E-kniha: Bonsaj – Petr Škvor

BONSA J

Grada Publishing

Petr Škvor

Bonsaj

Vydala Grada Publishing, a.s.,

U Prùhonu 22, Praha 7,

obchod@grada.cz, www.grada.cz,

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 3290. publikaci

Odpovìdná redaktorka Růžena Ročková

Graficky upravila a obálku navrhla Markéta Mišková

Sazba Markéta Mišková

Fotografie v textu Kateřina Škvorová, Petr Škvor, Libuše Tříšková

Fotografie na obálce Petr Škvor

Ilustrace Petr Škvor

Počet stran 160

První vydání, Praha 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Design © Markéta Mišková, 2008

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-2414-0

PŘEDMLUVA ..............................................................................................................................9

ÚVODEM .......................................................................................................................................10

CO JE BONSAJ? .......................................................................................................................12

PROPORCE SPRÁVNĚ TVAROVANÉ BONSAJE .............................................................................13

CO DĚLÁ BONSAJ BONSAJÍ ..........................................................................................................14

Kmen bonsaje ..........................................................................................................................14

Větve .........................................................................................................................................14

Olistění .....................................................................................................................................14

Květy .........................................................................................................................................15

Plody .........................................................................................................................................15

Bonsajová miska .....................................................................................................................15

Povrch zeminy v misce ............................................................................................................15

ROZDĚLENÍ BONSAJÍ PODLE VÝŠKY ...........................................................................................16

ROZDĚLENÍ BONSAJÍ PODLE UMÍSTĚNÍ......................................................................................17

Venkovní bonsaje.....................................................................................................................17

Interiérové bonsaje ..................................................................................................................17

ROZDĚLENÍ BONSAJÍ PODLE STYLŮ ...........................................................................................19

Základní japonské styly ...........................................................................................................19

Přehled názvů stylů bonsají ....................................................................................................28

ROZDĚLENÍ BONSAJÍ PODLE TVARU KORUNY ............................................................................30

JAK VYBRAT VHODNOU ROSTLINU ..........................................................................34

KUPOVANÁ BONSAJ .....................................................................................................................34

KUPOVANÝ STROMEK ..................................................................................................................34

BONSAJ ZE SEMENE ....................................................................................................................34

BONSAJ Z ŘÍZKU...........................................................................................................................35

BONSAJ Z VOLNĚ ROSTOUCÍHO MATERIÁLU ..............................................................................35

DALŠÍ ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ ROSTLIN .........................................................................................36

PÉČE O BONSAJE ..................................................................................................................37

ZÁLIVKA .........................................................................................................................................37

SVĚTLO A TEPLO ...........................................................................................................................38

Světlo působící přes sklo ........................................................................................................38

Umělé osvětlení .......................................................................................................................38

Teplota ......................................................................................................................................38

Ochrana bonsají před zimou ...................................................................................................40

SUBSTRÁT A VÝŽIVA BONSAJÍ ......................................................................................................41

Půdní substrát .........................................................................................................................41

Hnojení rostlin ..........................................................................................................................41

Správné rozmístění zemin v misce .........................................................................................41

ŠKŮDCI A CHOROBY .....................................................................................................................42

Živočišní škůdci .......................................................................................................................42

Houbové choroby .....................................................................................................................43

Přípravky na ochranu rostlin ...................................................................................................45

POTŘEBNÉ NÁŘADÍ A POMŮCKY .................................................................................................46

OBSAH

OBSAH

5

NEJČASTĚJŠÍ ZPŮSOBY MNOŽENÍ BONSAJÍ .....................................................47

ŘÍZKOVÁNÍ.....................................................................................................................................47

Dřevité řízky..............................................................................................................................47

Kořenové řízky ..........................................................................................................................47

Bylinné řízky .............................................................................................................................47

VZDUŠNÉ HŘÍŽENÍ .......................................................................................................................48

HŘÍŽENÍ .........................................................................................................................................49

ROUBOVÁNÍ ...................................................................................................................................49

Roubování do rozštěpu ...........................................................................................................50

Roubování na kozí nožku ........................................................................................................50

Roubování za kůru ...................................................................................................................50

Družení .....................................................................................................................................50

TVAROVÁNÍ BONSAJÍ ..........................................................................................................52

TVAROVÁNÍ ŘEZEM .......................................................................................................................53

Řez větví ...................................................................................................................................53

Řez kořenů ...............................................................................................................................53

ZAŠTIPOVÁNÍ .................................................................................................................................56

Zaštipování listnatých dřevin ..................................................................................................56

Zaštipování jehličnanů ............................................................................................................56

DRÁTOVÁNÍ – MODELACE DRÁTEM .............................................................................................59

Tvarování kmene ......................................................................................................................60

Tvarování větví .........................................................................................................................60

NAPÍNÁNÍ, VYVAZOVÁNÍ ................................................................................................................60

VYUŽITÍ TECHNIKY MRTVÉHO DŘEVA ....................................................................62

MRTVÉ DŘEVO (SHARIMIKI, ŠARIMIKI) .......................................................................................64

SUCHÝ VRCHOL – VĚTEV (JIN) .....................................................................................................64

ROZŠTĚPENÝ – ODUMŘELÝ KMEN (SABAMIKI) .........................................................................65

Dutý – vykotlaný kmen ............................................................................................................65

Děrovaný kmen (URO) .............................................................................................................66

Rozpolcený – mrtvý kmen .......................................................................................................66

JAK POSTUPOVAT PŘI PĚSTOVÁNÍ ...........................................................................69

ZÍSKÁVÁNÍ MATERIÁLU .................................................................................................................69

Polotovar ze školky ..................................................................................................................69

Rostlina z vývratu (poškozená) ...............................................................................................71

Rostlina z volné půdy ..............................................................................................................71

VYZVEDNUTÍ ROSTLINY ZE ZEMĚ ................................................................................................73

REDUKCE A ÚPRAVA KOŘENŮ .....................................................................................................74

VYSAZOVÁNÍ ..................................................................................................................................74

Jak vybrat správnou misku .....................................................................................................74

Než vsadíme první stromek ....................................................................................................74

Úprava povrchu substrátu – proč mechovat? ........................................................................75

PROŘEZÁVÁNÍ – ODSTRANĚNÍ VĚTVÍ..........................................................................................76

ÚPRAVA STARÉ ROSTLINY ............................................................................................................78

Zakrácení kmene .....................................................................................................................78

Vypěstování bonsaje z uříznutého kmene – styl koště .........................................................79

OBSAH

6

OBSAH

7

Přetvoření stávajícího tvaru na polokaskádu – kaskádu ......................................................81

Lesík ze starších rostlin – scenérie na míse ..........................................................................82

UKÁZKA PŘETVAROVÁNÍ JALOVCE .............................................................................................86

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ASPEKTY SPRÁVNÉ BONSAJE .........................................................................89

Celkový vzhled .........................................................................................................................89

Silueta stromu .........................................................................................................................89

Kořeny ......................................................................................................................................89

Kmen ........................................................................................................................................89

Větve .........................................................................................................................................89

Listy, jehlice, květy, plody ........................................................................................................90

Povrch substrátu ......................................................................................................................90

Nádoby .....................................................................................................................................92

UKÁZKA VYTVAROVÁNÍ DIVOKÉ OLIVY ......................................................................................92

ČEHO SE PŘI PĚSTOVÁNÍ BONSAJÍ VYVAROVAT .........................................................................93

CHYBY PŘI PĚSTOVÁNÍ, PŘÍZNAKY A JEJICH NÁPRAVA ..............................................................94

NÁDOBY A JEJICH ARANŽOVÁNÍ ................................................................................95

UMÍSTĚNÍ A VYSTAVOVÁNÍ BONSAJÍ .......................................................................97

POZADÍ BONSAJE .........................................................................................................................99

KAMENY A DOPLŇKY ...................................................................................................................99

DOPLŇKOVÉ BONSAJE .................................................................................................................100

JMENOVKY A EVIDENCE ...............................................................................................................100

STÁŘÍ BONSAJÍ .......................................................................................................................101

PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ...........................................................................103

LISTNATÉ BONSAJE ......................................................................................................................103

JEHLIČNATÉ BONSAJE ..................................................................................................................131

ROČNÍ KALENDÁŘ PRACÍ ................................................................................................145

PROMĚNY BĚHEM ROKU ..................................................................................................153

KAMENY JAKO UMĚNÍ ........................................................................................................155

SAIKEI ............................................................................................................................................155

SUISEKI .........................................................................................................................................155

SLOVO ZÁVĚREM ...................................................................................................................158

REJSTŘÍK ....................................................................................................................................160

PŘEDMLUVA

9

Borovice horská v přírodě

PŘEDMLUVA

Průvodce, který se vám právě dostal do rukou, je určen především začínajícím pěstitelům a obdivovatelům rostlin v miskách. Měl by přinést základní vědomosti o pěstování bonsají a přimět čtenáře, aby se začali na stromy a celou přírodu dívat jinýma očima. Stromek je živý organismus, který ve svém dlouhém životě prochází neustálými změnami, a práce s ním není nikdy u konce.

Tato kniha si neklade za cíl být vysoce odborným dílem, ale spíše praktickou příručkou založenou na mých dlouholetých osobních zkušenostech. Měla by pomoci pochopit rozdíly mezi jednotlivými druhy bonsají, jejich nároky a potřebami během roku, osvojit si základy pěstování a různé techniky tvarování a úprav.

Přeji vám hodně úspěchů a radosti z vašich svěřenců a zároveň uspokojení z krásně a ušlechtile strávených chvil vašeho volného času. Chce to jen nemít strach a nenechat se odradit prvním neúspěchem, protože i ten k této práci patří a mnoho pěstitelů si ho prožilo stejně tak, jako já.

Petr Škvor

Bonsaj borovice s pokrouceným kmenem

v literátském stylu zasazená v kulaté nádobě. Kresba

této bonsaje je na str. 8

ÚVODEM

10

ÚVODEM

Člověk a příroda patří odjakživa k sobě. Stále více lidí si uvědomuje, že jsme vlastně jen malou součástí tohoto světa a podle toho bychom se také měli chovat. V naší uspěchané a přetechnizované době je návrat k přírodě ještě důležitější než kdy jindy. Pomáhá nám relaxovat, oprostit se od denních starostí a zároveň prospívá našemu zdraví, jak fyzickému, tak i duševnímu. Je proto jen logickým vyústěním, že člověk cítí potřebu vlastnit ve svém domově nějakou květinu nebo dřevinu, která mu jeho život zkrášluje a zároveň přináší i kus živé přírody do malého prostoru. Vždyť už naši předkové se snažili své prostředí vylepšit květinami. Proč se tedy nepustit do pěstování bonsají?

Pro národy Orientu, odkud bonsaje pochází, je toto umění životní fi lozofi í a stylem života. Je sice

pravda, že péče o takovou rostlinu je složitější, ale přesto není třeba se této krásné záliby obávat. Na rozdíl od sportu je to koníček na celý život. Základem je estetické cítění, smysl pro krásu a tvar, schopnost vnímat a vidět rostliny v jejich přirozeném prostředí, poznat jejich nároky a potřeby, ale především je to velká míra odpovědnosti a hlavně trpělivosti.

Pěstování miniaturních dřevin v miskách má dlouholetou tradici. Již před více než dvěma tisíci

lety se v Číně používaly k výzdobě interiérů zakrslé dřeviny pěstované v mělkých nádobách. Japonští

Jeden z nejstarších stromů v zámeckém parku

Konopiště. Detail kmene topolu kanadského. Krásně

utvářená kůra tohoto stromu vypovídá o jeho stáří

Jalovec čínský – stáří asi

300 let, výška 45 cm

Kresba podle fotografie

ÚVODEM

11

pěstitelé vtiskli této zálibě pravidla, v průběhu staletí vytvořili různé techniky, propracovali technologii ošetřování a nechali vzniknout odvětví umění, které nemá obdoby. Dnes má v Japonsku stejnou prestiž jako sochařství nebo malířství. Miniaturní strom v misce je uměleckým dílem, navíc živým a stále se měnícím.

