Kniha: Bláhové snění o světě bez padouchů – Benjamin Kuras

Bláhové snění o světě bez padouchů navazuje na kultovní knihu Jak přežít padouchy. Pátrá po původu touhy západní civilizace přetvářet padouchy v dobrotivé lidi a společnost krutou a bezohlednou ve spravedlivou a soucitnou. Kořeny nachází v antickém Řecku a Izraeli; analyzuje jejich náboženské mýty, sleduje souběžný historický vývoj, srovnává jejich pravidla ideálního jednání a objevuje v nich víc podobností než odlišností. Zaznamenává vzájemné ovlivňování a příležitostné konflikty, které nakonec splývají v západní kultuře, která trvá dodnes. Bláhové snění o světě bez padouchů sleduje historicky průběžně trvalé napětí mezi utopickou vírou a praktickou racionalitou, které je na jedné straně hnací silou civilizační tvořivosti a na straně druhé zdrojem hromadné vražednosti ve jménu těžko uskutečnitelných „vyšších principů“. Jako možnou záchranu před hrozícím civilizačním krachem nabízí cestu etiky skvělosti spočívající v soustředění všech lidských energií k tvorbě užitečných věcí, k jejich vlastnímu dokonalému účelu a smyslu, v níž by na padoušství nezbývala síla, čas ani místo.

Bláhové snění o světě bez padouchů navazuje na kultovní knihu Jak přežít padouchy. Pátrá po původu touhy západní civilizace přetvářet padouchy v dobrotivé lidi a společnost krutou a bezohlednou ve spravedlivou a soucitnou. Kořeny nachází v antickém Řecku a Izraeli; analyzuje jejich náboženské mýty, sleduje souběžný historický vývoj, srovnává jejich pravidla ideálního jednání a objevuje v nich víc podobností než odlišností. Zaznamenává vzájemné ovlivňování a příležitostné konflikty, které nakonec splývají v západní kultuře, která trvá dodnes. Bláhové snění o světě bez padouchů sleduje historicky průběžně trvalé napětí mezi utopickou vírou a praktickou racionalitou, které je na jedné straně hnací silou civilizační tvořivosti a na straně druhé zdrojem hromadné vražednosti ve jménu těžko uskutečnitelných „vyšších principů“. Jako možnou záchranu před hrozícím civilizačním krachem nabízí cestu etiky skvělosti spočívající v soustředění všech lidských energií k tvorbě užitečných věcí, k jejich vlastnímu dokonalému účelu a smyslu, v níž by na padoušství nezbývala síla, čas ani místo.

Bláhové snění o světě bez padouchů navazuje na kultovní knihu Jak přežít padouchy. Pátrá po původu touhy západní civilizace přetvářet padouchy v dobrotivé lidi a společnost krutou a bezohlednou ve spravedlivou a soucitnou. Kořeny nachází v antickém Řecku a Izraeli; analyzuje jejich náboženské mýty, sleduje souběžný historický vývoj, srovnává jejich pravidla ideálního jednání a objevuje v nich víc podobností než odlišností. Zaznamenává vzájemné ovlivňování a příležitostné konflikty, které nakonec splývají v západní kultuře, která trvá dodnes. Bláhové snění o světě bez padouchů sleduje historicky průběžně trvalé napětí mezi utopickou vírou a praktickou racionalitou, které je na jedné straně hnací silou civilizační tvořivosti a na straně druhé zdrojem hromadné vražednosti ve jménu těžko uskutečnitelných "vyšších principů". Jako možnou záchranu před hrozícím civilizačním krachem nabízí cestu etiky skvělosti spočívající v soustředění všech lidských energií k tvorbě užitečných věcí, k jejich vlastnímu dokonalému účelu a smyslu, v níž by na padoušství nezbývala síla, čas ani místo.

Bláhové snění o světě bez padouchů navazuje na kultovní knihu Jak přežít padouchy. Pátrá po původu touhy západní civilizace přetvářet padouchy v dobrotivé lidi a společnost krutou a bezohlednou ve spravedlivou a soucitnou. Kořeny nachází v antickém Řecku a Izraeli; analyzuje jejich náboženské mýty, sleduje souběžný historický vývoj, srovnává jejich pravidla ideálního jednání a objevuje v nich víc podobností než odlišností. Zaznamenává vzájemné ovlivňování a příležitostné konflikty, které nakonec splývají v západní kultuře, která trvá dodnes. Bláhové snění o světě bez padouchů sleduje historicky průběžně trvalé napětí mezi utopickou vírou a praktickou racionalitou, které je na jedné straně hnací silou civilizační tvořivosti a na straně druhé zdrojem hromadné vražednosti ve jménu těžko uskutečnitelných „vyšších principů“. Jako možnou záchranu před hrozícím civilizačním krachem nabízí cestu etiky skvělosti spočívající v soustředění všech lidských energií k tvorbě užitečných věcí, k jejich vlastnímu dokonalému účelu a smyslu, v níž by na padoušství nezbývala síla, čas ani místo.