načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Bohové, chrámy, obřady a lidé - Ivan Hrůša

Bohové, chrámy, obřady a lidé
-20%
sleva

Kniha: Bohové, chrámy, obřady a lidé
Autor:

Ve své knize přináší Ivan Hrůša poutavý popis náboženského myšlení a praxe jedné ze dvou nejstarších historicky doložených kultur lidstva. Po stručném přehledu dějin ... (celý popis)
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  328 Kč 262
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 84.5%hodnoceni - 84.5%hodnoceni - 84.5%hodnoceni - 84.5%hodnoceni - 84.5% 100%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VYŠEHRAD
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018-01-01
Počet stran: 288
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 286 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh : ilustrace (některé barevné), 1 mapa
Vydání: Vydání první
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
ISBN: 9788074295386
EAN: 9788074295386
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor nejprve periodizuje mezopotámské dějiny (Urucká kultura, Sumer, Akkad, asyrská a babylonská období). Poté se věnuje mezopotámským pojetím boha a božstev, institucím chrámu a království, chrámovému kultu, kalendáři, modlitbám, rituálům a věštbám. V celé knize je množství kratších ukázek z různých mezopotámských textů (např. Enúma eliš, Sestup Inanny do podsvětí, Epos o Gilgamešovi aj.), dále soupis hlavních mytologických textů, zobrazení božstev a chrámových pomůcek, nákres anatomie jater pro věštění apod. Obraz mezopotámských náboženství je podán z institucionálně-písemného pohledu (království, chrám), nikoli z pohledu každodenního žitého náboženství. Doplněna bibliografie a rejstříky božstev, chrámů a témat. Studie českého asyriologa a karmelitána poskytuje přehled o náboženstvích starověké Mezopotámie od konce 4. do 1. tisíciletí př. n. l., jak je podávají zejména písemné mezopotámské prameny.

Popis nakladatele

Ve své knize přináší Ivan Hrůša poutavý popis náboženského myšlení a praxe jedné ze dvou nejstarších historicky doložených kultur lidstva. Po stručném přehledu dějin mezopotámské civilizace následuje sedm tematických kapitol, v nichž se autor zabývá nejprve pojetím božstva a božských bytostí v náboženském světě staré Mezopotámie a postavami nejdůležitějších mezopotámských bohů, dále chrámem, jeho významem a obřadní praxí. Další kapitoly jsou věnovány představení celé škály liturgických i rituálních modliteb, magických rituálů a hlavnímu mezopotámskému prostředku komunikace s bohy – věštebným praktikám. Výklad je proložen více než 130 kratšími i rozsáhlejšími ukázkami z mezopotámských náboženských textů, které slouží jako příklady, ilustrace i doklady popisované látky. Kniha je doplněna tematickou bibliografií, jež uvádí důležité publikace k jednotlivým celkům, a rejstříky božstev, chrámů a témat.V první polovině letošního roku vychází v německém nakladatelství Ugarit-Verlag i anglická verze knihy. Obě verze, anglická i česká, vycházejí s podporou Grantové agentury ČR. (náboženství staré Mezopotámie)

Předmětná hesla
Mezopotamské náboženství -- Mezopotámie
Bohové -- Mezopotámie
božstva -- Mezopotámie
Chrámy -- Mezopotámie
Náboženský kult -- Mezopotámie
Modlitby -- Mezopotámie
Rituály a obřady -- Mezopotámie
Věštění -- Mezopotámie
Posvátné texty -- Mezopotámie
Náboženská literatura -- Mezopotámie
Historické prameny -- Mezopotámie
Teologie
Kniha je zařazena v kategoriích
Ivan Hrůša - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Bohové, chrámy, obřady a lidé" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Bohové,

chrámy,

obřady

a lidé

Ivan

Hrůša

N Á B OŽ E N ST V Í

STARÉ MEZOPOTÁMIE

VYŠEHRAD

Copyright © Ivan Hrůša, 2015

ISBN: 978-80-7429-538-6

Na přebalu:

Okřídlený býk s lidskou hlavou (ochranný duch lamassu)

z paláce asyrského krále Sargona II. (722–705 př. Kr.)

v Dúr-Šarrukénu (moderní Chorsábád), kde střežil

vstup do trůnního sálu. S laskavým svolením Courtesy

of the Oriental Institute of the University of Chicago

(foto Anna Ressman)

Na frontispisu:

Vršek stély s Chammurapiho zákony.

Chammurapi stojí před slunečním bohem Šamašem,

božským soudcem a dárcem a garantem spravedlnosti,

který sedí na trůnu a drží v rukou insignie hůl a kruh.

18. stol. př. Kr., nalezeno v Súsách

OBSAH

Úvod ................................................ 11

Periodizace mezopotámských dějin ......................... 15

1. Pojem boha ve staré Mezopotámii ....................... 23

1.1 Bohové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

1.2 Jiné nadpřirozené bytosti ............................. 28

1.3 Osobní bůh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

1.4 Henoteistické tendence............................... 39

1.5 me: úřady, obřady, atributy božské vlády a bohopocty ....... 40

2. Hlavní mezopotámská božstva.......................... 44

2.1 An/Anu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

2.2 Enlil ............................................. 47

2.3 Enki/Ea........................................... 50

2.4 Nanna/Sín......................................... 53

2.5 Utu/Šamaš ........................................ 56

2.6 Iškur/Adad ........................................ 58

2.7 Inanna/Ištar........................................ 60

2.8 Ningirsu/Ninurta.................................... 64

2.9 Marduk ........................................... 68

2.10 Ašur ............................................ 72

3. Chrám, zpodobení bohů, personál chrámového kultu......... 74

3.1 Rezidence božstva .................................. 74

3.2 Zpodobení bohů .................................... 80

3.2.1 Antropomorfní zpodobení ........................... 80

3.2.2 Symboly bohů .................................... 88

3.3 Personál chrámového kultu............................ 91

3.3.1 Kněží, kněžky a jiní obřadníci........................ 91 3.3.2 Zasvěcené ženy ................................... 97

3.3.3 Král ............................................ 99

4. Chrámový kult ...................................... 103

4.1 Nejdůležitější náboženské úkony ....................... 104

4.2 Předkládání pokrmů bohům v chrámu ................... 108

4.3 Kalendář .......................................... 111

4.3.1 Standardní mezopotámský kalendář ................... 112

4.3.2 Z liturgických kalendářů Babylónu

a Uruku seleukovské doby........................... 116

4.3.3 Z liturgického kalendáře novoasyrského Ašuru........... 118

4.4 Slavnost Nového roku v Babylóně prvního tisíciletí . . . . . . . . 119

4.4.1 Akītu v novosumerském Uru ......................... 120

4.4.2 Akītu v Babylóně v prvním tisíciletí ................... 120

5. Modlitby........................................... 132

5.1 Třetí tisíciletí a jeho přímé dědictví ve starobabylónské době . 133

5.2 Modlitby druhého a prvního tisíciletí .................... 134

5.2.1 Hymny.......................................... 135

5.2.2 Modlitby v dialektu emesal

(modlitby obřadního zpěváka kalû).................... 136

5.2.3 Modlitby užívané v rituálech zaklínače (āšipu/mašmaššu) . . 144

5.2.4 Modlitby věštce (bārû) ............................. 151

5.2.5 Jiné typy modliteb ................................. 152

6. Rituály zaklínače .................................... 155

6.1 Různé typy rituálů .................................. 158

6.1.1 Obrana proti zlu................................... 158

6.1.2 Oživování božích soch.............................. 167

6.1.3 Stavební rituály ................................... 167

6.1.4 Královské rituály.................................. 169

6.1.5 Válečné rituály.................................... 171

6.1.6 Jiné ............................................ 172

6.2 Bīt rimki .......................................... 172


7. Věštění ............................................ 187

7.1 Věštebná znamení a výroky ........................... 187

7.2 Vývoj z empirického a historického základu? ............. 189

7.3 Účel věštění ....................................... 190

7.4 Specialisté věšteckých oborů .......................... 191

7.5 Obrana proti neblahým věštebným znamením ............. 193

7.6 Různé typy věštění .................................. 196

7.6.1 Nebeská omina ................................... 196

7.6.2 Zemská omina .................................... 200

7.6.3 Omina malformovaných novorozenců.................. 201

7.6.4 Hemerologie a menologie ........................... 203

7.6.5 Věštění z vnitřností ................................ 206

7.6.6 Fyziognomická a lékařská omina ..................... 210

7.6.7 Věštění ze snů .................................... 212

7.6.8 Proroctví ........................................ 214

Seznam zkratek ........................................ 221

Bibliografické odkazy ................................... 226

Vybraná tematická bibliografie ............................ 239

Rejstřík bohů .......................................... 268

Rejstřík chrámů ........................................ 271

Věcný rejstřík.......................................... 272

Rejstřík citovaných mezopotámských textů................... 284


11ÚVOD

Ú VOD

Záměrem této publikace je poskytnout přehled o náboženském světě a praxi

obyvatel starověké Mezopotámie, jak nám je podávají archeologické

a především písemné mezopotámské prameny. Nejde tu na prvním místě

o rekonstrukci dějin mezopotámského náboženství ani o rozborteoretických pojmů, nýbrž o praktický popis na základě starověkých pramenů,

opírající se průběžně o úryvky z mezopotámských textů.

Textová dokumentace staré Mezopotámie je bohatá a obsáhlá, avšak zároveň roztříštěná a zlomkovitá: některá historická období a určité oblasti jsou dokumentovány lépe, jiné hůře, u dalších prameny zcela chybějí. Je tedy vždy třeba dbát na to, z jaké doby a oblasti jsou konkrétní údaje doloženy, a nepřenášet výpovědi textů automaticky do jiných míst či dob.

Mezopotámské náboženství si nelze představovat jako jednotný nebo dokonce uniformní systém. Dějiny starověké Mezopotámie zahrnujízhruba tři tisíce let a Mezopotámie představuje rozsáhlé území, jež obývali a na němž se střídali příslušníci mnoha národů, států a rozdílnýchkultur. Kromě toho v Mezopotámii nikdy neexistovala ústřední náboženská instituce, která by jednotný systém vytvořila. To, co se zde označuje jako „mezopotámské náboženství“, je souhrn náboženských tradic, které byly vázány na klínopisnou kulturu a které tyto národy, království a říšesdílely. Nemělo by nás proto překvapovat, že se tyto tradice navzájem mohou

lišit nebo si protiřečit.

Většina klínopisných textů, jichž lze k poznávání náboženství staré Mezopotámie použít, je psána z pohledu instituce království, kněží,obřadníků magických rituálů a mezopotámských učenců. Z tohoto důvodunezachycuje tato kniha náboženství v životě prostých lidí nebo většinyspolečnosti. Přístupno je nám většinou pouze „oficiální“ náboženství z pohledu tehdejších velkých společenských institucí, tj. království a chrámu.

Přenést se do mentality cizí a kulturně odlišné společnosti, s níž člověk nemá přímou zkušenost, je velmi obtížné až prakticky nemožné i vpříadě, že jde o společnost soudobou. Tím spíše to platí pro naše vnímání

ÚVOD

a chápání společnosti, která zanikla už před dvěma tisíci lety a jejížkulturní a náboženská tradice se od naší v mnoha ohledech zásadně odlišuje.

Bylo by nerealistické domnívat se, že nám studium starověkých pramenů

umožní pochopit celek mezopotámského náboženství nebo poskytne

vhled do osobního náboženského vnímání a praktické role víry v životě

tehdejších lidí. To, co dokážeme z mezopotámského náboženského světa

zachytit, jsou pouze jednotlivé aspekty, vnímané v zrcadle teorie a očima

naší vlastní zkušenosti a představ.

Tato studie je výsledkem badatelské činnosti podporované Grantovou agenturou České republiky v rámci grantu GA ČR P401/12/G168„Historie a interpretace Bible“. Chci zde vyjádřit též upřímné poděkování svým kolegům, kteří mě při psaní knihy provázeli: Dr. Stefanu Seminarovi, který četl prvních pět kapitol a upozornil mě na některé nedostatky a chyby; Dr. Petru Dubovskému SJ a Dr. Federiku Giuntolimu, kteří mi dávalizpětnou vazbu z pohledu biblistů a jejichž zájem a povzbuzení pro mne byly velkou oporou v práci. Můj zvláštní dík patří PD Dr. Clausu Ambosovi, který četl celý rukopis a jehož kritické připomínky mi umožnily vymýtit řadu chyb a lépe promyslet některé jednotlivosti. Claus mi rovněž poskytl rukopis své habilitace ještě před jeho uveřejněním a vděčím mu i za cenné bibliografické odkazy. Odpovědnost za zbývající omyly a chyby v textu nesu pochopitelně já sám.

Citáty z mezopotámských textů jsou přeloženy z originálních jazyků, sumerštiny a akkadštiny; překlady jsou moje vlastní. Přepis akkadských a sumerských slov Akkadština, v originále psaná klínopisem, se do latinky obvykle přepisuje kurzívou. Používá se přitom několika speciálních znaků, které se v češtině nevyskytují: ─

ḫ se čte jako české ch. ─

q se čte jako k, avšak vyslovené hluboko v krku. ─ ṣ se vyslovuje jako ostřejší s, se zabarvením do c. ─

ṭ se vyslovuje jako t, se zabarvením do d. ─ dlouhé samohlásky se označují vodorovnou čárkou (ā, ē, ī, ū) nebo

stříškou (â, ê, î, û).ÚVOD

U sumerštiny, přepisované prostrkaně nebo obvyklým stojatýmpísmem, se z těchto speciálních znaků užívá pouze ḫ, vyslovované jako ch. Dalším speciálním znakem je ĝ, vyslovované jako nosové ng.

Části slov, které jsou v originálních rukopisech ulomené a bylydoplněny v moderních vydáních mezopotámských textů, se uvádějí vhranatých závorkách.


(J. Black

– A. Green

– T

. Rickards,

Gods, Demons and Symbols of

Ancient Mesopotamia

, str.

10)

Mapa starověké Mezopotámie


1937.5 OBRANA PROTI NEBLAHÝM VĚŠTEBNÝM ZNAMENÍM

7.5 Obrana proti neblahým věštebným znamením

Špatné omen představovalo vážnou hrozbu. Mezopotámci všaknepovažovali tuto hrozbu za fatální a neodstranitelnou. Vyvinuli různé rituály, jejichžpomocí se snažili účinky věštebných znamení zneškodnit. Nejdůležitějšískuinou jsou rituály zvané akkadsky namburbû, ze sumerského nam-búr-bi

„jeho rozvázání“, totiž rozvázání zla spojeného s věštebným znamením.

15

Většina namburbi užívaných v souvislosti s věštěním měla za cílodstranit zlo spojené se zemskými znameními (viz níže). Podstata rituáluspočívala ve třech krocích: ─ modlitba k bohům, v první řadě k Šamašovi coby božskému soudci, aby

zahájil soudní proces vedoucí k přehodnocení zlé sudby, naznačené

negativním znamením, a aby přiřkl postižené osobě novou, příznivou

sudbu. Tento krok zahrnoval také usmíření s osobními bohy, kteřípostiženého opustili a seslali mu špatné omen. Modlitba (nebo modlitby)

obsahuje rovněž prosbu o osvobození od zla a o ochranu ─ očištění postiženého od zla, ohlášeného špatným znamením. Očištění

se provádělo pomocí očistné vody, rostlin s očistným účinkem nebo

pomocí pochodně a kadidelnice. V této a následující fázi je do rituálu

zapojen především bůh Ea jako mistr vší moudrosti a jeho synAsalluchi

16

jako bůh zaříkávání a rituálů

─ přenesení zla na zástupný předmět, na hliněnou figurku, jež jenásledně pohřbena do země nebo hozena do vody

Tyto podstatné kroky nejsou obsaženy ve všech dochovaných rituálních textech. Některé rituály byly jednodušší (např. v nich chyběl zástupnýpředmět), nebo je rituál popsán pouze ve zkratce; odborník podrobné instrukce nepotřeboval. Z Ašurbanipalovy knihovny je známa velká série namburbû (nam.búr.bi.meš), jež čítala asi 140 tabulek.

17

15

Kritické vydání rituálů namburbi s podrobnou odbornou studií: S. M. maul, Zukunfts­

bewältigung. Eine Untersuchung altorientalischen Denkens anhand derbabylonisch­assyrischen Löserituale (Namburbi) (BaF 18), Mainz am Rhein 1994.

16

Syn sumerského boha Enkiho, v 1. tisíciletí rovněž jedno z Mardukových jmen.

17

Sérii sestavili učenci krále Ašurbanipala z rituálů pocházejících ze starší tradice; viz

maul, Zukunftsbewältigung, str. 216 –221.


194 7. VĚŠTĚNÍ

Kromě namburbi existovaly i jiné rituály nebo modlitby se stejným nebo podobným účelem. Známe např. série rituálů k odstranění zla ohlášeného špatným snem – pro tuto oblast nejsou namburbi doloženy téměř vůbec.

Apotropaické rituály užívané proti věštebným znamením nejsouvěštebné texty ve vlastním slova smyslu. Úsilí zneškodnit účinky zlýchznamení je však s věštěním přirozeně spojeno (někdy je text rituálu vložen přímo do série omin). Bez tohoto úsilí by věštění v mnoha případech nemělo smysl, ba dokonce by celou situaci jen zhoršovalo, protože dotyčný člověk by byl ohrožen zlým znamením, ale nemohl by se nijak bránit.

Extrémním, avšak v novoasyrské době dobře doloženým případem obrany proti zlým znamením je rituál tzv. „zástupného krále“ (šar pūḫi). Pokud souběžně se zatměním Jupitera

18

nastalo zatmění části slunce nebo

měsíce, která v mezopotámské kosmické geografii odpovídala Asýrii nebo

Babylónii, ohlašovalo toto znamení smrt asyrského nebo babylónského

krále. K zažehnání panovníkovy smrti se neužíval namburbi (protinebeským znamení je užití namburbi výjimečné). Místo hliněné figurky se jako

zástupný předmět použil živý člověk, jež na sebe vzal účinek neblahých

znamení – tedy královu smrt. Procedura zahrnovala tyto fáze:

─ ověření věštebných znamení, pozemských i jiných, která ohlašovala

královu smrt ─ intronizace „zástupného krále“. Obvykle se vybíral válečný zajatec,

zločinec odsouzený na smrt, králův nepřítel nebo prostý člověk nízkého

postavení (saklu, „hlupák“). Byl oděn královskými insigniemi, uveden

na trůn a dostal i „zástupnou královnu“; to vše na dobu nejdéle 100 dní.

Skutečný král se mezitím stáhl z veřejného života a přestal dokonce

užívat i královský titul. Zástupný král byl ovšem pouze symbolickou

postavou a neměl žádnou reálnou moc; ta zůstávala v rukou skutečného

krále, nazývaného nyní „sedlákem“. ─

Zástupnému králi byly přečteny všechny nebeské, zemské i jinévěštebné předpovědi, které ohlašovaly smrt pravého krále a byly příčinou

k intronizaci jeho zástupce. Zástupný král tak na sebe vzal účinky zlých

znamení místo skutečného krále. Tabulky, na nichž byla špatná znamení

zapsána, byly zašity do okraje jeho oděvu.

18

Hvězda božského krále Marduka.


1957.5 OBRANA PROTI NEBLAHÝM VĚŠTEBNÝM ZNAMENÍM

„Sedlákovi, mému pánu: tvůj služebník Nabú-zéru-léšir. Mému pánu zdraví!

Ať Nabú a Marduk žehnají mému pánu mnoho let! Napsal jsem všechna

nebeská a pozemská znamení i znamení ze série Šumma izbu a nechal jsem

(zástupného krále a královnu), aby je popořadě recitovali před Šamašem.

Dali jim pít víno, umyli je vodou, pomazali je olejem; ty ptáky jsem nechal

uvařit a dal jsem jim je sníst; zástupný král ode mne přijal věštebná znamení

akkadské země.“

19

─ Poté, co přijal neblahá znamení, ale často dříve než za sto dní, musel

zástupný král se svou královnou zemřít. Tak se splnila věštebnázna

mení a zástupný král odnesl ohlašované zlo s sebou do podsvětí. Jak

říká rituál, „zlá znamení se už ke králi nepřiblíží; král bude zdráv a jeho

zemi se bude dařit dobře“.

20

─ Zástupný král se svou královnou byli pohřbeni s královskými poctami.

Po pohřbu se provádělo rozsáhlé rituální očišťování: trůn a insignie

zástupného krále byly spáleny a zaklínači konali pro palác i prosamot

ného krále různé očistné a apotropaické rituály.

21

Zástupný král je poprvé doložen ve starobabylónské době, kdy byl

podle „Kroniky prvních králů“ jako náhrada za krále města Isinintroni

zován zahradník Enlil-báni. Během trvání jeho „úřadu“ se však skutečný

král, Erra-imittí, udusil horkou kaší a Enlil-báni zůstal na trůnu třiadvacet

let (1860 –1837).

22

Z druhé poloviny 2. tisíciletí je zástupný král znám

i z chetitských pramenů.

Nejhojnější a nejpodrobnější doklady – v rituálních textech akrálov

ské korespondenci – pocházejí z novoasyrské doby. Dosazení zástupného

krále nebylo nijak výjimečné. Z patnáctiletého období vlády Asarhadóna

a Ašurbanipala, 680 – 666 př. Kr., víme o osmi zatměních, jež ohlašovala

smrt asyrského nebo babylónského krále; pokaždé byl proveden rituál

zástupného krále.

19

parpola, SAA 10, č. 2, av. 1–14; rok 679 nebo 674 př. Kr. „Ptáci“, které musel zástupný

král se svou královnou sníst, byli zřejmě částí neblahých znamení, jež ohlašovala smrt

krále.

20

lambert, AfO 18 (1957–1959), str. 110, sl. A 7–8.

21

parpola, SAA 10, č. 352; viz citaci uvedenou výše, str. 171.

22

grayson, Assyrian and Babylonian Chronicles, str. 155, ř. 31–36.


196 7. VĚŠTĚNÍ 7.6 Různé typy věštění

Ve starověké Mezopotámii se užívalo mnoho způsobů věštění. Některé se

objevují v klínopisných textech jen zřídka, protože se zřejmě užívaly spíše

mezi prostým obyvatelstvem nebo jen v určitých případech, jako např.věštění z oleje nakapaného do vody v nádobě (lekanomancie), z mouky(aleuromancie), z náhodných výroků druhých lidí (kledonomancie), z obrysů

vytvořených kouřem (libanomancie).

Máme však rozsáhlou dokumentaci jiných věštebných technik, což

dokládá jejich důležitost pro instituci království v Mezopotámii:pozorování nebeských a zemských znamení, zkoumání vnitřností, zkoumání

fyziognomie člověka, zkoumání charakteristik a malformací novorozenců

u lidí a zvířat, rozlišování příznivých a nepříznivých dnů, věštění ze snů.

Touto druhou skupinou, o níž nás klínopisné texty informují zevrubněji,

se budeme zabývat v následujících oddílech. 7.6.1

Nebeská omina

První doklady o věštění z pohybu a vzhledu nebeských těles pocházejí ze

starobabylónské doby. Omina se týkají zvláště zatmění měsíce, alepozorovaly se i pohyby planet a atmosférické jevy. Na konci 2. tisíciletí bylasestavena nejvýznamnější série nebeských omin s titulem Enūma Anu Enlil,

23

k níž byly později přidány různé typy rozsáhlých komentářů. Enūma Anu

Enlil probírá tyto oblasti:

23

Vydání částí série: F. rocHberg-Halton, Aspects of Babylonian Celestial Divination:

The Lunar Eclipse Tablets of Enūma Anu Enlil (AfO Beih. 22), Horn 1988; L. Verderame,

Le tavole I–VI della serie astrologica Enūma Anu Enlil (Nisaba 2), Messina 2002; E.reiner – D. pingree, Babylonian Planetary Omens. Part One (BibMes 2/1), Malibu 1975;

reiner, E. – pingree, D., Babylonian Planetary Omens. Part Two (BibMes 2/2), Malibu

1981; E. reiner – D. pingree, Babylonian Planetary Omens. Part Three (CM 11),Groningen 1998; E. reiner, – D. pingree, Babylonian Planetary Omens. Part Four (CM 30),

Groningen 2005; E. geHlKen, „Die Adad-Tafeln der Omenserie Enūma Anu Enlil“, BaM

36 (2005), str. 235 –273; E. geHlKen, „Die Adad-Tafeln der Omenserie Enūma Anu Enlil.

Teil 2: Die ersten beiden Donnertafeln (EAE 42 und EAE 43)“, Zeitschrift fürOrient­Archäologie 1 (2008), str. 256 –314; E. geHlKen, Weather Omens of Enūma Anu Enlil.

Thunderstorms, Wind and Rain (Tablets 44 – 49) (CM 43), Leiden 2012.


1977.6 RŮZNÉ TYPY VĚŠTĚNÍ

vzhled měsíce (tab. 1–13)

zatmění měsíce (tab. 14 –22)

vzhled slunce (tab. 23 –30)

zatmění slunce (tab. 31–36)

Adadova znamení (počasí): mraky, hrom, blesk, zemětřesení, vítr (tab.

37– 49)

hvězdy a planety (tab. 50 –70)

Série je uvedena mytologickou předmluvou ve dvou verzích, sumerské

a akkadské. Předmluva říká, že řád nebes a země odpovídá božskýmplá

nům a že nebeská tělesa dávají znamení, jež lidé pozorují.

24

„Když velcí bohové An, Enlil a Enki ustanovili podle svého velkého úradku

veliká me nebe a země i Sínovy loďky, stanovili, aby nový měsíc rostl, aby

zrodil kalendářní měsíc a znamení nebe a země; nechali vyjít nebeskou loďku,

aby se ukázala na nebi a byla pozorována.

Jinak: Když velcí bohové Anu, Enlil a E a ustanovili podle svého velikého úradku

plány nebe a země a přidělili velkým bohům moc stvořit den a nový měsíc, aby

je lidé pozorovali, (tehdy) spatřili Šamaše v jeho bráně a stanovili mu, aby se

pravidelně objevoval na nebi a na zemi.“

25

Závětí nebeských omin se týkají blaha krále a státu: vojenskýchzále

žitostí, úrody, událostí v zemi. Ne všechny předpovědi jsou stejného typu.

Zatímco některé odrážejí spíše praktickou zkušenost, u jiných je obtížné

vysledovat racionální propojení mezi znamením a jeho výkladem:

„Jestliže je měsíc oděný duhovou tiárou – Adad zničí zemskou úrodu. Varianta:

bude pršet [...]“

„Jestliže je měsíc oděný duhovou tiárou – v tomto měsíci se rozzuří lvi.Vari

anta: tato země získá nadvládu.“

26

24

Nebeské jevy byly pojímány jako písmo, které obsahuje šifrovaná poselství (šiṭir šamê,

„nebeské písmo“).

25

KocH-WestenHolz, Mesopotamian Astrology, str. 77.

26

Enūma Anu Enlil, tab. III; podle Verderame, Le tavole I–VI, str. 69. Zatímco první

příklad připomíná spíše meteorologickou předpověď, u druhého je obtížné najít empirický

základ.


198 7. VĚŠTĚNÍ

Mezopotámská kosmografie rozdělovala svět do čtyř sektorů: Akkad (Babylónie, dnešní jižní Irák), Subartu (Horní Mezopotámie, dnešní severní Irák), Elam (dnešní Írán), Amurru (dnešní Sýrie). Při výkladu nebeských znamení se těmto pozemským sektorům přiřazovaly čtyři odpovídající sektory měsíce nebo slunce. Příklad z 15. tabulky Enūma Anu Enlil:

„Jestliže zatmění začíná a končí na jihu: pád velkého vojska Elamu, Subartu

a Akkadu; velkokrál vyjde z města [...]

Jestliže zatmění začíná a končí na severu: pád vojska Akkadu.

Jestliže zatmění začíná a končí na východě: pád vojska Subartu.

Jestliže zatmění začíná a končí na západě: pád vojska Amurru a dotyčné země.

Jestliže zatmění začíná na jihu a končí na jihu: pád Elamu.

Jestliže zatmění začíná na jihu a končí na severu: pád Elamu, k Akkadu se

nepřiblíží.

Jestliže zatmění začíná na jihu a končí na východě: pád Elamu; nepřiblíží se

k Subartu.

Jestliže zatmění začíná na jihu a končí na západě: pád Elamu; nepřiblíží se

k Amurru.“

27

Sektory měly mimoto protějšky v nebi, v počítání času, a později i ve znameních zvěrokruhu: „Ranní hlídka je Elam; 14. den je Elam; měsíc Siman je Amurru; severní vítr je Akkad.“

28

Konkrétním pozemským

oblastem, městům, řekám a chrámům odpovídala na nebi také konkrétní

souhvězdí.

V novoasyrské době byli v různých částech říše rozmístěni učenci, kteří pozorovali znamení na nebi i na zemi a posílali králi hlášení. Jev tak mohl být pozorován i tehdy, když byl viditelný pouze v určité části země, ahlášení mohla být porovnávána mezi sebou. Písemná hlášení jsou doložena

již na konci 2. tisíciletí.

Pokud se vyskytly pochybnosti, mohla se astrologická předpověď ověřit pomocí věštby z jater. Podle „Příručky věštce“, kterou potvrzují i písemná hlášení králi, dochovaná z novoasyrské doby, byla nebeská znamenívyhodnocována spolu se znameními na zemi. „Příručka věštce“ osvětluje ivěštcovu úlohu a účel věštění:

„Věštebná znamení (ittu) na zemi spolu se znameními na nebi dávají signály.

27

rocHberg-Halton, Aspects of Babylonian Celestial Divination, str. 71n, § 1ʼ a 2ʼ.

28

Hunger, SAA 8, č. 4, ř. 10.


1997.6 RŮZNÉ TYPY VĚŠTĚNÍ

Nebe a země nám posílají věštebná znamení společně; třebaže každá sféra zvlášť,

nejsou od sebe odděleny: nebe a země jsou navzájem propojeny.

Znamení, jež je špatné na nebi, je špatné i na zemi (a) to, které je špatné na zemi,

je špatné i na nebi. Musíš stále sledovat příslušné znamení jak nebeské, tak

pozemské. Pokud se ti objeví nadcházející zlo onoho znamení ve spojitosti

s nepřáteli nebo nemocemi nebo hladomorem, ověř si termín (naplnění) znamení,

a pokud se neobjeví opačné znamení, jež by ho anulovalo, nelze ho odvrátit: zlo

s ním spojené nelze odvrátit, ale nastane. Když o tom uvažuješ, musíš vzít do ruky

obě tabulky: ‚Jestliže od měsíce Arachsamna‘ a ‚Jestliže má hvězda (kometa)

hvězdný obal před sebou‘. Když rozpoznáš znamení a město, král a jeho lid tě

žádají, abys je vysvobodil z ruky nepřítele, smrti a hladu – co řekneš? Když ti

řeknou – jak odvrátíš (ohlášené zlo)?“

29

Astronomická a meteorologická pozorování a údaje o pohybech avzhledu nebeských těles, o atmosférických jevech, počasí a stavu vodních toků se od 7. století do 1. století př. Kr. shromažďovaly v ročních zprávách v tzv. astronomických diářích. Spolu s těmito údaji se každý měsíc zaznamenával i měnový kurs: množství ječmene, datlí, hořčice, salátu, sezamu a vlny, které odpovídalo 1 šekelu stříbra. Občas najdeme i záznamy o příhodách, které mohly být nahlíženy jako věštebná znamení: „Do města Borsippy přišel vlk a zabil dva psy. Z města už nevyšel, byl zabit,“

30

nebo odůležitých historických událostech: „U Chirítu v sipparské provincii sebabylónské a asyrské oddíly střetly v bitvě. Babylónské oddíly se stáhly a utrpěly

těžkou porážku.“

31

Tradiční mezopotámská astrologie se od astrologie moderní zásadně liší. V Mezopotámii se nepočítá s přímým vlivem nebeských těles na život na zemi; neexistuje kosmos uspořádaný do sfér; nejde o osobní štěstíjednotlivce; předpovědi se týkají obecného blaha, blaha země a krále.

V perské a seleukovské době už Mezopotámci dokázali pohyb hvězd a planet vypočítat. Nebeské jevy už pak nebyly nahlíženy jako přímásdělení od bohů, ale předpokládal se přímý vliv nebeských těles na životjednotlivce; mezopotámské věštění se přiblížilo pojetí helénistické astrologie. První klínopisné protokoly zaznamenávající postavení hvězd při narození dítěte (horoskopy) pocházejí z 5. století př. Kr.

29

oppenHeim, JNES 33 (1974), str. 200, ř. 38 –52.

30

sacHs – Hunger, Astronomical Diaries I, 50 –51, ř. 21 ́, rok 567 př. Kr.

31

sacHs – Hunger, Astronomical Diaries I, 44 – 45, ř. 18 ́–19 ́, rok 651 př. Kr. Jde o válku

babylónského krále Šamaš-šum-ukína proti jeho mladšímu bratru Ašurbanipalovi, králi

Asýrie.


200 7. VĚŠTĚNÍ

7.6.2

Zemská omina

Jde o věštebná znamení objevující se ve městě a na venkově (nikoli nakrálovském dvoře). První omina tohoto typu jsou doložena už vestarobabylónské době; první dochovaná sbírka pochází z 11. století př. Kr. Z novoasyrské

doby je z Ašurbanipalovy knihovny (7. století př. Kr.) známa série čítající

120 tabulek (kolem 10 000 omin), jež nese titul Šumma ālu ina mēlê šakin

„Jestliže je město položené na výšině“.

32

Text pokrývá následující oblasti:

─ město: kde se nachází; jací jsou obyvatelé; zjevování různých démonů;

štěkající pes atd. (tab. 1–2) ─ domy: základy; co se našlo ve starých základech; kdy byl dům postaven;

stavba jednotlivých částí domu; chrám, sochy bohů; hrobky; studna atd.

(tab. 3 –18) ─ zjevování duchů, světelné úkazy v domě, zjevení mrtvého; nemoci

(tab. 19 –21) ─ zvířata: had, štír, ještěrka, geko, mungo, myš, mravenci, hmyz (tab.

22– 49) ─

oheň (tab. 50 –52) ─ král (tab. 53) ─ pole a zahrady (tab. 54 –59) ─ vodní toky (tab. 61– 63) ─ ptáci (tab. 64 –79) ─ chování lidí a zvířat (tab. 80 –87) ─ události v zemi (tab. 88) ─ světelné jevy (tab. 92–94) ─ chování lidí (tab. 103 –106)

Většina omin vztahujících se k domu a městu se týká obyvatel. Tato znamení nebyla pozorována systematicky jako nebesa, ale každý případ, který mohl mít vliv na obecné blaho, musel být hlášen králi (písemnáhlášení jsou doložena už ze starobabylónské doby). Při interpretaci se bral

v úvahu i souběh s nebeskými znameními.

33

32

Vydání části této série: S. M. Freedman, If a City is Set on a Height. The Akkadian

Omen Series Šumma Alu ina Mēlê Šakin I, II, Philadelphia 1998, 2006.

33

Srv. Příručku věštce citovanou výše, str. 198n.


2017.6 RŮZNÉ TYPY VĚŠTĚNÍ

„Jestliže je město položené na výšině – v tom městě se nebude dobře bydlet.

Jestliže je město položené v dolině – to město bude šťastné.“

34

„Jestliže se před člověkem pravidelně objevuje had – ten člověk utratí svůj

majetek, bude stále žít nešťastně.

Jestliže se před člověkem zvedne had – toho člověka zabije vrah.

Jestliže před člověka spadne na zem had – ten člověk uvidí pád svého protivníka.

Jestliže had před člověkem syčí a skřípe zuby – ten člověk bude zajat při vzpouře.

Jestliže had před člověkem houká jako sova – Nergalova vláda; útok; země

budou zakoušet zlo.

Jestliže se had před člověkem rozzuří a křičí, přičemž opakovaně vyplazuje

jazyk – ten člověk bude chycen a zabit.

Jestliže vpravo před člověka spadne had – pád jeho protivníka; bude stále žít

nešťastně.

Jestliže vlevo před člověka spadne had – splnění přání.“

35

Někdy je do série omin určitého typu vložen příslušný rituál namburbi,

což ukazuje na praktický účel sbírek omin. Např. ve 20. tabulce Šumma

ālu následuje po 45 ominech, pojednávajících o světelném úkazu birṣu

(záblesk), stručný pokyn, jak provést namburbi proti birṣu:

„Namburbi ke zrušení zla spojeného se zábleskem: do vody ze studny vlož

tamaryšek, rostlinu maštakal, rostlinu sikillu, dřevo datlové palmy, jabloně,

fíkovníku a borovice a nech vše na celou noc pod hvězdami. Ráno tou vodou

umyj (klienta). Smíchej pivo, těsto kalû, těsto kalgukku a řasy s olejem z myrty,

potři (klienta) a obleč ho do zářivě bílého oděvu. Ukaž mu stříbro a zlato a zlo

spojené se zábleskem se k němu nepřiblíží.“

36

7.6.3

Omina malformovaných novorozenců

Teratomancie, věštění na základě deformací novorozenců u lidí i u zvířat,

je v Mezopotámii doložena už ve starobabylónské době. Příslušná omina

jsou shromážděna v sérii Šumma izbu, „Jestliže malformovaný plod“, jež

na 24 tabulkách zaznamenává asi 2000 omin,

37

pozorovaných u:

34

Šumma ālu I 1–2, v: Freedman, If a City is Set on a Height I, str. 26n.

35

Šumma ālu XXII 64 –71, v: Freedman, If a City is Set on a Height II, str. 16n.

36

Freedman, If a City is Set on a Height I, str. 300n.

37

Vydání textu: E. leicHty, The Omen Series Šumma Izbu (TCS 4), Locust Valley, N.Y.

1970.


202 7. VĚŠTĚNÍ

─ novorozených dětí: vzhled novorozence, počet novorozenců, rozličné

vady různých částí těla od hlavy až po nohy; siamská dvojčata (tab. 1– 4) ─ čerstvě narozených jehňat (tab. 5) ─ izbu („potrat, malformovaný plod“): vzhled, deformace různých částí

těla, siamská dvojčata, deformace vnitřních částí těla (tab. 6 –17) ─ novorozených mláďat dalších zvířat: ovce, kozy, krávy, koně, vepři,

psi, gazely (tab. 18 –24)

Výklady těchto znamení se vztahují na soukromou sféru. Obvykle se týkají vlastníka stáda nebo pána domu, kde k narození došlo; zřídka se týkají také novorozence, jeho matky nebo jeho města. Ve veřejné sféře se interpretace vztahují na blaho státu a krále.

„Jestliže žena porodí lva – to město bude dobyto; jeho král bude spoután.

Jestliže žena porodí vlka – lidé v zemi propadnou šílenství.

Jestliže žena porodí psa – pán domu zemře, jeho dům bude promrhán; lidé v zemi

propadnou šílenství; bůh bude požírat (= přijde epidemie smrtelné nemoci).

Jestliže žena porodí vepře – trůnu se zmocní žena.

Jestliže žena porodí býka – v zemi nastoupí despotický král.

Jestliže žena porodí býka, Šamašova syna – v zemi nastoupí despotický král

a země zakusí neštěstí.

Jestliže žena porodí divokého býka – král nebude mít protivníka; totéž, v zemi

nastoupí despotický král.

Jestliže žena porodí slona – země bude zpustošena.“

38

„Jestliže žena porodí a (novorozenec má) hadí hlavu – omen boha Ningišzidy,

který bude požírat zemi; omen Gilgameše, který vládl zemi: v zemi nastoupí

despotický král.“

39

„Jestliže se vyskytne malformovaný plod (izbu) uvnitř dalšího malformovaného

plodu a hlava mu visí z úst druhého – král spoutá své nepřátele a odnese

jejich majetek do svého paláce.

Jestliže malformovaný plod požírá další malformovaný plod – král přemůže

svého nepřítele.

Jestliže je v malformovaném plodu vejce – změní se trůn.

38

Šumma izbu I 5 –12, v: leicHty, Šumma Izbu, str. 32n. Pod jmény zvířat se rozumí

vzhled novorozence.

39

Šumma izbu II 6, v: leicHty, Šumma Izbu, str. 46. Ningišzida byl bůh podsvětí,spojovaný s hady.


2037.6 RŮZNÉ TYPY VĚŠTĚNÍ

Jestliže je v malformovaném plodu vejce a ve vejci je mládě – změní se trůn,

vyschne moře.

Jestliže má malformovaný plod dvě těla, ale jen jeden ocas – země se obrátí

proti králi.

Jestliže má malformovaný plod dvě těla, jednu hlavu, dva ocasy a jeho krk je

rozdělený na dva – země se rozdělí na dvě.“

40

7.6.4 Hemerologie a menologie

Od druhé poloviny 2. tisíciletí až do konce klínopisné kultury jsou doloženy

seznamy dnů (hemerologie) a měsíců (menologie) příznivých anepřízni

vých pro určité činnosti.

Nejznámější věštebná menologická série

41

nese titul Iqqur īpuš („strhl,

postavil“)

42

a udává vliv kalendářního měsíce na výsledek činnosti,kte

rou člověk v tomto měsíci koná: stavba nebo oprava domu; obřady a oběti;

stavba hrobky; zemědělské práce v zahradě a na poli; hloubení studny;

vyprázdnění, rozložení, sestrojení ohřívadla; výskyt démonů/chorob;věš

tebná znamení v domě; manželství, uvedení nevěsty do domu, narození

dítěte; požár.

„Jestliže jsou základy domu položeny v nisanu – majitel domu nebude užívat

jeho pohodlí.

Jestliže jsou položeny v druhém nisanu – v domě bude opakovaně docházet

k úmrtí.

Jestliže jsou položeny v ajjaru – na dům dolehne neštěstí.

Jestliže jsou položeny v simánu – budou chválit jeho stavitele.

Jestliže jsou položeny v dumúzu – dům bude mít boha (var.: bude dokončen).

43

Jestliže jsou položeny v abu – dům (var.: ten člověk) bude mít děti.

Jestliže jsou položeny v ulúlu – Ištar ho bude pronásledovat v jeho plné mužnosti.

40

Šumma izbu VI 39 – 44, v: leicHty, Šumma Izbu, str. 88n.

41

Klínopisné prameny podávají dva typy menologií: 1) literární menologie, které obsahují

mytologické, astronomické, liturgické a ekonomické informace; 2) věštebné menologie,

které uvádějí pro každý měsíc šťastné a nešťastné činnosti; viz liVingstone, v: Official

Cult, str. 98.

42

Vydání textu: R. labat, Un calendrier babylonien des travaux des signes et des mois

(séries iqqur īpuš), Paris 1965.

43

Výraz „bude mít boha“ znamená, že se domu a jeho obyvatelům povede dobře, budou

obdařeni bohatstvím a štěstím.


204 7. VĚŠTĚNÍ

Jestliže jsou položeny v druhém ulúlu – totéž; dům bude stržen.

Jestliže jsou položeny v tašrítu – jeho bůh ho stále povede k dobrému.

Jestliže jsou položeny v arachsamnu – všechno se mu bude dařit.

Jestliže jsou položeny v kislímu – opakovaně bude docházet k úmrtí.

Jestliže jsou položeny v tebétu – nářek, tělesná újma.

Jestliže jsou položeny v šabátu – dům bude dostavěn (var.: nebude zastřešen).

Jestliže jsou položeny v addaru – bude mít zisk.

Jestliže jsou položeny v přestupném měsíci – dům (var.: majitel domu) bude žít

v blahobytu, totéž.”

44

Druhá část série pojednává o některých znameních na nebi: na slunci, na měsíci, na Venuši; o zčervenání nebe, o znameních Adada (počasí a zemětřesení), a zabývá se i souvztažnostmi mezi bohy a kalendářními měsíci.

Hemerologických seznamů,

45

jež navzájem liší účelem i složitostí, se

dochovalo několik. Nejlépe doložená hemerologie je dnes známa podnázvem Babylónský almanach.

46

Uvádí ke každému dni roku krátký záznam,

který udává charakter dne (příznivý, nepříznivý) nebo dopad data na různé

životní oblasti či aktivity, jako je rodina, zdraví, zemědělství, obchod,uctívání bohů atd. Babylónský almanach byl nejrozšířenější hemerologickou

sérií a zřejmě byl určen pro obyčejné lidi.

Existují ovšem i hemerologie určené pro elitu, nebo dokonce prokrálovský dvůr. Tyto hemerologie poskytují pro jednotlivé dny obsáhlejší informace nebo instrukce a mohou být zaměřeny na určitý účel. Např. seznam Inbu bēl arḫi („Plod, pán měsíce“)

47

se zabývá panovníkovým

uctíváním bohů: nejprve udává příznivý či nepříznivý charakter daného

dne, načež uvádí bohy, jež má král uctít obětními dary, pokrmy, kterých se

má varovat, přijetí či nepřijetí králových modliteb ze strany božstva atd.

44

iqqur īpuš § 1,1–15, v: R. labat, Un calendrier babylonien des travaux, str. 58n.

45

Všechny známé hemerologické seznamy jsou vydány v A. liVingstone, Hemerologies

of Assyrian and Babylonian Scholars (CUSAS 25), Bethesda, Maryland 2013, a to pod

následujícími tituly: Babylónský almanach, Seznam šťastných dnů, Hemerologiepředkladných chlebů, Hemerologie klanění, Hemerologie pro Nazimaruttaše, Dvojjazyčná

hemerologie pro prvních sedm dní měsíce tašrítu, Hemerologie zatmění a Inbu Bēl Arḫi

(„Plod, pán měsíce“).

46

Vydání: liVingstone, Hemerologies, str. 5 –82.

47

Vydání: liVingstone, Hemerologies, str. 199 –248.


2057.6 RŮZNÉ TYPY VĚŠTĚNÍ

Mezi hemerologiemi můžeme jako příklad uvést tzv. Hemerologiipředkladných chlebů, dříve nazývanou Hemerologií města Ašuru.

48

Vypočítává za sebou všechny dny roku a ke každému uvádí boha, jemuž byl den

zasvěcen, pozitivní nebo negativní charakter dne a účinek data na určité

lidi (na nemocného, na krále) a na určité činnosti, jakož i božstvo, jemuž

je třeba v daný den přinést potravinový obětní dar:

„Nisan, první den, (den) boha Enlila:

Špatný den. Úzkost pro nemocného;

lékař nevztáhne ruku k nemocnému,

věštec nepronese věštebný výrok.

Den nevhodný pro splnění přání.

Král i pán ochotně udělá, co se mu řekne.

Nebude jíst rybu a pórek, (jinak) zakusí neštěstí.

Očistí si oděv, bude spokojený.

Totéž. Přinese předkladnou oběť Enlilovi a Ninlil,

Šamašovi a Nuskovi a ta bude přijata;

ten člověk dosáhne prvenství,

bude mít silného dědice.“

49

V korespondenci asyrských králů se vyskytují zmínky o tom, žeurčité dny jsou nebo nejsou vhodné k určité činnosti, např. ke stavění domu, k vycházení z domu, ke složení přísahy, k přemístění božích soch, knávštěvě u krále, k provedení rituálu atd.

„Králi, mému pánu: Tvůj služebník Ištar-šumu-éreš. Králi, mému pánu, zdraví!

Ať Nabú a Marduk žehnají králi, mému pánu! Dvacátého, dvaadvacátého apětadvacátého jsou příznivé dny k vykonání smluvních přísah. Chceme zařídit, aby

se přísahy konaly ve chvíli, kdy král, můj pán, řekne.“

50

„Ohledně toho, co mi král, můj pán, napsal: dnes není příznivý den, napíšu zítra.

Není dobře přemýšlet o těchto věcech dnes. Napíšu zítra!“

51

Přisouzení dobrého nebo zlého účinku měsícům a dnům ovšem mohlo mít důsledky pro život kteréhokoli člověka. Vysvítá to už z příkladu z Iqqur īpuš, který jsme uvedli výše. Jiným příkladem může být rituál proti neštěstí

48

Vydání: liVingstone, Hemerologies, str. 103 –159.

49

liVingstone, Hemerologies, str. 107, av. sl. i 1–14.

50

parpola, SAA 10, č. 5; rok 673 nebo 672 př. Kr.

51

parpola, SAA 10, č. 61, rev. 2–13.


206 7. VĚŠTĚNÍ

spojenému s narozením dítěte v měsíci nisanu. Text rituálu začíná výčtem

příslušných znamení:

„Jestliže se dítě narodí v od 1. do 30. nisanu, promrhá toto dítě otcovský dům,

sotva se postaví na vlastní nohy; zemře jeho otec nebo matka; smrti je vydá

ruka boha nebo je dostihne ruka krále. Dítěti se v budoucnosti povede dobře.“

52

Podle odpovídajícího rituálu namburbi přinese otec za úsvitu ve stepi jako obětní dar mouku, sirup, kyšku, datle a pivo a obětuje Eovi, Šamašovi a Asalluchimu ovci. Následuje modlitba k těmto bohům a modlitba k řece, které má neštěstí odnést pryč. Tento rituál nezahrnuje přenesení neštěstí na zástupný předmět.

7.6.5 Věštění z vnitřností

Tento způsob věštění je v Mezopotámii doložen už od 3. tisíciletí. I když

mluvíme o „věštění z vnitřností“, nešlo v Mezopotámii jen o prohlédnutí

vnitřností poražené ovce. Věštec pozoroval i chování zvířete před porážkou

a vyhodnocoval tvar a případné nepravidelnosti různých částí jeho těla.

Zkoumalo se mnoho jednotlivých částí vnitřností, zejména jater, jež byla pojímána jako obdoba hliněné tabulky, na kterou bohové písemně zaznamenali svou odpověď. V sériích věštebných textů pak věštec pro každý fyziognomický detail vyhledával příslušnou interpretaci, jež mohla být pozitivní, negativní nebo dvojznačná. Dvojznačné znamení bylopovažováno za velmi špatné: znamenalo, že bůh odmítl komunikovat. Jakopříklad uvádíme několik omin ze starobabylónské doby:

„Jestliže je (na játrech) stezka – bůh povede bezpečně kroky člověka.

Jestliže jsou (na játrech) dvě stezky – účastník cesty/tažení dosáhne cíle cesty/

tažení.

Jestliže je stezka jako luk – úspěch; malé vojsko krále porazí velkounepřátelskou armádu.

Jestliže se stezka vpravo i vlevo zúžila – konflikt; vojsko se nebude říditrozkazem velitele. Nebo: král se nebude řídit radou svých rádců.“

53

52

maul, Zukunfsbewältigung, str. 400 – 408; citované řádky 1– 4 jsou na str. 401n, překlad

na str. 406.

53

YOS 10, č. 11, spl. i 1–10. Stezka je technický termín označující určitou část jater.


2077.6 RŮZNÉ TYPY VĚŠTĚNÍ

„Jestliže jsou dva žlučníky, ale žlučový kanálek je jen jeden – omen přátelství.

Jestliže se žlučník větví – králova choť porodí syna.“

54

Věštění z vnitřností se užívalo k získání odpovědi na otázku předem

položenou božstvu. Otázka musela být formulována tak, aby se na ni dalo

odpovědět „ano“ nebo „ne“. Před poražením ovce předložil věštec otázku

v propracovaném rituálu bohům a prosil je, aby do vnitřností zvířetevlo

žili svou odpověď.

55

Po prozkoumání všech důležitých znaků se sčítala

pozitivní a negativní znamení. Ze součtu vycházela výsledná božíodpo

věď: pozitivní, negativní – nebo dvojznačná.

Proceduru ilustruje následující příklad zprávy o výsledku věštebného

doptávání. V první části textu jsou vypsána omina vztahující se kfyziogno

mickým znakům, nalezeným ve vnitřnostech zkoumané ovce; u některých

omin je uvedeno pouze předvětí. Pod čarou je součet znamení, která určují

konečný výsledek: pět negativních znamení. Zbývající část zprávy uvádí

otázku položenou božstvu a boží odpověď, vyvozenou ze zkoumání jater.

Následují upřesnění položené otázky („odhlédni od...“) a datum a jména

osob zodpovědných za provedení rituálu.

„Jestliže je na játrech přítomnost, dvě stezky, levá stezka je na pravé stezce –

zbraně nepřítele budou mít převahu nad zbraněmi knížete.

56

Jestliže na játrech není síla – dvojznačný výsledek.

57

Jestliže je na pravé straně přítomnosti díra – porážka vojska. Nebo: přítomnost

(znamená) svatyni a podstavec.

58

Jestliže je levá strana žlučníku svázaná – tvé vojsko zahubí nepřítele.

Jestliže je prst a přírůstek v pořádku –

Jestliže je zadní strana pravé plíce postižena – rozdrcení hlavy; vojskopro

padne šílenství.

Jestliže se horní strana (plíce) posunula –

Jestliže vnější část (plíce) jezdí po pokrývce hlavy, spodek středního prstu plíce

je rozdělený –

54

YOS 10, č. 11, sl. v 10 –13.

55

Viz modlitbu věštce k bohům noci citovanou výše, str. 151n.

56

Omen uvedené ve věštebné sérii Bārûtu, tab. 26, ř. 26. Výrazy psané kurzívou(pří

tomnost, stezka, síla, prst, přírůstek, pokrývka hlavy) jsou starověké technické termíny

označující různé části jater a plic.

57

Omen uvedené ve věštebné sérii Bārûtu, tab. 59, ř. 75.

58

Omen uvedené ve věštebné sérii Bārûtu, tab. 6, ř. 40.


208 7. VĚŠTĚNÍ

A manzāzu, „přítomnost“ rýha na lobus sinister

B padānu, „stezka“ rýha na lobus sinister

C pû ṭābu, „milé slovo“ rýha na lobus sinister (součást „stezky“)

D naṣraptu, „tyglík“? impressio abomasalis

E ruqqu, „zúžení“

F danānu, „síla“ ligamentum teres hepatis

G bāb ekalli, „brána paláce“ incisura ligamenti teretis

H šulmu, „blaho“ lobus quadratus

I padān imitti marti,

„stezka vpravo od žlučníku“ rýha na lobus quadratus J martu, „žlučník“ K maḫīṣ pān nakri,

„porážka nepřátelského vojska“ rýha na lobus dexter L nīdi kussî, „základ trůnu“ impressio renalis

?

M ubānu, „prst“ processus caudatus/pyramidalis

N ṣibtu, „přírůstek“ processus papillaris

O nīru, „jho“ impressio omasica

P tīb šári, „zdvihnutí větru“ pravá hrana lobus dexter

Q tīb šumēli, „zdvihnutí levé strany“ levá hrana lobus dexter

R nār amūti, „řeka jater“ porta hepatis

S kiṣirti imitti, „pravý hřeben“ omentum minus

Asyrsko-babylónská anatomie jater

(U. Koch-Westenholz, Babylonian Liver Omens, str. 45)


2097.6 RŮZNÉ TYPY VĚŠTĚNÍ

Jestliže je prsní kost silná, střevo má 14 záhybů, srdce berana je zdravé –

Jestliže jsou dvě stezky, levá stezka je na pravé stezce.

Jestliže na játrech není síla.

(Jestliže je) na pravé straně přítomnosti díra.

Jestliže je zadní strana pravé plíce postižena.

Jestliže vnější část (plíce) jezdí po pokrývce hlavy.

Pět negativních znaků uvnitř, pozitivní nejsou: negativní.

Ohledně Nabú-bél-šímáte z Přímoří – který nezachoval přátelstvíAšurbanipalovi, asyrskému králi, tvému stvoření, svému pánu: vyslovil přísahu při tvém

velikém jménu lehkovážně a s pýchou jí pohrdl – Ašurbanipal, asyrský král, který

tě uctívá, se nyní doslechl: ‚Shromáždil elamské lučištníky a je na cestě sem.‘

Bude bojovat, povede válku, svede bitvu a boj proti vojskům Ašurbanipala,

asyrského krále, nebo proti Asyřanům, nebo proti Chaldejcům, nebo protiAramejcům, kteří objali nohy Ašurbanipala, stvoření tvých rukou? – Negativní.

Odhlédni od toho, že (Nabú-bél-šímáte) je na pochodu, ale zastavil se buď

na elamských hranicích, nebo na hranicích své země, buď aby nahnal strach,

nebo aby získal pomoc, a nepřešel hranice (Asýrie).

Nisan, 4. den, eponym Sagab (= rok 651 př. Kr.). Ašur-da’’in-šarru (a) Dannája,

informátor. Provedeno v Novém paláci.“

59

Koncem 2. tisíciletí proběhlo uspořádání věštebných textů, zřejmě na základě požadavků krále. Z Ašurbanipalovy knihovny známe velkou sérii věštebných znamení na vnitřnostech, zvanou iškar bārûti („sérievěštebného umění“), která čítala 100 tabulek.

60

Předvětí omin obsahují rysy

pozorované na vzhledu ovce, na tvaru střeva, podrobný popis různých

částí jater, žlučníku, plic a výklady těchto pozorování. Závětí se týkají

téměř výhradně krále, jeho rodiny a blaha království – zdraví, hladomorů,

nemocí, úrody, úspěchu ve válce.

Kromě sbírek omin nám bohatou dokumentaci poskytují rituální texty, texty týkající se věštce bārû, dotazy pokládané Šamašovi a dopisypojednávající o odpovědích na tyto dotazy. Věštění z vnitřností byl prestižní a tajný věštecký obor, který sloužil k získání definitivního potvrzení politických, vojenských, osobních i náboženských rozhodnutí. Dotazy

59

starr, SAA 4, č. 280.

60

Vydání části série: U. KocH-WestenHolz, Babylonian Liver Omens. The Chapters

Manzāzu, Padānu and Pān Tākalti of the Babylonian Extispicy Series Mainly fromAššurbanipal’s Library, Copenhagen 2000.


210 7. VĚŠTĚNÍ

dochované z 1. i 2. tisíciletí dokládají velikou důležitost věštění z vnitřností

pro královský dvůr. Mnohé z nich se týkají vojenských operací apravděodobně byly bohům předkládány během vojenských tažení. Jsou ovšem

doloženy i dotazy ze soukromé sféry: ohledně obchodování, zdraví,věrnosti manželky.

7.6.6 Fyziognomická a lékařská omina

Fyziognomická omina vycházejí z fyziognomických rysů lidského těla,

zkoumaného od hlavy k nohám, jako např. vzhledu vlasů, tvaru nehtů, rukou

atd., ale zabývají se i chováním a mluvením. Dochovaly se různé sbírky

omin tohoto typu (Alamdimmû „postava“, Nigdimdimmû „tělesná forma“,

Kataduggû „výrok“ a jiné). Závětí omin obsahují předpovědi o délce

života, zdraví, povaze a společenském postavení. Sloužily jako nástroje

při vyhodnocování osoby, její povahy, jejího zdraví a otázky, zda jsou jí

bohové nakloněni, nebo ne. Na tyto věci se bral zřetel zejména tehdy, když

měl být někdo připuštěn do užšího kruhu králových důvěrníků nebo získat

vysoké postavení. Hlavním zájmem omin týkajících se žen byla plodnost

a vhodnost ženy pro manželství. Fyziognomická omina jsou doložena už

ze starobabylónské doby.

„Jestliže má žena dlouhé prsty na rukou – je jí předurčeno štěstí.

Jestliže má dlouhé prsty na nohou – nebude se jí dařit, zakusí [...].

Jestliže má krátké prsty na rukou – dům, do něhož se přistěhuje, zchudne.

Jestliže má krátké prsty na nohou – bude se jí dařit, bude žít.

Jestliže má dlouhé prsty na rukou a krátké na nohou – nebude se jí dařit, špatné

[...].

Jestliže má krátké prsty na rukou a dlouhé na nohou – dům, do něhož sepřistěhuje, [...].

Jestliže prsty na rukou a na nohou mají navzájem přiměřenou délku – bude

bohatá, bude mít boha.“

61

61

Ze série Šumma sinništu qaqqada rabât, v: böcK, Die babylonisch­assyrische Morpho­

skopie, str. 158 n, ř. 119 –125.


2117.6 RŮZNÉ TYPY VĚŠTĚNÍ

Některá z těchto omin se podobají spíše mudroslovným výrokům:

„Jestliže se někdo opakovaně prořekne – nebude vážený mezi lidmi.

Jestliže střeží svá ústa – jeho vážnost mezi lidmi je zjevná.

Jestliže (říká): ‚Jsem hrdina!‘ – bude zahanben.

Jestliže (říká): ‚Jsem schopný!‘ – bude znevážen.

Jestliže (říká): ‚Jsem slabý!‘ – nabude síly.

Jestliže (říká): ‚Jsem nedochůdče!‘ – zbohatne.“

62

Lékařská omina obsahují popisy symptomů nemocí a komentářeohledně možnosti uzdravení a povahy nemoci. Protože nemoc byla považována za důsledek porušení vztahu mezi člověkem a bohem, nestačilo léčit tělo. Bylo rovněž nutno identifikovat božstvo, které za nemocí stálo, a stanovit, který rituál je třeba k zažehnání nemoci provést. Společně s poskytnutím lékařské péče usiloval zaklínač o nezbytné smíření s bohy.

V 11. století př. Kr. sestavil učenec Esangil-kín-apli za použití starších textů novou edici diagnostické lékařské série zvané sa.gig (Sakikku).

63

Série obsahuje:

znamení, jež zaklínač nebo jiné osoby zpozorují během cesty k domu

pacienta (tab. 1–2) ─

symptomy na různých částech těla (tab. 3 –14) ─ úvahy o vzniku a trvání nemoci; fyzické příznaky (tab. 15 –25) ─ různé formy epilepsie (tab. 26 –30) ─ prognózy o trvání nemoci; souvislost mezi „zásahem od boha“ ajménem nemoci (tab. 31–35) ─

prognózy o těhotenství; nemoci během těhotenství; příznaky nemocí

u žen a kojenců

Z kolofónu starověkého katalogu, který uvádí kapitoly série Sakikku, je vidět jak účel série, tak i souvislost mezi medicínskými afyziognomickými znameními:

62

Z série Kataduggû, v: böcK, Die babylonisch­assyrische Morphoskopie, str. 134 n,

ř. 60–61 a 65 – 68.

63

Vydání: R. labat, Traité akkadien de diagnostics et pronostics médicaux, Paris –Leiden 1951; N. P. Heessel, Babylonisch­assyrische Diagnostik (AOAT 43), Münster 2000.


212 7. VĚŠTĚNÍ

„Série Sakikku, v níž jsou shromážděny nemoci a deprese, a série Alamdimmû,

jež se zabývá vzhledem a postavou – znaky sudby, již stanovil Ea a Marduk –,

patří obě k jednomu souboru. [Zaklínač], který činí rozhodnutí, který bdí nad

životem lidí a zná celé Sakikku a Alamdimmû, ať provede vyšetření, ověří (ho

v textu), [ať uvažuje] a pak ať přednese diagnózu králi.“

64

7.6.7 Věštění ze snů

První zmínky o interpretaci snů pocházejí z 3. tisíciletí př. Kr. V klínopisné

literatuře je dochováno více než 60 vyprávění o snech, některé vdopisech,

65

jiné v literárních textech jako např. v eposu Gilgamešovi nebo mýtu

o Atramchasísovi, a ještě další v několika královských nápisech z 3. až

1. tisíciletí. Některé sny podávají jasné poselství (např. o stavbě chrámu),

jiné bylo naopak třeba interpretovat. V literárních textech nacházíme

příklady intuitivního výkladu na základě obrazů vnímaných ve snu, bez

po užití psaných sbírek omin.

Existovala však i deduktivní oneiromancie, při níž věštec bārû vykládal obsah snu pomocí psaných seznamů věštebných znamení, podobnýchsbírkám nebeských, zemských a jiných omin. Zlomky sbírek takových omin pocházejí už z poloviny 2. tisíciletí. Z Ašurbanipalovy knihovny je známa věštebná série Zaqīqu

66

, která měla 11 tabulek. V zachovaných zlomcích

se vyskytují následující motivy:

různé lidské aktivity: výroba rozličných předmětů, zemědělské práce,

močení; přeprava předmětů; práce se sekyrou; sex; boj ─ chození/cestování na různá místa: do různých domů, míst, chrámů,

měst, zemí, do nebe, do podsvětí ─ jíst a pít: maso (psí, liščí, opičí, lidské, maso mrtvoly, své vlastní maso):

ryby, ptáky, med, obilí, ovoce, zeleninu; cihly,



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist