Broučci: Broučkovy pohádky - Jan Karafiát

JAN KARAFIÁT

4. 1. 1846 - 31. 1. 1929

Český prozaik, básník, evangelický kazatel a teolog, autor odborných teologických prací. Pocházel ze starého a vzdělaného rodu Karafátů z Jimramova, kde se rovněž narodil. Evangelickým farářem byl už jeho strýc Václav Karafiát, který studoval s F. Palackým v Prešpurku, známými vlastenci a milovníky knih byli v 19. století i další členové rodu.
Sám Jan studoval teologii v Berlíně, Bonnu a Vídni (1866-69) a stal se pak správcem evangelického semináře v Čáslavi (1762-64). V letech 1871-72 pobýval ve Skotsku. Poté působil v letech 1874-95 na faře ve Hrubé Lhotě na Valašsku. Pro rozpory s církevní radou ve Vídni odešel do Prahy, kde žil jako soukromník.
Po deset let tu vydával dvouměsíčník Reformované listy, které ponejvíce zaplňoval sám články o biblických studiích a kázáními. Vedle toho anonymně publikoval i teologické spisy a povídky. Pustil se rovněž do revize textů Bible kralické (1920), ovšem lpění na původním jazyku a vlastní teologické interpretace text natolik zatemnily, že je na mnoha místech nesrozumitelný. Proslul však zejména jako autor klasické knížky pro děti - Broučci (1876) - ve které dětská fantazie přirozeně splývá se všední realitou. S poetickou obrazností dokázal snad jako jediný dětem říci, že na světě je smrt, aniž by je vylekal. Další pokračování Broučků ani Karafiátův pětisvazkový vlastní životopis už větší popularity nedosáhly.
Zemřel v Praze, pohřben byl na Vinohradech.