načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Bílé zlato - Richard Čech

Bílé zlato

Elektronická kniha: Bílé zlato
Autor:

Příběh o odvážné bojovnici proti pašerákům slonoviny – o české policistce Angelové a o jejím otci, který je na invalidním vozíku, poté co ho srazilo auto při přechodu ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  49
+
-
1,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Richard Čech
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 137
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-016-2547-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Příběh o odvážné bojovnici proti pašerákům slonoviny – o české policistce Angelové a o jejím otci, který je na invalidním vozíku, poté co ho srazilo auto při přechodu silnice.  Otce Angelové, bývalého policistu, trápí případ vraždy státního úředníka, který nemohl uzavřít kvůli svému úrazu. Dcera se mu snaží s ním pomoct. Společně najdou důkazy pro otevření případu, který ukazuje na korupci při rozdělování evropských dotací. Současně Angelová řeší vraždu majitele říční nákladní lodi v přístavu Praha Smíchov. Na jeho lodi najde tajnou schránku se zbytkem pašované slonoviny. Při domovní prohlídce u jednoho z podezřelých je smrtelně zraněn její parťák detektiv Hlavsa, který Angelové umírá v náručí. Pátrání po jeho vrahovi jí zavede až do Namibie v jihozápadní Africe, kde najde spojence mezi ochránci afrických slonů a také vraha svého kolegy.   O autorovi: Přestože se nejvíce zajímal o literaturu a historii, tak vystudoval České vysoké učení technické v Praze.  Prošel různými povoláními, které byly inspiračním zdrojem pro jeho psaní.  V letech 2012 až 2013 navštívil Kapské Město v Jihoafrické republice. Jeho předchozí detektivka Lovec trofejí s policistkou Angelovou se stala bestsellerem na stránkách palmknihy.cz (v sekci České detektivky) v prosinci 2015. Autor chápe detektivku jako příběh o souboji dobra se zlem.

Zařazeno v kategoriích
Richard Čech - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Bílé zlato

1


Bílé zlato

2

Upozorňujeme, že kniha je určena pouze pro potřeby kupujícího. Kniha

jako celek ani žádná její část nesmí být volně šířena na internetu, ani

jinak dále zveřejňována. V případě dalšího šíření neoprávněně zasáhnete

do autorského práva s důsledky podle platného autorského práva a

trestního zákoníku.


Bílé zlato

3

Prolog

Bylo půl šesté ráno. Josef Angelo vyšel ze starobylého domu ve Vlašské ulici

na Malé Straně, kde bydlel s dcerou Alicí. Ubíral se úzkou a liduprázdnou

uličkou směrem ke Karmelitánské ulici. Při chůzi přemýšlel nad tím, jak bude

řešit případ, který mu přidělili těsně před odchodem do penze. Chtěl přejít na

druhou stranu ulice, protože byla bližší cíli jeho cesty. Vstoupil do strmé

vozovky a v zamyšlení si nevšiml rychle přijíždějícího auta. Auto ho srazilo na

zem, přejelo mu dolní končetiny a zmizelo. Ještě než omdlel, tak zahlédl

odjíždějící kabriolet s vytaženou střechou.

Po několika dnech v bezvědomí se probudil v nemocnici. Nad jeho obličejem

se skláněla Alice. Její dlouhé vlasy ho lechtaly ve tváři.

„Vstávej, už si spal dlouho,“ pravila.

„Jak dlouho?“ zeptal se a rozhlížel se po pokoji. Uviděl tlustou zdravotní

sestřičku, jak sleduje přístroje, ke kterým byl připojen.

„Dva dny si byl v bezvědomí. Kromě otřesu mozku způsobeného pádem máš

poraněné dolní končetiny. Nějakou dobu budeš na vozíku, než se dáš

dohromady a začneš chodit,“ pověděla optimistickou variantu.

„A co když ne?“ zeptal se.

„Co ne?“

„Co když už nebudu chodit. Necítím nic od pasu dolů,“ řekl a zachytil upřený

pohled zdravotní sestřičky.

„Musíte věřit, že se to zlepší, a podstoupit další léčbu,“ vložila se do hovoru

zdravotní sestřička.

„Viděl si řidiče? Pamatuješ si typ auta nebo espézetku? Ten hajzl, co tě srazil,

ujel. Zatím se nenašli žádní svědci,“ změnila téma rozhovoru Alice.

„Semlelo se to tak rychle. Stárnu a ztratil jsem ostražitost. Dříve by se mi to

nestalo. Pamatuji si jen, že to byl kabriolet se stahovací střechou. Možná

BMW.“

„To je dost málo. Viděl si tvář řidiče?“ naléhala Alice.


Bílé zlato

4

„Ne. Vrazil do mě z boku. Zrovna jsem přemýšlel nad tím případem vraždy

kontrolora využití fondů Evropské unie. Je to smůla. Ještě tři měsíce a mohl

jsem odejít do penze. Místo toho teď půjdu do invalidního důchodu.“

„Nesmíš to vidět tak černě. Počkej si na rozhovor s primářem. Medicína dnes

dokáže zázraky,“ pronesla Alice.

Načež se s otcem rozloučila a odjela do své kanceláře v Oddělení pro zvláštní

případy, které bylo součástí pražské kriminálky.


Bílé zlato

5

KAPITOLA 1

Sobota 4. června

Přístav Praha Smíchov tvoří bazén o rozloze třinácti hektarů na břehu Vltavy.

Byl vybudován v letech 1899 až 1903. Jeho kapacita při běžném provozu

představuje třicet tři velkých plavidel. Levý břeh přístavního bazénu slouží

především pro nákladní plavbu a pro překládku mezi vodní a silniční dopravou.

Právě zde kotvila motorová nákladní loď se jménem Daniela, která byla

vyrobená v roce 1963 v Holandsku. Délkou čtyřicet dva metrů, šířkou šest

metrů a tonáží tři sta tun patřila mezi menší říční lodě používané na vodní cestě

z Prahy do Hamburgu.

Daniel Barták sestoupil po schůdcích k přístavnímu molu, u kterého kotvila

zmíněná loď patřící společnosti jeho otce. Vstoupil na loď a zavolal „Táto.“ Když

se nikdo neozval, tak vkročil do kabiny kormidelníka na zádi lodi a nakonec

sestoupil po schodech do podpalubí. Tam otevřel dveře kapitánovy kajuty. To

co uviděl, mu vyrazilo dech a podlomilo kolena. Bílé stěny kajuty byly

postříkané rudou krví. Na podlaze ležel jeho otec s dírou v hlavě a trupu. Ruce

měl svázané textilními pouty. Když se vzpamatoval, tak vymačkal na mobilním

telefonu stopadesátosmičku. Operační středisko poslalo na místo činu člun

poříční policie, protože se zločin stal na lodi ve vltavském přístavu, a současně

vyšetřovatele z pražské kriminálky, Marka Hlavsu a Alici Angelovou. S nimi do

přístavu dorazil soudní lékař MUDr. Táborský.

Soudní lékař konstatoval příčinu smrti zastřelením, prohlédl stopy po pálení

cigaretou na dlaních oběti a špendlíky vražené pod nehty na několika prstech.

Po něm Angelová začala ohledávat místo činu a našla dvě nábojnice.

"Po prvním výstřelu do trupu muž upadl. Druhý výstřel představoval ránu

jistoty zblízka do hlavy,“ řekla Angelová a vzpomněla si jak, kdysi viděla první

mrtvolu. Tehdy se jí žaludek nepříjemně zhoupnul a musela se jít vyzvracet.


Bílé zlato

6

"Zbraň mohl pachatel odhodit do vody. Nasadíme potápěče z poříční policie,“

řekl Hlavsa a šel to domluvit s velitelem hlídky na policejním člunu.

Na Hlavsův pokyn se jeden z policistů převlékl do neoprenu, nasadil si dýchací

přístroj a začal prohledávat přístavní bazén okolo lodě s mrtvolou. Po

půlhodině hledání pod hladinou se vynořil, vyndal si dýchací přístroj z úst a

pronesl: „Nic tam není.“ Při těchto slovech si Angelová všimla, jak policejní

potápěč civí na její velká prsa. To neměla ráda. Někteří muži u policie jí pořád

posuzovali jen podle velikosti ňader.

Mezitím co potápěč prohledával vodu okolo lodě, tak Angelová a Hlavsa

prohlíželi podpalubí. Po chvíli se Hlavsa vynořil z kapitánovi kajuty a pronesl:

„Alice, našel jsem tajnou schránku ve stěně kajuty. Klepal jsem na stěnu a

v jednom místě, vedle zavěšeného obrazu, vydávala dutý zvuk. Sundal jsem

obraz a objevil dvířka s odemčeným zámkem. Prostor za dvířky se táhne podél

celé stěny kajuty a je z větší části prázdný. Jen na jeho konci ležela malá

krabička. Vzal jsem ze stolu dlouhé pravítko a krabičku přitáhl ke dvířkům.

Vyndal jsem jí ze skrýše a otevřel. Uvnitř jsou náhrdelníky a náramky z bílého

tvrdého materiálu. Pojď se na to podívat.“

Angelová vstoupila spolu s ním do kajuty. Na stole přišroubovaném k podlaze

ležely účetní doklady a různé písemnosti. Ve stěně byly otevřené dvířka.

Posvítila si dovnitř a uviděla, že skrýš se rozprostírá podél celé délky stěny a je

prázdná. V rozbalené krabičce na stole byly náhrdelníky z bílých kuliček a

jednoduché náramky ze stejného materiálu. Dotkla se šperků a pověděla:

„Jsou to výrobky ze slonoviny, ze sloních klů. Obchod s nimi je v Evropě

zakázaný a proto se pašují.“

„Alice, mám ještě něco. Leželo to tady na stole, na vrchu hromady vytvořené z

různých dokladů. Je to kopie protokolu vystaveného policii v Děčíně o tom, že

loď byla vykradená v děčínském přístavu.“

„Nevíme jestli ten, kdo jí vykradl, věděl o tajné schránce s pašovanou

slonovinou. Najdi ještě přepravní doklady z poslední doby, z poslední cesty a

porovnáme to se seznamem ukradeného zboží. Chci vědět, co se ztratilo. Víme,


Bílé zlato

7

že zavražděný Karel Barták byl podle syna, který nahlásil nález těla, majitelem

lodi. Na jeho lodi se našlo pašované zboží. Mohl být součástí pašeráckého

gangu. Další možnost je, že o pašování nevěděl, protože někdo z personálu lodi

jí využíval k pašování bez jeho vědomí. Budeme si muset promluvit také s jeho

zaměstnanci - lodníky, strojníky, prostě s námořníky,“ uvažovala nahlas

Angelová a její pohled spočinul na malém přenosném počítači značky Acer.

Odklopila display a zapnula ho. Na úvodní obrazovce se objevil seznam

uživatelů nazvaných jednoduše „Práce“ a „Privát“. Když na ně klikla, tak se

objevil požadavek na zadání hesla.

„Máme práci pro počítačového kouzelníka Slámu. Budeme se potřebovat

dostat do tohohle notebooku. Analýza souborů na počítači oběti je vždycky

přínosná,“ řekla a uložila počítač do papírové krabice, kterou si přenesla pro

důkazy z místa činu. Na víku krabice byla soupiska, kterou doplnila o další

položku. Když pokládala krabici s důkazy na zem pod stůl, tak si všimla

pohozeného pouzdra, z kterého vykukovala nádobka s obraným pepřovým

sprejem, jako kdyby se ho někdo rychle snažil vytáhnout, nestihl to a pouzdro

mu upadlo na zem.

„Možná se snažil bránit. Útočník ho zpracoval, vzal ho vedle, kde ho svázal a

mučil. Nakonec ho zastřelil,“ řekla Angelová a rukou v rukavici zvedla pouzdro

ze země.

„Marku, rozdělme se. Já vyslechnu syna oběti. Ty se projdi v přístavu a zkus

najít někoho, kdo si všiml něčeho podezřelého,“ rozhodla Angelová.

Angelová zamířila k Danielovi Bartákovi, který seděl na lavičce u přístavního

mola a držel si hlavu v dlaních, kterými zakrýval tekoucí slzy.

„Proč jste přišel na loď?“ zeptala se ho.

„Chtěl jsem si od otce půjčit motorový člun na víkend s přítelkyní. Mám

oprávnění pro řízení malých plavidel a tak mi ho otec občas půjčil.,“ odpověděl

Barták a ukázal na motorový člun kotvící vedle nákladní lodi Daniela.

„Kde otec bydlel?“

„Otec bydlel v chatce vedle kotviště, protože se na jaře rozešel s mámou a

odstěhoval se sem.“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist