načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Bylinky pro děti a maminky - Magdaléna Staňková-Kröhnová

Bylinky pro děti a maminky

Elektronická kniha: Bylinky pro děti a maminky
Autor: Magdaléna Staňková-Kröhnová

Knížka je určena pro všechny maminky, které chtějí používat dostupné přírodní prostředky pro zdraví své a svých dětí. Publikace je přehledná a především srozumitelná pro ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  365
+
-
12,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 263
Rozměr: 25 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Rostlinná výroba
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-2312-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Ilustrovaná příručka k domácímu léčení a zdravému vaření s pomocí bylinek. Zaměřuje se na využití fytoterapie a zdravé přírodní stravy v těhotenství, při kojení, v mateřství i pro děti a to v průběhu celého roku. Kniha je rozdělená do oddílů podle ročních období a inspiruje se lidovými tradicemi. Každý oddíl obsahuje obecný úvod a dále přehled rostlin, které je možno v daném období použít. U každé bylinky je uveden základní popis, zásady správného použití, formy přípravy a použití (nálevy, odvary, výluhy, šťávy, vývary, sirupy, masáže, inhalace, koupele) i informace o pěstování, sběru a sušení. V závěru je uveden seznam nemocí, zdravotních potíží a problémů a bylinek, které mohou při jejich léčbě pomoci. Další kapitoly jsou věnovány prevenci a zdravé stravě. Knihu doplňují barevné ilustrace, fotografie, použitá a doporučená literatura i rejstřík.

Popis nakladatele

Knížka je určena pro všechny maminky, které chtějí používat dostupné přírodní prostředky pro zdraví své a svých dětí. Publikace je přehledná a především srozumitelná pro české maminky, zaměřuje se na využití fytoterapie a zdravé přírodní stravy v těhotenství, při kojení, v mateřství a pro děti. Vychází z lidových tradic, nabízí zdravé recepty a nápady na využití rostlin při tvoření s dětmi. (praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Magdaléna Staňková-Kröhnová - další tituly autora:
Bylinky pro děti a maminky Bylinky pro děti a maminky
Bylinky pro děti a maminky 2 Bylinky pro děti a maminky 2
 
K elektronické knize "Bylinky pro děti a maminky" doporučujeme také:
 (e-book)
Pohyb s říkadly pro nejmenší -- Pro děti od 6 týdnů do 5 let Pohyb s říkadly pro nejmenší
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Bylinky

pro děti a maminky

Praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy

Magdaléna Staňková-Kröhnová

Magdaléna Staňková-Kröhnová

Bylinky pro děti a maminky

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 3504. publikaci

Odpovědná redaktorka Helga Jindrová

Graficky upravil a obálku navrhl Jindřich Hoch

Sazba Jindřich Hoch

Fotografie a ilustrace v textu Magdaléna Staňková-Kröhnová

Fotografie a ilustrace na obálce Magdaléna Staňková-Kröhnová

Počet stran 264

První vydání, Praha 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Design © Jindřich Hoch, 2009

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-2312-9

Věnování

Tuto knihu věnuji čtyřem Ludmilám, které mě přivedly na mou bylinkovou cestu. Oběma babičkám

Ludmilám, díky jejichž rodinám jsem dostala do vínku potřebné genové vybavení výtvarné, spisovatelské,

fotografické, cestovatelské, kulinářské i bylinářské. Po mamince Lídě jsem zdědila lásku k přírodě i umění

a díky dceři Lidušce jsem se sama stala maminkou a naučila se používat bylinky pro léčení sebe i dětí.

Úvod 5

Jak používat knihu a recepty 7

JARO – březen, duben a květen v bylinkové lékárně, v kuchyni, na zahradě a v květináčích na okně 13

Cibule kuchyňská a pažitka pobřežní 16

Kopřiva dvoudomá 20

Hrách setý 24

Pampeliška – Smetánka lékařská 28

Violka vonná a Violka trojbarevná 32

Jitrocel kopinatý 36

Bez černý 40

Kopr vonný 44

Kozlíček polníček a ptačinec žabinec 48

Česnek kuchyňský a Česnek medvědí 52

Petržel zahradní 56

Meduňka lékařská 60

Lípa obecná 64

Lichořeřišnice větší a řeřicha setá 68

Kontryhel obecný 72

Divizna velkokvětá 76

LÉTO – červen, červenec a srpen v bylinkové lékárně, v kuchyni, na zahradě a v květináčích na okně 79

Jahodník obecný 82

Borůvka černá 86

Heřmánek pravý 90

Třezalka tečkovaná a Pupalka dvouletá 94

Levandule lékařská 98

Máta peprná a další máty 102

Rybíz černý 106

Měsíček lékařský 110

Maliník obecný a ostružiník křovitý 114

Netřesk střešní 118

Bazalka pravá 122

Řebříček obecný a Řimbaba obecná 126

Mateřídouška úzkolistá a Tymián obecný 130

Sléz lesní a Proskurník lékařský 134

Růže šípková 138

Dobromysl obecná 142

Přeslička rolní 146

Obsah

Obsah

PODZIM – září, říjen a listopad v bylinkové lékárně, v kuchyni, na zahradě a v květináčích na okně 149

Rakytník řešetlákový 152

Aronie – černá jeřabina a Jeřáb ptačí 156

Fenykl obecný 160

Kmín kořenný 164

Len setý 168

Jabloň domácí 172

Mák setý a mák vlčí 176

Ořešák královský – ořech vlašský 180

Dub letní 184

Slunečnice roční a další zdravá semínka 188

Rozmarýna lékařská 192

Šalvěj lékařská 196

Třapatka nachová – Echinacea 200

Majoránka zahradní 204

ZIMA – prosinec, leden a únor v bylinkové lékárně, v kuchyni, na zahradě a v květináčích na okně 207

Brusnice brusinka a Vřes obecný 210 Badyáník pravý a Skořicovník cejlonský 214 Citroník pravý a další citrusy 218 Mrkev obecná setá 222 Pohanka obecná 226 Fazol obecný a Vigna mungo 230 Saturejka zahradní a horská 234 Čekanka obecná 237 Pšenice setá a Oves setý 240 Seznam nemocí a zdravotních potíží 244 Doporučená řešení zdravotních potíží v těhotenství a po porodu 249

Prevence zdravou stravou proti alergiím a dalším nemocem 250

Co vlastně jíst a čemu se vyhnout, abychom byli zdraví 251

Rizikovější potraviny 252

Jak zásobovat organismus dostatkem nepostradatelných látek 254

Psychické příčiny nemocí 255

Psychické potíže ženy v těhotenství a mateřství 256

Použitá a doporučená literatura a užitečné internetové adresy 260

Rejstřík 262

Doslov o autorce 263


55

Úvod

l ÚVOD Proč jsem napsala tuto knížku?

Protože jsem ji sama potřebovala a žádnou tako

vou jsem v knihkupectví nenašla.

Metodou vlastních pokusů a omylů a studiem

dostupné literatury jsem se dopracovala k vlastním poznatkům jak využít fytoterapii – léčbu rostlinami v „maminkovském“ období. O léčení bylinami už bylo mnoho napsáno, ale maminky, které mají zájem ho doopravdy vyzkoušet, nemají čas studovat hory literatury. Mnohdy ani nenajdou v textu upozornění, je-li bylina vhodná pro těhotné a kojící matky a malé děti, anebo je jim pro jistotu zakázáno úplně všechno.

Nejsem lékařkou ani léčitelkou, ale jen amatérskou

„matkou bylinářkou“. Nepíšu v nesrozumitelném odborném jazyce lékařů a botaniků. Doporučené léčebné postupy používám podle sedmidílného „Herbáře léčivých rostlin“ od našich předních odborníků na fytoterapii J. Janči a J. A. Zentricha, ke kterým přidávám své osobní zkušenosti s používáním i pěstováním bylin. Troufla jsem si zhodnotit své zkušenosti s bylinkami a zdravou stravou z vlastního těhotenství a mateřství i zkušenosti s trápením s dětskými nemocemi. Přála jsem si předat své poznatky ve srozumitelné formě dalším maminkám a usnadnit jim tak cestu hledání při léčení přirozenou cestou. Proč používat bylinky v dnešní moderní době, když máme účinnější prostředky?

Tuto otázku jsem už slyšela mnohokrát a před

pokládám, že ten kdo si moji knížku čte, bylinkám a přírodě vůbec prostě věří jako já. I naše současné léky mají svůj přírodní původ.

Již od stvoření světa podle Bible je člověk od pří

rody vybaven k tomu, aby se živil především rostlinami. Dnešní rostliny přežily dinosaury a mnoho milionů let a předávají nám to nejlepší ze svého přirozeného výběru. Musely si samy vytvořit dostatek účinných látek, aby obstály, a právě tyto látky pomáhají i člověku, který užívá rostliny jako potravu i lék. Nepodléhejme iluzi reklamy na zázračné uměle vyrobené léky – největší a nejstarší lékárnou světa je naše stará dobrá „matka příroda“.

Užívání moderních chemických léků je jistě snazší,

než připravovat nějaké čaje a sirupy, ale ne každá jednodušší cesta je tou správnou. Čím větší pokrok nás vzdaluje od přírody, tím větší máme potřebu se k ní vracet a hledat své kořeny.

Já se snažím hledat své kořeny částečně i u babek

kořenářek, které jsou však dnes již „ohroženým

druhem.“ Sama si někdy zoufám, když mám celou

zimu nemocné děti a přepadá nás jedna školková

infekce za druhou. Trápí mě, když od dětí nemoci

i já „chytám“ a přepadá mě pak beznaděj. V ta

kových chvílích se hodí vonící čaj z vlastnoručně

nasbíraných bylin, vzpomínka na voňavé barev

né léto. Bylinky jistě nevyřeší všechny zdravot

ní problémy, ale s jejich pomocí se dá doplňovat

i mnohdy nezbytná léčba antibiotiky. Bylinky nám

předávají pozitivní energii slunce i země, vzduchu

i vody a tím nás léčí současně na úrovni duchovní

i tělesné.

Návrat k přírodě a české lidové tradici

Nejde přitom o krok zpátky do minulosti, ale na

opak o pokrok směrem k životnímu stylu v souladu

s přírodou. Z tradiční kuchyně přežijí evoluční vývoj

jen ty osvědčené životaschopné recepty a ty je tře

ba předávat dál našim dětem jako rodinné stříbro.

Návrat k tradici ve stravovacích zvyklostech je jedi

nou záchranou našeho zdraví před hrozbou globa

lizace a univerzální fastfoodové kultury bez kořenů

i chutě. Neomezené možnosti blahobytu a bohatá

nabídka zboží z celého světa v obchodech jsou pro

naše zdraví skrytým nebezpečím. Žijeme v chao

su protichůdných informací a doporučení, nikdo

už vlastně neví, co je tedy zdravé a co vlastně jíst.

V tom nám mohou poradit naše vlastní kořeny, pro

spěje nám nejvíce to, co roste u nás, co jedli naši

předkové a na co jsme geneticky vybaveni. Stejně

jako ve stravě to platí i o léčivých bylinách, proč

hledat ty cizokrajné, když naši pomocníci rostou za

každým rohem a často po nich v nevědomosti šla

peme a pomoc v nemoci hledáme jinde.


Úvod

Otevřeme své oči i srdce dokořán a nadýchněme

se zhluboka. Co to tu tak krásně voní? Mateřídouška nebo lípa? Najděme si svou vlastní bylinku z nejmilejších, poprosme ji a poděkujeme za její pomoc a naučme lásce k přírodě i své děti. Mateřídouška je mou bylinkou maminkovskou z nejmilejších, svou skromností a konejšivou vůní přímo symbolizuje to, čemu nás mateřství může naučit. Co znamená nemoc v duchovní rovině?

Ze studia knih a ze své osobní zkušenosti jsem

pochopila, že je potřeba změnit naše nahlížení na

nemoc v duchovní rovině, abychom se mohli uzdra

vit. Když onemocním já nebo naše děti, zeptám

se nejprve, kde jsme udělali chybu? A snažím se ji dostupnými prostředky napravovat. Když si nevím rady, radím se s doktory, které si vybírám tak, aby měli pochopení pro alternativní léčebné postupy jako jsou homeopatie a fytoterapie. Netroufám si plést se lékařům do řemesla a vážím si těch, kteří jsou tolerantní i k ostatním přírodním metodám léčby. Správná diagnóza je důležitá, potom teprve můžeme nemoci správně léčit a chyby napravovat.

Každá nemoc znamená, že jsme udělali chybu buď

ve stravování, nebo v nesprávném myšlení, nebo se (hlavně my maminky!) příliš fyzicky a psychicky přetěžujeme a pak v oslabení snadno onemocníme. Vždy je dobré zvolnit tempo, odpočinout si a případně požádat ostatní z rodiny o pomoc. Když onemocní dítě, staráme se o něj s péčí a láskou tak, až si někdy ve stonání přímo libuje. Když onemocní maminka z celkového přetížení, nikdo ji ob

vykle neuloží do postýlky s teplým čajem, neobloží

knížkami a hračkami, naopak se často musí sama

unavená starat o ostatní. I pro děti je však někdy

lepší vidět maminku také stonat (s tatínkovou či

babiččinou pomocí s domácností), aby pochopily,

že maminka není jen nerozbitný robot stále obslu

hující zbytek rodiny. Je to ostatně velká úleva, když

si uvědomíme, že nemusíme být za každou cenu

supermatkami a rodina může chvíli fungovat i bez

nás. Je to navíc pokrok v našem léčení nesprávné

ho myšlení. [3./6.]

Neexistuje na světě jediný lék pro všechny, ani

žádná zázračná bylinka na každou nemoc. Každý

jsme jiný, proto by léčení pomocí bylin mělo být

vždy individuální a šité na míru. Poslouchejte při

hledání své bylinky nejvíce své srdce a svou intu

ici. A věřte, že nejlepším lékařem jsme sami sobě

za pomoci naší přírody; vše co potřebujeme nám

nabízí i v podobě „léčivých plevelů“, rostoucích za

každým rohem...

Svou osobní bylinkovou životní cestu jsem si zvolila

v souladu s přírodou a chci po ní doprovázet i své

děti. Je to cesta zelená i pestrá, voňavá, někdy i hoř

ká a trnitá, voní hlínou, lesem a bzučí včelami.

Zvu vás na ni také prostřednictvím této knížky.

Magdaléna Dobromila Staňková-Kröhnová

6


Jak používat knihu „Bylinky pro děti a maminky“

l J AK POUŽÍVAT KNIHU „BYLINKY PRO DĚTI A MAMINKY“

Knížka, kterou právě otvíráte, by měla sloužit jako

příručka k domácímu léčení a zdravému vaření a poskytovat jednoduché, dnes už často zapomenuté rady a recepty. Měla by sloužit maminkám a dětem jako moudrá babička bylinářka, za kterou můžeme přijít pro radu, když nás trápí nemoci i duševní strasti. V našich krajích bohužel bylinářské vědomosti předávané z generace na generaci skoro vymizely i s babkami kořenářkami, které dřív bývaly v každé vesnici místo dnešní lékárny. Staré osvědčené bylinkové recepty vystřídaly reklamy na „exotické a zaručeně působící léky“. Antibiotika jistě zachraňují životy při vážných onemocněních, ale na běžné nemoci je zbytečné používat drahé umělé léky, když dostupnější lék roste jako plevel za každým rohem. Podle indiánské moudrosti a zkušeností ze soužití s přírodou je důležité i v léčení bylinami naslouchat moudrosti stáří a tu předávat svým dětem; jen tak ji lze zachovat pro budoucnost.

Díky moudrým pánům J. A. Zentrichovi a J. Jan

čovi a jejich sedmidílnému herbáři léčivých bylin, ze kterého vycházím ve své knize, a díky vám osvíceným maminkám, zůstane doufám zachováno bohatství lidových bylinářských receptů i pro další generace.

Kniha obsahuje podrobný herbář 56 léčivých

rostlin.

Herbář je rozdělený do čtyř částí podle ročních ob

dobí z praktického hlediska: co, kdy a jak trhat, jíst, pít, vařit, pěstovat, sbírat, sušit... ze zahrady, z květináčů a z přírody. Každé roční období má vlastní úvod s přehledným výčtem rostlin, obsažených v herbáři, které se v daném období používají. Za herbářem následuje Seznam nemocí a zdravotních potíží – zde najdete nejčastější problémy maminek a dětí seřazené podle abecedy s odkazy na kapitoly o jednotlivých léčivých bylinách. Další kapitoly jsou o prevenci zdravou stravou a psychických potížích ženy v těhotenství a mateřství.

Čísla v závorkách vložená do textu jsou odkazy

na konkrétní použitou a doporučenou literaturu. BYLINKY PRO ZDRAVÍ Zásady správného použití léčivých bylin

Všechny rostliny mají léčivé vlastnosti aneb: „Není

na světe bylina, která by na něco nebyla“.

Léčbu bylinami je možno uplatnit na každou ne

moc, ve vážných případech po poradě s odborní

kem. Úspěch léčby je podmíněn správnou volbou

byliny, dávkováním a formou použití. Fytoterapie

= léčba bylinami má jemnější působení a je vhod

ná v případech, kdy nelze použít silné chemické

léky, také v těhotenství, při kojení a pro děti. Léčba

bylinami trvá většinou déle než léčba klasická a je

k ní třeba trpělivosti. Čerstvé bylinky nám také do

dávají potřebné minerální látky, vitamíny a enzymy,

a jsou proto důležité také v prevenci nemocí a ve

výživě. Při léčbě je potřeba respektovat individuální

potřeby. Každý člověk i každá nemoc je jiná, a to,

co pomohlo jinému, nám pomoci nemusí (podle

Janči a Zentricha 1./1. – 1.díl).

Při léčbě dětí poslouchejme na prvním místě svou

mateřskou intuici a rady skutečných odborníků,

kterým důvěřujeme. U dětí hraje velkou roli psy

chika; někdy i přemíra podnětů může vyvolat stres

a následnou odezvu ve fyzické rovině formou ho

rečky a nemoci. Každé dětské onemocnění je pře

devším voláním po lásce a péči rodičů. U lehčích

onemocnění pomůže někdy i čistá voda s láskou po

daná či vhodně zvolený bylinkový čaj.

V JAKÝCH FORMÁCH POUŽÍVÁME

LÉČIVÉ BYLINY VE FYTOTERAPII

Čaj (nálev) = bylinky čerstvé nebo sušené zalije

me vroucí vodou a louhujeme 10–15 minut, připra

vujeme z měkčích částí rostlin, listů a květů a si

ličnatých – aromatických bylin.

Čaj (odvar) = bylinky čerstvé nebo sušené vlo

žíme do studené vody a přivedeme k varu, vaříme

7


Jak používat knihu „Bylinky pro děti a maminky“

podle konkrétního návodu 3–10 minut, pokud není

uvedeno jinak. Tímto způsobem připravujeme čaje

z tvrdších částí rostlin: z dřevnatých stonků, koře

nů, kůry, plodů, semen a z koření. Některé jako

například sušené fazolové lusky se musí vařit až 2,5

hodiny.

Výluh za studena – macerát = bylinky vylouhu

jeme zastudena ve vychladlé převařené vodě v po

kojové teplotě asi 8–10 hodin, podle návodu. Před použitím lze mírně přihřát maximálně na 30

o

C.

Letní nápoj – výluh za studena = bylinky vylouhu

jeme zastudena rozmixované ve vodě 1/2–1 hodinu, scedíme a pijeme pro osvěžení (máta, meduňka).

Tinktura – lihový výtažek = byliny vylouhova

né v 60%–70% lihu 1–2 týdny. Tinkturu kapeme do vody nebo do čaje ze stejné byliny. Dávkuje se po kapkách podle návodu obvykle 20–25 kapek 3x denně pro vnitřní použití. Zevně se používá k hojení ran a masážím. K potírání reflexních plošek na chodidlech – přimícháme do 50 ml tinktury 10 ml slunečnicového nebo olivového oleje (skořice celkově harmonizuje, švédské bylinky na ledviny a kožní nemoci).

Lihovodný roztok = spojení čaje – výluhu a tink

tury ze stejné byliny je u některých bylin více účinný než samotný výluh, například šalvěj pro kloktání 2–3 lžičky tinktury na 250–500 ml čaje (lichořeřišnice a heřmánek).

Bylinný prášek = získá se rozdrcením sušených

bylin či plodů na prášek a používá se k výrobě tablet

a obkladů. Podává se obvykle vždy po jídle na špič

ku nože nebo jako tablety z lékárny (brusinka).

Čerstvá bylinná šťáva = šťáva z čerstvých bylin

pomletých, rozmixovaných nebo vylisovaných a scezených, pije se vždy čerstvá hlavně na jaře v množství 20–50 ml 1x–2x denně nebo podle rady lékaře jinak. V lednici vydrží 2–3 dny (mrkev, jitrocel).

Zeleninový vývar = připravujeme z dostupných

sezónních zelenin a ze slupek, košťálů a tvrdých částí, které nejdou jinak v kuchyni zužitkovat. Přidáváme je do polévek a pro léčebný efekt je pijeme vždy čerstvé; vývary mají příznivé zásadité působení, ale pouze krátkou dobu po uvaření. Nepřipravujeme je proto do zásoby.

Léčivý bylinný sirup a med = šťávu získanou

z čerstvé byliny nebo plodů svaříme s cukrem či

medem nebo čerstvé byliny prosypeme cukrem

a n echáme stát v chladnu asi 6 týdnů (jitrocel, černý

bez, rakytník). Byliny lze také vyluhovat v horkém

cukerném sirupu (máta, mateřídouška). Podáváme

po lžičkách proti kašli nebo jako posilující nápoj

s vodou. Léčivý med získáme vyluhováním čerstvých

bylin v kvalitním medu a podáváme po lžičkách nebo

do bylinného čaje (lípa, mateřídouška, tymián).

Léčivá vína a octy = byliny louhované v bílém

víně, nejlépe odrůdy Ryzlink, nebo v jablečném či

vinném octě. Vína se užívají vnitřně a mají rychlý

účinek, obvykle se dávkuje 2–3x denně 50–100 ml.

Octy se používají zevně na obklady a k oplachová

ní pokožky a vlasů. Léčivá vína a likéry s obsahem

alkoholu se nedoporučují užívat v těhotenství a při

kojení (heřmánek, levandule, rozmarýn, bazalka).

Homeopatikum = několikrát zředěný přírodní lék

vyrobený z výtažků z rostlin, minerálů či živočichů.

Používá se ve formě granulí nebo tinktury. Domácí

výroba je poměrně složitá, základní homeopatické

léky lze zakoupit v lékárně, další předepisuje odbor

ný homeopat. [2./5., 6.]

Mast = výtažek z bylin v sádle nebo v jiném tuko

vém základu k zevnímu použití. Vyrobit ji lze i s po

užitím lihové tinktury, líh se za tepla vypaří a účinná

látka zůstane. Do mastí se přidává také včelí vosk

a pryskyřice.

Olejový macerát = bylina vylouhovaná v oleji slu

nečnicovém, olivovém, arašídovém či jiném. Používá

se většinou k zevnímu použití (levandule, měsíček,

růže).

Éterický olej (s ilice) = 100% olejový výtažek z by

lin, používá se v aromaterapii k inhalaci, do koupelí,

k masážím a obkladům, do mastí a do aromamisek

k odpařování v místnosti (levandule, rozmarýn, ty

mián, mandarinka a další).

Aromaterapie (p řírodní) = vdechování vůní roz

kvetlých rostlin a stromů nebo éterických olejů na

kapaných na kapesníku nebo v odpařovači k pro

vonění místnosti (borovice, eukalyptus, rozmarýna).

[2./7.]

8


Jak používat knihu „Bylinky pro děti a maminky“

Bylinná inhalace = při vlhké inhalaci vdechuje

me páry povařených bylin 10–15 minut pod ručníkem (heřmánek).

Léčebná masáž = provádíme pomocí bylinných

mastí nebo olejů s přidáním éterického oleje nebo tinktury, do 1 lžíce základního olivového, slunečnicového či jiného oleje přidáme 3–5 kapek silice pro dospělé a děti od 10 let, mladším dětem jen 1 kapku (švédské byliny k potírání).

Léčebná koupel = do vany nalijeme odvar z by

liny připravený podle návodu. U koupelí se může objevit „koupelová reakce“ a nemocného je potřeba hlídat. Při koupeli tělo vstřebává účinné látky celkovou plochou – u dospělého až 2 čtvereční metry; u vážně nemocných osob je potřeba konzultace s odborníkem. Domácí léčebné koupele provádíme také s použitím éterických olejů. Do vany nakapeme dětem od 10 let a dospělým 5–8 kapek oleje, teplota vody by neměla přesáhnout 37

o

C a délku 15–2 0 mi

nut. Kojencům jen 1 kapku oleje do vaničky, dětem od 1–5 let 2 kapky, 5–10 let 3 kapky.

Reflexní terapie = m ačkáním či hlazením reflex

ních plošek na nohou dítěte můžeme příznivě ovlivňovat nemocné orgány v těle. Pro lepší účinek lze použít současně i léčivé oleje z bylin. Asi od 6 měsíců můžeme jemnou masáží – hlazením reflexního bodu pomáhat dítěti při bolení bříška (fenykl). Mačkání použijeme až od 3 let dítěte. [2./3., 4.]

Obklad = látkový obklad máčený v odvaru z by

lin nebo list či kaše z čerstvé rostliny (zelný list).

Hojivá náplast = použijeme čerstvé listy rozdr

cené na kaši a ovážeme čistým plátnem nebo při první pomoci v přírodě větším listem (jitrocel).

Pleťová maska a mléko = připravuje se z ovoce,

zeleniny a z bylin smíchaných s jogurtem, olejem, medem a dalšími přísadami a nanáší se na obličej pro čištění, zpevnění a omlazení pokožky (fialka, petržel).

Léčebný polštářek = látkový obal vycpaný su

šenou bylinou, po nahřátí se přikládá na bolestivé místo (meduňka). BYLINKY A KOŘENÍ V KUCHYNI

Jak používat recepty v knize na zdravá jídla

pro celou rodinu

K vaření podle mých receptů nepotřebujete ani vel

kou kuchyň ani speciální elektrické přístroje, neboť to sama nemám. Nemáme v kuchyni ani mikrovlnnou troubu, ani myčku nádobí, ani žádný kuchyňský robot. Zatím jsem si vždy vystačila s tyčovým mixé

rem a rychlovarnou konvicí. V malém prostoru, kde

vaří táta i máma a ještě navíc pomáhají s vařením

děti, je nutný velký organizační talent a především

velká trpělivost, kterou se přiznám, také někdy ne

mám...

Málokdy uvařím stejné jídlo podle jednoho recep

tu, a proto jsou u mých receptů v závorkách uve

deny suroviny k dalším obměnám. Prášek do peči

va používám vždy v biokvalitě z vinného kamene,

polévkové koření bez glutamanu a citróny a kůru

z nich pečlivě omytou.

Pusťme děti do kuchyně!

Chcete-li udělat něco pro zdraví svých dětí, zapoj

te je odmalička aktivně do přípravy společného jíd

la. Nebojte se pustit děti do kuchyně, je to „dobrá

investice“ do budoucna. Hra na opravdové vaření je

školou života a trpělivosti se musíme naučit všichni,

rodiče i děti, nikdo jí darem z nebes nedostane...

Malou bylinkovou zahrádku s bylinkami do ku

chyně můžeme mít i na kuchyňském okně nebo na

balkóně, i když nemáme zrovna zahradu.

Krizové mateřské období v kuchyni

Pro ostatní stejně nedostatečně trpělivé maminky

jako jsem já nabízím jako inspiraci jednoduché re

cepty, které obstály u nás doma. Jako matka dvou

dětí vím, že ideální recepty pro maminky na ma

teřské dovolené musí být nejen zdravé, ale hlav

ně rychlé a jednoduché. V krizovém období své

mateřské dovolené, kdy jsem se snažila vařit s le

zoucím miminem zavěšeným zezadu na mojí noze

a s tříletou žárlící a řvoucí dcerkou opodál, jsme jed

li většinou rozvařenou rýži nebo těstoviny, než jsem

9


objevila úžasný 15minutový kuskus, který je navíc

chutný i zdravý! Vřele ho všem doporučuji spolu

s hromadou zeleniny! V krizovém období se hodí

i zelenina z mrazničky, neboť záhonky na zahradě zarůstají plevelem... Časem jsem zjistila, že plevel je také dobrý do salátu a že je někdy lepší namazat si chleba v klidu, namísto hektické snahy uvařit

teplý oběd. Z vlastní zkušenosti radím: nebojte se

v nouzi přiznat, že nestíháte být všestranně doko

nalou matkou. Nebojte se také požádat o pomoc

s vařením a domácností někoho z rodiny a věřte, že každé krizové období opravdu jednou přejde. Použité míry a váhy v receptech pro zdraví i do kuchyně 1 hrnek = 250 ml, snídaňový hrnek 1 šálek = 150 ml, dětský hrnek 1 sklenice = 200 ml 1 kelímek od jogurtu = 125 g 1 lžička = čajová lžička 1 lžíce = polévková lžíce = 3 lžičky 1 hrst = 2 lžíce 1 špetka = množství sypké suroviny, co se vejde

mezi palec a ukazováček

rychlovarná konvice 1,5 l

hrnec polévkový = 3litrový na asi 2 l vody

Množství v receptech na jídla je vždy pro čtyřčlen

nou rodinu – rodiče a dvě děti, pokud není uvede

no jinak. PĚSTOVÁNÍ BYLIN V BIOZAHRADĚ, JEJICH SBĚR

V PŘÍRODĚ A DALŠÍ ZPRACOVÁNÍ

O „škůdcích“ v biozahradě

V biozahradě pěstujeme rostliny bez použití che

mických prostředků, k ochraně rostlin používáme

buď výluhy a odvary z jiných rostlin, nebo zakoupe

né biologické prostředky s mírnějším působením.

Proti škůdcům ze zvířecí říše nemusíme jen usilovně

bojovat, ale snažíme se spíš s nimi spolupracovat

a zachovávat ve své zahradě přirozenou harmonii.

Když například na podzim připravíme s dětmi bud

ky a krmítka pro ptáky, nastěhují se do naší zahra

dy a odvděčí se nám lovením hmyzu, který škodí

rostlinám. Ježci se zase rádi krmí slimáky, a proto

jim nabídneme vhodné příbytky a úkryty. Na slimá

ky jsou prý vysazené i výhradně masožravé kach

ny zvané „Běžec indický“, které neničí rostliny.

S těmi ale zkušenosti zatím nemám. Pro šikovnější

kutily není problém udělat kolem záhonů ohrádku

z plechu, která je na vrcholu ohnutá a zešikmená

a slimáci ji nepřelezou, výška ohrádky nad zemí je

asi 10 cm, ohnutí cca 2 cm. A je po starostech.

Pěstování léčivých bylin

Každá rostlina má jiné nároky na půdu, pěstování

a sklizeň, proto se nejprve snažíme nastudovat do

stupnou odbornou literaturu, abychom rostlinám

zajistili co nejlepší podmínky. Velkým nápadem do

malé zahrady je bylinková spirála sestavená z ka

menů na kruhovém místě. Můžeme ji osázet bylin

kami podle vlastního výběru a podle rozdílných po

třeb rostlin je umístíme na slunečnou či zastíněnou

polohu. Spirála je zajímavým okrasným i užitečným

prvkem v zahradě [5./5.]. V této knize není dosta

tek místa pro podrobnou zahradnickou příručku,

ale u každé kapitoly naleznete základní rady, jak

kterou bylinky pěstovat a sklízet podle mých osob

ních zkušeností. Některé bylinky a zelenina se kaž

dý rok neurodí a jiné nás zase překvapí bohatou

úrodu, a proto je každý zahradníkův rok jiný a pes

trý. Za deštivého léta sklízí své oblíbené rostlinky

hlavně slimáci a biozahradník čeká, co na něj zbu

de... Soužití s vlastní zahradou je školou života, až

po deseti letech jsem po mnoha pokusech dospěla

k výběru rostlin, kterým se u nás daří, a o některé

se už raději nepokouším. V knize možná nenajdete

svou oblíbenou bylinku, můj výběr se řídí přede

vším užitečností pro maminky s dětmi, za druhé

mojí oblibou dané byliny a místem v knize. Za

hrada ale není nezbytnou podmínku pro pěsto

vání bylinek, mnoha teplomilným druhům se daří

i v květináčích na okně, balkóně či terase. Zahradnic

tví nabízejí velký výběr rostlin v květináčích, a proto

v malém bytě stačí kuchyňské okno. Výhodou tak

je, že máme bylinky a koření pro vaření stále po

ruce. V zimě si dopřejeme kromě bylinek v květináči

10

Jak používat knihu „Bylinky pro děti a maminky“


pro zelenou nať jako je pažitka a petržel. A také naklíčená semínka, luštěniny a obilí pro zpestření jídelníčku i jako zdroj vitamínů a minerálů. Děti a zahrada

Pro děti může být zahrada místem prvního obje

vování a ochutnávání nového světa venku, místem pohádkových her a opravdových pokusů s přírodou. Pro maminky může být podobným dobrodružstvím soužití s vlastní bylinkovou zahrádkou; stále se od přírody máme co učit a stále nás něčím překvapuje. Práce na zahradě byla pro mě vítaným odreagováním od únavného stereotypu mateřských povinností s maličkými dětmi. Rostliny totiž na rozdíl od dětí nekřičí a nedožadují se neustálé pozornosti. Za péči nás odmění úrodou a vynaložená námaha je na zahradě hned vidět. Naproti tomu námaha s výchovou dětí je někdy až neskutečná dřina a běh na dlouhou trať a na výsledky si musíme dlouho počkat. Četla jsem někde moudrou radu, která se mi mnohokrát osvědčila: „Když děti doma nesnesitelně zlobí nebo se nudí, vezměte je ven i když třeba právě prší, venku se najde vždy něco zajímavého.“ Pobyt venku v přírodě umožňuje dětem vybít nadbytečnou energii a nám často unaveným rodičům ji zase načerpat...

Dnes už mi děti v zahradě pomáhají a mají tam

nejen pískoviště, ale i své koutky, bunkry a domeč

ky pro skřítky a víly, své záhonky a malá pole pro

traktory na hraní. Malé děti žijí v pohádkovém svě

tě a věří na pohádkové bytosti jako víly a skřítky,

které dospělí svým rozumem zamítají. Neberme

jim předčasně klíč do tohoto světa fantazie a za

mysleme se raději, kdo skutečně našim rostlinkám

a stromům v zahradě pomáhá. Poděkujme všem

dobrým přírodním bytostem i přesto, že nemáme

schopnost je vidět. Pomocí zahrady můžeme učit

naše děti úctě k životu a ke všemu živému.

Naše děti milují hrášek, každé jaro si ho samy sází

a v létě sklízí. Děti, které si vyzkoušejí samy zasít

obilí, starají se o něj a ze získaných zrn si ume

lou mouku a upečou chléb „boží dar“, ho nikdy

nevyhodí do odpadků a budou si ho vážit po celý

život. Málokdo však může ještě dnes pěstovat obi

lí, přesto může být i obyčejné pěstováním bylinek

v květináči či domácí klíčení semínek cennou ško

lou úcty k životu.

Sběr léčivých rostlin v přírodě

Všichni asi víme, že rostliny určené k léčení se

mají sbírat jen v čisté přírodě, ale takových míst

ubývá a mnohé bylinky rostou nejraději právě na

těch zakázaných znečištěných místech. Jako napří

klad pampeliška nebo modrá čekanka u cesty, vy

růstají často i z obrubníku a okraje některých cest

a silnic jsou v létě celé modře rozkvetlé. Sbírat by

chom neměli u silnic do vzdálenosti 200 metrů,

podél železnic a prašných cest, na skládkách ani

u chemicky postřikovaných a hnojených polí. Ne

11

Jak používat knihu „Bylinky pro děti a maminky“


sbíráme ani květy z keřů a stromů napadených

škůdci a nesbíráme ani v chráněných přírodních

rezervacích, kde je sběr zakázán. Vždy ponechá

me část rostlin na místě, abychom nedevastovali

okolí. Sbírat bychom měli jen malé množství, které skutečně spotřebujeme nebo předáme svým blízkým. S ohledem k mizejícím druhům bylinek, jako je například světlík lékařský nebo mateřídouška, si některé druhy raději sami vypěstujeme nebo zakoupíme, abychom neničili přírodu. Respektujeme také nejvhodnější dobu sběru podle jednotlivých druhů a nikdy je nesbíráme do igelitových, ale spíš do plátěných či papírových sáčků nebo košíku či látkové tašky. Děti poučíme, aby nesbíraly ani neochutnávaly rostliny jedovaté a neznámé, odmalička je dobré znalosti rostlin učíme a tím předejdeme případným otravám.

Sbírat bylinky bychom měli především s láskou

a vděčností a s dobrou myšlenkou na toho, komu

mají pomoci, tím zvýšíme jejich léčivý účinek. Indiáni Čerokíjové při léčení bylinami poděkují nejprve všem čtyřem živlům – Zemi, Vodě, Vzduchu a Ohni a pak poprosí byliny, aby mohli jejich léčivé schopnosti použít. I naši předkové prosili za dobrou úrodu a děkovali za ni a před každým jídlem se pomodlili. Sušení a další zpracování léčivých bylin

Nasbírané rostliny na čaje sušíme každý druh

zvlášť, nejlépe v zastíněném dobře větraném

prostoru, například na půdě. Některé byliny a jejich

kořeny se dají sušit i na slunci, zavěšené ve svaz

cích, ty pak na noc uklízíme, aby nenavlhly. Drobné rostlinky jako heřmánek sušíme nejlépe na čistém papíře, listy a natě rostlin na sítech a ošatkách a květy můžeme sušit v košících či ošatkách. K sušení se mi osvědčila domácí sušárna vyrobená ze

dvou starších nočních stolků = šestipatrová police,

kam ukládám dřevěné rámy o rozměrech 40 x 50 cm

potažené síťovinou (silonová síť do oken). Síta vy

měňuji podle potřeby a jednotlivé druhy bylin su

ším zvlášť. Plody rostlin jako třeba šípky můžeme

sušit umělým teplem v sušičce či v troubě při nej

nižší teplotě do 40

o

C. Usušené natě buď drhneme

ze stonků ručně, nebo je nastříháme celé zahrad

nickými nůžkami. Tvrdší části usušených bylin se

dají rozmixovat nasucho v mixéru na drť. Dobře

usušené rostliny uchováváme v suchu a tem

nu ve skleněných uzavřených nádobách nebo

plechovkách, menší množství v papírových sáč

cích. Důležité je označení a popis byliny, aby ne

došlo k záměně; doba spotřeby se liší u každého

druhu, ale obecně platí, že nasbírané čaje bychom

měli spotřebovat nejpozději do roka – než nasbí

ráme nové. Přebytky můžeme rozdávat přátelům.

Kromě sušení zpracováváme čerstvé byliny do léči

vých obkladů a koupelí, sirupů, mastí, olejů nebo

je použijeme v kuchyni, z plodů připravujeme siru

py, marmelády a pečivo.

12

Jak používat knihu „Bylinky pro děti a maminky“


JARO

březen, duben a květen

v bylinkové lékárně,

v kuchyni, na zahradě

a v květináčích na okně

+


14

BYLINKY JAKO POMOCNICE V NEMOCI

A PŘI JARNÍ ÚNAVĚ

V předjaří řádí chřipkové epidemie a my maminky

se často trápíme s dětskými nemocemi. Léčivé by

linky jsou v léčení našimi pomocnicemi spolu s ví

rou, nadějí a láskou. Nemoci nás tak učí vážit si zdraví, které není vždy samozřejmostí. Po špatném období přijde vždycky to lepší, s odchodem zimy vše neužitečné zahyne jako staré listí a vrátí se zpět k Matce Zemi, aby se zrodilo nové a lepší. Podobně

jako při jarním pálení ohňů a vyhánění zimy spálí

me ze zahrady všechno suché a nepotřebné z loň

ska spolu s našimi zimními chmurami a nemocemi. A přivítáme nové jaro. JARO A TRADICE

V březnu se příroda probouzí ze zimního spán

ku a počasí bývá vrtkavé; naši předkové to věděli

a řídili se moudrým lidovým pořekadlem: „Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem a máj vyženeme kozy v háj“. Když nám to počasí dovolí, vylezeme zpoza kamen obvykle dřív než v máji a stejně jako ti naši předkové hledáme první zelené lupeníčko k snědku v zahradě či v přírodě nebo si ho aspoň zakoupíme či vysejeme v květináči na okně. Býváme totiž stejně jako ty první bledule po zimě vybledlí a vyprahlí po čerstvých vitamínech. Takový jarní salát z ptačince, pampelišek či polníčku nenahradí žádné dovozové ovoce či zelenina z dalekých zemí ani umělé multivitaminy a zažene jistě naši jarní únavu. Stojí nám za to vynaložit trochu více námahy a natrhat si salát venku v čisté přírodě, uděláme tak mnoho pro své zdraví a svoje děti naučíme úctě k přírodě a jejím darům. Velikonoce jsou příležitostí obnovovat tradiční zvyky a učit je své děti: na Zelený čtvrtek jíme první zelené byliny, na Velký pátek se chodíme omývat do čistého pramene, abychom byli zdraví po celý následující rok, pečeme jidáše s medem z kynutého těsta. Na Bílou sobotu malujeme vajíčka, pleteme pomlázky, pečeme mazance a nádivky s kopřivami. V neděli a v pondělí jíme sváteční jídla z vajec [4./11., 12., 14.].

V dubnu se lid zahrádkářský slastně rýpe v kyp

ré životodárné půdě a věnuje se hlavně zahrádce

nebo alespoň květináčům s bylinkami. V máji, mě

síci lásky a květů, kromě vyhánění koz v háj a líbání

pod rozkvetlými stromy, nezapomene sbírat nadíl

ku vonných a léčivých květů pampelišek, sedmikrá

sek, černého bezu a dalších. Z květů si připravíme

domácí léčivé sirupy nebo je nasušíme na čaje na

zimu.

CO JE DOBRÉ NA JAŘE JÍST

Stejně jako se v zimě jinak oblékáme než v létě,

měli bychom respektovat rytmus ročního cyklu

i v tom co jíme, abychom byli zdraví. Od našich

předků se můžeme poučit tím, že budeme jíst stra

vu sezónní a pokud možno čerstvou v biokvalitě

a z našeho podnebního pásma.

Postní období s bezmasou stravou se podle našich

tradic dodržovalo od konce Masopustu v únoru až

do Velikonoc a i dnes prospěje našemu zdraví od

lehčení jídelníčku v tomto období. Základem post

ního jídelníčku vždy byly vařené obiloviny všech

druhů: pšenice, špalda, jáhly, ječmen, oves, žito

a pohanka a luštěniny: fazole, čočka, cizrna,

hrách, kroupy a pučálka – naklíčený a osmažený

hrách. Jedlo se také celozrnné domácí pečivo, jídla

z brambor vždy vařených s kmínem a kysané mléč

né výrobky jako tvaroh a syrečky. Jedla se domá

cí uskladněná kořenová zelenina, brambory,

cibule, česnek a kvašené zelí, po Velikonocích

podle tradice vejce a obvykle 1x týdně maso. Na jaře

k tepelně upravené stravě přidáváme kvůli vitamí

nům, minerálům a enzymům co nejvíce čerstvých

zelených natí – pažitky, petržele, mladé listy pampe

lišek, sedmikrásky, listy kopřiv, jarní zeleniny – ředk

vičky a saláty. Doplňujeme tělu také vitamíny

a minerály z naklíčených semen a výhonků

(stačí asi 2x týdně). Syrová zelenina v podobě salá

tů a klíčky však velmi ochlazují, proto je v chladněj

ším období přidáváme k tepelně upravené stravě

jen v malém množství. Plané zeleniny, jako kopřivy,

ptačinec žabinec, kozlíček polníček a další upravu

jeme také tepelně jako polévky, omelety, karbanát

ky a špenáty.


15

CO JE DOBRÉ NA JAŘE PÍT

Z bylinných čajů pijeme čaje počišťovací, mo

čopudné a játra podporující hořké byliny: čekanku, pampelišku, kopřivu, přesličku, vřes, černý bez, šípek, popenec břečťanolistý a měsíček lékařský. K přípravě čajů využíváme také čerstvé narašené pupeny ovocných keřů: rakytníku, maliníku, ostružiníku, šípku a černého rybízu. Pupeny mají v sobě velkou jarní sílu, sbíráme jich jen malé množství, abychom zbytečně neškodili rostlině, hodí se nejlépe větve z jarního prořezávání keřů. Nezapomínáme ani na čerstvé zeleninové šťávy kopřiv, mrkve, červené řepy a dalších. Dojídáme zásoby uskladněných domácích jablek a ovocných zavařenin a dětem děláme šťávy ze sirupů z rakytníku a černého rybízu. NA ZAHRADĚ SÁZÍME A SEJEME

Ranou zeleninu: hrášek, petržel, cibuli, pórek,

mrkev karotku, mangold, saláty a špenáty, brokolici, kopr, řeřichu setou a lichořeřišnici, ředkve a ředkvičky, čekanku k zimnímu rychlení, kedlubny, kapusty a červenou řepu. Z léčivých jedno- až dvouletých bylin a koření vyséváme přímo na záhony anýz, bazalku, fenykl, heřmánek, kerblík, kmín, koriandr, len setý, mák setý, majoránku, měsíček lékařský. Doma na okně pěstujeme pažitku, petržel, řeřichu setou a zimní naťovou cibuli. Vyséváme do květináčů semínka bylinek, které budeme pěstovat v květináčích nebo později vysazovat ven: pažitku, petržel, bazalku, majoránku, řeřichu setou, slunečnice a další. Vytrvalé druhy bylinek kupujeme jako sazenice: tymián, šalvěj, dobromysl, máty, mateřídoušku, levanduli, vavřín, rozmarýnu, saturejku, yzop, třapatku, kontryhel a další. Ze zeleniny si doma předpěstujeme cibuli zimní, brokolici, kapusty, zelí, rajčata, okurky, tykve a papriky. Naklíčené domácí uskladněné brambory se nedoporučují jíst, obsahují jed solanin, ale můžeme je zasadit do květináčů a přesadit ven do záhonu, až přejdou mrazy. Z jedné zasazené brambory při dobrých podmínkách vyroste slušná hromádka nových brambor pro celou rodinu k letnímu obědu.

V PŘÍRODĚ A NA ZAHRADĚ SBÍRÁME

První zelené rostlinky: Pažitku, česnek medvě

dí, ptačinec žabinec, popenec, kopřivy, sedmikrás

ky, pampelišky, jitrocel a v zahradě přezimující pol

níček kozlíček, zimní pórek, růžičkovou kapustu,

kadeřávek či naťový celer, petržel a nově vyrašenou

meduňku. Hořké byliny, jako pampeliška a rychle

ná čekanka, prospívají našim játrům nejvíce právě

v tomto období na začátku jara. Kvašené kyselé

zelí nám také prospívá. Stačí ho jíst v malém množ

ství, 1 lžíce kvašeného zelí denně přidaného k jídlu

jako salát, pokryje tak naši potřebu vitamínu C,

dodá tělu prospěšné bakterie a zlepší stravitelnost

vařených jídel. Od dubna sbíráme a sušíme by

linky na léčivé čaje na zimu: kopřivu, pampeliš

ku, jitrocel, bez černý, meduňku, lípu, kontryhel

a diviznu. Připravujeme domácí sirupy z černé

ho bezu, jitrocele, sedmikrásek, fialek a pampeli

šek. Z vonných fialek si můžeme připravit také olej,

ocet a pleťové mléko pro kosmetické použití.

Na jaře nejvíce z celého roku platí lidové rčení

„Co zaseješ – to sklidíš“. Pravdivost tohoto rčení je

mnohem hlubší – platí nejen v tom, co zasejeme

do truhlíků či do zahrady, ale také v tom, co jíme

a co naučíme jíst naše děti. Vše se nám vrátí v po

době dobrého zdraví či nemoci. Platí to i v duchov

ní rovině, chceme-li, aby se k nám ostatní chovali

laskavě, měli bychom se stejně chovat i my k nim.

Zasejme proto s každým novým jarem do všech

„svých truhlíků“ semínka laskavce – amarantu, ať

nám láska vyklíčí a přinese ovoce.


16

l CO OBSAHUJE A JAK PŮSOBÍ

CIBULE obsahuje antibakteriální látky, silici s desin

fekčním účinkem, fosfor, vápník, fluor, železo, jód a selen, vitamíny C, B, A, E. Cibule působí preventivně pr oti chřipce a bakteriálním infekcím, in

fekčním zánětlivým onemocněním, zlepšuje imunitu, posiluje cévy, utišuje kašel, napomáhá vykašlávání, tiší bolest, pomáhá při angíně a snižuje krevní tlak. Povzbuzuje také chuť k jídlu a trávení, snižuje hladinu tuku v krvi, čistí krev, je močopudná a podporuje růst vlasů. ZELENÁ CIBULOVÁ NAŤ A JARNÍ PAŽITKA jsou hlavně v předjaří výborným zdrojem vitamínů C, A, B2 a minerálů, především vápníku a železa, fosforu, draslíku a dalších. Cibuli lze využít jako první pomoc při bodnutí hmyzem a na rány a spá

leniny u dospělých: rozkrojenou cibuli řeznou

plochou přiložíme na postižené místo a potíráme

1–2 minuty. U dětí použijeme v přírodě spíš jitrocel

nebo netřesk. Všechny cibulovité rostliny mají za

hřívající účinek.

JARO

CIBULE se k nám dostala z Asie a pěstuje se jako zelenina

od nejstarších dob po celém světě. Znali ji už ve starém Egyptě,

jedli ji dělníci při stavění pyramid. V Řecku a Římě se dávala

vojákům, aby jim dodávala sílu a odvahu. V zemích, kde je zvykem

pojídat denně syrovou cibuli, se prý téměř nevyskytuje rakovina.

Podle lidového pořekadla je účinným všelékem: „Cibule! Z tvého

objetí uprchne každá nemoc.“ Zelená sestřička cibule – PAŽITKA

pobřežní roste planě v Evropě, Asii a severní Americe a pěstuje

se jako nenáročná a oblíbená zelenina s cibulovou chutí; husté trsy

dutých lístků vyrůstají z drobných cibulek.

Cibule kuchyňská a Pažitka pobřežní

Allium cepa a Allium schoenoprasum

Lidově CIBULE: cíba, cibule hlavatá, elixír intelektuálů,

klenot mezi zeleninou

PAŽITKA: pažitka planá, šnytlík

Cibule kuchyňská Pažitka pobřežní




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist