načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Byli jsme a budem -- (aneb česká každodennost 1914-1918) - Marie Michlová

Byli jsme a budem -- (aneb česká každodennost 1914-1918)

Elektronická kniha: Byli jsme a budem -- (aneb česká každodennost 1914-1918)
Autor:

Každodenní život obyvatel Českého království za první světové války jako by dnes již tonul v mlze, ukryt přirozeným během času, ale i mnohem temnějším obdobím nacistického ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  77
+
-
2,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Čas
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 136
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-747-5028-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Každodenní život obyvatel Českého království za první světové války jako by dnes již tonul v mlze, ukryt přirozeným během času, ale i mnohem temnějším obdobím nacistického teroru o čtvrtstoletí později. Jako by světovou válku (teprve později označovanou přívlastkem „první“) připomínaly jen mechem obrostlé pomníčky padlých na návsích našich obcí. Přesto se jedná o období navýsost zajímavé i barvité – byť na barevné škále převládají šedá a černá, teprve v samém závěru války překryté barvami vlajky nové republiky. To, že tyto nové barvy byly původně jen dvě, je jen jednou z mnoha nepříliš známých skutečností, o nichž se dočtete v této knize. Život obyčejného člověka je však jen výjimečně spjat se státními symboly či představiteli, a tak se – po nezbytném historickém úvodu, pojednávajícím o příčinách války, jejím průběhu a klíčových osobnostech a o českém protirakouském odboji – můžete začíst do kapitol o tom, co Češi za války četli, jak se (ve stále ještě vzácných) chvílích odpočinku bavili, čím cestovali, co jedli a jak se oblékali, jaký byl život ve městě i na venkově, co prožívaly za válečných dnů děti a ženy, jak se navzdory nelehké době rozvíjely česká kultura a české školství či jak se proměnily postavení církve, rodinné a sexuální vztahy. Zvláštní pozornost je věnována těm, kteří – většinou nevolky – oblékli rakouskou uniformu, stejně jako české válečné ekonomice a národnostním menšinám na našem území. Věříme tedy, že šestý svazek Edice Český ČAS čtivou formou „seškrábe mech ze zapomenutých pomníčků“ a osvětlí zejména mladším čtenářům nelehká léta, v nichž se rodila naše nezávislost.

Zařazeno v kategoriích
Marie Michlová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Edice Český ČAS

Marie Michlová

BYLI JSME A BUDEM

aneb česká každodennost 1914-1918


Marie Michlová

BYLI JSME A BUDEM

aneb česká každodennost 1914-1918


© Marie Michlová, 2013

Editor: © Josef Snětivý, 2013

Cover & Layout © Nakladatelství ČAS, Alena Laňková, 2013

© Nakladatelství ČAS, www.nakladatelstvicas.cz, 2013

ISBN 978-80-7475-024-3


─ 5 ─

ÚVODEM

První světová válka působila i na některé současníky poněkudromantickým dojmem. Někteří válku pojali jako boj za budoucí samostatnost

českého národa, díky čemuž měli pocit, že navazují na ideály z doby obrození. Jiní byli na Rakousko hrdí, válku považovali za jeho obranu a pořizovali si upomínkové předměty, jako byly třeba kapesníhodinky s obrázkem Františka Josefa I. nebo budíky bubnující vojenskýpochod.

„Ve srovnání s pozdějšími krvelačnými bestiemi nacistickými byli

tehdejší naši spoluobčané německé národnosti hotovými beránky abývalá monarchie rakousko-uherská přes veškeré své krvavé vojenské

štramáctví a nespornou politickou persekuci civilního obyvatelstva

české národnosti byla pravým idylickým zjevem,“ konstatoval právník

František Weyr.

1

Částečně byl idealizovaný pohled na válečná léta dán malouinformovaností civilního obyvatelstva o hrůzách bojů na frontě, zatímco

vojáci si ne vždy byli schopni uvědomit, jak strádají jejich rodiny bez

mužské pomoci, jak hladoví a živoří.

„Ten, kdo zažil v dospělém věku pouze druhou světovou válku(proti které byla první pouhou poměrně nevinnou hračkou) a uvykl na její

rozhlasové možnosti, nedovede si asi učiniti správnou představu o oné

naprosté neinformovanosti, do níž byl v letech 1914-1918 zaklet český

národ!“ dodává František Weyr.

2

Je otázkou, zda my nyní, v jednadvacátém století, si dokážemepředstavit, v jaké situaci se ocitli obyvatelé Českých zemí v té době.Zatímco druhá světová válka je vděčným tématem pro historiky, literáty

a filmaře, první světová válka je poněkud pozapomenutou kapitolou

nejen našich dějin, v jejichž kontextu se dokonce jeví jako něco ryze

pozitivního, něco, co nám dalo samostatnou Československourepubbr />

Marie Michlová

─ 6 ─

liku. Na druhé straně se však zapomíná na ty, kteří se příchodu nové

doby nedočkali, padli ve válce, o níž věřili, že bude krátká abezvýznamná. Umírali i lidé doma... A ti, kteří se z bojů vrátili, byli často

poznamenaní navždy.

„Když jsem chodil po Praze, potkával jsem často mladé lidi, vojáky,

kteří se vrátili jako ranění a nemocní,“ napsal na samém počátku války

tehdy devatenáctiletý student techniky Vladislav Květoň. „Pláštěpotrhané, fleky po krvi, v obličeji bledí, vychrtlí. To na mne učinilo velmi

smutný dojem, plný úzkosti.“

3

Válečné oběti dnes připomínají snad jen pomníky v mnoha obcích

České republiky.

Touto knihou bychom chtěli věnovat vzpomínku všem, kteříprožívali tuto nelehkou dobu, ať už doma, nebo na frontě. Snad se nám

podaří vykreslit jejich každodennost tak, aby si čtenář uvědomil, jak

neblahé a obtížné roky to byly.

1

Weyr, F.: Paměti I., Atlantis, Brno 1999, s. 432.

2

Tamtéž, s. 434.

3

Květoň, V.: Vzpomínky z první světové války, Stratos, Praha 1995, s. 5.


─ 7 ─

PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA

Vzhledem k tomu, že se na přelomu devatenáctého a dvacátéhostoletí začaly vztahy mezi světovými velmocemi prudce zhoršovat,mnozí historici se domnívají, že k nějaké válce by na počátku dvacátého

věku ať tak, či onak došlo. Francouzsko-německé nepřátelstvípřetrvávalo již po celé devatenácté století a vyhrotilo se po připojeníAlsaska a Lotrinska k Německu roku 1871. Spojence proti Německu našla

Francie v Rusku, s nímž uzavřela dohodu již počátkem devadesátých

let devatenáctého století. Německo znervóznilo budováním silného

válečného loďstva i Británii, ta se proto odhodlala ke spojenectví se svým historickým nepřítelem Francií a jejich aliance je označována jako „srdečná dohoda“ (1904). Ke zformování celého spojeneckého bloku pak stačila jen smlouva mezi Británií a Ruskem, uzavřená roku 1907. Tyto tři státy vytvořily tzv. Trojdohodu, která měla konkurovat spojenectví Itálie, Německa a Rakouska-Uherska (ještě vdevatenáctém století vytvořily tzv. Trojspolek). Do první světové války nakonec vstoupil Trojspolek (nazývaný též Ústřední mocnosti) ve trochu jiné sestavě, Itálii totiž nahradilo Turecko. Nebyla by to ale světová válka, kdyby v ní válčily jen evropské země a Turecko: Německu vyhlásilo válku Japonsko, které mělo spojeneckou smlouvu s Británií, a navíc roku 1917 přišly na pomoc Trojdohodě i Spojené státy americké.Válčilo se také například v Sýrii.

Osmadvacátého června 1914 v Sarajevu spáchali srbštínacionalisté úspěšný atentát na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda,

který byl sám zastáncem mírového řešení konfliktu velmocí,paradoxně se však jeho smrt stala záminkou pro vypuknutí ténejstrašnější války, jakou do té doby svět poznal. Do historie se vepsala jako

Velká válka a záhy jako první světová válka – toto označení se plně

vžilo až poté, co se lidstvo přesvědčilo o tom, že Velká válkanezůstabr />

Marie Michlová

─ 8 ─

ne posledním válečným konfliktem světového měřítka, tedy po druhé

světové válce.

