prvního Magionu změnilo. A  kam jsme se posunuli od vstupu do elitního klubu států ESA.

Velkou změnou je značné rozšíření záběru kosmických aktivit. Od především vý

zkumných úkolů a pilotovaných letů se těžiště přesunulo k průmyslu a využití družicových dat v pozemních aplikacích. Družicové systémy poskytují obrovské množství informací, které denně využíváme při navigaci v mobilních telefonech, zjišťování předpovědi počasí nebo třeba sledování zpravodajství a sportu z druhé strany planety. Mnohé z těchto aplikací jsou již tak samozřejmé, že je ani nevnímáme, další jsou skryté a tiše podporují fungování klíčových systémů, jako je třeba synchronizace energetických sítí či bankovních plateb.

U     

M

nohé technologie původně určené do vesmíru také našly své uplatnění dole

na Zemi. Častým příkladem jsou speciální pevné a přitom lehké kompozitní

materiály využívané v letectví, ale také prvky umělé inteligence, které se začínají prosazovat v automobilovém průmyslu. Daleko ve sluneční soustavě, kam rádiový signál letí několik minut, není možné řídit sondy napřímo ze Země. Je proto třeba, aby si na základě podnětů z okolí dokázaly poradit samy. A právě tyto zkušenosti se pak využívají v automatizaci a robotizaci výroby a v provozu na Zemi. Příkladů by se přitom daly najít stovky. Některé z nich vám tato kniha představí, stejně jako vás provede často až neuvěřitelnými příběhy, jak daleko až se dostaly české výrobky a jakým skutečně historickým chvílím sekundovaly. Příkladem mohou být české hodinky na Měsíci.

K      .

A   

D

nešním trendem je masivní nástup soukromého sektoru do kosmických akti

vit. Firmy jako SpaceX, Blue Origin, Amazon či Google investují do kosmických

technologií a aplikací ohromující částky, často srovnatelné s „kosmickými rozpočty“ středně velkých států. Chceme-li na tomto poli uspět i my v České republice, musíme vytvořit fungující a dobře provázaný „ekosystém“, který bude pokrývat oblasti vzdělávání a šíření povědomí od základních a středních škol přes vysoké školy až


15

ČESKÁ STOPA V KOSMU 4

„Česko se své členství v ESA

naučilo využívat pro nové

technologie, vědu i výzkum,“

říká JUDr. Václav Kobera


16

ÚVOD

po odbornou a laickou veřejnost, vytvořit podpůrné nástroje, které pomohou začí

najícím i zavedeným firmám prorazit do kosmického businessu a uchytit se ve vel

kých dodavatelských řetězcích, stimulovat poptávku po využití služeb družicových

systémů v praxi, podporovat přenos technologií z vesmíru na Zemi a obráceně a sa

mozřejmě také podporovat excelentní vědu a získávání nových poznatků. A toto

se nám daří. Významně nám k tomu všemu pomáhá členství v ESA, zejména účast

v jejích volitelných programech.

Za  10 let jsme se jako Česká republika naučili svého členství v  ESA využívat

k podpoře rozvoje nových technologií, aplikací i vědy. Nejlepším důkazem je stále

se rozšiřující portfolio českých výrobků mířících do vesmíru, poskytovatelů služeb

založených na družicových systémech i vědeckých výsledků, o kterých se můžeme

dočíst v předních odborných časopisech. Jaké technologie a aplikace to jsou, zjistíte

na následujících stránkách.

JUDr. Václav Kobera

Ředitel odboru inteligentních dopravních systémů,

kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací MD ČR

Exoplanety, plazma ve vesmíru, vesmír vysokých energií... I na to se zaměří budoucí mise ESA


18

CZECH SPACE PORTAL

Brána do vesmíru je Čechům otevřená. Jen račte vstoupit...


19

ProČ mít Českou stopu

ve vesmíru?

H

istorie zapojení České republiky do kosmického výzkumu a do přípravy kosmic

kých technologií a aplikací sahá až do 60. let minulého století. Během té doby čeští vědci a inženýři pracovali na projektech v rámci programu Interkosmos, který skončil s rozpadem východního bloku. V devadesátých letech pak nastaly krušné časy, protože samotná Česká republika nezvládla bez zahraničních partnerů pracovat na větších kosmických projektech a vypouštět jejich výsledky do vesmíru. Šlo totiž o příliš nákladné a technologicky náročné projekty.

Proto se Česká republika koncem devadesátých let začala kontaktovat s Evrop

skou kosmickou agenturou (ESA) a nejprve v rámci programu pro přípravu experimentů a přístrojů pro kosmické mise (PRODEX) a následně i v rámci programu pro spolupracující státy (PECS) začala opět aktivně spolupracovat na kosmických projektech.

ESOC – středisko ESA pro řízení kosmických misí


20

CZECH SPACE PORTAL

P  € ČR  ESA: S  O

   €

M

ezi prvními počiny České republiky v ESA byla účast na vědecké misi Solar Or

biter. Jejím cílem je pomoci vědcům lépe pochopit způsob utváření heliosféry,

jevy na „povrchu Slunce“ a jejich vztah ke slunečnímu větru. Jednotlivé ústavy Akademie věd ČR v úzké spolupráci s českým průmyslem vyrobily pro Solar Orbiter například optiku pro koronograf, speciální sluneční dalekohled, který bude sledovat vnější „atmosféru“ Slunce – korónu. Vědcům se tak naskytne podobný obrázek jako při úplném zatmění Slunce. Kromě koronografu zahrnuje česká účast na projektu také rentgenový spektrometr, modul pro měření vysokofrekvenčních plazmových vln ve slunečním větru, dále vysoce stabilní a spolehlivé nízkonapěťové zdroje a další části přístrojů sondy.

Z dob počátků účasti ČR v programech ESA pocházejí také mikroakcelerometry pro misi SWARM. Zde české ústavy a firmy dokázaly využít svých zkušeností zejména z předchozí české družice Mimosa z roku 2003, určené k výzkumu atmosféry prostřednictvím měření nepatrných zrychlení družice na  oběžné dráze. Úkolem SWARM je hlavně měření magnetického pole Země. Výsledky měření pomohou pochopit fungování „zemského dynama“, vlivu Slunce na magnetosféru Země a také procesy, které v magnetosféře Země probíhají, jako jsou přepojování magnetických siločar a další.

Výsledky mise SWARM a modely získané na základě měření této mise budou pomáhat i v praktických aplikacích, např. v družicové navigaci a telekomunikaci. Český mikroakcelerometr je umístěn v těžišti každé ze tří družic mise SWARM a dokáže velmi přesně měřit jejich zrychlení.

Krátce po vstupu ČR do ESA v roce 2008 převzalo od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které agendu kosmických aktivit zajišťovalo také prostřednictvím České kosmické kanceláře, o.p.s., odpovědnost za „český vesmír“ Ministerstvo dopravy ČR. Pod jeho vedením ČR vyjednala umístění sídla Agentury pro evropský globální družicový navigační systém (GSA), která má na starosti provoz a využívání systému Galileo a  doplňkového systému EGNOS, zpřesňujícího určení polohy od systémů GPS, GLONASS i Galileo.

Kromě Ministerstva dopravy se však na kosmických aktivitách ČR aktivně účastní i další resorty, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí a také Úřad vlády, pod který spadá evropská agenda, ale i Rada pro vědu, výzkum a inovace.


21

ČESKÁ STOPA V KOSMU 

V České republice se

vyrábějí vyklápěcí

mechanismy

solárních panelů i pro

telekomunikační síť

IRIDIUM Next


22

CZECH SPACE PORTAL

C   „€    “Š

K

osmické projekty jsou velmi komplikované. Všechny komponenty a přístroje, které

letí do vesmíru, musí nejen překonat náročné podmínky startu, kdy na ně působí vel

ké přetížení a vibrace, ale především ještě náročnější podmínky kosmického prostoru. Přístroje musí zvládnout pracovat ve vakuu, při teplotách v rozmezí -150 až 170 stupňů (v případě cest do hloubi sluneční soustavy až -270 stupňů), ve slunečním záření obsahujícím mimo jiné i rentgenové a UV paprsky, před nimiž nás na Zemi chrání atmosféra, a častokrát musí pracovat i ve vysoké radiaci. Každá mise je však specifická, záleží, jestli pracuje „jen“ v blízkém okolí Země, nebo se vydává třeba ke Slunci či k Jupiteru.

„Na kosmických projektech tedy mohou pracovat pouze firmy, které jsou nejen špičkou ve svém oboru, ale také zvládnou náročný proces přípravy hardwaru s požadavkem obstát jak v náročných testech, tak v konkurenci ostatních výrobců. A k tomu vede dlouhá cesta,“ říká Ing.  Ondřej Šváb, vedoucí Oddělení kosmických technologií a aplikací Ministerstva dopravy ČR. „Neméně náročná je i příprava softwaru pro kosmické mise či pro ovládání přístrojů na družicích,“ dodává.

ESA ‹  (‹)       

O

d roku 2012 se postupně daří zvyšovat a zintenzivňovat účast na projektech

v rámci Evropské kosmické agentury. Ta se pro Českou republiku stala nejvý

znamnějším partnerem při realizaci kosmických aktivit a rozvoji českého kosmického průmyslu a akademické sféry.

ESA totiž organizačně, věcně a technicky zajišťuje spolupráci dnes již 22 zemí z Evropy a spolupracující Kanady na náročných projektech, které kromě vědeckého poznání přinášejí především služby používané člověkem prakticky denně, mnohdy aniž by o tom věděl. Jde například o družicové snímky pozorování Země pro předpověď počasí, sledování stability staveb, úrody na polích, využití území, družicovou navigaci v autě či v mobilu, sledování přímého televizního přenosu z druhého konce světa a další. Mnohé z těchto služeb jsou i klíčem k budoucnosti celých odvětví, jako jsou autonomní mobilita, logistika, energetika, finančnictví, smart cities, přesné zemědělství a další.

ESA tedy s pomocí svých členských států připravuje kosmické programy, jejichž výstupem jsou nové technologie a aplikace, kosmické mise či systémy. Požadavky na kosmické mise a jejich hlavní úkoly navrhují obvykle jejich budoucí uživatelé. V případě vědeckých misí to jsou vědecká pracoviště a přední odborníci z členských zemí, v případě telekomunikací či družicové navigace to bývají zástupci příslušných průmyslových a uživatelských komunit v oboru a političtí zástupci členských zemí.


23

ČESKÁ STOPA V KOSMU 

Samotnou výrobu družic však realizuje průmysl,  a  to na  základě jednoduchého principu: čím více do  rozpočtu přispějeme, tím více se můžeme v  programech a projektech účastnit.

P  „  “  ‘



K

osmické aktivity v ESA se dnes týkají především průmyslové spolupráce, do kte

ré míří přes 90 procent rozpočtu ESA určeného na projekty. Na přípravě kos

mických misí pracují špičkoví odborníci z celé Evropy a díky zvyšujícímu se příspěvku České republiky do ESA tak mohou i čeští inženýři pracovat s těmi nejlepšími na komplexních projektech a zároveň se soustředit jen na oblast, v níž jsou skutečně dobří. To je velmi důležité, protože při takové spolupráci se firmy hodně naučí, získají nové zkušenosti a nové obchodní partnery.

„Právě uplatnění českého průmyslu v  nadnárodních konsorciích, která dodávají komplexní kosmické systémy i na komerční bázi, je jedním z hlavních důvodů účasti České republiky v programech ESA,“ říká JUDr. Václav Kobera, ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva dopravy.

„Pokud firma dělá pro kosmické mise, všichni vědí, že je skutečnou špičkou v oboru a že je velmi spolehlivá, protože ve vesmíru se většinou nedá nic opravit,“ doplňuje Ondřej Rohlík, specialista na kosmické technologie z Oddělení kosmických technologií a aplikací Ministerstva dopravy.

Poptávka po službách kosmických systémů raketově roste, a proto velmi rychle roste i zájem velkých firem o výstavbu vlastních kosmických systémů. Tato spirála se roztáčí čím dál rychleji. „Pokud tedy jako Česká republika nechceme zůstat pozadu, „Poptávka po aplikacích založených na zpracování družicových snímků, ale i dat dalších družicových systémů, rychle roste," říká Ing. Ondřej Šváb, vedoucí Oddělení kosmických technologií a aplikací Ministerstva dopravy ČR.


24

CZECH SPACE PORTAL musíme se do kosmických projektů co nejdříve zapojit a zaměřit se na věci, které jinde v Evropě nebo ve světě moc neumějí. Pak si zajistíme stálé místo v etablovaném kosmickém průmyslu,“ doplňuje Václav Kobera.

B      ‹

O

d roku 2012 stouply příspěvky ČR do ESA prakticky trojnásobně, na dnešních

32,7 mil. eur ročně. Nad rámec toho má ještě ČR svůj vlastní „kosmický pro

gram“, jehož management realizuje prostřednictvím nástrojů ESA, ale obsah definuje samotná Česká republika. Celkový příspěvek do ESA tak šplhá až ke 46 milionům eur v roce 2017 a k obdobné částce v roce 2018.

„Vzhledem k široké mezinárodní spolupráci ESA s jinými organizacemi a agenturami z celého světa, jako je například americká NASA či japonská JAXA, se mohou Češi podílet i na projektech, do nichž je zapojená skutečná světová špička,“ připomíná Michal Reinöhl z Oddělení kosmických technologií a aplikací Ministerstva dopravy, který zastupuje Českou republiku ve Výboru ESA pro mezinárodní vztahy.

Těžit však můžeme také z přítomnosti agentury GSA, která z Prahy řídí evropské programy družicové navigace Galileo a  EGNOS. Umístění sídla GSA v  roce 2012 do  České republiky je ohromným impulzem pro rozvoj kosmických technologií a aplikací v ČR do budoucna.

Č “ ”€   

D

íky dlouhodobé a systematické práci, jednání se zahraničními partnery a výběru

správných programů k účasti se nyní v České republice vyrábějí díly pro nos

nou raketu Ariane 5, vyklápěcí mechanismy solárních panelů pro velké série družic (např. telekomunikační síť IRIDIUM Next), připravují se nové bateriové moduly či speciální optické a elektrooptické komponenty unikátních vlastností.

Firmy pracují na nových materiálech a postupech jejich spojování, elektronických deskách a konektorech s vysokými hustotami spojů. Podobně i na komponentech pro nové platformy telekomunikačních družic či pro snímkovací družice. Nebo na mechanismech pro polohování antén, mechanických částech reakčních kol nezbytných pro stabilizaci družic na oběžné dráze a mnohých dalších technologiích.

Neméně důležité jsou kromě technologií také aplikace založené na datech z družicových systémů. Smyslem družicových systémů je totiž ve většině případů poskytování služeb pro lidi. Družicové snímky a informace o poloze jsou dnes základem


25

ČESKÁ STOPA V KOSMU 

Mikroakcelerometry

pro misi SWARM

byly významným

projektem

na počátku účasti ČR

v programech ESA


26

CZECH SPACE PORTAL mnohých aplikací. Je tomu tak třeba v zemědělství, podpoře řešení mimořádných situací a zásahů integrovaného záchranného systému, logistice, přepravě nebezpečného nákladu i řízení hospodaření s přírodními zdroji.

A nezanedbatelný je i přínos informací z vesmíru při sledování znečištění ovzduší a vody, monitoringu využití území, synchronizaci energetických sítí a digitálního vysílání, přesných časových značek třeba pro bankovnictví a mnohých dalších.

K “   

   ‘“ 

„K

osmické technologie tak zprostředkovaně používá každý, kdo si doma rozsvítí,

vybírá z bankomatu, jde na výlet s navigací v mobilu nebo třeba objednává zbo

ží z e-shopu, protože díky družicové navigaci je i logistika efektivnější a levnější,“ doplňuje Josef Šobra z Oddělení kosmických technologií a aplikací Ministerstva dopravy, který odpovídá za rozvoj družicové navigace a telekomunikace v České republice.

Nyní v České republice máme přes 35 firem, které přímo spolupracují s ESA, a několik stovek dalších, které se ve svém podnikání s kosmickými technologiemi či aplikacemi potkávají. Je tedy zřejmé, že na družicových systémech dnes závisí velká část hospodářství a že i v soukromém životě nám družicové služby poskytují spoustu užitečných informací.

Družicím ve vesmíru však hrozí nebezpečí. „Se zvyšujícím se počtem vypouštěných družic je třeba pečlivě sledovat jejich dráhy a vydávat včasná varování před srážkami s tzv. kosmickou tříští,“ říká Václav Nesládek z Oddělení kosmických technologií a aplikací Ministerstva dopravy, který má v České republice na starosti programy ESA a EU zaměřené právě na sledování blízkého okolí Země. Agentura GSA z Prahy řídí evropské programy družicové navigace Galileo a EGNOS


27

ČESKÁ STOPA V KOSMU 

I důležité komponenty

pro nosnou raketu

Ariane 5 mají

českou visačku


28

CZECH SPACE PORTAL

Informace o aktuálním dění v „českém i evropském vesmíru“ nabízí Český kosmický portál – www.czechspaceportal.cz. Kromě informací o  kosmických programech ESA je také rozcestníkem pro české firmy i akademickou sféru, protože informuje o průmyslových dnech, výzvách ESA na definice nových vědeckých misí a  příležitostech pro účast na  kosmických projektech. Web však také informuje o vzdělávání a rozšiřování povědomí o kosmických aktivitách nebo rozvoji dopravní telematiky, která je velkým uživatelem především družicové navigace.

V České republice jsou ale i další kvalitní zdroje informací o kosmických aktivitách, jako třeba stránky www.kosmonautix.cz, web České astronomické společnosti. Obrovský kus práce v popularizaci astronomie a kosmických aktivit dělají hvězdárny a planetária, jichž máme v ČR jednu z nejhustších sítí na světě vůbec!

A€ ...

S

 masivním přílivem soukromých financí do kosmických aktivit se povaha celého

sektoru mění. Již nejde o téměř výhradní doménu kosmického výzkumu hrazené

ho státem; soukromé společnosti se zejména v USA pouštějí do značných investic souvisejících s kosmickou dopravou, výrobou a provozem družic a poskytováním služeb založených na datech družicových systémů.

Tento trend se postupně stává globálním a přelévá se i do Evropy. Masivní nástup soukromého sektoru souvisí s rychlým rozvojem technologií a výpočetní techniky a také se zvyšující se poptávkou po službách, především v oblastech družicové telekomunikace a navigace, nově také pozorování Země.

Šíření povědomí a podpora využití dat z družicových snímků je jedním z úkolů Národního sekretariátu GEO/Copernicus, který zaštiťuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem dopravy.

„Kromě informačního webu www.czechspaceportal.cz jsme také iniciovali vznik podnikatelského inkubátoru v České republice (ESA BIC), vzdělávacího centra o kosmických aktivitách (ESERO) a brokera pro přenos kosmických technologií pro využití na Zemi a opačně. O všechny tyto iniciativy se ve spolupráci s ESA a Ministerstvem dopravy skvěle starají jejich čeští provozovatelé, kterými jsou CzechInvest, Science-IN a Technologické centrum Akademie věd ČR,“ dodává Ondřej Šváb.

B      „  “ “



H

lavním nástrojem podpory zapojení českých firem a vědeckých ústavů do kos

mických aktivit jsou především volitelné programy ESA. Zatím v menší míře


29

ČESKÁ STOPA V KOSMU 

Italská kosmonautka Samantha Cristoforetti,

členka týmu ESA, strávila ve vesmíru při expedicích

42/43 (Sojuz TMA-15M/ISS) celkem 199 dnů


30

CZECH SPACE PORTAL plyne pomoc také z  některých  národních programů. Podporu začínajících firem a slibných nápadů, které mají potenciál pro využití v praxi, zajišťuje iniciativa Podnikatelský inkubátor ESA (ESA BIC), jejímž provozovatelem v ČR je CzechInvest.

Mnohé z původně kosmických technologií také nalézají uplatnění dole na Zemi, třeba v leteckém či automobilovém průmyslu. Hledání takových příležitostí a podpoře transferu technologií se v ČR věnuje technologický broker ESA, kterého zajišťuje Technologické centrum Akademie věd ČR.

Ve vzdělávání žáků a studentů pak působí vzdělávací centrum ESA v ČR (ESERO), zaměřující se hlavně na profesní růst učitelů základních a středních škol.

Cílem je, aby učitelé předali nově nabyté informace svým studentům a ukázali jim některý ze zajímavých a perspektivních směrů, kterým by se pak mohli v praxi věnovat. Kromě vzdělávání učitelů se ESERO věnuje i rozšiřování povědomí mezi veřejností.

E         H—

O

d  otevření sídla Agentury pro evropský globální navigační družicový systém

(GSA) v Praze-Holešovicích uplynulo již více než 5 let. V pražské centrále nyní

pracuje na 120 odborníků na družicovou navigaci z celé Evropy, včetně 22 Čechů. Kromě vlastních zaměstnanců pracuje pro GSA v Praze i řada externích odborníků a dočasně přidělených národních expertů. Z Holešovic se tak řídí nejen evropský program družicové navigace Galileo (jenž je obdobou amerického GPS) a EGNOS, poskytující zpřesňující informace ke Galileu i GPS, ale i síť technických center rozmístěných po celé Evropě. Ty jsou pro Galileo i EGNOS nepostradatelné.

Během 5 let udělalo Galileo velký skok k plnému provozu. Ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA, která je systémovým architektem Galilea, úspěšně probíhá výstavba kosmického segmentu, tedy vypouštění družic poskytujících navigační signál. V prosinci 2016 byly s 18 družicemi spuštěny iniciační služby Galilea, na plný provoz si však bude nutné počkat až do roku 2020. Již dnes využívá Galileo na 100 milionů zařízení na celém světě! Vzhledem ke složitosti systému a technologické náročnosti Galilea však přicházejí i porodní technické bolesti, které se ale postupně daří řešit.

Č   GSA  Š

G

SA je regulační agenturou Evropské unie pro programy družicové navigace Gali

leo a EGNOS. GSA odpovídá za provoz systémů Galileo a EGNOS, zajišťuje bez

pečnostní akreditaci, provoz bezpečnostního monitorovacího střediska systému Galileo, odpovídá ale i za marketing a komercionalizaci systému Galileo a EGNOS.


31

ČESKÁ STOPA V KOSMU 

Tady přispívá zejména k přípravě uvedení systému na trh, analýze trhu a propagaci aplikací a služeb na trhu v oblasti družicové navigace.

„V delegované působnosti od Evropské komise, která za program odpovídá, pak má

GSA na starosti i řízení kontraktů souvisejících s provozem systému i servisních středisek a pozemního segmentu, poskytování technické expertízy a definice misí služeb a vývoje programu. V neposlední řadě i definici výzev pro rozvoj uživatelského segmentu, tedy především přijímačů a chipsetů, a následnou administraci projektů v rámcovém programu Horizont 2020. Tyto činnosti a řízení všech ostatních evropských center jsou zajišťovány z Prahy,“ vysvětluje Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA.

P     

“  ‘“   

S

ídlo GSA přináší České republice především příležitosti pro rozvoj moderních

technologií a průmyslu. A v neposlední řadě i mezinárodní prestiž. Ta s sebou nese nejen takzvanou obchodní turistiku, ale i příležitosti v podobě příchodu velkých firem z oblasti družicové navigace a služeb. Pro tyto firmy je stálý kontakt Družicovou navigaci Galileo tvoří 30 satelitů umístěných na 3 úrovních orbitálních drah kolem Země ve výšce 23,2 km. Ty svírají úhel 56 stupňů vůči rovníku a pozemní infrastruktuře


32

CZECH SPACE PORTAL s GSA klíčový, a aby nemuseli jejich zástupci neustále cestovat, zakládají si v Praze své pobočky. Růst oblasti trhu družicové navigace je tak přibližně 10 procent ročně.

České firmy rovněž těží z bližšího kontaktu s GSA, což je vidět na míře úspěšnosti v projektech. Je zřejmé, že „být u zdroje informací“ a mít možnost účastnit se akcí, které GSA v Praze pořádá, je zkrátka důležité. Praha se tak stala jedním z hlavních měst družicové navigace na světě. A těch je méně než prstů na jedné ruce.

P ‘ “  €   ‘  ‹

A

gentura GSA v Praze je rovněž zázemím odborné expertízy v oblasti družicové

navigace (GNSS). Díky blízkosti agentury máme možnost využívat častějších

konzultací s odborníky z GSA, což je velmi prospěšné i pro firmy a univerzity, které se oblastí družicové navigace zabývají.

Příkladem spolupráce s GSA může být například konzultace při sestavení požadavků na přijímače GNSS pro novou generaci autobusů Dopravního podniku. Již v roce 2019 tak budou pražské autobusy – jako jedny z prvních v Evropě – vybaveny také evropským GNSS.

Agentura GSA se rovněž zapojuje do mezinárodní soutěže o nejinovativnější aplikaci družicové navigace – European Satellite Navigation Competition (ESNC). Loni hostila finální výběrové kolo. Kromě toho GSA uděluje v soutěži ESNC svou vlastní speciální cenu, podobně jako například Evropská kosmická agentura či Německé centrum pro letectví a kosmonautiku (DLR).

Č “ „    “ ‹ €  ‹ 

A

gentura GSA je i administrátorem projektů v evropském programu Horizont

2020, zabývajících se družicovou navigací. Jen loni, v  rámci otevřené výzvy,

ve které bylo k dispozici 20 mil. EUR, se o nové projekty ucházelo 15 českých firem a vědecko-výzkumných organizací. Mezi zajímavá témata k řešení patří například pokročilá navigace pro lety v kosmickém prostoru či využití GNSS pro automatizovanou detekci škůdců na zemědělských polích pomocí robotů.

Další aplikací rozvíjenou v ČR, nejen v rámci programu Horizont 2020, je využití GNSS pro navigaci v letectví, zejména pro bezpečnější přistávání za špatné viditelnosti, a pro navigaci traktorů v přesném zemědělství. Velkému komerčnímu úspěchu se ve světě těší v ČR vyvíjená aplikace, která s pomocí dronů vybavených kamerami podporuje týmy záchranářů a hasičů při terénních operacích a je komerčně využívána i v zahraničí.

Drony budou postupně nasazovány i pro bezpečnostní účely, kde jejich vybavení speciálními senzory pro detekci výbušnin, radioaktivity či nebezpečných chemických


33

ČESKÁ STOPA V KOSMU 

látek zajistí využití při likvidaci havárií či jiných bezpečnostně kritických situací. Tradiční aplikací GNSS českého původu je osobní asistenční zařízení pro osoby zdravotně hendikepované a se sníženou schopností orientace. Díky vybavení senzory pohybu, teploty, připojením na mobilní síť a bezdrátovou technologií dokáže přenášet data o zdravotním stavu nemocných a hendikepovaných občanů do provozního centra záchranné služby, navázat hlasové spojení či vyslat okamžitě pomoc. T ™“  C    ™ ‹ ‘€

Z

ajímavou a světově unikátní aplikací českého původu je komplexní informační

systém využívající drony s infračervenou kamerou a přijímačem družicové navigace, které pomáhají na zemědělských pozemcích před senosečí odhalit ukrytou lesní zvěř.

Nejnovějšími aplikačními trendy v oblasti dopravy postupně rozvíjenými v Česku

jsou autonomní mobilita a inteligentní dopravní systémy. Vidět do vesmíru s brýlemi na virtuální realitu mohou návštěvníci během dnů otevřených dveří, pořádaných GSA


34

CZECH SPACE PORTAL

V současné době se dostává do praxe systém automatického tísňového volání eCall, který zachraňuje životy při dopravních nehodách! Princip systému je velmi jednoduchý. Při vážné dopravní nehodě (typicky při vystřelení airbagů) se automaticky aktivuje tísňové volání na linku 112. Zároveň se operátorům do centra tísňového volání odešle soubor dat o nehodě, který obsahuje čas, aktuální polohu a směr jízdy, počet zapnutých bezpečnostních pásů, VIN kód vozidla z důvodu informování zasahujícího týmu a také informace o rozmístění bezpečnostních prvků v havarovaném vozidle. Informace o nehodě jsou operátorovi 112 k dispozici za 14–17 vteřin od vzniku dopravní nehody, reakce záchranářů je tak prakticky okamžitá. Stěžejní je v této aplikaci informace o poloze, kterou poskytnou právě systémy Galileo a EGNOS; eCall je však kompatibilní i se systémem GPS. Družicová navigace však pomáhá i  při zabezpečení provozu na  lokálních tratích. Praktická demonstrace funkčnosti proběhla v rámci projektu Technologické agentury ČR „RegioSAT“, který iniciovalo Ministerstvo dopravy.

„V případě dopravy a bezpečnostních aplikací pak vyvstává jako kriticky důležitá otázka zabezpečení přijímačů GNSS proti podvržení a  záměrnému i  nezáměrnému rušení. GSA na protiopatřeních pracuje jak na úrovni zabezpečení vysílaného signálu z družic, tak na úrovni chytrých přijímačů a antén, které dokáží podvržený či interferující signál odhalit a vyloučit z výpočtu polohy,“ doplňuje Josef Šobra.

D ‘    

V

elký rozmach zažívá družicová navigace také v letectví. Od roku 2012 probíhají cer

tifikace letišť na využití systému EGNOS pro fázi přiblížení letadla před přistáním.

Velká letiště obvykle mají pokročilé a drahé navigační systémy, které umožňují přistání i za špatné viditelnosti. Systém EGNOS, který poskytuje korekce k systémům družicové navigace, a to včetně služby kritické z hlediska bezpečnosti, však dokáže tyto systémy nahradit, a  to za  výrazně nižších nákladů. Právě díky ceně na  něj dosáhnou i  malá letiště, což povede k vyšší bezpečnosti a také plynulosti letecké dopravy.

Samostatnou kapitolou je pak využití družicové navigace při navigaci za  letu, kde v kombinaci s družicovou telekomunikací umožní zmenšení rozestupu letadel v letových hladinách a tím přispěje i ke zvýšení kapacity „nebe nad Evropou“ pro leteckou dopravu.

Největším segmentem využití družicové navigace jsou spolu s dopravou takzvané „služby založené na poloze“ (Location Based Services), které běžně využíváme třeba v mobilních telefonech a tabletech. Tyto služby se také stávají součástí rozšířené reality, kdy se na displeji mobilního telefonu zobrazují na podkladě obrazu z kamery snímající okolí další nadstavbové informace. Může jít třeba o otevírací dobu blízkého obchodu, hodnocení kvality restaurace nebo časy odjezdu autobusů a směr k nejbližší zastávce.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist