načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Blesk -- Praktické postupy pro digitální fotografii - Tomáš Dolejší

Blesk -- Praktické postupy pro digitální fotografii
-15%
sleva

Kniha: Blesk -- Praktické postupy pro digitální fotografii
Autor:

Fotografický blesk je nezbytnou součástí výbavy každého profesionála a pomalu si nachází cestu i do rukou nadšených amatérů. Bez tohoto užitečného pomocníka by nemohla vzniknout ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2010-11-29
Počet stran: 160
Rozměr: 210 x 235 mm
Úprava: 157 stran : ilustrace (převážně barev.)
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná, šitá nitmi
ISBN: 9788025127292
EAN: 9788025127292
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka určená začínajícím i pokročilejším fotografům, kteří se chtějí naučit pracovat s externím bleskem (práce se světlem, příslušenství, základní a pokročilé techniky fotografování s bleskem, úprava fotografií v Adobe Photoshopu).

Popis nakladatele

Fotografický blesk je nezbytnou součástí výbavy každého profesionála a pomalu si nachází cestu i do rukou nadšených amatérů. Bez tohoto užitečného pomocníka by nemohla vzniknout celá řada vynikajících snímků. Naučte se kreativně využít všechny výhody práce s externím zdrojem světla. A pokud jste si dosud vystačili s bleskem integrovaným přímo ve fotoaparátu, nebo jste jej dokonce nepoužívali, přečtěte si, jak začít! Zkušený fotograf a autor několika populárních knih o fotografování připravil sadu praktických postupů vhodných jak pro začínající fotografy, tak i pro ty, kteří už blesk používají, ale rádi by se dozvěděli víc o dalších možnostech a postupech. V osmi kapitolách se dočtete vše o práci s bleskem v nejrůznějších situacích. Ať již fotografujete v interiéru, exteriéru nebo vybaveném ateliéru, naučíte se ovládat všechny parametry, které ovlivňují intenzitu, barvu a směr záblesku, abyste mohli skutečně naplno využít jeho možnosti. Autor vám mimo jiné popíše: - Různé druhy záblesků, jejich specifické vlastnosti a způsoby použití - Základní režimy, druhy synchronizace, korekci a barevnou teplotu blesku - Profesionální techniky a práci s příslušenstvím, doplněné o řadu příkladů - Nejčastější chyby, kterých se můžete při fotografování s bleskem dopustit - Úpravy pořízených snímků od vyvolání RAWu až po převod na černobílou O autorovi: Tomáš Dolejší je autorem a manažerem serveru www.fotoradce.cz, který se zaměřuje na digitální fotografii a související techniku. Již několik let zde pravidelně publikuje články, recenze a tipy z fotografické praxe. Je také autorem několika knih, např. Fotografujeme s filtry, Fotografujeme noční oblohu a Panoramatická fotografie. Žije v Havlíčkově Brodě. (praktické postupy pro digitální fotografii)

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Zákazníci kupující knihu "Blesk -- Praktické postupy pro digitální fotografii" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TIPY A TRIKY PRO POUŽITÍ

EXTERNÍHO BLESKU

6

KAPITOLA


K

ovládnutí externího blesku je potřeba mít nejendostatečné teoretické znalosti, ale především praktickézkušenosti. Umět fotografovat s externím bleskem a využít

správně jeho potenciál není otázkou jednoho týdne. Zvláště pro méně zkušené fotografy může být učení se s bleskem

během na dlouhou trať.

V této kapitole si proto probereme nejvíce užitečné tipy

a triky, které vám usnadní život při fotografování s bleskem.

Stejně jako i v ostatních oborech fotografi e, tak i v případě

použití externího blesku neexistuje jeden univerzální návod,

který lze použít vždy, v každé situaci. Fotografování jerůznorodé, stejně jako způsoby použití blesku.

Ovládnutí expozice

při použití blesku

Již v páté kapitole jsme se věnovali expozici a jejímu měření.Vysvětlili jsme si vztahy mezi jednotlivými proměnnými (clona, závěrka,

...) a jejich vlivem na přirozené a umělé světlo. Nyní opustíme čistě

technickou stránku měření expozice a budeme se věnovatovládnutí expozice v praxi, při opravdovém fotografování.

Nejprve vždy přirozené světlo

Při fotografování s externím bleskem je důležité uvažovat

o blesku jako o možnosti, ne nutnosti. To v praxi znamená,

že je důležité nejprve věnovat pozornost přirozenému světlu,

jeho kvalitě a intenzitě. A až podle toho, jestli přirozené světlo

vyhovuje, nebo ne, použijeme externí blesk.

Vnitřní myšlenkový postup fotografa, který používá externí

blesk, by měl být zhruba následující:

Zhodnocení přirozeného světla, a to jak z hlediska jeho

intenzity, tak především jeho kvality.

Naměření expozičních hodnot, provedení testovacího

snímku (snímků).

Zhodnocení, zda-li je potřeba do přirozeného světla

dodat umělé světlo blesku.

Výběr dostupné možnosti, jak do záběru dostat umělé

světlo blesku (odraz, difuze, ...).

Průběžné ladění expozičních hodnot fotoaparátu

a blesku.

Často se lze setkat se světlem, které je intenzivní, ale

nepoužitelné. Typickým příkladem je fotografování portrétu

Q

Q

Q

Q

Q

venku za jasného slunečního světla nebo fotografování naplese, kde hlavním zdrojem světla jsou bodové refl ektoryvytvářející tvrdé stíny. V takovém případě použijeme blesk prodoplnění kvalitního světla a projasnění tvrdých stínů.

V praxi se také setkáme se světlem, které je kvalitní, ale

jeho intenzita je slabá. Ukázkovým příkladem jefotografování v kostele, za soumraku při zatažené obloze, ale i prakticky

v jakémkoliv interiéru s okny, kterými nevniká ostré světlo.

V takovém případě je na zvážení, jestli blesk použít, nebo ne.

Pokud je to v možnostech fotoaparátu, lze takovou situaci

vyřešit vysokou citlivostí ISO a světelným objektivem. Takovou kombinací nelze nic pokazit – tedy pokud vysoká citlivost

ISO nekazí kvalitu fotografi í.

Jestliže není k dispozici světelný objektiv nebo nelze použít

vysoké hodnoty citlivosti ISO, potom je potřeba použít blesk

takovým způsobem, který poskytne kvalitní světlo do přirozeného světla. Tím se myslí odražení světla blesku (od zdi,

stropu, ...) nebo jeho změkčení pomocí deštníku, soft boxu

a podobně.

Tip: Testovací snímek proveďte nejprve bez blesku a fotoaarát nastavte tak, abyste se co nejvíce přiblížili k optimální

expozici pouze přirozeným světlem. Prohlédněte si pořízený

snímek a zhodnoťte šum. Také pomocí histogramu odhalíte,

jestli není snímek příliš tmavý. Klíčové je použít histogram,

protože jednak LCD displeje neukazují zcela přesně a navíc

v tmavém okolním světle se i podexponovaný snímek může

zdát jako dobře exponovaný. Díky tomu zjistíte, jestli je reálné

fotit bez blesku, nebo ne.

Když není od čeho odrážet světlo blesku

Při použití externího blesku je dobré se vždy snažit vyhnout

použití blesku napřímo. A to i za cenu, že je světlo blesku

odráženo třeba od boku dodávky nebo listnatého stromu.

I taková provizorní metoda odrážení blesku přinese daleko

lepší výsledky než přímé použití blesku. I malá odrazná plocha

je totiž vždy nesrovnatelně větší, než je plocha zábleskovéhlavy. A jak už bylo v počátku této knihy několikrát řečeno, čím

větší plocha vyzařující světlo, tím lépe (protože tímkvalitnějšího nasvícení lze dosáhnout). Takže pokud vám pro odražení

světla blesku podrží kamarád svou rozepnutou šedivou bundu,

bude to stále lepší než blesk napřímo.

114 Blesk


Problém s odrážením světla blesku bývá v interiérech

s vysokými stropy. Tam se vyplatí znát reálný dosah svého

blesku při konkrétní použité cloně. Pokud například vím, že

blesk má při maximálním výkonu a cloně f/2.8 dosah patnáct

metrů, tak nemá moc smysl odrážet světlo blesku od stropu

v kostele, který je deset metrů vysoký. Světlo blesku se musí

ještě vrátit, takže musí urazit dvakrát výšku stropu.

Tip: Se stropy může být často problém – bývají příliš vysoko.

Ovšem jen zřídka nastane situace, kdy je velmi daleko i nějaká

zeď. Proto je dobré soustředit se nejen na stropy, ale právě i na

zdi, které mohou posloužit pro odražení světla blesku stejně

tak dobře.

Obrázek 6.2: Pak už jen stačilo dodat měkké světlo externím bleskem se zlatým

deštníkem a portrét byl hotový.

Obrázek 6.1: Při fotografování při západu Slunce preferuji fotit tak, že modelce svítí na

záda – díky tomu jí nesvítí ostré světlo do očí a pozadí je zajímavě nasvícené. Ačkoliv sníh

odráží spoustu světla, obličej je včetně postavy v protisvětle příliš tmavý. Testovací snímek

na přirozené světlo, tedy pozadí, ukázal tyto expoziční hodnoty: ISO 50, 1/320 sec., f/2.8

115Kapitola 6 – Tipy a triky k použití externího blesku


Obrázek 6.3: Při fotografování

tohoto portrétu bylo nutné

vzít v úvahu i ostré světlo

přicházející z okna. Vnitřní světlo

bylo tudíž dost podexponované

a bylo potřeba je dorovnat

bleskem vyklopeným do stropu

a zdi síně.

Canon 30D, ISO 160,

1/125 s, f/4,5

116 Blesk


Obrázek 6.4: Tento portrét byl

nasvícený bleskem napřímo,

bez změkčení, protože nebylo

od čeho světlo blesku odrazit

a použití deštníku/sofboxu

nebylo možné. Jelikož nebyl

blesk hlavním zdrojem světla

a byl držen v ruce zhruba jeden

metr od fotoaparátu, nepřineslo

jeho použití bez změkčení

žádné škody na kvalitě

fotografi e.

Canon 30D, ISO 200,

1/250 s, f/7,1

117Kapitola 6 – Tipy a triky k použití externího blesku


Obrázek 6.5: Fotografovat

tento první tanec novomanželů

nebylo zrovna snadné. Světla

málo, rychlý pohyb, sál měl

velmi vysoký strop a veškeré

zdi byly nedosažitelně daleko.

Nejlepší řešení v tu chvíli bylo

použít rádiový odpalovač

a odpalovat jím v natažené

ruce blesk, který mířil přímo

na pár.

Canon 5D, ISO 1000,

1/100 s, f/1.8

118 Blesk


Pokud nastane taková situace, že strop je příliš vysoký a zdi

jsou daleko nebo jsou natřené výraznou barvou, potom lze

použít ještě jedno řešení. A to blesk na stativu s deštníkem,

který je umístěný do rohu místnosti nebo na jiné příhodné

místo. Ideální je použít více takovýchto sestav, které serozmístí do různých částí místnosti. Pomocí dálkového odpalování

lze pak nasvítit většinu interiéru měkkým světlem.

Podobná situace, při které se nejeden fotograf zapotí,nastane při fotografování v rozlehlém exteriéru. Napříkladfotografovat svatební obřad na louce, kde je jen pár stromů a světla

je pekelně málo, může být doslova zkouška ohněm. V takovém případě je životně důležité vycházet z přirozeného světla

a snažit se mu co nejvíce přizpůsobit. Vysoká citlivost ISO,která nepřináší příliš vysokou ztrátu kvality fotografi í, a světelné

objektivy budou pro takovou příležitost k nezaplacení. Pokud

to situace umožňuje, lze si vypomoci deštníkem či soft boxem

(nebo ještě lépe dvěma deštníky či soft boxy). Umístění záleží

na konkrétní situaci a možnostech – rozhodně je ale lepší

nasvítit lidi deštníkem z boku, než napřímo. V průběhufotografování se potom dá vsadit na jistotu a nafotit část snímků

s přirozeným světlem a část s bleskem. Ten lze pomocídálkových odpalovačů kdykoliv deaktivovat.

Tip: Když už opravdu není jiné řešení, než použít blesknapřímo, použijte jej mimo sáňky fotoaparátu. Pokud dokážete blesk

dálkově odpalovat, posaďte jej na stativ a nasviťte scénu mírně

z boku. Jestliže fotíte reportážním způsobem a pohybujete se,

fotografujte jednou rukou a v druhé (natažené mírně do strany

a nahoru) držte dálkově odpalovaný blesk. Díky tomu dokážete

nasvítit scénu mírně z boku a přitom se budete moci jakkoliv

pohybovat. Blesk lze samozřejmě takto odpalovat i kabelem.

Tím že nenasvítíte scénu přímo od fotoaparátu, zmírníte efekt

tvrdého přímého světla blesku.

Citlivost ISO verzus blesk

aneb přirozené, nebo umělé světlo

Jak již bylo řečeno v předchozích odstavcích, primární jekvalita světla. Proto ve většině případů platí pravidlo, že vysoká

citlivost ISO použití blesku nenahradí. V praxi totiž nejde

pouze o optimální expozici, ale i o nasvícení obličejůportrétovaných osob. Můžete mít úžasně přesně exponovanou celou

fotografi i, bez přepalů a podexponovaných míst. Jenže když na

Obrázek 6.6: Při fotografování tohoto portrétu vnikalo do místnosti kvalitní měkké světlo –

blesk nebylo nutné použít. Ovšem odražením blesku od zdi (za pomocí usměrňovače světla)

bylo možné ještě jemněji nasvítit pravou líci nevěsty, včetně ramene a dekoltu.

Canon 5D, ISO 160, 1/160 s, f/2,8, kompenzace blesku –1EV

119Kapitola 6 – Tipy a triky k použití externího blesku


Obrázek 6.7: Převodem do černobílého provedení (ne pouhou desaturací, ale pomocí jednotlivých barevných kanálů) se nic nezkazí a značně to ulehčí dodatečné barevné ladění,

pokud je světlo blesku odráženo od barevných zdí.

Canon 5D, ISO 800, 1/100 s, f/2,8, blesk mířil mírně vlevo vzad, kompenzace blesku +2/3 EV

120 Blesk


ní budou mít lidé tmavé obličeje s hlubokými stíny pod očima,

poslouží taková fotografi e leda jako dokument. Ale ne jako

kvalitní portrét.

Mnozí fotografové urputně preferují hledání přirozeného světla. Je to přístup opačný k tomu, ve kterém se v hojné

míře používají záblesková nebo trvalá světla. Pro fotografování

s externím bleskem je dobré použít přístup hledánípřirozeného světla jako výchozí bod. Pokud přirozené světlonevyhovuje, pak je lze pomocí umělého světla blesku vylepšit nebo zcela

změnit. Jestliže je ale přirozené světlo kvalitní a v dostatečné

intenzitě, pak není důvod vůbec blesk zapínat.

Důležité je zapamatovat si, že vysoká citlivost ISO nikdysvětlo blesku nenahradí. Na kvalitu fotografi e má vliv především

kvalita světla, a ne pouze jeho intenzita. A citlivostí ISO kvalitu

světla změnit nelze – ovšem pomocí externího blesku ano.

Deštníky a softboxy

patří nejen do ateliéru

Portréty lze úspěšně fotit nejen v ateliéru, ale i v exteriéru.Často je venkovní prostředí dokonce zajímavější a různorodější

než stále stejné prostředí ateliéru. Velkou otázkou ale je, jak

změkčovat světlo externího blesku v parku, kde jsou pouze holé

stromy a nic, od čeho by bylo možné světlo blesku odrážet?

Odpověď je vcelku jednoduchá – stačí použít deštník(y) nebo

soft box(y). Ty naleznou uplatnění právě i při fotografování vexteriéru. Pokud se na stativ upevní externí blesk a pomocí držáku se

uchytí deštník či soft box, je připravený dokonale mobilnízábleskový systém, který poskytne kvalitní světlo kdekoliv.

Tip: Při fotografování s deštníky a softboxy venku v exteriéru

se vyplácí dát velký pozor na vítr. I malý deštník funguje jako

perfektní plachta, a tak i malý závan větru dokáže celousestavu shodit na zem. V prodeji je běžně závaží, které se uchytí na

stativ, ovšem stejnou službu udělá i batoh naložený fotografi ckou technikou. Pokud se nechcete tahat se závažím, velmi

dobře funguje stanový kolík. Stojí pár korun, a pokud se fotí

mimo asfalt či dlažbu, funguje bezvadně. Jde jen o to vymyslet

systém uchycení kolíku ke stativu. K běžným stativům na světla

není potřeba ani nic vymýšlet, protože horní ploška kolíkuperfektně padne do příčné dvojité výztuhy stativu. Pokud je kolík

pevně zašlápnut v zemi, udrží celou sestavu i v solidním větru.

A jaký je rozdíl mezi difuzními deštníky a soft boxy? Difuzní

deštníky jsou otevřené, a tak část světla odrazí a část propustí.

Díky tomu jsou vhodné spíše do interiéru, kde se i odražené

světlo částečně na fotografi i zachytí (protože se odrazí zase

zpět od stropů a zdí). Deštníky určené pro odraz světla (vnější

oblá vrstva nepropouští světlo) nemají světelné ztráty, a tak se

hodí jak do exteriérů, tak do interiérů. A soft boxy, které jsou

uzavřené, lze použít prakticky kdekoliv.

V praxi tedy mezi oběma difuzéry velké rozdíly nejsou –

pouze u difuzních deštníků jsou v exteriéru určité světelné

ztráty, což není žádoucí.

Barevné zdi a stropy – co s tím?

Barevné zdi a stropy jsou v dnešní době velice v oblibě.Nezřídka se lze setkat s tmavě modrými, fi alovými či zelenými zdmi.

Výjimkou nejsou ani různobarevné interiéry. Vypadá to často

opravdu příjemně, ale pro fotografa je to doslova pohroma.

A to i v případě, kdy není potřeba použít blesk – i tak sepřirozené světlo od zdí odráží a mění svou barevnou teplotu.

Ještě horší je, pokud je světla uvnitř málo a světlo je navíc

nekvalitní. Pak je potřeba použít externí blesk. A pokud nelze

z nějakých důvodů použít deštník či soft box (například sejedná o reportážní styl focení), potom je odrážení světla blesku

od fi alových, modrých a zelených zdí tak trochu sebevražda.

Světlo blesku ochotně změní barevnou teplotu a na displeji

fotoaparátu se zobrazí člověk s modrou pletí. Co s tím?

V podstatě je několik možností – ani jedna není ideální, ale

jiné lepší řešení dnešní fotografi cká technika neumožňuje:

Vypnout blesk a spolehnout se na přirozené světlo. Sice

dost razantní metoda, ale v RAW editoru lze jemné

barevné posuny lehce napravit, což se o sytých barvách

říct nedá.

Převést veškeré snímky do odstínů šedi, případněsnímky poté kolorovat. Také dost nekompromisní způsob, ale

funguje bezvadně.

Použít konverzní fi ltry na blesk, jejichž barevnýmposunem se vynuluje barevný posun, ke kterému dojde při

odrazu světla od zdi nebo stropu.

Odrážet světlo blesku raději od těch ploch, které jsou

barevně teplejší. Vždy vypadá přirozeněji (a v editoru je

snazší to napravit) oranžová pleť, než zelená nebo modrá.

Q

Q

Q

Q

121Kapitola 6 – Tipy a triky k použití externího blesku


Pomocí RAW editoru upravit barevné vyvážení tak, aby

alespoň pleť měla přirozenou barvu.

Použít blesk napřímo – záměrně toto řešení uvádím až

jako poslední.

Jak směřovat světlo blesku?

Při odrážení světla externího blesku od dostupných ploch,

tedy nejčastěji stropů a zdí, vzniká otázka, jak světlo blesku

směrovat vůči portrétované osobě. Je lepší ji nasvítit bleskem

shora, zleva, zprava nebo zespod?

Přirozený efekt na vzhled fotografi í má nasvícení mírně

shora a ze strany. Proto je dobré snažit se mířit zábleskovou

hlavu na takovou plochu, která nasvítí obličej právě ztakového směru (shora a ze strany). Jak již bylo v této knizeuvedeno, vyplatí se přemýšlet o odrazných plochách jako o zdrojích

světla, samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že úhel dopadu je

totožný s úhlem odrazu. Jak ale bleskem nasvítit portrét, který

fotíme v prostředí přirozeného světla? Možností je více.

V praxi neexistuje univerzální poučka, která by stanovila, jak směřovat světlo blesku vzhledem k přirozenému světlu. Vždy je potřeba si nejprve prohlédnout vliv přirozeného

světla na portrét – k tomu dobře poslouží testovací fotografi e

exponovaná na přirozené světlo (bez použití blesku). Potom

lze použít externí blesk buď pro prosvětlení příliš hlubokých

stínů, nebo naopak pro vytvoření stínů.

Přirozené světlo v interiéru často dopadá na obličejportrétované osoby z jednoho směru. Podle toho, jakou dynamiku

na obličeji vytváří, lze použít externí blesk. Pokud je dynamika

příliš silná, lze použít blesk pro její zmírnění, tedy k projasnění

hlubokých stínů. Jestliže je ale tvář plochá (světlo dopadá spíše

zepředu), lze externím bleskem vytvořit na tváři jemné stíny.

To často výrazně dodá na zajímavosti.

Poznámka: V praxi nejde o to dodržovat určitá pravidla, návody

a postupy. Fotografování je činnost kreativní a často paradoxně

zaujme ten, kdo veškerá pravidla poruší. Proto se přifotografování s bleskem snažte řídit vlastní intuicí a svým vlastním citem. Při

fotografování víte jenom vy, jak chcete, aby fotografi e vypadala.

A podle toho blesk použijte.

Q

Q

Všeobecně při práci se světlem platí, že nasvícení mírně

z boku vytváří zajímavou dynamiku na tváři. Proto pokud

nasvítíte portrét mírně z boku a shora, nemůžete nic pokazit.

Malujeme bleskem

na dlouhé expozice

Jeden externí systémový blesk dokáže vcelku zajímavězastouit i více zdrojů světla. Podmínkou ovšem je fotografovánístatického objektu ze stativu – například produktové fotografi e

v ateliéru. Jak na to? Je to prosté – stačí zatemnit místnost, ve

které budeme fotit. V manuálním režimu fotoaparátu nastavíme vyšší clonové číslo (např. f/16), citlivost ISO nižší (třeba ISO 200) a čas závěrky opravdu dlouhý (např. 10 sekund).

Fotoaparát postavíme na stativ a ještě před zahájením expozice

vezmeme do ruky blesk, přepneme jej do M režimu a výkon

nastavíme experimentálně na nějakou střední hodnotu 1/8

výkonu (je to startovací hodnota, kterou pak budeme metodou

pokusu a omylu dolaďovat).

Ihned po zahájení expozice začneme pomocí testovacího tlačítka nasvěcovat fotografovanou scénu z různých úhlů.

Cílem je z každého vybraného pohledu nasvítit objekt bleskem

pomocí testovacího tlačítka. V průběhu desetisekundovéexpozice se dá velmi snadno zvládnout třeba pět takových záblesků

a výsledkem může být velmi zajímavě nasvícená fotografi e.

Tip: Zkuste tuto techniku s nasazeným usměrňovačem světla (zcela uzavřený typ). Díky tomu dosáhnete kontrastnějšího

a lokálního nasvícení – světlo se nerozprostře všude kolem, ale

jenom tam, kam chcete.

Tato technika focení se dá velmi dobře použít třeba i na

architekturu – pomocí výkonného blesku si můžete při dlouhé

expozici nasvítit nízkou budovu mnoha záblesky.

122 Blesk


Obrázek 6.8: Přirozené světlo

směřovalo (z pohledu fotografa)

zleva, a tak jsem světlo blesku

namířil mírně za sebe, nahoru

a doleva, abych podpořil dynamiku

již existujícího světla. Díky tomu je

ze snímku zřetelně viditelný směr

světla a na tvářích jsou dynamické

stíny.

Canon 30D, ISO 800, 1/250

s, f/2,8

123Kapitola 6 – Tipy a triky k použití externího blesku


Obrázek 6.9: Proč používat umělé světlo blesku tam, kde je scéna nasvícena dokonale přirozeným světlem? Světlo svíček poskytlo příjemné měkké světlo a jedinečnou atmosféru,

kterou by blesk zničil. I za cenu vyšší citlivosti ISO a času závěrky na pomezí udržitelnosti bylo lepší blesk vypnout.

Canon 5D, ISO 1600, 1/60 s, f/1,8

124 Blesk


A při ovládnutí blesku

jej vypneme...

Při fotografování s externím bleskem je potřeba si neustále

udržovat přehled o přirozeném světle. Pokud zrovna nefotíme ve staticky nasvíceném interiéru, bude se přirozené světlo

průběžně měnit. A tomu je nutné přizpůsobovat i nastavení

expozičních a zábleskových hodnot.

Tak například pokud vysvitne slunko, dojde velice snadno

k výrazným přepalům na pozadí, tedy na přirozeném světle.

Naopak když se intenzita přirozeného světla zmírní, bude

pozadí (a pravděpodobně i portrét) mírně podexponované.

V praxi platí, že expozici portrétované osoby ovlivňuje

umělé světlo blesku. Jenže realita není nikdy tak striktní, a tak

se ve většině případů na expozici obličeje podílí i přirozené

světlo. Někdy méně, někdy více – a podle toho je potřebavnímat jeho změny. Pokud hraje přirozené světlo velkou roli na

expozici pozadí i popředí, pak je potřeba mu věnovat daleko

větší pozornost než umělému světlu blesku (to je do jisté míry

stálé). Ovšem i když má přirozené světlo minimální vliv na

expozici portrétu, pak je potřeba neustále vnímat jeho změny

kvůli expozici pozadí.

Proto je při použití externího blesku tak kriticky důležité

stále vycházet z přirozeného světla. Ideálním nástrojem pro

jeho neustálé vnímání je občasné vypnutí blesku. Je to nejúčinnější metoda, pomocí které si uděláme přehled o přirozeném světle, jeho kvalitě a intenzitě.

Takže pokud máte pocit, že jste již blesk dokonale ovládli

a fotí se vám s ním perfektně, vypněte jej. Zní to zvláštně, ale

nic se nemá přehánět, což platí i o použití blesku. Pamatujte,

že blesk používáte jenom proto, abyste si vylepšili nebo dodali

kvalitní světlo. A ne proto, že vám sedí v sáňkách fotoaparátu.

125Kapitola 6 – Tipy a triky k použití externího blesku




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist