

Kniha:
Čarovná zahrada
Autor:
Li Ang
Podtitul: Tchajwanská próza
Kniha teď bohužel není dostupná.
»hlídat dostupnost



Nakladatelství: | » IFP Publishing |
Médium / forma: | Tištěná kniha |
Rok vydání: | 2013 |
Počet stran: | 295 |
Rozměr: | 178,0x130,0x22,0 mm |
Název originálu: | Miyuan |
Spolupracovali: | z tchajwanského originálu ... přeložili Jana Benešová a Petr Šimon |
Skupina třídění: | Sino-tibetské literatury |
Hmotnost: | 0,328kg |
Jazyk: | česky |
Datum vydání: | 201309 |
Nakladatelské údaje: | [Praha], IFP Publishing, 2013 |
ISBN: | 978-80-87383-21-6 |
EAN: | 9788087383216 |
Děj románu se z velké části odehrává ve starobylém Lukangu, druhém největším městě na tchajwanském ostrově. Právě tady se před mnoha lety začala psát kronika rodu Ču, který v tomto příběhu reprezentuje především Ču Jing-chung, jež se narodila uprostřed čtyřicátých let. Ču Jing-chung začala po studiích pracovat jako osobní asistentka generálního ředitele ve strýcově firmě a na jednom z večírků se seznámila s atraktivním realitním magnátem Lin Si-kengem. Citový vztah mezi nimi je jednou ze základních dějových linií autorčina vyprávění. Druhou je exkurze do tchajwanských dějin, která se zde vynořuje jakou součást snahy Ču Jing-chung poznat co nejpodrobněji genealogické kořeny, z nichž pochází. Úsilí hlavní hrdinky o vlastní sebepoznání tak autorce umožňuje, aby ve stručnosti zachytila období první japonsko-čínské války, koloniální epochu či "bílý teror" kuomintangské vlády postupně přecházející ke společnosti budované na základech ekonomické stability. Symbolem těchto změn se pak stává Lotosová zahrada, o níž se s nezměrnou péčí stará otec Ču Jing-chung a která vlastně představuje nezastupitelnou tchajwanskou identitu a kulturu. Román významné současné tchajwanské autorky, poprvé vydaný roku 1991, rekonstruuje na pozadí milostného příběhu nejdůležitější události z historie tohoto ostrova.
Kniha Čarovná zahrada vyšla ve spolupráci s Národním muzeem Tchajwanské literatury. Autorka Li Ang patří k nejuznávanějším současným tchajwanským spisovatelkám a nejpřekládanější tchajwanské autorky vůbec. Její tvorba se vyznačuje silným kritickým tónem a kontroverzními náměty, které zahrnují ženskou sexualitu a subjektivitu, genderovou problematiku a její širší propojení se společenským životem současného Tchaj-wanu.
Kniha Čarovná zahrada byla na Tchajwanu poprvé publikována v roce 1991. Příběh je konstruován kolem postavy Ču Jing-chung ze slavného lukangského, byť fiktivního, rodu Ču a dotýká se historických událostí zahrnujících První čínsko-japonskou válku (1894–1985), japonské koloniální období, poválečnou autoritativní vládu Kuomintangu až po modernizovanou společnost let osmdesátých vybudovanou na principech tržního hospodářství. Tematicky i strukturně se v knize prolínají milostný příběh hlavní hrdinky Ču Jing-chung s realitním magnátem Lin Si-kengem (i její snaha o sebepoznání) a rodinná historie lukangského rodu Ču, jejíž pomocí autorka rozšiřuje dějinné paměti ostrova o dříve tabuizované historické události a pokouší se tak vystavět tchajwanskou národní alegorii. Pod pláštíkem milostného románu se tedy ve skutečnosti skrývá dílo, ve kterém Li Ang jednak vědomě rekonstruuje tchajwanskou historii, jednak se snaží o román s čistě tchajwanskou tematikou. Když otec hlavní hrdinky, který v románu symbolizuje upadající tchajwanskou elitu, jež byla dlouhodobě vystavena politickému útlaku, záměrně ve své zahradě, kde je dlouhodobě „vězněn“ pod dozorem kuomintangských vojáků, nahrazuje původem čínské rostliny tchajwanskými stromy a keři, a především když své dceři, již oslovuje japonským jménem Ajako, klade na srdce, „Ajako, zapamatuj si, že Tchaj-wan není kopií ani napodobeninou žádného jiného místa na světě, Tchaj-wan je prostě Tchaj-wan, krásný ostrov“, či když na samotném konci románu, kdy hlavní hrdinka Ču Jing-chung za pomoci peněz svého manžela rodinnou zahradu znovu koupí, zrekonstruuje a daruje veřejné nadaci proto, aby „zahrada patřila Tchaj-wanu, dvaceti milionům tchajwanských obyvatel, a ne nějaké vládě, která utiskuje lid“ – ze všech těchto scén jasně zaznívá autorčino vědomé ztotožnění se s Tchaj-wanem a jeho kulturním dědictvím.
Román Čarovná zahrada je tak nejen zajímavou a čtivou prózou, ale jeho prostřednictvím se český čtenář může zároveň seznámit s kulturou a historií Tchaj-wanu a dozvědět se něco více o zemi, jejíž novodobé dějiny se v mnoha aspektech příliš neliší od těch našich.