načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Bod obratu – Gregg Braden

Bod obratu

Elektronická kniha: Bod obratu
Autor: Gregg Braden

Autor se ve své další knize opět vrací k tématu civilizačních krizí a upozorňuje na rizika, která s sebou přinese budoucnost, pokud se včas nezačneme adaptovat na současný svět a nezačneme navzájem spolupracovat. Žijeme v době převratných ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

hodnoceni - 73.2%hodnoceni - 73.2%hodnoceni - 73.2%hodnoceni - 73.2%hodnoceni - 73.2% 80%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Metafora
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 270
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: přeložila Irena Haasová
Skupina třídění: Senzorické a motorické funkce. Emoce. Vůle
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-735-9409-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor se ve své další knize opět vrací k tématu civilizačních krizí a upozorňuje na rizika, která s sebou přinese budoucnost, pokud se včas nezačneme adaptovat na současný svět a nezačneme navzájem spolupracovat. Žijeme v době převratných změn. Staré časy se nikdy nevrátí. Musíme se adaptovat na nové životní podmínky. Sama příroda, vesmír či jakkoliv to nazveme, nám k tomu nabízí účinný nástroj. Jmenuje se bod obratu. Dozvíte se, jak s body obratu nakládat, pokud se před vámi objeví, ale také, jak je záměrně vytvořit, usoudíte-li, že je potřeba změnit směr. Pochopíte, že to není jen záležitostí vlád a úřadů, ale že se změnami musíme začít u sebe, ve své rodině, obci, čtvrti. Nastává doba extrémů. Naučme se v ní žít - a přežít. Svět je jeden veliký chaos. Naučme se v něm obstát. Jde to.

Popis nakladatele

Svět je jeden veliký chaos. Naučme se v něm obstát. Jde to. Žijeme v době převratných změn. Nemá smysl toužit po návratu starých časů. Nikdy se nevrátí. Musíme se adaptovat na nový svět a naučit se v něm žít. Sama příroda, vesmír či jakkoliv to nazveme, nám k tomu nabízí účinný nástroj. Jmenuje se bod obratu. To, co fungovalo ještě před pár desetiletími nebo lety, už nefunguje a neplatí. Hroutí se světové ekonomické systémy, je jasné, že zásoby ropy nevydrží věčně, přírodních katastrof přibývá... Nejde však o žádnou nudnou utopickou teorii, a už vůbec ne o strašení katastrofickými scénáři. Naopak. Dozvíte se, jak s body obratu nakládat, pokud se před vámi objeví, ale také, jak je záměrně vytvořit, usoudíte-li, že je potřeba změnit směr. Pochopíte, že to není jen záležitostí vlád a úřadů, ale že se změnami musíme začít u sebe, ve své rodině, obci, čtvrti... (nastává doba extrémů, naučme se v ní žít - a přežít)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Gregg Braden - další tituly autora:
Matrix: božský zdroj Matrix: božský zdroj
Kódy vědomí Kódy vědomí
Hlboká pravda Hlboká pravda
Zapomenutá tajemství hovorů s Bohem Zapomenutá tajemství hovorů s Bohem
 (e-book)
Zapomenutá tajemství hovorů s Bohem Zapomenutá tajemství hovorů s Bohem
Co je člověk Co je člověk
 
K elektronické knize "Bod obratu" doporučujeme také:
 (e-book)
Zapomenutá tajemství hovorů s Bohem Zapomenutá tajemství hovorů s Bohem
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ÚVOD

Gregg Braden

BOD OBRATU

Nastává doba extrémů. Naučme se v ní žít – a přežít


BOD OBRATU


ÚVOD

Gregg Braden

BOD OBRATU

Nastává doba extrémů.

Naučme se v ní žít - a přežít

Přeložila

Irena Haasová


BOD OBRATU

Upřímné poděkování Institutu HeartMath za svolení pu

blikovat kroky pro „Dýchání zaměřené na změnu posto

jů“ (Attitude Breathing). Copyright © 2013 Institute of

HeartMath; a za povolení otisknout ilustraci na obrázku

4.1. Další srdečný dík patří fotografické bance Dreamsti

me, členem P.A.C.A. a C.E.P.I.C. za poskytnuté ilustrace.

THE TURNING POINT

Copyright © 2014 by Gregg Braden

Translation © Irena Haasová, 2014

Czech edition © Metafora, 2014 All rights reserved ISBN 978-80-7359-761-0 (pdf)

ÚVOD

OBSAH

Úvod: Moc odolnosti v době extrémů ix Poznámka autora: Bod obratu versus bod volby xix Kapitola 1: VČERA NENÍ DNES

Současná doba extrémů 1 Kapitola 2: ŘEŠENÍ JE SPOUSTA

Krize v myšlení 43 Kapitola 3: BOD OBRATU

Odpověď přírody na životní extrémy 85 Kapitola 4: VZHŮRU K CÍLI

Body obratu osobní odolnosti 124 Kapitola 5: DALŠÍ ÚROVEŇ

Body obratu komunitní odolnosti 156 Kapitola 6: BERME PŘEMĚNU SVĚTA VÁŽNĚ

Reálná řešení reálného života 201 Zdroje 251 Poznámky 254 Poděkování 267 O autorovi 271

BOD OBRATU

ÚVOD

„Utápíme se v informacích a přitom hladovíme

po moudrosti. Svět budou od nynějška řídit syntetici,

tj. lidé schopní dát dohromady (syntetizovat)

správné informace ve správný čas, kriticky o nich přemýšlet

a moudře činit důležitá rozhodnutí.“

– E. O. WILSON (1929–),

Evoluční biolog

BOD OBRATU

ÚVOD

ÚVOD

MOC ODOLNOSTI

V DOBĚ EXTRÉMŮ

Pokud jste se někdy chystali na cestu, moc dobře víte,

co tomu obvykle předchází. Nejdříve musíte mít předsta

vu, kam chcete jet. Začnete studovat předpovědi počasí,

procházíte mapy a nakonec si sbalíte vše potřebné, abys

te i během cestování mohli dodržovat své zvyky.

Podstatné je, že pokud místo, kam se chcete vypravit,

znáte, pak také víte, co si vzít s sebou. Ovšem chystáte-li

se někam, kde jste ještě nikdy předtím nebyli, balíte se

s očekáváním neznámého. A právě tato jednoduchá myš

lenka bude provázet celou tuhle knížku.

Naše cesta

Všichni se nacházíme na cestě, na velmi důležité cestě.

Vede nás na místo, kde nikdo z nás předtím nebyl. Cíl

naší cesty, ani co budeme přesně potřebovat, až tam

dorazíme, nenajdete ani v cestovatelských příručkách,

ani na internetu. Nejedeme na krátký výlet za exotikou,

odkud se za pár dní zase vrátíme. Tady platí jednosměr

ná jízdenka. Vyrážíme na cestu naprosto odlišnou ode

všech ostatních. Není to výprava někam na druhý konec

naší planety. Je to pouť do jiného světa, světa ukrytého

v našich každodenních životech – a jsou to právě naše

každodenní volby, které nás do tohoto světa přivádějí.

Společně se v rychlém pruhu řítíme několikaprou

dou dálnicí překlenující hranice tradičních názorů,

víry a zvyků z minulosti a necháváme za sebou mezníky,

o nichž jsme si mysleli, že je nemožné je překonat. A prá

BOD OBRATU

vě tyto zkušenosti jsou naší vstupenkou do nového světa,

který se před námi otevírá.

Cíl naší cesty

Nedokážu s určitostí popsat, jak bude cíl naší cesty vypa

dat. Jakmile sedne prach a my se naučíme adaptovat na

měnící se klimatické podmínky, místo abychom se je sna

žili měnit, jakmile nová, udržitelná hospodářství nahradí

současné nefunkční, hroutící se ekonomiky, jakmile bu

deme ovládat technologii, která nám poskytne veškerou

potřebnou energii a my budeme na základě toho schopni

eliminovat škodlivé vedlejší účinky fosilních paliv, i poté

si přes to všechno dokážu pouze představit, jak bude náš

život a svět kolem nás vypadat. Když to ale zkusím, vidím

lepší svět. Lepší svět pro nás pro všechny.

Vidím svět, v němž jsme pro každého dokázali vytvořit urči

tou životní úroveň, místo abychom ji několika jedincům zvyšo

vali na úkor mnoha dalších. Vidím svět, v němž se válka stane

pouhým přežitkem a hrozba války neefektivním prostředkem pro

řešení problémů. Vidím svět, v němž láskyplná vzájemná spolu

práce zvítězí nad násilným, strachem podníceným soupeřením.

A vidím také změnu v myšlení, která toto vše umožní.

Abychom ale byli schopni této změny dosáhnout, mu

síme si nejprve uvědomit skutečnou realitu, jíž čelíme,

a najít naději, která je v ní ukrytá. Přijmeme-li ale fakt, že

žijeme v době extrémů, může nám to pro začátek velmi

pomoci.

Doba extrémů

Žijeme v době, během níž můžeme očekávat, že dojde

k významným událostem – významným změnám ve světě

a významným změnám v našich životech. Extrémy, o nichž

je řeč, ovšem nemusejí vždy nutně znamenat něco špat

ného. Jde čistě o významné události, které jsou součástí

x

ÚVOD

našich životů a světa, ve kterém žijeme. Na příčiny těchto

extrémů se zaměříme v pozdějších kapitolách. Důležité

je uvědomit si skutečnost, že žijeme ve výjimečném pře

chodovém období.

Jsme svědky zrodu nového „normálu“. Úspěch tohoto

přechodu závisí: 1) na naší ochotě uznat změnu a 2) na

tom, jak se naučíme se jí přizpůsobit. V dnešní globa

lizované kultuře pracovních míst, peněz, trhů a zdrojů

je nemožné oddělit extrémní události, k nimž ve světě

dochází, od jejich dopadu na náš každodenní život.

Jako výborný příklad tohoto propojení může poslou

žit kritická situace v oblasti klimatických podmínek. Re

kordní sucha způsobená změnami světového klimatu

se přímo promítají do vyšších cen potravin na lokálních

trzích. Extrémní zadluženost a hroutící se ekonomiky na

druhé straně zeměkoule se zase přímou měrou odrážejí

ve vyšších cenách pohonných hmot a dražšího jízdného

v autobusech a vlacích nebo taxi, kterými se dopravuje

me do práce. Kvůli těmto a mnoha dalším extrémům se

podnikové půjčky staly takřka vzácností a úroky z našich

úspor a důchodových spořicích účtů dosáhly historické

ho minima. Zpomalení světového průmyslu má přímý

dopad na ztrátu pracovních míst a přínosů plynoucích

z našich místních komunit.

Právě tyto extrémy, k nimž ve světě dochází, způsobují

obrovské změny v našich životech. Mezi všemi nejisto

tami, které jsou s nimi spojeny, nicméně vyčnívá jedna

skutečnost, kterou si můžeme být absolutně jistí: Naše

životy se mění způsoby, na které nejsme připraveni, a to

takovou rychlostí, jakou jsme nikdy předtím nezažili.

Řešení

Jsem povahou optimista. Skutečně nacházím v životě dů

vody, proč být optimistický. Zároveň ale stojím nohama

pevně na zemi. V žádném případě nezastírám, že pro

xi

BOD OBRATU

to, aby se mohl zrodit nový svět, který se právě vynořuje,

bude potřeba udělat obrovský kus práce. Jak úspěšně se

dokážeme vypořádat s výzvami, které život přináší, začí

ná již zodpovězením té nejjasnější, přesto však nelehké

otázky, jakou můžeme sami sobě položit: Jak můžeme chtít

něco řešit, když se nedokážeme podívat pravdě do očí?

Dokážeme-li uznat závažnost této jednoduché otáz

ky, nalezneme klíč k rozvíjení větší odolnosti v současné

době extrémů.

Každý z nás je na cestě

Významný rozdíl mezi výlety, které jsme podnikali v minu

losti, a velkou cestou, na níž se nacházíme nyní, spočívá

v tom, že dnes nemáme možnost vybrat si své spolucestu

jící. Důvod je prostý: Všichni na Zemi jsme na jedné lodi.

Nikoho nelze vynechat. Dnešní svět je natolik mnohaúrov

ňově propojen, že je nemožné, aby se začínající proměna

v jedné části světa neodrazila i na ostatních místech naší

planety. Sám jsem byl této skutečnosti na vlastní oči svěd

kem během svých cest do nejvzdálenějších a nejodlehlej

ších míst, která ještě na světě zbyla, například v Tibetu.

Po absolvování mnoha poutí do klášterů na tibetské

náhorní plošině jsem v roce 2005 poprvé spatřil tajem

nou záři vycházející z mobilních telefonů, které mnichům

a mniškám svítily v kapsách pod rouchy a osvětlovaly tma

vá zákoutí sto let starých budov. Dříve izolovaný svět lidí ži

jících v odlehlých klášterech se nyní ubírá cestou propoje

ní. Změna, kterou s sebou tato cesta přináší, je znamením,

že jejich zvyky a tradice nebudou již nikdy stejné jako dřív.

Krize v myšlení

Pro důkazy o dramatické proměně světa však nemusíme

jezdit do Tibetu. Změna se odráží všude kolem nás – ve

fungování světa i v tom, že některé věci už dál nefungují.

xii

ÚVOD

Časy, kdy se ekonomika kupříkladu opírala o ropný prů

mysl, jsou ty tam. Objevuje se nová ekonomika upřed

nostňující čistší a udržitelnější formy energie. Centrali

zovaná výroba potravin z podnikových farem na druhé

straně polokoule ustupuje zdravější a udržitelnější pro

dukci lokálních farem, která podpoří místní hospodář

ství. Zvyk vytvářet bohatství prostřednictvím průmyslu

ničícího naši planetu je nahrazován sociálně zodpověd

nými investičními modely.

Střet nového světa se starým, v jehož rámci se svět mi

nulosti pomalu vytrácí a vynořuje se nový, dává vyniknout

ještě větší krizi – krizi, jíž čelíme všichni, každý z nás, ale

o níž se pravděpodobně nikde nedočtete ani o ní neuslyší

te v médiích. Jde o nepopulární, ožehavou krizi – všichni

o ní víme, ale nikdo ji nechce řešit.

Pravděpodobně největší krizí, které v současné době extrémů

čelíme, je krize v myšlení. Právě myšlení ale hraje klíčovou

roli ve způsobu, jak se dokážeme vypořádat s potřeba

mi vznikajícího světa. Vy i já stojíme před úkolem udě

lat něco, co jsme nikdy předtím nedělali. Stojíme před

výzvou radikálně změnit způsob našeho smýšlení o sobě

samých a našem vztahu ke světu, a to rychleji než jakáko

liv generace kdykoliv před námi.

Naše ochota vidět sebe samé i svět jinýma očima bude

klíčem pro úspěšnost naší cesty. Cesty, která je velice dů

ležitá, ale zároveň také velmi krátká. Neboť svět, kam míří

me, je již tady. Už je tu.

Máme řešení

Naštěstí pro nás již byly vynalezeny technologické po

stupy, díky nimž se dokážeme vypořádat s největšími

výzvami, které před námi stojí. Nejtěžší problémy, jaké

jsme si kdy dokázali představit, jsou již vyřešeny. Pokro

kové principy jsme si už osvojili. Vše je přítomno prá

vě v tomto okamžiku, přímo tady a teď, na dosah ruky.

xiii BOD OBRATU

Vše, co stojí mezi námi a novým světem – světem, v němž energie pochází z čistých zdrojů, kterých je dostatek, a je přístupná všem členům naší globální rodiny; světem, v němž má každý člověk zajištěn dostatek zdravých, čistých potravin a základní životní potřeby, aby mohl vést zdravý, smysluplný život – je myšlení, díky němuž vytvoříme v našem životě prostor pro to, co již existuje. Jsme ochotni přemýšlet takovým způsobem, aby se tyto možnosti staly naší prioritou? Dovolíme, aby se vědecké poznatky odhalující nejhlubší pravdy o našem vztahu k sobě samým, k sobě navzájem a k planetě Zemi staly bránou, kterou vstoupíme na naši cestu? Odpověď na tyto otázky naleznete právě v téhle knížce. Celkový pohled Při čtení následujících stránek mějte prosím na paměti těchto pět faktů.

Fakt 1: Dnes není včera. Ať už vezmeme v úvahu selhání národních hospodářství a konec takzvané „éry levné ropy“, či realitu v podobě klimatických změn a mylnou představu, že rozdíly, které mezi námi panují, může vyřešit válka, skutečnost je taková, že jsme svědky souběhu extrémních podmínek, které v naší historii nemají obdoby. To je také důvod, proč minulý způsob myšlení již pro řešení našich problémů dál nefunguje – protože dnes není včera.

Fakt 2: Okamžik zlomu, tedy bod, odkud není návratu, může být v době extrémů nahrazen bodem obratu vedoucím k úspěšné změně. V běhu života existuje chvíle, kdy lze každou krizi proměnit ve změnu, v jejímž rámci se pouhé přežívání změní v prosperující způsob života. Tato chvíle se nazývá bod obratu. Bod obratu nastává ve chvíli, kdy se objeví nějaká nová síla – skutečnost, objev, prožitek –, jež změní způsob, jakým se potýkáme s bě

xiv


ÚVOD

hem událostí ve svém životě. Důležitou roli zde sehrává skutečnost, že body obratu, které se v životě objevují, mohou nastat buď spontánně, nebo mohou být vytvořeny cíleně.

Fakt 3: Život se mění k lepšímu – základem všeho je odolnost. Musíme si uvědomit, že jediné, co právě teď v našem životě selhává, je náš již nadále neudržitelný způsob života a myšlení. Osobní odolnost nabízí prostor pro velké životní změny a je v době extrémů naším největším spojencem.

Fakt 4: Nová řešení máme v kapse. Řešení potřebná k vytvoření bodů obratu pro změny ve svém životě již máme. Kolumbus už Ameriku objevil, a my to tedy nemusíme dělat po něm. Spíše je potřeba nastavit kormidlu naší myšlenkové lodi takový směr, aby se již objevená řešení mohla uplatnit.

Fakt 5: Nejtěžší je připustit si nejvýznamnější krizi. Jediný faktor, který rozhoduje o tom, zda naše cesta povede ke krizi či ke změně, je ten, který přesahoval chápání vědců a politiků stejně jako náboženských vůdců. Je to krize myšlení. Musíme přijmout takový způsob myšlení, který nám umožní vpustit do života již existující řešení. Těchto pět faktů se dotýká samého jádra problému, před kterým stojíme, a je východiskem pro další stupeň změny nás samých i světa kolem nás. Budeme-li schopni vést v průběhu tak obrovské změny úspěšný, prosperující život – budeme-li odolní –, učiníme první krok k tomu, aby se naše cesta stala úspěšnou. Co tato knížka nabízí Na stránkách této knížky se společně vydáme na pravdivou, nepřikrášlenou cestu skutečných možností. Nebu

xv


BOD OBRATU

du vám malovat slaďoučký svět viděný skrze příslovečné růžové brýle. Postavím vás před skutečnou realitu a nabídnu smysluplné způsoby, jež mohou být pro každého z nás průvodcem v našich volbách vedoucích ke změně. Z téhle knihy se dozvíte odpovědi na zásadní otázky, kterými se zaobírá každý z nás: Co je příčinou extrémů ve světě? Jaký dopad mají globální extrémy na náš osobní život? Jak můžeme svůj život i život našich rodin vylepšit? Na následujících stránkách najdete:

* Postupy, které můžeme ihned uvést do života,

abychom vytvořili body obratu vedoucí ke změně.

* Kroky vedoucí k tomu, aby jak naše rodiny, tak

celá společnost nabyly v období změn dostatečné

odolnosti.

* Klíč k úspěšnému přizpůsobení našeho stylu

uvažování o práci a kariéře i o penězích a financích

v transformovaném světě.

* Fakta o tom, co všechno dobu extrémů zapříčinilo.

* Vysvětlení, proč může každý z nás dosáhnout vyšší

úrovně čistého, zdravého a udržitelného způsobu

života. Je důležité, abyste už od samého začátku věděli, co můžete od této knížky očekávat, proč byla napsána, čím je a čím není:

* Bod obratu není vědecká publikace. Ačkoliv vás v ní

seznámím se špičkovými vědeckými poznatky, které

nás vybízejí, abychom přehodnotili svůj vztah ke

světu i metody, jakými jsme byli doposud zvyklí řešit

problémy, nebyla tato kniha napsána způsobem,

který by splňoval požadavky či standardy školních

vědeckých učebnic či odborných časopisů.

* Tato kniha není výzkumnou prací podrobenou

odbornému vyhodnocení. Žádná z kapitol ani

xvi


ÚVOD

výzkumných studií neprošla zdlouhavým procesem

přezkoumávání autorizovanou komisí či vybranou

skupinou odborníků, kteří svět posuzují očima

svého daného oboru, jako jsou fyzika, matematika

nebo psychologie.

* Pro účely této knihy byl proveden důkladný průzkum

a je řádně zdokumentována. Je napsána pro čtenáře

srozumitelným způsobem popisujícím případové

studie, historické záznamy a osobní zkušenosti,

které podporují účinný způsob, jak na sebe v životě

pohlížíme.

* Tato kniha ukazuje, čeho lze dosáhnout, překročíme-li

zažité hranice mezi vědou a duchovnem. Spojením

poznatků 20. století z oblasti biologie, vědních

disciplín týkajících se Země a oblasti sociálních

změn získáme významnou konstrukci, do níž

můžeme zasadit dramatické změny naší doby,

a nalezneme souvislosti, které nám pomohou se

s těmito změnami vypořádat. Jasná fakta znamenají jasnou volbu Všichni jsme byli vedeni k tomu, abychom na sebe, svůj národ, náboženství a život nahlíželi způsobem, který nám pomáhal objasnit naši minulost – prostřednictvím příběhů založených na tom, co naše rodiny a společnost považovaly v daném časovém okamžiku za pravdivé. Budeme-li sami k sobě upřímní a uznáme-li, že svět se mění, je logické, že se musejí změnit i naše příběhy. Vyzývám vás proto, abyste o objevech v této knize přemýšleli a zjistili, co pro vás osobně znamenají. Promluvte si o nich s lidmi, kteří jsou součástí vašeho života, a dozvíte se, zda a jak se váš příběh změní.

Bod obratu byl sepsán za jediným účelem: Posílit nás

při rozhodováních vedoucích k úspěšnému, obohacujícímu životu v novém, transformovaném a trvalém světě.

xvii


BOD OBRATU

Věřím, že toho lze dosáhnout a zároveň si uchovat tra

dice našich kultur a kulturních dědictví, které činí náš

život tak bohatým. Cesta k naší proměně je snadná: Čím

lépe poznáme sami sebe, tím lépe dokážeme v životě či

nit moudrá rozhodnutí.

– Gregg Braden

Santa Fe, Nové Mexiko

hg

xviii


ÚVOD

POZNÁMKA AUTORA

BOD OBRATU VERSUS BOD VOLBY

Ve své předchozí knize Fractal Time (v češtině vyšlo r. 2010

v nakladatelství Eugenika pod názvem Smysl změn 2012

a další vývoj Země, pozn. překl.) jsem zařadil téma týkající

se bodů volby a s nimi spojených příležitostí ke změně,

které nám přinášejí do života. Rád bych zde nyní vysvětlil

rozdíl mezi „body volby“ v knize Smysl změn 2012 a „body

obratu“, které budou předmětem naší pozornosti na ná

sledujících stránkách.

Mám-li být stručný, bod volby představuje přesné, konkrét

ně vymezené časové okénko. Má začátek a konec, které

lze předvídat a matematicky vypočítat. Bod volby je zalo

žen na významných událostech minulosti, které spouště

jí opakující se schémata změn v běhu času. Použijeme-li

prostou přírodní matematiku, zjistíme, kdy se tyto cykly

opakují a v jakém okamžiku je toto schéma nejpřístupněj

ší pozitivní změně.

Naproti tomu bod obratu není uvázán ke konkrétnímu

časovému okamžiku. Přírodní zákony umožňují vznik

bodů obratu v našich životech, ale kdy a jak se objeví,

je spíše otázkou holistické a intuitivní zkušenosti. Body

obratu mohou spontánně vznikat na základě událostí

našeho každodenního života nebo je můžeme úmyslně

sami vytvořit. Krása bodů obratu spočívá v tom, že přes

ně musíme přejít ještě předtím, než dosáhneme zlomové

ho okamžiku, odkud není návratu.


BOD OBRATU

Na body obratu můžeme pohlížet jako na odpověď pří

rody na životní extrémy a jako na příležitost naplnit po

selství naděje vyslovené čínským filozofem Lao-c’, který

v 6. století př. n. l. napsal: „Pokud nezměníš směr, můžeš

skončit tam, kam máš namířeno.“

1

hg

xx


1

KAPITOLA PRVNÍ

VČERA NENÍ DNES

SOUČASNÁ DOBA EXTRÉMŮ

„Teprve když jsme ztraceni

neboli teprve až ztratíme svůj život,

začneme rozumět sami sobě.“

– Henry DaviD THoreau (1817–1862),

americký esejisTa a filozof

Vystoupil jsem z náklaďáku na ledem pokryté parkoviště

právě ve chvíli, kdy se nad horizontem začaly objevovat

první paprsky ranního slunce. Ledovka pod mýma no

hama byla na tuto roční dobu sice neobvyklá, nicméně

tento fakt toho na nebezpečnosti mé chůze směrem

k pokladně uvnitř místního obchůdku moc nezměnil.

Kožené podrážky bot mi byly na ledu k ničemu a já si

připadal jako neohrabaný bruslař.

V tomto krámku se smíšeným zbožím v malém městeč

ku v jižním Coloradu jsem se zastavil, abych na své cestě

do města Taos v Novém Mexiku, kde jsem měl později

toho dne naplánovanou schůzku, doplnil zásoby benzi

nu a dal si hrnek horkého čaje. Ze svých předešlých cest

jsem si totiž ještě moc dobře pamatoval nekonečně táhlý

pruh divočiny, která na mě čekala. Jakmile jsem vstoupil

dovnitř, ovanul mě teplý vzduch. U stolu poblíž okna se

děl postarší muž a usrkával z termosky kávu. Celé moje

představení v podobě klouzání a bruslení směrem od

auta ke dveřím měl před sebou jako na talíři. Když jsem

míjel jeho stůl, povídá mi, aniž by zvedl hlavu: „Pěkně

kluzko, tam venku, což?“


BOD OBRATU

2

„Tak vy jste ten můj tanec viděl?“ zeptal jsem se poba

veně.

„No jo, od začátku až do konce,“ přitakal. „Tydle vaše

boty jsou v tomdle počasí na prd. Potřeboval byste něco

takovýho,“ prohlásil a ukázal pod stůl na svoje pracovní

boty s tlustou gumovou podrážkou.

„Podobný mám taky,“ poznamenal jsem, „ale doma.

Obvykle tudy projíždím až později, když už je slunce na

obloze a led roztátý. Včera večer jsem ale vyrazil z města

pozdě a nechtěl jsem jet přes průsmyk v bouřce. Takže

jsem strávil noc v Best Western,“ vysvětlil jsem mu a mávl

směrem k jedinému hotelu ve městě.

Považoval jsem to za konec naší konverzace, takže to,

co následovalo, mě úplně ohromilo.

„No jo, vím, kam míříte,“ pravil ten člověk. „V tomhle

čase by neměla bejt takováhle zima. Ale všechno je jináč.

Domorodci nám povídali, že se to blíží... všechno todle.

Vykládali nám, že přestane pršet, že počasí se změní

a lidi se budou jak blázni snažit dopátrat, proč to tak je.

Problém je, že jim holt nikdo nevěřil.“

Vůbec jsem nečekal, že ten chlapík něco takového

řekne – bylo to naprosto nečekané a toho rána úplně

mimo souvislost – tedy alespoň pro mě. Pro něj to ale

bylo očividně téma, kterým se hodně zaobíral. Konečně

na mě vykoukl zpoza kšiltu své obnošené čapky s nápi

sem John Deere.

Podíval se mi zpříma do očí, zhluboka se nadechl

a pronesl: „Dneska už nic nefunguje. Všecko jde do ky

tek, kámo. Když je období dešťů, neprší. Pšenice mi pak

neroste, když má. Krávy se pak nemají kde pást.“

A pokračoval dál: „Nejni to dobrý. Ale co mám sakra

dělat? Žít se nějak musí. Prostě se musíš dál snažit, co to

de, a dělat všechno nejlíp, jak můžeš. Ale jednu věc ti po

vim, už to neni, co to bejvalo, na to vem jed!“ Starý muž

vstal, ještě jednou se na mě podíval a naposledy si lokl

kafe. V téhle konverzaci jsem se sotva zmohl na jednu


3

či dvě věty, ale přesto jsem cítil, že jsem právě zažil něco

výjimečného.

Muž se otočil a cestou ke dveřím dokončil, co měl na

srdci: „Dávej na sebe teď pozor, mladíku. Mezi tím, kde

jsi teď, a kam míříš, je jedno velikánský nic.“

Pozoroval jsem ho, jak míří ke svému starému vybled

lému pick-upu International Harvester. Věděl jsem, že

tahle auta se přestala vyrábět před více než třiceti lety.

Vyšel jsem ven a hleděl za ním, dokud rachocení jeho

náklaďáku nepřehlušily zvuky probouzejícího se dne.

Myslel jsem na jeho slova a přemýšlel, jestli mohl mít

pravdu.

Faktem je, že svět se opravdu hodně změnil, ale těž

ko dokážeme s přesností určit okamžik, kdy tato změna

přesně započala. Jednu věc, kterou ten starý muž zmí

nil, jsem však popřít nemohl: Žijeme v době, která je ve

všech směrech výjimečná. Dnešní svět opravdu už není

to, co býval!

Včera není dnes

Je to tak. Včera není dnes. Svět, v němž jsme vyrostli, je

pryč a už se nevrátí. Zmizel nám před očima. Zatímco

jsme jako každý týden nakupovali jídlo, dávali rodině na

stůl večeři a starali se o své stárnoucí rodiče, ten důvěr

ně známý svět, v němž jsme se vyznali a důvěřovali mu,

zmizel. Problém je, že nás nikdo neupozornil, že se něco

děje. Nikdo nám neřekl, že se nám jednou provždy mění

život.

Ve Wall Street Journal ani v USA Today nevyšly velké

titulky, které by něco takového hlásaly. V kabelovém

vysílání nebyly žádné mimořádné vstupy ani žádné in

vestigativní reportáže v nočních zprávách, a nablýskané

obálky časopisů, které mají na letišti u stánku upoutat

vaši pozornost, nevykřikovaly do světa žádné skandální

odhalení. Svět, který jsme znali, již déle neexistuje, ale

VČERA NENÍ DNES / SOUČASNÁ DOBA EXTRÉMŮ


BOD OBRATU

4

protože jeho zánik nebyl hlavním myšlenkovým prou

dem nikdy všeobecně přijat, neměli jsme příležitost vzít

na vědomí nejvýznamnější změnu v našem životě, která

ovlivnila největší počet lidí ve světových dějinách! Nikdy

jsme neměli možnost rozloučit se s věcmi, které jsou již

nenávratně pryč, a truchlit nad jejich ztrátou.

Důkazy, že svět, na který jsme byli zvyklí, se vytrácí,

představují mizející rodinné obchůdky, které kdysi lemo

valy ulice menších měst a které jsou dnes převálcovány

velkými obchodními domy. Rodinné farmy, od kterých

jsme kdysi týden co týden brávali vajíčka a mléko, se staly

vzácností dokonce i ve venkovských oblastech Ameriky.

Krámky v sousedství, na něž jsme spoléhali, ať už jsme

potřebovali spravit díru v botě, nebo na pneumatice,

opravit sekačku na trávník, který jsme kdysi mívali před

domy, jež jsme vlastnívali, se stávají už jen vzpomínka

mi na minulost. Celý způsob života je pryč. Stalo se to

tak rychle, že spousta lidí si doteď ani neuvědomila, že

zmizel. A protože to nevědí, nemohou ani tušit, že se už

nevrátí. Neuvědomují si, že jsme se ocitli ve zranitelném

světě přechodu, kterému ještě sekunduje stávající doba

extrémů.

A právě zde začíná náš problém. Tito lidé nevědí, že

nastala změna, a stále doufají, že se svět minulosti znovu

objeví. Čekají, že se jejich život zase vrátí do „zajetých ko

lejí“. Někteří se vědomě, jiní nevědomky drží představy

světa, jaký znali, způsobů, jakými věci fungovaly, a místa,

které v něm zaujímali. Spousta lidí přestala „žít“ a čeká,

až se zase jejich starý známý svět vrátí. Závažná životní

rozhodnutí odložili na později, například plánování

svatby, dětí či hledání nové práce v novém oboru, který

vznikl místo toho, který tu býval kdysi. Všechny tyhle věci

neřeší, protože čekají, až se svět zase zklidní a vrátí se do

normálu. Během tohoto čekání ale přicházejí o nejlepší

část svého života: o život sám!


5

Celý způsob života je pryč

a my přitom nikdy neměli možnost truchlit

nad jeho ztrátou, abychom se s ní smířili.

Čekání na „návrat k normálu“

Vzpomínám si na rozhovor před několika lety, který nád

herně ilustruje, co mám na mysli, když mluvím o čekání

na to, až se život „vrátí k normálu“. Se zaměstnankyní

čerpací stanice v malém horském městečku jsem si ten

krát povídal o slabé ekonomice a o tom, jak tento pro

blém řeší místní lidé. „Tak jak to tady vedete?“ zajímalo

mě. „Obchody jdou?“

Žena za přepážkou přestala přepočítávat drobné v po

kladně, pokrčila rameny a podívala se na mě. „Opravdu

to chcete vědět?“ zeptala se.

„No rozhodně,“ odvětil jsem s úsměvem. „Jinak bych

se neptal.“

„Od té doby, co zavřeli důl, už tu nic není, jak bývalo,“

začala vyprávět. „Předtím si lidi dokázali vydělat. Měli

dobrou práci, dobré benefity a jistotu zaměstnání. Nebo

si to alespoň mysleli. Pak se ale všechno změnilo. Všech

no šlo do háje. Tady to vždycky byla ohledně toho dolu

taková všehochuť. Když fungoval, všechno bylo super.

Když ho ale zavřeli, je to dočista peklo a lidi si tím pek

lem procházejí. Před pár lety spadla cena rudy natolik

nízko, že důl museli zavřít, a než bys řekl švec, stovky lidí

byly bez práce.“

„To muselo být tvrdé,“ poznamenal jsem. „Kolik lidí

z městečka v tom dole pracovalo?“

„Když byl otevřený, byl to největší zaměstnavatel

v okrese,“ odvětila. „V dobrých časech jel čtyřiadvacet

hodin denně sedm dní v týdnu a pracovalo tam kolem

šesti set lidí, aby pokryli třísměnný provoz.“

VČERA NENÍ DNES / SOUČASNÁ DOBA EXTRÉMŮ


BOD OBRATU

6

„No tedy, to už je opravdový podnik! Kolik lidí tady ve

městečku vůbec žije?“ chtěl jsem vědět.

„Kolem osmnácti set padesáti,“ odpověděla. „Zhruba

třetina pracovala v dole. Když se daří, tak se opravdu

daří. A když ne, no tak...“

„A co teď dělají všichni ti, kteří ztratili práci?“ zajímalo

mě. „Jak si vydělávají na živobytí?“

„No, je to jakž takž,“ pokrčila rameny. „Dělají, co se dá,

aby se uživili. Někteří chlapi pracují jako automechanici

na benzince směrem dolů po silnici. Jiní kácejí stromy pro

místní na dřevo na zimu nebo balíkují seno. Zkrátka, co se

namane, aby se nějak protloukli, než se důl zase otevře.“

„A jak víte, že ho znovu otevřou?“ podivil jsem se. „Jak

dlouho už je zavřený?“

„Pět let a dva měsíce,“ odvětila. „Teď tam dělá jen nej

nutnější počet lidí, aby udrželi důl v chodu. Neustále tu

kolují zvěsti, že už se bude znovu otevírat, ale jistě to neví

nikdo. Všechno, co můžeme dělat, je doufat.“

„Budu doufat s vámi a modlit se za vás,“ slíbil jsem

a podepsal účet. Přicházel další zákazník. Otočil jsem se

a vyšel ven vstříc kráse hor, které se tyčily nad městeč

kem. Udivilo mě, co jsem slyšel. Vracel jsem se zpátky na

hlavní silnici a přemýšlel o podobnosti mezi vyprávěním

té ženy o místní komunitě a událostmi, které se odehrá

vají ve světě. Ještě důležitější ale byla skutečnost, že jsem

se zde na vlastní oči mohl přesvědčit, jak lidé obvykle

reagují na změny, které otřesou jistotami v jejich životě.

Doly se zavřely, protože svět se změnil. Ruda, na níž

kdysi závisela existence lidí z tohoto městečka, se dnes

těží levněji v Číně. Tato změna je aspektem ještě větší

změny v rovnováze světových zdrojů. Pro těžařskou spo

lečnost jde o změnu ve prospěch jiné ekonomiky situo

vané v jiné zemi.

Co z toho plyne? Lidé, kteří ulpívají na původních jis

totách, které jim byly blízké, přicházejí o možnost vytvo

řit si v novém světě ještě větší jistoty.


7

Podobné lpění na minulosti máme někdy tendenci

ospravedlňovat přesvědčením, že změny, jichž jsme svěd

ky, jsou pouze dočasné. Podobně jako si šéfové hudební

ho průmyslu v padesátých letech minulého století mysle

li, že rock’n’rollová revoluce je jen přechodné poblázně

ní, nebo když se „odborníci“ na technologie domnívali,

že vlna počítačů, které v šedesátých letech vtrhly na scé

nu, zase pomine, můžeme i my změny, k nimž v tak vel

kém měřítku neskutečně rychle dochází, brát coby jasný

signál, že svět minulosti už jsme nechali za sebou. Pro

to je návrat zpět nemožný. Budeme-li odmítat přijmout

fakt, že změny tvoří součást našeho života, můžeme tím

dokonce znemožnit svou schopnost adaptace – vyrovnat

se totiž můžeme pouze se změnami, o nichž víme.

Jak můžeme vést úspěšný, prosperující život

v novém světě, když stále čekáme

na návrat toho minulého?

Radikální změna

Změny v nově se vynořujícím světě, který nás obklopuje,

se skládají z několika rovin. Už nežijeme v izolovaných

zemích, což ovlivňovalo naši politiku a způsob myšlení

ve 20. století. Už nežijeme v národech s izolovanou eko

nomikou, izolovanými technologiemi, izolovanými ener

getickými sítěmi a izolovanými obrannými a komunikač

ními systémy. To vše je pro nás ubezpečením v tom, kde

se nacházíme právě teď, v tomto okamžiku: náš život, ka

riéry i celkový pohled na svět se nyní řídí podle nových

pravidel.

Způsob, jímž nahlížíme na peníze a finanční zabezpe

čení, se od pohledu našich rodičů či prarodičů liší. Dřívěj

ší pohled na kariéru, co se týče věrnosti firmě a zaměstná

VČERA NENÍ DNES / SOUČASNÁ DOBA EXTRÉMŮ


BOD OBRATU

8

ní spojeného s místem bydliště, ustupuje méně věrnému

a více globálnímu pohledu na věc. Role, kterou v našich

životech hrály náboženství a duchovno, získává při naší

snaze uplatnit na krize 21. století myšlenky staré 2 500 let,

nový význam. Představy, jež máme o lékařství, nemocech

a uzdravování, se spojují do nového, holistického modelu,

který přinese nám i našim rodinám celkové zdraví. Prin

cipy, díky nimž jsme se ve společnosti i svých domovech

cítili bezpečně, se mění. Tato fakta představují jednu

z nejzásadnějších, ale zároveň dosud nejméně uvědomo

vaných skutečností současnosti: Žijeme v době mnoha extré

mů, ke kterým dochází současně!

Nejlepší současné kapacity se shodují, že žijeme v době

dramatických změn ve světě i v našich životech, které ne

mají v dochované historii obdoby. Co to tedy přesně je,

čemu v současnosti čelíme a s čím se nemusela potýkat

žádná generace před námi? Odpověď na tuto otázku by

vydala na celou knihu (a spousta autorů se tohoto úkolu

také výtečně zhostila), ale proto o tom nepíšu. Zmiňuji

to, neboť je nutno vysvětlit, proč právě nyní nastal čas,

abychom začali přemýšlet odlišně.

Podívejme se proto na souhrnný přehled o stavu pod

nebí, populace, energetických a hospodářských podmí

nek, které jsou příčinou toho, že „dnešek“ se tolik liší od

minulosti.

Klimatické extrémy

Ne, opravdu to není jen naše představa. Nejsou to jen

neodbytná varování horlivých ekologů, kteří do nás ho

rem dolem hučí, že žijeme v době klimatických extrémů.

Není to jen moudrost stařešinů domorodých kmenů ce

lého světa a varování jejich předků týkající se současné

doby. Tento příběh vyprávějí poznatky samy. Říkají nám,

že se nacházíme ve zvláštním období cyklické změny,

s níž se v minulosti lidský rod takřka nesetkal. Od polo


9

viny devadesátých let 20. století se naše globální rodina potýkala s krizemi a rostoucím počtem extrémů spjatých s počasím, počínaje nevídanými záplavami, hurikány, tornády a výkyvy teplot a konče vražednými obřími bouřemi, jejichž dopady nemají v celé naší dochované historii obdoby.

• Fakt: Překročili jsme životně důležité ekologické

prahy, které jsou potřebné pro přežití Země

(příliš vysoké hladiny CO

2

a vymírání živočišných

druhů).

1

• Fakt: Počet zničujících povodní, k nimž ve světě

došlo v rozmezí od února do května 2010, vzrostl

dvaapůlkrát v porovnání s počtem povodní ve

stejném časovém období v letech 2002–2006.

• Fakt: Stoupl počet tropických bouří

v severním Atlantiku zaznamenaných Národní

meteorologickou službou (NWS) v letech 1998–

2007 a tento trend pokračuje až do současnosti.

• Fakt: Od roku 1998 se dramaticky zvýšil počet

ničivých požárů na celém světě (v důsledku

sucha) a i nadále pokračuje v Severní Americe

a na většině území Austrálie a Evropy. Přírodní katastrofy se dějí, to není nic neobvyklého. Nezvyklé ale je, že k velkému množství dochází na mnoha místech světa souběžně. „Každý rok je spojen s extrémním počasím,“ prohlašuje Omar Baddour, vedoucí divize aplikací správy dat Světové meteorologické organizace v Ženevě, „je ale neobvyklé, aby ve světě docházelo k tolika extrémním jevům naráz.“

2

Zatímco Baddour

varoval, že globální povětrnostní podmínky se budou v zimě 2012 pohybovat za hranicí normálu, pustošily celou planetu podivné série silných vichřic. Způsobily mohutné povodně ve Spojeném království, rozsáhlé požáry v Austrálii a impozantní bouři deště se sněhem, která

VČERA NENÍ DNES / SOUČASNÁ DOBA EXTRÉMŮ


BOD OBRATU

10

ohrožovala životy 160 000 syrských uprchlíků v provizorních táborech v Libanonu. Ještě než udeřila zima, bylo jasné, že rok 2012 se co do rekordů zapíše do dějin. Na konci roku zbylo po tehdejších extrémních výkyvech počasí následující dědictví:

• Byl to devátý nejteplejší rok ve světě

zaznamenaný od roku 1850.

• Rekordně nízké množství srážek ve Spojených

státech a ničivá, rozsáhlá sucha za posledních

nejméně 25 let.

• Rekordně vysoké teploty ve Spojených státech

se 197 rekordními maximy – buď vyrovnanými,

nebo překonanými.

• Hurikán Sandy, který v přístavu New York

Harbor způsobil deset metrů vysoké vlny. Studie publikovaná v časopise Climate Change bez jakýchkoliv servítků uvádí, že podobné extrémy počasí nejsou jen pouhé místní anomálie. Dochází k nim na celosvětové úrovni a svět jednoduše není na tak rychlé změny podnebí připraven. „Minulé desetiletí bylo ve znamení vln veder, která nemají v našich dějinách obdoby,“ uvedl hlavní vedoucí studie Dim Coumou. „Ve Spojených státech to bylo například v roce 2012, v Rusku roku 2010, v Austrálii 2009 a v Evropě 2003.“

3

Cou

mou shrnul dopad podobných extrémních klimatických změn do jediné věty: „Extrémní vedra mají za následek spoustu úmrtí, rozsáhlé lesní požáry a ztráty úrody – společnost ani ekosystémy nejsou stále novým a novým teplotním rekordům přizpůsobeny.“

4

Ačkoliv desítky let trvající spory ohledně existence a příčin klimatických extrémů zřejmě ještě nějakou dobu vyřešeny nebudou, poznatky o Zemi mluví jasně. Skutečnost je taková, že historický vývoj Země provázejí dynamické změny klimatických a povětrnostních podmí

11

nek. Faktem také je, že schéma vývoje těchto podmínek

v minulosti vykazuje, že bychom se v současné době měli

nacházet ve fázi oteplování.

Údaje z vrtných vzorků ledu znázorněné v horním

grafu obrázku 1.1 ukazují cykly oteplování a ochlazování

Země po dobu posledních 420 000 let. „0“ zobrazená na

pravé straně stupnice představuje současnost. Je patrné,

že se nyní nacházíme v období cyklů, kdy bychom měli

očekávat celkové oteplování Země. Otázkou zůstává: Jak

bude toto oteplování rozsáhlé?

Dolní graf znázorněný na obrázku 1.1 poskytuje již

jasnější představu, jak oteplování Země probíhalo v krat

ším časovém úseku. Ukazatele upravené pro poslední

2 000 let naznačují, že teploty během středověkého ob

dobí oteplování, které trvalo od roku 820 n. l. do roku

1040 n. l., byly téměř čtyřikrát vyšší než dnešní teploty.

Jiné období oteplování, spadající do konce 13. století,

přineslo teploty dvakrát vyšší než dnes.

5

Ačkoliv se jedná

o rozdíly v řádu zlomků stupně Celsia, uvádím je zde, aby

chom získali celkový pohled na klimatické změny a jejich

dopad v minulosti.

Je zajímavé, že tyto teplotní změny se odehrály za ne

přítomnosti faktorů, které jsou obvykle považovány za pří

činu takových extrémů, jako jsou například průmyslové

zdroje CO

2

. Proč tomu tak je? Pokud příčinou jejich vzni

ku nebyl CO

2

, co to tedy bylo? A co to znamená pro nás?

Chceme-li smysluplně vyřešit problematiku klimatických

změn, musíme na tyto otázky umět čestně odpovědět.

A právě zde přichází ke slovu to, jak otevřeně doká

žeme uvedené poznatky přijmout. Pokud, jak naznaču

jí, právě nyní procházíme obdobím nového normálu

klimatických změn a dopadů s nimi spojených, včetně

oteplování a extrémních bouří nabitých blesky a krupo

bitím, pak je více než logické se takové změně přizpůso

bit než čekat, až se všechno zase vrátí do stavu, na jaký

jsme byli zvyklí. Je namístě upravit způsob, jak žijeme,

VČERA NENÍ DNES / SOUČASNÁ DOBA EXTRÉMŮ

BOD OBRATU

12

Teplotní změny v době ledové

Obrázek 1.1. Skutečností zůstává, že světové klima se mění a oteplování je součástí

této změny. Horní graf znázorňuje historické cykly oteplování a ochlazování, zachycené

ve vrtných vzorcích ledu za dobu posledních 420 000 let. Zdroj: Petit/NOAA/GNU FDL.

Dolní graf znázorňuje teplotní odchylky za poslední 2 000 let, pohybující se jak nad,

tak pod hladinami normálu. Vyobrazené údaje jasně znázorňují cykly oteplování

a ochlazování, k nimž v minulosti docházelo, včetně středověkého období oteplování

s teplotami 0,5 °C nad normálem a následným ochlazováním. Zdroj: Převzato

z Energy and Environment (Energie a životní prostředí), sv. 19, č. 1 (2008)

Teplota (°C)

Rekonstrukce vývoje globálních teplot

Teplotní anomálie ve °C

vysoké

Množství ledu

Vostok

EPICA

̋Tisíce let dozadu

Středověké

období oteplování

Rok n. l.

nízké

3

-3

-6

-3

-6

1,0

0,8

0,6

0,4

0,2

-0,0

-0,2

-0,4

-0,6

-0,8

-1,0

13

pěstujeme potraviny a budujeme své domovy, a přehod

notit své dřívější volby, kvůli nimž jsme tváří v tvář součas

ným extrémům zranitelní. Měli bychom se znovu zamys

let nad pojmem odolnost a co si pod tím představujeme,

a přijmout úlohu odolnosti v procesu přizpůsobování se

změnám raději než v procesu, během nějž se z nich bu

deme vzpamatovávat.

Žijeme v období klimatických extrémů,

které v naší dosavadní historii nemá obdoby.

Populační extrémy

Jak jsem již zmínil ve své předešlé knize Hluboká prav

da, od konce poslední doby ledové asi před 12 000 lety

zhruba do roku 1650 zůstává počet obyvatel planety více

méně ustálený. Během tohoto období vyrovnával počet

narozených lidí ty, kteří z různých příčin přišli o život,

ať již například vinou chlupatých mamutů a šavlozubých

tygrů, nebo krutých zim způsobených změnou klimatu.

V průběhu posledních zhruba 11 500 let žilo na naší pla

netě méně než 500 milionů lidí. Z jiného úhlu pohledu

to znamená, že během tohoto období představoval počet

lidí využívajících k životu zdroje Země pouhou polovinu počtu

lidí, kteří dnes žijí jenom v Indii.

Po roce 1650 se podmínky změnily a populace začala

narůstat. Názorný příklad na obrázku 1.2 nám poskytuje

odhad, jak rychlý tento nárůst byl.

Mezi lety 1650 a 1804 vzrostla populace na 1 miliardu

lidí. Pak, během pouhých 123 let, dosáhla 2 miliard. Zdá

se, že od té doby již nevedla cesta zpět. Jak počet lidí

vzrůstal na 3, 4, 5 a 6 miliard, počet let, které byly pro

přidání každé další miliardy třeba, se zmenšil ze stovek

na 33, 14, 13 a 12 let, v tomto pořadí. V roce 2012 do

VČERA NENÍ DNES / SOUČASNÁ DOBA EXTRÉMŮ

BOD OBRATU

14

sáhla naše globální rodina nového rekordu zhruba 7 mi

liard obyvatel a stále se rozšiřuje, přestože tempo růstu

obyvatel se od té doby evidentně zpomalilo.

K tomu Joel E. Cohen, Ph.D., matematický biolog a ve

doucí Laboratoře pro výzkum populace na Rockefelle

rově univerzitě, v Scientific American uvádí: „K nejvyššímu

tempu růstu populace, jakého bylo kdy dosaženo, okolo

2,1 % ročně, došlo v letech 1965–1970. Před 20. stoletím

lidská populace takovou rychlostí nikdy nerostla a už asi

nikdy neporoste.“

6

Co je na Cohenově tvrzení dobrého, je skutečnost,

že populační exploze dosáhla, jak se zdá, svého vrcholu

zhruba před čtyřiceti lety. Odvrácenou stranou mince je,

že většina z těch, kteří se během tohoto vrcholu narodi

li, stále žije a tito lidé potřebují nalézt zdroje potravin,

vody, přístřeší a zaměstnání, které jim zajistí živobytí po

celou délku jejich života. Ta se nyní celosvětově odhadu

Obrázek 1.2. Odhad celkového počtu lidí na Zemi od roku 10 000 př. n. l.

do roku 2000 n. l. Prudký nárůst směrem k roku 2000 začal v roce 1804,

kdy globální populace dosáhla hranice jedné miliardy. Od té doby nemá

dramatický nárůst populace ve světových dějinách obdoby

a je příčinou rostoucí poptávky po energetických, potravinových

a dalších zdrojích potřebných pro obživu naší globální rodiny.

Zdroj: EI T, veřejně přístupný zdroj.

Světová populace v miliardách

př. n. l. n. l.

15

je na průměrných šedesát sedm let. Právě zde se míchají

dohromady politika, technologie, způsob života a lety za

žité zvyky a vytvářejí semeniště krizí, s nimiž se v dnešní

době setkáváme.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA), jejíž

rozsáhlé zdroje pro sběr dat poskytují jedny z nejpřes

nějších a nejaktuálnějších informací, popisuje nutnost

zaznamenávat tyto statistické údaje následovně: „Tempo

růstu [populace] je faktorem pro určování, jak velké zá

těži bude vystavena ta která země v důsledku měnících se

potřeb jejího obyvatelstva s ohledem na infrastrukturu

(např. školy, nemocnice, bydlení, silnice), zdroje (např.

potraviny, vodu, elektřinu) a zaměstnání. Rychlý popu

lační nárůst může být okolními zeměmi vnímán jako

hrozba.“

7

Přestože celosvětové tempo růstu obyvatel

dosáhlo svého vrcholu v letech 1965–1970,

stále přetrvává potřeba nalézt zdroje,

které lidem narozeným během tohoto vrcholu

zajistí živobytí od narození až do smrti.

Energetické extrémy

Existuje přímá spojitost mezi počtem obyvatel na Zemi

a poptávkou po energii. Na tento vztah se podrobněji

zaměříme v následujících kapitolách, avšak již nyní je na

místě zdůraznit, že rostoucí celosvětová populace, stejně

jako zvyšující se počet lidí toužících po západním stylu

života, vyznačujícím se značnou energetickou náročnos

tí, vyhnal poptávku po zdrojích energie do rekordních

výšin. Během posledního zhruba jednoho století byla

tato poptávka převážně uspokojována prostřednictvím

fosilních paliv.

VČERA NENÍ DNES / SOUČASNÁ DOBA EXTRÉMŮ

BOD OBRATU

16

V 19. století byla v Evropě a Severní Americe taková

hojnost uhlí, které bylo natolik levné, že se co do po

užívaného paliva rychle stalo světovou volbou číslo jedna.

Přes sto let pohánělo uhlí parní stroje továren, lodí a že

leznic průmyslové revoluce. Odhaduje se, že v roce 1800

činila roční světová spotřeba uhlí zhruba 10 milionů tun,

kterých bylo třeba pro splnění energetických požadavků

světa. Kolem roku 1900 vzrostlo toto množství stodeset

Těžba surové ropy ve Spojených státech

vs. Hubbertova křivka

Miliony barelů denně

Těžba v USA Hubbertova křivka

Obrázek 1.3. Obrázek znázorňuje odhad geologa dr. M. Kinga Hubberta

z hlediska ropného zlomu ve Spojených státech a křivku znázorňující

skutečnou těžbu. Toto srovnání ukazuje přesnost Hubbertových výpočtů

a poskytuje pádný důkaz pro přesnost podobných výpočtů na globální úrovni.

Zdroj: Americký Úřad pro energetické informace (EIA) krát – na více než 1 miliardu tun. V dnešní době zůstává uhlí hlavním zdrojem energie pro pohon turbín na výrobu elektřiny. V roce 2010 dosáhla celosvětová produkce uhlí 7,2 miliardy tun. Při zachování současného tempa spotřeby zbývá světu podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) zhruba jedno a půl století na to, než vyčerpá „ekonomicky využitelné“ zásoby uhlí.

8

Pro spoustu zaří

zení, která nespadají do světové průmyslové energetické soustavy, se však uhlí coby zdroj energie nevyužívá. Pro vytápění našich domovů, vaření na sporáku či tankování automobilu totiž spoléháme na ropu. Po druhé světové válce se ropa stala bezpečným, levným a oblíbeným artiklem. Od té doby představuje energetický zdroj číslo jedna pro domácí využití. Jakkoliv se na počátku

Světová produkce a spotřeba ropy v letech 1965–2000

Celková světová spotřeba Celková světová produkce Poptávka převyšuje produkci

Celková světová spotřeba milionů barelů denně (b = asi 159 l) v tisících

Celková světová produkce milionů barelů denně (v tisících)

Obrázek 1.4. Obrázek znázorňuje světovou produkci ropy ve srovnání se světovou

poptávkou. Uvedené hodnoty ukazují dva jasné trendy: 1) poptávka po ropě převýšila

v polovině osmdesátých let 20. století dostupné množství ropy; 2) mezera mezi

křivkou poptávky a křivkou produkce se stále zvětšuje. Zdroj: BP Statistical Review of

World Energy (British Petroleum: Statistický přehled světové energie) (červen 2011).

VČERA NENÍ DNES / SOUČASNÁ DOBA EXTRÉMŮ


BOD OBRATU

18

ropné éry zdály světové zásoby ropy takřka nevyčerpatel

né, ve skutečnosti jsou omezené, a je tedy nesmyslné se na

tento stále ubývající zdroj do budoucna spoléhat, zvláště

přihlédneme-li k rostoucím světovým energetickým poža

davkům. K tomuto intuitivnímu, logickému závěru dospěl

v padesátých letech 20. století i geolog M. King Hubbert,

Ph.D., který dal tuto skutečnost do širších souvislostí a se

stavil časovou přímku světových zásob ropy.

Aby určil, jaké jsou světové zásoby ropy a jak dlouho ješ

tě potrvá, než se zcela vyčerpají, sestavil Hubbert vzorec,

v němž použil určující znaky týkající se zásob ropy (její

odhadované zásoby, ověřené zásoby, obnovitelné zásoby

atd.). Tento vzorec se stal základem pro určení, jak dlou

ho můžeme ještě očekávat, že světové zásoby ropy vydrží.

9

Výsledkem se stala statistická křivka nesoucí jeho jméno,

Hubbertova křivka – známější pod názvem křivka ropného

zlomu. Obrázek 1.3 na předchozí straně znázorňuje teo

retickou křivku ropného zlomu a skutečnou křivku těžby

ropy ve Spojených státech. Skutečné hodnoty se s odha

dovanou křivkou téměř shodují. Podobně přesvědčivé vý

sledky jsou v současnosti aplikovány na globální odhady,

které nám mají poskytnout realistický obraz, jak dlouho

ještě světové zásoby vydrží.

Co z toho plyne? Ropný zlom je již za námi. Stalo se tak

přibližně před 25 lety – v polovině osmdesátých let 20. sto

letí. I dnes se spoléháme na stále hůře získatelnou ropu,

jejíž těžba je však ve snaze uspokojit světovou poptávku

po energii stále dražší. Kámen úrazu je v tom, že ačkoliv

jsme si vědomi, že éra levné ropy je již za námi a že její

světové zásoby se smršťují, poptávka po ropě každý rok ve

skutečnosti vzrůstá. Obrázek 1.4 znázorňuje, jak poptáv

ka po ropě začala v polovině osmdesátých let 20. století

poprvé převyšovat její těžbu. Zatímco rostoucí povědomí

o otázkách životního prostředí, znásobené provozem efek

tivnějších automobilů, poptávku po ropě v rozvinutých zá

padních zemích ve skutečnosti snížilo, celková poptávka


19

má celosvětově stále rostoucí tendenci, a to hlavně kvůli

vyvíjející se ekonomice zemí, jako jsou například Indie

a Čína.

Až donedávna byly dostupné zásoby ropy



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.