Nebezpečnou oblastí v Evropě a předmětem sporů byl především

Balkán. V červnu 1913 zde vypukla druhá balkánská válka, v nížSrbsko, Řecko, Rumunsko a Turecko porazily Bulharsko. Po atentátu

na habsburského následníka trůnu se však v centru pozornostiocitlo Srbsko, kterému předalo Rakousko-Uhersko ultimátum, přičemž

ostrý postup vůči této malé zemi podporovalo také Německo.Nakonec osmadvacátého července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko

Srbsku válku, následovalo jej Německo, které obsadilo Lucembursko

a vyhlásilo válku Rusku a Francii. Ohrožené Francie se zastalaBritánie, která vyhlásila válku Německu. Postupně bylo do války vtaženo osma třicet států.

Rakouské tažení na Balkáně vypadá na tomto snímku téměř idylicky...

BYLI JSME A BUDEM aneb česká každodennost 1914-1918

─ 9 ─

Podobně jako v případě druhé světové války, i první světová válka

měla podle odhadů Němců trvat nanejvýš několik měsíců, ale setkali

se mj. s tuhým odporem Belgičanů. Rusové zahájili překvapivý postup

proti Němcům, avšak jejich armáda nebyla dostatečně vyzbrojena,

úspěch nakonec slavili až v Haliči proti rakouské armádě. Němcipostupovali na Paříž, ale byli zastaveni v bitvě na řece Marně v září 1914 – a sen o bleskové válce se rozplynul, začala zákopová válka.

Na západní frontě byly vybudovány zákopy, betonové bunkry aminová pole. Postup jen o několik set metrů znamenal obrovské ztráty

na lidských životech. Rakouský konflikt se Srbskem najednouustouil do pozadí, na jižní frontě byl až do podzimu 1915 víceméně klid,

protože Srbsku se podařilo s francouzskou pomocí vytlačit nepřítele

ze země, situaci zvrátil až vstup Bulharska do války na straněÚstředUmírali dvou- i čtyřnozí...


Marie Michlová

─ 10 ─

ních mocností. Šok způsobili Němci v dubnu 1915, když u belgického

města Ypres použili (poprvé v dějinách) chemickou zbraň, nebezpečný

plyn, který zabil na pět tisíc vojáků. Úspěšní byli v boji proti Rusku,

podařilo se jim obsadit velkou část Ukrajiny i Běloruska, Bukovinu

a Litvu.

Rok 1916 se nesl ve znamení obrovských ztrát: v bitvě uVerdunu padlo šest set tisíc Němců a přes tři sta tisíc Francouzů. V bitvě

u Sommy Britové poprvé použili tanky, padl zde přes jeden milion

osob. Válka měla nebývalé dopady i na civilní obyvatelstvo, veválčících zemích probíhaly hladové bouře a hrozila sociální revoluce – ta

nakonec vypukla v Rusku počátkem roku 1917 (a znovu v říjnu) a měla

velký ohlas v celé Evropě. Rusko z války vystoupilo a nahradily ho

v ní Spojené státy americké. V listopadu 1918 vypukla revoluce i v Německu, císař Vilém II. uprchl ze země, Rakousku-Uhersko se rozpadlo.

Válka formálně skončila jedenáctého listopadu 1918, kdy Německopodepsalo dohodu o příměří. Z popela zaniklé habsburské monarchie se

zrodily nové mnohonárodnostní státy. V důsledku první světové války

zahynuly desítky milionů lidí, kromě obětí z řad vojáků byly obrovské

ztráty i mezi vyhladovělým civilním obyvatelstvem, svůj velký podíl

na hrozivých počtech mrtvých měla také španělská chřipka.

České země před první světovou válkou

Před první světovou válkou byly v neozbrojeném konfliktu nejensvětové velmoci. I národy v Českých zemích spolu už od devatenáctého

století politicky a hospodářsky soupeřily, zejména Češi a Němci.Zatímco Češi usilovali o zrovnoprávnění v rámci monarchie, Němcipožadovali administrativní oddělení německy mluvících oblastí azavedení němčiny jako státní řeči. V těchto požadavcích nebylo vyhověno

ani jedné skupině, nicméně Češi dosáhli jistého vítězstvízrovnoprávněním českého jazyka s německým v úřadech a školství. Podle zásady

BYLI JSME A BUDEM aneb česká každodennost 1914-1918

─ 11 ─

„svůj k svému“ měli Češi nakupovat jen české výrobky a čeští výrobci

se neměli spojovat s německými firmami. Kromě Čechů a Němců žila

v českých zemích také početná židovská menšina.

Na výsluní české politiky vystřídali staročechy (vedené Františkem

Ladislavem Riegrem) mladočeši aneb Národní stranasvobodomyslná (v čele s Karlem Kramářem). Mladočeši a staročeši se shodovali

na dvou prioritách: bojovali za posílení postavení Českého království

v rámci habsburské monarchie a za rozšíření volebního práva i mezi

méně majetné vrstvy. K česko-německému vyrovnání v Rakousku

-Uhersku sice nikdy nedošlo, ale i s přispěním českých politiků azejména v souvislosti s revolučním hnutím v Rusku a pod hrozboudělnických stávek byl říšskou radou schválen nový volební zákon, který

umožňoval volit všem mužům starším čtyřiadvaceti let. Poprvé setakto volilo již v roce 1907.

O zlepšení podmínek pro manuálně pracující usilovalaČeskoslovanská sociálně demokratická strana dělnická, zatímco rolníky avenkov zastupovala Agrární strana, vedená Antonínem Švehlou. NaMoraArcikníže Karel, pozdější císař Karel I., návštěvou na plzeňských dostizích

v roce 1907 Marie Michlová

─ 12 ─

vě byly populární strany spojené s vírou, tedy strany katolické akřesťansko-sociální. Strana národně sociální přilákala kromě nacionálně

smýšlejících dělníků také nižší střední vrstvu. O oddělení českých

zemí od monarchie tehdy uvažovali jen radikálové (tzv. omladináři

a pokrokáři), mj. Tomáš Garrigue Masaryk, avšak tyto směry získaly

důvěru až koncem války, do té doby dávali voliči přednost sociálním

demokratům a agrárníkům.

Významné osobnosti (v abecedním pořadí)

Edvard Beneš (28. květen 1884, Kožlany – 3. září 1948, Sezimovo

Ústí) byl československým prezidentem a působil jako vůdčí osobnost

Účastníci všesokolského sletu v Turnově

v roce 1907

BYLI JSME A BUDEM aneb česká každodennost 1914-1918

─ 13 ─

v prvním i druhém odboji. Doktorát z práv získal roku 1908 vefrancouzském Dijonu, habilitoval se v oboru filozofie. Během prvnísvětové války pobýval v Paříži, kde organizoval protirakouský odboj akurýrní službu pro spojení s domácím odbojem. Po vyhlášení republiky

byl jmenován ministrem zahraničí a později se stal i předsedou vlády.

Jako prezident abdikoval po mnichovské dohodě a znovuzvolen byl

roku 1946, o dva roky později abdikoval a za několik týdnů zemřel.

František Ferdinand d’Este (18. prosinec 1863, Štýrský Hradec –

28. červen 1914, Sarajevo) byl následník rakousko-uherského trůnu

a synovec Františka Josefa I. V českých zemích vlastnil zámkyKonopiště a Chlum u Třeboně. Atentátu, který byl spáchán na něj a jeho

milovanou manželku Žofii (pocházela z českého rodu Chotků) vSarajevu oba podlehli. Byl vášnivým lovcem. V celé monarchii byl spíše

neoblíbený.

František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916,tamtéž) byl rakouský císař a (mj.) český a uherský král. Na trůn nastoupil

v revolučním roce 1848 poté, co se jeho strýc Ferdinand I. Dobrotivý

vzdal vlády. Mladičký císař měl absolutistické tendence, ale díkyŘíjnovému diplomu z roku 1860 otevřel Rakousku cestu ke konstituční

monarchii a o sedm let později přistoupil i na vyrovnání s Uherskem,

čímž vzniklo Rakousko-Uhersko. Roku 1854 se oženil se svousestřenicí Alžbětou Bavorskou, zvanou Sissi, která byla pozdějizavražděna. Jejich jediný syn Rudolf spáchal roku 1889 sebevraždu. František

Josef I. byl jedním z nejdéle vládnoucích panovníků na světě a v posledních desetiletích své vlády patřil k nejoblíbenějším habsburským

panovníkům, ale jeho pohřeb byl zastíněn válečnými událostmi.

Karel I. (17. srpen 1887, Persenbeug – 1. duben 1922, Funchal

na Madeiře) byl poslední rakouský císař, český a uherský král,synobr />



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist