načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Bratrstvo – 2.vyd. -- Všední a dramatické dny československých legií v Rusku 1914–1918 – Dalibor Vácha

Bratrstvo - 2.vyd. -- Všední a dramatické dny československých legií v Rusku 1914–1918

Elektronická kniha: Bratrstvo - 2.vyd.
Autor: Dalibor Vácha
Podnázev: Všední a dramatické dny československých legií v Rusku 1914–1918

– Kniha se zaměřuje především na málo připomínanou skutečnost, která dnes již zaniká pod nánosem času i utvářením poněkud zjednodušeného obrazu legií - že totiž československé dobrovolnické vojsko v Rusku bylo složeno ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  159
+
-
5,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EPOCHA
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 336
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-017-9440-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha se zaměřuje především na málo připomínanou skutečnost, která dnes již zaniká pod nánosem času i utvářením poněkud zjednodušeného obrazu legií - že totiž československé dobrovolnické vojsko v Rusku bylo složeno z obyčejných mužů. Autor nabízí neotřelý pohled na jinak známou problematiku vykreslením jejího plastičtějšího obrazu v protikladu k poměrně plochému výkladu ryze faktografických publikací. Záměrem je ukázat čtenáři také jinou stránku tohoto válečného konfliktu, než může vnímat optikou převážné většiny u nás dosud vydaných prací o válce. Tato práce se proto prioritně zabývá každodenností českých a slovenských dobrovolců (jak si tehdy sami říkali) na Rusi v období od léta 1914 do předjaří 1918.
Čtenář se tak může například dozvědět, jak žili (a přežili) v ruských zajateckých táborech a co vše je mohlo motivovat ke vstupu do legií. Ke sledovaným otázkám patří také jejich ubytování, strava, formy trávení volného času či kontakty s místním obyvatelstvem. Ve frontové každodennosti nechybí vedle samotného boje ani vnímání smrti, zranění a nemoci, stejně jako zimy, hladu, vlivu cizího prostředí a mnoha jiných stresujících faktorů, které lze označit za traumata války. Tato svědectví a často až fascinující příběhy jsou v textu spojeny se jmény a osudy konkrétních legionářů.
Autor ve své práci využil rozsáhlé škály pramenů, k nimž kromě moderních domácích a zahraničních odborných studií patřilo rovněž velké množství dnes již zapomenutých titulů prvorepublikové legionářské literatury, vzpomínky, deníky, beletrie či divadelní hry. Text je bohatě doplněn i dosud neznámými obrazovými přílohami. Na předkládanou publikaci bude úzce navazovat druhý svazek, pokrývající neméně poutavá léta 1918–1920.

Zařazeno v kategoriích
Dalibor Vácha - další tituly autora:
 (e-book)
Srdce tak bohaté na život -- Rudolf Medek a jeho doba (1890-1940) Srdce tak bohaté na život
Bratrstvo - Všední a dramatické dny československých legií v Rusku 1914-1918 Bratrstvo
 (e-book)
Hoří už Praha? Hoří už Praha?
 (e-book)
Hranice Hranice
 (e-book)
Cestou Cestou
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

T

R

A

U

M

AT

A

V

Á

L

K

Y

Bratrstvo vstup.qxp:Sestava 1 2/2/15 9:48 PM Stránka 1

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 1 31 08 2018 12:22:54


Bratrstvo vstup.qxp:Sestava 1 2/2/15 9:48 PM Stránka 2

DALIBOR VÁCHA

BRATRSTVO

Bratrstvo vstup.qxp:Sestava 1 2/2/15 9:48 PM Stránka 3

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 2 31 08 2018 12:22:54


DALIBOR VÁCHA

BRATRSTVO

Bratrstvo vstup.qxp:Sestava 1 2/2/15 9:48 PM Stránka 3

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 3 31 08 2018 12:22:54


DALI BOR VÁCHA

VŠEDNÍ A DRAMATICKÉ DNY

ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ

V RUSKU (1914–1918)

NAKLADATELSTVÍ

C

-

POCHA

C

-

B R ATRST VO

Bratrstvo vstup.qxp:Sestava 1 2/2/15 9:48 PM Stránka 5

Ediční rada edice Traumata války

plk. v záloze MUDr. Pavel Budinský, Ph.D., MBA

Československá obec legionářská

Mgr. Jakub Drábik, Ph.D.

Historický ústav Slovenskej akadémie vied

PhDr. Roman Kodet, Ph.D.

Katedra historických věd

Západočeské univerzity v Plzni

prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc., dr. h. c.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Technická univerzita Liberec

doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc.

Historický ústav AV ČR, v.v.i.

doc. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D.

Katedra historických věd

Západočeské univerzity v Plzni

T

R

A

U

M

AT

A

V

Á

L

K

Y

JandakArmenskagenocida_GU_Sestava 1 8/16/18 9:23 AM Page 4

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 4 31 08 2018 12:22:54


DALI BOR VÁCHA

VŠEDNÍ A DRAMATICKÉ DNY

ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ

V RUSKU (1914–1918)

NAKLADATELSTVÍ

C

-

POCHA

C

-

B R ATRST VO

Bratrstvo vstup.qxp:Sestava 1 2/2/15 9:48 PM Stránka 5

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 5 31 08 2018 12:22:54


Copyright © Dalibor Vácha, 2015, 2018

Cover © Karel Kárász, 2015, 2018

Czech Edition © Nakladatelství Epocha, Praha 2015, 2018

ISBN 978-80-7557-137-3 (print)

ISBN 978-80-7557-590-6 (ePub)

ISBN 978-80-7557-591-3 (mobi)

ISBN 978-80-7557-592-0 (pdf )

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 6 31 08 2018 12:22:54


Obsah

Úvodem 9 Kapitola první Česká družina 15 I Krajané a „noví Češi“ 16 II Vstup do České družiny 26 III Svěcení praporu 41 Kapitola druhá V zajetí 53 I Z rakousko-uherské armády do ruského lágru 55 II Zajatecká každodennost

Jídlo – ubytování – práce – volný čas 70 III Do legií 114 Kapitola třetí Na frontě 137 I Frontová každodennost

Ubytování – stravování – hygiena – kriminalita – Vánoce 150 II Válka a revoluce 171

Rozvědky 171

Rusko a revoluce 184

Zborov 203

Ústup 214 III Zranění, nemoc a smrt

Zdravotnictví v České družině

a v jejích nástupnických formacích 224

Nemoci a zranění 227

Smrt 232

Pohřeb a komemorace 246

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 7 31 08 2018 12:22:54


Kapitola čtvrtá

V zázemí 251

I Týlová každodennost

Ubytování – vojenské povinnosti – stravování – volný čas 253

II Koheze, esprit-de-corps nebo bratrství? 293

Místo závěru 310

Výběr z vydaných pramenů 312

Výběr z odborné literatury 322

Résumé 333

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 8 31 08 2018 12:22:54


9

Úvodem

Jsme ostrov v bouři,“ řekl k vojákům ztlumeně. „Kolem nás je rozbouře

né, zdivočelé moře. Pohleďte na Rusko... jedeme z Petrohradu, viděli jsme

tam pokus o rozvrat, viděli jsme frontu, bratříčkování s Němci, neocho

tu bojovat za svobodu vlasti... a ví Bůh, co všecko jsme ještě viděli a co

všecko ještě uvidíme... musíme se bránit... k tomu je potřebí, abychom se

všichni sjednotili, byli svými; věřili si, nerozptylovali svých sil. Jsme ostrov

v bouři...

Rudolf Medek, Ostrov v bouři, s 152

Proč vůbec ještě psát o československých legiích v Rusku? Není toto téma

dostatečně prozkoumané? Není to dnes už jen nošením dříví do lesa?

Není Při pohledu do soupisu literatury o legiích by se mohlo zdát, že

co nevyčerpala bohatá meziválečná historiografie (za všechny například

monumentální kronika Za svobodu), doplnily nové publikace vydané

po roce 1989 Předkládaná kniha však nemá v úmyslu revidovat fakta

uvedená v desítkách či stovkách již vydaných knih nebo přinášet nové

„převratné“ skutečnosti – například ke stále diskutované otázce ruského

státního zlatého pokladu v rukou československých legionářů

Nejedná se o knihu oslavnou či naopak démonizující Pokouší se pře

devším zaměřit na málo připomínanou skutečnost, že československé

dobrovolnické vojsko v Rusku bylo složeno z obyčejných mužů Tento

fakt se totiž pozvolna, ale zřetelně ztrácí pod nánosem času i utvářením

leckdy zjednodušeného obrazu legií, jak jej občas předkládají i nověj

ší publikace či texty Záměrem této knihy je ukázat čtenáři také jinou

stránku legionářského příběhu i celého válečného konfliktu v letech

1914–1918, než může vnímat optikou převážné většiny dosud vyda

ných prací Samotný boj totiž v každé válce tvoří možná (možná!) tu

nejdramatičtější kapitolu, nikoliv však jedinou a rozhodně ne tu úplně

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 9 31 08 2018 12:22:54


10 Úvodem nejzajímavější V předkládané knize ale nestojí boj a válčení v úplném centru pozornosti, i když prostoru je mu věnováno rovněž vcelku dost Zabývá se prioritně různými stránkami každodennosti českých a slovenských dobrovolců (jak si tehdy sami říkali) na Rusi v letech první světové války Přínosem může být i rozsáhlá část věnovaná životu budoucích dobrovolců v ruských zajateckých lágrech Tato problematika dosud nebyla uceleně zpracována, ač má v dějinách československých legií nezastupitelné místo

Komu je kniha určena? Jak čtenáři již poučenému, tak i tomu, který o této části našich dějin vlastně nic neví První skupině čtenářů autor nabízí snad neotřelý pohled na známou problematiku a měl by jí pomoci vytvořit plastičtější obraz v protikladu k poměrně plochému výkladu čistě faktografických studií a publikací Pro druhou skupinu se kniha může stát bránou k další četbě o mužích, kterým se v meziválečném období dostalo označení legionáři A může jí poodhalit kapitolu společných českých a slovenských dějin, jež se stále označuje jako „slavná“; snad právě proto se ale její aktéři často proměňují v neživoucí, strnulé ikony bez tváří a plnokrevných životů

Kniha zahrnuje období od léta 1914 do předjaří 1918 Výběr bodu, v němž jsem prozatím ukončil své vyprávění, je podložen tím, že celková situace, a tím i každodennost dobrovolců se počátkem března 1918 – v zemi postupně zachvacované občanskou válkou – dramaticky měnila Tehdy byl již dokončen výcvik legií na Ukrajině a jejich jednotky se urychleně přesunovaly směrem na východ, s akutní hrozbou německých a rakousko-uherských vojsk v zádech Ukrajinci totiž v krizi, způsobené neúspěšným vývojem svého boje za samostatnost, povolali na pomoc Ústřední mocnosti, jejichž armády se pak vydaly na pochod do nitra země Také proto na jaře 1918 dobrovolci urychleně nasedali do železničních transportů – ešelonů – a vydávali se na strastiplnou cestu Ta je dle původních plánů vedení zahraničního odboje měla zavést do zákopů západní fronty, nicméně k tomu už nemělo nikdy dojít O následujícím období zahrnujícím roky 1918–1920 a o každodennosti Čechoslováků v ruské občanské válce za jejich slavné i neslavné anabáze pojednává druhá kniha – Ostrovy v bouři

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 10 31 08 2018 12:22:54


11Úvodem

Co si pod pojmem každodennosti představit? Z hlediska historiografie je to široké pole, na němž lze zkoumat vlastně cokoliv V této knize patří k hlavním tématům například stravování – jak důležitá otázka pro každého vojáka(!), stejně jako ubytování, oblékání, ale také motivace ke vstupu do dobrovolnické formace Pro mnohé muže to byl skutečně krok do neznáma; zajetí Rakušany by pro ně znamenalo smrt na šibenici, přesto si uniformu československého dobrovolníka oblékli Obvykle se uvádí, že důvodem ke vstupu do legií bylo vlastenectví Čtenář se záhy přesvědčí, že autor s takovým tvrzením zcela nepolemizuje, ale že ukazuje celou škálu dalších, neméně důležitých důvodů V souvislosti s popisem frontové každodennosti nemůže zůstat stranou ani to, jak muži vnímali smrt, zranění a nemoc, což byly fenomény provázející je na každém kroku Stejně tak způsoby trávení volného času představují klíčovou sondu do myšlení a vnímání dobrovolců – a třeba kabaretní představení i koncerty ukazují trochu více, než by se na první pohled mohlo zdát Otázky kladené v knize se tedy rozhodně vzdalují těm typu: „Kolik mužů padlo a jaké zbraně byly používány v bitvě u Zborova?“ a blíží se takovým jako: „Co vlastně jedli a jak si jídlo obstarávali?“

Zvláštností knihy by se mohly zdát některé prameny, které byly využity při bádání Není zcela obvyklé, aby se v české historiografii využívala též beletrie, divadelní hry, nebo dokonce poezie Přesto je to zcela běžný pramen pro většinu například anglosaských historiků A právě pro zkoumání každodennosti legionářů má literatura velký význam Prvorepubliková legionářská literatura (psaná legionáři o legionářích) zahrnuje stovky položek Pravda, jsou různé umělecké hodnoty, jedno však mají společné – kvalitu jako historický pramen Takové knihy pomáhají historikovi nejen při zkoumání každodennosti, ale hlavně při výzkumu toho, jak sami legionáři chtěli, aby poválečná veřejnost vnímala jejich činy Nezřídka pro ně mohlo podobné spisování znamenat jistou formu terapie Traumatické zážitky z války se zde přetavily v texty s většími či menšími uměleckými ambicemi K legionářským autorům patřili nejen Josef Kopta, František Langer nebo Rudolf Medek a Zdeněk Němeček, ale celá řada dalších, dnes zapomenutých: Rudolf Vlasák, Václav Valenta Alfa, Karel Fibich, Metoděj Pleský a mnozí další

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 11 31 08 2018 12:22:54


12 Úvodem

Téměř pro všechny československé dobrovolce (a pro miliony vojáků první světové války) znamenaly jejich válečné zážitky zásadní trauma, které si s sebou nesli do konce svých životů Není jednoduché kvantifikovat vliv konkrétních traumat na jejich psychiku i prožívání, protože nám k tomu jednoduše chybí prameny Přesto zejména v kapitole o boji a umírání lze snadno odhadnout hloubku negativního vlivu, který válka na psychiku československých dobrovolců měla Jejich skutečné válečné trauma překryla za první republiky na jedné straně oslavná legenda, ale na druhé straně bylo tehdy připomínáno články o údajně vyšší míře sebevražednosti a alkoholismu mezi legionáři Existující dílčí i komplexnější moderní výzkumy potvrzují jistý rozsah sebevražednosti a sebezničujícího alkoholismu mezi legionáři-veterány, přesto však vyvracejí zažitý fakt, že by míra těchto jevů byla vyšší než u ostatních, přibližně srovnatelných vrstev obyvatelstva Hloubku negativního válečného prožitku však lze dobře odhadnout z existujících osobních pramenů (včetně legionářské autobiografické literatury); sebevraždy a alkoholismus jsou vždy pouze jedním z průvodních jevů Kniha je zařazena do edice Traumata války ne zcela nahodile; toto rozhodnutí má podklad právě v řadě traumatizujících zážitků, jimiž byli českoslovenští legionáři v Rusku vystaveni nejen v letech 1914 až 1918, ale i ve dvou letech následujících

A možná by stálo za to osvětlit ještě dvě věci Cestu k názvu knihy a vůbec autorovu cestu k této knize

Bratrstvo. Mnohé čtenáře možná napadne souvislost s Jiráskovou husitskou trilogií, přesto se však zde jedná o podobnost čistě náhodnou I když... Jak známo, dobrovolci se mezi sebou oslovovali bratři, proto podobný název je logickým vyústěním bádání, které se mimo jiné právě vztahy mezi jednotlivci v československém vojsku zabývalo Oslovení vycházelo více ze sokolské tradice, zde však není možné vyloučit jakousi inspiraci husitstvím (což je u legionářů dosti aktuální otázka) Opominout nelze ani autorův možný odkaz na Band of Brothers (česky Bratrstvo neohrožených), historii jedné výsadkové roty americké armády za druhé světové války z pera S C Ambrose Tento historik totiž pracoval s pojmy, jako je koheze jednotky nebo esprit-de-corps, což jsou termíny důležité i pro předkládanou práci Název Bratrstvo tak asi nejlépe vystihuje obraz,

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 12 31 08 2018 12:22:54


13Úvodem

jenž si legionáři vytvářeli sami o sobě Obraz, skrze který chtěli, aby je viděli i jejich současníci a budoucí generace Bratrstvo snad vystihuje i obraz, který se zrodil v této knize

A jak jsem se jako autor této knihy a dnes již několika desítek odborných časopiseckých studií k tématu československých legií dostal? Zřejmě na úplně prvním místě stojí letmé (ještě téměř opominuté) setkání s originálem deníku legionáře Jana Faláře na praxi v prachatickém okresním archivu V návaznosti na to bylo pořízení jednoho ze svazků (jinak pětidílné) Medkovy Legionářské epopeje (proto citát v záhlaví úvodu) a Fibichovy pentalogie Povstalci (bohužel tehdy bez čtvrtého svazku) Vše doplnilo zhlédnutí filmového zpracování Langerovy Jízdní hlídky... Téma, které ve školním dějepise pro mne vlastně nebylo, i když jsem valnou část školní docházky absolvoval až po roce 1989 Na základní škole se snad ani neprobíralo a na gymnáziu pravděpodobně dopadlo stejným způsobem Ani obvyklá motivace osudem nějakého rodinného příslušníka se v mém případě nedá vysledovat O tom, že by se v širší rodině mohli „vyskytovat“ legionáři, jsem se dozvěděl až nedávno, náhodou a bezpochyby v souvislosti s mou vědeckou činností Mojí původní motivací bylo popisovat válečná dobrodružství na Sibiři (snad v návaznosti na oblibu dobrodružné četby v dětství a mládí) a pokusit se uchopit vojenské dějiny bojů okolo magistrály

Tak vypadal zárodek mého uvažování o diplomové práci Vše se však postupně změnilo až do podoby zkoumání každodennosti; ta se mně najednou zdála mnohem zajímavější Od chvíle, kdy jsem v Prachaticích držel v rukou nevelký deníček zcela nedůležitého vojáka, uplynulo hodně času Odhaloval jsem fascinující skutečnosti o vojácích, kteří „mezi bitvami“ hráli divadlo nebo kopanou O mužích, kteří dokázali postavit symfonický orchestr, jemuž tleskalo československé i ruské obecenstvo na Sibiři a Dálném východě S překvapením jsem třeba zjistil, že první československé mezistátní zápasy v kopané byly sehrány již v roce 1917 mezi legionáři a vojáky belgické jednotky obrněných aut, a tato tradice pokračovala přes fotbalové souboje s Angličany ve Vladivostoku až po soupeření na trávníku s čínskými mužstvy v Hong-Kongu Také obraz hladových vojáků, kteří si v přifrontovém území vaří typická česká

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 13 31 08 2018 12:22:54


14 Úvodem

jídla, není o nic méně fascinující; stejně jako to, jak se vyrovnávali s ci

zím prostředím či navazovali známosti s místními ruskými nebo ukra

jinskými ženami Právě z této fascinace, ovšem podpořené důkladným

studiem pramenů i inspirativních historiografických prací (zejména těch

anglosaských, které se zabývají i jinými válečnými konflikty) vznikla tato

kniha

Na tomto místě bych chtěl poděkovat zejména Robertu Sakovi, který

se bohužel vydání této knihy nedožil, a Bohumilu Jirouškovi a v nepo

slední řadě manželce Kláře

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 14 31 08 2018 12:22:54


15

Kapitola první

Česká družina

Počátek světové války zastihl hrdiny příběhu ruských legií rozeseté

po mnoha místech Evropy a vlastně i celého světa Jejich reakce na sara

jevský atentát, rakousko-uherské ultimátum Srbsku a na následnou smršť

vzájemných válečných nót se liší případ od případu Jen těžko hledat

v jejich vzpomínkách nebo deníkových záznamech něco, co by budoucí

legionáře už tehdy zásadním způsobem odlišovalo od jejich vrstevníků

a spoluobčanů Přesto je vždy něco motivovalo ke vstupu do zanedlouho

vznikajících českých dobrovolnických jednotek

Nejstarší dobrovolník Jaroslav Heyduk s praporem České družiny

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 15 31 08 2018 12:22:54


16 Kapitola první: Česká družina

I.

Krajané a „noví Češi“

Samoděržavná Rus se společně s republikánskými Spojenými státy ame

rickými stala v letech 1867–1874 nejčastějším cílem českých a sloven

ských vystěhovaleckých rodin Životní peripetie, osudy a každodenní

život českých vystěhovalců v Rusku na Volyni jsou sice na okraji zor

ného pole této knihy, ale je nutné je alespoň načrtnout Právě ze sku

piny potomků volyňských Čechů pocházela část prvních dobrovolníků

České družiny České rodiny na volyňských vesnicích zápasily s většími

či menšími existenčními problémy Překonávání politických, nábožen

ských, ekonomických, kulturních a sociálních překážek obvykle for

movalo u různorodých skupin vystěhovalců specifické strategie přežití

Některé rodiny se postupem času dostávaly do stále větší izolace od vlasti

a zvláště jazykově a ekonomicky se hlouběji integrovaly do místních po

měrů Předpokládá se, že v mnohem jednodušší pozici byli ti emigran

ti, kteří měli v dosahu další české rodiny V užším geografickém rámci

vznikaly vystěhovalecké komunity, které následovaly princip „dobrého

sousedství“ a nezřídka přejímaly některé z funkcí širší rodiny Pro členy

těchto komunit, a vystěhovalce obecně, se vžilo označení krajan (řidče

ji kolonista), které budu v tomto smyslu užívat dále v textu, stejně jako

označení ruský Čech

Zatímco ale česká krajanská komunita v Rusku byla početná – histo

rik Jiří Fidler zmiňuje asi 85 000 osob

1

–, slovenská byla mnohem slabší

a většinou rozptýlená Jozef Miloslav Országh, první slovenský dobro

volec České družiny a ve 30 letech čestný předseda Sdružení sloven

ských legionářů, uváděl 600 osob slovenské národnosti v Rusku v době

1

Jiří FIDLER, Zborov 1917. Malý encyklopedický slovník, Brno 2003, s 24

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 16 31 08 2018 12:22:54


17I. Krajané a “noví Češi”

vypuknutí války Větší organizovaná komunita (100–120 lidí) byla seskupena okolo varšavské Česko-Slovenské Besedy

2

V Rusku kromě krajanů žilo mnoho „nových Čechů“ Označuji tak skupinu vystěhovalců nebo sezonních zaměstnanců, kteří přišli do Ruska mezi lety 1900–1914 a ještě neměli ruské občanství Nezřídka se jednalo o obchodní zástupce či zaměstnance filiálek různých firem Do vnitřně diferencované skupiny „nových Čechů“ patřilo mnoho budoucích vojenských nebo politických představitelů českého (československého) odbojového hnutí Zastávali pozice ve všech oblastech ruského hospodářského života, v mnoha městech a guberniích

Například jeden z klíčových českých krajanských politiků Bohumil Čermák řídil továrnu na tabákové výrobky, Otakar Husák byl ředitelem 2

Jozef ORSZÁGH, Slováci pri kolíske ‚Družiny‘, in: Adolf ZEMAN a kol (eds ),

Cestami odboje. Jak žily a kudy táhly československé legie III, Praha 1928, s 11; Jaroslav VACULÍK, České menšiny v Evropě a ve světě, Praha 2009, s 108

Členové českého komitétu v Kyjevě

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 17 31 08 2018 12:22:54


18 Kapitola první: Česká družina chemického závodu ve Varšavě, tamtéž působil ve stavebnictví Jan Syrový Václav Girsa provozoval v Kyjevě úspěšnou lékařskou praxi Budoucí intendant vojska Josef Vavroch vedl jako ředitel světoznámou Palkinovu restauraci v Petrohradě, ve stejném městě vlastnil klenotnickou dílnu a obchod Jan Rejman Z moskevské pobočky firmy Laurin a Klement přešli do odbojové organizace její ředitel Alois Tuček, hlavní účetní Stanislav Čeček a Jaroslav Igor Vilímek, z charkovské Vojtěch Vladimír Klecanda Zdeněk Fierlinger pracoval v Rostově na Donu pro jakousi americkou firmu, pro Francouze a Belgičany objížděl Rusko Josef Boris Wuchterle Jeden z Masarykových velkých obdivovatelů Jiří Klecanda působil v Carské ruské akademii věd jako pomocný knihovník Václav Alexandr Šidlík pracoval jako výtvarník ve Varšavě, Oděse a na Krymu Umělecky se nejsilněji prosadil Alois Babka, který přispěl k rozkvětu ruské secese

Nemálo učitelů (tělocviku apod ) a vychovatelů působilo po celém ruském impériu, mimo jiné Václav Čeřenský, Josef Švec nebo Matěj Němec

Josef Slanička pracoval jako krejčí v Kalinově oděvním závodě v Pe

trohradě Češi působili po celém Rusku jako inženýři, úředníci, sládci a v mnoha dalších profesích K odchodu z domoviny a k setrvání v Rusku je motivovaly různé faktory, včetně ekonomických, a opomenout nelze ani aspekt jakéhosi dobrodružství

Jak vnímali Češi v Rusku začátek světové války? Ten byl pro mnohé krajany v Rusku zlomovým okamžikem Ať už žili v dosud poklidné atmosféře volyňského venkova, nebo v některém z velkých měst, užívali si onoho roku 1914 léto, které se ze zpětného pohledu zdá být opravdu idylickým; už jen proto, že se srovnává s následujícími hrůzami světové války Ohlásilo ji vyvěšení mobilizačních vyhlášek Krajané, kteří mobilizaci podléhali, se museli hlásit na příslušných místech a byli zařazováni do řadových ruských jednotek; mnoho se jich v následujících letech nechalo převelet do československého vojska Na rodiny krajanů, kteří byli mobilizováni, se od té chvíle vztahovaly výhody v případě zranění nebo smrti živitele Skupina krajanů, kteří neměli status ruského občana, se ocitla ve složitější situaci Jako občané nepřátelské mocnosti se dostali do středu pozornosti ruských orgánů Mezi základní opatření carského aparátu vůči takovým usedlíkům patřilo zabavování majetku a internace Všichni

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 18 31 08 2018 12:22:54


19I. Krajané a “noví Češi”

občané německé nebo rakousko-uherské příslušnosti mužského pohlaví ve věku 18–45 let měli být zatčeni a vysídleni do určených gubernií v jihovýchodních a východních oblastech ruské říše Tam se v určených dnech museli hlásit policejním orgánům, které nad nimi vykonávaly dozor

3

V tomto směru ale nebylo možné u ruských úřadů předpokládat úplnou systematičnost nebo důslednost K nedůslednostem docházelo z nedbalosti i díky benevolenci jednotlivců To ukazuje příklad jednoho policejního úředníka, který nařízení porušil a zdůvodnil to takto: „Pane Holý [otec vypravěče, pozdějšího dobrovolníka České družiny Františka Holého, D V.], jsem nucen Vás i celou rodinu zatknout a držet pod dozorem a transportovat do zázemí, do Ruska Ale jste náš dobrý známý, jak Vás znám, tak mi podepíšete, Vy i Vaše rodina, protokol, že se nevzdálíte z našeho města bez dovolení...“

4

Díky dobrému jménu, korektním

vztahům s oficiálními místy – a vyloučit nelze ani podplácení (ač přímo v textu zmíněné není) – bylo Karlu Holému a jeho rodině povoleno zůstat v místě předválečného bydliště

Emigrantů bez ruského občanství nebylo málo Získat občanství nebylo jednoduché a jeden z mnoha omezujících faktorů představovala nutnost přestoupit na pravoslavnou víru Oproti tomu historik Jaroslav Vaculík uvádí, že dle sčítání ruského obyvatelstva z roku 1897 mělo z 27 610 Čechů na Volyni 92 % ruské občanství Hovoří bohužel ale jen o volyňských Češích a navíc se jedná o údaje vzhledem k datu počátku války neaktuální Podle vzpomínek ruských Čechů z roku 1914 se zdá, že procento krajanů bez ruského občanství bylo vyšší

5

Při dnešním nahlížení na akce krajanských hnutí na Rusi musí historik velmi opatrně posuzovat prameny Neměl by tedy v prvních 3

J VACULÍK, Ruští Češi v  předvečer a v  průběhu revolucí roku 1917, in: Jiří

HANUŠ – Radomír VLČEK (eds ), Interpretace ruské revoluce 1917, Brno 2008, s  27–46 4

Deníky starodružiníka Karla Holého, in: Jaroslava POSPÍŠILOVÁ (ed ),

Českoslovenští legionáři z okresu Hradec Králové, Hradec Králové 2000, s 100 5

Jiří HOFMAN – Václav ŠIRC – Jaroslav VACULÍK, Volyňští Češi v  prvním

a druhém odboji, Praha 2004, s 12

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 19 31 08 2018 12:22:54


20 Kapitola první: Česká družina

demonstracích a listech zasílaných na oficiální místa vidět výhradně

touhu po osvobození Čechů a Slováků nebo nekritickou lásku k Rusku

Hlavním cílem krajanských spolků bylo veřejně předvést carovi svou od

danost Zde se křížily různé motivy, od ekonomických, sociálních a se

bezáchovných až po slavofilství a rusofilství, které v této době lze vnímat

jako částečně účelovou záležitost

6

Vystěhovalci museli dokázat, že nejsou

potencionálními zrádci, za které je měly ruské úřady První demonstrace

proběhly na počátku srpna 1914 v Petrohradě, Moskvě, Kyjevě, Varšavě

6

R VLČEK, Místo a úloha slovanství v  procesu formování moderního českého

národa Mýty, symboly, tradice, in: Moderní dějiny – suplementum 1, 2008, s 152-167

K nekriticky vnímanému rusofilství u ruských legií a k Masarykovu rezervovanému

postoji k  ruské otázce Robert SAK, Anabáze, Drama československých legionářů

v Rusku (1914–1920) Jinočany 1996, s 7nn

Představitelé československého krajanského hnutí v Rusku na počátku války

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 20 31 08 2018 12:22:54


21I. Krajané a “noví Češi”

a Jekatěrinodaru Hesla pronášená nebo zveřejněná na transparentech se týkala dvou základních okruhů: krajané chtěli ubezpečit ruské vládnoucí kruhy svou bezvýhradnou loajalitou a vyjádřit slavofilskou a rusofilskou orientaci; zároveň se objevovala první hesla požadující osvobození Čech Pragmatičnost chování krajanských kruhů na počátku války ovšem zcela popírá jeden z významných autorů pocházející právě z jejich řad – František Zuman, který se pokusil podat svůj vlastní náhled na události okolo vzniku České družiny a odbojového hnutí Zuman odmítá jakékoliv sebezáchovné strategie ruských Čechů; ekonomické hledisko zavrhuje úplně Snaží se soudobému i budoucímu čtenáři vnutit myšlenku, že revoluční činnost ruských Čechů byla bez výjimky idealistická, podložená pouze láskou k vlasti a k Rusku Ostatně motiv rusofilský nebo slavofilský je v jeho práci více než silný

7

Slova a přítomnost na demonstracích nemusely být dostačujícím způsobem, jak vyjádřit loajalitu Rusku Situace si žádala aktivnější řešení, kterým mohla být přihláška otce nebo obvykleji syna do ruské armády či do České družiny (dále též Družina) Opominout nelze ani motivaci sociální, touhu někomu se vyrovnat, motivaci kamarádství nebo příkladu Velká část dobrovolníků odcházela do Kyjeva, kde byl umístěn sborný punkt Družiny, v menších nebo větších skupinkách Ty byly složeny z přátel, známých, spolupracovníků, sousedů Nelze doložit mnoho dobrovolníků, kteří by přišli do vojska na vlastní pěst, úplně sami Jednou z výjimek byl budoucí generál Matěj Němec, který do Kyjeva přicestoval sám v říjnu 1914, po pěti dnech nelehké cesty po chaotické ruské železnici

8

Zcela zvláštním případem je příběh Jana Karla Mervarta a jeho cesty do České družiny Mervart (vzpomínky vydal pod pseudonymem J K Slavenský) v červnu 1914 odešel do Ruska za prací Jeho pracovní kariéra v Rusku byla nejkratší ze všech sledovaných, vlastně se nestihl 7

František ZUMAN, Osvobozenecká legenda Vzpomínky a úvahy o česko slo

venském odboji v Rusku I–II, Praha 1922 8

Matěj NĚMEC, Návraty ke svobodě, Praha 1994, s 30

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 21 31 08 2018 12:22:55


22 Kapitola první: Česká družina ani naučit rusky Když přijel do Petrohradu, byl odeslán do Varšavy, kde měl pracovat jako úředník v bance Tam ho prostřednictvím rakousko-uherského konzulátu zastihl povolávací rozkaz Rozkazu nevěnoval pozornost, Rusko opustit nechtěl Hned po vyhlášení rusko-rakouské války byl však zatčen Východiskem z vězení mohla být nabídka propuštění pod podmínkou přijetí ruského poddanství, ale nikdo ze zatčených tak neučinil Byl nakonec odvezen s celým transportem do vzdáleného Orenburgu Teprve tam se dozvěděl o československé vojenské a politické akci, přihlásil se na příslušné úřady a v říjnu 1914 odjel k České družině Jednotku dostihl v Tarnově v době, kdy probíhal výcvik tzv novodružiníků (viz dále v textu), k nimž byl zařazen a stal se ruským vojákem a rozvědčíkem

9

Někteří muži z řad krajanů i „nových Čechů“ cítili vstup do České družiny jako akt seberealizace Ideály sokolství přivedly do Družiny mnoho později významných důstojníků Nelze však položit rovnítko mezi pojmy sokol a dobrovolec Matěj Němec se po příchodu do Kyjeva marně sháněl po známých sokolských cvičitelích, kteří pracovali v Rusku, ale byl zklamán faktem, že našel jen některé

10

Sokolové jako Josef Švec, Jan Syrový,

Stanislav Čeček nebo Antonín Číla zjevně brali své dobrovolnictví jako samozřejmou povinnost Věřili ideálům, za které hodlali bojovat Převážná část dobrovolníků se pohybovala mezi jednotlivými motivacemi; „tlačena“ do vojenské uniformy výchovou, vzděláním, návyky a národnostní propagandou

Typickou vzpomínku, která ilustruje dobovou rétoriku a ukazuje na zdroje motivace, zanechal Karel Holý, jemuž bylo v době podání přihlášky do České družiny dvacet let „Během dvou dnů dostáváme noviny, časopis Čecho-Slovan [sic!] Už tam bylo provolání v českém znění, že se tvoří Česká družina Já jako mladík a vlastenec jsem si to přečetl a zase du [sic!] k otci a povídám, že du [sic!] na vojnu Můj otec mě nezdráhal 9

J K SLAVENSKÝ-MERVART, Ze spárů dvouhlavého orla Příběhy prožité

legionářem-starodružiníkem v  rakouském válečném zajetí a na útěku do Švýcar r  1915–1916 Paměti jednoho z nejmenších, Praha 1925, s 4–33 10

M NĚMEC, Návraty, s 31

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 22 31 08 2018 12:22:55


23I. Krajané a “noví Češi”

[sic!]: ‚Ó, to je hezký, ale když tě zmrzačejí, co bude dál?‘ Já rozjařen nedbal na nic a povídám, že jsem se rozhod‘...“

11

Ve vzpomínce se skrý

vá aspekt mladického furiantství, které nelze v kontextu věci považovat za nic výjimečného Jiný idealista, Jaroslav Čižmář, nehleděl na slibně se rozvíjející pracovní kariéru a chtěl v rusofilském nadšení vstoupit do carské armády Nakonec se dočetl v Čechoslovanu o České družině a odjel do Kyjeva

12

U některých „nových Čechů“ byl vstup do Družiny výrazem

dobrodružnosti povahy, k čemuž odkazoval i jejich předchozí odchod za prací do ciziny nebo politický radikalismus

Americká historička Jennifer Keene souhlasí s tím, že část amerických dobrovolníků v průběhu první světové války vstoupila do vojska z touhy po dobrodružství, a proto lze srovnávat

13

K politickému radikalismu

nutno dodat, že mezi dobrovolci vznikaly fantaskní plány na boj proti Ústředním mocnostem Příkladem takového radikála byl Stanislav Čeček Do Ruska odešel v roce 1911 a zůstal tam až do války Po vypuknutí konfliktu veřejně uvažoval nad fyzickou likvidací německého císaře Viléma a údajně byl ochoten atentát sám provést

14

Informace o radikál

ním cizinci se donesla carské policii, která Čečka na základě udání zatkla a umístila ho do preventivní vazby Čeček ve vězení pobyl týden a pak ho bez vysvětlení propustili Po propuštění se domníval, že ho zatkli, protože v inkriminované době byl v Moskvě na návštěvě car a policie se zřejmě bála, aby nepodnikl atentát na ruského monarchu

15

11

Deníky starodružiníka Karla Holého, s 100

12

Jaroslav ČIŽMÁŘ, Na cestě do České družiny, in: A ZEMAN a kol (eds ), Cestami odboje. Jak žily a kudy táhly československé legie, Praha 1926, s 155n 13

Jennifer D KEENE, Doughboys, the Great War and the Remaking of America,

Baltimore 2001, s 14; k motivaci vstupu do vojska tamtéž, s 15nn 14

„A hned jsem začal svým krajanům vykládat svůj plán: Zajet si do Berlína, vyčkat některé vhodné příležitosti, až Vilém bude projíždět městem Malá kulička, vystřelená z  některého okna berlínského činžáku, ta by vše spravila Střelec jsem dobrý a o odvahu tu nejde Já bych se pranic nerozpakoval “ Metoděj PLESKÝ, Bratr generál Památce Stanislava Čečka, Praha 1931, s 28 15

Tamtéž, s 30

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 23 31 08 2018 12:22:55


24 Kapitola první: Česká družina

Zobrazování fenoménu dobrovolectví očima soudobého a prvorepublikového periodického tisku nebo knižních publikací (včetně legionářské beletrie) zahrnuje vzájemně přejímané stereotypy, které vytvářejí obraz dobového myšlení a vnímání Zdůrazňováno bylo čisté vlastenectví a rusofilství, ostatní motivy se z tohoto typu pramenů nebo literatury téměř vytratily Motivaci ke vstupu do dobrovolnických formací podrobněji vykreslí druhá kapitola v souvislosti se zajateckou otázkou

Myšlenka vytvořit alespoň symbolickou českou jednotku, která by představovala sepětí obou slovanských národů, se objevila záhy po vypuknutí války Po intervencích a pokusech zviditelnit českou problematiku akcemi vystěhovalců (zvláště moskevským a petrohradským spolkem) a jejich příznivci (například předsedou Slovanských spolků Sergejem Konstantinovičem Rodionovem) bylo povoleno formovat tzv Českou družinu

16

Žádost podali koncem července 1914 a do týdne při

šlo kladné vyřízení Česká družina byla oficiálně založena 15 srpna 1914 ustavujícím rozkazem č 1 Její předpisy byly převzaty z ruské armády, pod jejíž velení spadala Velícím jazykem se stala ruština

17

Jejím prv

ním velitelem byl ustanoven ruský důstojník, podplukovník Lotockij (původně velitel ruského trestního praporu), všichni vyšší důstojníci byli převeleni z ruské armády Družina měla zahrnovat pouze dvě roty, nedisponovala kulometným ani spojovacím oddílem Množství dobrovolníků však překonalo očekávání, a proto místo pouhých dvou rot vznikly čtyři Po čase uznali několika dobrovolcům hodnosti z jiných armád a ti 16

V  krajanském odbojovém hnutí vznikla velká řevnivost mezi jednotlivými

spolky K  prvním epizodám budoucího velkého konfliktu patřilo vybírání jména pro jednotku Petrohradský spolek prosazoval „Český husitský pluk dobrovolníků“, moskevský spolek zase „Husitská družina“ Výsledný název se zdá být kompromisem mezi jednotlivými zájmovými uskupeními K počátkům České družiny viz František ŠTEIDLER, Počátky, Československý deník ze dne 11 října 1919 17

Později se začala v životě rot silněji prosazovat čeština Jazykové nařízení z října

1915 určovalo povinnost důstojníků jednotlivých rot používat české povely, nad rámec jedné roty zůstávala hlavním jazykem ruština a všichni vojáci museli ovládat ruské povely; Otakar VANĚK – Vojtěch HOLEČEK – Rudolf MEDEK (eds ), Za Svobodu, Praha 1925, s 149

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 24 31 08 2018 12:22:55


25I. Krajané a “noví Češi”

obdrželi praporčické nebo podporučické hodnosti Již 6 října 1914 do

šlo k první ze změn ve velení: byl odvelen podplukovník Lotockij Funkci

převzal podplukovník Sozentovič, švihák s nakroucenými kníry a plno

vousem Nového velitele sice očekávalo od důstojníků, poddůstojníků

a vojínů vřelé uvítání (přivezl z Moskvy pro Družinu prapor), ale brzy se

začaly objevovat první konflikty mezi ním a mužstvem i důstojnickým

sborem, které se plně projevily v průběhu nasazení Družiny na frontě

Původně měla Družina jen postupovat s vítězícími carskými armá

dami do Čech, kde by operovala jako spojovací článek mezi osvobodi

teli a obyvatelstvem Z prvotních plánů na využití Družiny dýchala víra

v sílu ruských zbraní a všeobecně vládnoucí přesvědčení, že válka nebude

trvat dlouho Jeden z rozkazů ruského generálního štábu uváděl: „Proto

za účel tvoření vojskových útvarů z českých dobrovolníků je míti rozní

cení povstání mezi českým obyvatelstvem v Rakousko-Uhersku Spolu

s tím jeví se býti nutným použití českých družin k vytvoření příznivé si

tuace na území rakousko-uherském pro činnost našich vojsk Tyto úkoly

českých družin, které odůvodňují, aby (české družiny) byly považovány

ne za bojový útvar, nýbrž za sbor propagandistů v zájmu ruské armády,

musí ovšem míti vliv i na sklad vnitřního života těchto útvarů “

18

My

šlenka ozbrojené akce se šířila nejen tiskem, ale také za pomoci emisa

rů, kteří odjížděli do vesnic a městeček se silnými českými komunitami

a přesvědčovali místní, aby vstupovali do České družiny

18

Tamtéž, s 43

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 25 31 08 2018 12:22:55


26 Kapitola první: Česká družina

II.

Vstup do České družiny

Ukrajinská metropole Kyjev („pramáť měst ruských, starobylé sídlo ve

likých knížat varjažských, zakladatelů říše ruské“)

19

se stala hlavním

městem československé revoluce a sloužila jako shromažďovací bod celé

akce Dobrovolci, nejdříve ruští a „noví Češi“, posléze bývalí zajatci, se

sjížděli z celého Ruska Město pokrývala síť pomyslných tras, po nichž

se českoslovenští vojáci pohybovali v letech 1914–1918 v rámci výcviku,

zaměstnání nebo ve volném čase Hned po příjezdu na kyjevské nádra

ží vyrazili dobrovolci nechat se zapsat do kanceláře Družiny (respektive

později pluku a brigády), a tak se stali oficiální součástí československého

vojenského odboje Při zápisu je čekal krátký pohovor a vyplnění nedlou

hého formuláře; charakteristickou položkou formuláře byla politická čin

nost před válkou Podpisem formuláře začala jejich vojenská kariéra

Současná vojenská psychologie označuje proces příchodu do vojska

a následné časové období jako adjustaci. Jde o proces, kdy je jednotlivec

přijímán do nového sociálního prostředí, které na něj vyvíjí tlak a ovliv

ňuje jeho život Zároveň se jedná o přístup individua k nové situaci, jak se

s ní vyrovnává a zvyká si na ni Je to dynamický proces zahrnující hma

tatelné nebo materiální změny (uniforma, účes, jídelníček atp ) a sociální

změny (nové, téměř výhradně mužské prostředí, nutnost subordinace,

učení se novým vzorům chování atp ) Takový proces nelze považovat

za jednostranný, vycházející výhradně ze strany organizace (vojenského

útvaru) Pokud má adjustace proběhnout úspěšně, musí se do procesu

aktivně zapojit i voják, jedná se o přizpůsobení se a pochopení nové re

ality V České družině byl tento proces víceméně nahodilý, vycházel ze

19

Tamtéž, s 25

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 26 31 08 2018 12:22:55


27II. Vstup do České družiny

zkušeností a okamžitých potřeb zúčastněných Přesto by mohl být koncept adjustace právě s výhradou nahodilosti využit i v případě popisu situace u Družiny

20

Již na počátku pobytu u jednotky se okolo nově příchozích seskupi

li dobrovolci ve výcviku a sháněli se po příbuzných, známých, rodácích nebo vyzvídali povolání, životní příběhy, popřípadě místo a délku zajetí Skupina bývalých zajatců se podle Karla Fibicha nestačila porozhlédnout, natož zapsat, a už si je vybral děžurný (dozorčí důstojník) a poslal je loupat do kuchyně brambory Jeden z přihlížejících jim škodolibě vyprávěl, že mají štěstí, on těsně po příjezdu dostal za úkol vydrhnout záchody

21

Poté, co nově příchozí odevzdali civilní nebo zajatecké svršky, dostali ruské uniformy (obmundýrovku) Měnili si mezi sebou špatně padnoucí kusy, našívali na čapky červenobílé stužky – lentočky Vojáci v záložním oddíle v Kremenčugu (viz dále) dostávali uniformy staré, použité, často roztrhané a zkrvavené, navíc nesměli nosit lentočky Jejich prvním úkolem bylo kusy uniforem vyprat a dle možností a schopností jednotlivců opravit

22

Čerství dobrovolci začali pronikat do tajů legionářské mluvy

úzce spojené s ruštinou Obdrželi šiněl (plášť), rubašku (blůzu), šarovary (kalhoty), furažku (čapku), sapogy (boty), nabluďák (batoh) a nedlouho poté řemení, patrontaše (sumky) a konečně cvičnou vintovku se štykem (pušku s bodákem)

23

Prvním sídlem České družiny se stal michailovský klášter, kde byly

určeny dobrovolcům 1 , 3 a 4 roty místnosti k obývání Druhou rotu ubytovali v budově nedaleké reálky Vzhledem k faktu, že v Kyjevě byly 20

Olga DZIAKOVÁ, Vojenská psychologie, Praha 2009, s 504–512 21

Karel FIBICH, Povstalci. Stopami ke Zborovu, Praha 1933, s 104 22

„Nezbývalo než obmundýrovku vyprat, očistit od krve, díry v  plášti zalátat,

odstřiženou nohavici u kalhot nahradit jinou atd , atd...“ M PLESKÝ, Velezrádci II. Na rozvědkách. Vzpomínky ze světové války 1916–1917, Praha nedatováno, s 55, 74 23

K uniformám a k jejich vývoji Dagmar KUTÍLKOVÁ, K problematice stejnokrojů

československé jednotky v  Rusku v  letech 1914–1917, in: Historie a vojenství 50, 2001, č   4, s 796–815; Jan VOGELTANZ – Milan POLÁK, Československé legie 1914–1918 Československá armáda 1918–1939 Uniformy – symbolika – výstroj – výzbroj, Praha – Litomyšl 1998

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 27 31 08 2018 12:22:55


28 Kapitola první: Česká družina ubytovací kapacity obsazené a plnomocník Zdeněk Rejman sháněl byty na poslední chvíli, místa vykázaná družiníkům nebyla příliš kvalitní Zejména se to týkalo michajlovského kláštera, kde pro vojáky vyčlenili prostory snad nikdy neuklízené ubytovny, původně určené pro poutníky z celého Ruska

24

Dobrovolci 1 roty nejdříve museli značně špinavé míst

nosti vyklidit a vyčistit

25

Úklid trval dva dny, mnozí proto spali u zná

mých krajanů po celém Kyjevě Komunita krajanů a dobrovolců byla úzce propojena i v dalších letech, kdy většinu záložní jednotky tvořili bývalí zajatci, ti si ke kyjevským krajanům nechávali posílat poštu z vlasti Pohostinností proslul dům rodiny Červených Vzhledem k špatné úrovni ubytování v michajlovském klášteře není divu, že jeden z prvních rozporů mezi dobrovolci se týkal právě ubytování Jak už bylo řečeno, dobrovolci z Petrohradu (Josef Slanička a další) byli ubytováni v prostorách kláštera, zatímco převážně kyjevští dobrovolníci 2 roty (Josef Švec) obdrželi přijatelnější bydlení Někde tam je možno hledat počátek konkurenčního boje mezi původními rotami Idealizační snaha osvobozenecké legendy se sice snažila představit starodružiníky jako bájné hrdiny z dávných mýtů, ale realita byla jiná Rozepře, hádky a naschvály byly tehdy na denním pořádku Sondy do deníků a pamětí vojáků narušují homogenní obraz legií tvořený jejich propagandou a posléze historiografií, a to nejen prvorepublikovou

Po odchodu prvního transportu na frontu v říjnu 1914 zůstalo v Kyjevě pouze administrativní ústředí Další dobrovolníci se zapisovali v místnostech hotelu Praga, který patřil Václavu Vondrákovi, a pak byli odesláni 24

„Nečistota a příšerný zápach, vycházející z  místnosti, do níž jsme vcházeli po

kluzkých, úžasně zamazaných a rozbitých schodech, vyvolávala hrozivý odpor... Podél stěn rozestaveny pryčny a na nich, pod nimi a všude, kam se člověk v úzkosti zahleděl, prohánělo se sta krys, ležely hromady jakýchsi hadrů, papírů a nečistoty...“ Josef SLANIČKA, Ze slavných dob České Družiny. Vzpomínky starodružiníka, Praha 1929, s 17 25

„Na druhý den ráno přišel aktivní důstojník bratr Kotínský a rozhlédnuv se po místnostech, dal dvacetpět rublů na zakoupení terpentýnu, petroleje a lihu k vyčištění hmyzu Měli jsme co dělati celé dva dny, všech nás padesát lidí, abychom si připravili nejprimitivnější útulek “ Tamtéž, s 19

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 28 31 08 2018 12:22:55


29II. Vstup do České družiny

k výcviku Hotel Praga ostatně sloužil jako místo neformálního setkávání

vojáků, krajanů i emigrantů až do jara 1918, kdy československé jednotky

opustily Ukrajinu V jeho útulné kavárně, vyhlášené restauraci a na pro

slulých terasách čeština zněla vlastně pořád

26

Záložní oddíl České družiny však u ruského 26 záložního praporu

v městečku Kremenčug nedaleko Kyjeva čekaly nevyhovující podmín

ky Kasárna se nacházela v obyčejném jednopatrovém domě s nápisem

Čajnája (čajovna) a dobrovolníci žili ve skromných podmínkách Nejvíce

kritiky se sneslo na stravování Jednotka neměla vlastní kuchyň a byla zá

vislá na kuchařích ruského záložního praporu Nechvalně prosluly pokr

my z ryb: „A rybí polévka! Žaludek se mi ještě dnes obrací, když si na ni

vzpomenu V polévce plavaly hlavy jakýchsi nestvůr – všechny s vypou

lenýma očima – tu a tam vylovils kostru neznámého živočicha a někdy

ještě ocas Maso ty podivné ryby neměly...“

27

Oddíl se z Kremenčugu

přestěhoval do velkoměsta až v dubnu 1916 Muži tehdy přijeli do dě

lostřeleckých kasáren v kyjevské čtvrti Pečersk již jako záložní rota čes

koslovenské střelecké brigády (Zapasnaja rota češskoslovackoj strelkovoj

brigady)

28

Velitelem se stal podporučík Josef Ducháček a hlavním výcvi

kovým instruktorem Antonín Číla, absolvent umělecko-průmyslové ško

ly a sokolský cvičitel Kapacita kasáren však záhy nedostačovala, neboť

počet dobrovolníků rostl Proto došlo k jejich přesunu do areálu Vladi

mirské univerzity na Vladimirské ulici Nová kasárna měla podle mínění

26

„Chodívali jsme v té době dosti často na střechu hotelu a kavárny ‚Praha‘ Bylo

zde nyní zvláště živo a všude se pociťovala jakási slavnostní nálada Také dni konce

července 1917 byly velmi krásné Zato chvíle, které prožívala tehdy ruská revoluce,

byly rozhodně spíše tragické než krásné Nad Kyjevem svítilo planoucí slunce léta,

ale na Rusko přicházel soumrak ze všech stran “ R MEDEK, Pout do Československa

I V. Válečné paměti a vzpomínky z let 1914–1920, Praha nedatováno, s 116

27

M PLESKÝ, Velezrádci II, s 53

28

„Strmé zdi, malá okna, nádvoří však nevelká, dosti a mrzutě tísnivá, patrně proto,

že dělostřelci mívají děla beztak mimo vlastní ubikace kdesi ve zvláštních kůlnách

a cvičení s  nimi musí se zpravidla, zvláště za starých časů, už od začátku konat

v terénu “ R MEDEK, Pout do Československa III. Válečné paměti a vzpomínky z let

1914–1920, Praha nedatováno, s 5

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 29 31 08 2018 12:22:55


30 Kapitola první: Česká družina Rudolfa Medka pozvednout i společenskou prestiž jednotky a měla být symbolem dobrého vztahu ke kyjevským: „Považte, holedbali jsme se, jak nás má město Kyjev rádo! Uprázdnilo pro nás východní křídlo této budovy s prostorným nádvořím a se zahradou, kde budeme žíti po lidsku... Je to vyznamenání, jež nás všecky zavazuje “

29

V roce 1917 byly zálož

ní formace přesunuty do několika městeček jižně od Kyjeva, kde vznikal armádní sbor Neznamenalo to však, že by Čechoslováci z Kyjeva úplně odešli Zůstaly v něm kanceláře politických i vojenských komisí, do kyjevských nemocnic byli posíláni českoslovenští zranění i nemocní Vznikla noclehárna pro vojáky, kteří byli nuceni v Kyjevě trávit čas ze služebních důvodů

V celém průběhu pobytu československých vojáků v Rusku se obje

vovalo jedno skutečně zásadní téma A tím bylo jídlo Kromě nepříliš kvalitní erární stravy si vojáci mohli přilepšit na vycházkách vlastními nákupy nebo stravou v restauracích Hotel Praga sice disponoval vyhlášenou kuchyní, ale cenově dostupnější byla vojákům kavárna U České koruny na Funduklejevské ulici, kde se podávala bílá káva a buchty s mákem

30

Oblíbili si též nepříliš drahou jídelnu paní Lysé, na kterou vzpomí

nal Josef Slanička: „... pochutnávali jsme si tam dokonale na české stravě – vepřová s knedlíky a švestkové knedlíky nám připomínaly domov...“

31

Právě u paní Lysé si vojáci přilepšovali ke stereotypní a mnohdy nekvalitní vojenské kuchyni, které dominovalo hovězí maso a kašovité pokrmy – kaše obvykle buď jáhlová, nebo pohanková

32

V čele stesků na jídlo

později stáli bývalí rakousko-uherští důstojníci, kteří tvrdili, že mnohdy chybělo 300 porcí Oproti tomu Metoděj Pleský vzpomíná na první oběd 29

Tamtéž, s 36 30

„Kavárna... je v jakémsi sklípku Úzké skleněné dveře, jedno menší okno, asi šest

schodů a jsme v malé místnosti, která by se nejlépe hodila za obchod se smíšeným zbožím Ale to nám nevadí; v  kavárně je čisto, příjemné teplo, mají tu vzornou obsluhu, výbornou kávu a tak jsme spokojeni “ M PLESKÝ, Velezrádci II, s 38 31

J SLANIČKA, Ze slavných dob, s 21; srov : M PLESKÝ, Velezrádci II, s 40 32

„Stravou bývala pověstná ruská černá kaše, střídající se s  vodou neurčitě

zbarvenou a s kusem černého chleba “ František VONDRÁČEK, Husité dvacátého věku. Deník ruského legionáře, Praha 1922, s 18

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 30 31 08 2018 12:22:55


31II. Vstup do České družiny

v kyjevských kasárnách s obdivem: „... připravili výborný oběd – hovězí

polévku, maso s knedlíkem a omáčkou, zkrátka oběd, že jsme nechtěli

věřit svým očím “

33

Základním nápojem ruských vojáků a civilistů byl čaj, který se při

děloval převážně v podobě lisovaných cihliček Vojáci si ráno u ku

chyňského kotle nabrali vroucí vodu, kterou zalévali drobty z cihliček

Vznikl nepříliš kvalitní hořký čaj slazený nedostatkovým cukrem Mi

mochodem, sehnat alkohol v Rusku té doby bylo obtížné, car totiž nařídil

prohibici To na druhou stranu aktivizovalo podloudné výrobce nekva

litního spirtu Bez problémů si bylo možno koupit jen tzv pivco, slabé

pivo nevalné chuti, se kterým se musel spokojit i svérázný českosloven

ský dobrovolec a pozdější bolševik Jaroslav Hašek Dobře na tom nebyli

ani náruživí kuřáci; dobrovolci sice tabák dostávali, ale ne v dostatečném

množství a kvalitě Peněz na nákup tabáku též nebylo nazbyt, muži si

33

M PLESKÝ, Velezrádci II, s 72

Dobrovolníci České družiny při návratu z výcviku

Bratrstvo_2 vyd_tisk indd 31 31 08 2018 12:22:55


32 Kapitola první: Česká družina museli vypomáhat, jak se dalo: „... ráno vždy o čtvrté hodině jsem vstal, seběhl ze šestého poschodí dolů na dvůr a sesbíral všechny špačky od cigaret a doutníků, abych si mohl ve dne zakouřiti “

34

Vojenský výcvik, pořadová cvičení a zacházení se zbraní probíhaly pod širým nebem a teoretické vzdělávání v učebnách Obojí bylo na počátku zajišťováno ruskými instruktory, poddůstojníky, kteří údajně nedokázali nic pořádně vysvětlit

35

Muži, kteří do Kyjeva dorazili jako první,

zpočátku cvičili v civilním oblečení, tedy stejně jako například vojáci tzv Kitchener’s Units ve Velké Británii

36

Na skutečný ruský výcvik je připra

voval Otakar Kotínský (bývalý nadporučík jezdectva) v tělocvičně polského spolku Po příchodu ruských instruktorů probíhal venkovní výcvik na Vladimirské horce v blízkosti pomníku sv Vladimíra

Dle vzpomínek vojáků byla účelnost prováděného cvičení mizivá Dobrovolci se učili pochodový krok, stát v pozoru a vzdávat čest nadřízeným Na druhou stranu byly zanedbávány základní dovednosti nutné k přežití v poli, jak dokládá vzpomínka Josefa Slaničky: „... a tak ještě v podvečer odjezdu na frontu nikdo nevěděl, jak se stočí plášť a jak se rozebere, vyčistí a hlavně zase složí puška To jsme v Kyjevě nepotřebovali a nikdo toho od nás také nežádal “

37

Jeden z členů kapely České družiny

a zároveň její kronikář Josef Houra vzpomínal na noční cvičení, které se mělo konat zhruba deset až patnáct kilometrů od kasáren

38

Švec hovoří

34

František MACOUN, Úryvky mých



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.