načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Češi, občanská společnost a evropské výzvy – Karel B. Müller

Češi, občanská společnost a evropské výzvy
-12%
sleva

Kniha: Češi, občanská společnost a evropské výzvy
Autor: Karel B. Müller

Vývoj a současný stav české i evropské občanské společnosti. ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >50ks - doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  229 Kč 202
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma TIŠTĚNÁ
KNIHA

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 80%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2016
Počet stran: 296
Rozměr: 200 x 140 x 19 mm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Vnitropolitický vývoj, politický život
Vazba: Knihy - vázané
Datum vydání: 15. 1. 2016
ISBN: 978-80-7387-865-8
EAN: 9788073878658
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Vývoj a současný stav české i evropské občanské společnosti.

Popis nakladatele

Existuje v České republice občanská společnost? Představuje účinný nástroj prosazování svobody a záruku demokracie? Jak překonat krizi důvěry, která v nynějším českém prostředí představuje zásadní překážku rozvoje občanské společnosti?Moderní současnost, kterou nejzřetelněji ovlivňují procesy globalizace a evropské integrace, se vyznačuje také neúprosným růstem rizik a nejistot, jež zásadně ovlivňují nejen naše bezprostřední prožívání, ale také mnohé institucionální změny. Otázka občanské společnosti nabývá na závažnosti také proto, že je otázkou po způsobu redukce těchto rizik či jejich transformace do sociálně únosné a lidsky snesitelné podoby. Autor, PhDr. Karel Müller, Ph.D., přednáší na Katedře politologie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Předkládaná publikace je disertační prací, jež je výsledkem jeho postgraduálního studia na Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Kniha dostala Cenu Edvarda Beneše - čestné uznání v oboru sociologie od města Sezimovo Ústí. (mezi nacionalismem a liberarismem aneb od etnické exkluze k aktivní hranici)

Další popis

Existence občanské společnosti je dnes považována za nutný předpoklad udržitelnosti liberální demokracie. Češi mají za sebou čtvrt století svobodného vývoje. Jaké předpoklady existovaly pro rozvoj občanské společnosti v Česku po roce 1989? A jak si Češi vedou po pětadvaceti letech vlastního vládnutí? Česko se potýká s vysokou mírou mezilidské i institucionální nedůvěry, která podrývá jak spolehlivé fungování institucí, tak akceschopnost a sebedůvěru občanské veřejnosti. Jak překonávat krizi důvěry a posilovat občanské kompetence? Moderní demokracie jsou dnes navíc vystaveny četným rizikům, která jsou nad síly historicky zformovaných národních států. Češi se tak učí žít demokraticky v rámci svého národního státu a zároveň jsou vystaveni nutnosti demokracii praktikovat na celoevropské úrovni. Přežití demokracie v Evropě dnes předpokládá ustavení efektivních a veřejně odpovědných institucí také v nadnárodním rámci. Zvláště křehké demokracie střední Evropy jsou dnes existenčně závislé na schopnosti evropských občanů i států úzce spolupracovat. Jaké jsou předpoklady úspěšné demokratizace Evropské unie? Vzniká evropská občanská veřejnost, která umožní ustavení efektivních i veřejně odpovědných nadnárodních institucí? A jak si formování evropské občanské veřejnosti vůbec představovat? Na tyto a mnohé další závažné otázky hledá předkládaná publikace odpovědi.


Existence občanské společnosti je dnes považována za nutný předpoklad udržitelnosti liberální demokracie. Češi mají za sebou čtvrt století svobodného vývoje. Jaké předpoklady existovaly pro rozvoj občanské společnosti v Česku po roce 1989? A jak si Češi vedou po pětadvaceti letech vlastního vládnutí? Česko se potýká s vysokou mírou mezilidské i institucionální nedůvěry, která podrývá jak spolehlivé fungování institucí, tak akceschopnost a sebedůvěru občanské veřejnosti. Jak překonávat krizi důvěry a posilovat občanské kompetence? Moderní demokracie jsou dnes navíc vystaveny četným rizikům, která jsou nad síly historicky zformovaných národních států. Češi se tak učí žít demokraticky v rámci svého národního státu a zároveň jsou vystaveni nutnosti demokracii praktikovat na celoevropské úrovni. Přežití demokracie v Evropě dnes předpokládá ustavení efektivních a veřejně odpovědných institucí také v nadnárodním rámci. Zvláště křehké demokracie střední Evropy jsou dnes existenčně závislé na schopnosti evropských občanů i států úzce spolupracovat. Jaké jsou předpoklady úspěšné demokratizace Evropské unie? Vzniká evropská občanská veřejnost, která umožní ustavení efektivních i veřejně odpovědných nadnárodních institucí? A jak si formování evropské občanské veřejnosti vůbec představovat? Na tyto a mnohé další závažné otázky hledá předkládaná publikace odpovědi.


Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Karel B. Müller - další tituly autora:
Politická sociologie Politická sociologie
Evropa a občanská společnost -- Projekt evropské identity Evropa a občanská společnost
 (e-book)
Lobbing v moderních demokraciích Lobbing v moderních demokraciích
 (e-book)
Češi, občanská společnost a evropské výzvy Češi, občanská společnost a evropské výzvy
Dobré vládnutí ve veřejném nezájmu Dobré vládnutí ve veřejném nezájmu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obsah

Poděkování ............................................................................................................................ 9

Předmluva (Miloš Havelka) ................................................................................................... 11

Úvod .................................................................................................................................... 14

1 Kvalita demokracie v Česku aneb málo vědecký úvod do problematiky .................. 19

2 Občanská společnost ................................................................................................... 28

2.1 Empirická perspektiva ............................................................................................. 33

2.2 Spory o vymezení pojmu – generalisté, maximalisté, minimalisté ......................... 35

2.3 Normativní perspektiva ........................................................................................... 42

2.4 Komplementární (činnostně-strukturní) perspektiva .............................................. 46

2.5 Záruky funkcionálních dimenzí ve vztahu občanské společnosti a státu .................. 58

3 Občanská společnost v českých zemích: historické předpoklady,

formy a perspektivy ..................................................................................................... 65

3.1 Rakouské období ..................................................................................................... 65

3.1.1 Německé národní hnutí a německé Rakousko ................................................. 68

3.1.2 Světáci versus uvědomělí národovci ............................................................... 70

3.1.3 Rakousko v Evropě ......................................................................................... 73

3.1.4 Veřejnost, česká společnost a politika ............................................................. 75

3.1.5 Společnost bez vlastního státu a její politika ................................................... 91

3.1.6 Hospodářský nacionalismus, jeho formy a předpoklady aneb šestkrát málo ...... 107

3.1.7 Dílčí shrnutí a východiska ............................................................................. 130

3.2 První Československá republika ............................................................................. 133

3.2.1 Boj o stát ..................................................................................................... 138

3.2.2 Stát stran aneb z obrany do útoku ................................................................ 140

3.3 Komunistické období ............................................................................................. 150

3.4 Obnova demokracie a budování občanské společnosti po roce 1989 .................... 157

3.4.1 Občanská pasivita ....................................................................................... 162

3.4.2 Slabá veřejnost ............................................................................................ 165

3.4.3 Krize institucí ............................................................................................... 167

3.4.4 Krize důvěry ................................................................................................. 176

4 Důvěra a instituce ...................................................................................................... 183

4.1 Institucionální analýza: kulturní a funkcionální paradigma

(Giddens, Luhmann) .............................................................................................. 186

4.2 Diskuse mezi zastánci asociativního a institucionálního přístupu

(Putnam, Rothstein) .............................................................................................. 190

5 Modernita a identita ................................................................................................. 204

5.1 Časoprostorové rozpojení a krize paměti ................................................................ 208

5.2 Nacionalismus a politika identity .......................................................................... 213

6 Občanská společnost v Evropě .................................................................................. 218

6.1 Evropeizace národního státu ................................................................................. 219

6.2 Evropská občanská společnost a aktivní hranice .................................................... 224

6.2.1 Formy, sociální funkce a proměny hranice ..................................................... 226

6.2.2 Aktivní hranice, kolektivní identity a kulturní střetávání ............................... 228

6.2.3 Aktivní hranice a pozitivní identity ............................................................... 233

6.2.4 Sféra evropských veřejností .......................................................................... 235

6.2.5 Aktivní hranice a evropská veřejná sféra ....................................................... 239

6.2.6 Aktivní hranice, naši neznámí a veřejné učení –

směrem k demokratické integraci ................................................................. 243

6.2.7 Obsluhování aktivní hranice a analytické možnosti konceptu –

ilustrativní podpora ..................................................................................... 245

6.2.8 Dílčí shrnutí ................................................................................................. 250

Závěrečné shrnutí a hodnocení .......................................................................................... 253

Literatura a prameny ......................................................................................................... 275

Seznam schémat, tabulek a grafů ..................................................................................... 290

Jmenný rejstřík .................................................................................................................. 291

Věcný rejstřík ............................................................................................................................


9

Poděkování

Kniha představuje jakési opus magnum, ve kterém shrnuji a propojuji úva

hy, koncepty a  argumenty, kterými jsem se zabýval v  posledních patnácti

letech, a není možné poděkovat všem kolegům, přátelům a studentům, bez

kterých by tato kniha nevznikla. Jmenovitě bych přeci jen rád zmínil histo

rika Eduarda Kubů, který mne navedl na zkoumání projevů ekonomického

nacionalismu jako významného prvku formování občanské společnosti

v  českých zemích. Tento počáteční impuls byl pro mne nesmírně důležitý

a přínosný. Vřelý dík patří také mé milé kolegyni Vlaďce Dvořákové, která

byla dlouholetou vedoucí mé domovské katedry politologie na VŠE a která

mi v průběhu let poskytovala neustálou podporu a tvůrčí i přátelské pracov

ní zázemí. Dále nemohu nezmínit svého otce Karla Müllera staršího, který

zůstává mým nejcennějším rádcem i diskutérem a který se autorsky podílel

na kapitole (4.1), jež se zabývá institucemi. Za kolegiální podporu a podnět

né rozhovory chci poděkovat také Miloši Havelkovi. Za pomoc při cizelování

fi nálního textu patří dík mé sympatické kolegyni Adéle Matějkové a mému

bratrovi Liboru Müllerovi. Nedocenitelnou pomoc při zpracovávání odka

zového aparátu mi poskytly vždy ochotné studenky Magda Fričová a Kami

la Hlaváčová. Velmi přínosná byla také píle pana redaktora Aleše Kysely,

který přišel mimo jiné s  nápadem doplnit fotografi e popiskami a  sám for

muloval řadu návrhů, které jsem v knize uplatnil. Děkuji také paní redaktor

ce Lence Svobodové za milou a  velmi  trpělivou (neboť zdánlivě nekončí

cí)  komunikaci nad rozpracovanou knihou.  Za fi nanční podporu děkuji

také Grantové agentuře České republiky.


11

Předmluva

Politolog střední generace Karel B. Müller, známý zejména svou úspěšnou

knihou Češi a  občanská společnost, ve své nové publikaci Češi, občanská

společnost a evropské výzvy (s orientujícím podtitulem Mezi nacionalismem

a liberalismem aneb Od etnické exkluze k aktivní hranici) rozvíjí některé své

starší analytické motivy, aktualizuje je s ohledem na zkušenosti české politi

ky posledních 25 let a  zároveň otevírá nové problémy, jež s  tím souvisejí.

Především dávný problém českého „nacionalistického liberalismu“, diskuto

vaný od konce předminulého století, jímž je dodnes přežívající „mladočes

ké“ propojování liberalismu s nacionalismem.

Problémy, které odtud pocházejí, vrhají svůj dlouhý stín na naši politic

kou současnost. Nejen v přeceňování možností „národního státu“ jako alter

nativy k evropské integraci, ale také v podceňování tlaků ekonomické globa

lizace, jimž národní státy nebudou s  to čelit. Zatímco v  XIX. století bylo

možné hovořit o  „předzjednané“ vzájemné závislosti politických a  ekono

mických elit opřené o  etnické a  kulturní sebeuzavírání do státních hranic,

o omezené konstrukce národních, kulturních a občanských identit a případ

ně o jejich politicky mobilizační zneužívání, v dnešní době se podobné před

poklady a souvislosti existence národních států rozpadají. Problémy vznika

jící z  nezávislosti kapitálu na národním prostředí, a  nadnárodní fl uktuace

kapitálu vůbec, jsou spojeny s daňovými úniky a převody zisků do daňových

rájů, s cestami investorů za levnou pracovní silou, nehledě na otázky život

ního prostředí, na migrace a etnické konfl ikty atd. Nic z toho už dnes není

možné řešit jen politickými prostředky národních států (zejména ne nacio

nalismem a  omezeně vykládaným liberalismem), nebo dokonce nějakými

mezistátními dílčími a rezortními dohodami, ale jen komplexně a systémo

vě prostřednictvím vytváření nadnárodních principů soužití a  spolupráce.

Evropská integrace zde není jen humanistickou a  demokratickou výzvou

porozumění, spolupráce a tolerance, jak jí kdysi chtěl rozumět v Nové Evro

pě T. G. Masaryk, ale reálnou nutností, jak pro podobné procesy vytvářet


Karel B. Müller / ČEŠI, OBČANSKÁ SPOLEČNOST A EVROPSKÉ VÝZVY 12 institucionální rámce, jak posouvat jejich řešení na vyšší úroveň a také kultivovat politickou kulturu národů; v tomto ohledu je i strategickou nutností vývoje tzv. národních zájmů směrem k  zájmům celoevropským. Při tom všem samozřejmě a  zároveň nutně roste význam společnosti jako zvláštní sféry mezi individuem a státem, potřeba občanského utváření společnosti, které už pro skotské osvícence (Adam Ferguson, Adam Smith, John Millar a  další .) bylo jednou ze zábran proti korupčnímu zneužívaní jen politicky a komerčně organizovaného soužití a budování umělých rozdílů mezi lidmi. Zájmy a potřeby občanské společnosti může stranická demokracie sice reprezentovat, ale vždy jen do určité míry.

Z  tohoto hlediska není oživení zájmu o  ideu občanské společnosti pouze efektem boje středoevropských disidentů (jako byli Václav Havel, Adam Michnik či György Konrád a další) a plodem jejich obrany lidských a občanských práv, ale také – což se v pozdějším vývoji potvrzuje – hledáním odpovědi na potřeby utváření politického života individuí a  skupin v  nově vzniklé situaci po rozpadu sovětského impéria. Z počátku se mnohým mohlo zdát, že se v  proklamacích občanské společnosti jedná jen o  vytváření prostoru pro nástup disidentů a disidentských hnutí jako nových aktérů politiky, kteří nemohli důvěřovat stávajícím politickým systémům stran a přežívajícím způsobům institucionálního chodu moci a kteří se ve svých programech změn potřebovali opřít o nejširší konsenzus veřejnosti. K „horizontové ideji“ občanské společnosti, jejíž realizace se nám vzdaluje v  míře, jíž se k  ní přibližujeme, proto nepatří jen řešení vztahů soukromé a veřejné sféry, ale také (nebo dokonce především) kontrola vztahů mezi hospodářstvím a politikou, způsobů politického panství, výkonů státní moci a reprezentace zájmů občanů v podmínkách integrativního chápání evropské spolupráce. Hodnoty a aktivity, objevující se v diskusích o veřejné sféře, nelze totiž chápat jen jako „soukromé“, ale jako výraz (často většinových) zájmů a potřeb širších skupin společnosti.

Pro výklad vzniku, povahy a významu tohoto nového kontextu českého politického života na počátku XXI. století a  jeho jednotlivých jevů autor znovu aktualizuje již poněkud vyčerpané a  často kontroverzně vykládané koncepty „demokracie“, „reprezentace“, „občanství“, „odpovědnost“, „identita“ atp. a redefi nuje posuny jejich funkcí i významu. A vedle toho zavádí celou řadu diferencujících a u nás méně známých analytických politologických termínů, jako např. rovnováha, globalizovaná modernita, nedokonalost, pravda jako veřejný zájem, aktivní hranice, občanský kód, pozitivní identity,

PŘEDMLUVA

veřejné učení, přes/hraniční utváření politické vůle atp., které mu umožňují nový a často nečekaný vhled do současných problémů politiky, života společnosti a utváření veřejného prostoru.

Ve svém pojmosloví i zaměření analýz se autor vyrovnává s reprezentacemi soudobé politologické (J. Rifk in, J. Alexander, E. Shils,), fi lozofi cké (CH. Tay- lor), sociologické (A. Giddens, N. Luhmann, U. Beck, K. Eder) i  klasické (A. de Tocqueville, E. Renan, M. Weber) literatury k problému, pečlivě diferencuje její analytické možnosti a odlišuje různé funkce europeizace politiky, demokracie společnosti i podob občanské společnosti (participační, ochrannou, legitimizační a integrační) a v závislosti na tom pak charakterizuje i jejich různá a u nás dosud komplexně a z nadhledu nediskutovaná pojetí.

Demokracie, občanská společnost a evropanství k sobě dnes patří způsobem téměř konstitutivním, což se samozřejmé zdá jen některým z nás. Jejich modernizační potenciál pro život společnosti i  rozvoj naší civilizace nelze nevidět. Význam knihy Karla B. Müllera podle mne spočívá v tom, že nabízí vysvětlení genetických i  systémových předpokladů podobných souvislostí, nutí diferencovat a tím i rozvíjet naše dosavadní přesvědčení a tak hlouběji rozumět naší přítomnosti.

Miloš Havelka


14

Úvod

Leitmotivem předložené publikace je porozumění předpokladům a  pod

mínkám udržitelnosti demokratického vládnutí v  Česku a  v  Evropě. Jsou

Češi „vakcinováni“ historickou zkušeností občanské společnosti? A  pokud

nedostatečně, jaké podmínky jsou nutné k tomu, aby Češi dokázali tuto zku

šenost rozvíjet a  dále posilovat? Jistá schizofrenie celé „postkomunistické“

střední Evropy spočívá v  potřebě budovat i  překonávat zároveň rámec de

mokratického národního státu. Snaha vytvářet demokratické instituce je

zároveň doprovázena transformací těchto institucí v  rámci nadnárodního

evropského vládnutí. Snaha o produktivní komplementaritu procesů demo

kratizace a evropeizace představuje jednu z hlavních výzev také pro součas

nou českou společnost. Domnívám se, že není smysluplné ani produktivní

zkoumat a uvažovat o procesech demokratizace bez ohledu na nadnárodní

kontext evropské integrace, nýbrž je třeba se pokoušet obě tyto poznávací

perspektivy analyticky, teoreticky i normativně propojovat. Otázky rozvíjení

občanské společnosti jsou relevantní jak v  souvislosti s  demokratizací ná

rodního státu, tak v souvislosti s budováním nadnárodního demokratické

ho a  institucionálního rámce. Alternativní název této knihy by proto také

mohl znít Pohled z Řípu na občanskou společnost čtvrt století po pádu komu

nismu Evropě. Snaha o propojení těchto dvou poznávacích perspektiv (de

mokratizace a evropeizace) rezonuje v řazení jednotlivých kapitol. Struktura

knihy je však koncipována také tak, aby bylo možné ke každé kapitole při

stupovat samostatně.

Předložená publikace se zabývá otázkami občanské společnosti a  nutně

vychází z  mé poznávací perspektivy jakožto autora. Jde v  jistém smyslu

o  souhrnný výkaz badatelských, pedagogických, občanských, politických

a v neposlední řadě i zcela osobních zkušeností, které jsem nabýval, rozvíjel

a tříbil zhruba v posledních patnácti letech. Práce však navazuje na mé ba

datelské počátky, které sahají do mých doktorandských studií ve druhé po

lovině devadesátých let. Můj zájem o otázky občanské společnosti však sahá


15

ÚVOD

až do první poloviny devadesátých let, kdy v  intelektuálních kruzích silně rezonoval sice ne příliš šťastně politizovaný, ale v mnohém přece jen přínosný „spor o občanskou společnost“, který v jistém smyslu kulminoval kolem přelomu tisíciletí v souvislosti s iniciativami Impuls 99 a Děkujeme, odejděte (Nekvapil 2003). Závěry mých dřívějších prací najde čtenář této publikace v teoreticky sevřenější a empiricky revidované i doplněné podobě, ale především koncepčně i  argumentačně těsněji svázané s  problematikou evropeizace, které se věnuji v  posledních letech. Je třeba také říci, že struktura práce vychází vstříc mým pedagogickým potřebám a zájmům, neb představuje průsečík neustále se proměňujícího kurzu o občanské společnosti, který se v  průběhu času uzpůsobuje měnícímu se politickému a  sociálnímu kontextu. Tento kurz jsem v  posledních deseti letech vyučoval na Vysoké škole ekonomické v Praze a v menším rozsahu také na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a na Metropolitní univerzitě Praha.

První, úvodní kapitola představuje (částečně ironizující) topografi ckou interpretační skeč na pomezí vizuální sociologie, antropologie, politologie a publicistiky. V jistém smyslu plní roli úvodního (či závěrečného – nechť si čtenář vybere) shrnutí zkoumané problematiky. Tato kapitola je refl exí mé příležitostné publikační aktivity a  snahy sdělovat badatelské poznatky (ve smyslu tzv. dvojí hermeneutiky) směrem k laické veřejnosti. Mezi poučenou laickou veřejnost je třeba počítat také studentstvo, proto jsem její zařazení považoval za vhodný (a snad osvěžující) doplněk.

Druhá kapitola, která se zabývá koncepční diskusí o občanské společnosti a ve které představuji své komplementární pojetí občanské společnosti, je v  jistém smyslu klíčovou kapitolou, neboť předjímá strukturu posuzování stavu občanské společnosti v polistopadovém Česku (poslední část třetí kapitoly) a strukturuje také kladení otázek týkajících se evropeizace občanské společnosti (šestá kapitola). Tato kapitola představuje revizi přístupu, který jsem poprvé načrtl v roce 2002 ve své disertační práci Češi a občanská společnost (Müller 2002), později koncepčně utáhl a publikoval v Sociologickém časopise (Müller 2003) a v upravené podobě opět předložil v British Journal of Politics and International Relations (Müller 2006).

Třetí kapitola se zabývá interpretací historických předpokladů a  formováním občanské společnosti v  českých zemích v  měnících se ústavněprávních (a geopolitických) podmínkách, včetně pokusu o posouzení toho, jak si občanská společnost vede pětadvacet let po ,sametové revoluci‘. Z  tohoto Karel B. Müller / ČEŠI, OBČANSKÁ SPOLEČNOST A EVROPSKÉ VÝZVY 16 důvodu je třetí kapitola rozčleněna do čtyř částí (podkapitol), které se postupně zabývají obdobím po roce 1848, první republikou, obdobím „komunismu“ a obdobím po roce 1989. První tři historické části třetí kapitoly jsem poprvé publikoval v roce 2002 jako součást své disertační práce. Zde předložený text je upraven a  doplněn množstvím relevantních titulů, které mi pomohly detailněji rozpracovat jisté argumentační linie (například roli české „dynastické identity“ jako součásti nedostatečné parlamentní státotvornosti v období habsburského státu) i interpretace konkrétních událostí (například povahu tzv. moravského paktu). Poslední, čtvrtá část třetí kapitoly představuje refl exi současné situace; text stejné struktury, avšak bez zde předložené poznávací a  argumentační bohatosti je součástí mé publikace Politická sociologie, která vyšla poprvé v roce 2008 a podruhé v roce 2012.

Čtvrtá a  pátá kapitola tematizují a  interpretují dva problémové a  úzce provázané obecné okruhy otázek, které mají pro téma občanské společnosti zásadní význam; otázky role institucí a otázky proměn kolektivních identit, ke kterým dochází v důsledku modernizačních procesů. Obě tyto kapitoly, jejichž fragmenty jsou součástí mé habilitační práce Evropa a občanská společnost (Müller 2008), tvoří tematické a argumentační přemostění mezi problematikou demokratizace (postkomunistického Česka) na straně jedné a  problematikou evropeizace (demokratického Česka, ale nejen jeho) na straně druhé. Čtvrtá kapitola (kterou jsme napsali společně s  mým otcem Karlem Müllerem) se zabývá otázkami důvěry a ptá se, jakou roli hrají instituce v demokratické společnosti a jaké faktory nejvíce ovlivňují posilování a  oslabování mezilidské i  institucionální důvěry. Pátá kapitola se pokouší o interpretaci obecnějšího kontextu proměn kolektivních identit a politické legitimity, které probíhaly na pozadí modernizačních změn a tlaků. Tato interpretace nám nejen pomůže lépe porozumět kontextu utváření moderní české společnosti, ale také kontextu proměn kolektivních identit v  souvislosti s procesy evropeizace a globalizace.

Konečně poslední, šestá kapitola, jejíž struktura je odvozena ze zmiňovaného komplementárního pojetí občanské společnosti, se zabývá podmínkami a  formami evropeizace kolektivních identit, veřejné sféry a  národního státu i interpretací vzájemných rezonancí a vazeb těchto tří rovin evropeizace. Tato kapitola dále představuje koncept aktivní hranice jako klíčovou matici (nexus) evropeizace kolektivních identit a veřejných sfér, které považuji za klíčové dimenze evropské občanské společnosti. Koncept aktivní hranice

ÚVOD

jsem poprvé představil v březnu 2011 na semináři v Oberwiesenthalu, který pořádala Česko-saská vysokoškolská iniciativa (Müller 2013). Koncept jsem později předložil a diskutoval na řadě odborných konferencí i veřejných fór. Kapitola je upravenou verzí článku, který jsem předložil ve slovenské Sociológii (Müller 2014).

Pokud jde o metodologii předkládané publikace, je nutno uvést, že komplexnost předmětu nedovoluje omezit se na metodický postup jednoho jediného oboru. Takováto pluralita metod je dnes v sociálních vědách zcela běžná, ba samozřejmá a stejně tak i předkládaná práce kombinuje „individualizující“ idiografi cky orientovaný a „generalizující“ nomotetický přístup při práci s  teoretickým i  empirickým materiálem. Předkládaná práce je silně koncepčně a  normativně orientována, její těžiště tedy leží především v  sekundární literatuře, nikoli však výlučně. Především v historizující třetí kapitole jsem kromě sekundární literatury a příležitostně citovaných dobových tiskovin vycházel z  diskurzivní analýzy projevů (především ekonomického) nacionalismu v  dobovém tisku. Pracoval jsem s  kompletními ročníky Národních listů z let 1861, 1868, 1873, 1895 a s kompletními ročníky Naší doby z let 1894–1899, 1912 a 1913. Šlo především o monitoring, analýzu a vyhodnocení projevů etnicky motivovaného ekonomického protekcionismu (hesla Svůj k  svému) v  podmínkách integrující a  liberalizující se ekonomiky habsburského státu. Také v otázkách interpretace a hodnocení vývoje polistopadové občanské společnosti jsem vycházel z četných empirických šetření, která jsou vždy odkazována v textu samém.

Také v otázkách porozumění a hodnocení stavu současné občanské společnosti v  Česku jsem částečně vycházel z  primárních zdrojů, které jsem shromáždil metodou akčního výzkumu a zúčastněného pozorování. K tomu mi pomohlo moje čtyřleté angažmá místního zastupitele ve městě Černošice, kde jsem si mezi březnem 2010 a  říjnem 2014 vedl výzkumný deník. V  průběhu tohoto čtyřletého období jsem se jako zastupitel města účastnil více než třiceti (veřejných) jednání městského zastupitelstva, zhruba stejného počtu interních jednání politické platformy Věci černošické, která mne do volené funkce nominovala, více než deseti nejrůznějších jednání orgánů obce a veřejných slyšení se spoluobčany. Ve stejném období jsem se (z pozice představitele veřejné moci) účastnil více než dvou set méně či více formálních jednání (a rozhovorů) se spoluobčany Černošic o nejrůznějších otázkách obecního významu a více než tří desítek rozhovorů s představiteli

Karel B. Müller / ČEŠI, OBČANSKÁ SPOLEČNOST A EVROPSKÉ VÝZVY

18

veřejné moci z jiných místních samospráv. Musím přiznat, že tato zkušenost

mi nabídla nedocenitelnou teoretickou inspiraci i empirický materiál. Tuto

badatelskou zkušenost jsem měl také možnost prezentovat a diskutovat na

dvou konferencích Otevíráme radnice I a  Otevíráme radnice II, které

v  únoru 2014 a v březnu 2015 zorganizovala na Vysoké škole ekonomické

katedra politologie a Fond Otakara Motejla.

Konečně chci také otevřeně doznat, že nezanedbatelný vliv na formování

mého přístupu měla také moje rodinná zkušenost, která mi otevřela přístup

do kulturně „cizorodého“ britského kontextu, čímž mi poskytla další cenné

souřadnice pro možná hodnocení domácího českého prostředí. Nejen moje

manželka, ale také mé dvě děti mi nabídly velmi podmanivý a inspirativní

příklad i  osobní zkušenost nových Evropanů, kteří jsou bytostně spojeni

s  různorodými kulturními kontexty a  kteří integrálně a  niterně propojují

zkušenost, kterou v této publikaci nazývám aktivní hranicí. Je proto celkem

srozumitelné, že tuto knihu věnuji právě jim – Josie, Lole a Zakovi.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.