načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Budovy bez bariér -- návrhy a realizace - Irena Šestáková; Pavel Lupač

Budovy bez bariér -- návrhy a realizace
-7%
sleva

Elektronická kniha: Budovy bez bariér -- návrhy a realizace
Autor: ;

Bezbariérové prostředí slouží všem lidem ve všech situacích a etapách života, nejen vozíčkářům, jak by se na první pohled mohlo zdát. Osobám s kočárkem, starším osobám, lidem ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  89 Kč 83
+
-
2,8
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 125
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (převážně barev.), plány
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3225-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Bezbariérové prostředí slouží všem lidem ve všech situacích a etapách života, nejen vozíčkářům, jak by se na první pohled mohlo zdát. Osobám s kočárkem, starším osobám, lidem po úrazu, dlouhodobě nemocným, osobám se sluchovým a zrakovým postižením, těm všem je třeba umožnit větší sociální integraci, nezávislý pohyb a způsob života. Předkládaná publikace je vysoce aktuální, neboť reaguje na vyhlášku č. 398/2009 Sb. z 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Nejedná se však jen o doslovnou citaci platné vyhlášky, autoři upozorňují na některé její podstatné části a komentují je tak, aby si každý čtenář mohl ujasnit, jak vzniká kvalitní návrh prostředí respektující potřeby osob s omezenou schopností pohybu či osob se smyslovým nebo mentálním handicapem. Citovanou vyhlášku doprovází mnoho názorných obrázků, které pomáhají jednotlivé, ne vždy zcela jasné předpisy pochopit. (návrhy a realizace)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Autorka publikace doc. Ing. arch. Irena Šestáková je pedagogem na Českém vysokém učení technickém v Praze na Fakultě architektury. Autor publikace Ing. arch. Pavel Lupač je studentem doktorského studia na Českém vysokém učení technickém v Praze na Fakultě architektury. Publikace vznikla na základě spolupráce se studenty Fakulty architektury a její téma koresponduje s hlavními směry výzkumu na fakultě. Velké poděkování patří Ing. Marii Málkové z Pražské organizace vozíčkářů za pomoc při objasňování některých nejasných formulací zpracované vyhlášky. Doc. Ing. arch. Irena Šestáková, Ing. arch. Pavel Lupač Budovy bez bariér Návrhy a realizace Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4052. publikaci Odpovědná redaktorka Věra Slavíková Sazba Jan Šístek Kresba na obálce Pavel Lupač Fotografi e a kresby v textu z archivu autorů Počet stran 128 První vydání, Praha 2010 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod © Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2010 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-3225-1 5 Obsah Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2 Řešení parteru a přístupů do staveb, parkování . . . . . . . . . . . . . . 13 2.1 Komunikace pro chodce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2.1.1 Komunikace pro chodce – základní požadavky . . . . . . . . . 13 2.1.2 Přechody pro chodce, místa pro přecházení a koridory pro přecházení tramvajového pásu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 2.1.3 Nástupiště veřejné dopravy a zpevněné plochy železnice . . . . 19 2.1.4 Výkopy a stanoviště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 2.2 Přístupy do staveb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 2.3 Parkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 2.3.1 Parkovací stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 2.3.2 Parkovací stání pro vozidla osob doprovázejících dítě v kočárku . . 23 3 Stavby občanského vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3.1 Zajištění přístupu do objektů občanského vybavení . . . . . . . . . . . 26 3.2 Záchody, sprchy a šatny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 3.3 Prostory pro shromažďování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 3.4 Ubytovací zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 3.5 Bazény . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 3.6 Sportoviště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 3.7 Školy, předškolní a školská zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 3.8 Orientace veřejnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 4 Bytové domy, upravitelné byty a byty zvláštního určení . . . . . . . . . 35 4.1 Bytový dům obsahující byt zvláštního určení. . . . . . . . . . . . . . . 35 4.1.1 Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu. . . . . . . . 35 4.1.2 Řešení pro osoby s omezenou schopností orientace – osoby se zrakovým postižením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 4.2 Upravitelný byt, byt zvláštního určení a obytné části staveb pro sociální služby – dispoziční řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 4.2.1 Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu. . . . . . . . 37 4.2.2 Řešení pro osoby s omezenou schopností orientace – osoby se zrakovým postižením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 5 Stavby pro výkon práce, chráněné dílny . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 6 Základní prvky bezbariérového užívání staveb . . . . . . . . . . . . . . 43 6.1 Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu . . . . . . . . . . . 43 6.2 Řešení pro osoby s omezenou schopností orientace – osoby se zrakovým postižením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 6.2.1 Přirozená vodicí linie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 6 Budovy bez bariér 6.2.2 Umělá vodicí linie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 6.2.3 Doplňující hmatové informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 6.2.4 Akustický prvek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 6.2.5 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 6.3 Řešení pro osoby s omezenou schopností orientace – osoby se sluchovým postižením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 7 Schodiště a vyrovnávací schody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 8 Výtahy, zdvihací plošiny, pohyblivé schody a pohyblivé chodníky . . . 64 8.1 Výtahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 8.2 Zdvihací plošiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 8.3 Pohyblivé schody a chodníky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 9 Vstupy do budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 10 Bezbariérové rampy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 11 Dveře a okna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 11.1 Dveře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 11.2 Okna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 12 Hygienická zařízení a šatny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 12.1 Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu . . . . . . . . . . . 84 12.1.1 Kabiny WC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 12.1.2 Koupelny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 12.1.3 Přebalovací kabina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 12.2 Řešení pro osoby s omezenou schopností orientace – osoby se zrakovým postižením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 13 Bez bariér . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 13.1 Bariéry a pohyb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 13.2 Bariéry a bydlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 13.3 Bydlení pro všechny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 13.3.1 Obytný prostor a hygienické zázemí . . . . . . . . . . . . . . . 114 13.3.2 Kuchyně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 13.3.3 Světlo a barvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 13.3.4 Kontrast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 13.4 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 14 Rejstřík pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 15 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 7 Úvod Úvod Za posledních dvacet let došlo v naší zemi k řadě, většinou pozitivních, změn. Pokrok je vidět v humanizační oblasti, zlepšují se technické možnosti, rozvíjí se oblast sociální, významnější roli v životě společnosti hraje sociologie. Vznikla řada zájmových institucí, které zaměřují svou pozornost do mnoha oblastí života společnosti, jako je ochrana životního prostředí, péče o zdraví, pozornost se věnuje také občanům se zdravotním postižením. Je třeba si uvědomit, že osob s omezenou schopností pohybu či orientace žije v Evropě asi 10 %, v České republice přibližně 1,2 miliónu. Do této skupiny je nutno započítat nejen občany s různými typy zdravotního postižení, ale i značnou část seniorů, jejichž počet se díky pokroku v medicíně stále zvětšuje. U nikoliv nepodstatné části obyvatelstva se projevuje nesoulad mezi ekologickými možnostmi člověka a ekologickou hodnotou jeho životního prostředí, které je orientováno především na většinovou a zdravou populaci. Při bilancování uplynulých dvaceti let padají velká slova, posuzují se všechny změny, ke kterým došlo. Na prvním místě bývají zmiňovány svoboda vyjadřování, svoboda vyznání či svoboda politické volby. To vše platí a je toho mnohem víc – od životního prostředí až po životní úroveň. Naše společnost prožívá nejlepší období své historie, a to bez ohledu na to, co nás v životě trápí. Existuje však jedna změna, která se při bilancování tak často nezmiňuje. Naučili jsme se, že je potřeba pomáhat slabším, pochopili jsme, že ten, kdo je jiný, nemusí být hned divný. Přestali jsme osoby s handicapem považovat za méněcenné či bezprávné a odstraňovat je z veřejného prostoru, aby nenarušovaly obraz zdravé socialistické společnosti. Pochopili jsme slovo charita, podporujeme různé nadace a obecně prospěšné společnosti. A konečně začínáme chápat, že v životě každého člověka může nastat situace, kdy potřebuje pomoc jiných. Tento pohled se promítá do všech oblastí života společnosti a nemůže tedy vynechat ani architekturu. Je potěšitelné, že bylo dosaženo výrazných změn, i když se nedá říci, že současná legislativa je již dokonalá a je vždy dodržována. Proto je v prvé řadě třeba odstranit bariéry v navyklém způsobu myšlení a zároveň s tím i nedostatky v právních předpisech, bariéry komunikační a v neposlední řadě architektonické. Počátek změn musí začínat již u autora stavby, každý projektant si musí být vědom toho, že hledisko bezbariérovosti patří mezi základní aspekty, na které je třeba brát zřetel, stejně jako například na konstrukční, provozní, technologické nebo hygienické zásady. Má-li být u nás naplňována Listina základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního řádu, musí být vytvořeny rovné podmínky i pro osoby s handicapem, tedy odstraněna jejich diskriminace, podporován nezávislý způsob života a větší sociální integrace. Je třeba jim umožnit získat vzdělání, kvalifi kaci, zaměstnání, zlepšit kvalitu a dostupnost péče a pomůcek a v neposlední řadě, jim zajistit i odpovídající bydlení. Vyhláška č. 398/2009 Sb., která vešla v platnost v listopadu roku 2009, má již řadu kritiků, v některých bodech je dokonce v rozporu s platnými zákony. Naším záměrem 8 Budovy bez bariér proto není pouze doslovně tuto vyhlášku citovat, ale také upozornit na některé její důležité části a okomentovat je tak, aby si každý čtenář mohl ujasnit, jak vybudovat prostředí respektující potřeby všech členů společnosti, do níž neodmyslitelně patří také osoby s omezenou schopností pohybu či osoby se smyslovým nebo mentálním handicapem. Je třeba si uvědomit, že zdravý rozum, vzájemná komunikace mezi investory, projektanty, úřady a budoucími uživateli, by měly vést k návrhům a realizacím, které jsou funkční a vyhovují nejen platné legislativě, ale hlavně všem uživatelům. Ve sporných případech, kdy řešení není jednoznačné, by mělo docházet k rozumným kompromisům, které usnadní život nejen osobám s handicapem. Zejména při renovacích stávajících objektů a parteru v historických jádrech měst je třeba ke každému řešení přistupovat individuálně. 9 Základní pojmy 1 Základní pojmy Platným právním předpisem při navrhování objektů z hlediska bezbariérovosti je vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb 1 včetně příloh. Pojem bezbariérová přístupnost a užívání stavby zahrnuje soubor technických, případně technicko-administrativních opatření, zajišťujících samostatný pohyb (tzn. bez pomoci další osoby) a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace, které vyhláška defi nuje takto: • osoby s pohybovým postižením; • osoby se zrakovým postižením; • osoby se sluchovým postižením; • osoby s mentálním postižením; • osoby pokročilého věku; • těhotné ženy; • osoby doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Podle výše zmíněné vyhlášky se postupuje: • při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí; • při zpracování jednoduchého technického popisu záměru pro vydání územního souhlasu; • při zpracování projektové dokumentace; • při povolování nebo ohlašování a provádění staveb; • při vydávání kolaudačního souhlasu; • při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení; • při kontrolních prohlídkách staveb. Vyhláška se vztahuje na tyto typy staveb nebo části staveb: • stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství; • stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností; • společné prostory a domovní vybavení bytových domů obsahujících více než 3 byty, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení; • stavby pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením. Ustanovení této vyhlášky se uplatní také u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné územně – technické nebo stavebně – technické důvody nevylučují. U staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče. 1 Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb ze dne 5. listopadu 2009. 10 Budovy bez bariér Limitujícími kritérii pro technické řešení bezbariérového přístupu a užívání stavby jsou podmínky pro osoby používající vozík nebo vysoké podpůrné hole (berle), případně osoby s těžkým smyslovým postižením. Následující obrázky informují o prostorových požadavcích osob s rozdílnými handicapy. Obr. 1.1 Základní rozměry vozíku Obr. 1.2 Dosahové vzdálenosti osoby na vozíku 11 Základní pojmy Obr. 1.3 Prostorové požadavky – osoba bez opory, osoba o berlích, osoba s chodítkem, nevidomý, nevidomý se psem, osoba s kočárkem, vozíčkář, vozíčkář s asistencí Obr. 1.4 Prostorové požadavky – chodby, průchody 12 Budovy bez bariér Slouží-li části jedné stavby rozdílným účelům, posuzují se jednotlivé části samostatně podle příslušných ustanovení výše uvedené vyhlášky a jejích příloh. Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně požadavkům těchto norem. Bezbariérové užívání stavby musí být zajištěno po celou dobu její životnosti. Při odstranění stavby nebo změně dopravního značení musí být provedeny také příslušné změny pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, zejména musí být provedeny příslušné změny v hmatových prvcích a akustickém vedení a informacích pro osoby se zrakovým postižením. 13 Řešení parteru a přístupů do staveb, parkování 2 Řešení parteru a přístupů do staveb, parkování Sociální integrace je rovnoprávné začlenění specifi cké skupiny lidí do života společnosti, do vzdělávacího i pracovního procesu. Je to splynutí handicapovaného se společností, předpokládá samostatnost a nezávislost jedince, jenž nevyžaduje zvláštní ohledy nebo přístupy ze strany přirozeného prostředí. 2 Bez vytvoření vhodných životních podmínek je tato integrace komplikovanější. Projektant tyto podmínky spoluvytváří, je proto třeba, aby již ve fázi urbanistického návrhu naprosto přirozeně počítal s osobami s handicapem a vytvořil projekt s ohledem na jejich potřeby. Zejména při návrhu obytných souborů a dislokací objektů pro sociální a ošetřovatelskou péči je třeba počítat nejen s přírodními podmínkami lokality (ráz krajiny, konfi gurace terénu, klimatické podmínky), ale i s bezkolizní návazností na občanskou vybavenost a dopravu. Dosud se ještě stává, že je bezbariérově přístupný objekt izolován svým nevhodným umístěním. Samostatnost a nezávislost handicapovaného jedince tak končí na prahu tohoto objektu. 2.1 Komunikace pro chodce Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Komunikace pro chodce dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. jsou: • chodníky; • stezky; • prahy; • pásy pro chodce; • ostatní pochozí plochy (náměstí, obytné a pěší zóny). 2.1.1 Komunikace pro chodce – základní požadavky • min. šířka 1500 mm včetně bezpečnostních odstupů (rozpor s ČSN 73 6110); • výškové rozdíly nesmí být vyšší než 20 mm, jinak musí být řešeny výtahy nebo v odůvodněných případech u změn dokončených staveb zdvihacími plošinami (řešení menších výškových rozdílů výtahy je nereálné a ekonomicky velice náročné, menší rozdíly jsou řešitelné rampou); • podélný sklon v poměru max. 1 : 12 (8,33 %) a příčný sklon v poměru max. 1 : 50 (2,0 %), u mostních objektů v poměru max. 1 : 40 (2,5 %); 2 Libor Novosad: Základy speciálního poradenství – Portál, Praha 2000. 14 Budovy bez bariér • úseky s podélným sklonem větším než 1 : 20 (5,0 %) a delším než 200 m – musí být zřízena odpočívadla o délce min. 1500 mm, která mají sklon pouze v jednom směru v poměru max. 1 : 50 (2,0 %); • překážky na komunikacích (telefonní automaty, lavičky, pultový prodej, výkladce, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení, stromy atd.) musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí prostor podél přirozené vodicí linie šířky min. 1500 mm; • technické vybavení komunikace lze v odůvodněných případech umístit tak, že bude průchozí prostor místně zúžen až na 900 mm; • nad komunikacemi pro chodce mohou být v prostoru ve výšce 250–2200 mm nad povrchem umístěny pouze pevné části stavby, které vystupují z obrysu stěn max. 100 mm (vykládce, technická a jiná zařízení, technické vybavení staveb obdobného charakteru); • u zařizovacích předmětů a technického vybavení staveb délky do 400 mm (měřeno souběžně se stěnou stavby) lze tuto hodnotu zvýšit na 300 mm; • snížený obrubník s výškou menší než 80 mm nad pojížděným pásem nebo s příčným sklonem menším než 1 : 2,5 (40,0 %) musí být opatřen varovným pásem; • na rozhraní mezi pásem pro chodce a pásem pro cyklisty nebo in-line brusle s výškovým rozdílem menším než 80 mm musí být zřízen hmatný pás, který je součástí bezpečnostního odstupu; • na začátku (konci) obytné a pěší zóny se zřizuje signální a varovný pás; • vstup ze zóny na chodník označuje signální pás; • vstup ze zóny na vozovku označuje varovný pás; • v obytné a pěší zóně musí být systém přirozených nebo umělých vodicích linií; • hranice nezvýšeného autobusového, trolejbusového nebo tramvajového pásu se v obytné nebo pěší zóně označuje varovným pásem. Podrobnosti o provádění hmatových úprav na místních komunikacích stanoví příslušné normové hodnoty. Umístění a zabezpečení městského mobiliáře, staveb pro reklamu, informačních a reklamních zařízení, předzahrádek restaurací, prodejních stánků, venkovních pultů a obdobných konstrukcí musí respektovat přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru. Prostory pro nejméně 20 % veřejných telefonních automatů, samoobslužných informací a obdobných zařízení, poštovních schránek, pokladen a přepážek musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Tyto prostory a zařízení musí být označeny příslušnými symboly. Pochozí plochy čerpacích stanic pohonných hmot nejsou určeny k samostatnému užívání osobami se zrakovým postižením (orientační majáčky, signální a varovné pásy se na těchto plochách neprovádějí). Požadavky na vizuálně kontrastní označení skleněných ploch, schodů a předmětů nejsou dotčeny. 15 Řešení parteru a přístupů do staveb, parkování 2.1.2 Přechody pro chodce, místa pro přecházení a koridory pro přecházení tramvajového pásu Přechody pro chodce bez řízení světelnou signalizací a místa pro přecházení Všeobecné zásady: • max. přes dva protisměrné jízdní pruhy (tzn. dvoupruhovou obousměrnou komunikaci); • přes dva souběžné jízdní pruhy před křižovatkou, z nichž jeden je pro odbočování vlevo nebo vpravo se připouští; • nově navrhované komunikace – max. délka neděleného přechodu mezi jeho obrubami v ose přecházení 6500 mm; • změna dokončené stavby se stávajícím přechodem – délka může být max. 7000 mm. Přechody pro chodce řízené světelnou signalizací Všeobecné zásady: • navrhovány vždy přes dva nebo více jízdních pruhů; • nově navrhované komunikace – max. délka neděleného přechodu mezi jeho obrubami v ose přecházení 9500 mm; • v odůvodněných případech se u změn dokončených staveb v zastavěném území může tato hodnota zvýšit až na 12 000 mm a na komunikacích s nezvýšeným tramvajovým pásem až na 17 000 mm. Pro zkrácení přechodů pro chodce na přípustnou délku se použijí opatření odpovídající příslušným normovým hodnotám. Prodloužení délek přechodů pro chodce nejvíce o 1000 mm se připouští jen tam, kde je odůvodněno obalovými křivkami, úhlem napojení vedlejší komunikace nebo šířkou jízdních pruhů. Dopravní značení se provádí podle jiného právního předpisu. Výjezdy z požární stanice se vybavují varovnými pásy a akustickou signalizací pro nevidomé, popřípadě vodicím pásem přechodu. Akustické signály: • případná dálková aktivace akustických signálů pro nevidomé se provádí ze vzdálenosti 40 m; • všechna akustická návěstidla, která jsou od sebe vzdálená méně než 4 m, se vybavují tlačítkem pro nevidomé umístěným ve směru příslušného přecházení, kterým nevidomý po dobu stisku vypne akustické signály určené pro ostatní směry přecházení. Směrové vedení signálního pásu musí být umístěno v prodloužené ose přechodu nebo alespoň rovnoběžně s ní. U změn dokončených staveb mohou být signální pásy a vodicí pás přechodu provedeny jen v případě, že bude zajištěna bezpečnost při přecházení osob se zrakovým postižením. + 16 Budovy bez bariér Obr. 2.1 Přechod pro chodce – detail  musí mít obrubník s výškou max. 20 mm;  navazující šikmé plochy pro chodce smí mít podélný sklon v poměru max. 1 : 8 (12,5 %) a příčný sklon v poměru max. 1 : 50 (2,0 %);  přechody opatřené světelnou signalizací musí být opatřeny též akustickou signalizací pro pozemní komunikace (akustické signály stanoví právní předpis);  sloupek signalizace se umisťuje nejdále 750 mm od bezpečnostního odstupu a zpravidla do osy signálního pásu (v souběhu přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty nebo v jiných odůvodněných případech se tento sloupek umisťuje do vzdálenosti 900–1200 mm od okraje signálního pásu);  tlačítko pro ovládání signalizace chodci musí být umístěno ve výšce max. 1200 mm od úrovně komunikace pro chodce;  přechody pro chodce se vybavují signálními a varovnými pásy, popřípadě vodicím pásem přechodu (podrobnosti o provádění hmatových úprav stanoví příslušné normové hodnoty). 17 Řešení parteru a přístupů do staveb, parkování Obr. 2.2 Přechody pro chodce  trasa přechodu (na obrázku vpravo) je vedená z oblouku, proto musí být použit vodicí pás přechodu šířky 550 mm (2×3 nebo 2×2 pásky);  v místě, kde se spojují dvě trasy signálních pásů, musí být signální pásy přerušeny v délce odpovídající jejich šířce. Obr. 2.3 Přechod pro chodce  trasa přechodu je vedena v šikmém směru, proto musí být použit vodicí pás přechodu šířky 550 mm (2×3 nebo 2×2 pásky). 18 Budovy bez bariér Obr. 2.4 Koridor pro přecházení tramvajového pásu  koridor y pro přecházení tramvajového pásu se v ybavují varovnými a signálními pásy odsazenými o 0,3 m od varovných pásů (u nástupních ostrůvků lze z prostorových důvodů od tohoto odsazení upustit);  koridory pro přecházení tramvajového pásu vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též akustickou signalizací pro pozemní komunikace;  sloupek chodecké signalizace se umisťuje nejdále 750 mm od bezpečnostního odstupu a zpravidla do osy signálního pásu (v souběhu koridoru pro přecházení tramvajového pásu a přejezdu pro cyklisty nebo v jiných odůvodněných případech se tento sloupek umisťuje do vzdálenosti 900–1200 mm od okraje signálního pásu).


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist