načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Bipolární afektivní porucha - Klára Látalová

Bipolární afektivní porucha

Elektronická kniha: Bipolární afektivní porucha
Autor:

Publikace poslouží především těm, jimž na našem trhu chybí česky psaná, odborná, moderní a komplexní publikace o bipolární afektivní poruše, která je laické veřejnosti známa i ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  356
+
-
11,9
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 247
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3125-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Informace pro lékaře o tomto psychickém onemocnění, varianty klinických obrazů, diagnostické metody, léčba, nežádoucí účinky léků i možnosti psychoterapie.

Popis nakladatele

Publikace poslouží především těm, jimž na našem trhu chybí česky psaná, odborná, moderní a komplexní publikace o bipolární afektivní poruše, která je laické veřejnosti známa i pod starším názvem maniodepresivní porucha. Čtenář získá důkladný přehled o jednom z nejnevyzpytatelnějších psychických onemocnění. Publikace je určena především lékařům, psychiatrům, klinickým psychologům, studentům medicíny i odborníkům z oblasti humanitních oborů. Zevrubně se zabývá variantami klinických obrazů, diagnostickými metodami a jejich úskalími, akutní i dlouhodobou léčbou, nežádoucími účinky léků i možnostmi psychoterapie. Dále se zaměřuje na doprovodné jevy onemocnění, jako je zneužívání návykových látek, vysoká sebevražednost či potíže v partnerských vztazích a v profesním životě. Samostatné kapitoly jsou věnovány dospívajícím, těhotným a kojícím ženám, tělesně nemocným a pacientům vyššího věku. V knize jsou začleněny výsledky výzkumy a zkušenosti autorky z klinické praxe.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Klára Látalová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MUDr. Klára Látalová, Ph.D.

BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 4182. publikaci

Recenzovali:

prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.

doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc.

Odpovědná redaktorka PhDr. Alena Sojková

Sazba a zlom Radek Vokál

Počet stran 256

Vydání 1., 2010

Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice

Š Grada Publishing, a.s., 2010

Cover Photo Š fotobanka Allphoto

ISBN 978-80-247-3125-4

3. tisk - FINÁL - Radek Vokál - 6.10.2010


OBSAH

Úvod ..........................................13

1. Bipolární afektivní porucha v historickém kontextu ...............15

1.1 Aretaeus .....................................15

1.2 Farlet a Baillarger ................................16

1.3 Kraepelin ....................................16

1.4 Současnost unipolární a bipolární koncept ..................17

2. Klinický obraz bipolární afektivní poruchy ....................21

2.1 Mánie ......................................21

2.2 Hypománie ...................................26

2.2.1 Hyperthymní charakter .........................27

2.2.2 Delirantní mánie ............................28

2.3 Deprese .....................................28

2.3.1 Deprese a vztahy ............................32

2.4 Smíená epizoda .................................34

2.5 Sebevraedné rozlady ..............................36

2.6 Remise ......................................37

2.7 Důvody, proč pacienti vyhledávají léčbu ....................37

2.8 Klinický průběh .................................37

2.8.1 Chronicita ................................37

3. Diagnostika bipolární afektivní poruchy ......................39

3.1 Diagnostika jednotlivých epizod ........................39

3.1.1 Hypománie ...............................39

3.1.2 Mánie ..................................40

3.1.3 Deprese .................................41

3.1.4 Bipolární porucha typu I ........................42

3.1.5 Bipolární porucha typu II ........................42

3.1.6 Deník nálady ..............................45

3.1.7 Zlepení diagnostiky ..........................45

3.2 Remise ......................................45

4. Diferenciální diagnóza bipolární afektivní poruchy ................47

4.1 Organická bipolární porucha, příznaky vyvolané farmaky

a návykovými látkami ..............................48

4.2 Závěr .......................................53

/ 5


5. Průběh bipolární afektivní poruchy ........................55

5.1 Nástup onemocnění ...............................55

5.2 Heterogenita průběhu onemocnění .......................55

5.3 Počet epizod ...................................56

5.4 Komorbidita a suicidální jednání ........................57

5.5 Můeme predikovat průběh nemoci? ......................57

5.6 Kognitivní poruchy u bipolární afektivní poruchy ...............57

5.6.1 Pozornost a soustředění ........................58

5.6.2 Učení a pamě .............................59

5.6.3 Řeč ...................................59

5.6.4 Psychomotorické funkce ........................59

5.6.5 Exekutivní funkce ...........................60

5.6.6 Inteligenční schopnosti .........................60

5.6.7 Příčiny kognitivního deficitu u bipolárních pacientů .........60

5.7 Závěr .......................................62

6. Etiopatogeneze bipolární afektivní poruchy ....................63

6.1 Psychosociální faktory .............................64

6.2 Negenetické a neurovývojové aspekty .....................65

6.2.1 Perinatální komplikace .........................66

6.2.2 Drobné tělesné odchylky ........................66

6.2.3 Dermatoglyfy ..............................66

6.3 Genetické aspekty ................................67

6.4 Neurobiologie bipolární afektivní poruchy ...................68

6.4.1 Klasický monoaminoergní neurotransmiterový

a neuroendokrinní systém .......................69

6.4.2 Protein kináza C ............................72

6.4.3 Abnormality kalciové signalizace ...................72

6.4.4 Stres a glukokortikoidy modulující neuronální plasticitu:

význam pro poruchy nálady ......................73

6.4.5 G protein a CAMP ...........................73

6.4.6 Buněčná ztráta a její mechanismy ...................73

6.4.7 Mají antidepresiva a stabilizátory nálady neurotrofické vlastnosti? . . 74

6.4.8 Glykogen syntetáza-kináza: společný cíl stabilizátorů nálady .....75

6.4.9 Představují glutamátergní zásahy neurotrofickou strategii? ......75

6.4.10 Důkazy neurotrofního efektu stabilizátorů nálady u lidí ........76

6.5 Závěr .......................................77

7. Komorbidita u bipolární afektivní poruchy ....................79

7.1 Zneuívání návykových látek ..........................79

7.2 Úzkostné poruchy ................................81

7.3 Panická porucha .................................81

7.4 Fobie .......................................81

7.5 Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) ...................82

7.6 Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) ....................82

7.7 Poruchy osobnosti ................................82

6 / Bipolární afektivní porucha


7.8 Jiné psychické poruchy .............................83

7.9 Somatická onemocnění .............................84

7.10 Závěr .......................................84

8. Suicidalita u bipolární afektivní poruchy ......................85

8.1 Výsledky studií mortality ............................86

8.2 Biomarkery suicidality .............................86

8.3 Proměnné, které predikují suicidální pokusy u BAP ..............87

8.4 Psychoedukace .................................89

8.5 Psychofarmaka s významným vlivem na suicidalitu u BAP ..........89

8.5.1 Antidepresiva ..............................89

8.5.2 Lithium .................................90

8.5.3 Antikonvulziva .............................91

8.6 Elektrokonvulzivní léčba ............................91

8.7 Závěr .......................................92

9. Bipolární afektivní porucha, kreativita a léčba ..................93

9.1 Studie zkoumající spojitost mezi bipolární afektivní poruchou a kreativitou . . 94

9.2 Poznámky k léčbě ................................96

9.3 Závěr .......................................96

10. Bipolární afektivní porucha a těhotenství .....................97

10.1 Léčba BAP během těhotenství .........................98

10.1.1 Antipsychotika .............................98

10.1.2 Stabilizátory nálady v těhotenství ...................99

10.1.3 Lithium ................................100

10.1.4 Antidepresiva .............................101

10.1.5 Benzodiazepinová anxiolytika ....................102

10.1.6 Karbamazepin .............................102

10.1.7 Lamotrigin ..............................102

10.1.8 Valproát ................................103

10.2 Obecné zásady při léčbě BAP v těhotenství a laktaci .............103

10.2.1 Plánování těhotenství .........................103

10.2.2 V průběhu těhotenství .........................103

10.2.3 Po porodu a v laktaci .........................104

11. Akutní léčba manické epizody ...........................105

11.1 Farmaka uívaná v léčbě mánie ........................105

11.1.1 Lithium ................................105

11.1.2 Valproát ................................115

11.1.3 Karbamazepin .............................117

11.1.4 Oxkarbamazepin ...........................119

11.1.5 Lamotrigin ..............................120

11.1.6 Gabapentin ..............................120

11.1.7 Topiramát ...............................121

11.1.8 Fenytoin ................................121

/ 7


11.1.9 Klonazepam ..............................121

11.1.10 Lorazepam ..............................122

11.2 Antipsychotika první generace (A1G) .....................122

11.2.1 Haloperidol ..............................122

11.2.2 Chlorpromazin ............................123

11.2.3 Zuklopentixol .............................124

11.3 Antipsychotika druhé generace A2G .....................124

11.3.1 Olanzapin ...............................124

11.3.2 Risperidon ...............................125

11.3.3 Klozapin ................................126

11.3.4 Ziprasidon ...............................126

11.3.5 Quetiapin ...............................127

11.3.6 Aripiprazol ..............................128

11.4 Antipsychotika a stabilizátory nálady v kombinaci ..............129

11.5 Elektrokonvulzivní terapie ...........................129

11.6 Doporučené postupy ..............................130

11.6.1 Individuální volba ...........................131

11.6.2 Vedlejí účinky ............................131

12. Léčba depresivní epizody ..............................133

12.1 Farmaka uívaná v léčbě deprese .......................134

12.1.1 Lithium ................................134

12.1.2 Valproát ................................134

12.1.3 Karbamazepin .............................135

12.1.4 Lamotrigin ..............................135

12.1.5 Topiramát ...............................136

12.2 Antipsychotika .................................137

12.2.1 Olanzapin ...............................137

12.2.2 Quetiapin ...............................137

12.2.3 Risperidon ...............................138

12.2.4 Ziprasidon ...............................138

12.2.5 Aripiprazol ..............................139

12.3 Role antidepresiv v léčbě bipolární deprese ..................139

12.3.1 Riziko přesmyku způsobeného antidepresivy .............139

12.3.2 Riziko navození rychlého cyklování .................140

12.3.3 Účinnost antidepresiv v akutní terapii bipolární deprese .......141

12.3.4 Účinnost antidepresiv v profylaxi bipolární deprese .........141

12.3.5 Účinnost antidepresiv v redukci suicidálního chování ........142

12.3.6 Problém randomizovaných kontrolovaných studií

antidepresiv v akutní léčbě bipolární deprese .............142

12.3.7 Studie (i nerandomizované nebo nekontrolované) s jednotlivými

antidepresivy .............................142

12.3.8 Souhrn výsledků studií s antidepresivy v léčbě bipolární deprese . . 144

12.3.9 Vysazování antidepresiva .......................145

12.3.10 Souhrn účinnosti antidepresiv v akutní léčbě bipolární deprese . . . 146 12.4 Elektrokonvulzivní terapie ...........................146

8 / Bipolární afektivní porucha


12.5 Dalí terapeutické monosti ..........................147

12.5.1 Spánková deprivace ..........................147

12.5.2 Thyroxin ................................148

12.5.3 Transkraniální magnetická stimulace .................148

12.5.4 Omega-3 nenasycené mastné kyseliny ................148

12.5.5 Pramipexol ..............................148

12.5.6 Melatonin ...............................149

12.5.7 Stimulace nervus vagus ........................149

12.5.8 Doporučené postupy .........................149

13. Léčba smíené fáze .................................151

13.1 Obraz smíené epizody bipolární afektivní poruchy ..............151

13.1.1 Komorbidita u smíených epizod ...................152

13.1.2 Pohlavní rozdíly ............................153

13.2 Léčebné postupy ................................153

13.2.1 Účinnost léčby smíené epizody bipolární afektivní poruchy ....153 13.3 Závěr ......................................158

14. Rychlé cyklování léčba ..............................159

14.1 Farmaka uívaná během rychlého cyklování .................159

14.1.1 Kombinovaná léčba u rychlých cyklerů pravděpodobně

nezbytnost ...............................159

14.1.2 Lithium ................................160

14.1.3 Valproát ................................160

14.1.4 Lamotrigin ..............................161

14.1.5 Olanzapin ...............................161

14.1.6 Risperidon ...............................162

14.1.7 Quetiapin ...............................162

14.1.8 Aripiprazol ..............................162

14.1.9 Klozapin a topiramát .........................162

14.1.10 Nimodipin ...............................162

14.2 Antidepresivy navozené akcelerace nebo rychlé cyklování ..........163

14.3 Elektrokonvulzivní terapie ...........................163

15. Dlouhodobá a profylaktická léčba .........................165

15.1 Farmaka uívaná v dlouhodobé a profylaktické léčbě .............166

15.1.1 Lithium ................................166

15.1.2 Valproát ................................169

15.1.3 Lamotrigin ..............................170

15.1.4 Karbamazepin .............................171

15.2 Antipsychotika .................................172

15.2.1 Olanzapin ...............................172

15.2.2 Quetiapin ...............................172

15.2.3 Risperidon ...............................173

15.2.4 Ziprasidon ...............................173

15.2.5 Aripiprazol ..............................173

/ 9


15.3 Kombinace terapie ...............................173

15.4 Elektrokonvulzivní terapie (EKT) jako moná profylaxe ...........174

15.4.1 Profylaxe mánie ............................174

15.4.2 Profylaxe deprese ...........................175

15.4.3 Profylaxe přesmyků ..........................175

15.5 Monost výběru účinného stabilizátoru podle klinického profilu pacienta . . 176

15.5.1 Respondéři vůči lithiu .........................176

15.5.2 Respondéři vůči lamotriginu .....................176

15.5.3 Respondéři vůči olanzapinu ......................176

15.6 Rekurence u bipolární poruchy ........................177

15.6.1 Obecné zásady dlouhodobé léčby ...................177

15.6.2 Přehled účinnosti specifických psychoterapeutických přístupů

v prevenci BAP ............................178

15.7 Doporučené postupy ..............................178

15.7.1 Psychoterapeutické přístupy .....................180

16. Monosti psychoterapie bipolární afektivní poruchy ..............183

16.1 Východiska pro psychoterapii u BAP .....................184

16.1.1 Monitorování prodromů bipolární poruchy ..............184

16.1.2 Naruení sociálních zvyklostí .....................185

16.1.3 Emoce rodinných přísluníků .....................185

16.2 Psychoterapeutické přístupy ..........................185

16.3 Psychoedukace u BAP .............................186

16.4 Specifické psychoterapie u BAP ........................187

16.4.1 Kognitivní terapie ...........................188

16.4.2 Interpersonální terapie sociálních rytmů ...............189

16.4.3 Terapie zaměřená na rodinu ......................191

16.4.4 Monitorování prodromálních symptomů ...............191

16.4.5 Skupinová psychoedukace ......................192

16.4.6 Souhrn .................................193

16.5 Psychoterapeutická léčba manické epizody ..................194

16.6 Psychoterapeutická léčba depresivní epizody .................194

16.7 Udrovací léčba ................................195

17. Klinické vedení pacienta s bipolární poruchou ..................197

17.1 Psychiatrické vyetření .............................197

17.2 Zhodnocení nebezpečnosti pacienta pro něj samého a druhé a určení

formy léčby ...................................198

17.3 Vytvoření a udrení terapeutického spojenectví ................199

17.4 Sledování změn psychického stavu pacienta v průběhu léčby .........199

17.5 Edukace pacienta a jeho rodiny ........................200

17.6 Zlepení spolupráce (kompliance) v léčbě ...................200

17.7 Eliminace specifických stresorů ........................201

17.8 Spolupráce s pacientem na rozpoznání časných příznaků relapsu .......201

17.9 Zhodnocení funkčního naruení a jeho zvládání ...............202

10 / Bipolární afektivní porucha


17.10 Poznámky k farmakoterapii .........................202

17.10.1 Manické epizody ..........................202

17.10.2 Depresivní epizody .........................203

17.10.3 Rychlé cyklování ..........................203

17.10.4 Udrovací léčba ...........................204

Závěr .........................................205

Literatura ......................................207

/ 11


Ráda bych poděkovala doc. Jánu Prakovi, CSc., za uitečné rady a připomínky,

své rodině za trpělivost a pacientům za to, e s důvěrou přicházejí.

Dík také patří PhDr. Aleně Sojkové

za pečlivou práci při redakci a korekturách knihy.


ÚVOD

Pokud člověk onemocní bipolární afektivní poruchou, znamená to pro nějvětinou dlouhodobé břemeno, jeho tíi pociuje někdy méně, jindy více, ale v podstatě

je celoivotně znevýhodněn. Toto onemocnění má řadu variant. Klinický obrazonemocnění se u pacientů lií, různí pacienti trpí různými variantami průběhu. Navícběhem ivota pacienta se jednotlivé epizody mohou projevovat pokadé jinak. Pacient si

tak nemůe být jistý, jaká následující epizoda ho očekává, jak bude klinicky vypadat či

jak bude dlouhá. Někdy se bipolární afektivní porucha přirovnává k ivotu nahoupačce, to vak ale není zcela přesné, protoe pohyb houpačky je predikovatelný, a pokud

není sycen energií, ustává. Bipolární afektivní porucha je spíe jízdou na horské dráze.

Není tomu příli dlouho, kdy byla bipolární afektivní porucha vnímána jako relativně vzácné onemocnění s poměrně dobrou prognózou, pro které bylocharakteristické střídání období nepřiměřeně radostné nálady s depresivním útlumem azpomalením. Soudilo se, e se jedná o nemoc, která je rozpoznatelná a lze ji léčitdostupnými psychofarmaky. Dlouho převládal názor, e mezi atakami onemocnění jsou pacienti zcela beze zbytkových příznaků, respektive dle dřívějího pojetí choroby na ně neměli nárok; jestlie byla terapeuticky zvládnuta akutní ataka nemoci,očekávalo se od pacientů bezproblémové fungování i stoprocentní kognitivní výkon.

Moderní pojetí bipolární afektivní poruchy tyto předpoklady podstatně změnilo. Původní Kraepelinova koncepce remitujícího onemocnění, které se hojí beze zbytku, byla otřesena. Aktuálně jsou do okruhu bipolárního spektra nově zařazeny různéklinické varianty, smíené epizody i epizody s psychotickými příznaky, které jsou inkongruentní s náladou.

Mui i eny trpí bipolární afektivní poruchou stejně často. Původní celoivotní prevalence bipolární afektivní poruchy se vyhouplaz1%,cobylúdaj platný pro klasickou bipolární afektivní poruchu, na hodnotu 5 %, které zahrnují poruchytakzvaného irího spektra. Do irího spektra řadíme poruchy, které nesplňují kritéria velkých a čistých epizod, přesto jsou u nich zcela jasně vyjádřené znakyabnormální nálady. Řadíme sem hypománii, subdepresi, hyperthymní osobnost a smíenéstavy. Tyto poruchy tedy obohacují původní monolitickou koncepci na dvě formyporuchy bipolární afektivní poruchu prvního typu (BAP I) a bipolární afektivní poruchu druhého typu (BAP II). Pro bipolární afektivní poruchu prvního typu jsou příznačné depresivní epizody střídané plně vyjádřenými manickými epizodami (nebo vprůběhu ivota alespoň jednou), bipolární afektivní porucha druhého typu jecharakteristická výskytem depresivních epizod, které jsou střídány maximálně hypománií (plně vyjádřená mánie se nikdy nevyskytla). Je uitečné připomenout, e takto je porucha vedena v Diagnostickém a statistickém manuálu duevních poruch (DSM.IV), ne v mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). Přehled poruch bipolárního spektra je uveden v tabulce 1.

/ 13


Tab. 1 Poruchy bipolárního spektra dle DSM-IV

Porucha Manické a smíené

epizody

Hypomanické

epizody

Depresivní epizody

Bipolární porucha I Přítomnost jepodmínkou

Přítomnost je moná Přítomnost je moná

Bipolární porucha II Nevyskytuje se Přítomnost jepodmínkou

Přítomnost jepodmínkou

Cyklothymie Nevyskytuje se Přítomnost je moná Ne plně vyjádřená

depresivní epizoda

Klinický obraz bipolární afektivní poruchy je poměrně heterogenní, současnákoncepce dvou typů bipolární poruchy je výsledek konsenzu, není vyloučeno, e vbudoucnosti dojde k dalímu zpřesňování, eventuálně drobení diagnostického pohledu.

Pro ilustraci předkládá tabulka 2 návrh jiného členění bipolární afektivní poruchy.

Tab. 2 Návrh esti podtypů poruch bipolárního spektra dle Younga a Klermana (Young

a Klerman, 1992)

Typ Charakteristika

Bipolární porucha I Depresivní epizody s plně vyjádřenýmimanickými epizodami

Bipolární porucha II Hypománie a depresivní epizody

Bipolární porucha III Hypománie a depresivní příznaky

Bipolární porucha IV Porucha nálady sekundární k tělesnénemoci nebo poití léků

Bipolární porucha V Depresivní epizody s bipolární poruchou

v příbuzenstvu

Bipolární porucha VI Unipolární mánie Zlepení povědomí o bipolární afektivní porue a pečlivějí diagnostika odhalilypoměrně častý nástup onemocnění v dětství a adolescenci, co bylo také dřívepovaováno za spíe raritní.

V léčbě bipolární afektivní poruchy má stále výhradní postavení lithium. Nicméně

s rozířením bipolární afektivní poruchy o dalí klinické varianty se v dlouhodobé

léčbě zvlátě monoterapie lithiem ukazuje jako stále méně úspěná. Klinická praxe je

nucena zvát na pomoc dalí stabilizátory nálady, antipsychotika druhé generace

a věnovat pozornost nefarmakologickým psychoterapeutickým intervencím.Ukazuje se, e právě kombinace farmakologických a psychoterapeutických přístupů by

mohla být cestou, jak zvládat toto onemocnění, které je chronické, zneschopňující

a výrazně naruuje psychosociální fungování. Bipolární afektivní porucha omezuje

nejen nemocného, ale má negativní dopad i na osoby z jeho okolí.

14 / Bipolární afektivní porucha


1. BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA

V HISTORICKÉM KONTEXTU

1.1 ARETAEUS

Stavy ztřetěného blouznění, které je provázeno povznesenou a bujarounáladou, byly známy ji ve starověkém Řecku. Termín mánie poprvé pouil Soranus

v prvním století před naím letopočtem. Dále poukázal na to, e mánie jsou někdy

střídány stavy tzv. melancholie, při ní pacienti pociují nepřetritou únavu, slabost,

jsou smutní a cítí beznaděj. Soranus také poprvé popsal situaci, kdy pacienti současně

pociují hněv i radost stav, který dnes označujeme termínem smíená fáze.

Vztah mezi dvěma hlavními náladami (mánií a melancholií) přesněji vyjádřilAretaeus z Kappadokie (v roce 150 n. l.): Zdá se mi, e melancholie vdy předcházímánii a stává se tak její součástí. Popsal euforickou mánii tak, jak ji zná současnápsychiatrie: Má sice mnoho forem, ale jedná se o jedno onemocnění. Pacienti jsou hraví, veselí, smějí se, tančí dnem i nocí, domnívají se, e dokáí cokoli. Ve je u nich korunováno pocitem nekonečného vítězství. Věří, e jsou výjimeční v astronomii,filozofii i poezii.

Aretaeus popsal i závanějí psychotickou mánii: Pacienti mohou být vzruení, podezřívaví a podrádění. Mohou zostřeně vnímat zvuky, slyet hlasy nebo bzukot, mít zrakové halucinace, divné sny, nezvladatelnou sexuální touhu, mohou snadno dostat vztek, nakonec naprosto zeílet, ječet, zabít své oetřovatele nebo násilí obrátit proti sobě a zabít se sami.

Jeho pozornosti neunikly ani sekundární osobnostní změny (někdy mylněposuzované jako primární poruchy osobnosti): Mají sklon bez váhání měnit své názory, stát se jednodue myslícími nebo naopak oduevnělými, úzkoprsými, konzervativními nebo lehce nekonvenčními, velkorysými a tědrými, ne z podstaty své due, ale zvrtkavosti nemoci.

Svůj brilantní pozorovací talent dále potvrdil tím, e charakterizoval mánii jako onemocnění mladých a dospívajících muů občas náchylných k opilství,chlípnostem a smilstvu.

Dnes bychom zřejmě tyto mladíky zařadili mezi hyperthymní nebo cyklothymní osobnosti.

/ 15

+


1.2 FARLET A BAILLARGER

Souvislost mezi mánií a melancholií byla znovuobjevena o sedmnáct staletí

později Farletem (Farlet, 1854), který popsal cirkulující mánii, a Baillargerem

(Baillarger, 1854), který poprvé publikoval mánii dvojí formy. To bylo moné

pouze díky tomu, e v Paříi během 18. století dolo k jisté humanizaci péče oduevně nemocné, při ní byla prováděna pečlivá klinická pozorování a vedeny podrobné

chorobopisy. Bourgeois a Marneros (2000) doplnili Farletovu koncepcipovimnutím, e ataka onemocnění je obvykle střídána lucidními intervaly (dnesbezpříznaková období), ale čím je střídání častějí a lucidní intervaly kratí, tím je prognózaonemocnění závanějí.

Pokračování humanizačních reforem v Evropě v průběhu 19. století učinilo z dříve

neléčené mánie či melancholie onemocnění s lepí prognózou.

1.3 KRAEPELIN

Kraepelinovým (1921) jedinečným přínosem světové psychiatrii nebylo ani

tak to, e sloučil melancholii a mánii v jednu nozologickou jednotku, ale předevím

to, e utvořil metodologické zásady pozorování. Stanovil následující principyvalidního sledování:

1. různé formy onemocnění mají společnou dědičnost funkce rodinné agregace

(sledování výskytu deprese v rodinách, kde byli maničtí pacienti, a naopak), 2. četnost přesmyků z mánie do deprese a naopak v podmínkách dlouhodobéhosledování, 3. superponované epizody, které jsou v rozporu s osobností pacienta (nástup mánie

u pacienta s depresivním temperamentem a naopak), 4. depresivní i manické rysy mohou být současně přítomny v jedné epizodě(smíené fáze), 5. ve větině případů periodický průběh onemocnění. Tyto principy mu umonily vytvořit koncepci maniodepresivního ílenství, kteránemusela být pro jeho vrstevníky úplně přijatelná. Její problematičnost tkvěla vasymetrii. Kraepelin pracoval s velmi irokou a klinicky heterogenní maniodepresivní skupinou a se skupinou depresivních nemocných (dnes unipolární deprese), která nemá protipól. 16 / Bipolární afektivní porucha SOUČASNOST UNIPOLÁRNÍ A BIPOLÁRNÍ

KONCEPT

Zhruba od poloviny minulého století, se ujal názor, e depresivní porucha

bez epizod mánie nebo hypománie (unipolární deprese) se významně lií oddepresivní poruchy, která nastupuje v mladím věku a při ní se tyto epizody vyskytují(biolární deprese). Hlavní rozdíly mezi unipolární a bipolární depresí jsou uvedeny

v tabulce 3.

Tab. 3 Rozdílné charakteristiky bipolární a unipolární deprese (dle Herman et al., 2003)

Bipolární Unipolární

anamnéza mánie/hypománie ano ne

poměr pohlaví 1 : 1 eny > mui

věk nástupu onemocnění dospívající 1320, 2030 let kolem 30., 40., 50. roku

věku

poporodní epizoda často méně často

vnik epizody často pozvolný náhlý, zákeřný

trvání epizod 36 měsíců 312 měsíců

psychomotorická aktivita retardace > agitovanost agitovanost > retardace

spánek hypersomnie > insomnie insomnie > hypersomnie

rodinná anamnéza

bipolární deprese spíe ano spíe ne

unipolární deprese spíe ano spíe ano

odpověď na psychofarmaka

antidepresiva indukují hypománii/mánii indukují hypománii/mánie

vzácně

soli lithia akutní antidepresivní afekt obecně bez efektu

Ačkoli jsou unipolární a bipolární deprese rozliitelné klinicky, podle rodinných

anamnéz, dle odezvy na psychofarmaka, začínají se v posledních letech objevovat

oblasti, kde se tyto jednotky překrývají a mohou být označeny jako pseudounipolární.

Výjimkou nejsou depresivní pacienti, kteří zaili velmi krátkou hypomanickou

epizodu, tak jak ji popisuje Angst (1995). Podle Vědeckých diagnostických kritérií

(Research Diagnostic Criteria RDC, 1978) postačují dva dny trvajících příznaků

pro pravděpodobnou diagnózu hypománie, pro definitivní sedm dní a dlediagnostického a statitistického manuálu (DSM-IV) čtyři dny.

Kromě toho 1020 % pacientů s depresivní poruchou v průběhu následujících let

proije hypomanickou nebo manickou epizodu, a měli by tudí být reklasifikováni na

bipolární poruchu typu I nebo typu II. Jestlie k tomuto případu dojde, stává se tak

průměrně estý měsíc po první depresivní epizodě v ivotě.

Bipolární afektivní porucha v historickém kontextu / 17




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist