načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Bio odrůdy révy vinné - Pavel Pavloušek

Bio odrůdy révy vinné

Elektronická kniha: Bio odrůdy révy vinné
Autor: Pavel Pavloušek

Monografie z pera našeho předního odborníka na pěstování révy vinné nabízí přehlednou formou všechny potřebné informace o pěstování a výrobě vína z domácích i zahraničních ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  424
+
-
14,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 315
Rozměr: 24 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Ovocnářství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4330-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Monografie z pera našeho předního odborníka na pěstování révy vinné nabízí přehlednou formou všechny potřebné informace o pěstování a výrobě vína z domácích i zahraničních rezistentních odrůd. Hlavní částí publikace je popis vícenež 150 odrůd révy vinné vhodných pro ekologické pěstování. Podrobněji jsou popsány odrůdy českého původu, jejich pěstitelské a enologické vlastnosti, chuťový profil, a to včetně fotografické dokumentace. Pěstitelé najdou v knize přehled těch nejzajímavějších moštových a stolních odrůd, které lze pěstovat v našich klimatických podmínkách. Knihu využijí také studenti zahradnických oborů středních a vysokých škol.

Popis nakladatele

Monografie z pera našeho předního odborníka na pěstování révy vinné zevrubně popisuje více než 150 perspektivních moštových a stolních odrůd vhodných pro ekologické pěstování a výrobu vína. Knihu využijí profesionální vinaři, studenti zahradnických oborů středních a vysokých škol i zahrádkáři.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Pavel Pavloušek - další tituly autora:
Výroba vína u malovinařů -- 2., aktualizované a rozšířené vydání Výroba vína u malovinařů
Pěstování révy vinné -- Moderní vinohradnictví Pěstování révy vinné
Vše, co byste měli vědět o víně.... -- ...a nemáte se koho zeptat Vše, co byste měli vědět o víně....
Bio odrůdy révy vinné Bio odrůdy révy vinné
Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné -- 2., aktualizované a rozšířené vydání Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné
Biodynamické vinohradnictví a vinařství Biodynamické vinohradnictví a vinařství
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

BIO ODRŮDY

RÉVY VINNÉ

Pavel Pavloušek

BIO ODRŮDY RÉVY VINNÉ

PavelPavloušek


Grada Publishing

BIO ODRŮDY

RÉVY VINNÉ


Projekt s podporou Vinařského fondu


Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Bio odrůdy révy vinné Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 6337. publikaci Odborná recenze textu: Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ing. Ivana Flajšingerová, Ph.D. a Ing. Lubomír Lampíř, Ph.D. Odpovědná redaktorka: Helga Jindrová Grafická úprava a sazba: Karolína Bendová Návrh obálky: Michal Dusil Fotografie v knize: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Fotografie na obálce: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Počet stran 320 První vydání, Praha 2016 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2016 Cover Design © Michal Dusil, 2016 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. 978-80-271-9387-5 (pdf) 978-80-247-4330-1 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

1 Co jsou to PIWI odrůdy? 11

1.1 Proč se začaly šlechtit rezistentní odrůdy révy vinné 11 1.2 PIWI odrůdy a kvalita 12 1.3 Složité rodokmeny 15 1.4 Cesta do pěstitelské praxe = cesta do vinic 18

2 Rezistence u révy vinné 21

2.1 Rezistence u révy vinné 21 2.2 Využití rezistentních vlastností ve šlechtění a praktickém vinohradnictví 23 2.3 Obranné mechanismy u révy vinné způsobené morfologickou stavbou 27

2.3.1 Morfologická stavba listu a obranné mechanismy 28

2.3.2 Morfologická stavba bobule a hroznu a obranné mechanismy 28 2.4 Indukovaná rezistence u révy vinné 29 2.4.1 Tvorba kalózy a rezistence k houbovým patogenům 30

2.4.2 Stilbeny a rezistence k houbovým patogenům 30

2.4.3 Proteiny PR a rezistence k houbovým patogenům 31 2.5 Praktické využití zásad indukované rezistence 31

3 Způsoby hospodaření ve vinohradnictví 33

3.1 Péče o půdu 33 3.2 Ochrana proti živočišným škůdcům 33 3.3 Ochrana proti houbovým chorobám 34 3.4 Pěstování PIWI odrůd 34 3.5 Systémy pěstování révy vinné a jejich vývoj v České republice 34

3.5.1 Integrovaná produkce révy vinné 34

3.5.2 Ekologická produkce révy vinné 35

3.5.3 Biodynamické vinohradnictví 35

4 Pěstování révy vinné v podmínkách ekologického vinohradnictví 37

4.1 Fyziologické a biochemické změny v révovém keři a bobulích 37

4.1.1 Cukry 39

4.1.2 Kyseliny 40

4.1.3 Asimilovatelný dusík 40

4.1.4 Aromatické látky 42

4.1.5 Fenolové látky 46

Bio odrůdy révy vinné6

4.2 Zelené práce u PIWI odrůd 48

4.2.1 Čištění kmínků 48

4.2.2 Podlom 50

4.2.3 Upevnění letorostů do drátěnky 51

4.2.4 Osečkování letorostů 52

4.2.5 Vylamování zálistků a odlistění zóny hroznů 54

4.2.6 Regulace násady hroznů během vegetace 61 4.3 Možnosti ovlivňování „obsahu alkoholu” ve vinici 66 4.4 Moderní pohled na ozelenění vinic 67

4.4.1 Půdní podmínky a význam humusu pro ozelenění vinic 68

4.4.2 Možnosti zlepšení obsahu humusu a výživového stavu půdy 70

4.4.3 Význam ozelenění 71

4.4.4 Ozelenění půdy a přirozená výživa révy vinné dusíkem 72

4.4.5 Výběr druhů rostlin a složení ozeleňovacích směsí 75

4.4.6 Výsev ozeleňovacích směsí 84

4.4.7 Způsoby ošetřování ozelenění 85

4.4.8 Ozelenění nových výsadeb révy vinné 86

4.4.9 Trvalé ozelenění plodných vinic 87

4.4.10 Ozelenění přes zimu 88

5 Choroby a škůdci révy vinné 91

5.1 Plíseň révy 91 5.2 Padlí révy 94 5.3 Šedá hniloba hroznů révy 97 5.4 Ostatní hniloby hroznů 100

5.4.1 Octová hniloba 100

5.4.2 Bílá hniloba hroznů révy 101

5.4.3 Zelená hniloba hroznů révy 101 5.5. Černá hniloba révy 102 5.6 Komplex chorob dřeva 104

5.6.1 Chřadnutí a odumírání révy – ESCA 104

5.6.2 Petriho choroba révy 106

5.6.3 Eutypové odumírání révy 106 5.7 Roztoči u révy vinné 107

5.7.1 Hálčivec révový 107

5.7.2 Vlnovník révový 108Obsah

5.8 Obaleči u révy vinné 109

5.9 Ekologická ochrana proti houbovým chorobám a škůdcům 109

5.9.1 Ekologická ochrana proti houbovým chorobám 109

5.9.2 Ekologická ochrana proti škůdcům 114

6 Pěstitelské a enologické vlastnosti moštových odrůd 117

6.1 Výběr stanoviště pro pěstování PIWI odrůd 117

6.2 Ochrana proti houbovým patogenům 118

6.3 Zatížení odrůd révy vinné při zimním řezu 122

6.4 Výběr podnože pro nové výsadby 123

6.5 Termín a způsob sklizně 125

6.6 Strategie alkoholového kvašení 126

6.7 Jablečno-mléčná fermentace u PIWI odrůd 126

6.8 Využití dřevěných sudů při výrobě vína 129 7 Moštové PIWI odrůdy révy vinné registrované v České republice 131

7.1 Kvalitativní parametry nových PIWI odrůd révy vinné 132 8 Moštové PIWI odrůdy registrované v ostatních zemích EU a ve světě 167 9 Pěstitelské vlastnosti stolních odrůd 219

9.1 Charakteristika moderní stolní odrůdy 219

9.2 Intenzita růstu stolních odrůd révy vinné 219

9.3 Zimní řez révy a zatížení 220

9.4 Pěstitelské tvary pro pěstování stolních odrůd révy vinné 220

9.5 Redukce násady hroznů během vegetace u stolních odrůd révy vinné 222

9.6 Odlistění zóny hroznů u stolních odrůd révy vinné 226

9.7 Použití rostlinných hormonů při pěstování stolních odrůd 227

9.8 Kvalita stolních hroznů a termín sklizně 227

9.9 Skladování stolních hroznů 229 10 Méně pěstované PIWI odrůdy 289

10.1 Méně známé PIWI odrůdy pro výrobu bílých vín 289

10.2 Méně známé PIWI odrůdy pro výrobu červených vín 293

10.3 Méně známé stolní PIWI odrůdy 297 Rejstřík odrůd 301 Seznam použité literatury 305 Bio odrůdy révy vinné 314 Organic grape varieties 315

Úvod 9

Úvod

Přímoplodící hybridy, interspecifické odrůdy, rezistenty, bio odrůdy a PIWI odrůdy. Takovou

cestu musely projít PIWI odrůdy, než se staly pevnou součástí terminologie moderního vino

hradnictví. Přímoplodící hybridy vznikaly jako biologická alternativa ochrany proti révokazu

a houbovým chorobám. I když vynikaly vysokou odolností proti patogenům způsobujícím tyto

choroby révy vinné, byla jejich pověst velmi dlouhou dobu spojována s nízkou kvalitou vína.

Proto trvalo více než 100 let, než pěstitelé bio odrůdy přijali za své, začali je pěstovat a vyrábět

z nich jakostní víno.

Šlechtění rezistentních odrůd se rozběhlo velmi intenzivně po 2. světové válce především

v zemích bývalého Sovětského svazu, na území bývalé Jugoslávie, v Německu, Maďarsku,

Rakousku a také v Československu. Šlechtitelé soustředili velké kolekce genových zdrojů, na

jejichž základě intenzivně probíhalo šlechtění. Průlom v chápání přínosu PIWI odrůd nastal

v Něme cku, kde byly registrované jako odrůdy Vitis vinifera. Díky tomu se z nich mohlo začít

vyrábět jakostní víno a umožnilo jejich rozšíření do vinic a pěstování zejména u ekologických

a biodynamických vinařů nejen v České republice, ale i v dalších zemích světa.

Nejrozšířenějšími PIWI odrůdami v našich vinicích jsou Hibernal, Malverina, Merzling, Solaris,

Sevar a Laurot, svou cestu mezi vinohradníky si ale nacházejí i zcela nové odrůdy jako Donau

riesling nebo Souvignier gris.

Ještě v polovině 90. let minulého století, v době, kdy jsem začínal s prvními pokusy s PIWI od

růdami, byla vína z nich vyrobená na vinařských výstavách velmi nízko ceněná. Hodnocením

pěstitelských a enologických vlastností PIWI odrůd révy vinné, jejich rezistencí a využíváním

ve šlechtění se zabývám více než dvacet let. Všechny zkušenosti, poznatky a výsledky mého

vědeckého zkoumání získané při každodenní práci s těmito odrůdami jsou souhrnně zpracova

né v této monografii. Kniha také naznačuje nejdůležitější pěstitelské zásahy, které mají úzký

vztah k pěstování PIWI odrůd a k ekologicky zaměřenému vinohradnictví.

Přál bych si, aby všechny informace uvedené v této monografii posloužily k propagaci a rozši

řování PIWI odrůd révy vinné. Snažil jsem se je proto představit velmi praktickou formou, kte

rá umožní okamžité využití v praxi. Jedná se totiž o poznatky získané přímo ve vinici při každo

denním ošetřování révových keřů, při mých pokusech a hodnoceních získaných výsledků.

Lednice, červenec 2016 Pavel Pavloušek Hrozen odrůdy R-10 x Diamant 1 Co jsou to PIWI odrůdy? 1.1 Proč se začaly šlechtit rezistentní odrůdy révy vinné Evropské vinohradnictví bylo až do 2. poloviny 19. století spojené výhradně s pěstováním odrůd „evropské” révy vinné (Vitis vinifera L.). Pěstovaly se především tradiční a původní odrůdy jako Chrupka bílá, Tramín, Sauvignon blanc, Merlot, Carmenére, Cabernet Sauvignon nebo tzv. burgundské odrůdy – Pinot blanc, Pinot gris a Pinot noir, ve střední Evropě potom Vetlínské zelené a Neuburské. Zásadní změnu v evropském vinohradnictví 19. století vyvolala invaze nebezpečných patogenů do vinic. Pravděpodobně s révovými sazenicemi ze Severní Ameriky se do Evropy dostaly tři nebezpečné patogeny, které způsobily hospodářsky velmi významné škody na révě vinné (Vitis vinifera L.). V důsledku toho, že „evropská” réva vinná nebyla s těmito patogeny během svého evolučního vývoje v kontaktu, došlo k výraznému napadení a praktickému zničení evropských vinic. Mezi tyto nebezpečné patogeny patří Plasmopara viticola, původce plísně révy, Erysiphe necator, původce padlí révy a nebezpečný škůdce mšička révokaz Dactulosphaira vitifoliae. Jako první se v Evropě objevil původce padlí révy v roce 1845 ve sklenících anglického zahradníka Tuckera. O devět let později se na našem kontinentu objevila mšička révokaz a nakonec v roce 1878 původce plísně révy. Evropští vinohradníci, biologové a šlechtitelé byli postaveni před úkol, jak vyřešit kritickou situaci. V roce 1878 naznačil Alexis Millardet možnou cestu v boji s těmito nebezpečnými patogeny. Přišel s myšlenkou zkombinovat kvalitativní vlastnosti hroznů a vína odrůd evropské révy vinné (Vitis vinifera L.) s re zistentními vlastnostmi amerických divokých Vitis spp. Tento okamžik znamenal počátek intenzivní šlechtitelské práce s cílem získat odrůdy odolné k houbovým patogenům a révokazu. Šlechtitelské úsilí francouzských pěstitelů na konci 19. a začátku 20. století stále směřovalo k získání hybridů, které budou „plodit na svých vlastních kořenech”, tzn. nebude je třeba roubovat na podnože, ale budou se pěstovat jako pravokořenné. Z této doby pochází také jejich první označení „hybrides producteurs directs”, tzn. přímoplodé nebo přímoplodící hybridy.

Jedny z prvních významných přímoplodících

hybridů byly odrůdy Baco noir a Baco blanc.

Baco noir je jednou z prvních odrůd, která se

v Evropě významně rozšířila. V Čechách a na

Moravě se s ní můžeme setkat i v současné

době ve vinicích malovinařů, na pergolách

a tak é u zahrádkářů. Baco noir (syn. Baco 1)

je kříženec mezi Folle blanche × Vitis riparia.

Odrůda je raná, má velmi bujný růst a je velmi

dobře odolná k zimním mrazům, plísni révy

a padlí révy. Víno má velmi intenzivní barvu.

Kyseliny jsou však vyšší a ve víně často převa

žují „travnaté” tóny.

Obr. 1.1 Baco noir – hrozen

11


Bio odrůdy révy vinné12

Baco blanc je kříženec odrůd Folle blanche × Noah, přičemž Noah je potom kříženec druhů

Vitis labrusca × Vitis riparia. Odrůda je pozdní a zraje v říjnu. Je citlivá k révokazu a vysokému ob

sahu vápna v půdě. Ve vůni a chuti vína jsou patrné „fox” tóny. Víno má velmi vysokou kyselinu.

I pře s některé své negativní vlastnosti byly tyto odrůdy první, které se začaly po révokazové

kalamitě a invazi houbových chorob rozšiřovat v Evropě.

Obr. 1.3 Baco blanc – keřObr. 1.2 Baco blanc – hrozen

1.2 PIWI odrůdy a kvalita

Od počátku pěstování přímoplodících odrůd se však na kvalitu z nich vyrobeného vína pohlí

želo velmi skepticky, a dokonce se objevovaly také názory poukazující na zdravotní nebezpeč

nost těchto hybridů.

Například v roce 1944 uveřejnil Vinařský obzor následující text: „Již před řadou let byl ve všech

vinařských státech evropských zahájen boj proti vážnému nebezpečí, jež začalo ohrožovati samý

kořen jakostního vinařství a pěstování révy ušlechtilé. Bylo to šíření různých kříženců révy podlož

kové a americké s odrůdami nosnými, zvanými přímoplodící hybridy, nebo správně americké plod

né hybridy. Mezi ně patří nejen kříženci novější (Seibel, Gaillard, Couderc aj.), vyšlechtění v tisících

různých typů a forem a často i nazvaní zvučnými jmény, ale i staré odrůdy hybridů, přinesené kdy

si z Ameriky (Othello, Noah, Isabella apod.), jež se i u nás místy rozšířily. Některé z nich dostaly se

k nám směrem z jihu a dostaly proto souhrnný název Chorvát, Slovák, Derek apod.”

Negativní pohled na kvalitu přímoplodících odrůd byl spojen také s americkými Vitis spp., ze

jména s druhem Vitis labrusca. U některých interspecifických odrůd, jejichž původ souvisí s Vitis

labrusca, se objevovaly výrazné tóny ve vůni a chuti připomínající jahody. Pomocí plynové chro


Co jsou to PIWI odrůdy? 13

matografie byla v bobulích a ve víně identifikována sloučenina 2,5-dimethyl-4-hydroxy-2,3--

-dihydro-3-furanon (furaneol) zodpovědná za toto „jahodové aroma”. Furaneol se akumuluje

v bobulích révy vinné v průběhu dozrávání. Výrazný obsah furaneolu byl zjištěn u odrůd Isabella

a Noah, které se projevují výrazným „jahodovým tónem” ve vůni a chuti (RAPP, 2001).

S druhem Vitis labrusca je spojená také sloučenina methylathranilát, která je původcem „fox

tónu” neboli „liščiny”. Pro senzorické hodnocení vín je prahová hodnota methylanthranilátu

asi 300 μg/l (NELSON aj., 1977).

I přes negativní pohled na kvalitu výchozího šlechtitelského materiálu bylo rozšíření přímo

plodících hybridů velmi významné. V roce 1929 jimi byla osázena plocha evropských vinic

o rozloze 250 000 ha a svého vrcholu dosáhla v roce 1958, kdy se v Evropě pěstovaly na ploše

500 000 ha.

Další negativní zprávy o kvalitě přímoplodících hybridů se objevily v 60. letech 20. století.

BREIDER, WOLF, SCHMIDT (1965) prováděli pokusy s podáváním moštu z euro-amerických

hybridů slepicím plemena Leghorn. V následující práci potom BREIDER a WOLF (1967) uvedli

škodlivé působení moštu z těchto kultivarů a tvrdili, že sloučeniny, které nazvali biostatika,

způsobovaly vývojové vady a ovlivňovaly nervový systém slepic. Toto negativní tvrzení však

bylo velmi brzo vyvráceno ve studiích, které prováděli STOEWSAND aj. (1969). Ti ve své práci

uvádějí, že u hybridních odrůd nejsou přítomné žádné přirozené toxické látky. Negativní půso

bení odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám bylo proto vyvráceno.

BECKER a ZIMMERMANN (1980) uvádějí, že odrůdy révy vinné s genotypem amerických dru

hů (Vitis spp.) měly v Evropě pouze negativní image. Bylo tomu tak z několika důvodů. Staré

francouzské hybridy, které byly výsledkem jednoduchého křížení amerických Vitis spp. s Vitis

vinifera anebo zpětných křížení hybridů a odrůd Vitis vinifera, produkovaly vína nižší kvality.

Na druhé straně byly tyto hybridy rezistentní k mrazu, houbovým chorobám a měly dobrý

výnos. Dalším důvodem byly diskuse o zdravotní prospěšnosti vín z těchto hybridů poté, co

Breider a jeho kolegové publikovali toxické působení hybridních vín na slepice.

Po 2. světové válce se šlechtění tohoto typu odrůd ve Francii téměř zastavilo, ale naopak na

bralo na intenzitě v Německu a dalších zemích východní Evropy. Celá řada odrůd disponují

cích zvýšenou odolností k houbovým patogenům se začala objevovat v Maďarsku, Rakousku,

Československu, Jugoslávii, Rusku, Ukrajině, Moldávii a v dalších zemích. Zintenzivnilo se také

úsilí směřující k zavádění nových odrůd disponujících odolností k houbovým patogenům do

pěstitelské praxe.

Původní označení „hybridy” bylo postupně nahrazeno termínem „interspecifické odrůdy”,

který naznačoval, že se jedná o odrůdy vytvořené křížením více druhů.

Počátek 21. století však s sebou přinesl některé další a nové problémy týkající se kvality no

vých „interspecifických odrůd”. GLATT (2004) ve své práci píše, že jihoevropané mají velké vý

hrady proti šlechtění na odolnost k houbovým chorobám. Nařízení Evropské unie uvádí, že se

„interspecifické odrůdy” mohou použít pouze pro výrobu stolního vína a jakostní víno se smí

vyrábět pouze z odrůd Vitis vinifera. Potud by bylo všechno v pořádku, kdyby se jako klíčové

neukázaly hodnoty antokyaninových barviv, jmenovitě diglucosidů. Pro odrůdy Vitis vinifera

je hraniční hodnota malvidin-3,5-glucosidu 15 mg/l, již však mnohé nové „interspecifické od

růdy” překračují.

Jejich zásadní výhrada tkví v tom, že tento druh barviv není přítomný u odrůd Vitis vinifera L. a že

přítomnost tohoto barviva ovlivňuje negativně organoleptické vlastnosti vína, protože se ve ví

nech s obsahem malvidin-3,5-diglukosidu objevují „divoké” tóny, jež jsou typické pro hybridy.


Bio odrůdy révy vinné14

REGNER a kol. (2004) popisují nové rakouské odrůdy Roesler a Ráthay. Přiřazují je mezi odrů

dy Vitis vinifera určené pro výrobu jakostních vín, u nichž byla jasně prokázána nepřítomnost

„fox-tónu” a absence malvidin-3,5-diglucosidu.

REGNER (2004) však zmiňuje i problémy s novou německou odrůdou Regent, která je sice

v Ně mecku registrována pro produkci jakostního vína, kvalitativně ale této úrovně nedosahuje.

V mnoha letech obsahuje jeho víno „vadné” tóny, které sice lze odstranit pomocí „cuvée” nebo

uložením ve dřevěném sudu, ale nezlepší pověst odrůdy. Kromě toho je Regent nosičem diglu

cosidů, čímž spadá do oblasti hybridních vín, i když botanicky odpovídá spíše Vitis vinifera. Od

růdy pro výrobu červených vín, které patří k druhu Vitis vinifera L., totiž typicky obsahují pouze

acylátované monoglukosidické antokyany, z nichž nejvíce zastoupený je malvidin-3-glucosid

(GARCIA-BENEYTEZ a kol., 2002).

Diglukosidické antokyany jsou typické pro hrozny různých Vitis spp. (Vitis riparia, Vitis labrus

ca, Vitis rupestris, Muscadinia rotundifolia a další) a interspecifické odrůdy pocházející z křížení

amerických Vitis spp. s e vropskou révou vinnou (Vitis vinifera). Malvidin-3,5-diglucosid je mož

né potom považovat za indikátor hybridních odrůd révy vinné (RIBEREAU-GAYON, 1960).

Antokyany jsou rozděleny podle počtu molekul cukru navázaných na antokyanidin. U větši

ny druhů rodu Vitis se vytvářejí monoglukosidy a diglukosidy. Diglukosidické antokyaniny se

zdají být sice stálejší než monoglukosidy, ale jsou více citlivé k hnědnutí (ROBINSON a kol.,

1966). Odrůdy Vitis vinifera syntetizují pouze monoglukosidické antokyaniny kvůli nedostatku

dominantních alel pro tvorbu diglukosidických antokyaninů. První generace interspecifických

kříženců s Vitis vinifera tvoří mono- i diglukosidické antokyaniny.

Komplexní hybridy, které vznikly zpětným křížením s Vitis vinifera, mohou tvořit pouze mo

noglukosidické antokyaniny, jestliže nevlastní dominantní alely pro syntézu diglukosidů (VAN

BUREN a kol., 1970).

Odrůda Monoglukosidy Diglukosidy

Seibel 13 666 100 0

Seyve-Villard 12 481 100 0

Isabella 45 55

Leon Millot 30 70

Vitis amurensis 40 60

Tab. 1.1 Procentuální vyjádření mono- a diglukosidů u vybraných odrůd podle VAN BUREN a kol. (1970).

Pro české šlechtění interspecifických odrůd z uvedené tabulky vyplývá pozitivní informace,

protože používaný donor resistence Seibel 13 666 je podle těchto výsledků odrůdou výhrad

ně monoglukosidickou. Seibel 13 666 a některé křížence s touto odrůdou prokázaly pozitivní

vlastnosti týkající se rezistence i kvality vína, a proto se využívá také v českém šlechtění. Ne

gativně naopak působí informace o vyšší převaze diglukosidů u botanického druhu Vitis amu

rensis, který se rovněž hojně používá ve šlechtění.

Donor neboli nositel rezistence Seibel 13 666 se rovněž ukázal jako velmi vhodný z pohledu

složení antokyaninů, protože přenáší do potomstva profil antokyaninových barviv typický pro

odrůdy Vitis vinifera L.


Co jsou to PIWI odrůdy? 15

Odrůdy pro výrobu červených vín byly hodnoceny na přítomnost malvidin-3,5-diglucosidu

v bobulích (BALÍK et al., 2013) a ve vínech (PAVLOUŠEK, KUMŠTA, 2014).

Odrůda

Malvidin-3,5-diglucosid

(mg/l) v bobulích

Malvidin-3,5-diglucosid

(mg/l) ve víně

Cerason n.d.* 1,53 ± 1,12

Laurot n.d. 0,38 ± 0,53

Kofranka n.d. 0,06 ± 0,08

Nativa n.d. 0,62 ± 0,01

*

nedekovatelné množství

Tab. 1.2 Obsah malvidin-3,5-diglucosidu v bobulích (BALÍK et al., 2013) a ve vínech (PAVLOUŠEK,

KUMŠTA, 2014).

1.3 Složité rodokmeny

Dnešní PIWI odrůdy révy vinné jsou výsledkem intenzivní práce především francouzských pěsti

telů, kteří koncem 19. a na začátku 20. století vyšlechtili nositele rezistence, jež měly potom velký

význam ve šlechtění dalších rezistentních odrůd po celém světě. Z pohledu šlechtění PIWI odrůd

v Če ské republice jsou velmi významné především odrůdy Villard blanc (Seyve-Villard 12 375)

a Se ibel 13 666.

Obr. 1.4 Villard blanc – hrozny

Oba nositelé rezistence mají velmi složité ro

dokmeny.

Bílá moštová odrůda Villard blanc, známá

také pod synonymem Seyve-Villard 12 375

nebo zkratkou SV 12 375, je výsledkem práce

francouzské šlechtitelské firmy Seyve-Villard.

Pochází z křížení Seibel 6468×Seibel 6905

se zastoupením následujících druhů: Labrus

ca-Rupestris-Aestivalis-Cinerea-Berlandieri-

-Vinifera. List je středně velký, tmavozelený,

lesklý. Hrozen je středně velký, kuželovitý,

s řid ším uspořádáním bobulí a rozvětvenou

třapinou. Bobule je malá, oválná, zlatavá. Od

růda má bujný růst a vysokou násadu hroznů,

které dozrávají v polovině října. Villard blanc

má velmi dobrou odolnost k plísni révy a pad

lí révy. Víno je jemně aromatické, kyselina

vyšší, travnatá.


Bio odrůdy révy vinné16

Obr. 1.5 Rodokmen odrůdy Villard blanc

Seibel 13 666 je modrá moštová odrůda

pocházející od francouzského šlechtitele Al

berta Seibela. Ve šlechtění se využívala pře

devším v zemích bývalého Sovětského svazu

a na Moravě. Jak už bylo uvedeno v souvis

losti s kvalitou hroznů, je velmi významným

nositelem rezistence. Seibel 13 666 pochází

z křížení Seibel 5455×Seibel 6468, se stej

ným zastoupením druhů jako Villard blanc:

Labrusca-Rupestris-Aestivalis-Cinerea-Ber

landieri-Vinifera. List je středně velký, pěti

laločnatý, výrazněji zoubkovaný. Hrozen je

středně velký, rozvětvený, kuželovitý. Bobu

le je malá až střední, tmavomodrá, voskovitě

ojíněná. Odrůda má velmi dobrou odolnost

k plísni révy a padlí révy a není ani napadána

šedou hnilobou. Dozrává do optimální kvali

ty koncem září až začátkem října. Ve vínech

je patrná výraznější kyselina.

Obr. 1.6 Seibel 13 666 – hrozen

Seyve-Villard

Seibel 6488

Seibel 4614

Seibel 752

Sicilien

Bicane

Pascal Blanc

Jaeger 43

Jaeger 43

Jaeger 43

Munson

Herbemont D'Aurelles 1

V. vinifera

V. vinifera

V. vinifera

V. labrusca

V. rupestris

V. rupestris

V. rupestris

V. rupestris

V. rupestris

Bourrisquou

Blanc Roval

Munson

Munson

V. rupestris Ganzin

V. rupestris Ganzin

Emily

Clairette Doree Ganzin

Ganzin 60

Aramon Noir

Aramon Noir

Heunisch Weiss

Heunisch Weiss

Heunisch Weiss

???

Ouliven

Ouliven

V. rupestris Ganzin

Aramon Noir

Heunisch Weiss

Ouliven

Bourboulenc

Herbemont

OP

Vivarais

V. berlandieri

Bayard

Afus Ali

Seibel 3011

Seibel 4595

Seibel 405

Seibel 85

Nouveau Bayard

Heben

Monastrell

Seibel 451

Seibel 14

Seibel 2

Ganzin 1

Ganzin 1

Seibel 4199

Subereux

12 375


Co jsou to PIWI odrůdy? 17

Obr. 1.7 Rodokmen odrůdy Seibel 13 666

Ve složitých rodokmenech obou odrůd zaznamenáváme vysokou četnost zastoupení jednotli

vých Vitis spp. I přesto je zcela patrné, že cílem šlechtění bylo posilovat v hybridech podíl Vitis

vinifera při současném zachování maximální rezistence k houbovým patogenům.

Botanický

druh

Používaná

označení

Zastoupení jednotlivých Vitis spp.

v rodokmenu (četnost zastoupení)

Villard blanc Seibel 13 666

Vitis labrusca Labrusca 4 4

Vitis rupestris Rupestris 32 20

Vitis aestivalis Aestivalis 9 9

Vitis cinerea Cinerea 1 3

Vitis berlandieri Berlandieri 8 40

Vitis vinifera Vinifera 74 52

Tab. 1.3 Zastoupení jednotlivých Vitis spp. v rodokmenu Villard blanc a Seibel 13 666 podle GALETA (1988)

Úsilí šlechtitelů směřovalo ke zvyšování podílu Vitis vinifera. Důkazem jsou české PIWI odrůdy

révy vinné, které disponují velmi vysokým podílem Vitis vinifera ve svých rodokmenech. Šlech

titelé využívali buď samostatného nositele rezistence Seibel 13 666, s jehož využitím vznikly

odrůdy Laurot, Cerason, Kofranka, Marlen a Nativa, nebo kombinovali oba nositele rezistence

Seibel 13 666 a Villard blanc u odrůd Malverina, Savilon nebo Vesna. V prvním případě před

stavuje podíl Vitis vinifera 85,15 %, ve druhém potom 74,60 %.

Seibel 13666

Seibel 5455

Seibel 6468

Seibel 4614

Seibel 3011

V. berlandieri

Bayard

Alfus Ali

Emily

V. rupestris

V. rupestris

V. rupestris

Ganzin 4

Ganzin 60

Bourboulenc

Jaeger 43

Pascal Blanc

???

Alicante Bouschet

Bouschet Petit

Garnacha Tinta

Jaeger 43

Herbemont

OP

Herbemont

OP

Aramon Noir

Heunisch Weiss

Heunisch Weiss

Ouliven

Heunisch Weiss

Heunisch Weiss

Ouliven

Teinturier

Aramon Noir

Aramon Noir

Ouliven

V. vinifera

V. labrusca

V. labrusca

Herbemont D'Aurelles 1

Munson

Herbemont D'Aurelles 1

Munson

Sicilien

Bicane

Clairette Doree Ganzin

V. riparia

V. riparia

Taylor

Seibel 752

Seibel 867

Seibel 2524

Alicante Ganzin

Piquepoul

Vivarais

Vivarais

Noah

V. rupestris Ganzin

V. rupestris Ganzin


Bio odrůdy révy vinné18

Botanický druh Používaná označení

Zastoupení jednotlivých

Vitis spp. v rodokmenu (%)

Laurot

Cerason

Kofranka

Marlen

Nativa

Malverina

Savilon

Vesna

Vitis labrusca Labrusca 0,78 1,56

Vitis rupestris Rupestris 3,91 10,16

Vitis aestivalis Aestivalis 1,76 3,52

Vitis cinerea Cinerea 0,58 0,77

Vitis berlandieri Berlandieri 7,81 9,37

Vitis vinifera Vinifera 85,15 74,60

Tab. 1.4 Zastoupení jednotlivých Vitis spp. v rodokmenu českých PIWI odrůd révy vinné

I složité rodokmeny ukazují, že šlechtění se ubírá cestou tvorby odrůd s co nejvyšší kvalitou

hroznů a vína, aby je bylo možné pěstovat v ekologickém vinohradnickém režimu.

1.4 Cesta do pěstitelské praxe = cesta do vinic

Protože moderní PIWI odrůdy dokázaly i přes nesnáze své pozitivní vlastnosti, měly již cestu

do vinic otevřenou. Následoval pouze poslední, víceméně legislativní krok související s jejich

klasifikací a názvoslovím.

Na schůzi expertní skupiny „Šlechtění révy vinné” v Bordeaux v roce 1977 byla iniciována dis

kuse o dalším vývoji odrůd rezistentních k houbovým chorobám a révokazu. Vzhledem k celo

světovým výhradám proti „hybridům” nebo „přímoplodým hybridům” pokládala za nezbytné

tyto rezistentní odrůdy věcně definovat. Předloženou definici uvádí ALLEWELDT (1979): „Ve

šlechtitelském úsilí tvorby nových hybridů, které vedle pozitivních vlastností evropské révy =

kvality vína, mají také pozitivní vlastnosti amerických druhů = vysokou rezistenci k houbovým

chorobám, vysokou odolnost k révokazu, se má i přes zákaz a pochyby v mnhých zemích po

kračovat. Úspěchy této šlechtitelské práce jsou prokazatelné. Označovat soubor hybridů pod

le jejich genealogického původu jako „vzniklý z interspecifického křížení” je věcně správný.”

Tento typ odrůd se začal od té doby označovat termínem „interspecifické odrůdy”.

Práce na prosazení interspecifických odrůd do pěstitelské praxe byla stále intenzivnější. Od

roku 1999 se začaly na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně vyrábět mikrovzorky

vín z interspecifických odrůd s vyšší intenzitou a tyto odrůdy nabízet vinohradnické a vinařské

praxi. U laické a odborné veřejnosti však stále přetrvával negativní pohled na kvalitu z nich vy

ráběných vín. Paradoxem však je, že v anonymních degustacích byla vína z interspecifických

odrůd hodnocena často lépe než vína z odrůd révy vinné (Vitis vinifera L.).

Podle nařízení Evropské komise č. 1493/1999, článku 19, paragrafu 3, je výroba jakostního vína

v zemích Evropské unie povolena pouze z odrůd, které náleží k botanickému druhu Vitis vinife

ra. Při registraci nových PIWI odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám došlo k po

*


Co jsou to PIWI odrůdy? 19

rovnání morfologických znaků jednotlivých odrůd. Rozhodnutí, jestli nově vyšlechtěná odrůda patří k botanickému druhu Vitis vinifera, je založeno na porovnání ampelografických znaků, které umožňují ověřit, zdali morfologické znaky této nové odrůdy patří mezi morfologické znaky existujících odrůd Vitis vinifera. Odrůdy jsou od té doby zařazeny do botanického druhu Vitis vinifera – réva vinná. Jednou z prvních byla německá PIWI odrůda Regent. Jedním z rozhodujících morfologických znaků při rozhodování o příslušnosti odrůd k druhu Vitis vinifera L. je tvar vrcholku letorostu. Odrůdy Vitis vinifera L. mají vrchol letorostu otevřený a zřetelně odlišný od ostatních Vitis spp. Odrůdy se zvýšenou odolností k houbovým patogenům a otevřeným vrcholkem letorostu byly jednoznačně zařazené do druhu Vitis vinifera L. – réva vinná. Obr. 1.8 Polouzavřený tvar vrcholu letorostu

Obr. 1.9 Otevřený tvar vrcholu letorostu

V rámci odrůdových zkoušek v jednotlivých

evropských zemích tyto odrůdy zřetelně pro

kázaly svoje pozitivní vlastnosti a vysokou

kvalitu vína. V mnoha evropských zemích se

staly základem biologického nebo biodyna

mického vinohradnictví a jsou hojně rozšíře

né především ve Švýcarsku, Jižním Tyrolsku

nebo také Německu. V těchto německy mlu

vících regionech se pro ně následně vytvořilo

nové označení – PIWI odrůdy.

PIWI odrůdy jsou odrůdy révy vinné, které dis

ponují určitým stupněm odolnosti proti houbovým chorobám. Zkratka PIWI vychází z německého názvu „pilzwiderstandsfähige Rebsorten” a nahrazuje tak termíny „přímoplodící hybridy” nebo „interspecifické odrůdy”, které byly často spojované s negativní kvalitou vína prvních generací tohoto typu odrůd. V současnosti existují kultivary, které mají v pě stitelských podmínkách dostatečnou toleranci k plísni révy a padlí révy. Nynější PIWI odrůdy je možné pěstovat v podmínkách ekologického vinohradnictví buď jen s minimální ochranou, anebo i zcela bez ochrany proti houbovým chorobám. Pokud jde o stupeň existujících odrůdových rozdílů, přichází zde ke slovu vliv stanoviště, tzn. podnebí, počasí, geomorfologie stanoviště a mikroklima vinice.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist