načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Čarovný kroj - Martina Páleníková

Čarovný kroj

Elektronická kniha: Čarovný kroj
Autor:

Jedna z nejoriginálnějších knih o kroji na jihu Moravy. Je cenným svědectvím o vztahu mladé generace k odkazu předků. Autorka přináší nejen popis zvyklostí a tradic, které se podnes ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  150
+
-
5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » CARPE DIEM
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 95
Rozměr: 20 cm + 1 DVD
Úprava: ilustrace (některé barev.), portréty
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-871-9504-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Jedna z nejoriginálnějších knih o kroji na jihu Moravy. Je cenným svědectvím o vztahu mladé generace k odkazu předků. Autorka přináší nejen popis zvyklostí a tradic, které se podnes uchovaly v krásném koutu Moravy, ale i unikátní pohled do dávné historie. Dokládá, kde se kroj vůbec vzal a jaké měl dřívější podoby a formy, jakými si prošel peripetiemi a co je vše třeba udělat pro to, aby každý rok bylo potěšeno oko návštěvníka slováckých hodů. Kniha je bohatě vybavena fotografickou přílohou a může být i nepostradatelným návodem pro ty, kteří si kroj chtějí opatřit pro vlastní potřebu. ([lidový oděv a tradice v Morkůvkách na Břeclavsku])

Předmětná hesla
Lidové oděvy -- Česko
Lidové tradice -- Česko
Lidové zvyky -- Česko
hody (etnografie) -- Česko
Morkůvky (Česko)
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

© Martina Páleníková, 2011

Photography © Hana Kinclová, Martina Páleníková a archiv autorky, 2011

© Carpe diem, 2011

www.carpe.cz

Made in Moravia, Czech Republic, EU

ISBN 978-80-87195-46-8

Všechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani její část nesmí být publikována,ucho

vávána v rešeršním systému nebo přenášena jakýmkoli

způsobem (včetně mechanického, elektronického, foto

grafického či jiného záznamu) bez předchozího souhlasu

nakladatelství.

Martina Páleníková

Čarovný kroj

Lidový oděv a tradice v Morkůvkách

na Břeclavsku

Zvláštní poděkování patří Haně Kinclové, MichaluHuva

rovi, Renatě Pilařové, Soni Nezhodové, Marii Horákové,

dále Obecnímu úřadu v Morkůvkách a všem, kteří byliná

pomocni při realizaci tohoto projektu.



Martina Páleníková 4 Čarovný kroj

Úvodem

Narodila jsem se v malé obci Morkůvky na Břeclavsku. Vyjádřit slovy

vztah, který mám k této vesnici, není jednoduché. Každé místo tady je něčím

důležité. I lidé, kteří tu žijí, jsou vstřícní, milí a k přání dobrého dne vždy

přidají úsměv...

Morkůvky jsou vinařská vesnička čítající bezmála 500 obyvatel.Nemáme zde kino a divadlo, kterými se mohou pochlubit některé sousední obce,

a tak se snažíme zábavu vytvářet sami. Během roku se zde koná mnoho

akcí pro děti i dospělé a jejich organizátoři se po každé snaží, aby se lidépobavili a život v Morkůvkách pro ně nebyl jen nudnou záležitostí.

Jedna z nejkrásnějších příležitostí, kdy se sejde celá vesnice, jsou tradiční

hody. Už Alois a Vilém Mrštíkové vystihli jejich pravou atmosféru ve své

románové kronice Rok na vsi: „Hody! Jaký to čarovný zvuk proveselé dítě Moravy. Není veselejších, není bezstarostnějších svátků

nad tyto svátky, není dnů sytějších a rozmařilejších, není chvil

lehkomyslnějších a hýřivějších...“

A ani po tak dlouhém čase, který nás od života těchto dvoumoravských spisovatelů dělí, neztrácí pro nás tato slova na významu. Je krásné,

že se i v době prudkého rozvoje moderních technologií tradice stále dodržují,

i když v trochu odlišné podobě. Stmelují dohromady celou vesnici, mladé

i staré.

V první části této knihy se zabývám lidovým krojem, který k hodům

neodmyslitelně patří. Už jako malé dítě jsem ho oblékala a vesele cupitala

průvodem, aniž bych tušila, jaké krásy vlastně skrývá. Mít ho na soběznamená strojit se do kousku minulosti a aspoň na chvíli nevnímat současný

svět. Kroj je připravován s velikou pečlivostí a láskou a babičky i maminky

se vždy snaží, aby právě ten náš byl co nejkrásnější. Oblékání do kroje je

velmi zdlouhavé, jeho nošení není příliš pohodlné, ale všechny tyto pocityvynahradí hrdost, kterou potom ten, kdo kroj oblékne, cítí.

Kroj je oděv charakteristický pro každý kraj a patří k nejslavnostnějším

historickým oděvům, které se dnes oblékají už jen při zvláštních slavnostních

příležitostech. Člověk si ho přizpůsobil svému charakteru, ale i charakteru

Martina Páleníková 5 Čarovný kroj

svého kraje a podle toho bylo vždy poznat nejen z kterého panství, ale

i z které vesnice jeho nositel pochází.

Snažila jsem se postihnout i velké změny, které kroj během posledních

150 let prodělal. Dříve jeho nákladnost určovalo sociální postavenínositele. Dnes mají ale lidé mnohem více možností, jednak finančních, ale

i možností volby. Výběr na trhu je pestřejší a lidé se rozhodují podle toho,

co se jim líbí, aniž by přemýšleli nad tím, zda jde o původní část kroje, či

nikoliv. Tak se kroj mění prakticky rok od roku a stále více se vzdaluje

své původní podobě.

Ve druhé části knihy se zabývám tradicemi, tanci i písněmi tradičních

lidových hodů. Tady především těžím z vyprávění pamětníků. Nechybí zde

ani cenné rady babiček, jak kroj škrobit a starat se o něj.

Snažila jsem se tedy nejen shrnout doposud známé informace, ale ipřidat něco nového, zachytit podobu morkůvského kroje i hodů na počátku

21. století a pomoci tak dalším generacím, které se budou stejným tématem

zabývat třeba za desítky let. Věřím, že i v té době – v čase supermoderních

technologií – bude lidový kroj a s ním spojené hody součástí života nejen

naší obce, ale neztratí se z očí všech ctitelů tradic a folklóru.

Martina Páleníková



Martina Páleníková 7 Čarovný kroj

O Morkůvkách 

očima starosty

Morkůvky jsou vesnice, která se nachází mezi oblými kopečkyvelkopavlovické vinařské podoblasti, kde na jižních svazích dozrává vinná réva, která

se ve sklípcích mění v lahodný nápoj.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350. Původ názvu není

zcela jasný, ale jsou dvě teorie. První praví, že název Morkůvky vznikl proto,

že původní osadu postihla morová epidemie. Druhá říká, že Morkůvky byly

pojmenovány po velmožovi, který se jmenoval Morka. Nejpočetnější osídlení

– 800 obyvatel – Morkůvky dosáhly v roce 1900. V současné době zde žije

460 obyvatel. Průměrný věk obyvatelstva naší obce je 39 let.

Obec krášlí kulturní dům, který stojí vedle krásného prostranství zvané

Plácka. Tady se odehrávají hody, které jsou v obci velkým svátkem. Tyto

hody pořádají stárci a stárky spolu s TJ Sokol Morkůvky. Je to akcenáročná, trvá od pátku, kdy se staví mája, až do úterních časných ranních

hodin za stálého doprovodu dechové hudby. Příprava i vlastní konání hodů

vyžaduje velkou obětavost a nadšení stárků a stárek. Z mé pozice bývalého

předsedy TJ Sokol byl v minulosti největší úkol tyto mladé lidi nadchnout

pro kroj a folklór. V současnosti jsou mladí, kteří chodí v kroji, skvělí a je

vidět, že je všechno kolem hodů i dalších kulturních akcí velice baví. Byl

bych rád, kdyby to vydrželo i jejich nástupcům.

Kroj, který se nosí v Morkůvkách, najdeme s malými odlišnostmi i v okolních vesnicích a je podle mého názoru velmi pestrý a veselý. Nejvíc se líbínádherně vyšité dámské i pánské vesty (kordule) a bohatě vyšívaný klobouk(goralovňák) s vonicí. V roce 2006 se rozhodla skupina ženáčů v Morkůvkách

ušít si kroj. Pokusili se dopátrat posledních vzorů ženáčských krojů, které se

nosily. Byli jsme pro radu u dr. Soni Nezhodové, která pracuje vhustopečském muzeu, a podařilo se nám dát dohromady hezký kroj.

V Morkůvkách žijí pracovití lidé, snaží se udržet kulturu, folklór apřispívají k tomu, aby obyvatelé byli na svou obec hrdí a dobře se jim tady žilo.

František Juras



Martina Páleníková 9 Čarovný kroj

Hanácké Slovácko,

„kraj beze stínů“

Kloboucko, kam patří i naše vesnice, tvoří společně sHustoečskem a Ždánickem oblast Hanáckého Slovácka. Tento kraj

tvoří přechodnou oblast mezi Hanou a Slováckem a jepovažován za součást Moravského Slovenska. Pro kmenové určení

a rozhraničení kraje jsou dnes důležitá dvě kritéria: kroj a nářečí.

Se svou identifikací má však dodnes tento kraj velké problémy.

Nářečí se zde prolínají dvě: dolské, které převažuje vjihovýchodní části, a hanácké, které můžeme slyšet na severozápadu.

Ani toto rozlišení však není úplně přesné, jelikož i v hanácky

mluvících vesnicích můžeme zaslechnout dolský dialekt anaopak. Každá obec má své vlastní nářečí přiklánějící se k té či

oné straně. Hanácké Slovácko tedy není jazykově jednotným

celkem, nýbrž diagonálním předělem dvou velkých sousedních

nářečních okruhů. Otázkou, zda jsme spíše Hanáci neboSlováci, se zabývalo mnoho národopisců, například AugustaŠebestová, kobylská rodačka, ve své knize Lidské dokumenty: „Tož,

strýčku, zas vy, co sme my v těchto dědinách? Sme Hanáci lebo Slováci?“

„Já, já sám nevím, říkajú nám Hanáci, ale mně se to nezdá. Slováci taky

nám nadávajú Hanáků.“ Naznačovala také rozdíly v nářečí, které

obyvatele tohoto rozsáhlého celku rozděluje do dvoujazykových sfér. „Oni myslijú, že sme stejní s Klobúčákama a s Bojanovčákama a tema za lesem? Ale kdé. Dyť mluvijú, voni mlovijó.“ „A dyť oni

sú tam aji inej nátury. Tam, dyž donde do hospody, dá si nalít a sedí při

tem jak traláč, ani se nehne. U nás je tá krív prudčí, dá si nalít za 2 kr.

a nadělá křiku za čtyřech.“

1

Jakub Vrbas cítí veliké rozčarování nad užíváním termínuHanácké Slovácko a oblast Kloboucka a Ždánska, které označuje

1

Šebestová, A.: Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky. Nákladem

vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, 1900, str. 170.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist