načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Bod zlomu - Malcolm Gladwell

-15%
sleva

Kniha: Bod zlomu
Autor:

Knihu Bod zlomu bez nadsázky můžeme nazvat marketingovou biblí. Poodhaluje totiž tajemství šíření informací, napříč společností. Jak je možné, že se některé změny ve ...
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Rok vydání: 2015-08-12
Počet stran: 256
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 256 stran
Vydání: 4. vydání, první v BizBooks
Spolupracovali: překlad: Martin Weiss
Vazba: vázaná s laminovaným potahem a přebalem
Doporučená novinka pro týden: 2015-34
ISBN: 9788026504047
EAN: 9788026504047
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Knihu Bod zlomu bez nadsázky můžeme nazvat marketingovou biblí. Poodhaluje totiž tajemství šíření informací, napříč společností. Jak je možné, že se některé změny ve společnosti odehrávají neuvěřitelně rychle? Proč se z neznámé knihy najednou stane bestseller? Jak se z nějakého výrobku stane módní hit? Proč v určitém městě náhle klesne kriminalita? Americký novinář Malcolm Gladwell se na takové zdánlivě tajemné změny vyskytujících se v každodenním v životě dívá optikou epidemií. Myšlenky,výrobky, informace či způsoby chování se podle něj šíří stejně jako viry. V knize nabité pozoruhodnými výsledky psychologických a sociologických výzkumů autor vysvětluje, proč jsou některé nápady a myšlenky nakažlivé, a popisuje typy lidí, díky nimž se mohou rozšířit rychlostí sociální epidemie. Kniha je plná názorných příkladů a ilustračních situací. Jednotlivé fáze šíření epidemie jsou vysvětleny a propojeny dohromady tak, že rozečtenou knihu jen tak neodložíte a na konci je vám jasné, co je třeba udělat a na koho se obrátit, aby právě vaši nabídku na trhu nikdo nepřehlédl. Tuto legendární neobyčejně inspirativní knihu ocení tvůrci reklamy, nezávislí profesionálové i čtenáři kvalitní literatury faktu. Česky již vyšly i další autorovy bestsellery: Mžik, Mimo řadu, Co viděl pes a David a Goliáš. (o malých příčinách s velkými následky)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Bod zlomu" mají také často zájem o tyto tituly:
Mimo řadu Mimo řadu

Cena: 254 Kč
Nastavení mysli - Nová psychologie úspěchu aneb naučte se využít svůj potenciál Nastavení mysli
Dwecková, Carol
Cena: 283 Kč
Mžik. Jak myslet bez přemýšlení -- Jak myslet bez přemýšlení Mžik. Jak myslet bez přemýšlení
Gladwell, Malcolm
Cena: 250 Kč
David a Goliáš David a Goliáš
Gladwell, Malcolm
Cena: 296 Kč
Jak získávat přátelé a působit na lidi Jak získávat přátelé a působit na lidi
Carnegie, Dale
Cena: 221 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

29
DVĚ
Zákon malého počtu
Spojovatelé, maveni a prodavači
Odpoledne 18. dubna 1775 zaslechl chlapec, který pracoval ve stáji
nájemných koní v Bostonu, jak říká jeden britský důstojník druhému cosi
o tom, že „zítra začne peklo“. Chlapec běžel tu zprávu oznámit na sever
Bostonu do domu stříbrotepce jménem Paul Revere. Revere pozorně
naslouchal – nebyla to první zvěst tohoto druhu, která se mu toho dne
donesla. Slyšel už, že na jednom bostonském molu se shromáždilo
neobvyklé množství britských důstojníků a tlumeně cosi probírali. Lidé si
všimli, jak britští námořníci cosi chvatně kutí v člunech uvázaných
podél válečných lodí Somerset a Boyne. Další námořníci byli ráno
spatřeni, jak se zřejmě na poslední chvíli vydávají na nějaké pochůzky. Jak se
nachylovalo odpoledne, Revere a jeho blízký přítel Joseph Warren byli
čím dál tím více přesvědčeni, že Britové se chystají provést velký krok,
o němž se už dlouho šířily pověsti – vytáhnout do města Lexingtonu na
severozápad od Bostonu zatknout vůdce kolonistů Johna Hancocka
a Samuela Adamse a pak dál do města Concordu zabavit zbraně a
munici, které zde místní koloniální milice měla uskladněné.
Co následovalo, je součástí historické legendy, se kterou se každé
americké dítě seznamuje ve škole. Warren a Revere se sešli v deset
večer. Rozhodli se, že musí před blížícími se Brity varovat města kolem
Bostonu, aby se jim stačily postavit místní milice. Revere se nechal





Bod zlomu – O malých příčinách s velkými následky
30
propašovat přes Bostonskou zátoku na přístaviště přívozu u
Charlestownu. Naskočil na koně a vydal se na svou „půlnoční jízdu“ do
Lexingtonu. Za dvě hodiny urazil přes 20 kilometrů. V každém městě,
kterým projížděl – v Charlestownu, Medfordu, North Cambridge,
Menotomy – klepal na dveře a předával svou zprávu: řekl místním
vůdcům kolonistů o blížících se Britech, a aby tuto zprávu šířili dál. Zvony
na kostelech začaly zvonit, byl slyšet tlukot bubnů. Zpráva se šířila jako
virus: ti, které Paul Revere informoval, vysílali sami další jezdce, až se
poplach rozezněl po celé oblasti. Do Lincolnu zvěst dorazila v jednu
hodinu po půlnoci, do Sudbury ve tři, v Andoveru, pětašedesát
kilometrů na severozápad od Bostonu, byla v pět a v devět ráno se už dostala
na západ do Ashby u Worcesteru. Když konečně ráno devatenáctého
Britové vyrazili na pochod na Lexington, jejich výpad narazil k jejich
naprostému překvapení na zuřivý a organizovaný odpor. V Concordu
se Britové utkali s koloniální milicí a byli zcela poraženi. Z tohoto
střetu vznikla válka známá jako Americká revoluce.
Jízda Paula Reverea je snad nejznámějším historickým případem
epidemie šířené ústním podáním. Významná zpráva urazila v krátkém
čase velkou vzdálenost a zmobilizovala celý kraj. Ne všechny tyto
epidemie jsou samozřejmě tak senzační, ale lze říci, že i dnes, v době
masových médií a reklamních kampaní za miliony dolarů, jsou ústní
sdělení nejdůležitější formou lidské komunikace. Vybavte si, v jaké drahé
restauraci jste naposledy byli, jaké drahé oblečení jste si naposledy
koupili a jaký film jste naposledy viděli. V kolika případech mělo na vaše
rozhodnutí, jak utratit peníze, silný vliv doporučení nějakého přítele?
Hodně lidí pracujících v reklamě má za to, že právě kvůli dnešní
všudypřítomnosti marketingových kampaní jsou ústní doporučení tím
posledním přesvědčovacím nástrojem, na který většina z nás ještě reaguje.





Zákon malého počtu
31
Ale při tom všem zůstává tento fenomén velmi tajemný. Lidé si
neustále předávají všemožné informace, ale jen vzácně tato sdělení
přerostou v epidemii. Nedaleko místa, kde bydlím, je malá restaurace, kterou
mám rád a měsíce o ní vykládám přátelům. Ale pořád je poloprázdná.
Moje doporučení zjevně k odstartování informační epidemie nestačí.
A přitom jsou v okolí restaurace, které podle mě nejsou o nic lepší, a za
pár týdnů po otevření musí odmítat zákazníky. Proč některé myšlenky
a sdělení způsobí zlom, a jiné ne?
V případě Paula Reverea se odpověď zdá být snadná. Revere
přicházel se senzační zprávou: Britové jdou. Ale když se na události onoho
večera podíváte zblízka, ani toto vysvětlení tu hádanku neřeší. V době,
kdy se Revere vydal na svou cestu na sever a západ od Bostonu, vyrazil
další revolucionář, koželuh jménem William Dawes, s týmž
naléhavým poselstvím do Lexingtonu přes města na západ od Bostonu.
Přinášel tutéž zprávu a projel stejně měst a urazil stejně kilometrů jako
Paul Revere. Ale Dawesova jízda nevzbudila v kraji rozruch a k
místním vůdcům milice se varování nedoneslo. Z Walthamu, jednoho
z nejdůležitějších měst, kterým projížděl, dokonce druhý den bojovalo
tak málo mužů, že někteří historici později dospívali k závěru, že
město muselo být silně probritské. Nebylo. Walthamští se jen dozvěděli, že
Britové se blíží, až když už bylo pozdě. Kdyby při epidemii šířené
ústním podáním záleželo jen na sdělení samém, byl by Dawes dnes stejně
slavný jako Paul Revere. Není. Jak to, že tedy Revere dokázal to, co
Dawes ne?
Odpověď zní, že úspěch jakékoli sociální epidemie je vysoce závislý
na účasti lidí s určitým vzácným sociální nadáním. Revereova zpráva
způsobila zlom, zatímco Dawesova ne, a to v důsledku toho, jak se tito
dva muži lišili. To je zákon malého počtu, jejž jsem stručně popsal





Bod zlomu – O malých příčinách s velkými následky
32
v předchozí kapitole. Ale tam jsem uváděl jen příklady vysoce
promiskuitních a sexuálně agresivních lidí, kteří hrají klíčovou roli v epidemiích
sexuálně přenosných nemocí. Tato kapitola se zabývá lidmi klíčovými
pro sociální epidemie a tím, co odlišuje Paula Revere od někoho
takového, jako je William Dawes. Lidé tohoto druhu se vyskytují všude kolem
nás, ale my často nedoceňujeme, jakou roli v našem životě hrají.
Nazývám je spojovatelé, maveni a prodavači.
1.
Koncem 60. let uskutečnil psycholog Stanley Milgram experiment,
jehož účelem bylo najít odpověď na otázku známou jako problém malého
světa. Vypadá takto: jak jsou lidské bytosti spojené? Patříme všichni do
separátních, simultánně, ale autonomně fungujících světů, takže mezi
dvěma náhodně zvolenými lidmi kdekoli na světě existuje jen pár
vzdálených spojení? Anebo jsme všichni součástí velké, propojené sítě?
Milgram si vlastně kladl tutéž otázku, jaká stojí na počátku této kapitoly:
jakým způsobem se myšlenka, trend nebo zpráva – Britové jdou! –
přenáší populací?
Milgrama napadlo zkoumat tuto otázku pomocí řetězového dopisu.
Našel si jména 160 lidí v Omaze ve státě Nebraska na středozápadě USA
a každému poslal balíček. V balíčku bylo jméno a adresa obchodníka
s akciemi, který pracoval v Bostonu a žil v Sharonu ve státě
Massachusetts na východním pobřeží. Každý člověk měl na balíček napsat své
jméno a poslat ho nějakému příteli nebo známému, přes kterého se podle něj
dostane blíž k onomu makléři. Pokud byste bydleli v Omaze a měli
například bratrance poblíž Bostonu, poslali byste balíček jemu, neboť





Zákon malého počtu
33
i když on sám by makléře neznal, bude o hodně pravděpodobnější, že ho
k němu dokáže dopravit ve dvou, třech nebo čtyřech dalších krocích. Šlo
o to, že, až balíček nakonec dorazí k makléři domů, Milgram si bude
moci prohlédnout seznam všech, kterým balíček na cestě prošel rukama,
a získá představu, jak blízce je nějaká náhodně zvolená osoba spojena
s jinou osobou na druhém konci země. Milgram zjistil, že většina dopisů
se dostala k makléři v pěti nebo šesti krocích. Z tohoto experimentu
známe pojem šest stupňů odloučení (jmenoval se tak film natočený v roce
1993, pozn. překl.).
Tento pojem zní dnes tak samozřejmě, že snadno přehlédneme, jak
překvapivé bylo Milgramovo zjištění. Většina z nás nemá nijak široký
ani různorodý okruh přátel. V rámci jedné známé psychologické
studie se skupina psychologů dotazovala obyvatel Dyckmanových
obecních bytovek na severu Manhattanu, jaký je tam jejich nejbližší přítel.
88 procent přátel žilo ve stejném domě a polovina na stejném patře.
Lidé si obecně nacházejí přátele podobného věku a rasy. Ale když šlo
o přítele, který bydlel vedle na patře, byly najednou věk a rasa mnohem
méně důležité. Fyzická blízkost převážila podobnost. V další studii,
provedené na studentech Utahské univerzity, se zase ukázalo, že
zeptáte-li se někoho, proč se s někým přátelí, odpoví, že mají podobné
postoje. Ale když se těch dvou vyptáte na jejich postoje, zjistíte, že to, co
je spojuje, jsou podobné aktivity. Nepřátelíme se ani tak s lidmi,
kterým se podobáme, jako s lidmi, s nimiž něco děláme. Jinak řečeno,
přátele si nehledáme. Družíme se s lidmi, kteří obývají tentýž malý
fyzický prostor. Lidé v Omaze se zpravidla nepřátelí s lidmi ze Sharonu
ve státě Massachusetts na druhém konci země. „Když jsem se zeptal
jednoho inteligentního přítele, kolik si myslí, že bude potřeba kroků,
odhadoval, že z Nebrasky do Sharonu bude potřeba 100 nebo více





Bod zlomu – O malých příčinách s velkými následky
34
prostředníků,“ napsal tehdy Milgram. „Hodně lidí mělo podobný
odhad a překvapilo je, že v průměru stačí pět prostředníků. Nějak to
neodpovídá naší intuicí.“ Jak se dostal balíček do Sharonu v pouhých pěti
krocích?
Odpověď zní, že v šesti stupních odloučení si nejsou všechny stupně
rovny. Milgram při analýze svého experimentu například zjistil, že
mnoho řetězců z Omahy do Sharonu kopírovalo tentýž asymetrický
vzorec. Do makléřova domu dorazilo 24 zásilek, přičemž 16 z nich mu
předal stejný člověk, obchodník s oděvy, kterému Milgram říká pan
Jacobs. Zbytek dostal makléř do kanceláře a většina z nich přišla od dvou
lidí, které Milgram označuje pan Brown a pan Jones. Celá polovina ze
zásilek, jež dorazily na místo, se dostala k makléři prostřednictvím tří
lidí. Představte si to! Desítky náhodně vybraných lidí z velkého
středozápadního města odešlou nezávisle na sobě dopisy. Někteří postupují
přes spolužáky z vysoké. Někteří se obrátí na příbuzné. Někteří je
pošlou bývalým kolegům z práce. Každý má jinou strategii. A přece na
konci všech těchto samostatných, odlišných řetězců polovina dopisů
skončila v rukou Jacobse, Jonese a Browna. Šest stupňů odloučení
neznamená, že od každého ke každému vede spojnice o pouhých šesti
krocích. Znamená, že velmi malý počet lidí je v několika krocích spojen
se všemi ostatními a my ostatní jsme propojeni se světem skrz těchto
pár výjimečných lidí.
Tuto myšlenku si můžete snadno přiblížit. Udělejte si seznam 40 lidí
(mimo rodinu a spolupracovníky), které byste označili za váš okruh
přátel, a u každého z nich postupujte do minulosti, dokud nenajdete
osobu, která uvedla do pohybu řetězec spojů, jenž vedl k vašemu
přátelství. Já jsem například potkal svého nejstaršího přítele Bruce v první
třídě, takže tím odpovědným jsem já. To je jednoduché. S Nigelem jsem





Zákon malého počtu
35
se seznámil, protože na vysoké bydlel vedle mého přítele Toma, se
kterým jsem se seznámil tak, že mě v prvním ročníku pozval zahrát si
touch football (méně náročnou obdobu amerického fotbalu, pozn.
překl.). Za Nigela je zodpovědný Tom. Když vyhledáte všechny spoje,
zjistíte zajímavou věc, a sice, že jste znovu a znovu naráželi na tatáž jména.
Mám přítelkyni Amy, se kterou jsem se seznámil tak, že ji její
přítelkyně Katie jednou přivedla do restaurace, kde jsem večeřel. Katie znám,
protože je nejlepší přítelkyní mé přítelkyně Larissy, již znám, protože
mi náš společný známý Mike A. poradil, ať se s ní seznámím. Mika A.
znám, protože chodil do školy s jiným mým přítelem Mikem H., který
kdysi pracoval v jednom politickém týdeníku s mým přítelem Jacobem.
Kdyby nebylo Jacoba, nebylo by Amy. Anebo se Sarah S. jsem se
seznámil před rokem na narozeninovém večírku, protože tam byla se
spisovatelem Davidem, jenž tam byl na pozvání své agentky Tiny, se kterou
jsem se seznámil prostřednictvím své přítelkyně Leslie, kterou znám,
protože její sestra Nina je přítelkyní mé přítelkyně Ann, s níž jsem se
seznámil přes svou někdejší spolubydlící Mauru, se kterou jsem bydlel,
protože pracovala se spisovatelkou Sarah L., jež byla přítelkyní z vysoké
mého přítele Jacoba. Nebýt Jacoba, nebylo by Sarah S. Když si
procházím seznam svých 40 přátel, 30 z nich vede tak či onak k Jacobovi. Můj
sociální okruh ve skutečnosti není okruh. Je to pyramida. A na jejím
vrcholu je jediná osoba – Jacob – zodpovědná za naprostou většinu
vztahů tvořících můj život. Nejenže můj sociální okruh není okruh, ale
není ani „můj“. Patří Jacobovi. Je to spíš klub, do kterého mě pozval.
Tito lidé, již nás propojují se světem, spojují Omahu se Sharonem a
uvádějí nás do našich sociálních okruhů – lidé, na které se spoléháme víc,
než si uvědomujeme – jsou spojovatelé, lidé se zvláštním nadáním
pospojovávat svět.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist