načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Bible 101 nejdůležitějších otázek - Bernhard Lang

Bible 101 nejdůležitějších otázek
-20%
sleva

Kniha: Bible 101 nejdůležitějších otázek
Autor:

S Biblí je spjato mnoho otázek: Jak a kdy vznikla? Proč obsahuje tolik rozporů? Kdo rozhodlo tom, co v Bibli bude a nebude? Které biblické příběhy stojí za to znát? ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  248 Kč 198
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9% 63%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VYŠEHRAD
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018-01-01
Počet stran: 168
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 162 stran : ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: 101 wichtigsten Fragen
Spolupracovali: z německého originálu ... přeložila Jindra Hubková
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788074294839
EAN: 9788074294839
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

S Biblí je spjato mnoho otázek: Jak a kdy vznikla? Proč obsahuje tolik rozporů? Kdo rozhodlo tom, co v Bibli bude a nebude? Které biblické příběhy stojí za to znát? Musí křesťané věřit všemu, co stojí psáno v Bibli? Byla Marie Magdalská Ježíšovou milenkou? Na tyto a další otázky se předkládaná kniha snaží na základě nejnovějších poznatků dát stručné a srozumitelné odpovědi. Svou povahou zaujme nejen ty, kdo se o Bibli chtějí teprve něco dozvědět, ale i ty, kdo jsou již s myšlenkovým světem Bible do určité míry obeznámeni. Text přehledně rozčleněný na 101 otázek a odpovědí doprovázejí černobílé ilustrace. (101 nejdůležitějších otázek)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

VYŠEHRAD

Bernhard Lang

BIBLE

101

nejdůležitějších

otázek


Bernhard Lang: Die 101 wichtigsten Fragen. Die Bibel

Copyright © Verlag C.H.Beck oHG, München 2013

Translation © Jindra Hubková, 2014

ISBN 978-80-7429-483-9

Kniha vychází

v roce 80. výročí založení

nakladatelství Vyšehrad

|1934 – 2014|


Jsem přesvědčen, že Bible je tím krásnější,

čím více jí člověk rozumí.

Goethe


OBSAH

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

KNIHA KNIH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1. O čem vypráví Bible? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2. Bible, Starý zákon, Nový zákon:

Co se skrývá za těmito názvy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 3. Odkdy máme Bibli? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 4. Kdo byl autorem biblických spisů? . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 5. Jsou křesťané povinni věřit všemu a řídit se vším,

o čem se v Bibli píše? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 6. Existuje mnoho překladů Bible.

Který z nich bychom měli číst? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 MUŽI JAKO MOJŽÍŠ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 7. Najdeme v Bibli pravé muže? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 8. Proč Abraham spoutá Izáka a tasí nůž? . . . . . . . . . . . . . 22 9. Jak se urovnal konflikt mezi Josefem a jeho bratry? . . . 23 10. Byl Mojžíš Egypťan? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 11. Ztělesňuje David ideál válečníka? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 12. Čím se liší Šalomoun od svého otce Davida? . . . . . . . . . 27 13. Proč se prorok Elijáš pře s královnou Jezábel

a jejími Baalovými proroky? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 14. Byl Ježíš prorok, nebo učitel moudrosti? . . . . . . . . . . . . 30 15. Byl Jan Křtitel Ježíšovým mistrem? . . . . . . . . . . . . . . . . 31 16. Jak přišel Ježíšův učedník Šimon k přízvisku Petr? . . . . 33 17. Najdeme v Novém zákoně román o Pavlovi? . . . . . . . . . 33 ŽENY JAKO EVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 18. Byl sex v ráji zakázán? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 19. Byly všechny biblické ženy „v domácnosti“? . . . . . . . . . 37 20. Proč je Rút oblíbenou postavou

feministických čtenářek Bible? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 21. Muž a žena v Písni písní: jsou to milenci,

nebo manželé? ................................. 38

22. Je Júdit femme fatale vraždící muže? . . . . . . . . . . . . . . . . 39

23. Jak se židovka Ester dostala ke koruně perské říše? . . . 40

24. Je Ježíš synem panny? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

25. Byla Maří Magdaléna Ježíšovou milenkou? . . . . . . . . . . 43

26. Byl Pavel nepřítelem žen? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

O BOHU A O SVĚTĚ:

KNIHY STARÉHO ZÁKONA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

27. Najdeme ty nejkrásnější biblické příběhy

v knize Genesis? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 28. Jaké vlastnosti připisuje kniha Genesis

izraelskému národu? ............................ 46

29. Podílel se faraón Achnaton na tvorbě žalmů? . . . . . . . . . 48

30. Co očekávají mesiánské žalmy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

31. Najdeme v Bibli i divadelní dramata? . . . . . . . . . . . . . . . 51

32. Co je poselstvím eposu o Jóbovi? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

33. Proč je prorok Jonáš spolknut velrybou? . . . . . . . . . . . . 53

34. Proč byl Daniel uvržen do lví jámy? . . . . . . . . . . . . . . . . 54

35. Co říká prorok Daniel o průběhu světových dějin? . . . . 55

36. Najdeme ve Starém zákoně „evangelium“? . . . . . . . . . . 57

PROROK A JEHO STOPY:

KNIHY NOVÉHO ZÁKONA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

37. Který text je v Novém zákoně nejstarší? . . . . . . . . . . . . 58

38. Co Marek vybádal o Ježíšovi? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

39. Co je to Mesiášovo tajemství? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

40. Jak nám představuje Ježíše Janovo evangelium? . . . . . . 62

41. Proč se nedovídáme, jak Ježíš vypadal? . . . . . . . . . . . . . 63

42. Skutky apoštolů: román, nebo učebnice dějepisu? . . . . 64

43. Petr a Pavel: Proč mají Skutky apoštolů

dva hlavní hrdiny? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 44. Které knihy Bible jsou apokalyptickou literaturou? . . . . 66 45. Líčí Janovo Zjevení konec světa? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 46. Nový Jeruzalém a tisíciletá říše:

Co bude na konci světových dějin? . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 SLOVO MAJÍ DĚJEPISCI A ARCHEOLOGOVÉ . . . . . 71 47. Je Starý zákon dějepisnou knihou? . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 48. Jak vznikl národ Izrael? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 49. Kdo zničil města Jericho a Azor? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 50. Proč padl izraelský král Jehú k nohám

asyrského krále? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 51. Co je ústavním dokumentem židovského náboženství? . 75 52. Byl Ježíš historická osobnost? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 53. Je Betlém místem Ježíšova narození? . . . . . . . . . . . . . . . 78 54. Konal Ježíš zázraky? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 55. Která Ježíšova slova z evangelií Ježíš neřekl? . . . . . . . . 80 56. Existují mimokřesťanská svědectví o Ježíšovi? . . . . . . . 82 JAK MÁM ŽÍT? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 57. Jaké životní moudrosti učí král Šalomoun? . . . . . . . . . . 83 58. Opisoval autor knihy Moudrosti z jiných knih? . . . . . . . 84 59. Dělej – nedělej: Co ukládá Desatero Božích přikázání? . 85 60. Najdeme v Bibli také filosofii? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 61. Patří kazatel Šalomoun k Diogenově škole? . . . . . . . . . . 88 62. Jaká životní pravidla ustanovuje Ježíš

v horském kázání? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 63. Platí Ježíšova životní pravidla pouze pro svaté? . . . . . . . 92 64. Co říká Bible k manželskému rozvodu? . . . . . . . . . . . . . 93 65. Proč pomohl právě milosrdný Samaritán? . . . . . . . . . . . 94 66. Proč Ježíš radí bohatému mládenci,

aby všechno prodal? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 67. Jak milovat nepřítele? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 68. Je poslušnost povinností křesťana? . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 ČEMU MOHU VĚŘIT? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 69. Kdo je to vlastně Bůh? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 70. Odkud se vzal člověk? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 71. Zavedl Mojžíš monoteismus? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 72. Proč je žalm 23 ze všech nejoblíbenější? . . . . . . . . . . . . 103 73. Můžeme Bohu předkládat své prosby? . . . . . . . . . . . . . . 105 74. Oč prosí modlitba Otčenáš? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 75. Jsou proroci muži Boží, nebo intelektuálové? . . . . . . . . 107 76. Byl Ježíš více než člověk? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 77. Co znamená chléb a víno při poslední večeři? . . . . . . . 110 78. Odkud se vzala víra v Ježíšovo zmrtvýchvstání? . . . . . 112 79. Jak se z Pavla stal křesťan a apoštol? . . . . . . . . . . . . . . 113 80. Jediné náboženství pro celé lidstvo:

Jak Pavel přišel na tuto myšlenku? . . . . . . . . . . . . . . . . 115 81. Jsou náboženská provinění trestná? . . . . . . . . . . . . . . . 116 82. Zná Bible život po smrti? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ . . . . . . . . . . . . . 119 83. Došlo skutečně k potopě světa? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 84. Proč Mojžíš netančil kolem zlatého telete? . . . . . . . . . 120 85. Mojžíš je popudlivý, Josef laskavý. Proč? . . . . . . . . . . . 121 86. Odkud se vzal příběh o Šalomounově soudu? . . . . . . . 122 87. Kdo to vlastně mluví, když promluví Bůh? . . . . . . . . . . 124 88. Objevuje se Ježíš ve Starém zákoně? . . . . . . . . . . . . . . 125 89. Ježíš zvěstoval Boží království. Spletl se? . . . . . . . . . . . 126 90. Proč Jidáš Ježíše zradil? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 91. Šavel, nebo Pavel? Jak se vlastně jmenuje? . . . . . . . . . 128 92. Jak je to s číslem 666? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 BIBLICKÁ SLOVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 93. Proč má Bůh vlastní jméno? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 94. Má delfská věštkyně něco společného

s biblickými proroky? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 95. Ke které části jména „Ježíš Kristus“ lze přivonět? . . . . 132 96. Kde se věřícím poprvé začalo říkat „křesťané“? . . . . . . 133 97. Co znamená slovo „evangelium“? . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 98. Objevuje se v Bibli slovo „církev“? . . . . . . . . . . . . . . . . 135 99. Kdo je to apoštol? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 100. Co znamenají slova „víra“ a „věřit“? . . . . . . . . . . . . . . . 136 POSLEDNÍ OTÁZKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 101. Jaký význam má Bible dnes? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 KNIHY BIBLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 ČASOVÁ TABULKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 SLOVNÍČEK POJMŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 REJSTŘÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160PŘEDMLUVA PŘEDMLUVA Ještě před pouhými několika generacemi byla většina obyvatel Evropy „kovaná v Bibli“. Biblické příběhy, jména a místa jim byly důvěrně známé. Jmenoval-li se někdo Daniel, Eva, Ester, Jan, Josef, Marie, Marta, Magdaléna, Michael, Pavel, Petr, Sára nebo Tobiáš, určitě znal biblický příběh, který se váže na tokteré jméno. Znalost Bible u dřívějších generací vycházela z výuky náboženství, z biblických hodin a z pravidelné účasti nabohoslužbách, ale také z každodenní, mnohdy celoživotní četby Písma.

Dnes je tomu jinak. Dokonce i ti, kteří chodí do kostela, mají často jen mlhavou představu o obsahu Bible. Mnozí, kteří se snaží dopracovat se kvalitnějšího všeobecného rozhledu právě v případě Knihy knih, narážejí na bolestnou mezeru.

Kniha, kterou držíte v ruce, se snaží nabídnout biblicképoznatky v kompaktní a čtivé podobě. Nepotřebujete si získávat informace předem. Biblické poznatky se skládají ze tří částí: za prvé z nauky o Bibli, která zprostředkovává informace o tom, co biblické knihy vyprávějí, o čem zpravují a co učí. Za druhé jde o biblickou interpretaci, která ukazuje, jak je zapotřebí chápat biblické texty a souvislosti na pozadí antických dějin a životních poměrů. Za třetí jsou to dějiny biblického působení, které se věnují životu ovlivněnému Biblí, především pak tomu, jakpůsobení biblických postav, vyprávění a učení ovlivňuje zbožnost, literaturu, umění a – v nejširším smyslu – život lidí od minulých dob po dnešek. V knize, která je zamýšlena jako úvod do četby Písma, musí těžiště logicky spočívat v nauce o Bibli.

Bible jakožto poklad světového kulturního dědictví nenívlastnictvím jediného náboženství ani jediné církve, ale patří celému lidstvu. Proto se kniha snaží přinášet informace, nikoli obracet na víru. V Bibli ovšem nechybí též štědrá porce duchovní potravy či mravouky. Podnes nás Kniha knih vede k zamyšlení nad životem.

Za vydatnou pomoc bych rád poděkoval svým věrnýmpomocnicím Ulrice Längleové a Gie Toussaintové.

OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ 119

OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ

83 . Došlo skutečně k potopě světa?

Podle biblického vyprávění (Genesis 6–9) postavil muž z počátků

lidstva jménem Noe loď zvanou archa. V této lodi přečkal spolu se

svou rodinou a s mnoha zvířaty potopu, která postihla celý tehdy

známý svět. Noe není historickou osobností, ale vypráví o něm

biblická báje. Tatáž látka se objevuje i v babylónském eposu oGilgamešovi, kde se hrdina příběhu o potopě jmenuje Uta-Napišti

a stejně jako Noe vysílá ze své lodi ptáky, aby zjistil, jestli ptáci

objeví zemi a už se nevrátí zpátky na loď. Ale jak to vlastně bylo

s potopou? Že by neexistovala žádná celosvětová záplava, žádná

katastrofa, které by padli za oběť všichni lidé s výjimkou těch,

kteří přežili v arše? Na tuto otázku odpovídají dnešnípřírodovědci a znalci mytologie nejrůznějším způsobem.

Velkou pozornost vzbudila kniha Potopa. Hádanka jerozluštěna (2001) amerických geologů Williama Ryana a WalteraPitmana: Biblické vyprávění by se mohlo opírat o obrovskou přírodní katastrofu ze 7. století př. Kr. Tehdy se obrovské masy vod ze Středozemního moře ve velice krátkém čase přelily do hustě osídlené prolákliny, na které později vzniklo Černé moře.

Badatelé o mýtech ale s Ryanem a Pitmanem nesouhlasili. Mýtus o potopě musí být starší nežli ze 7. století př. Kr. Užstarost o záchranu zvířat hovoří ve prospěch velice dávné doby, ve které ještě neexistovalo rozvinuté zemědělství a lidé byli odkázáni na lov zvěře. Podle Michaela Witzela je zapotřebízasadit vyprávění o potopě do pradávné lidové ústní tradice. Když naši předkové zhruba před 65 000 lety opustili svou africkou domovinu a rozptýlili se po světě, mýtus o potopě už znali.Okolo 40 000 př. Kr. se potopa stala součástí tradice o vzniku světa, která by se dala nazvat „nejstarším románem lidstva. Ten pak spolu s lidmi doputoval na všechny kontinenty počínaje Střední

120 OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ

Asií do Východní Asie a do všech částí Ameriky“ (E. J. Michael

Witzel, The Origins of the World’s Mythologies, 2012).

Stojí tak proti sobě rozdílná mínění. Otázka, zda skutečně

došlo k potopě světa, nebyla dosud definitivně zodpovězena.

84 . Proč Mojžíš netančil kolem zlatého telete?

Vyprávění o zlatém teleti (Exodus 32) je příběhem z dobyputová

ní Izraele pouští. Mojžíš je po čtyřicet dní na hoře Sínaji poučován

Bohem o náboženských příkazech a zákazech. Mezitím se ale

dole v táboře zvedne kritika proti novému nařízení nezobrazovat

Boha. Kněz Árón dá na nátlak lidu zhotovit sochu býka ze zlata.

Tanec kolem zlatého telete. Izraelité tančí v kruhu kolem sochy býka

umístěné na vysokém sloupu . V biblické době se však netančilo kruhem

kolem kultovního obrazu, nýbrž před ním . „Tanec kolem zlatého telete“

se stal ustáleným rčením . Ale na rozdíl od rčení biblický text neříká nic

o tom, že by se tančilo kruhem kolem kultovní sochy . Tato představa je

odvozena ze zvyku tančit kolem májky, který je doložen již od středověku

z různých míst Západní Evropy, avšak má mnohem starší kořeny . –Dře

vořez z Weltchronik Hartmanna Schedela, 1493 .

OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ 121

Teď tedy mají lidé to, co chtěli: obrazné znázornění svého Boha

v podobě mladého silného býčka. Toto zlaté tele je pakuctíváno nevázanou zábavou. Když se Mojžíš vrátí, zaslechne rámus

a spatří taneční rej. V zuřivosti zničí sochu zlatého býka a ty, kteří

nechtějí bezpodmínečně přijmout Boží zákon, dá kněžskou policií

nemilosrdně pobít. O život tak přijde na 3000 lidí.

Proč Mojžíš netančil spolu s ostatními? Moderní věda na to odpovídá: V základu vyprávění zaznívá spor dvou náboženských stran. Mojžíšova strana usilovala o uctívání Boha bez obrazů.Árónova strana naopak uctívala Jahva v podobě býčí sochy, protože býk uctívaný v chrámech v Bet-Elu a v Danu symbolizovalplodnost a bojeschopnost. Biblické vyprávění bylo napsáno z pohledu mojžíšovské strany, tedy směru, který židovství dodnes následuje striktním odmítáním obrazů Boha. Opozicí proti Mojžíšovi se intenzivně zabýval Sigmund Freud. Biblický text, jak se Freud domnívá ve své knize Der Mann Moses und die monotheistische Religion (Muž Mojžíš a monoteistické náboženství, 1939), údajně zamlčuje mstu opozičníků vykonanou na příliš přísném učiteli národa. Mojžíš si údajně nedokázal udržet svou autoritu nadlouho a byl svými protivníky zavražděn. 85 . Mojžíš je popudlivý, Josef laskavý . Proč? Sotva kdo si dokáže představit dva odlišnější lidi. Josef je laskavý a přívětivý člověk, který dokáže se všemi vyjít. Je s to odpustit dokonce i svým bratrům, kteří ho prodali do otroctví (otázka 9). Naproti tomu Mojžíš je uzavřený a popudlivý, hádá se s každým, kdo se mu postaví na odpor: s egyptským králem, snespokojenci z vlastního národa, s narušiteli Božích přikázání. KdyžMojžíš spatří zlaté tele, které dal zhotovit Árón, rozzuří se, rozbije kamenné desky Zákona, které právě přijal od Boha, přikáže zničit zlaté tele a pobije na 3000 lidí (Exodus 32).

Jak si vysvětlit rozdílné povahy dvou nejprominentnějších osobností Bible Starého zákona? S odpovědí nám pomůže dvojice pojmů „otevřená společnost“ – „uzavřená společnost“, převzatá z teorie společnosti filosofa Karla Poppera. Uzavřenáspolečnost se vymezuje proti svému okolí, nepřipouští žádný kontakt

122 OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ

s cizími kulturami a je založená na přísné, autoritářské vládě

zasahující do všech oblastí lidského života. Naproti tomuotevře

ná společnost je otevřena i jiným kulturám a ponechává svým

členům prostor pro individuální rozvoj. Josef patří k otevřené

společnosti a sám působí úspěšně jako guvernér v cizí zemi –

v Egyptě. Mojžíš jakožto představitel uzavřené společnosti

opouští Egypt a trvá na tom, že se Izraelité mají přísně oddělit

od všech ostatních národů. Mojžíš staví na separatismu,záko

nu a kněžském náboženství v pusté pouštní oblasti, kde se život

omezuje jen na to nejnutnější. Josef je pro otevřenost, usmíření,

přátelství a velkorysou filantropii v zemi, která byla proslulá

svými zelenými pastvinami, tučným dobytkem, hojností vody,

ryb a legendárními zemědělským i výnosy. Egypt byl považován

za zemi, kde lidé sedí na hrncích plných masa a mohou se dosyta

najíst. Místo exodu z Egypta vypráví Josefův příběh o opačném

putování, o přistěhování z Palestiny do Egypta.

Mojžíš a Josef jsou dvěma alternativními zakladateližidov

ství. S Mojžíšem jsou spojovány tragické rysy: Mojžíšovýmpro

střednictvím je národu předán Zákon, jehož požadavkům lidé

nedokážou dostát a na kterém budou ztroskotávat. Událost je

zatížena břemenem a tragikou. V povídce o Josefovi naopak

převládá pozitivní přístup namísto tragického pohledu na svět.

Svět je konec konců dobrý, když dokáže dokonce i vykořeněným

lidem po mnoha potížích nabídnout domov. Znepřátelení bratři

si dokážou navzájem odpustit a usmířit se. Bible nevnucuječte

náři rozhodnutí mezi mravností a zodpovědností nebo mravností

a poslušností. Staví jen prostě vedle sebe Josefa a Mojžíše.

86 . Odkud se vzal příběh o Šalomounově soudu?

Dvě nevěstky žijí pod jednou střechou. Oběma se právě narodil

chlapeček. Když se jedna z nich v noci probudí, ke svémuzdě

šení zjistí, že její dítě je mrtvé. Rychle proto obě děti vymění.

Matka živého synka však prohlédne podvod a případ se dostane

před vládce. Ten přikáže, aby mu podali meč. Každá z žen má

dostat půlku živého dítěte. Jedna z nich vyděšeně zvolá: Ať má

OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ 123

dítě ta druhá, jen když zůstane naživu. Šalomoun pozná podle

jejího soucitu, že ona je tou pravou matkou, a dítě je jí vráceno

(1 Královská 3,16–28).

Tato legenda je známá v mnoha zemích a je připisována tomu

či onomu vladaři, zvlášť často pak v Indii. Tam se ovšemnejed

ná o dvě prostitutky, nýbrž o dvě rivalizující manželky jediného

muže, každá si chce svým dítětem vydobýt manželovu přízeň

a zároveň postavení paní a dědičky domu. Protože tento důvod

hádky je lepší nežli ten, který nabízí Bible, lze hledat původ

tohoto příběhu v Indii. V pobiblické době se vyprávění dostalo

přes Egypt nebo též prostřednictvím Bible i do Itálie. Dnes je

příběh známý také díky dramatu Bertolta Brechta Kavkazský

křídový kruh.

Šalomounův soud. Dvě ženy se přou před soudem o malého kojence . Voják

s přílbou na hlavě se chystá dítě rozseknout sekerou . Jedna z žen stojí

hned vedle popravčího špalku, připravená vzít si svou polovinu . Druhá

pokleká v prosebném gestu před králem, který trůní na vysokém pódiu

v dlouhé říze a s turbanem na hlavě . Antický umělec zachycuje dramatický

vrchol vyprávění . Možná je tato freska nejstarším výtvarným zpodobením

této scény – Šalomounova soudu (1 Královská 3) . Nebo snad jdeo egypt

ského krále Bochorise, o kterém se tradovala stejná historka? – Freska

z Pompejí (před 79 po Kr .), Museo Archeologico, Neapol . OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ 87 . Kdo to vlastně mluví, když promluví Bůh? Jahve, Bůh Izraele, je často představován jako Bůh promlouvající. To, co říká, je slovo od slova předáváno dále. Příznačné jsou tři scény z Mojžíšova života: (1) Když Mojžíš pase stáda svéhotchána, upoutá jeho pozornost hořící keř. Přijde blíž a uslyší Boží hlas, který hovoří zprostřed ohně a pověřuje ho, aby vyvedl Izraelity z Egypta (Exodus 3). (2) Když se Izraelité osvobození z Egypta utáboří pod horou Sínaj, vrcholek hory se zahalí oblakem dýmu, blýská se a hřmí, Mojžíš hovoří a Bůh mu odpovídá hromovým hlasem. Všichni slyší, co Bůh říká: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne“ (Exodus 19–20). (3) Další přikázání obdrží Mojžíš už beze svědků, když vystoupí na vrchol hory, aby tam hovořil s Bohem v soukromí. Později je mimo tábor izraelitů vybudován tajemný stan, kam se Mojžíš uchyluje, aby hovořil s Bohem. „A Hospodin mluvil s Mojžíšem tváří v tvář, jako když někdo mluví se svým přítelem“ (Exodus 33,11; totéž Numeri 12). Čtenáři se vnucuje otázka, kdo že to vlastně hovoří, když hovoří Bůh. Bylo na ni vytvořeno hned několik teorií:

Teorie zázraku: Bůh mluví osobně. Bůh vykonal v poušti zázrak, bezprostředně se zjevil slovem Mojžíšovi a vyvolenému národu. Zatímco Bůh jindy není viditelný ani slyšitelný, zde se hraje podle jiných pravidel. Tak zní tradiční a teology podnes zastávané stanovisko.

Teorie podvodu: Bůh neexistuje, a z toho plyne, že mluvíMojžíš sám a klame tak své druhy. Tento pohled propagoval v 18.

století anonymní spisek nazvaný O třech podvodnících (míněni

jsou Mojžíš, Ježíš a Mohamed).

Teorie přehánění: Mojžíš uslyší vnitřní hlas, který si vyloží jako hlas Boží – jak píše například Thomas Mann v povídce Zákon (1944). Na počátku je malý a neokázalý zázrak. Překonántypicky orientální fantazií, která má sklon přehánět a přibarvovat, přizdobí si biblický vypravěč celou událost. V Bibli je pak jeho přehnané líčení opět poněkud umírněno. Mojžíš neviděl Boží tvář, ale pouze jeho „záda“ (Exodus 33,20–23).

Teorie fikce: takové je dnes hojně zastávané stanovisko biblické vědy. Podle něj si příběh o Božím zjevení Mojžíšovi vymysleli

OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ 125

židovští učenci za doby perské nadvlády (v 5. či 4. století př. Kr.).

Takový příběh mohl být vymyšlen pouze z toho důvodu, že Izraeli

bylo známo promlouvání Boha prostřednictvím proroků. A přece

sem vypravěči začlenili oproti prorokům hned několik novinek.

Zatímco Bůh uděluje ústy proroků jen dobou a okolnostmipod

míněné pokyny (například o válce a míru v konkrétnímdějin

ném okamžiku), na tomto místě jsou vydávány pokyny, které

mají mít trvalou platnost. Zatímco se Bůh až dosud vyslovoval

jen k nemnoha tématům, jako například k válce avykořisťová

ní chudých rolníků, nyní vyhlašuje celý systém náboženského

a životního řádu. Zatímco prorok je přesvědčen, že vnímá Boží

hlas ve svém nitru, nyní je Boží hlas objektivně slyšitelný všem.

88 . Objevuje se Ježíš ve Starém zákoně?

Na tuto otázku odpovídali mnozí čtenáři Bible prostým ano a toto

přesvědčení trvá do současnosti. Tvrdí, že o Ježíšovi se nezmiňují

poprvé až evangelia, ale že již Starý zákon nabízí jeho prorocký

portrét. Je toto pojetí udržitelné? Podívejme se na onen text, který

je chápán jako nejzřetelnější „Ježíšův portrét“ ve Starém zákoně.

Jde o takzvané písně Božího služebníka, které najdeme v knize

proroka Izajáše (Izajáš 49–53). Načrtávají následující obraz:

Prorok je předurčen ke svému úřadu už od okamžiku zrození.

Mládí prožije pod Boží ochranou ve skrytosti. Ke svému úřadu

je zmocněn prostřednictvím Božího zjevení. Má přivést Izrael

zpátky k Bohu, ale svůj význam má i pro cizí národy. Snáší odpor,

avšak doufá v Boží přispění. Nepřátelství vůči němu sílí a vyústí

do skutečných útoků. Nakonec vede k prorokově násilné smrti.

Ta je interpretována jako oběť – Boží služebník zemře v oběť

za hříchy Izraele, a tak je vymaže. Pro svou věrnost je Bohem

povýšen, čím se zjevně míní jeho nanebevzetí.

Tato postava nenese žádné jméno. Proč? Tradiční odpověď zní

následovně: Boží služebník je bezejmenný, protože oznamuje

budoucí Ježíšovo veřejné vystoupení a smrt. Tento výkladnajde

me už ve Skutcích apoštolů: Jistý etiopský dvorní úředník, zjevně

zbožný žid, cestuje z Jeruzaléma nazpátek do Etiopie a cestou se

setká s apoštolem Filipem. Ti dva se spolu dají do řeči a začnou OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ mluvit o knize proroka Izajáše, kterou Etiopan právě čte. Naotázku, co je to za muže, který „je veden jako ovce na porážku“(Izajáš 53,7), má Filip po ruce jasnou odpověď: „Tu Filip začal u toho slova Písma a zvěstoval mu Ježíše“ (Skutky 8,26–39). I na jiných místech narazíme na stopy této interpretace v raném křesťanství. Nejzřetelněji se objevují u Justina Mučedníka v jeho Dialogu se židem Tryfonem (okolo roku 160 po Kr.) „Každý, kdo zná slova proroka (Izajáše), jakmile uslyší, že Ježíš byl ukřižován,okamžitě prohlásí: on a nikdo jiný je Kristus (Mesiáš)!“

Dnes se písně o Božím služebníku vykládají poněkud jinak. Řeč je o neznámém proroku ze 6. století př. Kr. Když bylzavražděn, chápali přívrženci jeho smrt jako oběť na usmíření za hříchy Izraele. Při hledání starozákonních textů, které mělypotvrdit soulad Ježíšova poslání s židovskou tradicí, narazili první křesťané právě na texty o Božím služebníku a spatřili v nich jasné proroctví. Z dnešního pohledu Písně o Božím služebníku nemohou přímo dokázat Ježíšův význam, avšak mohou posloužit k jeho ozřejmění. V Ježíšově osudu se zopakoval osud Božího služebníka. 89 . Ježíš zvěstoval Boží království . Spletl se? Nastává největší a vůbec nejsilnější událost celých lidských dějin. Bůh přichází, aby vysvobodil izraelský národ z nesvobody – totiž z politické nesamostatnosti – a aby zřídil své království.Osvobození už klepe na dveře. Lidé věřili, že během pouhých několika let bude svět vypadat docela jinak. Pak se Izrael stane středem světa a možná bude vládnout nade všemi ostatními národy.Očekávaná veliká změna měla mít nejrůznější rysy. Lidé sipředstavovali obrovské Boží soudní řízení nebo válku, kterou vítězně povede Bohem dosazený mesiášský král proti národům, které utlačují Izrael.

Prvotní křesťané sdíleli toto obecně rozšířené očekávání židů, avšak přidali mu jeden naprosto nezaměnitelný rys – rozhodující osobou v této události, tedy soudcem a vojevůdcem bude Ježíš Kristus, který se vrátí z nebe na zem. Ježíšovi se přisuzuje výrok,

OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ 127

že se najdou lidé, kteří se té události ještě osobně dožijí (Marek

9,1). Stejného přesvědčení je i Pavel (1 Korinťanům 15,51).

Očekávaný velký zvrat však nenastal. V pravděpodobněnejozdějším novozákonním spisu, ve 2. listu Petrově (asi 140/180 po Kr.) se dočítáme o posměvačích, kteří kladou drzou otázku: A co je s Kristovým návratem? Pisatel listu jim odpovídá: Boží pojem času se nekryje s pojetím lidským. Pokud křesťanskátradice očekává, že se Pán vrátí „brzy“, může to z lidského pohledu trvat ještě velice dlouho.

Věřil sám Ježíš, že velká změna je nablízku a že Boží království bude záhy nastoleno? Přisuzoval si při této události sám nějakou roli? Těmito otázkami se zabývá historický výzkum už přes sto let, aniž by nalezl odpovědi, které by uspokojily všechny badatele. Podle Alberta Schweitzera (1875–1965) byli Ježíš i jehopříznivci poznamenáni dobovými představami. Ježíš sám se pokládal za „Syna člověka“, který se vrátí na zem jako soudce a založí Boží království. V tom se tedy měl podle Schweitzera zmýlit. To, co zůstává platné z jeho poselství, je výzva k blíženské lásce. Ovšem docela jinak to vidí například John D. Crossan: Ježíš byl učitelem moudrosti. O soudu nad světem, jemu vyhrazeném mesiášském poslání a nějakém politickém Božím království u něhonenajdeme ani zmínku. To všechno mu měli údajně připsat teprve jeho následovníci. Nespletl se tedy Ježíš, nýbrž jeho příznivci včetně Pavla. Neprávem přisoudili Ježíšovi klíčovou úlohu v jimiočekávané mohutné změně. 90 . Proč Jidáš Ježíše zradil? Jidáš je v okruhu dvanácti Ježíšových nejbližších přátel temnou postavou. Pomohl zástupcům jeruzalémského chrámu Ježíše zatknout. Krátce předtím Ježíše opustil a vyhledal chrámovou policii. Tu pak přivedl do zahrady, kde Ježíš se svými učedníky trávili noc. Jidáš k Ježíšovi přistoupil a pozdravil ho objetím – známým „Jidášovým polibkem“ – čímž biřicům ukázal, koho se mají chopit. Za svou pomoc dostal zaplaceno třicet stříbrných. Když se dověděl, že Ježíš byl odsouzen k smrti, přepadly ho OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ výčitky svědomí. Rád by byl odměnu vrátil, ale ta nebyla přijata. Jidáš pohodil peníze v chrámu. Pak šel a sáhl si na život (Matouš 26,47–50; 27,3–5). Podle jiné zprávy si za peníze koupil pole a přišel o život nešťastnou náhodou (Skutky apoštolů 1,16–18).

Proč Jidáš zradil Ježíše? Evangelia uvádějí dva důvody: (1) Jidáš vzal peníze, zradil Ježíše z chamtivosti (Matouš 26,15). (2) Za zradou se skrývá ďábel, který podle Lukášova a Janova evangelia vstoupil do Jidáše. Jidáš by se podle toho stalnástrojem temné síly bez vlastní vůle (Lukáš, 22,3; Jan 13,2). Ani jeden z důvodů se nemusí zdát zcela přesvědčivý. Další možný scénář by mohl znít například takto: Poté, co Jidáš ztratil víru v Ježíšovo poslání, opustil okruh jeho učedníků. Pak udal Ježíše úřadům jako rušitele veřejného pořádku. Tento čin je pak v evangeliích nazýván „vydáním Ježíše“ (do rukou nepřátel) – ale možná jde jen o eufemismus pro udání. Pouze na jediném místě je Jidáš přímo označen za „zrádce“ (prodótés), a to u Lukáše (6,16). Teprve až Luther začal používat citově zabarveného výrazu „zrada“ i tam, kde evangelisté hovoří pouze o vydání Ježíše do rukou nepřátel. V evangeliích vidíme zrod jidášovských legend. Postavapříslovečného zrádce dodnes nesmí chybět v žádném románu či filmu o Ježíšovi. 91 . Šavel, nebo Pavel? Jak se vlastně jmenuje? Ve Skutcích apoštolů je zmiňován později se obrátivšípronásledovatel křesťanů nejprve jako „Saul“ (Šavel), ovšem později se začne pro tutéž osobu užívat jména „Pavel“. Jednou autor napíše „Saul, kterému říkali také Pavel“ (Skutky 13,9), z čehož seusoudilo, že Saul je židovské, zatímco Pavel křesťanské jméno. Pavel, který se stal křesťanem, odložil své židovské jméno. Nebo se snažil distancovat od minulosti – už není tím starýmpronásledovatelem křesťanů, ale stal se jiným, novým člověkem – a proto je od nynějška Pavel.

Jakkoli může znít toto vysvětlení pochopitelně, dnes už není příliš zastáváno. Pavel se pořád cítil jako věřící žid, a to i po svém uvěření v Krista. Nikdy neměl v plánu opustit židovství.Vysvět

OTÁZKY VYŘEŠENÉ I NEVYŘEŠENÉ 129

lení dvojího jména není ve skutečnosti nijak složité. Pavel žil

ve dvou světech, v aramejsky hovořícím židovském světě, pro

který užíval jméno Saul, psáno řecky Saulus, ale zároveň i v řecky

hovořícím světě, ve kterém si říkal Paulus. Často se toto jméno

psávalo i jako Paullus, což bylo poměrně často užívané římské

příjmení a znamenalo „malý“ (srov. paullulus – malý). Tento

slovní význam mohl vést k představě, že Pavel byl „mužem malé

postavy, ostříhaný dohola a s křivýma nohama“ (Skutky Pavla

a Thekly, pozdní 2. století po Kr.). Ale přízvisko mu mohlo být

přisouzeno prostě i proto, že byl nenápadného zevnějšku.

92 . Jak je to s číslem 666?

Zjevení Janovo načrtává portrét tyranského vládce, jehožskuteč

né jméno zamlčuje a místo toho ho označuje pouze číslem „666“

(Zjevení 13,11–18). Tyran je vylíčen v alegorickém obrazu jako

rohatá ďábelská bestie. Přivolá na zemi ohnivý déšť, také dávzty

čit kolosální sochu a nutí lidi, aby se jí klaněli. Kdo se nepokloní,

bude zabit. Všechno to, co je zde řečeno o tyranském vládci, by

se bez obtíží dalo vztáhnout na římského císaře Nerona. Poté, co

požár, pravděpodobně založený císařem samým, zpustošil roku

64 po Kr. centrum Říma, Nero dal na uprázdněném místě rozšířit

císařskou rezidenci (dokončena roku 75) a dal ji vyzdobittřice

timetrovou sochou. V postavě nahého mládence korunovaného

věncem slunečních paprsků se dal zpodobnit císař sám, který si

dával říkat „božský“. Monumentální socha, která mělakonkuro

vat kolosu rhodskému (obrázek 10), měla zachycovat Nerajakož

to „světový zázrak“. V souvislosti s požárem (a nikoli s uctíváním

sochy) dal Nero hromadně popravovat křesťany. I zmíněné číslo

666 poukazuje na Nera. Protože každé písmeno hebrejskéabe

cedy má také svou číselnou hodnotu, dá se titul „císař Nero“pře

psat i do číslic: QSR NRWN = 100 + 60+200+50+200+6+50 = 666.

Dnes číslo 666 symbolizuje zlo a satana. V popkultuře mladých

tyto tři číslice znamenají sex, násilí a drogy. REJSTŘÍK REJSTŘÍK Číslování se nevztahuje na stránky, nýbrž na čísla otázek. Abraham — svazuje Izáka 8 — v Genesis 27 — v Novém zákoně 80, 82 Adam 18, 70 Achnaton 29 Apokalypsa, srov. Zjevení, kniha apokalyptická literatura 35, 44 apoštol 99 archeologie 49 Babylón v Bibli 10, 28, 29, 83 Betlém 53 Bible — autoři 4 — obsah 1 — překlady 6 — slovo B. 2 — význam dnes 101 — vznik 3 blíženská láska 14, 62, 65 bohatství — u Ježíše 66 — u Jóba 31 — u Kazatele 60 Boží království 14, 89 Bůh — B. Izraele 69 — jako osobní B. 72 — jako Stvořitel 70 — jeho jména 93 — jako univerzální B. 69 — hovoří 87

církev 98

číslo „666“ 92

Daniel

— a světové dějiny 35

— jako apokalyptická kniha 44

— vyprávění 34

David 11, 30

Dekalog viz Desatero Božích

přikázání

Desatero přikázání 59

divadlo v Bibli 31, 46

dobytí Palestiny 49

Egypt v Bibli 29, 58, 71

Elijáš 13, 75

Ester 23

Eva 18, 70

evangelium

— slovo E. 97

— ve Starém zákoně 36

filosofie

— Ježíšova 14, 66

— Kazatelova 60, 61

— Pavlova 80

Genesis

— interpretace 28

— obsah knihy 27

Holofernes 22

horské kázání 62, 63

Chazor 49REJSTŘÍK Izák 4 Izrael — jako druhé jméno Jákoba 7 — vznik národa I. 48 Jahve 69, 93 Jákob 7 Jan Křtitel 15 Janovo evangelium 40 Janovo zjevení, srov. Zjevení,

kniha

Jehú 50

Jericho 49

Jezábel 13

Ježíš

— historická osobnost 52

— jako divotvůrce 54

— jako filosof 14

— místo narození 53

— podoba 41

— v Janově evangeliu 40

— v Markově evangeliu 38, 39

— ve Starém zákoně 88

— více než člověk 76

— vzkříšení 78

— životní údaje 52

Ježíš Kristus (jméno) 95

Ježíšova slova

— horské kázání 62

— nepravá s. 55

Ježíšovo zmrtvýchvstání 78

Jidáš 90

Jób

— interpretace 32

— vyprávění 31

Jonáš 33

Josef (v Egyptě)

— srovnání s Mojžíšem 85

— vyprávění 9

Júdit 22

Kazatel Šalomoun, viz. Kohelet

Kohelet 60,61

konec světa 45

křesťané

— původ jména 96

Kristus 95

křest 15, 79

kult mystérií 79

láska k nepřátelům 67

Lukáš 42

Maria (Ježíšova Matka) 24

Marie Magdalská, MaříMagdaléna 25

Markovo evangelium 38,39

Matoušovo evangelium

— horské kázání 62

— nepravá Ježíšova slova 55

Mesiáš

— Ježíš jako Mesiáš 39, 95

— v žalmech 30

Mesiášovo tajemství 39

modlitba 73, 74

Mojžíš

— a monoteismus 71

— jako Egypťan 10

— jako příjemce zjevení 87

— jako zákonodárce 87

— srovnání s Josefem 85

monoteismus 71

náboženství

— univerzální 80

— židovské 51

Nazaret 53

Nero 92

Nový Jeruzalém 46

Nový zákon

— nejstarší text 37

— obsah 1

— slovo N. Z. 2 REJSTŘÍK Otčenáš 74 Pavel — a ženy 26 — jako autor dopisů 37 — jako Saul 91 — jako teolog 80 — obrácení P. 79 — polemika s P. 55 — ve Skutcích apoštolů 17, 43 Petr — jako „skála“ církve 16 — ve Skutcích apoštolů 43 Píseň písní 21 písně B. služebníka 36, 88 popis osob 41 Poslední večeře 77 poslušnost 68 problémy s vírou 5 prorok — jako intelektuál 75 — Ježíš jako prorok 14 — srovnání s Pýthií 94 — vyprávění o prorocích 13,

33, 34

protiklady

— Josef/Mojžíš 85

— Josef/Odysseus 9

— Lukáš/Matouš 53

— Mojžíš/Árón 84

— Petr/Pavel 43, 55

— Šalomoun/David 12

— mýtus o stvoření I/II 70

prvotní hřích (v ráji) 18

překlady Bible 6

Přísloví (kniha) 58

rozvod manželství 64

Rút 20

Samaritán, milosrdný 65

Skutky apoštolů

— jako román 17, 42

— obsah 42, 43

smrt, srov. život po smrti

Starý zákon

— jako dějepisná kniha 47

— název S. z. 2

— obsah 1

stavba Babylónské věže 28

Šalomoun

— jako postava ze ságy 12

— jako soudce 86

— jako učitel moudrosti 57

Šalomounův soud 86

tisíciletá říše 46

trestní právo (náboženské) 81

víra, věřit 100

vyprávění o potopě 27, 83

vyprávění o ráji 18

zázrak

— Ježíšovy z. 54

— z. proroků 13

zbožnost, osobní 72, 100

zjevení Boží 87

Zjevení, kniha 44, 45, 46

zlaté pravidlo 62,65

zlaté tele 84

zprávy o stvoření 70

zrození z panny 24

Žalmy

— a Mesiáš 30

— 1. Žalm 30

— 2. Žalm 30

— 23. Žalm 72

— 104. Žalm 29

— obsah knihy ž. 29

žena

— postavení ženy 19

— ž. u Pavla 26

život po smrti 82

Bernhard Lang

BIBLE

101 nejdůležitějších

otázek

Edice Cesty (18. svazek)

Z německého originálu Die 101 wichtigsten Fragen.

Die Bibel vydaného nakladatelstvím C. H. Beck

roku 2013, přeložila Jindra Hubková

Typografie Vladimír Verner

Vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o.,

v roce 2014 jako svou 1268. publikaci

Vydání první. AA 7,82. Stran 168

Odpovědný redaktor Martin Žemla

Vytiskla Tis kár na a vydavatelství 999, s. r. o.

Doporučená cena 248 Kč

Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o.

Praha 3, Víta Nejedlého 15

e-mail: info@ivysehrad.cz

www.ivysehrad.cz

ISBN 978-80-7429-483-9



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist