načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Biografický slovník českých zemí, 9. sešit – Pavla Vošahlíková; kolektiv

Biografický slovník českých zemí, 9. sešit

Elektronická kniha: Biografický slovník českých zemí, 9. sešit
Autor: Pavla Vošahlíková; kolektiv

– Svazek zahrne kompletní písmeno C a opět se v něm setkáme s biografickými hesly politiků a dalších veřejných činitelů, vědců nejrůznějších oborů, spisovatelů, publicistů, výtvarných umělců, architektů, průmyslníků, podnikatelů a dalších ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  60
+
-
2
boky za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Libri
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 156
Rozměr: 27-28 cm
Úprava: svazků
Vydání: Vydání první
Skupina třídění: Biografie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-727-7366-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Svazek zahrne kompletní písmeno C a opět se v něm setkáme s biografickými hesly politiků a dalších veřejných činitelů, vědců nejrůznějších oborů, spisovatelů, publicistů, výtvarných umělců, architektů, průmyslníků, podnikatelů a dalších profesí. Sestavil kolektiv pod vedením Biografického oddělení Historického ústavu AV ČR.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Pavla Vošahlíková; kolektiv - další tituly autora:
Biografický slovník českých zemí, B - Bař -- 2.sešit Biografický slovník českých zemí, B - Bař
 (e-book)
Biografický slovník českých zemí, 13. sešit, Dig–Doš Biografický slovník českých zemí, 13. sešit, Dig–Doš
 (e-book)
Biografický slovník českých zemí, 12. sešit, D–Die Biografický slovník českých zemí, 12. sešit, D–Die
 (e-book)
Biografický slovník českých zemí, 5. sešit (Bi–Bog) Biografický slovník českých zemí, 5. sešit (Bi–Bog)
 (e-book)
Biografický slovník českých zemí, 3. sešit (Bas–Bend) Biografický slovník českých zemí, 3. sešit (Bas–Bend)
 (e-book)
Biografický slovník českých zemí, 2. sešit (B–Bař) Biografický slovník českých zemí, 2. sešit (B–Bař)
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

BIOGR AFICKÝ

SLOVNÍK

ČESKÝCH

ZEMÍ

HISTORICKÝ ÚSTAV AV ČR

Boh–Bož

C


Nad projektem převzal záštitu prezident České republiky prof. Václav Klaus.

Kniha vznikla s laskavým přispěním společnosti Zentiva, a. s.

Redakce:

Jana Brabencová

Marcella Husová

Marie Makariusová

Jiří Martínek

Gustav Novotný

Roman Vondra

Pavla Vošahlíková – vedoucí projektu

© Doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc., za autorský kolektiv Biografi ckého slovníku českých zemí

© Historického ústavu AV ČR, 2008

© Libri, 2008

ISBN 978-80-7277-366-4

ISBN 80-7277-214-7 (soubor)

ISBN 80-7277-215-5 (1. sv.)

ISBN 80-7277-252-X (2. sv.)

ISBN 80-7277-287-2 (3. sv.)

ISBN 80-7277-299-6 (4. sv.)

ISBN 80-7277-309-7 (5. sv.)

ISBN 978-80-7277-239-1 (6. sv.)

ISBN 978-80-7277-248-3 (7. sv.)

ISBN 978-80-7277-257-5 (8. sv.)


OBSAH

Struktura slovníkového hesla ........................................................................................................................................ 1VII

Seznam zkratek ............................................................................................................................................................ 1VIII

Seznam autorů hesel ........................................................................................................................................................ XV

Redakční rada .............................................................................................................................................................. XVII

Biografi cký slovník českých zemí: C ............................................................................................................................... 369

V


VI


STRUKTURA SLOVNÍKOVÉHO HESLA BIOGRAMU

1. Záhlaví. Obsahuje příjmení a jméno (křestní), má-li osobnost více jmen, uvádějí se nezkráceně všechna a v závorce další možné varianty. Dále záhlaví obsahuje datum (den, měsíc, rok) a místo narození a úmrtí. Nejsou-li tato data v úplnosti známa, registrují se pouze údaje zjištěné a ověřené. Následuje výstižná a obecně srozumitelná defi nice profese nebo veřejného působení osobnosti.

2. Životopisná a hodnotící část. Tvoří hlavní část biografi ckého hesla. Obsahuje stručný životopis se základními chronologicky řazenými daty o vzdělání, profesní a veřejné činnosti, o místech působení, dosažených titulech, hodnostech, významnějších cenách a vyznamenáních aj., s výstižnou charakteristikou a zhodnocením této činnosti v historických, společensko-politických a kulturních souvislostech. Životopisná a hodnotící část jsou účelově propojeny. Užívá se úsporného slovníkového slohu a zpravidla minulého času.

3. Bibliografi cká část. Pod zkratkou „D:“ je uveden výběrově seznam vlastních prací, u uměleckých osobností hlavní výtvarná a architektonická díla, výstavy, hudební opusy, režijní práce, role apod. v chronologickém řazení. Pod zkratkou „L:“ je výběrově zařazena základní literatura o osobnosti s případnými odkazy na jiná lexikální díla nebo na jiné prameny použité ke zpracování hesla. Místo vydání díla se uvádí v souladu s lexikografi ckými zvyklostmi zpravidla u zahraničních publikací. Pod zkratkou „P:“ se nacházejí základní informace o uložení písemné pozůstalosti (pokud je zásadního významu) a o dalších památkách a pramenech vztahujících se k osobnosti. VII

SEZNAM ZKRATEK

ZKRATKY INSTITUCÍ

AMU Akademie múzických umění

AMZV Archiv ministerstva zahraničních věcí

ANM Archiv Národního muzea

AV ČR Akademie věd České republiky

AVU Akademie výtvarných umění

BBC British Broadcasting Corporation

ČAVU Česká akademie věd a umění

ČAZ Česká akademie zemědělská

ČČK Československý (Český) červený kříž

ČF Česká filharmonie

ČFVU Československý (Český) fond výtvarných umění

ČKD Českomoravská Kolben-Daněk

ČNB Česká národní banka

ČNR Česká národní rada

ČOS Československá (Česká) obec sokolská

ČR Česká republika

ČSAV Československá akademie věd

ČSAZ Československá akademie zemědělská

ČSL Československá strana lidová

ČSNS Československá strana národně socialistická

ČSR Československá republika, Československo

ČSS Československá strana socialistická

ČSSD Československá (Česká) strana sociálně demokratická

ČSSR Československá socialistická republika

ČSTV Československý svaz tělesné výchovy

ČTK Československá (Česká) tisková kancelář

ČVŠT Česká vysoká škola technická

ČVTS Československá vědecko-technická společnost

ČVUT České vysoké učení technické

DAMU Divadelní fakulta Akademie múzických umění

DTJ Dělnická tělocvičná jednota

FAMU Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění

FDTJ Federace dělnických tělocvičných jednot

Gestapo Geheime Staatspolizei (Tajná státní policie)

GHMP Galerie hlavního města Prahy

HAMU Hudební fakulta Akademie múzických umění

IBBY International Board of Books for Young People

JAMU Janáčkova akademie múzických umění

JUV Jednota umělců výtvarných

KČSN Královská česká společnost nauk

KSČ Komunistická strana Československa

LA NM Literární archiv Národního muzea

LA PNP Literární archiv Památníku národního písemnictví

VIII

ME mistrovství Evropy

MG Moravská galerie

MHMP Muzeum hlavního města Prahy

MNO ministerstvo národní obrany

MS mistrovství světa

MU Masarykova univerzita

MV ministerstvo vnitra

MZA Moravský zemský archiv

MZLU Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno

MZM Moravské zemské muzeum

MZV ministerstvo zahraničních věcí

NA Národní archiv (do roku 2004 SÚA)

ND Národní divadlo

NDR Německá demokratická republika

NF Národní fronta

NK Národní knihovna

NG Národní galerie

NM Národní muzeum

NOÚZ Národní odborová ústředna zaměstnanecká

NS Národní shromáždění

NSDAP Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (Německá nacionálně socialistická dělnická strana)

NTM Národní technické muzeum

NV národní výbor

OH olympijské hry

ON Obrana národa

OŽK Obchodní a živnostenská komora

p. a. podnikový archiv

PÚ Politické ústředí

PVVZ Petiční výbor Věrni zůstaneme

RAF Royal Air Force

ROH Revoluční odborové hnutí

SA Sturmabteilung (Úderný oddíl)

SAV Slovenská akademie věd

SČSP Svaz československo-sovětského přátelství

SČUG Sdružení českých umělců a grafiků. Galerie Hollar

SD Sicherheitsdienst (Bezpečnostní služba)

SdP Sudetendeutsche Partei (Sudetoněmecká strana)

SIA Spolek československých inženýrů a architektů

SNB Sbor národní bezpečnosti

SNR Slovenská národní rada

SOA státní oblastní archiv

SOkA státní okresní archiv

SPB Svaz protifašistických bojovníků

SR Slovenská republika

SRN Spolková republika Německo

SS Schutzstaff el (Ochranný oddíl)

SSSR Svaz sovětských socialistických republik

SÚA Státní ústřední archiv (od roku 2005 NA)

SVU Svaz výtvarných umělců

UB Umělecká beseda

ÚČL Ústav pro českou literaturu AV ČR

UK Univerzita Karlova

IX UMPRUM Uměleckoprůmyslová škola ÚNV Ústřední národní výbor UPM Uměleckoprůmyslové muzeum USA Spojené státy americké ÚV ústřední výbor ÚVOD Ústřední vedení odboje domácího ÚVTI Ústředí vědeckotechnických informací ÚVTIZ Ústředí vědeckotechnických informací pro zemědělství VHA Vojenský historický archiv VHM Vojenské historické muzeum VHS Vlastenecko-hospodářská společnost VŠE Vysoká škola ekonomická VŠCHT Vysoká škola chemicko-technologická VŠT Vysoká škola technická VŠUP Vysoká škola uměleckoprůmyslová VŠZ Vysoká škola zemědělská VTS Vědecko-technická společnost VÚA Vojenský ústřední archiv VUT Vysoké učení technické YMCA Young Men’s Christian Association YWCA Young Women’s Christian Association ZA Zemský archiv Opava ZM Zemědělské muzeum ZNV Zemský národní výbor SEZNAM ZKRATEK K POUŽITÉ LITERATUŘE AČA – Almanach České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, sv. 1–50, Praha 1891–1940. AČL – Michal Navrátil, Almanach českých lékařů, Praha 1913. AČP – Michal Navrátil, Almanach českých právníků, Praha 1930. ADB – Allgemeine Deutsche Biographie, d. 1–56, Leipzig 1875–1912. Adler – Adler. Zeitschrift für Genealogie und Heraldik (1881–1883 Monatsblatt des Heraldisch-Genealogischen Vereines

„Adler“; 1883–1925 Monatsblatt der [k. k.] Heraldischen Gesellschaft „Adler“; 1926–38 Monatsblatt der Heraldisch

Genealogi schen Gesellschaft „Adler“; 1939–44 Adler. Monatsblatt der Vereine für Sippenforschung in der Ostmark), Wien

1881–. Album representantů – Album representantů všech oborů veřejného života československého, ed. F. Sekanina, Praha

1927. AMM – Acta Musei Moraviae, viz ČMZM. AR – Archeologické rozhledy, Praha 1949–. Architekti – Pavel Vlček a kol., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004. AUC – Acta Universitatis Carolinae, Praha 1960–. Balling 1 – Mads Ole Balling, Von Reval bis Bukarest. Statistisch-Biographisches Handbuch der Parlamentarier der deut

schen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919–1945, d. 1–2, Kopenhagen 1991. Bartoš: PD činohra – Jan Bartoš, Prozatímní divadlo a jeho činohra, Praha 1937. Bartoš: PD opera – Josef Bartoš, Prozatímní divadlo a jeho opera, Praha 1938. BHDE – Biographisches Handbuch der deutschen Emigration, d. 1–3, München 1999. BHJb – Berg- und Hüttenmännisches Jahrbuch der k. k. Montan-Lehranstalt zu Leoben und Přibram, Wien 1851–1937. Bílková – Pavla Bílková, Biografický slovník techniků, manažerů a hospodářských pracovníků, kteří se zasloužili o rozvoj

ostravsko-karvinského revíru před rokem 1918, in: Studie o Těšínsku 7, 8, Okresní vlastivědné muzeum Český Těšín

1979–1980. Birk – Alfred Birk, Die Deutsche Technische Hochschule in Prag 1806–1931, Prag 1931. BJB – Rudolf M. Wlaschek, Biographia Judaica Bohemiae, Dortmund 1995.

X


BL – Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmischen Länder, d. 1–3 (A–S), München, Wien 1979–. BLDMF – Ludmila Hlaváčková, Petr Svobodný, Biographisches Lexikon der deutschen Medizinischen Fakultät in Prag 1883–

1945, Praha 1998. BLS – Biografický lexikón Slovenska, d. 1–2 (A–F), 3 (G–H), Martin 2002–. Bohemia – Bohemia. Jahrbuch des Collegium Carolinum, od 1980 jako Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Böhmi

schen Länder, München 1960–. BOS – Český slovník bohovědný, ed. Josef Tumpach a Antonín Podlaha, d. 1–5 (A–Itálie), Praha 1912–1930. Brockhaus – Der Grosse Brockhaus. Handbuch des Wissens, sv. 1–20, Leipzig 1928–1935 (15. vyd.). Brockhaus D – Dodatky, d. 21, Leipzig 1936 (15. vyd.). BSPLF – Biografický slovník pražské lékařské fakulty 1348–1939, d. 1–2, Praha 1988–1993. Catalogus cleri – Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis archidioeceseos Pragensis pro anno Domini 1741–. César – Černý – Jaroslav César, Bohumil Černý, Politika německých buržoazních stran v Československu v letech 1918–

1938, d. 1–2, Praha 1962. Cyril – Cyril, český hudební časopis, Praha 1874–1948. Czeike – Felix Czeike, Historisches Lexikon Wien in 5 Bänden, Wien 1992–1997. Czikan – J. J. H. Czikan, F. Gräff er, Oesterreichische National-Encyklopaedie, oder alphabetische Darlegung der wissens

würdigsten Eigenthümlichkeiten des österreichischen Kaiserthumes, d. 1–6, 1835–1837. Čáňová – Eliška Čáňová, Slovník představitelů katolické církevní správy v Čechách v letech 1848–1918, Praha 1995. Čas. mineral. geol. – Časopis pro mineralogii a geologii, Praha 1956–1992. ČAVU – Alena Šlechtová, Josef Levora, Členové České akademie věd a umění 1890–1952, 2. vyd., Praha 2004. ČBS – Československý biografický slovník, Praha 1992. ČČH – Český časopis historický (1950–1989 jako Československý časopis historický), Praha 1895–. ČL – Český lid, Praha 1891–. ČLČ – Časopis lékařů českých, Praha 1862–. ČMM – Časopis Matice moravské, Brno 1869–. ČMZM – Časopis Moravského zemského musea (Acta Musei Moraviae), Brno 1901–. ČNM – Časopis Národního muzea (1827–1830 jako Časopis Společnosti Vlastenského museum v Čechách; 1831–1854 jako

Časopis Českého museum; 1855–1922 jako Časopis Musea Království českého; 1923– jako Časopis Národního musea),

Praha 1827–. Čornejová – Fechtnerová – Ivana Čornejová, Anna Fechtnerová, Životopisný slovník Pražské univerzity. Filozofická a Teo

logická fakulta 1654–1773, Praha 1986. ČS – Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století, 2. vyd., Praha 1982. ČsB – Československo – Biografie, d. 1–3, 1936–1941. Čs. neurol. – Československá neurologie a neurochirurgie, Praha 1904–. ČSPSČ – Časopis společnosti přátel starožitností českých, Praha 1893–1963. ČVUT – František Jílek, Václav Lomič, Dějiny Českého vysokého učení technického, d. 1, sv. 1–2, Praha 1973, 1978. DA – Deutsche Arbeit. Monatsschrift für das geistige Leben der Deutschen in Böhmen, sv. 1–18, Praha 1901–1918. DaS (ĎaS) – Dějiny a současnost, Praha 1959–1969; 1990–. Dalibor – Dalibor, český hudební časopis, Praha 1879–1913; 1919–1927. DBE – Deutsche Biographische Enzyklopädie, d. 1–10, München 1995–1999. DČD – Dějiny českého divadla, d. 1–4, Praha 1968–1983. DČVU – Dějiny českého výtvarného umění, d. 1–6, Praha 1984–2007. DČŽ – Milena Beránková, Fraňo Ruttkay, Dějiny československé žurnalistiky, d. 1–2, Praha 1981–1984. Dlabač – Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Th eil auch für Mähren

und Schlesien, d. 1–3, Prag 1815. DLČ – Jan Jakubec, Dějiny literatury české, d. 1–2, Praha 1929, 1934. DUK – Dějiny Univerzity Karlovy, d. 1–4, Praha 1995–1999. DVT – Dějiny věd a techniky, Praha 1968–. EBL – Josef Weinmann, Egerländer Biographisches Lexikon, d. 1–2, Bayreuth 1985–1987. EČVU – Emanuel Poche, Encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 1975. EJ – Antonín Matzner, Ivan Poledňák, Igor Wasserberger, Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Část jmenná:

Československá scéna, Praha 1990. XI ESL – Encyklopédia Slovenska, d. 1–6, Bratislava 1977–1982. ETK 1 – Encyklopedie tělesné kultury, d. 1–2, Praha 1963–1964. ETK 2 – Encyklopedie tělesné kultury, d. 1–2, Praha 1988. Ficek – Viktor Ficek, Biografický slovník širšího Ostravska, seš. 1–5, Opava 1972–1983. FP – Šárka Bartošková, Luboš Bartošek, Filmové profily. Českoslovenští scenáristé, režiséři, kameramani, hudební skladatelé

a architekti hraných filmů, Praha 1986. FPH – Šárka Bartošková, Luboš Bartošek, Filmové profily 2. Českoslovenští filmoví herci, d. 1–2, Praha 1990. FRB – Fontes rerum Bohemicarum. Prameny dějin českých, ed. Josef Emler, Praha 1873–. Giebisch-Gugitz – Hans Giebisch, Gustav Gugitz, Bio-bibliographisches Literaturlexikon Österreichs von den Anfängen bis

zur Gegenwart, Wien 1964. GIÖ – Die Grossindustrie Österreichs, d. 1–6, Wien 1898. Grove – Th e New Grove Dictionary of Music and Musicians, d. 1–29, London 2001. Grove Opera – Th e New Grove Dictionary of Opera, d. 1–4, London 1992, 1994. Heller – Hermann Heller, Mährens Männer der Gegenwart. Biographisches Lexikon, d. 1–4, Brünn 1885–1892 (1. d.,

2. rozš. vyd. 1912). Hudební věda – sborník hudebních vědeckých prací Kabinetu pro soudobou hudbu, 1961–1963, od 1964 jako časopis. HS – Československý hudební slovník osob a institucí, d. 1–2, Praha 1963, 1965. HSN – František Sitenský, Hospodářský slovník naučný, d. 1–4, Praha 1905–1924. ISN – Nový velký ilustrovaný slovník naučný, d. 1–17 + 3 dodatky, Praha 1932–1934. Jaksch – Friedrich Jaksch, Lexikon sudetendeutscher Schriftsteller und ihrer Werke für die Jahre 1900–1929, Reichenberg

1929. Jakubcová – Alena Jakubcová, Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, Praha 2007. Jireček – Josef Jireček, Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku, d. 1–2, Praha 1875–1876. JSH – Jihočeský sborník historický, České Budějovice 1928–. Kalckbrenner – Erich Kalckbrenner, Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der Philosophischen Fakultät der

Karl-Ferdinands-Universität in Prag im Zeitraum von 1654–1720 mit biographischen Angaben und mit zusammenfassen

dem Überblick, Med. Diss., Erlangen – Nürnberg 1972. Kejzlar – Josef Kejzlar a kol., Dějiny textilní výroby v České Skalici. Sborník studií, Dvůr Králové nad Labem – Ústí nad

Orlicí 1987. Knapík – Jiří Knapík, Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948–1953, Praha 2002. Knauer – Oswald Knauer, Das österreichische Parlament von 1848–1966, Wien 1969. Knihopis – Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce 18. století, 1925–1946, ed. Zdeněk Tobolka,

Praha 1950–1967, Dodatky, ed. František Horák, 1994–. Knížák – Milan Knížák, Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v Českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné

minulosti do roku 1950, d. 1 (A–L), d. 2 (M–Ž), Hradec Králové 2005. Kolář Elity – Politická elita meziválečného Československa 1918–1938. Kdo byl kdo, ed. František Kolář a kol., Praha

1998. Koleška – Zdeněk Koleška, Seznam biografií československých entomologů, in: Zprávy Československé společnosti entomo

logické při ČSAV, seš. 15–28, Praha 1979–1991. Dodatky in: Klapalekiana, seš. 29 a 34, Praha 1993 a 1998. Koerting – W. Koerting, Die Deutsche Universität in Prag. Die letzten hundert Jahre ihrer Medizinischen Fakultät, Bonn 1968. Kosch – Wilhelm Kosch, Deutsches Th eater-Lexikon, d. 1–5, Klagenfurt – Wien 1953–. Kosch Lit – Deutsches Literatur-Lexikon. Biographisches und bibliographisches Handbuch. Begründet von Wilhelm Kosch,

22 d. + 6 d. dodatků, Bern – München 1968–. Kosch Staatshandbuch – Wilhelm Kosch, Biographisches Staatshandbuch. Lexikon der Politik, Presse und Publizistik,

d. 1–2, Bern 1963. KRL – K. J. Kutsch, Leo Riemens, Großes Sängerlexikon, d. 1–5, 3. vyd., München 1997. KSN – Komenského slovník naučný, d. 1–10, Praha 1937–1938. Kudělka – Šimeček – Milan Kudělka, Zdeněk Šimeček a kol., Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských

národů od roku 1760. Bio-bibliografický slovník, Praha 1972. Kunc – Jaroslav Kunc, Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945, d. 1–2, Praha 1945. Kutnar – František Kutnar, Jaroslav Marek, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, 2. vyd., Praha 1997. LČL – Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce, d. 1; 2, sv. 1–2; 3, sv. 1–2 (A–Ř), Praha 1985–.

XII


LDM – Lexikon zur deutschen Musikkultur Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien, d. 1–2, München 2000. Lišková – Marie Lišková, Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách v letech 1861–1913, Praha 1994. Maasburg – Geschichte der obersten Justizstelle in Wien (1749–1848), ed. Michael Friedrich Maasburg, Prag 1879. MČE – Malá československá encyklopedie, d. 1–6, Praha 1984–1987. MGG – Die Musik in Geschichte und Gegenwart. Allgemeine Enzyklopädie der Musik, ed. L. Finscher, Fr. Blume, d. 1–8,

2. vyd., Kassel 1994– (Personenteil 1999–). MSB – Ladislav Skala, Malý slovník biografií, d. 1–6, Praha 1988–1991. MSA – Mitteilungen des Sudetendeutschen Archivs, seš. 1–125, München 1971–1996. MSN – Masarykův slovník naučný, d. 1–7, Praha 1925–1933. MVGDB – Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, seš. 1–82, Prag 1862–1944. Myška – Milan Myška a kol., Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska, Ostrava 2003. Národní album – Národní album. Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých,

Praha b. d. [1899]. NBS – Nowy biografiski słownik k stawiznam a kulturje Serbow, Budyšin 1984. ND a jeho předchůdci – Národní divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců a divadel Vlastenského, Stavovského, Proza

tímního a Národního, Praha 1988. NDB – Neue Deutsche Biographie, d. 1–, München 1953–. NGS – Naučný geologický slovník, ed. J. F. Svoboda, 2. díl, Praha 1961. NÖB – Neue Österreichische Biographie 1815–1918, begr. v. A. Bettelheim, část 1, d. 1–9, Wien 1923–1956, část 2, d. 1,

Wien 1925. NEČVU – Nová encyklopedie českého výtvarného umění, d. 1–2, ed. Anděla Horová, Praha 1995. NEČVUD – Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky, ed. Anděla Horová, Praha 2006. ÖAW Almanach – Almanach der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, sv. 1–67, Wien (1851–1917 jako Alma

nach der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, sv. 68–96, 1918–1946 [1948] jako Almanach der Akademie der

Wissenschaften, sv. 97–, 1947[8]–). ÖBL – Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, d. 1– (A–S), Wien 1957–. ODS – Ottův divadelní slovník, Praha 1919. OSN – Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí, d. 1–28, Praha 1888–1909. OSND – Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, d. 1–6, Praha 1930–1943. Österreich Lexikon – Österreich Lexikon in zwei Bänden, ed. R. Bamberger, Wien 1995. ÖZBH – Österreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenwesen, Wien 1853–1914. PA – Památky archeologické a místopisné, Praha 1855–, od 1949 jako Památky archeologické. Pazdírek – Pazdírkův hudební slovník naučný II. Část osobní, d. 1–2, ed. G. Černušák, V. Helfert, B. Štědroň, Brno

1933–1937. Pejskar – Jožka Pejskar, Poslední pocta. Památník na zemřelé československé exulanty, sv. 1–4, Zürich 1982–1994. Podlaha, Posvátná místa – Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, sv. 1–7, Praha 1907–1913. Podlaha, Soupis památek – Antonín Podlaha, Soupis památek historických a uměleckých v království českém od pravěku

do počátku 19. století, sv. 1–28, Praha 1898–1908. Poggendorff – J. C. Poggendorff , Biographisch-literarisches Handwörterbuch der exakten Wissenschaften, d. 1–, Leipzig –

Berlin 1863–. Priekopníci – J. Tibenský, O. Pöss a kol., Priekopníci vedy a techniky na Slovensku 3, Bratislava 1999. PSB – Polski słownik biograficzny, d. 1–, Kraków 1935–. PSD – Příruční slovník k dějinám KSČ, d. 1–2, Praha 1964. PSN – Příruční slovník naučný, d. 1–4, Praha 1962–1967. RHB – Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě, d. 1–5, ed. Antonín Truhlář, Karel Hrdina, Josef Hejnic,

Jan Martínek, Praha 1966–1982. Riemann – Hugo Riemanns Musiklexikon, d. 1–2, Berlin 1929 (11. vyd.). RSN – Slovník naučný, d. 1–10, ed. F. L. Rieger, Praha 1860–1872. Saur – Saur allgemeines Künstlerlexikon der bildenden Künstler aller Zeiten und Völker, ed. Günther Meißner, d. 1–, Leipzig

1992– (d. 1–3 též jako: Allgemeines Künstler-Lexikon, ed. G. Meißner, München – Leipzig 1983–1990). Sbb. Wien – Sitzungsberichte der (Kaiserlichen) Akademie der Wissenschaften in Wien, mathematisch-naturwissenschaft

liche Klasse, sv. 1–156, Wien 1848–1947. XIII SBS – Slovenský biografický slovník, d. 1–6, Martin 1986–1994. SČF – Slovník českých filozofů, Brno 1998. SČL – Slovník české literatury 1970–1981, Praha 1985. SČS – Slovník českých spisovatelů od roku 1945, ed. P. Janoušek, d. 1–2, Praha 1995–1998. SČSVU – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1997, d. 1–, Ostrava 1998–. SDLČ – Arne Novák, Stručné dějiny literatury české, Olomouc 1946. Sklenář – Karel Sklenář, Biografi cký slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005. Slezsko – Biografický slovník Slezska a severní Moravy, d. 1–, Opava, Ostrava 1993–. SPFFBU – Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Brno 1952–. Sudetenland – Sudetenland. Böhmen-Mähren-Schlesien. Vierteljahrschrift für Kunst, Literatur, Wissenschaft und Volks

tum, München 1960–. Thieme – Becker – Ulrich Th ieme und Felix Becker (ed.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis

zur Gegenwart, d. 1–37, Leipzig 1907–1950. Toman – Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, d. 1–2, Praha 1947. Toman D – Prokop Toman, Prokop H. Toman, Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, Praha 1955. Tomeš – Josef Tomeš a kol., Český biografický slovník XX. století, d. 1–3, Praha 1999. VČAZ – Věstník Československé akademie zemědělské, 1925–1953 (dále jako Věstník Československé akademie zeměděl

ských věd, 1954–). Věstník ČAVU – Věstník České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1892–1917; Věstník České

akademie věd a umění, Praha 1918–1952. Dále jako Věstník ČSAV – Věstník Československé akademie věd, Praha 1953–1992. Dále jako Věstník AV ČR – Věstník Akademie věd České republiky, Praha 1993–. Věstník KČSN – Věstník Královské české společnosti nauk, Praha 1888–1952. Voit – Petr Voit, Encyklopedie knihy – knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2007. Vollmer – Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler des 20. Jahrhunderts, d. 1–6, ed. Hans Vollmer, Leipzig

1953–1962. VVM – Vlastivědný věstník moravský, Brno 1946–. Wininger – Salomon Wininger, Große Jüdische National-Biographie mit mehr als 8000 Lebensbeschreibungen nam hafter

jüdischer Männer und Frauen aller Zeiten und Länder, sv. 1–6, Czernowitz 1925–1936. Wurzbach – C. Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich, enthaltend die Lebensskizzen der denkwür

digen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder darin gelebt und gewirkt

haben, d. 1–60, Wien 1856–1891; Register zu den Nachträgen, 1923. ZGLM – Zeitschrift des deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 1897–1941 (dále jako Zeitschrift für

Geschichte und Landeskunde Mährens), 1942–1944.

XIV


SEZNAM AUTORŮ HESEL

PhDr. Bartůšek, Václav, Ph. D., Národní archiv Praha

Th Dr. Beneš, Ladislav, Evangelická teologická fakulta UK Praha

Prof. PhDr. Beneš, Zdeněk, CSc., Filozofi cká fakulta UK Praha

Prof. PhDr. Bláhová, Marie, DrSc., Filozofi cká fakulta UK Praha

PhDr. Boubín, Jaroslav, CSc., Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

Mgr. Burda, Tomáš, Kartografi e Praha

PhDr. Brabencová, Jana, Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

Mgr. Cuhra, Jaroslav, Ph. D., Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Praha

MUDr. Čech, Pavel, III. lékařská fakulta UK Praha

Mgr. Černý, Karel, Ústav dějin lékařství UK Praha

Mgr. Čoupková, Magdalena, Archiv VUT Brno

Doc. Mgr. Dubská, Alice, CSc., Divadelní fakulta AMU Praha

RNDr. Ďuranová, Ludmila, Národný biografi cký ústav Slovenskej národnej knižnice Martin

Mgr. Dvořák, Petr, Ph. D., Filozofi cký ústav AV ČR, v. v. i., Praha

Doc. PhDr. Ebelová, Ivana, CSc., Filozofi cká fakulta UK Praha

Fikejz, Miloš, Národní fi lmový archiv Praha

PhDr. Fišer, Zdeněk, Moravské zemské muzeum Brno

RNDr. Folta, Jaroslav, CSc., NTM Praha

PhDr. Hála, Vlastimil, CSc., Filozofi cký ústav AV ČR, v. v. i., Praha

PhDr. Harna, Josef, CSc., Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

PhDr. Havlíková, Helena, Český rozhlas Praha

Doc. PhDr. Hlaváčková, Ludmila, CSc., Ústav dějin lékařství UK Praha

PhDr. Hoff mannová, Jaroslava, Masarykův ústav – Archiv AV ČR, v. v. i., Praha

PhDr. Holeňová, Jana, CSc., Institut umění – Divadelní ústav Praha

PhDr. Holý, Martin, Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

Prof. dr. hab. Homola-Skąpska, Irena, Kraków

PhDr. Mgr. Horák, Ondřej, Právnická fakulta Univerzity Palackého Olomouc

PhDr. Hořejš, Miloš, NTM Praha

Ing. Hučka, Jan, Plzeň

Doc. RNDr. Hudec, Karel, DrSc., Brno

PhDr. Husová, Marcella, CSc., Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

Doc. Janko, Jan, CSc., Masarykův ústav – Archiv AV ČR, v. v. i., Praha

PhDr. Karkanová, Hana, MG Brno

Ing. Kleinová, Jana, NTM Praha

Doc. Mgr. Knoz, Tomáš, Ph. D., Filozofi cká fakulta MU Brno

Ing. Koleška, Zdeněk, Praha

Doc. PhDr. Kouřil, Miloš, Filozofi cká fakulta Univerzity Palackého Olomouc

PhDr. Kovářová, Stanislava, Zemský archiv v Opavě, pracoviště Olomouc

Doc. PhDr. Kučera, Martin, CSc., Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

PhDr. Kůrka, Pavel, Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

PhDr. Lacina, Vlastislav, CSc., Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

PhDr. Ludvová, Jitka, CSc., Institut umění – Divadelní ústav Praha

PhDr. Makariusová, Marie, Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

Mgr. Martínek, Jiří, Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

PhDr. Martínek, Miloslav, CSc., Právo Praha

XV


PhDr. Masnerová, Jiřina, Archiv ČVUT Praha

Prof. Ing. Mayer, Daniel, DrSc., Fakulta elektrotechnická Západočeské univerzity Plzeň

Mgr. Mentschl, Christoph, Österreichisches Bigraphisches Lexikon Wien

Mgr. Merglová-Pánková, Lenka, Filozofi cká fakulta Západočeské univerzity Plzeň

Doc. Ing. Mihula, Zdeněk, CSc., Brno

PhDr. Mikovcová, Alena, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno

Mgr. Motlíček, Tomáš, Filozofi cká fakulta Univerzity Palackého Olomouc

PhDr. Němeček, Jan, DrSc., Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

Mgr. Novotná, Eva, Geografi cká knihovna Přírodovědecké fakulty UK Praha

PhDr. Novotný, Gustav, CSc., Historický ústav AV ČR, v. v. i., Brno

PhLic. Novotný, Vojtěch, Th . D., Katolická teologická fakulta UK Praha

Pavlíček, Martin, Ph. D., Filozofi cká fakulta Univerzity Palackého Olomouc

Prof. PhDr. Poledňák, Ivan, DrSc., Pedagogická fakulta UK Praha

PhDr. Reittererová-Benetková, Vlasta, Wien

Prof. PhDr. Ing. Royt, Jan, Filozofi cká fakulta UK Praha

Mgr. Sekyrka, Tomáš, NG Praha

PhDr. Sklenář, Karel, DrSc., Praha

PhDr. Skřivánek, František, Praha

PhDr. Smíšková, Helena, SOA Litoměřice, pracoviště Děčín

PhDr. Sobotka, Mojmír, Hudební a informační středisko Praha

Doc. PhDr. Svobodný, Petr, CSc., Ústav dějin UK a archiv UK Praha

Mgr. Šebek, Jaroslav, Ph. D., Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

PhDr. Šmeral, Jiří, Filozofi cká fakulta Univerzity Palackého Olomouc

Mgr. Šourková, Anna, Národný biografi cký ústav Slovenskej národnej knižnice Martin

PhDr. Šroněk, Michal, CSc., Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., Praha

Ing. Švandrlík, Richard, Mariánské Lázně

Mgr. Táborecká, Alena, Národný biografi cký ústav Slovenskej národnej knižnice Martin

PhDr. Tomeš, Josef, Masarykův ústav – Archiv AV ČR, v. v. i., Praha

PhDr. Vacek, Jiří, Slovanská knihovna NK Praha

Mgr. Valentová, Kateřina, Ph. D., Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

Doc. PhDr. Valoch, Karel, DrSc., Moravské zemské muzeum Brno

RNDr. Vlašímský, Pavel, Česká geologická služba Praha

Doc. PhDr. Vlček, Pavel, CSc., Fakulta architektury ČVUT Praha

PhDr. Voit, Petr, CSc., Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů Praha

PhDr. Vondra, Roman, Ph. D., Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

Doc. PhDr. Vošahlíková, Pavla, DrSc., Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

Mgr. Vyskočil, Aleš, Historický ústav AV ČR, v. v. i., Brno

XVI


R EDA KČNÍ R A DA

Prof. JUDr. PhDr. Adamová, Karolína, CSc.

RNDr. Folta, Jaroslav, CSc.

Prof. PhDr. Hlaváček, Ivan, CSc.

PhDr. Hozák, Jan

PhDr. Husová, Marcella, CSc. (vědecká tajemnice)

Doc. PhDr. Charvát, Petr, DrSc.

Prof. PhDr. Janáčková, Jaroslava, CSc.

PhDr. Kubín, Petr, PhD.

Doc. PhDr. Kučera, Martin, CSc.

PhDr. Ludvová, Jitka, CSc.

Prof. PhDr. Pánek, Jaroslav, DrSc.

Prof. Ing. Průcha, Václav, CSc.

Prof. PhDr. Raková, Svatava, CSc.

PhDr. Svatoš, Michal, CSc.

Doc. PhDr. Šedinová, Jiřina, CSc.

Doc. PhDr. Šedivý, Ivan, CSc.

PhDr. Tomeš, Josef (předseda)

Doc. PhDr. Vlček, Pavel, CSc.

Doc. PhDr. Vošahlíková, Pavla, DrSc. (místopředsedkyně)

XVII



BIOGRAFICKÝ SLOVNÍK ČESKÝCH ZEMÍ



369

CABICAR, František, * 6. 10. 1908 Năsăud (Rumunsko), † 24. 1. 1981 Ostrava, fyzik, pedagog Narodil se v tehdy uherském Sedmihradsku. Navštěvoval Vysokou školu báňskou (VŠB) v Příbrami; během studia byl demonstrátorem v mineralogickém ústavu a zástupcem asistenta fyzikálního ústavu. Přešel na Karlovu univerzitu v Praze, kde 1929–34 studoval matematiku a fyziku. Jako posluchač budoval v mineralogickém ústavu laboratoř pro krystalovou rentgenometrii. 1934–36 přednášel na VŠB v Příbrami, 1936 učil na Vyšší průmyslové škole v Pardubicích, 1937–51 na obchodní akademii v Ostravě. Za německé okupace byl 1942 zatčen a odvlečen do koncentračního tábora, odkud se vrátil až po osvobození 1945. Od 1951 působil na VŠB v Ostravě (kam byla škola po skončení války přenesena z Příbrami), postupně jako odborný asistent, docent, od 1961 profesor technické fyziky na katedře fyziky. 1953/54 byl děkanem Hornicko-geologické fakulty, 1959/60 a 1962/63 prorektorem VŠB. Badatelsky se věnoval rentgenometrii krystalů a kovů. Na škole vybudoval laboratoře pro rentgenometrická měření, hranolovou spektrometrii, studium tenkých vrstev a magnetických vlastností látek. Jako spoluautor se podílel na učebních textech Fyzika 1–3 (1964–75). Veřejně se angažoval v oblasti vztahů s Rumunskem, 1931–35 byl jednatelem Československo-rumunského ústavu v Praze. 1939 obdržel Zlatou medaili společnosti Liga Romana, 1965 státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 117; Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – TU Ostrava, Řada hornicko-geologická 45, 1999, 1, s. 103; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 40n. Pavel Vlašímský CAHA, Jan, * 13. 8. 1872 Rozsochy u Bystřice nad Pernštejnem, † 10. 1. 1937 Brno, právník, fi nanční úředník, pedagog, odborný spisovatel Pocházel z rodiny nájemce dvora v Rozsochách čp. 43; byl bratrem Jaroslava Jana C. (1883–1941), správního úředníka, moravskoslezského zemského prezidenta, a JUDr. Vladimíra C., sekčního šéfa na ministerstvu pošt a telegrafů v Praze. Studoval na českém gymnáziu v Brně a na právnické fakultě ve Vídni. Nejprve pracoval jako konceptní úředník na Zemském fi nančním ředitelství v Brně. Zdokonaloval se v oboru poplatkového práva. Po 1918 byl povolán jako odborový rada na ministerstvo fi nancí v Praze. 14. 9. 1921 byl jmenován řádným profesorem právních věd na České vysoké škole technické v Brně, kde působil až do své smrti. Tam vybudoval ústav právních věd na vysoké úrovni a se zřetelem k potřebám školy technického zaměření. Zastával i akademické úřady: byl zvolen děkanem odboru architektury a pozemního stavitelství (1925/26) a rektorem školy (1928/29).

Ve dvacátých letech suploval přednášky z fi nančního práva

na Právnické fakultě MU, kde se stal i členem zkušební ko

mise pro státní zkoušky státovědecké. Jako právník dosáhl

mezinárodního uznání: byl jmenován členem Institut inter

national de la philosophie du droit et de la sociologie juridi

que v Paříži.

V díle se C. hlásil k brněnské právní škole normativní (Fran

tišek Weyr) a teleologické (Karel Engliš). Zabýval se fi nanč

ním a především poplatkovým právem, což bylo ovlivněno

jeho původním zaměstnáním. K vědecké činnosti ho přivedl

F. Weyr; zabýval se jí až v poměrně pokročilém věku a jen

krátce, tzn. zejména na počátku dvacátých let. Po první vě

decké studii o úřadu prezidenta vycházející z oblasti ústav

ního práva se věnoval již jen záležitostem z práva fi nanční

ho. Jeho další příspěvky publikované v Časopisu pro právní

a státní vědu se týkaly právních předpisů ve vztahu ke stát

ním dávkám a vycházely z jeho dlouholetých zkušeností

a z krátkého působení na ministerstvu fi nancí, kde se však

podílel významně na legislativních pracích. Svou zásadní

monografi ckou studii o fi nanční vědě a právu zpracoval také

pod vlivem normativní teorie. Od 1923 vydával Soubor le

gislativy a judikatury ve věcech fi nančních. Své pedagogické

zkušenosti, představy a názory promítl do úvahy o právnic

kém vzdělání na technikách. Další dva důležité příspěvky

přednesl na druhém a třetím právnickém sjezdu (Brno 1925,

Bratislava 1930) a otiskl v jejich sbornících.

D: Úřad presidenta republiky, in: Časopis pro právní a státní vědu 1, 1918,

s. 230n.; Právní normy o státních dávkách vydané v republice Českosloven

ské od převratu do konce roku 1920, in: tamtéž 4, 1921, s. 153n., 241n.;

Finanční věda a fi nanční právo. Zároveň příspěvek k noetice právní, 1921;

Finanční věda a vědecká politika, in: Parlament 2, 1922–23, č. 6–7, s. 303n.;

Právní normy o státních dávkách vydané v republice Československé v roce

1921, in: Časopis pro právní a státní vědu 6, 1923, s. 13n., 78n.; Právní

ústav, in: Památník České vysoké školy technické v Brně k 25. výročí zalo

žení, 1925, s. 54n.; K úpravě studia práv na vysokých školách technických,

in: Vysoká škola technická v Brně. Jubilejní vědecký sborník 1899–1924,

1925, s. 171n.; Jednotná kodifi kace právních norem o fi nančním hospodaře

ní státu, in: Sjezd právníků československých. 2. sjezd v Brně. Sekce V. Právo

fi nanční, otázka 1, práce 1, 1925 (133 s.); Reforma práva poplatkového, in:

Sjezd právníků československých. 3. sjezd v Bratislavě. Odbor VI., otázka 3,

práce 1, 1930.

L: AČP, s. 55; KSN 2, s. 230; Právní ústav, in: Památník České vysoké školy

technické v Brně k 25. výročí založení, 1925, s. 54n.; Slavnostní inaugurace

rektora ČVŠT v Brně prof. J. C. dne 1. 12. 1928, 1928; J. Sedláček, Pro

fesor J. C. zemřel, in: Lidové noviny 11. 1. 1937, s. 3; V. Vybral, J. C., in:

Naše věda 18, 1937, č. 7, s. 237n.; Prof. J. C., in: Právník 76, 1937, č. 1,

s. 67; F. Weyr, J. C. in memoriam, in: Časopis pro právní a státní vědu 20,

1937, č. 1, s. 40; Universitas Brunensis 1919–69, 1969, s. 363; R. Krejčí,

Prof. J. C., in: Události na VUT v Brně 8, 1998, č. 2, s. 19; táž, Významné

osobnosti historie VUT v Brně – rektoři: Prof. J. C., in: tamtéž 13, 2003,

č. 11, s. 22; Prof. JUDr. J. C., in: Encyklopedie dějin města Brna (http://

www.encyklopedie.brna.cz/).

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 16 154, matrika narozených řím

skokatolického farního úřadu Rozsochy, sv. III, oddíl pro Rozsochy, fol. 167;

Archiv VUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, J. C., kart. C 1.

Magdalena Čoupková, Ondej Horák

CAHA


370

CAHA, Jaroslav Jan, * 20. 6. 1883 Rozsochy u Bystřice nad Pernštejnem, † 23. 1. 1941 Brno, správní úředník, moravskoslezský zemský prezident Pocházel z rodiny nájemce dvora v Rozsochách; byl bratrem Jana C. (1872–1937), právníka, fi nančního úředníka, pedagoga a odborného spisovatele, a JUDr. Vladimíra C., sekčního šéfa na ministerstvu pošt a telegrafů v Praze. Po absolvování studia práv na české univerzitě v Praze a na univerzitě ve Štýrském Hradci vstoupil 12. 12. 1906 do státních služeb. Byl zařazen mezi konceptní úřednictvo u moravského místodržitelství v Brně a pak přidělen k úřadům okresní politické správy. Působil krátce u okresního hejtmanství v Třebíči (1908) a nejdelší čas strávil u okresního hejtmanství v Brně (1908–10 a 1912–18). Mezitím se oženil v Brně 24. 10. 1908 a v letech 1910–12 zastával funkci pomocné síly instruktora české sekce při živnostenském společenstvu. Konec monarchie jej zastihl v hodnosti okresního komisaře na brněnském okresním hejtmanství, jehož vedením byl po převratu na krátkou dobu 1918–19 pověřen. Od moravské politické správy byl převeden do úřednického aparátu prezidia ministerské rady (předsednictva vlády) v Praze. Tam působil v administrativním odboru, kde mu byla svěřena funkce tajemníka tzv. Pětky. Pak se stal 1928 přednostou IV. odboru prezidia, do jehož kompetence spadaly všechny národnostní, náboženské a politické záležitosti nepříslušející politickému sekretariátu a dále agenda spojená s automobilismem, státním rozpočtem či udělováním Řádu bílého lva. Podstatnou část administrativy odboru však zabralo koncipování odpovědí na interpelace a dotazy podané v národním shromáždění a ve stálém výboru parlamentu, přičemž byl C., jako přednosta odboru, osobně zodpovědný za kontakt mezi ministerským předsedou a národním shromážděním. V této pozici zůstal na předsednictvu vlády až do 1939. Pak se vrátil do Brna, kde jeho profesní kariéra vyvrcholila. Převzal funkci moravskoslezského zemského prezidenta a tento úřad zastával do ledna 1941, kdy byl patrně nešťastnou náhodou usmr cen elektrickým proudem (byly však zmiňovány záhadné okolnosti jeho skonu). Dnes je pochován v čestném hrobě města Brna na Ústředním hřbitově ve Vídeňské ulici, skupina 28/102–103. L: Tomeš 1, s. 167; Personalstand der politischen Behörden in der Markgrafschaft Mähren, 1907–1918 (nestr.); Batovcův almanach. Politický kalendář, schematismus, statistika a adresář, 1918–1938. P: Městský úřad v Bystřici nad Pernštejnem, matriční kniha obce Rozsochy, sv. IV, roč. 1883, fol. 45, pořadové číslo neuvedeno. Aleš Vyskoil CAHERA, Havel, * asi 1490 Žatec, † 11. 4. 1545 Ansbach (Německo), utrakvistický kněz, administrátor konzistoře pod obojí, rektor univerzity Syn řezníka ze Žatce, studoval na pražské univerzitě, kde se 1516 stal bakalářem svobodných umění a o dva roky poz

ději mistrem. Jeho prvním působištěm po kněžském svěcení

se staly Louny, poté byl farářem v Litoměřicích. 1523 pobý

val ve Wittenbergu, kde vstoupil do kontaktu s Martinem

Lutherem. Po návratu byl zvolen jedním z administrátorů

utrakvistické konzistoře a současně se stal i farářem u Panny

Marie před Týnem v Praze.

Byl jedním z hlavních aktérů událostí, v nichž se rozhodovalo

o další podobě utrakvistické církve. V únoru 1524 předložil

utrakvistickým stavům takzvané hromniční artikule, v nichž

byly refl ektovány některé Lutherovy myšlenky, současně

však i tradice české reformace. 1525 vedl v Budíně neúspěš

ná vyjednávání utrakvistů s papežským legátem Lorenzem

Campeggim o uznání basilejských kompaktát římskou kurií.

Na zemské úrovni se mu mezitím podařilo vyjednat potvrze

ní kutnohorského náboženského míru (1485).

Inicioval církevní články z července 1526, které odmítly lu

terské novoty a držely se konzervativního pojetí utrakvismu.

Neváhal sáhnout k perzekuci svých odpůrců z řad příznivců

luterských či bratrských myšlenek, z nichž nejznámější byl

Matěj Poustevník. Jeho protivníci jej obviňovali z konjunk

turální změny názorů, protože přešel od luterství ke konzer

vativnímu utrakvismu pod vlivem politické situace. Toto

hodnocení přejala i většina historiografi e, objevuje se však

i přesvědčení, že jeho postoje byly konzistentní. 1527 byl

zvolen rektorem pražské univerzity. Na politické úrovni

se těšil podpoře purkmistra spojených pražských měst Jana

Paška z Vratu, po jeho pádu 1528 král Ferdinand I. sesadil C.

z úřadu administrátora a v následujícím roce jej vypověděl ze

země. Po krátkých pobytech v Míšni, Norimberku a Schwa

bachu dospěl do franckého Ansbachu, kde žil jako hostinský.

V Norimberku se oženil s Annou Cyglešrovou, dcerou tam

ního měšťana.

L: A. Molnár, Na rozhraní věků, 1985; Z. V. David, Finding the Middle

Wa y, Washington DC – Baltimore 2003, s. 75n.; Z. Winter, Život církevní

v Čechách 1, 1895 s. 71n. a passim; W. W. Tomek, Dějepis města Prahy

10–11, 1894, 1897; J. Janáček, Dějiny Prahy, 1964, s. 253n.; L. Kocou

rek, K náboženským dějinám doby reformační 1, in: Vlastivědný sborník

Podřipska 6, 1996, č. 1, s. 94; B. Roedl, Několik poznámek k životopisu

H. C., in: Náboženské dějiny severních Čech. Sborník příspěvků z mezi

národní konference v Ústí n. L. ve dnech 9.–11. září 1997, 1999, s. 78n.;

J. Macek, Víra a zbožnost jagellonského věku, 2001, s. 113n.

P: Kronika Bartoše Písaře, ed. J. V. Šimák, in: FRB 6, 1907.

Pavel Krka

CACH, Vojtěch, * 7. 8. 1914 Vídeň (Rakousko), † 30. 9. 1980

Praha, dramatik, prozaik, publicista

Jeho otec byl krejčovským mistrem, funkcionářem krajan

ské sociálně demokratické organizace ve Vídni. Po převratu

1918 se rodina přestěhovala do Litomyšle, kde C. navštěvo

val obecnou školu; 1926 se usadila v Holicích. 1933 matu

roval C. na reálce v Pardubicích. 1933–34 byl volontérem

hraničářského týdeníku Chebské hlasy, poté nastoupil vo

CAHA


371

jenskou prezenční službu. Po jejím skončení (1936) střídal zaměstnání solicitátora, skladníka a příručího v obchodě, nedlouho byl bez místa. 1944 byl totálně nasazen v chemičce v Záluží u Mostu, odkud krátce před osvobozením uprchl k rodičům. 1945–46 pracoval jako agitační referent Ústřední rady odborů, 1946–47 jako kulturně propagační referent Severočeských hnědouhelných dolů v Mostě, 1947–48 vedl deník KSČ Sever v Ústí nad Labem, 1948–53 byl tamtéž tiskovým referentem oblastní ústředny ministerstva informací, 1953–55 pracoval ve stejné funkci v Děčíně. 1955 odešel natrvalo do Prahy a 1956–60 působil jako šéfredaktor měsíčníku Divadlo. Od 1961 se stal spisovatelem z povolání, 1969–70 redaktorem týdeníku Tvorba, 1970–74 dramaturgem Filmového studia Barrandov. Žil a zemřel v Praze na Vinohradech. Literárně debutoval knihou reportáží z hornického severu Čas nestačí člověku (1949). Postupně se však etabloval i mezi českými dramatiky jako jeden z prvních představitelů socialistického realismu. Jeho původně rozhlasová hra DS 70 nevyjíždí byla 1948 inscenována ve smíchovském Realistickém divadle jako první reportážní drama s výrobní tematikou. O rok později se v Hornické komedii pokusil o dělnickou veselohru a dramatem Duchcovský viadukt (1950), poctěným 1951 státní cenou, zahájil tradici ideových her z dějin tzv. třídních bojů. Ve volné trilogii s pozdějším názvem Neústupní zpracoval nejprve události mostecké stávky za hospodářské krize (defi nitivní název Pevnost na severu, 1953), potom prosincové generální stávky 1920 (defi nitivní název Růžena Kalafová, 1954) a konečně mnichovského diktátu (defi nitivní název Příběh plukovníka Adamíry, 1956). Tato trilogie, která se stala vrcholem C. dramatických pokusů, měla zřejmou vzestupnou tendenci: od popisu dělnických bojů přes střet zájmů uvnitř měšťanské kladenské rodiny k poměrně účinné snaze přesunout dramatický konfl ikt do nitra silné jevištní postavy. Následující hry Moje teta, tvoje teta (1959), O koho se hraje (1973) a Oheň v zádech (1975) byly neúspěšné, s výjimkou vcelku šťastně koncipovaného dramatu z prostředí mladých lidí na městské periferii Kateřina (1961). C. prozaická tvorba, v níž především selhávala jeho schopnost jazyková a charakterizační, nedosáhla nikdy úrovně tvorby dramatické. Neúspěšný byl C. také jako autor detektivky i rozsáhlé monologické prózy. Jedině pokus o generační román Praskot ve větvích (1978) přinesl zjevný odklon od dosavadní schematičnosti. Zážitky z poválečného pohraničí autor viděl s jistou distancí a nadhledem. Jeho prózy pro mládež byly naopak ideově neutrální (Proč táta nepíše, Tajemství Anny Marie, Chlapec s klíčkem), byť ani v nich se neubránil povrchní ideologizaci (zejména Náklad do Hamburku, Na druhé straně plotu). C. se uplatnil rovněž jako autor rozhlasových her a několika dramatizací, bezvýznamná zůstala jeho tvorba fi lmového a televizního scenáristy, jakož i snahy na poli divadelní kritiky a teorie.

D: bibliografi e in: SČS 1, s. 88n.; dvacet her uloženo v Divadelním ústavu

(knihovna), Praha.

L: J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956, 1957, s. 65n.;

nekrolog: (v), Zemřel V. C., in: Lidová demokracie 1. 10. 1980; Za V. C.

Vzpomíná spisovatel Joža Mikula, in: Průboj 15. 10. 1980; ČS, s. 63n.;

SČL, s. 46n.; SČS 1, s. 88n.; T. Studenovský – J. Bláha, Slovník českých

autorů pro chlapce (a nejen pro ně), 2000, s. 24; Tomeš 1, s. 167; Český

hraný fi lm 3, č. 50, 4, č. 358.

P: Biografi cký archiv ÚČL Praha; Bibliografi e Divadelního ústavu Praha.

Martin Kuera

CAIS, Oldřich, * 12. 5. 1921 Poděbrady, † 9. 9. 1982 Praha,

strojní inženýr, pedagog

Po absolvování Vyšší průmyslové školy v Pardubicích, obor

letecká specializace, nastoupil 1940 do fi rmy Letov v Let

ňanech, kde pracoval v experimentálním oddělení. To bylo

1944 převedeno k fi rmě Junkers v Praze-Dejvicích, v dubnu

1945 se opět vrátilo do letňanského podniku. Od října 1945

do května 1946 absolvoval C. povinnou vojenskou prezenční

službu. 1946–47 pracoval jako konstruktér plynových spo

třebičů u fi rmy Karma v Praze. Od 1948 působil v továrně

Aero, n. p., v pevnostní zkušebně (1954 převedena v rám

ci reorganizace do Výzkumného leteckého ústavu v Letňa

nech). Při zaměstnání vystudoval 1951–56 Strojní fakultu

ČVUT v Praze, specializaci přesná mechanika, kterou ukon

čil II. státní zkouškou s výborným prospěchem. Až do 1959

se intenzivně zabýval rozvojem pevnostních zkoušek draků

letadel na zemi a rozvojem moderních tenzometrických

metod, zkušebních zařízení a vytvářením základů pro dy

namické draky letadel. Pak byl jmenován výzkumným pra

covníkem a 1960 navržen na aspirantské studium v oboru

mechanika tuhých a poddajných těles a prostředí. Disertační

práci na téma Předběžné rozbory únavové životnosti draků le

tadel obhájil 1966. O rok později byl jmenován samostat

ným vědeckým pracovníkem a byly mu svěřeny nejobtížnější

úkoly odboru při prokazování životnosti letounů L-29. Při

spěl k řešení vážných závad draku letounu, nejen L-29, ale

i jiných typů. Na základě mimořádného požadavku exportu

zpracoval 1962 původní metodu průkazu únavové životnosti

kovových kluzáků. Vypracoval konkrétní podklady a směrni

ce a zasloužil se o to, že kluzák L-13 Blaník byl první na svě

tě s objektivně prokázanou bezpečnou únavovou životnos

tí. Významně se podílel na prokazování únavové životnosti

letounů Ae 45 a L 200. Aplikace této metody byla kladně

hodnocena i britským Královským zkušebním leteckým

ústavem (RAE). Externě přednášel na katedře stavby letadel

předmět pevnost a zkoušky leteckých konstrukcí na Vojen

ské akademii Antonína Zápotockého (VAAZ) v Brně. 1968

nastoupil jako odborný asistent na katedru nauky o pružnos

ti a pevnosti Strojní fakulty ČVUT, o rok později se v oboru

habilitoval. V základním studiu přednášel metodiku a ana

lýzu pevnostních výpočtů strojních součástí v elastickém

a plastickém stavu při statickém, dynamickém i rázovém

CAIS


372

namáhání, specializoval se na experimentální metody (tenzometrické, optické a analogové) pro zjišťování napjatosti strojních součástí. Ve vyšších ročnících učil teorii pružnosti, plasticity a další speciální aplikace. Ve vědeckovýzkumné práci se zabýval problémy napjatosti za vysokých teplot, dále výpočtovými metodami v oblasti trvalých přetvoření a otázkami životnosti strojních součástí. Byl vynikajícím pedagogem, vedl aspiranty a přijal členství v komisi pro obhajoby kandidátských disertačních prací. Spolupracoval na státním výzkumném úkolu Výzkum životnosti leteckých částí při kmitavém zatížení s proměnlivou amplitudou. Působil jako expert pro otázky životnosti a spolehlivosti letadel, strojních částí a zařízení. Navázal kontakty s domácími i zahraničními závody a výzkumnými ústavy, pracoval v několika komisích RVHP. 1968 mu bylo propůjčeno vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Od 1954 byl držitelem Stříbrného plachtařského odznaku FAI (Féderation Aéronautique Internationale) a členem Aeroklubu republiky Československé. D: Předběžné rozbory únavové životnosti draků letadel, 1965; Únavová pevnost strojních částí a konstrukcí, 1974. L: Strojní fakulta ČVUT 1976–77, 1976, s. 29; Z. Kuliš, Vzpomínka na naše předchůdce: Doc. Ing. O. C., CSc., in: Bulletin of Applied Mechanics 7, 2006, s. 139n. P: Archiv ČVUT, fond Vysoká škola strojního a elektrotechnického inženýrství (VŠSEL) 1879–1951, fond Fakulta strojní ČVUT (FS) 1951 – současnost. Jiina Masnerová CAIVAS, Karel, * 25. 8. 1897 Lanškroun, † 10. 3. 1977 Praha, stavební inženýr, pedagog Po maturitě na gymnáziu 1916 začal studovat architekturu a pozemní stavitelství na české technice v Praze. 1923 složil s vyznamenáním II. státní zkoušku. 1921, ještě jako posluchač, získal první cenu ve veřejné soutěži na vzorný typ malé hospodářské usedlosti pro různé oblasti. 1923–37 pracoval jako asistent v Ústavu zemědělského stavitelství na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT. Zúčastnil se pokusných prací na školním statku v Uhříněvsi (Praha), kde sledoval otázky účelnosti a hospodárnosti výstavby zemědělských staveb. Současně působil jako technická síla, později i samostatně v projekční kanceláři profesora Th eodora Petříka. Tam se podílel především na rekonstrukcích četných statků odborných zemědělských škol na Slovensku. Jako samostatný projektant se zabýval zemědělským stavebnictvím a vypracoval více než 55 projektů, z nichž lze uvést mj. hospodářské budovy pro velkostatek F. Czernina v Petrohradě na Podbořansku, stáj pro 100 kusů dojnic v Otrubách u Slaného a školní statek v Nitře. Úspěch zaznamenal v soutěži vzorových typů činžovních domů s nejmenšími byty, jíž se 1925 zúčastnil s ing. arch. Vladimírem Weissem. Ve dvou typových kategoricích získali I. cenu a tři II. ceny. 1927–35 spolu postavili řadu objektů v různých částech Prahy (Dej

vicích, Bubenči, Královských Vinohradech a Hlubočepích).

1929 byl po obhajobě disertační práce Zemědělská usedlost

s hlediska ekonomie provozu a rentability promován doktorem

technických věd. Jako poradce Kooperativy vytyčil 1930–34

směrnice k novému budování družstevních skladů. Podle

jeho projektů bylo postaveno 20 skladišť s kapacitou 20–100

vagonů, mj. v Brandýse nad Labem, v Rokycanech (s velkou

stodolou na seno a se strojním skládáním z vagonu), v Ho

ražďovicích (s výsušnými Rank



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.