načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Bod zlomu -- O malých příčinách s velkými následky - Malcolm Gladwell

Bod zlomu -- O malých příčinách s velkými následky
-15%
sleva

Kniha: Bod zlomu -- O malých příčinách s velkými následky
Autor:

Knihu Bod zlomu bez nadsázky můžeme nazvat marketingovou biblí. Poodhaluje totiž tajemství šíření informací, napříč společností. Jak je možné, že se některé změny ve ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2% 90%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015-08-12
Počet stran: 256
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 256 stran
Vydání: 4. vydání, první v BizBooks
Spolupracovali: překlad: Martin Weiss
Vazba: vázaná s laminovaným potahem a přebalem
Doporučená novinka pro týden: 2015-34
ISBN: 9788026504047
EAN: 9788026504047
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor přirovnává módní jevy a trendy a určité způsoby společenského chování k epidemiím. "Bod zlomu" je v této knize označení pro okamžik, kdy se radikálně, ze zdánlivě nepochopitelných důvodů, změní chování určité skupiny osob. Autor definoval tři faktory (zákon malého počtu, faktor chytlavosti, síla kontextu), které vyvolávají tento proces. Úvahy o modelech (vzorcích) chování v určitém sociálním a kulturním kontextu.

Popis nakladatele

Knihu Bod zlomu bez nadsázky můžeme nazvat marketingovou biblí. Poodhaluje totiž tajemství šíření informací, napříč společností. Jak je možné, že se některé změny ve společnosti odehrávají neuvěřitelně rychle? Proč se z neznámé knihy najednou stane bestseller? Jak se z nějakého výrobku stane módní hit? Proč v určitém městě náhle klesne kriminalita? Americký novinář Malcolm Gladwell se na takové zdánlivě tajemné změny vyskytujících se v každodenním v životě dívá optikou epidemií. Myšlenky,výrobky, informace či způsoby chování se podle něj šíří stejně jako viry. V knize nabité pozoruhodnými výsledky psychologických a sociologických výzkumů autor vysvětluje, proč jsou některé nápady a myšlenky nakažlivé, a popisuje typy lidí, díky nimž se mohou rozšířit rychlostí sociální epidemie. Kniha je plná názorných příkladů a ilustračních situací. Jednotlivé fáze šíření epidemie jsou vysvětleny a propojeny dohromady tak, že rozečtenou knihu jen tak neodložíte a na konci je vám jasné, co je třeba udělat a na koho se obrátit, aby právě vaši nabídku na trhu nikdo nepřehlédl. Tuto legendární neobyčejně inspirativní knihu ocení tvůrci reklamy, nezávislí profesionálové i čtenáři kvalitní literatury faktu. Česky již vyšly i další autorovy bestsellery: Mžik, Mimo řadu, Co viděl pes a David a Goliáš. (o malých příčinách s velkými následky)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Bod zlomu -- O malých příčinách s velkými následky" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

29

DVĚ

Zákon malého počtu

Spojovatelé, maveni a prodavači

Odpoledne 18. dubna 1775 zaslechl chlapec, který pracoval ve stájiná

jemných koní v Bostonu, jak říká jeden britský důstojník druhému cosi

o tom, že „zítra začne peklo“. Chlapec běžel tu zprávu oznámit na sever

Bostonu do domu stříbrotepce jménem Paul Revere. Revere pozorně

naslouchal – nebyla to první zvěst tohoto druhu, která se mu toho dne

donesla. Slyšel už, že na jednom bostonském molu se shromáždilone

obvyklé množství britských důstojníků a tlumeně cosi probírali. Lidé si

všimli, jak britští námořníci cosi chvatně kutí v člunech uvázanýchpo

dél válečných lodí Somerset a Boyne. Další námořníci byli ránospatře

ni, jak se zřejmě na poslední chvíli vydávají na nějaké pochůzky. Jak se

nachylovalo odpoledne, Revere a jeho blízký přítel Joseph Warren byli

čím dál tím více přesvědčeni, že Britové se chystají provést velký krok,

o němž se už dlouho šířily pověsti – vytáhnout do města Lexingtonu na

severozápad od Bostonu zatknout vůdce kolonistů Johna Hancocka

a Samuela Adamse a pak dál do města Concordu zabavit zbraně amu

nici, které zde místní koloniální milice měla uskladněné.

Co následovalo, je součástí historické legendy, se kterou se každé

americké dítě seznamuje ve škole. Warren a Revere se sešli v desetve

čer. Rozhodli se, že musí před blížícími se Brity varovat města kolem

Bostonu, aby se jim stačily postavit místní milice. Revere se nechal


Bod zlomu – O malých příčinách s velkými následky

30

propašovat přes Bostonskou zátoku na přístaviště přívozu u Charles

townu. Naskočil na koně a vydal se na svou „půlnoční jízdu“ doLe

xingtonu. Za dvě hodiny urazil přes 20 kilometrů. V každém městě,

kterým projížděl – v Charlestownu, Medfordu, North Cambridge,Me

notomy – klepal na dveře a předával svou zprávu: řekl místním vůd

cům kolonistů o blížících se Britech, a aby tuto zprávu šířili dál. Zvony

na kostelech začaly zvonit, byl slyšet tlukot bubnů. Zpráva se šířila jako

virus: ti, které Paul Revere informoval, vysílali sami další jezdce, až se

poplach rozezněl po celé oblasti. Do Lincolnu zvěst dorazila v jednu

hodinu po půlnoci, do Sudbury ve tři, v Andoveru, pětašedesátkilome

trů na severozápad od Bostonu, byla v pět a v devět ráno se už dostala

na západ do Ashby u Worcesteru. Když konečně ráno devatenáctého

Britové vyrazili na pochod na Lexington, jejich výpad narazil k jejich

naprostému překvapení na zuřivý a organizovaný odpor. V Concordu

se Britové utkali s koloniální milicí a byli zcela poraženi. Z tohotostře

tu vznikla válka známá jako Americká revoluce.

Jízda Paula Reverea je snad nejznámějším historickým případem

epidemie šířené ústním podáním. Významná zpráva urazila v krátkém

čase velkou vzdálenost a zmobilizovala celý kraj. Ne všechny tytoepi

demie jsou samozřejmě tak senzační, ale lze říci, že i dnes, v doběma

sových médií a reklamních kampaní za miliony dolarů, jsou ústnísdě

lení nejdůležitější formou lidské komunikace. Vybavte si, v jaké drahé

restauraci jste naposledy byli, jaké drahé oblečení jste si naposledykou

pili a jaký film jste naposledy viděli. V kolika případech mělo na vaše

rozhodnutí, jak utratit peníze, silný vliv doporučení nějakého přítele?

Hodně lidí pracujících v reklamě má za to, že právě kvůli dnešnívšudy

přítomnosti marketingových kampaní jsou ústní doporučení tím po

sledním přesvědčovacím nástrojem, na který většina z nás ještě reaguje.


Zákon malého počtu

31

Ale při tom všem zůstává tento fenomén velmi tajemný. Lidé sineustále předávají všemožné informace, ale jen vzácně tato sdělenípřerostou v epidemii. Nedaleko místa, kde bydlím, je malá restaurace, kterou mám rád a měsíce o ní vykládám přátelům. Ale pořád je poloprázdná. Moje doporučení zjevně k odstartování informační epidemie nestačí. A přitom jsou v okolí restaurace, které podle mě nejsou o nic lepší, a za pár týdnů po otevření musí odmítat zákazníky. Proč některé myšlenky a sdělení způsobí zlom, a jiné ne?

V případě Paula Reverea se odpověď zdá být snadná. Reverepřicházel se senzační zprávou: Britové jdou. Ale když se na události onoho večera podíváte zblízka, ani toto vysvětlení tu hádanku neřeší. V době, kdy se Revere vydal na svou cestu na sever a západ od Bostonu, vyrazil další revolucionář, koželuh jménem William Dawes, s týmž naléhavým poselstvím do Lexingtonu přes města na západ od Bostonu.Přinášel tutéž zprávu a projel stejně měst a urazil stejně kilometrů jako Paul Revere. Ale Dawesova jízda nevzbudila v kraji rozruch a kmístním vůdcům milice se varování nedoneslo. Z Walthamu, jednoho z nejdůležitějších měst, kterým projížděl, dokonce druhý den bojovalo tak málo mužů, že někteří historici později dospívali k závěru, žeměsto muselo být silně probritské. Nebylo. Walthamští se jen dozvěděli, že Britové se blíží, až když už bylo pozdě. Kdyby při epidemii šířenéústním podáním záleželo jen na sdělení samém, byl by Dawes dnes stejně slavný jako Paul Revere. Není. Jak to, že tedy Revere dokázal to, co Dawes ne?

Odpověď zní, že úspěch jakékoli sociální epidemie je vysoce závislý na účasti lidí s určitým vzácným sociální nadáním. Revereova zpráva způsobila zlom, zatímco Dawesova ne, a to v důsledku toho, jak se tito dva muži lišili. To je zákon malého počtu, jejž jsem stručně popsal


Bod zlomu – O malých příčinách s velkými následky

32

v předchozí kapitole. Ale tam jsem uváděl jen příklady vysocepromisku

itních a sexuálně agresivních lidí, kteří hrají klíčovou roli v epidemiích

sexuálně přenosných nemocí. Tato kapitola se zabývá lidmi klíčovými

pro sociální epidemie a tím, co odlišuje Paula Revere od někohotakové

ho, jako je William Dawes. Lidé tohoto druhu se vyskytují všude kolem

nás, ale my často nedoceňujeme, jakou roli v našem životě hrají.Nazý

vám je spojovatelé, maveni a prodavači.

1.

Koncem 60. let uskutečnil psycholog Stanley Milgram experiment,je

hož účelem bylo najít odpověď na otázku známou jako problém malého

světa. Vypadá takto: jak jsou lidské bytosti spojené? Patříme všichni do

separátních, simultánně, ale autonomně fungujících světů, takže mezi

dvěma náhodně zvolenými lidmi kdekoli na světě existuje jen párvzdá

lených spojení? Anebo jsme všichni součástí velké, propojené sítě?Mil

gram si vlastně kladl tutéž otázku, jaká stojí na počátku této kapitoly:

jakým způsobem se myšlenka, trend nebo zpráva – Britové jdou! –pře

náší populací?

Milgrama napadlo zkoumat tuto otázku pomocí řetězového dopisu.

Našel si jména 160 lidí v Omaze ve státě Nebraska na středozápadě USA

a každému poslal balíček. V balíčku bylo jméno a adresa obchodníka

s akciemi, který pracoval v Bostonu a žil v Sharonu ve státěMassachu

setts na východním pobřeží. Každý člověk měl na balíček napsat svéjmé

no a poslat ho nějakému příteli nebo známému, přes kterého se podle něj

dostane blíž k onomu makléři. Pokud byste bydleli v Omaze a mělina

příklad bratrance poblíž Bostonu, poslali byste balíček jemu, neboť


Zákon malého počtu

33

i když on sám by makléře neznal, bude o hodně pravděpodobnější, že ho

k němu dokáže dopravit ve dvou, třech nebo čtyřech dalších krocích. Šlo

o to, že, až balíček nakonec dorazí k makléři domů, Milgram si bude

moci prohlédnout seznam všech, kterým balíček na cestě prošel rukama,

a získá představu, jak blízce je nějaká náhodně zvolená osoba spojena

s jinou osobou na druhém konci země. Milgram zjistil, že většina dopisů

se dostala k makléři v pěti nebo šesti krocích. Z tohoto experimentuzná

me pojem šest stupňů odloučení (jmenoval se tak film natočený v roce

1993, pozn. překl.).

Tento pojem zní dnes tak samozřejmě, že snadno přehlédneme, jak

překvapivé bylo Milgramovo zjištění. Většina z nás nemá nijak široký

ani různorodý okruh přátel. V rámci jedné známé psychologickéstu

die se skupina psychologů dotazovala obyvatel Dyckmanovýchobec

ních bytovek na severu Manhattanu, jaký je tam jejich nejbližší přítel.

88 procent přátel žilo ve stejném domě a polovina na stejném patře.

Lidé si obecně nacházejí přátele podobného věku a rasy. Ale když šlo

o přítele, který bydlel vedle na patře, byly najednou věk a rasa mnohem

méně důležité. Fyzická blízkost převážila podobnost. V další studii,

provedené na studentech Utahské univerzity, se zase ukázalo, žezeptá

te-li se někoho, proč se s někým přátelí, odpoví, že mají podobnépo

stoje. Ale když se těch dvou vyptáte na jejich postoje, zjistíte, že to, co

je spojuje, jsou podobné aktivity. Nepřátelíme se ani tak s lidmi,kte

rým se podobáme, jako s lidmi, s nimiž něco děláme. Jinak řečeno,

přátele si nehledáme. Družíme se s lidmi, kteří obývají tentýž malýfy

zický prostor. Lidé v Omaze se zpravidla nepřátelí s lidmi ze Sharonu

ve státě Massachusetts na druhém konci země. „Když jsem se zeptal

jednoho inteligentního přítele, kolik si myslí, že bude potřeba kroků,

odhadoval, že z Nebrasky do Sharonu bude potřeba 100 nebo více


Bod zlomu – O malých příčinách s velkými následky

34

prostředníků,“ napsal tehdy Milgram. „Hodně lidí mělo podobnýodhad a překvapilo je, že v průměru stačí pět prostředníků. Nějak toneodpovídá naší intuicí.“ Jak se dostal balíček do Sharonu v pouhých pěti

krocích?

Odpověď zní, že v šesti stupních odloučení si nejsou všechny stupně rovny. Milgram při analýze svého experimentu například zjistil, že mnoho řetězců z Omahy do Sharonu kopírovalo tentýž asymetrický vzorec. Do makléřova domu dorazilo 24 zásilek, přičemž 16 z nich mu předal stejný člověk, obchodník s oděvy, kterému Milgram říká panJacobs. Zbytek dostal makléř do kanceláře a většina z nich přišla od dvou lidí, které Milgram označuje pan Brown a pan Jones. Celá polovina ze zásilek, jež dorazily na místo, se dostala k makléři prostřednictvím tří lidí. Představte si to! Desítky náhodně vybraných lidí z velkéhostředozápadního města odešlou nezávisle na sobě dopisy. Někteří postupují přes spolužáky z vysoké. Někteří se obrátí na příbuzné. Někteří jepošlou bývalým kolegům z práce. Každý má jinou strategii. A přece na konci všech těchto samostatných, odlišných řetězců polovina dopisů skončila v rukou Jacobse, Jonese a Browna. Šest stupňů odloučeníneznamená, že od každého ke každému vede spojnice o pouhých šesti krocích. Znamená, že velmi malý počet lidí je v několika krocích spojen se všemi ostatními a my ostatní jsme propojeni se světem skrz těchto pár výjimečných lidí.

Tuto myšlenku si můžete snadno přiblížit. Udělejte si seznam 40 lidí (mimo rodinu a spolupracovníky), které byste označili za váš okruh přátel, a u každého z nich postupujte do minulosti, dokud nenajdete osobu, která uvedla do pohybu řetězec spojů, jenž vedl k vašemupřátelství. Já jsem například potkal svého nejstaršího přítele Bruce v první třídě, takže tím odpovědným jsem já. To je jednoduché. S Nigelem jsem


Zákon malého počtu

35

se seznámil, protože na vysoké bydlel vedle mého přítele Toma, sekte

rým jsem se seznámil tak, že mě v prvním ročníku pozval zahrát si

touch football (méně náročnou obdobu amerického fotbalu, pozn.pře

kl.). Za Nigela je zodpovědný Tom. Když vyhledáte všechny spoje,zjis

títe zajímavou věc, a sice, že jste znovu a znovu naráželi na tatáž jména.

Mám přítelkyni Amy, se kterou jsem se seznámil tak, že ji jejípřítelky

ně Katie jednou přivedla do restaurace, kde jsem večeřel. Katie znám,

protože je nejlepší přítelkyní mé přítelkyně Larissy, již znám, protože

mi náš společný známý Mike A. poradil, ať se s ní seznámím. Mika A.

znám, protože chodil do školy s jiným mým přítelem Mikem H., který

kdysi pracoval v jednom politickém týdeníku s mým přítelem Jacobem.

Kdyby nebylo Jacoba, nebylo by Amy. Anebo se Sarah S. jsem sesezná

mil před rokem na narozeninovém večírku, protože tam byla sespiso

vatelem Davidem, jenž tam byl na pozvání své agentky Tiny, se kterou

jsem se seznámil prostřednictvím své přítelkyně Leslie, kterou znám,

protože její sestra Nina je přítelkyní mé přítelkyně Ann, s níž jsem se

seznámil přes svou někdejší spolubydlící Mauru, se kterou jsem bydlel,

protože pracovala se spisovatelkou Sarah L., jež byla přítelkyní z vysoké

mého přítele Jacoba. Nebýt Jacoba, nebylo by Sarah S. Když siprochá

zím seznam svých 40 přátel, 30 z nich vede tak či onak k Jacobovi. Můj

sociální okruh ve skutečnosti není okruh. Je to pyramida. A na jejím

vrcholu je jediná osoba – Jacob – zodpovědná za naprostou většinu

vztahů tvořících můj život. Nejenže můj sociální okruh není okruh, ale

není ani „můj“. Patří Jacobovi. Je to spíš klub, do kterého mě pozval.

Tito lidé, již nás propojují se světem, spojují Omahu se Sharonem auvá

dějí nás do našich sociálních okruhů – lidé, na které se spoléháme víc,

než si uvědomujeme – jsou spojovatelé, lidé se zvláštním nadánímpo

spojovávat svět.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist