
sleva
Kniha:
Bratři Karamazovi
Autor:
Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Nakladatelství: | » LEDA |
Médium / forma: | Tištěná kniha |
Počet stran: | 751 |
Rozměr: | 225,0x160,0x50,0 mm |
Vydání: | Vyd. v tomto překladu 5. |
Spolupracovali: | z ruského originálu ... přeložil Prokop Voskovec |
Skupina třídění: | Ruská literatura |
Hmotnost: | 0,81kg |
Jazyk: | česky |
Novinka týdne: | 2014-10 |
Nakladatelské údaje: | Voznice, Leda ; Praha, Rozmluvy, 2009 |
ISBN: | 978-80-7335-208-0 |
EAN: | 9788073352080 |
Rozsáhlý společensko-kritický román je syntézou autorových náboženských, filozofických a etických názorů a je považován za vrchol jeho uměleckého i duchovního vývoje. V osudu rodiny Karamazových, otce a tří synů, z nichž nejstarší je křivě obviněn z otcovraždy, Dostojevskij beletristicky zpracoval v zásadě autentický případ. Román ale není jen obhajobou hlavního hrdiny, či konvenční kritikou společenských poměrů, ale především vyjádřením pevné víry v nastupující pokolení. Na čtenáře působí bohatou galerií postav v dramatickém a dynamickém ději, mistrným obrazem života ruské společnosti v 60. letech 19. století a v neposlední řadě i mnoha autobiografickými prvky. Vrcholné dílo ruského klasika, které se stalo jednou ze základních hodnot nejen ruské, ale i světové literatury 2. poloviny 19. století.
Po Zločinu a trestu, Idiotovi a Běsech jsou Bratři Karamazovi vyvrcholením románových děl F. M. Dostojevského. Kdybychom chtěli formulovat společného jmenovatele „karamazovštiny“, byla by jím vedle smyslnosti vášnivá zamilovanost
do života a touha žít za každou cenu. Jí jsou zachváceni všichni Karamazové: otec Fjodor i bratři Ivan, Dmitrij a Aljoša. Podle Václava Černého je rodina Karamazových pojata „tak, aby představovala „lidskou rodinu“ vůbec, každý z příslušníků vtěluje zcela určitou a jednotlivou životní sílu, otec je realita nevykoupeného smyslného těla, Míťa je vášeň, Ivan čirý rozum, Aljoša absolutní láska, sublimující se v čiré dobro, Smerďakov nízký pud, profanující nechápavě popudy, byť i šlechetné, jež přijímá od druhých.“ Podobně jako u Dostojevského, i u jeho postav se stupňuje žízeň po víře tím víc, čím více v nich narůstá důvodů proti ní. Zdá se, jako by byli vystaveni pochybnostem svého autora, který o sobě napsal, že je dítětem svého století, dítětem nevíry a pochybností.
Snad právě proto promlouvá k dnešnímu čtenáři tak dramaticky.