Každý z nás jistě pěstuje nějakou rostlinu v nádobě na balkoně, terase, za oknem nebo jen tak na

dvorku a čas od času jí zakrátí a přesadí. Bonsajistika jen dává tomuto počínání řád a formu. Vytváří vlastně miniaturní stromky se znaky a tvarem starých vzrostlých stromů v přírodě a snaží se zachovat jejich tvar a proporce. Není tedy pravda, že ten, kdo nezná východní fi lozofi i, nemůže pochopit ani techniky pěstování bonsají. Jde o to zbavit se předsudků, že se jedná o mrzačení stromků a zkusit se této zálibě věnovat. Neexistuje větší potěšení než vidět výsledek vlastního snažení a letité práce, zjistit, že se vám váš koníček daří.

CO JE BONSAJ?

Bonsaj – volně přeloženo – znamená strom v míse. Musíme si tedy uvědomit, že samotná rostlina rostoucí v záhonu nebo na skalce, byť upravovaná, ještě není bonsají. Teprve ve vhodné nádobě (v misce, skořepině, na plochém kameni) se tento stromek stává po určité době pěstování a úprav bonsají. Nelze to ovšem zaměňovat za dnes hojně prodávané konifery (jehličnany) zapěstované ve vysokých, převážně umělohmotných nádobách. Ty lze využít jako vhodné polotovary pro naši práci. Teprve dlouholetým pěstováním, kdy se snažíme rostlině vtisknout určitý tvar, formu a vzhled, lze mluvit o bonsaji.

Velice důležitými faktory, jak již bylo řečeno, jsou vhodná nádoba, dále úprava povrchu půdy, různé doplňky a doplňkové rostliny. Stromek také musí splňovat určitá kritéria, jako jsou například kořenové náběhy, bohaté a jemné větvení. Jinak se tvaruje borovice, jinak třeba buk a zcela odlišně vrba.

V zemích Dálného východu, ať už jsou to Čína, Japonsko, Korea, Vietnam, Tchaj-wan nebo Indonésie, má toto umění dlouhou tradici a přesto se jejich bonsaje navzájem podstatně liší. Je to dáno dostupností druhů dřevin v té či oné oblasti, klimatickými podmínkami a velkou měrou i náboženstvím a kulturou jednotlivých národů a regionů. Číňané tvarují své bonsaje do podoby draků, stromky jsou někdy až nepřirozeně pokroucené. Japonci naopak mají tvary a styly vyváženější a používají více techniku mrtvého dřeva. Evropský styl bude trochu odlišný, třeba už jen v druzích stromů, v jejich nárocích a rozdílné struktuře růstu. Proto si všímejme stromů v přírodě a pozorujme jejich znaky: rozložení větví, kmeny, kůru, prostředí, ve kterém rostou, a rozdíly jejich vzhledu v různých lokalitách. Zjistíme, že například borovice rostoucí v horském prostředí vypadá jinak než stejný strom, který roste v nížině. Podle takových stromů pak tvarujme své bonsaje.

V Evropě a západních zemích je tato tradice ještě poměrně mladá, vždyť první bonsaje dovezené z Japonska a Číny se zde objevily až koncem 19. století. Přesto toto umění zaznamenalo velký rozmach, jak v Americe, tak po celé Evropě. Existuje již mnoho klubů sdružujících fanoušky bonsají, a nutno podotknout, že za tak krátký časový úsek lze i u nás spatřit mistrovská díla.

CO JE BONSAJ?

12

Krásný stromek tohoto šeříku je vypěstován ze staré rostliny

technikou zakrácení kmene

CO JE BONSAJ?

13

PROPORCE SPRÁVNĚ TVAROVANÉ BONSAJE

Aby naše bonsaj měla ty správné proporce, je třeba dodržovat určité zákonitosti. U stromku je nut

ný správný poměr kmene a koruny a vhodně vybraná miska. Velice důležité je také to, aby bonsaj

byla v dobré kondici, tedy aby byla především zdravá. Olistění musí mít svěží barvy, stromek nesmí

být napaden žádnými škůdci. Také povrch misky bychom měli udržovat vždy upravený (štěrk, mech,

doplňkové rostliny), celkový vzhled bonsaje musí působit harmonicky a vyváženě.

Na obrázku je popsáno, čeho bychom si měli nejvíce všímat a snažit se co nejlépe přiblížit přiro

zeným proporcím stromů v přírodě. Ne vždy se to bude ideálně dařit, ale to už bude záležet jen na

každém z nás, na naší fantazii a uměleckém cítění.

Rostlina vysázena mimo střed a nad horní

hranou misky (pokud není miska čtvercová)

Olistění – svěží zelené listy vyrůstají

na větvičkách co nejblíže kmeni

Kořeny – pěkné rozložení kořenů

na bázi kmene

Větve – jemné větvení

stromu zaručuje hustou

korunu

Kmen – zužuje se pravidelně od báze

až k vrcholu

Vhodná miska ladící

s rostlinou tvarem

i barvou

CO DĚLÁ BONSAJ BONSAJÍ Prvním hlediskem naší činnosti je především krása a dekorativnost bonsaje. Samotný stromek ale ještě není bonsají, pokud bude v nevhodné nádobě a naopak sebepreciznější a drahá miska neudělá bonsaj z rostliny, která je zanedbaná, nebo prostě roste „jen tak“.

Bonsaj, to je několik prvků, ale především to zna

mená „naprostý soulad rostliny s miskou a ostatními doplňky“. Kmen bonsaje Nejdůležitější částí celkové kompozice je bezesporu kmen bonsaje. Měl by vykazovat známky dobře vyvinutého stromu. Báze kmene by měla mít pěkně vytvářené náběhové kořeny, pokud možno paprskovitě se rozbíhající. Samotný kmen by se měl od povrchu misky pravidelně zužovat směrem vzhůru, neměl by vykazovat nepřirozené zakřivení a velké rozdíly v tloušťce.

Pravidelnému zužování můžeme pomoci tím, že

kmen v prvních letech pěstování několikrát silně zakrátíme. Větve Tvar, síla, délka i průběh větví musí harmonovat s tloušťkou, výškou a tvarem kmene. Velice ošklivě vypadají příliš slabé a dlouhé větve na silném kmeni a naopak.

Stejně jako u kmene by měly být nejsilnější větve ve

spodní části bonsaje a směrem vzhůru se zužovat až do úplně jemného větvení na vrcholu a koncích. Špatně rostoucích větví je třeba se zbavit. Kdyby však měl utrpět celkový tvar bonsaje, je možno si pomoci drátováním a vtisknout větvi potřebný tvar a délku. Olistění Velikost listů bonsají je vždy jedním z největších problémů. Nikdy totiž nelze dosáhnout úplné proporcionality mezi olistěním a samotným stromem, jak je tomu v přírodě. Proto je naší snahou se tomuto ideálu co nejvíce přiblížit. Vybíráme tedy rostliny s malým olistěním.

Velikost listů u zdravé bonsaje je možné redukovat

určitými zásahy. Nejúčinnější je tzv. odlistění. To znamená, že ve vegetačním období (nejlepší je polovina června) ostříháme rostlině část nebo i veškeré listy až po řapík. V úžlabí se probudí spící pupeny a na stromku se po pár týdnech objeví nové, menší listy. Tento zákrok můžeme provádět pouze u starších jedinců, kteří jsou dostatečně vyvinutí a v dobré kondici. U mladých stromků raději počkáme, protože je důležitější sílení kmene a větvení stromu.

CO JE BONSAJ?

14

Drobné olistění je i výsledkem pravidelného

zakracování větví. Jilm čínský je ideálním

materiálem pro bonsaje

Kmen tohoto jalovce je sice pokroucený,

ale přesto dobře utvářený. Navíc je použita

technika mrtvého dřeva

Jemné větvení je velmi důležité pro celkovou

strukturu koruny. Proto je nutné v prvních

letech pěstování stromek často stříhat

CO JE BONSAJ?

15

Květy Chceme-li mít kvetoucí bonsaje, je třeba si uvědomit, že stromek musí nejdříve vyzrát, až potom bychom se měli soustředit na květy. Některé stromy, jako například borovice, kvetou až v určitém věku, takže u nich nám tato starost odpadá. Pro květy se pěstují druhy jako například japonské azalky s velkou paletou barev a velikostí květů, jabloně, slivoně a další kvetoucí dřeviny.

Květy na bonsajích mají stejnou velikost jako u rostlin v přírodě. Při kvetení dochází k určitému narušení proporcí i proto, že některé druhy stromů kvetou na koncích nových dlouhých výhonů. S tím je ale nutné počítat.

Kvetení závisí na zdravotním stavu našeho stromku, na stanovišti, povětrnostních podmínkách, přísunu živin a správném hnojení. Plody To, co platí o květech, ještě více platí o plodech. Pokud nevlastníme například jabloň pláňku, musíme kalkulovat s tím, že plody budou stejně velké jako u volně rostoucích stromů v přírodě a podle toho se také zařídit – u bonsají je nutné počet plodů zredukovat, aby stromek stačil plody vyživit a sám příliš neutrpěl vysílením. Bonsajová miska Nádoba by měla se stromem tvořit harmonický celek. Existuje jich proto velmi široký sortiment, ale ne každá miska je vhodná ke každému druhu a stylu rostliny.

U dobře rostlé bonsaje by měla výška misky odpovídat průměru báze kmene (tloušťka kmene těsně nad povrchem zeminy). Výjimkou jsou kaskády, kde se používají velmi vysoké misky. Šířka misky by měla přibližně souhlasit se šířkou koruny stromu.

Barvy a vzory misek se vybírají podle samotné bonsaje tak, aby ladily s olistěním, velikostí, barvou a s celkovou strukturou bonsaje. Povrch zeminy v misce I povrch zeminy v misce dotváří celkový vzhled bonsaje. Měl by být pokryt mechem, který simuluje trávník a zároveň udržuje vlhkost.

Mimo mech se používají také doplňkové rostliny, přídavné kameny jako skaliska, štěrky různé zrnitosti a všemožné doplňky (altánky, můstky, fi gurky lidí atd.). Pro bonsaje z našich stromů je však třeba dobře vybírat, jiné doplňky volí pro své dřeviny například v Japonsku a odlišné budeme používat my.

Azalky se pěstují především pro květy

Plody na bonsajích je třeba redukovat na co nejmenší

počet, aby stromek nestrádal (višeň plstnatá)

Povrch zeminy v misce je důležitým prvkem v celé

kompozici bonsaje

CO JE BONSAJ?

16

ROZDĚLENÍ BONSAJÍ PODLE VÝŠKY

Miniaturní

– dorůstají do výšky 8–15 cm

Malé

– dorůstají do výšky 15–20 cm

Střední

– dorůstají do výšky 20–60 cm

Velké

– dorůstají do výšky 60–100 cm

Ačkoli se na první

pohled zdá, že tato

bonsaj ze smrku má

příliš vysoký kmen,

je její vzhled

harmonický

a stromek působí

vyváženě. Kresba

podle fotografie

CO JE BONSAJ?

17

ROZDĚLENÍ BONSAJÍ PODLE UMÍSTĚNÍ Venkovní bonsaje Mezi veřejností ještě stále panuje názor, že bonsaje jsou rostliny patřící do interiéru. Opak je pravdou. Většina stromů pěstovaných jako bonsaje pochází z naší volné přírody, a proto vyžadují stejné nebo velice podobné podmínky. Násilné přemístění do interiéru jim neprospívá a dochází tak k jejich úhynu.

Venkovním bonsajím je třeba zaručit nároky na závlahu, protože zemina v nádobách rychleji vysychá, dále nároky na živiny a v neposlední řadě i určitou ochranu před sluncem a naopak i před zimou a krutými mrazy. Při zvlášť chladném počasí, pokud teplota klesne pod bod mrazu, některé druhy skutečně vyžadují přemístění do místnosti nebo na chráněné místo, protože bonsaje obecně nejsou tak odolné jako volně rostoucí stromy stejného druhu.

Příklady druhů vhodných pro venkovní bonsaje:

Azalka (Rhododendron) – zimuje ve světlém sklepě

Borovice (Pinus) – zimuje venku v záhonu

Bříza (Betula) – velmi odolný strom

Buk (Fagus) – zimuje venku v záhonu

Cypřišek (Chamaecyparis) – potřebuje ochranu před mrazem a větrem

Dub (Quercus) – potřebuje ochranu před mrazem

Habr (Carpinus) – zimuje venku v záhonu

Hloh (Crataegus) – velmi odolná dřevina

Jabloň (Malus) – zimuje ve skleníku

Javor (Acer) – používá se řada jeho kultivarů, potřebuje zimní ochranu

Jalovec (Juniperus) –zimuje venku nebo ve skleníku

Modřín (Larix) – zimuje venku v záhonu

Skalník (Cotoneaster) – vyžaduje ochranu před mrazem

Slivoň (Prunus) – zimuje ve skleníku

Smrk (Picea) – velmi odolný strom

Vrba (Salix) – zimuje ve skleníku

Zimostráz (Buxus) – vyžaduje zimní ochranu

Zde jsou uvedeny jen některé z mnoha druhů, které můžeme pěstovat jako venkovní bonsaje. V podstatě je možné použít všechny naše domácí druhy stromů a keřů. Každá dřevina má pochopitelně jiné nároky na péči, ale dá se říci, že neexistuje druh, ze kterého se bonsaj vypěstovat nedá. Interiérové bonsaje Pochopitelně existují druhy, které v našich podmínkách nazýváme interiérové, i když se ve své domovině pěstují jako venkovní. O tyto dřeviny stále roste zájem, protože mnoho lidí nemá zahradu, terasu nebo balkon a je tedy odkázáno na bytové podmínky, navíc s velmi špatným klimatem pro pěstování bonsají.

Je třeba si uvědomit, že například panelový byt není pro své suché ovzduší právě nejvhodnějším místem, a proto musíme rostlinám zajistit jejich nároky jinou cestou. Stavíme je například na různé podnosy s keramzitem, který udržujeme neustále mokrý, abychom zlepšili vzdušnou vlhkost, dále je velice vhodné často mlžit listy. Velmi důležité je také zajistit rostlinám dostatek světla, proto vybíráme takové umístění, aby nestály v temnu. Pozor však na přímé slunce blízko oken, které by na našich bonsajích mohlo napáchat nenapravitelné škody. Pečujeme tedy o stromky jako o pokojové květiny.

Některé druhy vyžadují přes léto pobyt venku. V takovém případě musíme postupovat velice opatrně a rostlinu zvykáme na venkovní prostředí postupně, protože jinak by mohlo dojít například ke spálení listů. Stromky stavíme spíše do polostínu a asi po třech týdnech je můžeme umístit na volné prostranství. Koncem léta je opět přenášíme do interiéru.

Vybíráme vždy rostliny s drobným olistěním a rychlým růstem.

Příklady listnatých druhů vhodných pro interiérové bonsaje:

Citrusy (Citrus) – vhodné letnění

Eukalypt (Eucalyptus) – vhodné letnění

Gardénie (Gardenia) – letníme v polostínu

Hlošina (Eleagnus) – vyžaduje letnění

Kamélie (Camellia) – letníme v polostínu

Lilek (Solanum) – je možné letnit

Muraja (Murraya) – velmi náročná na pěstování

Smokvoň (Ficus) – lze pěstovat i v tmavších bytech

Vavřín (Laurus) – je možné letnit

Příklady jehličnatých druhů vhodných pro interiérové bonsaje

Kryptomerie (Cryptomeria) – vyžaduje letnění

Nohoplod (Podocarpus) – je možné letnit

Sekvoj (Sequoia) – vyžaduje letnění

Velmi často můžeme jako bonsaje vidět i některé tučnolisté rostliny. Vybíráme však takové,

které mají drobné olistění a rychle rostou, ty, kterým rychle sílí kmen.

Portulakárie (Portulacaria) – má malé lístky i rychlý růst

Tlustice (Crassula) – roste a sílí velmi rychle

Číňané, u nichž má umění bonsají svou kolébku, používají pro pěstování i některé trvalky. Výběr

květin je dosti široký. Pro naše účely jsou však nevhodné. Není u nich možná redukce velikosti a pro

porcí běžnými bonsajistickými technikami. Proto je hlavním kritériem jejich výběru dobrý proporcionál

ní poměr k nádobě. Vlastní práce s „tvarováním“ se tak omezuje na volbu správné nádoby a umístění

rostliny. Prosvětlujeme pouze ty rostlinné části, které jsou příliš velké nebo zakrývají květy. Pěstujeme

tak některé kapradiny, bambusy a další.

Remízky ve volné přírodě mohou být inspirací pro tvorbu lesíků a krajinek na mísách

CO JE BONSAJ?

18

CO JE BONSAJ?

19

ROZDĚLENÍ BONSAJÍ PODLE STYLŮ Budeme-li v přírodě pozorovat stromy jednoho druhu, zjistíme, že každý jedinec má rozdílný vzrůst a tvar. Některý má kmen rovný, jiný je pokřivený a další roste třeba na skále, přičemž přírodní vlivy na něm zanechaly své stopy. Takový strom má většinou krátký nebo ohnutý kmen, větve se spíše plazí při zemi nebo jsou na kmeni pouze na jedné straně, podle toho, jak je strom bičovaný větrem, kořeny se v důsledku vyplavování zeminy vodou plazí po skalách. Jinak vypadají stromy rostoucí samostatně, jinak ty, které rostou ve skupinách a jinak ty, které tvoří souvislý les.

V Japonsku byla vytvořena pravidla, podle kterých se bonsaje rozdělují do několika stylů. Některé styly se používají více, jiné okrajově.

Musíme si uvědomit, že v našich podmínkách vypadají stejné druhy stromů trochu jinak než v Japonsku a Číně, a tak je někdy třeba, abychom styly pěstování našim dřevinám přizpůsobovali. Středoevropské bonsaje jsou oproti Japonsku a Číně zatím v podstatě mladé, záleží opravdu na nás, jestli se přikloníme k čínským nebo japonským stylům, protože oba se od sebe výrazně liší. Japonci více využívají techniku mrtvého dřeva, suchých vrcholů a dutin ve kmenech, zatímco Číňané spíše upřednostňují volnější tvarování, ačkoli některé jejich bonsaje jsou tvarovány do nepřirozených tvarů.

Nasměrujme svůj zájem na naše místní stromy, které se jinde používají velmi zřídka, a možná, že se nám podaří vytvořit zcela nový styl. Takovou pozornost si určitě zaslouží třeba naše lípa nebo vrba.

ZÁKLADNÍ JAPONSKÉ STYLY:

1. PŘÍSNĚ VZPŘÍMENÝ STYL (CHOKKAN, ČOKKAN) Kmen roste přísně kolmo vzhůru, od paty se pravidelně zužuje až k jemnému větvení. Strom má vrchol. U nás jsou takto pěstovány například modříny.

Přísně vzpřímený styl

Bříza pěstovaná v přísně vzpřímeném stylu. Kmen je v celé délce

přísně kolmý