načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Bouře a vzdor - Sturm und Drang - Jana Navrátilová

  > > > > Bouře a vzdor  

Kniha + CD audio, MP3 : Bouře a vzdor - Sturm und Drang
Autor:

Učte se němčinu čtením romantické literatury! Pociťujete zdrženlivý odstup při slovech světoví klasikové, klasická díla, nebo vám dokonce naskakuje husí kůže, když slyšíte ...
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Médium: Kniha + CD audio, MP3
Vaše cena s DPH:  254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  299 Kč
15%
naše sleva
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Rok vydání: 2016-09-07
Počet stran: 200
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 197 stran : ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: Jana Navrátilová, Jan Budňák
Vazba: brožovaná lepená
Médium: Kniha + CD audio, MP3
ISBN: 9788026610175
EAN: 9788026610175
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Učte se němčinu čtením romantické literatury! Pociťujete zdrženlivý odstup při slovech světoví klasikové, klasická díla, nebo vám dokonce naskakuje husí kůže, když slyšíte termín „povinná četba“? Dovolte, abychom se vás pokusili přesvědčit, že se za tím mohou skrývat zajímavé i dobrodružné příběhy, že problémy, které literární postavy řeší, nám mohou být dokonce i dnes blízké. Vždyť touha po lásce, spravedlnosti, nenávist, žárlivost, radost, smutek, hlad po penězích, honba za slávou, závist, škodolibost…to všechno důvěrně známe, ať se to odehrávalo v minulých stoletích nebo jde o naši současnost. Johann Wolfgang Goethe reprezentuje jednu z největších osobností německé i světové literatury. Tak ho známe z učebnic. Ale přesto on i další klasikové byli normální lidé se všemi chybami, touhami, vášněmi, byli také mladí, nerozvážní, plní ideálů, také chtěli tvořit lepší svět. Drama, které vám v této knize nabízíme, vzniklo v době, která se v německé literatuře příznačně nazývá Sturm und Drang – období bouře a vzdoru. Hlavní důraz se klade na hluboce prožívané city, vášně, hrdinové se pohybují neustále v extrémních situacích a pohříchu většinou končí tragicky. Dílo je dramatickou prvotinou mladého autora, Goethe měl jen něco málo přes dvacet let, když je psal. Vytvořil dílo plné vášně a touhy po svobodě. Nejvyššími hodnotami pro něho jsou svoboda, čest a spravedlnost. Götz z Berlichingenu je idealizovaná historická postava rytíře, který s mečem v ruce obhajuje právo a spravedlnost a nakonec hluboce rozčarován lidskou falší umírá. Ponořte se do četby a přeneste se do světa, kde láska je vždy věrná, čistá a nesmrtelná, zloba nezkrotná, zoufalství bezedné a zrada propastná! Při četbě vám pomůže česko-německý zrcadlový text. Na konci knihy najdete cvičení vhodná před četbou, během četby i po četbě. Hodí se především do hodin německého jazyka na středních a vysokých školách. Věříme, že studentům pomohou lépe dramatu i celé době porozumět. Následuje slovník, ve kterém naleznete méně známá, případně v současném jazyce méně obvyklá slova. Celé drama si můžete poslechnout na přiloženém CD, které namluvili rodilí mluvčí. Přejeme hodně krásných zážitků a příjemně strávených chvil!

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

‹ 6 ›
Erster Akt
Schwarzenberg in Franken. Herberge
Metzler und Sievers am Tische. Zwei Reitersknechte abseits beim Feuer. Wirt.
Sievers: Hänsel, noch ein Glas Branntwein, und mess christlich.
Wirt: Du bist der Nimmersatt.
Metzler leise zu Sievers: Erzähl das noch einmal vom Berlichingen! Die Bamberger
dort ärgern sich, sie möchten schwarz werden
1
.
Sievers: Bamberger? Was tun die hier?
Metzler: Der Weislingen ist oben auf ́m Schloss beim Herrn Grafen schon zwei
Tage. Ich weiß nicht, wo er herkommt; sie warten auf ihn; er geht zurück nach
Bamberg.
Sievers: Wer ist der Weislingen?
Metzler: Des Bischofs rechte Hand, ein gewaltiger Herr, der dem Götz auch auf
den Dienst lauert
2
.
Sievers: Er mag sich in Acht nehmen.
Metzler leise: Nur immer zu! laut: Seit wann hat denn der Götz wieder Händel
mit dem Bischof von Bamberg? Es hieß ja, alles wäre vertragen und geschlichtet.
Sievers: Ja, vertrag du mit den Pfaff en! Wie der Bischof sah, er richtet nichts aus,
und zieht immer den kürzeren
3
, kroch er zum Kreuz und war geschäftig, dass
der Vergleich zustande käme. Und der getreuherzige Berlichingen gab unerhört
nach, wie er immer tut, wenn er im Vorteil ist.
Metzler: Gott erhalt ́ ihn! Ein rechtschaff ener Herr! Es ist doch dumm, dass ihm
der letzte Streich missglückt ist!
Sievers: Ich glaub nicht, dass ihn lang was so verdrossen hat. Denk auch: alles
war aufs genaueste verkundschaftet, wann der Bischof aus dem Bad käme, mit
wie viel Reitern, welchen Weg; und wenn ́s nicht wär durch falsche Leute
verraten worden, wollt er ihm das Bad gesegnet und ihn ausgerieben haben.
Erster Reiter: Was räsoniert ihr von unserm Bischof? Ich glaub ́, ihr sucht Händel.
Sievers: Kümmert euch um eure Sachen! Ihr habt an unserem Tisch nichts zu suchen!
Zweiter Reiter: Wer heißt euch von unserm Bischof despektierlich reden?
Sievers: Hab ́ ich euch Red und Antwort zu geben? Seht doch den Fratzen!
Erster Reiter schlägt ihn hinter die Ohren.
1
schwarz – vedle významu černý, znamená také nelegální, ilegální
2
lauern – číhat, vyčkávat (na chybu apod.)





‹ 7 ›
První dějství
Schwarzenberg ve Francích. Hostinec
Metzler a Sievers u stolu. Stranou u ohně dva jezdečtí pacholci. Hospodský.
Sievers: Hänsle, ještě sklenici kořalky, a křesťanskou míru.
Hospodský: Ty jsi nenasyta.
Metzler tiše k Sieversovi: Povídej ještě jednou o Berlichingenovi! Ti bamberští
tam jsou naštvaní, rádi by byli neviditelní.
Sievers: Bamberští? Co ti tady dělají?
Metzler: Weislingen je už dva dny nahoře na hradě u pana hraběte. Nevím,
odkud přišel; oni na něho čekají; vrací se do Bamberku.
Sievers: Kdo je ten Weislingen?
Metzler: Biskupova pravá ruka, mocný pán, který také vyčkává, až Götz udělá
chybu.
Sievers: Měl by se mít na pozoru.
Metzler tiše: Jen tak dál! nahlas: Od kdypak má Götz zase spor s biskupem
z Bamberku? Říkalo se, že je prý všechno domluveno a urovnáno.
Sievers: No, domlouvej se s  velebníčky! Jak biskup viděl, že nic nepořídí a
vytáhne vždycky špatný los, přilezl ke křížku a čile se snažil, aby došlo ke smíru.
A dobrosrdečný Berlichingen to přijal, jako vždy, když je ve výhodě.
Metzler: Bůh ho ochraňuj! Je to poctivý pán! Ale je škoda, že mu ten poslední
kousek nevyšel!
Sievers: Myslím, že ho dlouho nic tak nemrzelo. Pomysli: všechno bylo co
nejpřesněji naplánováno, kdy biskup půjde z  lázně, s  kolika jezdci, kterou cestou;
a kdyby to falešníci nevyzradili, určitě by mu lázeň požehnal a jeho vydrhnul.
První jezdec: Co to tady řečníte o našem biskupovi? Myslím, že vyhledáváte hádky.
Sievers: Starejte se o své věci! U našeho stolu nemáte co hledat.
Druhý jezdec: Kdo vám dovoluje pomlouvat našeho biskupa?
Sievers: Mám vám dát pořádnou odpověď? Podívejte se na toho spratka!
První jezdec mu dá ránu za uši.
3
den kürzeren ziehen – táhnout kratší, špatný los (slovní hříčka)





‹ 8 ›





‹ 9 ›





‹ 10 ›
Metzler: Schlag den Hund tot!
Sie fallen übereinander her.
Zweiter Reiter: Komm her, wenn du ́s Herz hast.
Wirt reißt sie voneinander: Wollt ihr Ruh haben! Tausend Schwerenot! Schert
euch hinaus! In meiner Stub soll ́s ehrlich und ordentlich zugehen. Schiebt die
Reiter zur Tür hinaus. Und ihr Esel, was fangt ihr an?
Zwei Berlichingische Reiter kommen.
Erster Reiter: Was gibt ́s da?
Sievers: Ei, guten Tag, Peter! Veit, guten Tag! Woher?
Zweiter Reiter: Dass du dich nicht unterstehst zu verraten, wem wir dienen.
Sievers leise: Da ist euer Herr Götz wohl auch nicht weit?
Erster Reiter: Halt dein Maul! Habt ihr Händel?
Sievers: Ihr seid den Kerls begegnet draußen, das sind Bamberger.
Erster Reiter: Was tun die hier?
Metzler: Der Weislingen ist droben auf ́m Schloss, beim gnädigen Herrn, den haben
sie geleitet.
Erster Reiter: Der Weislingen?
Zweiter Reiter leise: Peter! Das ist ein gefundenes Fressen
4
! laut: Wie lang ́ ist er da?
Metzler: Schon zwei Tage. Aber er will heut noch fort, hört ́ ich einen von den
Kerls sagen.
Erster Reiter leise: Sagt ́ ich dir nicht, er wär daher! Hätten wir dort drüben eine
Weile passen können. Komm, Veit.
Sievers: Helft uns doch erst die Bamberger ausprügeln.
Zweiter Reiter: Ihr seid ja auch zu zwei. Wir müssen fort. Adies!
Ab.
Sievers: Lumpenhunde die Reiter! Wann man sie nicht bezahlt, tun sie dir
keinen Streich.
Metzler: Ich wollt schwören, sie haben einen Anschlag. Wem dienen sie?
Sievers: Ich soll ́s nicht sagen. Sie dienen dem Götz.
Metzler: So! Nun wollen wir über die draußen. Komm! so lang ́ ich einen Bengel
hab, fürcht ́ ich ihre Bratspieße
5
nicht.
Sievers: Dürften wir nur so einmal an die Fürsten, die uns die Haut über die
Ohren ziehen.
4
ein gefundenes Fressen – doslova nalezené žrádlo
5
der Bratspieß – doslova rožeň, špíz (na opékání)





‹ 11 ›
Metzler: Zabij toho psa!
Vrhnou se na sebe.
Druhý jezdec: Jen pojď, jestli si troufáš.
Hospodský je od sebe odtrhuje: Nechcete dát pokoj! Tisíc láter! Kliďte se ven!
V mé hospodě bude klid a pořádek! Vystrkuje jezdce ke dveřím ven. A vy, oslové,
co to děláte?
Vcházejí dva Berlichingenovi jezdci.
První jezdec: Co se tu děje?
Sievers: Aj, dobrý den, Petře! Veite, dobrý den! Odkudpak?
Druhý jezdec: Neopovaž se prozradit, u koho sloužíme.
Sievers tiše: To snad také váš pán Götz není daleko?
První jezdec: Drž hubu! Máte tady nějaký spor?
Sievers: Potkali jste ty chlapy venku, jsou to bamberští.
První jezdec: Co tu dělají?
Metzler: Weislingen je nahoře na hradě, u milostivého pána, oni ho doprovázeli.
První jezdec: Weislingen?
Druhý jezdec tiše: Petře! To je terno! nahlas: Jak dlouho je tady?
Metzler: Už dva dny. Ale ještě dnes chce odjet. Slyšel jsem to říkat jednoho
z těch chlapů.
První jezdec tiše: Neříkal jsem ti to, byl by odtud pryč. Kdybychom byli mohli
tam naproti chvíli počkat. Pojď, Veite!
Sievers: Pomozte nám přece napřed zmlátit ty bamberské.
Druhý jezdec: Jste přece dva. My musíme jít. Sbohem!
Odcházejí.
Sievers: Darebáci, ti jezdci! Když je člověk nezaplatí, neužije je na žádnou legraci.
Metzler: Přísahal bych, že něco kujou. Komu slouží?
Sievers: Nemám to říkat. Slouží Götzovi.
Metzler: Tak! No, dejme se teď do těch tam venku. Pojď! Dokud mám klacek,
nebojím se těch jejich párátek.
Sievers: Kéž bychom tak jednou směli na pány, kteří z nás stahují kůži.





‹ 12 ›
Herberge im Wald
Götz, vor der Tür unter der Linde: Wo meine Knechte bleiben! Auf und ab muss ich
gehen, sonst übermannt mich der Schlaf. Fünf Tage und Nächte schon auf der
Lauer
6
. Es wird einem sauer gemacht, das bisschen Leben und Freiheit. Schenkt
ein. Wieder leer! Georg! Solang ́s daran nicht mangelt und an frischem Mut, lach ́
ich über der Fürsten Herrschsucht und Ränke. – Georg! – Schickt ihr nur euren
gefälligen Weislingen herum zu Vettern und Gevattern, lasst mich anschwärzen. Nur
immer zu. Ich bin wach. Du warst mir entwischt, Bischof! So mag denn dein lieber
Weislingen die Zeche bezahlen. – Georg! Hört der Junge nicht? Georg! Georg!
Der Bube im Panzer eines Erwachsenen: Mein Herr!
Götz: Wo steckst du? Hast du geschlafen? Was zum Henker treibst du für
Mummerei? Komm her, du siehst gut aus. Schäm dich nicht, Junge. Du bist brav!
Es ist Hanns ́ Kürass?
Georg: Er wollt ́ ein wenig schlafen und schnallt ́ ihn aus.
Götz: Er ist bequemer als sein Herr.
Georg: Zürnt nicht. Ich nahm ihn leise weg und legt ́ ihn an, und holte meines
Vaters altes Schwert von der Wand, lief auf die Wiese und zog ́s aus.
Götz: Und hiebst um dich herum? Da wird ́s den Hecken und Dornen
gutgegangen sein. Schläft Hanns?
Georg: Auf Euer Rufen sprang er auf und schrie mir, dass Ihr rieft. Ich wollt den
Harnisch ausschnallen, da hört ́ ich Euch zwei-, dreimal.
Götz: Geh! Bring ihm seinen Panzer wieder und sag ihm, er soll bereit sein, soll
nach den Pferden sehen.
Georg: Die hab ́ ich recht ausgefüttert und wieder aufgezäumt. Ihr könnt aufsitzen,
wann Ihr wollt.
Götz: Bring mir einen Krug Wein, gib Hanns auch ein Glas, sag ihm, er soll
munter sein, es gilt. Ich hoff e jeden Augenblick, meine Kundschafter sollen
zurückkommen.
Georg: Ach gestrenger
7
Herr!
Götz: Was hast du?
Georg: Darf ich nicht mit?
Götz: Ein andermal, Georg, wenn wir Kaufl eute fangen und Fuhren wegnehmen.
Georg: Ein andermal, das habt Ihr schon oft gesagt. O diesmal! Diesmal! Ich
will nur hinten laufen, nur auf der Seite lauern. Ich will Euch die verschossenen
Bolzen wiederholen.
6
auf der Lauer sein/liegen – být na čekané, číhat
7
gestreng – přísný, zde (zast.) – urozený





‹ 13 ›
Příbytek v lese
Götz přede dveřmi pod lipou: Kde jen jsou moji služebníci! Musím chodit sem
a tam, jinak mě přemůže spánek. Pět dní a nocí už čekám. Člověku ztrpkne ta
trocha života a svobody. Nalévá si. Zase prázdný! Georgu! Dokud nechybí tohle
a dobrá mysl, vysměji se vládychtivosti a intrikám pánů. – Georgu! – Jen
posílejte vašeho milého Weislingena k bratrancům a kmotrům, jen mě nechte
pomlouvat. Jen tak dál! Jsem na stráži. Upláchl jsi mi, biskupe! Tak tedy účet zaplatí tvůj
milý Weislingen. – Georgu! Copak ten chlapec neslyší? Georgu! Georgu!
Panoš v brnění pro dospělého: Urozený pane!
Götz: Kde vězíš? Spal jsi? A co to u čerta provádíš za maškarádu? Pojď sem,
vypadáš dobře. Nestyď se, hochu. Jsi dobrý! Je to Hannsův kyrys
8
?
Georg: Chtěl chvilku spát a rozepnul si ho.
Götz: Je pohodlnější než jeho pán.
Georg: Nezlobte se. Potichu jsem ho vzal a oblékl ho, sundal jsem ze stěny starý
meč mého otce, běžel na louku a tasil.
Götz: A sekal jsi kolem sebe? To patrně prospělo křovinám a trní. Hanns spí?
Georg: Na vaše zavolání vyskočil a křičel na mě, že jste volal. Chtěl jsem to
brnění rozepnout, ale to jsem vás už dvakrát, třikrát slyšel.
Götz: Běž! Dones mu zase jeho brnění a řekni mu, ať je připraven, ať dohlédne
na koně.
Georg: Ty jsem už pořádně nakrmil a znovu okšíroval. Můžete nasednout, kdy
budete chtít.
Götz: Přines mi džbán vína, Hannsovi dej také sklenku, řekni mu, ať je bdělý, o to
jde. Doufám, že se každým okamžikem vrátí moji zvědové.
Georg: Ach, urozený pane!
Götz: Copak máš?
Georg: Nesmím s vámi?
Götz: Jindy, Georgu, až budeme chytat kupce a brát jim povozy.
Georg: Jindy, to jste říkal už kolikrát. Ó, tentokrát! Tentokrát! Budu jenom vzadu,
jen číhat z boku. Budu vám nosit zpět vystřelené šípy.

8
kyrys – krunýř kryjící prsa





‹ 14 ›
Götz: Das nächste Mal, Georg. Du sollst erst ein Wams
9
haben, eine Blechhaube und
einen Spieß.
Georg: Nehmt mich mit! Wär ich letztens dabei gewesen, Ihr hättet die Armbrust
10

nicht verloren.
Götz: Weißt du das?
Georg: Ihr warft sie dem Feind an Kopf, und einer von den Fußknechten hob sie
auf; weg war sie! Gelt
11
ich weiß?
Götz: Erzählen dir das meine Knechte?
Georg: Wohl. Dafür pfeif ́ ich ihnen auch, wenn wir die Pferde striegeln, allerlei
Weisen und lerne sie allerlei lustige Lieder.
Götz: Du bist ein braver Junge.
Georg: Nehmt mich mit, dass ich ́s zeigen kann!
Götz: Das nächste Mal, auf mein Wort. Unbewaff net wie du bist, sollst du nicht
in Streit. Die künftigen Zeiten brauchen auch Männer. Ich sage dir, Knabe, es
wird eine teure Zeit werden: Fürsten werden ihre Schätze bieten um einen
Mann, den sie jetzt hassen. Geh, Georg, gib Hanns seinen Kürass wieder und
bring mir Wein. Georg ab. Wo bleiben meine Knechte? Es ist unbegreifl ich. Ein
Mönch! Wo kommt der noch her?
Bruder Martin kommt.
Götz: Ehrwürdiger Vater, guten Abend! Woher so spät?
Martin: Dank Euch, edler Herr! Und bin vorderhand nur demütiger Bruder, wenn ́s
ja Titel sein soll. Augustin mit meinem Klosternamen, doch hör ́ ich am liebsten
Martin, meinen Taufnamen.
Götz: Ihr seid müde, Bruder Martin, und ohne Zweifel durstig! Der Bube kommt.
Da kommt der Wein eben recht.
Martin: Für mich einen Trunk Wasser. Ich darf keinen Wein trinken.
Götz: Ist das Euer Gelübde
12
?
Martin: Nein, gnädiger Herr, es ist nicht wider mein Gelübde, Wein zu trinken;
weil aber der Wein wider mein Gelübde ist, so trinke ich keinen Wein.
Götz: Wie versteht Ihr das?
Martin: Wohl Euch, dass Ihr ́s nicht versteht. Essen und Trinken, mein ́ ich, ist des
Menschen Leben.
Götz: Wohl!
Martin: Wenn Ihr gegessen und getrunken habt, seid Ihr wie neu geboren; seid
stärker, mutiger, geschickter zu Eurem Geschäft. Der Wein erfreut des Menschen
Herz, und die Freudigkeit ist die Mutter aller Tugenden.
9
das Wamms, das Wams – kazajka, kamizola (součást výstroje)
10
die Armbrust – kuše, samostříl (historická zbraň)





‹ 15 ›
Götz: Příště, Georgu. Měl bys mít nejprve kamizolu, přilbici a kopí.
Georg: Vezměte mě s sebou! Kdybych byl posledně při tom, nebyl byste ztratil
kuši.
Götz: Ty to víš?
Georg: Hodil jste ji na nepřítele a jeden z pěšáků ji zvedl; a byla pryč! Viďte?
Götz: To ti vypravují moji sluhové?
Georg: Ovšem. Zato jim taky hvízdám, když hřebelcujeme koně, všelijaké
nápěvy a učím je všelijaké veselé písničky.
Götz: Jsi hodný hoch.
Georg: Vezměte mě s sebou, abych to mohl dokázat.
Götz: Příště, máš mé slovo. Neozbrojený, jako teď jsi, nemůžeš do boje. Budoucí
časy budou také potřebovat muže. Říkám ti, chlapče, budou to drahé časy:
knížata budou nabízet své poklady za jednoho muže, kterého nyní nenávidí. Běž,
Georgu, vrať Hannsovi jeho brnění a přines mi víno. Georg odchází. Kde jen jsou
moji služebníci! To je nepochopitelné. Mnich! Odkud ten se tu bere?
Přichází bratr Martin.
Götz: Ctihodný otče, dobrý večer! Odkud tak pozdě?
Martin: Děkuji vám, vznešený pane! A jsem prozatím jen pokorným bratrem,
má-li to být titul. Augustin je mé klášterní jméno, ale slyším nejraději na Martina,
mé křestní jméno.
Götz: Jste unaven, bratře Martine, a bezpochyby žíznivý! Přichází panoš. Víno
vám přijde právě vhod.
Martin: Pro mne jen doušek vody. Nesmím pít víno.
Götz: Učinil jste slib?
Martin: Ne, milostivý pane, pít víno není v rozporu s mým slibem; protože ale
víno je v rozporu s mým slibem, pak ho nepiji.
Götz: Jak tomu rozumíte?
Martin: Blaze vám, že tomu nerozumíte. Jíst a pít patří podle mne k  životu
člověka.
Götz: Ovšem!
Martin: Kdykoliv jste se najedl a napil, jste jako nově narozený; jste silnější, smělejší,
šikovnější ve své práci. Víno potěší člověku srdce a veselost je matka všech ctností.
11
gelt – (hovor.) viď(te), že, že ano
12
das Gelübde – formální výraz – slib, příslib (slavnostní)






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist