načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Biopsie sentinelové uzliny – Čestmír Neoral; Tomáš Bohanes

Biopsie sentinelové uzliny

Elektronická kniha: Biopsie sentinelové uzliny
Autor: Čestmír Neoral; Tomáš Bohanes

Kolektivní monografie se věnuje problematice a výzkumu uzlin, zejména sentinelové uzlině. Její vyšetření pomůže zpřesnit stadium onkologického onemocnění a následnou chirurgickou ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  270
+
-
9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Galén
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 141
Rozměr: 29 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Galén, 2012
ISBN: 978-80-726-2882-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kolektivní monografie se věnuje problematice a výzkumu uzlin, zejména sentinelové uzlině. Její vyšetření pomůže zpřesnit stadium onkologického onemocnění a následnou chirurgickou léčbu.

Popis nakladatele

Dominantní metodou současné onkochirurgie v oblasti solidních nádorů je jejich kompletní chirurgické odstranění. Operační metody jsou detailně propracované a standardizované. Současně s tím se chirurgie neustále vyvíjí, zkvalitňuje a využívá všech možností, které vedou k co nejmenšímu poškození pacienta.

Jednou z významně se rozvíjejících oblastí je i vyšetřování tzv. sentinelové uzliny. Její detekce, následný odběr a vyšetření samo sice nedokážou přispět k výslednému efektu operace, alespoň však mohou zpřesnit stadium onemocnění, a tím napomoci rozhodování o smysluplné komplexní onkochirurgické terapii. Pro chirurga i pacienta je důležité, že metoda přispívá k výběru optimálního postupu a nejnutnějšího rozsahu operace, z nichž bude nemocný profitovat.

Snahou autorů této monografie je poskytnout čtenářům přehledně zpracovaný soubor současných znalostí a zkušeností pro snadnější orientaci v popisované problematice.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Čestmír Neoral; Tomáš Bohanes - další tituly autora:
Biopsie sentinelové uzliny Biopsie sentinelové uzliny
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

BIOPSIE

SENTINELOVÉ

UZLINY

Čestmír Neoral, Tomáš Bohanes et al.

GALÉN

Vydání podpořily společnosti

Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Galén Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5 www.galen.cz © Galén, 2012 BIOPSIE SENTINELOVÉ UZLINY

Čestmír Neoral, Tomáš Bohanes et al.

GALÉN


Čestmír Neoral, Tomáš Bohanes et al.

BIOPSIE SENTINELOVÉ UZLINY

První vydání v elektronické verzi

Vydalo nakladatelství Galén, Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5

Editor PhDr. Lubomír Houdek

Šéfredaktorka PhDr. Soňa Dernerová

Odpovědná redaktorka Ing. Barbora Bartíková

Ilustrace Martin Škarda

Dokumentace z archivu autorů

Sazba Milena Honců, Galén

Určeno odborné veřejnosti

G 321011

Všechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani žádná její část nesmějí být reprodukovány, uchovávány v rešeršním systému nebo

přenášeny jakýmkoli způsobem (včetně mechanického, elektronického, fotografického či jiného

záznamu) bez písemného souhlasu nakladatelství.

Pořadatelé, autoři i nakladatel vynaložili značné úsilí, aby informace o léčivech odpovídaly stavu znalostí

v době zpracování díla. Nakladatel za ně nenese odpovědnost a doporučuje řídit se údaji o doporučeném

dávkování a kontraindikacích uvedených výrobci v příbalovém letáku příslušného léčivého přípravku.

Týká se to především přípravků vzácněji používaných nebo nově uváděných na trh. V textu jsou

používány ochranné obchodní známky léků a dalších produktů. Absence symbolů ochranných známek

(

®

,

TM

ap.) neznamená, že jde o nechráněné názvy a značky.

© Galén, 2012

ISBN 978-80-7262-904-6 (PDF)

ISBN 978-80-7262-905-3 (PDF pro čtečky)

Hlavní autoři a pořadatelé

doc. MUDr. Čestmír Neoral, CSc.

I. chirurgická klinika LF UP a FN, Olomouc

MUDr. Tomáš Bohanes, Ph.D.

I. chirurgická klinika LF UP a FN, Olomouc

Recenzenti

prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc.

Chirurgická klinika LF MU a FN, Brno

MUDr. Pavel Jandík, Ph.D.

Chirurgická klinika LF UK a FN, Hradec Králové


Hlavní autoři a pořadatelé doc. MUDr. Čestmír Neoral, CSc. I. chirurgická klinika LF UP a FN, Olomouc

Autorský kolektiv

MUDr. Tomáš Bohanes, Ph.D.

I. chirurgická klinika LF UP a FN, Olomouc Autoři MUDr. Kamil Belej, Ph.D., FEBU Ústřední vojenská nemocnice, urologické oddělení, Praha doc. MUDr. Vuk Fait, CSc. Masarykův onkologický ústav, oddělení chirurgické onkologie, Brno MUDr. Jiří Gatěk, PhD. Nemocnice Atlas, chirurgické oddělení, Zlín MUDr. Vojtěch Chrenko, CSc. Masarykův onkologický ústav, oddělení chirurgické onkologie, Brno prof. MUDr. Jiří Klein, Ph.D., FETCS Krajská nemocnice T. Bati, chirurgické oddělení, Zlín doc. MUDr. Pavel Koranda, Ph.D. Klinika nukleární medicíny LF UP a FN, Olomouc

MUDr. Eva Krejčí

Masarykův onkologický ústav, oddělení patologie,

Brno

MUDr. Lubor Mrzena, Ph.D.

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku

1. LF UK a FNM, Praha

MUDr. Darja Papírková

Masarykův onkologický ústav, oddělení nukleární

medicíny, Brno

prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D.

Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN,

Olomouc

prof. MUDr. Ivo Stárek, CSc.

Otorinolaryngologická klinika LF UP a FN, Olomouc

doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D.

Chirurgická klinika 1. LF UK a FTNsP, Praha

Autorský kolektiv .........................................................5

PředmluvA ....................................................................11

Úvod ...........................................................................13

Tomáš Bohanes, Čestmír Neoral

1. Historie metody ............................................15

Tomáš Bohanes

2. PrinciP A klinický doPAd

bioPsie sentinelové uzliny ...........................17

2.1. Princip sentinelové uzliny a jeho přínos

pro klinickou praxi ..........................................17

Tomáš Bohanes, Jiří Gatěk

2.2. Obecná metodika identifikace

sentinelové uzliny ............................................18

Tomáš Bohanes, Pavel Koranda, Jiří Gatěk

2.3. Dopad koncepce sentinelové uzliny

na histopatologické vyšetření uzlin .............21

Tomáš Bohanes, Jiří Gatěk

Imunohistochemické techniky ..................23

Genová analýza .............................................24

Víceparametrická průtoková

cytometrie .....................................................25

2.4. Dopad mikrometastatického postižení

uzlin na staging tumorů .................................26

Tomáš Bohanes, Jiří Gatěk

2.5. Látky používané k identifikaci

sentinelové uzliny ............................................27

Tomáš Bohanes, Pavel Koranda

2.5.1. Lymfotropní barviva ....................................27

2.5.2. Radiofarmaka a ostatní fyzikálně

detekované látky ...........................................28

2.5.3. Specifika detekce sentinelové uzliny

pomocí radionuklidu ...................................30

2.6. Význam klinické praxe při identifikaci

sentinelové uzliny ............................................34

Jiří Gatěk

obsAH

3. bioPsie sentinelové uzliny

u nádorů jednotlivýcH orgánů ...................35

3.1. Biopsie sentinelové uzliny

u kožních nádorů .............................................35

Vuk Fait, Vojtěch Chrenko, Jiří Gatěk,

Eva Krejčí, Darja Papírková

3.1.1. Chirurgická problematika

kožních nádorů .............................................35

3.1.2. Kožní nádory mimo melanom ...................35

3.1.3. Maligní melanom .........................................35

3.1.3.1. Definice ..........................................................35

3.1.3.2. Epidemiologie ...............................................36

3.1.3.3. Etiologické faktory .......................................36

3.1.3.4. Symptomy nemoci .......................................36

3.1.3.5. Diagnostika ...................................................36

3.1.3.6. Morfologie a klinické typy ..........................39

3.1.3.7. Staging ...........................................................39

3.1.3.8. Terapie ...........................................................40

Primární nádor .............................................40

Regionální uzliny ..........................................41

Vzdálené metastázy a relapsy .....................42

Nechirurgické metody léčby .......................43

Perspektivy vývoje terapie ...........................45

3.1.3.9. Prognóza ........................................................45

3.1.4. Lymfatické metastazování a koncept

sentinelové uzliny .........................................45

3.1.4.1. Metodika vyhledávání sentinelové uzliny

u maligního melanomu ...............................46

Indikace biopsie sentinelové uzliny ...........46

Lymfoscintigrafie ..........................................46

Chirurgická fáze ...........................................47

3.1.4.2. Lokalizace sentinelových uzlin ...................47

Vyhledávání sentinelové uzliny pomocí

barviva ...........................................................47

Vyhledávání pomocí radionavigace ...........48

Vyhledávání kombinací metod ...................48

3.1.4.3. Patologické zpracování ................................48

Standardní technika .....................................48

Nadstandardní a experimentální

metody ...........................................................49

Hodnocení výsledků a klinický dopad ......50 BIOPSIE SENTINELOVÉ UZLINY

Doporučení pro praxi ..................................50

3.1.5. Vlastní zkušenosti ........................................50

3.1.5.1. Historie zavádění metodiky do praxe .......51

3.1.5.2. Pravděpodobnost nálezu

sentinelové uzliny .........................................52

3.1.5.3. Pravděpodobnost postižení

sentinelové uzliny .........................................52

3.1.5.4. Pravděpodobnost postižení dalších uzlin

ve spádové oblasti .........................................52

3.1.5.5. Bezpříznakové období

a přežití pacientů ..........................................53

3.1.5.6. Falešná negativita .........................................53

Důvody falešně negativních nálezů ...........53

3.1.5.7. Zvláštní nálezy ..............................................55

3.1.5.8. Komplikace ...................................................55

3.1.6. Diskuse ..........................................................55

3.1.7. Závěr ..............................................................56

3.2. Biopsie sentinelové uzliny

u karcinomu prsu .............................................59

Jiří Gatěk

3.2.1. Lymfatický systém prsu ..............................59

3.2.1.1. Anatomie lymfatických cest prsu ..............59

3.2.1.2. Metastatické šíření nádoru do

lymfatických uzlin u karcinomu prsu .......60

3.2.1.3. Předoperační detekce metastáz

v lymfatických uzlinách ...............................61

3.2.1.4. Histopatologické vyšetření

lymfatických uzlin u karcinomu prsu .......61

3.2.2. Standardní lymfadenektomie

u karcinomu prsu .........................................62

3.2.2.1. Význam disekce axily v určení stadia

a prognózy onemocnění ..............................62

3.2.2.2. Terapeutický význam disekce

axilárních uzlin .............................................62

3.2.2.3. Význam disekce axily v lokoregionální

kontrole onemocnění ...................................63

3.2.2.4. Technika lymfadenektomie

axilárních uzlin I. a II. etáže ........................63

3.2.2.5. Komplikace axilární lymfadenektomie ....64 3.2.2.6. Chirurgie parasternálních uzlin ................64

3.2.3. Historie využití metody biopsie

sentinelové uzliny .........................................64

3.2.4. Identifikace a biopsie sentinelové uzliny ....65 3.2.4.1. Značení sentinelové uzliny

pomocí barviva .............................................65

3.2.4.2. Lymfoscintigrafie u karcinomu prsu ..........65

3.2.4.3. Identifikace sentinelové uzliny pomocí

značeného koloidu .......................................66

3.2.4.4. Kombinace obou metod značení

sentinelové uzliny .........................................67

3.2.4.5. Operační technika sentinelové uzliny .......67

3.2.4.6. Chirurgie parasternální

sentinelové uzliny .........................................68

3.2.4.7. Sentinelová uzlina a duktální karcinom

in situ ..............................................................69

3.2.4.8. Sentinelová uzlina a neoadjuvance ............69

3.2.4.9. Sentinelová uzlina a mužský karcinom ....70

3.2.4.10. Komplikace biopsie sentinelové uzliny .....71

3.2.5. Klinický význam metody biopsie

sentinelové uzliny u karcinomu prsu .........71

3.2.5.1. Současný pohled na postavení

sentinelové uzliny .........................................71

3.2.5.2. Dlouhodobé sledování pacientů

s negativními sentinelovými uzlinami

bez následné disekce axily ...........................72

3.2.5.3. Falešně negativní uzliny ..............................72

3.2.5.4. Sentinelová uzlina a mikrometastázy .......73

3.2.5.5. Kontraindikace použití sentinelové

uzliny u karcinomu prsu .............................74

3.2.6. Závěr ..............................................................74

3.3. Biopsie sentinelové uzliny

u gynekologických nádorů .............................77

Radovan Pilka, Pavel Koranda

3.3.1. Nádory vulvy ................................................77

3.3.1.1. Lymfatická drenáž vulvy..............................77

3.3.1.2. Standardní lymfadenektomie .....................78

3.3.1.3. Historie využití metody biopsie

sentinelové uzliny .........................................78

3.3.1.4. Metodika provedení .....................................78

3.3.1.5. Klinický význam ...........................................79

3.3.2. Biopsie sentinelové uzliny

u nádorů hrdla děložního ...........................82

3.3.2.1. Lymfatická drenáž hrdla děložního ...........82

3.3.2.2. Standardní lymfadenektomie .....................82

3.3.2.3. Historie využití metody biopsie

sentinelové uzliny .........................................82

3.3.2.4. Metodika provedení .....................................83

3.3.2.5. Klinický význam ...........................................83

3.3.3. Biopsie sentinelové uzliny

u nádorů těla děložního ...............................86

3.3.3.1. Lymfatická drenáž těla děložního ..............86

3.3.3.2. Standardní lymfadenektomie .....................86

3.3.3.3. Historie využití metody biopsie

sentinelové uzliny .........................................87

3.3.3.4. Metodika provedení .....................................88

3.3.3.5. Klinický význam ...........................................88

3.4. Biopsie sentinelové uzliny

u urologických nádorů ....................................89

Kamil Belej

3.4.1. Karcinom ledviny .........................................89

3.4.1.1. Klinické poznámky ......................................89

Patofyziologie postižení uzlin .....................89

Regionální uzliny – N klasifikace ...............90

3.4.1.2. Diagnostika ...................................................90

3.4.1.3. Postup při lymfadenektomii .......................90 Obsah 9 3.4.2. Karcinom močového měchýře ....................91

3.4.2.1. Klinické poznámky ......................................91

Patofyziologie postižení uzlin .....................91

Regionální uzliny – N klasifikace ...............91

3.4.2.2. Diagnostika ...................................................91

3.4.2.3. Postup při lymfadenektomii .......................91

3.4.3. Karcinom prostaty ........................................93

3.4.3.1. Klinické poznámky ......................................93

Patofyziologie postižení uzlin .....................93

Regionální uzliny – N klasifikace ...............94

3.4.3.2. Diagnostika ...................................................94

3.4.3.3. Postup při lymfadenektomii .......................94

3.4.4. Karcinom penisu ..........................................95

3.4.4.1. Klinické poznámky ......................................95

Patofyziologie postižení uzlin .....................95

Regionální uzliny – N klasifikace ...............95

3.4.4.2. Diagnostika ...................................................96

3.4.4.3. Postup při lymfadenektomii .......................96

3.4.5. Karcinom varlete ..........................................97

3.4.5.1. Klinické poznámky ......................................97

Patofyziologie postižení uzlin .....................97

Regionální uzliny – N klasifikace ...............98

3.4.5.2. Diagnostika ...................................................98

3.4.5.3. Postup při lymfadenektomii .......................98

3.5. Biopsie sentinelové uzliny

u nádorů plic .....................................................99

Jiří Klein, Tomáš Bohanes

3.5.1. Lymfatická drenáž plíce ...............................99

3.5.2. Standardní lymfadenektomie

u plicních resekcí ..........................................99

Systematický sampling ............................. 100

Systematická mediastinální

lymfadenektomie ....................................... 101

Lobárně-specifická lymfadenektomie .... 102

3.5.3. Historie užití biopsie sentinelové uzliny

u karcinomu plic ........................................ 102

3.5.4. Metodika..................................................... 102

3.5.5. Klinický význam ....................................... 103

3.6. Biopsie sentinelové uzliny

u nádorů jícnu ............................................... 105

Čestmír Neoral, Tomáš Bohanes

3.6.1. Úvod ............................................................ 105

3.6.2. Lymfatická drenáž jícnu ........................... 106

3.6.2.1. Anatomie ................................................... 106

3.6.2.2. Metastázy lymfatických uzlin

karcinomu jícnu......................................... 106

3.6.3. Význam a rozsah lymfadenektomie ........ 106

3.6.3.1. Používané techniky lymfadenektomie .... 106

3.6.3.2. Vlastní postup při lymfadenektomii ....... 107

3.6.3.3. Klinický význam lymfadenektomie ........ 107

3.6.4. Detekce sentinelové uzliny ....................... 108

3.6.4.1. Detekce pomocí barviva ........................... 108

3.6.4.2. Detekce pomocí radionuklidu ................. 108

3.6.4.3. Způsob odběru sentinelové uzliny .......... 109

3.6.4.4. Mikrometastázy karcinomu jícnu

v lymfatických uzlinách

z pohledu patologa .................................... 109

3.6.5. Klinický význam ........................................ 110

3.7. Biopsie sentinelové uzliny

u nádorů žaludku .......................................... 111

Jaromír Šimša

3.7.1. Úvod ............................................................ 111

3.7.2. Lymfatický systém žaludku ...................... 112

3.7.3. Význam a rozsah lymfadenektomie ........ 113

3.7.4. Detekce sentinelové uzliny ....................... 114

3.7.5. Závěr ........................................................... 116

3.8. Biopsie sentinelové uzliny

u kolorektálních nádorů ............................. 117

Tomáš Bohanes, Jiří Gatěk

3.8.1. Lymfatická drenáž tlustého střeva

a rekta .......................................................... 117

3.8.2. Standardní lymfadenektomie .................. 117

3.8.3. Historie využití metody biopsie

sentinelové uzliny u kolorektálního

karcinomu .................................................. 119

3.8.4. Metodika provedení .................................. 119

3.8.5. Klinický význam ........................................ 120

3.9. Biopsie sentinelové uzliny

u nádorů hlavy a krku .................................. 122

Ivo Stárek, Lubor Mrzena, Pavel Koranda

3.9.1. Problematika preventivních blokových

disekcí u nádorů hlavy a krku.................. 122

3.9.2. Historie biopsie sentinelové uzliny

u nádorů hlavy a krku ............................... 122

3.9.3. Klinická anatomie lymfatických uzlin

hlavy a krku ................................................ 122

3.9.4. Metodika biopsie sentinelové uzliny

u nádorů hlavy a krku ............................... 123

3.9.4.1. Volba vhodného indikátoru ..................... 123

3.9.4.2. Aplikace indikátoru u nádorů

hlavy a krku ................................................ 125

3.9.4.3. Peroperační identifikace sentinelových

uzlin u karcinomů hlavy a krku ............... 125

3.9.5. Současný stav biopsie sentinelové uzliny

u karcinomů hlavy a krku ........................ 126

3.9.6. Současný význam a perspektivy

biopsie sentinelových uzlin

u nádorů hlavy a krku ............................... 128

3.9.7. Závěr ........................................................... 128

3.10. Biopsie sentinelové uzliny

u nádorů štítné žlázy .................................... 130

Tomáš Bohanes

3.10.1. Lymfatická drenáž štítné žlázy ................. 130 BIOPSIE SENTINELOVÉ UZLINY 3.10.2. Specifika nádorů štítné žlázy

a klasická lymfadenektomie ..................... 130

3.10.3. Historie metody ......................................... 130

3.10.4. Metodika provedení .................................. 130

3.10.5. Klinický význam ........................................ 131

Závěr ......................................................................133

summAry .......................................................................135

ZkrAtky ...................................................................137

rejstřík ..................................................................139

PředmluvA

Tato kniha vychází v době, kdy stále ještě platí, že dominantní metodou s možností dosáhnout i úplného vyléčení solidních nádorů je jejich kompletní chirurgické odstranění. Většina operačních metod je detailně propracovaná a standardizovaná. Navzdory tomu se chirurgové snaží svůj přínos k léčbě neustále zkvalitňovat a pátrají po dalších možnostech, které by mohly přispět k jejímu úspěchu. Jednou z oblastí, v poslední době významně se rozvíjejících, je i vyšetřování tzv. sentinelové uzliny. Její detekce, následný odběr a vyšetření samo sice nedokážou přispět k výslednému efektu operace, alespoň však mohou zpřesnit stadium onemocnění a tím napomoci rozhodování o smysluplné komplexní onkochirurgické terapii. Pro chirurga i pacienta je důležité, že metoda přispívá k výběru optimálního postupu a nejnutnějšího

rozsahu operace, z nichž bude nemocný profitovat.

Volba rozsahu operace ve smyslu její minimalizace se

v poslední době uplatňuje zejména u žen při terapii

karcinomu prsu, kde našlo vyšetřování sentinelové uz

liny své první uplatnění v klinické praxi, podobně jako

u léčby melanoblastomů kůže. Proto je těmto onemoc

něním v knize věnován větší prostor. Předpokládáme,

že odborně fundovaný čtenář si sám vytvoří názor,

u kterých dalších onemocnění má metoda opravdový

klinický význam a u kterých byla součástí klinických

studií a neovlivní protokol léčby. Vzhledem k tomu, že

v posledních letech se vyšetřování sentinelové uzliny

věnuje zvýšená pozornost, snahou autorů knihy je na

pomoci lékařům nejen operačních oborů ke snadnější

orientaci v problematice.

Čestmír Neoral



Úvod

Obecným trendem současné onkochirurgie je odstranění nádorem postižených struktur při současně co nejmenším funkčním poškození operovaných orgánů a struktur; tedy jak odstranění postiženého orgánu či jeho části, tak i dalších tkání, které obsahují nádorové metastázy. Nádorovou metastázou přitom rozumíme novotvar, vznikající druhotně celulární embolií a nesouvisející s prvotním nádorovým ložiskem

(1)

.

Pozorování výskytu typických uzlinových metastáz u jednotlivých typů nádorů vedlo v 19. století k vytvoření tzv. lokoregionální koncepce, spojené především se jménem Rudolfa Wirchova. Na základě této koncepce se součástí operačního výkonu prováděného pro solidní tumor stalo nejen odstranění samotné primární tumorózní léze, ale také odpovídajících spádových lymfatických uzlin. Koncepce vycházela totiž z předpokladu, že rozsah lymfadenektomie rozhoduje, spolu s rozsahem resekce postižené tkáně, největší měrou o osudu nemocného. Tato tendence vedla ke značně extenzivním resekčním výkonům, mnohdy mutilujícím (např. radikální mastektomie dle Halsteda). Jak se však ukázalo, extenzivita výkonu nevedla k výraznému

zlepšení výsledků resekční léčby.

V 50. letech minulého století byla přijata koncepce

chápání maligního nádoru jako systémového onemoc

nění. Mnohé nádory metastazují již při počtu buněk

řádově 10

5

, zatímco nejmenší diagnostikovatelné

nádory o průměru 0,5 cm mají řádově asi 10

9

buněk.

Nemetastazuje pouze karcinom in situ (preinvazivní karcinom), který ještě nepřesahuje bazální membránu. Z toho vyplývá, že prakticky každý detekovatelný zhoubný nádor je nutné považovat již za potenciálně systémové onemocnění

(2)

. Na základě tohoto před

pokladu nastal určitý ústup od radikality resekčních výkonů ve smyslu omezení rozsahu lymfadenektomie, jelikož se ukázalo, že o přežívání pacienta rozhoduje vzdálená diseminace. Proto byla pozornost upřena na systémovou léčbu malignit. Lymfadenektomie tím ale svůj význam zcela neztratila.

Z terapeutického hlediska si lymfadenektomie

svůj význam ponechává zejména u radio- a chemorezistentních nádorů (melanom), i když je jednoznačně indikována pouze při prokázaném postižení

lymfatických uzlin. Neindikovaná disekce nejenom

neprodlouží přežívání či období bez známek choroby,

ale dokonce může výrazně zhoršit kvalitu života

(2)

.

Lymfadenektomie má však hlavně význam diagnos

ticko-prognostický. Lymfatické uzliny jsou totiž

u většiny solidních tumorů nejčastějším a mnohdy

i jediným sídlem metastáz. Třebaže je nutné připus

tit též možnost primární hematogenní diseminace,

řada studií prokázala zásadní prognostický význam

metastatického postižení lymfatických uzlin. To je

také současný pohled na význam lymfatických uzlin

při léčbě nádorových onemocnění. Na uzliny nepo

hlížíme jako na aktivní filtr, ale spíše jako na pasivní

ukazatel pokročilosti onemocnění

(3)

. Přítomnost či

nepřítomnost lymfatických metastáz se u mnoha

nádorů stala nejdůležitějším indikačním kritériem

k nasazení adjuvantní systémové léčby

(4)

.

Základní prognostickou škálou, která je využí

vána v současné době u všech solidních malignit, je

klasifikace TNM (tumor, node, metastasis). V této

klasifikaci znamená T velikost, lokalizaci a rozsah

tumoru, N postižení uzlin a M přítomnost či nepří

tomnost vzdálených metastáz. Právě parametr N má

zásadní prognostický význam. Radikální odstranění

postiženého orgánu je v současné době stále jedinou

léčebnou metodou, která může nemocným dát naději

na dlouhodobé přežití. To však platí pouze v počáteč

ních stadiích nemoci. Na příkladu nemalobuněčného

plicního karcinomu (NSCLC), který v našich zemích

představuje asi 80 % všech případů plicního karcinomu,

je význam parametru N dobře vidět. Zatímco pětileté

přežití ve stadiu I se pohybuje mezi 50–80 % (70–80 %

pro T1 N0 M0 a 50–60 % pro T2 N0 M0), ve stadiu II

(T1–2 N1 M0, T3 N0 M0) je pak již pouze 40–50 %

(5)

.

Ve vyšších stadiích nejenom dále zásadně klesá pravdě

podobnost pětiletého přežití, ale hlavně již zde samotná

chirurgická terapie přežití neprodlužuje, což indikuje

buď multimodální léčebnou strategii (zpravidla pro

stadium IIIa)

(6)

, nebo pouze paliativní onkologickou

léčbu

(7)

. Správné stanovení parametru N má tedy nejen

zásadní význam pro indikaci odpovídajícího terapeu

tického postupu, ale také pro zhodnocení prognózy

přežití nemocného. ÚVOD

Přesné zjištění stavu postižení lymfatického systému

je jedním z účelů operačního zákroku, při němž jsou standardně odstraňovány spádové lymfatické uzliny spolu s částí orgánu či celým orgánem postiženým primárním tumorem. Orientační zhodnocení postižení provádí již chirurg na základě makroskopického stavu lymfatických uzlin, ale konečné slovo patří patologovi, který na základě mikroskopického vyšetření odebraných uzlin vyslovuje konečný verdikt. Přesnost jeho závěru do značné míry závisí již na prvním kroku, tedy chirurgické lymfadenektomii, zejména na jejím rozsahu.

Nejpřesnější zhodnocení stavu postižení lymfa

tických uzlin lze pochopitelně provést při odstranění všech spádových uzlin. Obtížnost tohoto úkolu se ovšem značně liší podle orgánu postiženého primárním tumorem. V případě kolektomie je v podstatě lymfadenektomie prováděna již jako součást vlastní resekce, zatímco u plicní resekce je případná radikální lymfadenektomie poměrně extenzivní, prodlužuje délku výkonu a zvyšuje riziko komplikací. Proto byly v průběhu vývoje jednotlivých operačních metod stanoveny rozsahy lymfadenektomie, které se v konkrétním případě považují za dostatečné a přitom zvyšují náročnost a rizikovost výkonu jen minimálně. V případě karcinomu prsu se rozsah nutné lymfadenektomie ustálil na odstranění uzlin I. a II. etáže, zatímco při disekci uzlin III. etáže již výrazně vzrůstá množství komplikací, zejména lymfedému

(8,9)

. Při disekci by mělo

být odstraněno nejméně 10 uzlin, jelikož při tomto počtu je riziko falešně negativního nálezu minimální

(10)

.

Naproti tomu u některých jiných tumorů je rozsah nutné lymfadenektomie stále předmětem diskuse; typickým příkladem je plicní karcinom. V některých zemích, např. ve Velké Británii, je lymfadenektomie mediastinálních uzlin součástí plicní resekce pouze výjimečně

(11)

. V Německu je sice lymfadenektomie

obligátní součástí výkonu v 73,8 % případů, ale více jak polovina pracovišť používá nestandardní klasifikační schémata, což poněkud ztěžuje interpretaci výsledků vyšetření odebraných uzlin

(12)

.

Na základě výše uvedených skutečností vznikla

potřeba najít metodu, která by usnadnila vyhledání uzlin nezbytných pro staging onemocnění a zároveň umožnila omezit rozsah nutné disekce. Tím by se snížily jak operační zátěž nemocného, tak i riziko komplikací s disekcí spojených, aniž by se tímto omezením

snížila přesnost zjištění postižení těchto uzlin. Ideální

metoda by měla umožnit nejen diagnostické zhodno

cení lymfatického poolu pro účely prognostické a pro

indikaci adjuvantní terapie, ale ideálně by měly závěry

metody umožnit také indikovat radikální disekci uzlin

v případech postižení lymfatických uzlin u již zmíně

ných radio- a chemorezistentních nádorů. Řešení bylo

nalezeno v metodě peroperačního mapování lymfatik

s identifikací, odběrem a vyšetřením tzv. sentinelové uz

liny. Technika sice dosud stojí na pomezí mezi metoda

mi experimentálními a standardními, avšak dosavadní

výsledky jsou natolik slibné, že u některých typů nádorů

(melanom, karcinom prsu) je již metoda považována

za standardní součást výkonu. U jiných typů tumorů

pak musí další výzkumy význam a spolehlivost metody

v příslušných indikacích ještě potvrdit.

literatura

1. Škorpil F. Obecná a soustavná patologie novotvarů. Praha: SZN

1950.

2. Fait V, Žaloudík J, Pačovský Z. Mapování lymfatik a biopsie sen

tinelové uzliny – nový přístup k problematice lymfadenektomií.

Přehled. Rozhl Chir 1995; 74(8): 424–427.

3. Association of Directors of Anatomic and Surgical Pathology.

ADASP recommendation for processing and reporting lymph

node specimens submitted for evaluation of metastatic disease.

Am J Surg Pathol 2001; 25(7): 961–963.

4. Fait V, Chrenko V, Pačovský Z. Biopsie sentinelové uzliny u ma

ligního melanomu a karcinomu prsu. Rozhl Chir 1995; 74(8):

425–428.

5. Klein J, Král V, Neoral Č, Bohanes T, Aujeský R, Kolek V, et al.

Lung resection in a neoadjuvant protocol. Med Sci Monit 2000;

6(5): 937–940.

6. Rosell R, Gomez-Codina J, Camps C, Maestre J, Padille J, Canto A,

et al. A randomized trial comparing preoperative chemotherapy

plus surgery with surgery alone in patients with non small cell

lung cancer. N Engl J Med 1994; 330(3): 153–158.

7. Pešek M. Obecná kritéria terapie. In: Pešek M, et al. Bronchogenní

karcinom. Praha: Galén 2002: 79–82.

8. Cox CE, Pendas S, Cox JM, Joseph E, Shons AR, Yeatman T, et al.

Guidelines for sentinel node biopsy and lymphatic mapping of

patients with breast cancer. Ann Surg 1998; 227(5): 645–653.

9. Gatěk J, Duben J, Dudešek B, Haša E, Adámek M. Sentinelová

uzlina u karcinomu prsu. Rozhl Chir 2000; 79(2): 77–80.

10. Mathiesen O, Carl J, Bonderup O, Panduro J. Axillary sampling

and the risk of erroneous staging of breast cancer. An analysis of

960 consecutive patients. Acta Oncol 1990; 29(6): 721–725.

11. Graham AN, Chan KJ, Pastorino U, Goldstraw P. Systematic

nodal dissection in the intrathoracic staging of patients with

non-small cell lung cancer. J Thorac Cardiovasc Surg 1999; 117(2):

246–251.

12. Passlick B, Thetter O. Lymphknotendokumentation und Lymph

adenektomie bei Bronchialcarcinomen. Ergebnisse einer Um

frage in der Bundesrepublik Deutschland. Chirurg 1997; 68(6):

601–605.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist