načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Bojová umění - anatomie - Dr. Norman Link Lily Chou

Elektronická kniha: Bojová umění - anatomie
Autor:

50 technik bojového umění pro začátečníky i pokročilé Objevte, jak vaše tělo pracuje při základních technikách bojových umění! Barevné obrázky, užitečné fotografie a ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  187
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  199 Kč
6%
naše sleva
6,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: CPress
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Počet stran: 135
Rozměr: 26 cm
Úprava: tran : barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: překlad: Pavla Pokorná
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-264-1147-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

50 technik bojového umění pro začátečníky i pokročilé

Objevte, jak vaše tělo pracuje při základních technikách bojových umění! Barevné obrázky, užitečné fotografie a srozumitelný text – toto vše slouží k tomu, abyste poznali svaly, které potřebujete trénovat, abyste byli rychlejší, silnější a přesnější.

Není to však anatomická příručka – každá kapitola obsahuje i konkrétní posilovací a protahovací cviky vhodné ke zlepšení dané techniky a upozornění na případná rizika anebo na možnosti dalšího vylepšení.

Tato kniha je využitelná pro více bojových umění, například pro:
- hapkido
- jiu-jitsu
- judo
- karate
- kendo
- kung-fu
- muay thai
- taekwon-do

České vydání je připraveno ve spolupráci s Českou unií bojového umění (www.cubu.cz).

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






Bojová umění –
anatomie
Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na
www.cpress.cz
www.albatrosmedia.cz
Dr. Norman Link, Lily Chou
Bojová umění – anatomie – e-kniha
Copyright © Albatros Media a. s., 2016
Všechna práva vyhrazena.
Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována
bez písemného souhlasu majitelů práv.





Bojová umění – anatomie
Ilustrovaný průvodce zapojením svalů
v základních kopech, úderech a strzích
Dr. Norman Link
Lily Chou
CPress
Brno
2016





OBSAH
Část 1: Přehled 5
Úvod 6
Anatomie a bojová umění 7
Jak používat tuto knihu 14
Část 2: Techniky 17
Údery a bloky rukou 18
Kopy 44
Strhy 72
Boj na zemi 92
Valení a pády 106
Zbraně 120
Česká unie bojových umění 135
O autorech 135
O modelech 135





ČÁST 1: PŘEHLED





BOJOVÁ UMĚNÍ – ANATOMIE
ÚVOD
P
rávě držíte v rukou knihu Bojová umění – anatomie: Ilustrovaný průvodce zapojením
svalů v základních kopech, úderech a strzích. My, oba její autoři, máme za sebou do -
hromady přibližně 60 let tréninku bojových umění a nyní se začínáme letmo dotýkat i jejich
výuky. Tímto tvrzením se nesnažíme být skromní; je to prostě tak. Když cvičíte jakékoli
bojové umění, vaše tělo se mění. S trochou štěstí se přetvoří tak, aby umožnilo splynout
s technikou, kterou dané bojové umění potřebuje, a stále se zlepšuje, čím déle cvičíte.
Nicméně je tu ještě jeden neodmyslitelný fakt – čím déle cvičíte, tím jste starší a vaše fyzické
schopnosti se zmenšují. A najednou zjistíte, že vám zabírá víc a víc času to, že zkoušíte
přizpůsobit techniku stále se měnícím kostem a svalům.
V této knize se omezujeme na ukázání 50 technik z tak velikého množství bojových umění, jaké jsme jen
byli schopni za svůj život pojmout. Vybrali jsme údery (včetně přerážení), kopy, strhy, techniky zápasu i boje
se zbraněmi a pády. Pro začátečníka bude tato kniha zajisté zajímavá, ale oceníte ji určitě i jako pokročilí
cvičící bojových uměních.
Na rozdíl od většiny knih o bojových uměních tato kniha předpokládá, že když ji berete do rukou, máte už
o technikách, které jsou v ní uváděny, nějaké povědomí. Neučíme zde techniky, spíše zdůrazňujeme
a probíráme hlavní svalové skupiny, které jsou nutné pro jejich správné vykonání, a navrhujeme způsob, jak tyto
svaly posílit nebo protáhnout, aby byla technika ještě lepší. I tak základní pohyby, jako je třeba přední kop,
mohou být vyučovány různým způsobem podle toho, o jaké bojové umění se jedná. Doufáme, že poukázáním
na základní tělesné struktury (hlavně svaly a jejich funkční zapojení), které se jich účastní, shrneme základy
každé techniky a trochu důkladněji zde probereme některé styčné body.
Pokud budete mít dojem, že zde zdůrazňujeme málo svalů nebo nesprávné svaly, alespoň jsme dosáhli
svého hlavního cíle: abyste přemýšleli o základech každé z technik. Posoudíte-li svoje pohyby podle informace,
jaké svaly je vykonávají, můžete tím zlepšit váš trénink a svaly posílit a zrychlit.





7
ANATOMIE
A BOJOVÁ UMĚNÍ
A
ť už sedíte, stojíte, běžíte nebo kopete, či vykonáváte jakýkoli jiný pohyb, vaše svaly
a kosti musejí vykonat propracovanou choreografii. V těle se nachází asi 250
kosterních (neboli volních – ovládaných vůlí) svalů a 206 kostí, které se díky činnosti těchto svalů
hýbou. Kosti jsou poskládány takto:
29 kostí hlavy a krku26 obratlů páteře 2 pánevní kosti
2 klíční kosti
(nejčastěji zlomené kosti v těle)
24 žeber 60 kostí horních končetin
(paže a předloktí = 3, ruka = 27 kostí)
2 lopatky1 hrudní kost 60 kostí dolních končetin
(stehno a bérec = 4, chodidlo = 26 kostí)
Stručně se dá říci, že svaly v těle jsou uspořádány do skupin a každá z těchto svalových skupin má svoji
specifickou funkci. Navíc má každý sval nebo svalová skupina svého funkčního „oponenta“, tzv. antagonistu.
Například dvojhlavý pažní sval – biceps – ohýbá horní končetinu v lokti, zatímco jeho antagonista, trojhlavý pažní
sval (triceps), končetinu v lokti napíná. V té chvíli, kdy dvojhlavý sval pracuje, což se děje stažením (tzv. kontrakcí)
svalových vláken, které ho tvoří, trojhlavý sval odpočívá. Jakékoli narušení této souhry svalů ovlivňuje
provedený pohyb (například napjatý biceps zabrání úplnému natažení v lokti). Na poslední straně této knihy najdete
obrázek svalů přední a zadní poloviny těla; různé barvy slouží k zobrazení svalových skupin podle jejich funkce.
Bojová umění – anatomie v podstatě opomíjí všech 29 kostí hlavy, vyjma těch situací, kdy je třeba
hlavu chránit (např. zasunutí brady během pádu na záda). Pohyby, které v bojových uměních provádí zbylých
177 kostí prostřednictvím svalů na ně se upínajících, jsou zajímavé, ale obtížné k naučení. Pokud se bojová
umění provádějí opravdu tak, jak se patří, pak to není jenom soubor úkonů, ale opravdová symfonie pohybů.
Odhalování, které svaly vykonávají každý pohyb, je samo o sobě výzvou. I zdánlivě technicky jednoduchý
pohyb, jako je zadní úder, vyžaduje vykonání řady určitých konkrétních kroků s přesným načasováním.





BOJOVÁ UMĚNÍ – ANATOMIE
Je nad rámec této knihy popisovat všechny svaly zapojené v každé fázi dané techniky; raději zde
vyzdvihujeme klíčové svaly nebo jejich skupiny pro dané pohyby. Doufáme, že vám to pomůže znovu se zamyslet
nad tím, jak se na danou techniku díváte, jak ji provádíte – a tím pádem i na to, jak ji můžete zlepšit.
Vedení síly při pohybu: kinematické řetězce
Síla je nezbytná nejenom pro údery a kopy, ale také pro strhy, skoky, pády a vymanění se z útočníkova dosahu.
Termín „kinematický řetězec“ se používá v souvislosti s hybným momentem nebo v souvislosti se situací, kdy
svaly pracují v součinnosti, a produkují tak určitým směrem vedoucí linii pohybu. (Tato kniha popisuje šest
hlavních řetězců, přestože v jiných knihách věnovaných jiným tématům můžete najít jiné; pro zjednodušení si
však vystačíme pouze s nimi.) Je pozoruhodné, jak komplexní a složité jsou dokonce i „jednoduché“ bojové
techniky, co se zapojení svalových řetězců týče – jen zřídkakdy totiž sílu vytváří jen jediný kinematický řetězec,
obvykle jsou zapotřebí minimálně dva.
Níže popsaných šest řetězců odpovídá hlavním směrům vedení pohybu a energie tělem. V popisech najdete
údaje o rozsahu, rychlosti, síle i o praktickém využití v konkrétních technikách.
Zadní kinematický řetězec: Valivý pohyb v kyčlích směrem dopředu (podsazení pánve) je pomalý, silný pohyb
středního rozsahu, obvykle používaný za účelem propojení pohybů dolních končetin a trupu nebo obecně horní
a dolní poloviny těla. Porozumět tomuto kinematickému řetězci je asi nejtěžší ze všech zde uvedených. Jím
prováděný pohyb je základem většiny cvičení s čchi a jiných základních technik k získání energie. Zadní
řetězec se mu říká proto, že svaly v něm zapojené se nacházejí na zadní straně těla a leží od hamstringů směrem
nahoru až po široký sval zádový (pozn. překl.: popisy a zakreslení svalů viz v dalších částech této knihy). Jeho
zapojení je nezbytné například ve standardním zadním úderu nebo když ze sedu na podlaze děláte most.
Kinematický řetězec extenze dolní končetiny: Jedná se o vcelku rychlý pohyb velkého rozsahu, který
způsobuje extenzi (tj. natažení) dolní končetiny v kyčli, koleni a kotníku. Obvykle jej spojujeme s kopy,
na úrovni celého těla pak se vstáváním a zvedáním.
Kinematický řetězec natočení kyčle: Jedná se o pomalý a velmi silný pohyb malého rozsahu. Rotaci
v kyčli uplatníme při mnohých pohybech dolní končetinou a při otočkách, například v přehození soupeře
přes kyčel (sweeping hip throw).
Postranní kinematický řetězec: Tento pohyb středního rozsahu i síly, který je taktéž pomalý, znamená
vytočení těla do strany jako například při bočním kopu, některých vrzích a mnoha technikách boje na zemi.
Kinematický řetězec natočení ramene: Tento pohyb má malý rozsah, střední rychlost a sílu. Natočení
ramene je těsně spjato s pohyby paže a v užším smyslu s vytáčením trupu. Běžnými příklady jsou údery rukou.
Kinematický řetězec extenze horní končetiny: Tento pohyb znamená natažení horní končetiny v rameni,
lokti a zápěstí. Má velký rozsah, je velmi rychlý a středně silný. Obvykle je spojený s údery rukou, blokem
a odtlačováním od těla.





9
Stabilní základna je při provedení každého z kinematických
řetězců zcela zásadní pro efektivní přenesení energie
na soupeře. Příklad: povolené rameno povede ke špatnému převodu
energie, když natahujete horní končetinu při úderu. Naopak díky
pevným kyčlím provedete silnější, efektivnější kop. Z toho plyne,
že kinematický řetězec je závislý na tom, že svalové skupiny se
opírají o pevnou část těla nebo o pevnou podložku.
Podívejme se na některé zjednodušené příklady
kinematických řetězců, které použijete při zadním úderu pravou rukou:
1. Vykročte levou nohou a hněte tělem dopředu aktivitou
zadní (pravé) nohy [zadní kinematický řetězec].
2. Zatněte svaly přední nohy (abyste si vytvořili opěrný bod)
a pohybem vycházejícím ze zadní nohy a z kyčlí vytočte
pravou kyčel dopředu [kinematický řetězec natočení kyčle].
3. Svaly dolních končetin, pánve a trupu stáhněte, což
poslouží jako stabilní základna pro to, abyste vytočili ramena –
pravé rameno dopředu, levé dozadu [kinematický řetězec
natočení ramene].
4. Dosud zapojené svaly ponechte stažené, což celé opět
poslouží jako základna k tomu, abyste rychle natáhli
a otočili pravou horní končeinu k provedení úderu [kinematický
řetězec extenze horní končetiny]. Všimněte si, že otočení
pěsti pravé ruky dlaní dolů efektivně otočí obě kosti
předloktí (kost loketní a vřetenní) přes sebe, díky čemuž je
natažená končetina pevnější – a efektivněji tím přenese energii
úderu na jeho cíl.
Přestože je tento popis příliš zjednodušený a nekompletní,
poukazuje na to, že dokonce i „jednoduchý“ zadní úder je
důsledkem komplexní a dobře koordinované sekvence na sebe
navazujících akcí. Pohyb zahrnuje jak dynamické („pohybující“),
tak statické (napnuté, ale „nepohybující“) svaly; spojení jejich
aktivity při správném načasování je to, co dělá popis technik
tak složitým. Naopak rozfázování pohybu dané techniky na dílčí
kroky umožňuje najít takové posilovací a protahovací cviky, které v důsledku povedou ke zlepšení celého
komplexního pohybu.
Motýlí kop (Butterfly kick, B–kick)





BOJOVÁ UMĚNÍ – ANATOMIE
Podívejme se na komplexnější příklad kinematických řetězců zapojených v obloukovém kopu (motýlím
kopu – butterfly kick, B-kick):
1. Z pozice vestoje prudce zatočte doleva, čímž ohnete trup a vymrštíte pravou nohu a ruku tak, aby šly
rovnoběžně s podlahou [natočení ramene, natočení kyčle, postranní a zadní kinematický řetězec].
2. Ohněte levou nohu a pokračujte v pohybu dolů. V pohybu nabírejte rychlost.
3. Napněte levou nohu, a tím vymrštěte tělo do vzduchu směrem za pravou nohou a rukou napnutou
dozadu [kinematický řetězec extenze horní končetiny].
4. Ve střední části pohybu „otevřete tělo“.
5. Stáhněte pravou nohu dolů a dopředu a dopadněte na ni.
Důsledky nárazů a špatné techniky
Nárazy jsou nedílnou součástí bojových sportů a mají na tělo určitý vliv. Většina nárazů je zřejmých – při
kopech, úderech při útoku a u pádů při vrzích. Jedním z nejnebezpečnějších následků nárazů je otřes mozku,
který může zapříčinit jak rána, tak i silné třesení hlavou a krkem. Udeřit soupeře však můžete i do ruky nebo
nohy, případně jím praštit o tvrdé předměty, např. o zeď nebo o podlahu. V případě, že praktikujete bojová
umění, musíte mít na paměti, že nárazy mají krátkodobé a dlouhodobé následky. Pokud se zaměříte jen na ty
krátkodobé – vidíte pouze ránu; v dlouhodobém horizontu však mohou být dopady vážné (například záněty
kloubů neboli artritidy), ba dokonce i život ohrožující.
Nejzákladnější demonstrací bojových umění je úder do břicha, který na první pohled nezanechá následky.
Nicméně je však důležité nezapomínat na to, že udeřit soupeře je nebezpečné a je třeba se u toho kontrolovat, protože
i ti nejlepší bojovníci potřebují chvíli na to, aby zatnuli svaly, které chrání životně důležité orgány břicha. Když světově
známý kouzelník Harry Houdini (1874–1926) prováděl v 50 letech své neuvěřitelné úniky, musel být v dobré formě. Na
jednom ze svých představení, kde chtěl ukázat svoji sílu, si pozval velkého, silného, mladého muže, který ho měl udeřit
do břicha. Udělal to opakovaně a Houdini neměl žádné následky. Jednoho dne za ním tento mladý muž přišel do šatny
a udeřil ho ve chvíli, kdy na to nebyl kouzelník připraven. Houdini zemřel několik dní nato kvůli prasknutí střeva.
Mladí lidé, kteří se rozhodou posilovat horní nebo dolní končetiny, by měli vše pečlivě zvažovat – mohou
si totiž významně poškodit klouby a svaly, přičemž důsledky pocítí až po čtyřicítce nebo padesátce.
Nejčastěji bývají z dlouhodobého přetěžování postižené ruce a nohy následkem úderů do tvrdých předmětů nebo
lokty a kolena při opakovaných úderech, v rotaci nebo při hyperextenzi (tj. přemrštěném natažení); poslední
zmiňovaná jsou často spouštěna přetěžováním kotníku nebo zápěstí.
Dalšími možnostmi, jak se poškodit, jsou:
1. Opakovat akci i poté, co se objeví známky poranění (repetitivní stres) a 
2. Umožnit vzniku sekundárních poranění, která vznikají tehdy, kdy zraněný pokračuje v tréninku a na
poranění nedbá.





11
Ten druhý případ navíc často nastává i v situacích, kdy si nemotorný cvičenec přivodí špatnými
pohybovými stereotypy problém, který nezaznamená, nebo v případě, kdy je cvičení prováděno nevyváženým
způsobem. Příklad: když si poraníte pravé koleno, začnete přetěžovat levé koleno proto, abyste tomu pravému
dále neškodili. Tím si způsobíte sekundární poranění levého kolene, protože cvičení je nevyvážené. Pokud
opravdu pochopíte princip bojových umění, často si způsobíte pouze mírná zranění, a když obtíže inteligentně
překonáte, naučíte se předcházet dalším zraněním.
Učíte-li se praktikovat bojové techniky správně, následky poranění tak minimalizujete a budete schopni,
i když s určitými modifikacemi a limitacemi, praktikovat bojové umění do vysokého věku.
Anabolické steroidy
Steroidní hormony jsou jedním typem hormonů. Některé z nich (například kortizon, který je dostupný pouze
na lékařský předpis, pokud máte třeba astma nebo artritidu) vám mohou přinést výhody, pokud je užíváte
správně. Synteticky vyráběným steroidním hormonům, které mají přinést přírůstek svalové hmoty, říkáme
anabolické steroidy. Mají mnoho variant a používají se ke zvýšení svalového objemu a síly. Jsou ilegální. Jedná
se o molekuly podobné testosteronu, které mají mnohé vedlejší účinky – například ztrátu vlasů, onemocnění
srdce nebo poškození jater. Dlouhodobé účinky užívání anabolik ještě nejsou přesně známy, jedna věc však již
nyní byla prokázána: nárůst svalové hmoty není provázen optimálním a tomuto nárůstu adekvátním posílením
kostí a vazů, což vede k nevratnému poškození kloubů a kostí. Doporučujeme, aby tyto látky nebyly používány
bez lékařského předpisu.
Fyzika energického úderu
Praktikanti bojových umění se často ptají, jak mohou dát do úderu maximální možnou energii. Z pohledu fyziky
je konečná odpověď na tuto otázku poněkud komplexní a nepříliš užitečná; zahrnuje relativní rychlost úderné
plochy proti cíli, pružnost této plochy (obvykle se jedná o ruku nebo chodidlo) a cíle, hmotnosti atd. Abychom
se vyhnuli přílišnému zjednodušení odpovědi, vezmeme si tři docela prosté myšlenky:
1. Dynamické a statické svaly: Dynamický sval je takový, který určitou rychlostí pohybuje nějakou částí
těla nebo přemisťuje tělo z místa na místo. Statický sval svojí prací naopak drží tělo na místě, třeba i proti
odporu. Dále můžeme svaly vnímat jako vzájemně si pomáhající (tzv. synergisty nebo agonisty) nebo
proti sobě působící oponenty (tzv. antagonisty). Pokud chceme dosáhnout rychlého pohybu, musejí spolu
účinně spolupracovat agonisté a k nim antagonistické svaly musejí být povoleny. Například při úderu pěstí
pracuje triceps, zatímco jeho antagonista, biceps, odpočívá. Když se však blíží konec pohybu, je žádoucí,
aby se antagonista zapojil. Pohyb se tím zpomalí, zabrání se hyperextenzi v loketním kloubu, a celý úder
je tím více pod kontrolou.





BOJOVÁ UMĚNÍ – ANATOMIE
2. Kinetická energie: Kinetická energie je rovna hmotnosti krát rychlosti na druhou, to celé lomeno
dvěma. Jinými slovy: například při úderu pěstí hmota vaší paže, která má oporu v trupu, je úměrná práci všech
zapojených statických svalů – tyto svaly tvoří pevný bod a odpor proti cíli. Když zůstane trup volný, bude
celá síla úderu spočívat pouze v práci svalů na předloktí, které se stáhnou, když zatnete pěst. To by nebylo
příliš efektivní. Dobře koordinovaným zapojením celé horní končetiny včetně svalů ramenního pletence
se však vygenerovaná energie může až zpětinásobit. Dále záleží na tom, jak rychle tuto pěst vymrštíte.
Platí přitom, že když udeříte dvakrát větší rychlostí, celková kinetická energie se znásobí čtyřikrát (dva
na druhou). Shrneme-li si situaci, dojdeme k výsledku, že když udeříte se zapojením všech svalů horní
končetiny dvojnásobnou rychlostí, (kinetická) energie vašeho úderu se tím zdvacetinásobí!
3. Pružné versus nepružné kolize: Každý úder je neodmyslitelně spjat s určitou do něj vloženou energií.
Fyzikální zákon zachování energie v podstatě ukazuje na to, že energie do úderu vložená způsobí škodu
cíli, do kterého udeří. Míra poškození cíle je úměrná vložené energii. Cíl může být pevné těleso, které se
rozbije nebo o které se může rozbít vaše ruka, když do něj udeříte. Případně se od něj může ruka odrazit.
Toto je případ nepružné kolize. Na druhé straně máme kolizi pružnou, elastickou. Viděli jste někdy
začátečníka, jak dává rány do boxovacího pytle a pytel se mu nepoškozený vrací s určitou rychlostí zpátky?
Tak to je elastická kolize, a té se v některých bojových sportech snažíme vyhnout.
Nyní uvedeme typický příklad pružné a nepružné kolize na dvou kutálejících se „míčích“.
Elastická kolize: Dvě kulečníkové koule se srazí. Odrazí se od sebe zhruba totožnou rychlostí, s níž se
srazily. Nedojde k jejich poškození.
Neelastická kolize: Vezměte kulečníkovovu a plastelínovou kouli a kutálejte je proti sobě. Plastelínová
se „rozplácne“ na kulečníkovou a dál se valí společně jako jedna masa. Část energie při jejich srážce se
spotřebuje na to, že se plastelínová koule zkřiví a tím se sníží rychlost, s níž se hmota valí dál.
Elastické kolize se většinou dějí začátečníkům a jejich údery jsou proto neefektivní. V bojových uměních
si přejeme dosáhnout neelastických kolizí.





13
Zvítězí autorka Lily Chou nad spoluautorem Normanem Linkem?





BOJOVÁ UMĚNÍ – ANATOMIE
Široký zádový
Velký hýžďový
Trapézový
Deltový
Biceps
Pažní
Plalýzový
Dvojhlavý lýtkový
Přímý stehenní
Široký vnější
JAK POUŽÍVAT
TUTO KNIHU
T
ato kniha obsahuje ilustrace 50 základních bojových technik. Je nespočet způsobů,
jak tyto techniky provádět, my se budeme soustředit pouze na základ, který je různým
stylům společný. Účelem této knihy není vyučovat zde zobrazené techniky, pouze
podrtrhujeme klíčové body, díky kterým určitá technika získává rychlost, sílu a přesnost. Přestože
se na provedení podílí mnoho svalů, popisujeme pouze ty nejdůležitější, které nazýváme
svaly primárními. Červeně zobrazujeme nejdůležitější dynamické svaly, zatímco modře
jsou v ilustracích znázorněny dominantní svaly statické. Všimněte si, že se jejich funkce
v průběhu provedení techniky může změnit – dynamický sval najednou může mít spíše
statickou funkci a naopak.





15
Každá technika se vyznačuje třemi nejdůležitějšími rysy, jež jsou nutné ke správnému provedení: relativní
rychlost, relativní síla a přesnost. Každou z těchto charakteristik v následujících kapitolách najdete vyjádřenu
v bodech (např. 2 body z 10 nebo 9 z 10). Toto hodnocení vyjadřuje autorův názor na relativní význam každé
z těchto tří oblastí pro průměrného cvičence. Pro příklad lze uvést horní blok; požadavek síly autoři hodnotí
9 body z 10, aby zdůraznili, že se jedná o klíčový aspekt, zatímco třeba rychlost hodností jen 5 body z 10.
Každý obrázek je spojen s několika kondičními a protahovacími cvičeními, které jsou zaměřeny na klíčové
svaly zapojené při provádění dané techniky; účelem těchto cviků je pomoci při rozvoji síly a/nebo rychlosti
v dané technice. Na mnohá z těchto cvičení můžete narazit pouze v bojových uměních, ale některá z nich
jsou zcela běžná nebo se s nimi setkáte třeba i v józe; takže je dost pravděpodobné, že ne všechny cviky pro
vás budou nové, možná je budete dokonce znát ze školních hodin tělocviku. Protože již existuje hodně knih
a videí zaměřených na oblast fitness (můžeme konkrétně jmenovat jinou knihu autorky Lily Chou The Martial
Artists ́ Book of Yoga – do češtiny možno přeložit jako Jóga v bojových uměních – nebo Protahování od Bena
Andersona), věnujeme se v této publikaci detailněji pouze méně známým cvikům (viz přílohu na str. 130).
Můžete si tato cvičení zařadit na program pravidelných tréninků nebo je cvičit zvlášť. Počet repetic a setů
přizpůsobte sobě; je však několik základních pravidel, kterých je vhodné se držet dle toho, zda chcete zvýšit
rychlost, sílu či obojí. Více repetic s lehčím závažím vám spíše dopomůže ke zrychlení, zatímco méně repetic
s větší zátěží se hodí pro posílení. Cvičení obsahující skoky se hodí pro obojí.
Nezapomínejte, že nejméně 24 hodin po posilování byste měli svým svalům dopřát odpočinek (hlavně
pokud budete intenzivně skákat). Odpočinek slouží k tomu, aby mohly svaly růst a obnovovat svoje buňky.
Také je vhodné pravidelně obměňovat cviky. Díky tomu se zapojí odlišné svalové skupiny a ostatní si
odpočinou. Zpevňující bandáže na kotníky a zápěstí jsou přijatelné při pomalém, posilujícím cvičení, avšak zcela
nevhodné pro rychlý pohyb. Pozor na hyperextenzi v loktech a kolenou. Všeobecně je dobré se vyvarovat
používání závaží při cvičení dolních končetin; v krátkodobém měřítku sice má své výhody, ale v dlouhodobém
je pro klouby ničivé.
!
V některých cvičeních jsou použity posilovací gumy, činky a medicinbaly; než je použijete, přesvědčte se,
zda jsou v pořádku.










ČÁST 2: TECHNIKY





BOJOVÁ UMĚNÍ – ANATOMIE
ÚDERY A BLOKY
RUKOU
P
ři úderech a blocích rukama je potřeba, aby proudila síla a rychlost tělem od chodidel
a nohou až do ruky provádějící úder. Technika ruky už závisí na individuálních parame -
trech každého cvičícího.
Údery rukou bývají rychlejší a přesnější než kopy. Váha dolní končetiny je zhruba dvojnásobná oproti horní;
co chybí v hmotě, to vynahrazuje rychlost. Je však důležité mít oporu, rovnováhu a správné těžiště. Dalším
důležitým faktorem je plocha úderné části (např. úder klouby prstů ruky je efektivnější než stejně silný úder
spodní částí dlaně) a síla, s níž se celé tělo tohoto úderu účastní. Tyto faktory jsou rozebrány na straně 11,
detailněji je třeba je řešit s instruktorem.
Většinou umíme dát více síly do kopů, ale může jí být hodně i v ručních technikách – včetně bloků. Jak
moc silný má být dobrý úder? Silný úder rukou málokdy přesáhne cca 4500 Newtonů, silný kop pak může
vydat až za dvojnásobek. Jako ukázka síly a rychlosti, kterou lze při úderu rukou vyvinout, se někdy používá
rozbíjení cihel: úder spodní částí dlaně je silnější, zatímco úder hřbetem ruky je rychlejší a zacílenější na menší
plochu. Správné načasování je v boji stejně důležité jako rychlost nebo síla.
V knize se nevěnujeme základním konceptům dýchání (kihap, kiai neboli energický pokřik), není k tomu
dostatečný prostor. Dech by neměl být příliš přeceňován, přestože napomáhá lepší koncentraci, koordinaci,
zapojení svalů středu těla a vytvoření lepší opory pro pohyb končetin. Vzhledem k tomu, že horní končetiny
jsou, jak jsme již zdůraznili, obecně slabší, při jejich úderech jsou dechové techniky relativně důležitější.





19
Údery a bloky rukou
• Přední stejnostranný
úder
• Přední různostranný
úder
• Úder patkou dlaně
• Obloukový úder klouby
přední ruky
• Seknutí hranou dlaně
• Obloukový úder loktem
• Dolní blok
• Horní blok
• Blok zevnitř ven
• Blok zvenku dovnitř
• Rozbíjení cihel
hranou dlaně
• Rozbíjení cihel ve stojce





BOJOVÁ UMĚNÍ – ANATOMIE
KLÍČOVÁ CVIČENÍ
Kliky
Posilují prsní svaly a triceps.
Obrácené kliky
Posilují triceps.
„Prkno“
Posiluje paže, ramena a svaly
přední strany těla.
PŘEDNÍ STEJNOSTRANNÝ
ÚDER
Nejrychlejší z předních úderů. Užívá rychlost místo síly. Díky tomu, že paže
musí urazit jen relativně malou zdálenost, můžete tímto úderem soupeře
opravdu překvapit. Často se proto používá na začátku boje. Obvykle jej
míříme na tvář nebo v sestavě před další, silnější technikou.
Rychlost (9 z10)
Správně rychlý úder vytvoříte pohybem celé horní poloviny těla.
K minimalizaci soupeřovy schopnosti rozpoznat, k jakému úderu se chystáte, by měly
být pohyby zbytku těla kromě extenze v lokti (třeba rotace v kyčli, rameni)
co nejnepatrnější.
Síla (4 z 10)
Zatímco většina lidí v tomto úderu vyzdvihuje rychlost nad sílu a pracuje na rozvinutí rychlého otočení ramenem a extenze
v lokti, některé školy zase zdůrazňují malou, ale silnou rotaci v kyčli, která dá do úderu sílu ze zadní nohy. Pro výslednou
energii tohoto úderu je základem:
Pohyb těla: Síla tohoto pohybu záleží hlavně na koordinaci zadního kinematického řetězce a natočení ramene. Otočení
ramene je pouze drobné, poté je zcela klíčové rameno zafixovat a přenést tak na ruku váhu trupu, z níž se síla úderu odvíjí.
Pěst při pronaci: Pronace, poloha předloktí, kdy je dlaň pěsti obrácena k zemi, je mnohem pevnější než supinace. Je
to podmíněno křížením dvou kostí předloktí přes sebe, k němuž při této pozici dochází. Převod síly do úderu a následně
na soupeře je tak efektivnější.
Přesnost (7 z 10)
Přesnost je u předního úderu, který je z těch slabších, prvořadá. Udeřit soupeře do tváře je obtížné, protože soupeř vidí, že
se k tomu chystáte; snažte se dopředu co nejméně upozorňovat na to, že se k tomuto úderu schyluje. Při úderu je důležitá
pozice hrudníku; změna v jeho náklonu má vliv na dopad ruky při úderu. Obvykle je vůči soupeři otočen o přibližně 30°.
V této pozici je možné pokračovat vcelku značným množstvím navazujících technik. Někdy však – podle pozice cíle,
do něhož chceme na soupeři udeřit – musíte být natočeni více (v některých případech o více než 90°). Čím větší natočení, tím
menší je síla – a tím menším množstvím technik lze navázat. Je potřeba úder cvičit ve všech pozicích hrudníku. Pracujte
před zrcadlem, nahrávejte se na video nebo konzultujte s instruktorem, pokud chcete vycvičit úder opravdu pevný a rychlý.





ÚDERY A BLOKY RUKOU 21
Prostřední část deltového svalu
Zadní část deltového svalu
Triceps
Velký prsní
Přední pilovitý
Přímý břišní
Vnější šikmý břišní
Přímý stehenní
Vnější široký
Dvojhlavý stehenní
Velký hýžďový
Vnitřní široký
Dvojhlavý lýtkový
Platýzový
KOMENTÁŘE
Dejte si pozor, abyste při provádění
této techniky neměli loket
v hyperextenzi, může to vést ke zranění,
přičemž pokud loket vystavujete
hyperextenzi dlouhodobě, hrozí vám zánět
šlach (tendinitida). U zadního úderu je
tendinitida méně častá, protože prsní
svaly tento úder zpomalují.
Protažení paže přes hrudník
Protahuje ramena.
Klíčové dynamické svaly
Extenze paže: deltový, triceps, prsní
svaly, přední pilovitý
Pronace: pronátory (nejsou vidět)
Pohyb těla: kvadriceps, lýtkové svaly
Klíčové statické svaly
Břišní svaly, zadní část deltového, velký
hýžďový, kvadriceps, hamstringy
Primární kinematické řetězce
Zadní, rotace v rameni, extenze paže





BOJOVÁ UMĚNÍ – ANATOMIE
KLÍČOVÁ CVIČENÍ
Kliky na medicinbalu
Posilují prsní svaly, triceps
a natahovače zápěstí.
Klesání
Posiluje triceps.
Výpad s otočením
Zvyšuje pružnost kyčlí
a zpevňuje střed těla.
PŘEDNÍ RŮZNOSTRANNÝ
ÚDER
Je nejsilnějším z rovných úderů, má nejlepší možný poměr rychlosti
a síly. Vzhledem k celkem dlouhé vzdálenosti, kterou musí horní
končetina urazit k cíli, touto technikou nelze soupeře překvapit, a proto
se neužívá jako iniciální úder. Obvyklé cíle tohoto úderu leží mezi tváří
a třísly, nejčastěji míří na tvář nebo na střed těla.
Rychlost (7 z 10)
Tento úder je typickou přehlídkou práce kinematických řetězců;
výsledná rychlost závisí na jejich propojení.
Síla (9 z 10)
Pro výslednou energii tohoto úderu je základem:
Pohyb těla: Síla tohoto pohybu záleží hlavně na koordinaci zadního kinematického řetězce, natočení kyčle a ramene.
Extenze horní končetiny při úderu: Hlavními dvěma faktory, které určují výslednou sílu úderu, jsou rychlost pěsti
a „pevná hmota“, která je za touto pěstí. Obecně platí, že nejlepší je udeřit v okamžiku, kdy má pěst maximální rychlost,
což je obvykle tehdy, když je paže v úhlu cca 45°.
Poznámka: Některé školy učí, že úder by měl přijít o chvíli později; důsledkem je, že pěst je pomalejší, ale statické
svaly mají více času na svoje stažení, takže je za touto pomalejší rukou „více hmoty“.
Pěst při pronaci: Pronace, poloha předloktí, kdy je dlaň pěsti obrácena k zemi, je mnohem pevnější než supinace. Je
to podmíněno křížením dvou kostí předloktí přes sebe, k němuž při této pozici dochází. Převod síly do úderu a následně
na soupeře je tak efektivnější.
Přesnost (9 z 10)
Přestože je přední různostranný úder jedním z nejsilnějších úderů, lze jej „vyplýtvat“, pokud zaútočíte na nevhodný cíl –
třeba na hrudník nebo na záda. I načasování úderu vzhledem k pohybu protivníka rozhoduje: jestliže se v okamžiku úderu
pohybuje soupeř směrem od vás, efektivní hmota se zmenší. Správné načasování můžete cvičit s boxovacím pytlem.
Dávejte si pozor, abyste neměli povolené nebo ohnuté zápěstí, mohli byste si je vymknout.





ÚDERY A BLOKY RUKOU 23
Velký prsní
Přední pilovitý
Vnější šikmý břišní
Přímý břišní
Velký hýžďový
Hřebenový
Dlouhý přitahovač
Přímý stehenní
Štíhlý
Velký přitahovač
Vnitřní široký
Dvojhlavý lýtkový
Platýzový
Poloblanitý
Pološlašitý
Prostřední část deltového svalu
Zadní část deltového svalu
Triceps
KOMENTÁŘE
Protože ohýbače zápěstí (nacházejí
se na dlaňové straně předloktí) jsou
téměř vždy silnější než natahovače,
zranění obvykle přichází, když je při
úderu zápěstí příliš ohnuté dolů.
Praktikanti bojových umění tomu často
předcházejí i posilováním
natahovačů zápěstí.
Bojovník 1
Posiluje dolní polovinu těla;
protahuje kvadricepsy a ramena.
Obrácené „prkno“
Posiluje paže, ramena, přední
stranu těla.
Klíčové dynamické svaly
Extenze paže: deltový, triceps, prsní
svaly, přední pilovitý
Pronace předloktí: pronátory (nejsou
vidět)
Natočení kyčlí: šikmé břišní svaly
Pohyb těla: velký hýžďový, kvadriceps,
lýtkové svaly
Klíčové statické svaly
Přímý břišní, zadní část deltového,
kvadriceps, přitahovače stehen,
hamstringy, hřebenový, štíhlý
Primární kinematické řetězce
Zadní, natočení kyčle, natočení ramene,
extenze paže





BOJOVÁ UMĚNÍ – ANATOMIE
KLÍČOVÁ CVIČENÍ
Kliky
Posilují prsní svaly a triceps.
Klesání
Posiluje triceps.
Výpad s otočením
Zvyšuje pružnost kyčlí
a zpevňuje střed těla.
ÚDER PATKOU DLANĚ
Jedná se o silný úder, může být přední i zadní. Přední úder patkou dlaně
je rychlejší, ale slabší, z obrácené pozice (vyobrazen zde) je pomalejší, ale
silnější. Obvykle jej cílíte na tvář, bradu, solar plexus nebo do třísel.
Rychlost (9 z 10)
Dlaň může být stejně rychlá v předním i zadním úderu, pouze natočení
ruky a její konečná pozice se liší podle cíle na těle. Rychlost lze zvýšit tak,
že úder povedete přímo rovně. V okamžiku úderu prudce zatáhněte prsty
dozadu.
Síla (7 z 10)
Dostatečná síla úderu vychází ze zadní nohy a musí se šířit přes celé tělo,
které by mělo být fixované v jedné pozici až do ruky. Pro výslednou energii
tohoto úderu je základem:
Pohyb celého těla: Síla se odvíjí hlavně od koordinace zadního kinematického řetězce s rotací kyčle a ramene.
Extenze paže v okamžiku úderu: Hlavními dvěma faktory podmiňujícími sílu úderu jsou rychlost ruky v okamžiku
úderu a efektivní hmota za tímto úderem. Nejoptimálnější je udeřit, když má ruka maximální rychlost, což je obvykle
ve chvíli, kdy má sklon přibližně 45°.
Poznámka: Některé školy zase říkají, že úder by měl nastat o trošku později; znamená to, že ruka by v okamžiku
úderu již měla být mírně zpomalena, ale většina statických svalů těla v danou chvíli napnuta (to je ta „efektivní hmota
za úderem“).
Pronace předloktí: Dlaň by měla být natočena patkou dolů. V této pozici směřují dvě kosti předloktí (vřetenní a loketní)
křížem přes sebe, díky čemuž je předloktí pevnější a méně pružné a převod energie na cíl efektivní. Nicméně ne na každý
cíl je možné udeřit takto umístěnou dlaní.
Přesnost (9 z 10)
Tento úder je sice silný, ale lze jej „vyplýtvat“, pokud zaútočíte na nevhodný cíl – třeba na hrudník nebo na záda.
I načasování úderu vzhledem k pohybu protivníka rozhoduje: jestliže se v okamžiku úderu pohybuje soupeř směrem od vás,
efektivní hmota se zmenší.





ÚDERY A BLOKY RUKOU 25
Natahovač prstů
Natahovač malíčku
Vnitřní natahovač zápěstí
Triceps
Deltový
Loketní
Trapézový
Přední pilovitý
Vnější šikmý břišní
Velký hýžďový
Vnější široký
Dvojhlavý lýtkový
Platýzový
KOMENTÁŘE
1. Úder hřbetem dlaně je
doporučován namísto úderu pěstí, když
chcete praštit do cihly nebo
do tabule. Chrání klouby prstů před
přetěžováním a poraněním.
2. Dávejte pozor, abyste nedávali
ránu pouze palcovou stranou ruky,
protože by mohlo dojít k poranění
nervů palce.
3. Pokud nejsou prsty dostatečně
odtažené, můžete praštit soupeře
i jejich konečky; efektivita úderu je
pak menší.
Obrácené „prkno“
Posiluje paže, ramena, přední
stranu těla.
Protažení předloktí vkleče
Protahuje předloktí a zápěstí.
Klíčové dynamické svaly
Extenze paže: deltový, triceps, loketní,
trapézový, přední pilovitý
Úder dlaní: pronátory (nejsou vidět),
extenzory zápěstí
Pohyb těla: velký hýžďový, kvadriceps,
lýtkové svaly
Klíčové statické svaly
Břišní svaly
Primární kinematické řetězce
Zadní, rotace v rameni a kyčli, extenze
paže





BOJOVÁ UMĚNÍ – ANATOMIE
KLÍČOVÁ CVIČENÍ
Bojovník 2 – tah za gumu
(str.  131)
Posiluje dolní končetiny, kyčle,
ramena, triceps; protahuje svaly
hrudníku.
Výpad + otočka
Zvyšuje pružnost kyčlí
a zpevňuje střed těla.
Roznožka + protažení
ramenou
Protahuje hamstringy, adduktory,
ramena.
OBLOUKOVÝ ÚDER KLOUBY
PŘEDNÍ RUKY
Jeden z nejrychlejších úderů rukou je dost rychlý i silný na to, aby soupeře
překvapil, ne-li knockoutoval. Můžete jím na krátkou vzdálenost dosáhnout
velkého zrychlení, a proto je často používán jako úvodní technika. Cílem
bývá obvykle hlava, ale často i třísla. Mnohdy se užívá i v rychlé otočce
nebo v pomalejším natočení.
Rychlost (7 z 10)
Načasování rychlého pohybu ruky je rozhodující pro zadní úder. Tato
technika závisí hlavně na pohybu a natočení celého těla.
Síla (6 z 10)
Rychlost pěsti v tomto úderu rozhoduje o síle, hlavně v případě zadního úderu. V tomto úderu jen málo využíváte efektivní
masu těla. Při úderu v otočce se efektivní hmota uplatní více, úder je pak silnější. Pro výslednou energii tohoto úderu je
základem:
Extenze horní končetiny: Flexe v rameni a extenze v lokti při otočce je podkladem většiny síly tohoto úderu. Obvykle
se v souvislosti s tímto typem úderu upozorňuje na význam zadního kinematického řetězce, avšak je tu také nemalá role
postranního kinematického řetězce a rotace v kyčli.
Rychlé otočení zápěstím: V momentě úderu je zápěstí, v počátcích ohnuté, prudce narovnáno, díky čemuž se ruka
vymrští jako bičík.
Přesnost (9 z 10)
Přesnost je pro tento úder nezbytná, protože nepatří k nejsilnějším, použijete ho pouze na vcelku malý okruh cílových
částí těla. Přesnost lze vycvičit, například můžete požádat partnera, aby držel v rukou dvě pádla a rychle je přesouval před
obličej a před kyčle, abyste byli nuceni rychle měnit polohy úderu.





ÚDERY A BLOKY RUKOU 27
Prostřední část deltového svalu
Zadní část deltového svalu
Triceps
Natahovač prstů
Loketní
Trapézový
Rombické svaly
Vnější šikmý břišní
Prostřední hýžďový
Velký hýžďový
Dvojhlavý lýtkový
Platýzový
KOMENTÁŘE
Některé školy učí, že při otáčce je
lepší udělat úder spodní stranou
pěsti než klouby rukou. Nesvádí to totiž
k hyperextenzi předloktí, pokud je
technika blokována nebo přerušena.
Protažení ruky přes hrudník
Protahuje ramena.
Klíčové dynamické svaly
Extenze paže: trapézový, rombické
svaly, triceps, loketní, deltový
Úder dlaní: extenzory zápěstí
Pohyb těla: velký hýžďový,
prostřední hýžďový, kvadriceps
(není vidět), lýtkové svaly
Klíčové statické svaly
Zadní část deltového, šikmé břišní
svaly
Primární kinematické
řetězce
Postranní, rotace v rameni a kyčli,
extenze paže





Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné
v elektronickém obchodě společnosti eReading.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.