načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Bonifác zase řádí v psí školce - Michal Sušina; Iva Gecková

Bonifác zase řádí v psí školce

Elektronická kniha: Bonifác zase řádí v psí školce
Autor: Michal Sušina; Iva Gecková

Ach, ten Bonifác! Dobrosrdečný a veselý psí popleta by se tak rád dostal do velké psí školy! Po těchto dobrodružných Vánocích to ale není vůbec jisté. Oblíbení psí hrdinové ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  195
+
-
6,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Bambook
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 85
Rozměr: 25 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: Vydání 1.
Spolupracovali: ilustroval Michal Sušina
Skupina třídění: Česká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2530-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Bonifác je již trochu přerostlý na psí školku a rád by se dostal do základní školy. Paní učitelka o tom nechce ani slyšet. S Bonifácem a jeho neplechami má samé trable.Štěňata však považují svého velkého kamaráda za moc zábavného a ta největší legrace se Bonifácovi povede při zdobení vánočního stromečku.

Popis nakladatele

Ach, ten Bonifác! Dobrosrdečný a veselý psí popleta by se tak rád dostal do velké psí školy! Po těchto dobrodružných Vánocích to ale není vůbec jisté. Oblíbení psí hrdinové řádí v novém příběhu.

Zařazeno v kategoriích
Michal Sušina; Iva Gecková - další tituly autora:
Pohádky z parkoviště Pohádky z parkoviště
Hravá škola hezkého chování Hravá škola hezkého chování
 (e-book)
Pohádky z parkoviště Pohádky z parkoviště
 (e-book)
Psí pohádky Psí pohádky
Florentýna a kouzelná kniha Florentýna a kouzelná kniha
Čertí babička Čertí babička
Jak to chodí v psí školce Jak to chodí v psí školce
 (e-book)
Jak to chodí v psí školce Jak to chodí v psí školce
 (e-book)
Štěpán Kobliha není žádná bábovka Štěpán Kobliha není žádná bábovka
Křeček v utajení Křeček v utajení
 (e-book)
Strýček Vendelín, chlupatý meloun Strýček Vendelín, chlupatý meloun
Jak to bylo s panem Vlkem Jak to bylo s panem Vlkem
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ilustroval

Michal Sušina

Bonifác

zase řádí

školce

Iva Gecková

Bonifác

zase řádí

v

psí

v

psí

školce



Ilustroval

Michal Sušina

Bonifác

zase řádí

v

psí

školce

Iva Gecková


Iva Gecková Bonifác zase řádí v psí školce Vydala Grada Publishing, a.s., pod značkou U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 7023. publikaci Ilustrace Michal Sušina Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 88 Vydání 1., 2018 Vytiskla tiskárna TISK CENTRUM, s. r. o., Moravany © Grada Publishing, a.s., 2018 Cover Illustration © Michal Sušina ISBN 978-80-271-2303-2 (ePub) ISBN 978-80-271-2302-5 (pdf) ISBN 978-80-247-2530-7 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reproduko

vána ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

5

Obsah

Předmluva 7

Zuby 9

Spíme na půl oka 17

Co má Týna za lubem? 26

Psí písnička 32

Čočkování 37

Mytí oken 44

Plachtování 51

Odpočinek 57

Jsme zasněženi! 62

Jde se na to! 70

Vánoce 75

7

Předmluva

Milé děti, jestli znáte psa Bonifáce, tak určitě víte,

že i pejskové mají vlastní školku. Stejně jako vy musí

ráno vstávat, nasnídat se a pak se vydat na cestu,

aby nepřišli pozdě. A učí se také samé důležité věci.

Tedy ony ty věci jsou přece jen trochu jiné než ve vaší

školce. Vy se asi neučíte štěkat, hrabat díru a zahra

bávat do ní bačkory a ke svačince si nedáváte misku

voňavých granulí. Ale to vůbec nevadí! Vaši kamarádi

Bonifác, Bobeš, Fugas, Rexík, Buba, Kykouš, Artuš,

Pikola, Sabina, Tobík, Ebi i bleška Alžběta už se na

vás zase těší a ukážou vám, že v psí školce není nuda

ani o Vánocích!

9

Zuby

Bobeš s maminkou Bobinou šli do školky. Když pro

cházeli kolem školního plotu, uviděli něco zvláštní

ho. Po zahradě běhal Bonifác a choval se nějak divně!

Tedy ne že by se Bonifác nikdy nechoval divně, o tom

by vám paní učitelka mohla vyprávět, ale teď to bylo...

no zkrátka víc divné než jindy! A co vlastně Bonifác

dělal?

Nadzvedával kameny a zase je vracel zpět, očichával

keříky, občas vyhrabal nějakou díru, ale pak zakrou

til hlavou a začal hrabat jinou, se kterou také nebyl

spokojen.

„Co to tam ten velký pes vyvádí?“ kroutila hlavou ma

minka Bobina.

„Určitě hledá žůžáky!“ napadlo blechu Alžbětu.

„To je můj kamarád Bonifác!“ pyšně pronesl Bobeš.

„Ahá! To je ten, co říkal, že je ,nový mákʻ?“ vzpomněla

si maminka na první den ve školce.

10

„Ano, to je přesně on, mami. Je s ním ohromná legra

ce a má bezva nápady! Třeba se zahrabává v hrabárně

místo housky, dělá s náma špunty od žampaňského, vo

zíme ho na jídelním vozíku a míchá omáčku ocasem!“

„No, to se mi tedy zrovna moc nezamlouvá, Bobši.“

„Ale mami, on je vážně prima! Jo a chytil lumpa!“

To na maminku konečně zapůsobilo. „Hm, tak když

umí chytit lumpa, to pak může míchat omáčku oca

sem. To bych mu prominula.“

„Bonifáci, Bonifáci! Co to tady děláš?“ ptal se Bobeš,

když došli až na školní zahradu.

Bonifác, který hrabal už desátou díru, odpověděl:

„Hledám zuby. Někde tady přece musí být.“

„Zuby?“ podivili se pejskové.

„Jasně, zuby. Ráno jsem slyšel naši paní fučitelku,

jak říkala Růžence, že nemá ani jeden jediný zub! To

je ale hrozná chudinka, naše paní bučitelka, jen si to

představte, nebude se moct vůbec, ale vůbec najíst!

Může umřít hlady! To by ale byla hrozná kakastrofa!“

měl Bonifác slzy na krajíčku.

11

„Bonifáci, říká se ka-ta-stro-fa,“ vysvětlila mu Bobina.

„Bonifáci, to je ale hrůza! Musíme ty zuby paní uči

telce najít. Já nechci, aby umřela!“ začal Bobeš hrabat

velkou díru hned před sebou.

„No vždyť to říkám, byla by to kakastrofa. A té musí

me zabránit. Ale honem!“ zavelel Bonifác a do hledá

ní se pustila i maminka Bobina. Běhali po zahradě,

hrabali díry a vůbec dělali všechno to, co před chvílí

Bonifác. Alžběta seděla Bobšovi na hlavě a přikazova

la, kam se mají vydat, kde ještě nehledali. A pokaždé 12

13

když do školky přišlo nějaké další štěňátko s tatínkem

nebo s maminkou, pověděli jim, co se stalo. Všichni

se shodli, že je nutné paní učitelku zachránit.

Školní zahrada se postupně zaplnila všemi štěňátky

ze školky a jejich rodiči. Byli tady:

Bobeš s maminkou Bobinou,

novofundlanďák Ebi s tatínkem Edou,

Kykouš s tatínkem Ajaxem,

Buba s tatínkem Kubou,

ohař Rex s dědou Fexem,

Artuš s maminkou Bellou,

malý jezevčík Tobík s tatínkem Tudíkem, který byl

snad ještě menší než on,

voříška Pikola s maminkou Ájou,

a zapojila se dokonce i pudlice Sabina Theodora z Rů

žového Dvora se svojí maminkou Leonou Polenou,

Retrívr Fugas s babičkou Kikinou přišli jako poslední.

14

Fugasova babička byla sice už moc stará, ale chtěla být

také nápomocná. Vylezla si na klouzačku, aby měla

dobrý výhled, a posílala psy prohledat místa, kde ješ

tě nikdo jiný nebyl. Zkrátka řídila celou akci z výšky

a Alžběta jí pomáhala ze země. Tedy spíše z Bobšova

kožichu.

Zapojil se i školník Hubert a vážně uvažoval o tom, že

zavolá na psí policii a požádá, aby takový velký případ

ztráty zubů vyšetřila.

15

* * *

Mezitím paní učitelka, elegantní fenka afghánského

chrta, seděla v herně a čekala a čekala, až štěňátka

přijdou do školky. Koukala se na hodiny: bylo sedm,

čtvrt na osm, půl osmé... A NIKDO NIKDE! Ani jeden

jediný mák! Bardón, totiž žák!

Jak je to možné? Jak to, že ještě nikdo nepřišel do psí

školky?

 Ruční písmo pana Sušiny 

KDE JSOU VŠICHNI?

Paní učitelka už měla nervozitou okousané všechny

drápy a rozhodla se, že se podívá před školku. Vy

šla ven a spatřila plnou zahradu štěňátek, jak hrabou

a hledají a čichají a shánějí! A dokonce tady byli i jejich

rodiče a prarodiče!

Paní učitelka nemohla uvěřit svým očím. Copak se to

tu děje? Proč to dělají? A proč nejsou ve školce?

Po chvíli si jí pejskové všimli a seskupili se kolem

ní. Slovo si vzal Bonifác a vážným hlasem promluvil:

„Paní bučitelko, promiňte, ale vaše zuby jsme nikde

nenašli. Nemohla jste je ztratit třeba ve městě? Jestli

+

16

jo, převrátíme to tam vzhůru nohama. Musíte přece

jíst! Anebo nenechala jste je třeba v posteli?“

Paní učitelka byla zaražená. Rozhlédla se po zahradě,

která vypadala, jako by v ní řádila tlupa krtků, a ti

chým hlasem řekla: „Jaké zuby, Bonifáci? Co to tady

povídáš? Já žádné zuby neztratila!“

„Ale to jste teda ztratila, paní bučitelko! To já moc

dobře vím! Ráno jsem vás slyšel, jak kuchařce Růžence

povídáte, že nemáte ani jeden jediný zub,“ odpověděl

Bonifác a oklepal si z hlavy pomerančovou slupku,

kterou tam měl od chvíle, kdy prohlížel popelnici.

Paní učitelka vyvalila oči a chvíli přemýšlela. Bylo na

ní vidět, že jí něco došlo a že se musí hodně, hodně,

a ještě víc hodně ovládat, aby Bonifáce nepopadla za

kožich a pořádně s ním nezatřepala.

„Bonifáci! Bonifáci, vyslechl jsi jen část rozhovoru,

ve kterém jsem Růžence povídala, že jsem byla včera

u kadeřníka a ten mi tak skvěle a rovně ostříhal můj

dlouhý kožich, že na něm NEMÁM ANI JEDEN JEDI

NÝ ZUB!“

17

Spíme na půl oka

Paní učitelka byla ještě trochu zmatená z toho hledání

zubů, neustále kroutila hlavou a šeptala si sama pro

sebe: „Já že nemám zuby? Aby to tak bylo nějaké zna

mení! Musím si dát pozor, až budu kousat tu velkou

kost, co jsem si koupila k večeři.“

Štěňátka zatím vběhla do veliké herny.

„Kdepak, kdepak!“ zarazila je paní učitelka. „Nejdřív

umýt tlapky a čumáčky od hlíny. Vypadáte, jako bys

te...,“ nemohla najít ten správný výraz.

„Jako bysme hledali vaše zuby!“ vyštěkl Tobík.

„Hmm, o tom si také musíme promluvit. Bude tře

ba zase všechny díry zahrabat, nebo si někdo zlomí

packu! Brzy bude zima, co nevidět začne padat sníh,

a jestli díry nezahrabeme, bude to velice nebezpeč

né,“ mumlala si paní učitelka a dělala si poznámky

do úkolníčku, než se štěňátka vrátí z umývárny. Pak

si uvařila velkou misku kakaa, postavila ji před sebe

na stůl a těšila se, až se napije.

18

„Dnes vás chci naučit nejdůležitější věc, kterou musí

umět každý pes na výbornou! Jestlipak uhodnete, co

to tak může být?“

A z herny se začaly ozývat štěněcí nápady:

Ale paní učitelka jen kroutila hlavou. „Štěňata, nej

důležitější je...“

„Umět pořádně zahrabat svůj bobek!“ vyštěkl Bonifác.

„Bonifáci! Kolikrát ti mám říkat, že se musíš hlásit,

když něco chceš? Nemůžeš jen tak vykřikovat, co tě

napadne! Až budeš chodit do školy, tam se taky budeš

19

muset hlásit, když budeš chtít něco říct. Tak si to tady

ve školce trénuj a poslouchej mě! Jak by to tady pak

vypadalo?“

„No přece jako v psí školce, paní bučitelko!“ zněla

Bonifácova odpověď.

Paní učitelka si jen povzdechla. „Tak tedy nejdůleži

tější věcí pro každého psa je...,“ a v tu chvíli ji Kykouš

zatahal za srst.

„Paní učitelko, Bonifác se hlásí!“

„Ano, tak se mi to líbí, Bonifáci, když se hlásíš! Už

víš, co je nejdůležitější?“



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist