E-kniha: Bez výmluv! -- Jak vymazat AŽ, BY, ALE a KDYBY ze slovníku a realizovat to, co opravdu chceme - Monika Nevolová

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

KDYBYCH

0đ/$&21$6(%(

7$.%<&+67(%28

ã/$«

ALE

35É9đ0đ

&+<7/$

0,*5e1$«

$å

%8'80Ì7

9Ì&ÿ$68

-2"

JAK VYMAZAT

AŽ, BY, ALE

A KDYBY

ZE SLOVNÍKU A REALIZOVAT

TO, CO OPRAVDU CHCEME

Monika Nevolová

Mgr. Monika Nevolová

Vystudovala magisterský obor psychologie na Univerzitě Palackého

v Olomouci, několik let působila jako redaktorka lifestyle magazínů,

připravovala články zejména z oblasti aktivního životního stylu,

sportu, zdraví, wellness a psychologie. Kromě spolupráce s TV médii

na pozici dramaturga, kreativního producenta a content development

managera se aktivně věnuje vzdělávání soft skills, networkingu,

životnímu koučinku a improvizaci. Je autorkou a propagátorkou

vzdělávacího konceptu Umění v práci (www.umenivpraci.cz).

Martin Doležal (spoluautor)

Jeho zaměřením je profesionální obchod a komunikace. Dlouhodobý

zájem o svět komunikace a manipulace, ovlivňování a motivaci

lidí vyústil ve spolupráci s Monikou Nevolovou při výzkumu

v rámci přípravy knihy Bez výmluv. Martin je, stejně jako autorka,

propagátorem vzájemného propojování světa umění a světa

obchodu – Umění v práci. Inspiraci pro efektivní komunikaci čerpá

nejraději ze svých cest, zejména do neturistických destinací. Vymlouváte se často a chcete se tohoto zlozvyku zbavit? Nebo se vám stále někdo vymlouvá a vám se nedaří tyto obtížné vymlouvače efektivně odrážet? Abyste nemuseli ztrácet čas záležitostmi, které vás v životě netěší a nic vám nepřinášejí, pak právě pro vás je tu kniha Bez výmluv. Ať se nám to líbí nebo ne, výmluva coby forma lži hraje v životě člověka určitou roli. Mnozí z nás však dělají velkou chybu, když začnou lži a spolu s nimi i výmluvy zneužívat, to jejich osobní rozvoj brzdí. Jak říká autorka této publikace: „Tolerance k alkoholu je u nás 0 promile, v některých zemích 0,3 promile. Tolerance k výmluvám jako by byla u nás povolena alespoň 1 promile v krvi. Naopak když někdo řekne pravdu tam, kde se přímo nabízí výmluva, většinou to ostatní spíš šokuje.“ Není to zvláštní? Na každé krabičce cigaret najdete varující nápis ministerstva zdravotnictví, že kouření škodí zdraví. Kde ale najdeme varování proti výmluvám? Proč vlastně potřebujeme výmluvy? K čemu nám jsou? Tato kniha byla napsána pro všechny, kdo chtějí dělat v životě víc, než jen hledat důvody, proč něco neudělali. Ukáže vám, jak se vypořádat s tím, co vás vede k tomu, abyste se vymlouvali a vzdali se toho, po čem toužíte. Zjistíte také, zda výmluvy druhých jsou pravda a jak takové výmluvy elegantně odstranit. Dozvíte se, jak změnit škodlivé myšlenkové stereotypy, které vám brání dosáhnout v životě úspěchu, štěstí a zdraví. Odhalíte dva nepřátele úspěchu – lenost a touhu po rychlé odměně. Najdete cesty, jak zlepšit rodinné vztahy a přátelství, jak více věcí dokončit, naučíte se být objektivní a dosahovat efektivněji svých cílů.

Děkuji Martinu Doležalovi za pomoc při zpracování dat

dotazníku a za cenné rady při vzniku této knihy. Děkuji také

všem, kteří mají s výmluvami četné osobní zkušenosti a podělili

se o ně v rámci mého výzkumu. A speciální dík Miloši

Mazalovi za kresby, kterými knihu opatřil.

KDYBYCH

MĚLA CO NA SEBE,

TAK BYCH S TEBOU

ŠLA...

ALE

PRÁVĚ MĚ

CHYTLA

MIGRÉNA...

AŽ

BUDU MÍT

VÍC ČASU,

JO?

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papí

rové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude

trestně stíháno. Mgr. Monika Nevolová, Martin Doležal BEZ VÝMLUV! Jak vymazat AŽ, BY, ALE a KDYBY ze slovníku a realizovat to, co opravdu chceme TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5524. publikaci Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Ilustrace Miloš Mazal Sazba a zlom Antonín Plicka Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 120 Vydání 1., 2014 Vytisklo TISK CENTRUM, s.r.o., Moravany © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover illustration © Miloš Mazal ISBN 978-80-247-5009-5 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9239-2 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9240-8 (ve formátu EPUB)

————————————————— 5 ———

Obsah

Obsah

Úvod 9

Historie výmluv 11

Výmluva – novinka dnešní doby? 11 Výchova a evoluce 12

Definice, typy a vytváření výmluv 15

Co je výmluva? 15

Nejčastější typy výmluv 19

Motivace k výmluvám 23

Pyramida potřeb 23

Biologické a fyzické potřeby 24

Potřeba bezpečí a jistoty 25

Potřeba sounáležitosti 25

Potřeba úcty, respektu a uznání 26

Růstové potřeby – potřeby seberealizace 26 Strach 27

Strach ze ztráty 27

Strach ze selhání 30 Stereotypy 31

Sociální status 31 Lhaní jako společenský akt 33

——— 6 —————————————————

Neschopnost začít a vytrvat 35

Pohodlnost a lenost 35

Prokrastinace 36 Netrpělivost 38

Jak vznikají výmluvy? 43

Nerozpletitelné klubko 43 Jak se vymlouvat? 46

Tipy a triky 47

Jak rozpoznat a zastavit výmluvy ostatních 59

Výmluva je lež 60 Anatomie lži 61

Neverbální projevy 61

Verbální a hlasové projevy 63 Osobnostní typologie 63 Šest protivýmluvných pravidel 71

1. Určete základní čáru projevu a typ a pozorujte odchylku od normálu 71

2. Vždy pracujte s kontextem 71

3. Vytvořte prostředí důvěry – prostředí pro omluvu 72

4. Buďte jednoznační 74

5. Hrajte si s časem a otázkami 75

6. Vytvořte pocit závazku a apelujte na morální kodex 75

Život bez výmluv 77

Odvaha být sami sebou 78

Odvaha nebýt zdvořilý za každou cenu 78

Odvaha něco ztratit a někde selhat 82 Lítost je signál 83

Hrdinové a tvůrci 85 Akceschopnost 90

Seberegulace 91

Sebedisciplína 93

Nevozte se 96 Cesta potěšení a originality 96

————————————————— 7 ———

Obsah

Zábava při práci 97

Re-kreace 97

Autorství a originalita 97 Tahák na závěr 101 Závěr 107 Použitá literatura 109 Užitečné odkazy 111

————————————————— 9 ———

Úvod

Úvod Jsme to, co děláme nejčastěji. Jestli se nejčastěji vymlouváme, pak nejsme tím, kým si myslíme, že jsme. Jsme jenom lháři. Tolerance k  alkoholu je u  nás 0 promile, v některých zemích 0,3 promile. Toleran­ ce k výmluvám jako by byla u nás povolena alespoň 1 promile v krvi. Naopak když ně­ kdo řekne pravdu tam, kde se přímo nabízí výmluva, většinou to ostatní spíš šokuje. Kniha Bez výmluv je určena všem těm, kte­ ří se často vymlouvají – ať už sobě samým, nebo druhým lidem –, a rádi by se tohoto zlozvyku zbavili, protože je brzdí na cestě k  osobnímu rozvoji. Je určena také těm, jimž se neustále někdo vymlouvá, aby se jim dařilo odrážet tyto obtížné vymlou­ vače efektivními kroky, a  nemuseli tak ztrácet čas záležitostmi, které jim v životě nic nepřinášejí. A konečně, s velkou dáv­ kou nadsázky je kniha určena jako drobná inspirace pro ty, kteří se vymlouvání ve

svém životě vzdát nechtějí, protože jsou

přesvědčeni, že tu a  tam je po dobré vý­

mluvě sáhnout třeba. Díky pochopení me­

chanismu vzniku výmluv lze navíc posílit

i užitečné osobní kompetence a dovednos­

ti. To, že část knihy je o tom, jak se výmlu­

va tvoří, má ještě jeden důvod. Abychom

se něčeho mohli zbavit, musíme to dobře

poznat, pojmenovat a  prožít. Zakusit na

sobě účinek a vliv výmluvy, abychom zjis­

tili, co nám dává a co nám naopak bere.

Ať se nám to líbí nebo ne, výmluva coby

forma lži v  životě člověka určitou roli

hraje. Podle psychologů pomáhá chránit

osobní prostor a  vnitřní emoční život.

Chybou ovšem je, když začneme lži a spo­

lu s  nimi i  výmluvy zneužívat, to brzdí

náš osobní rozvoj. Nadužívání výmluv ——— 10 ————————————————— v současné společnosti je hlavním důvo­ dem, proč jsem napsala tuto knihu ve sna­ ze najít návod, jak s výmluvami zatočit. Kromě teoretických pasáží nabízí kniha přehledná shrnutí kapitol, zábavné ilustra­ ce, otázky a praktická cvičení na zlepšo­ vání jednotlivých dovedností, díky nimž budete mít výmluvy více pod kontrolou. Co to obnáší? Stát se znovu schopnými včas rozpoznat, kdy propadáme prokras­ tinaci, zápasíme s nedostatečnou motiva­ cí, stáváme se pohodlnými, věci si příliš zjednodušujeme, a brzdíme tak svůj osob­ ní růst svými výmluvami, nebo tím, že akceptujeme výmluvy druhých.

Prosím vás o  jedno, nepoužívejte tuto

knihu jako záminku, která vás legitimně

uvolní od práce či jiné důležité činnosti:

„Nemohl jsem přijít včas do práce, pro­

tože jsem si četl knihu o  výmluvách.“

Používejte ji spíše jako přítele, jenž vám

pomůže pochopit, že vymlouvání život

efektivním neudělá.

Kniha byla napsána pro všechny, kdo chtějí

dělat v životě víc, než jen hledat důvody,

proč něco neudělali.

Monika Nevolová

————————————————— 11 ———

Historie výmluv

Historie výmluv

Všichni máme po ruce tisíc výmluv, proč jsme selhali, ale ani jeden dobrý důvod.

(Mark Twain)

¦Výmluva – novinka dnešní doby?

Možná máte dojem, že výmluvy jsou pro­

blémem dneška. Chyba lávky. Výmluvy

jsou staré jako lidstvo samo. Za jednu

z  prvních výmluv by se dala považovat

1.

——— 12 ————————————————— vytáčka v příběhu Adama a Evy. V Bibli Adam svádí to, že snědl ovoce ze stromu poznání na Evu: „Žena, kterou tys mi dal, aby byla se mnou, mi dala ovoce ze stromu, a tak jsem jedl.“ Eva ovšem na to smečuje výmluvou svojí: „Had, to on mě podvedl, a tak jsem jedla.“ Těmito slovy, jimiž naši prarodiče Adam a Eva odpově­ děli Bohu, dlouhá historie výmluv mohla začít. Adam a Eva nepřiznali vlastní chy­ bu a přičinění, jejich dětinské zdůvodnění Bůh nepřijal, vynesl nad nimi rozsudek a  my ostatní se v  tom, řečeno s  trochou nadsázky, plácáme dodnes. Bůh byl v pří­

běhu Adama a Evy celkem krutý, protože

provinilce za ten prohřešek hned vyhostil

z ráje. My dnes celkem pohodlně a shoví­

vavě naopak žijeme v ráji výmluv, a i když

nás výmluvy ostatních leckdy rozpalují

doběla, žádné vyhoštění se nekoná. S vý­

mluvami ostatních nejen žijeme dlouho­

době v souladu, aniž bychom se vymezili,

ale sami po výmluvách saháme častěji než

po užitečnějších řešeních.

Než se v dalších kapitolách podíváme na

definice a typy výmluv podrobněji, řekně­

me si obecnou definici výmluvy: „ V ýmluva je smyšleným důvodem, kterým vysvětlujeme

a skrýváme pravý důvod toho, proč jsme něco udělali

či neudělali, nebo proč něco udělat nechceme.

¦Výchova a evoluce Jak se zdá, výmluvy jsou, bohužel, evoluč­ ně i výchovně podporovány. Jsme předem programováni použít jako jednu z prvních reakcí výmluvu? Kdo nás učí lži v podobě výmluv používat? Rodiče nám přece od­ malička vštěpovali, že lhát se nemá, proto­ že na každou lež se vždycky přijde a do­ čkáme se tak akorát trestu. Jenže to, čeho jsme jako děti posléze svědky, je, že se pak máma i  táta snaží o  to, abychom nepro­ hlédli jejich vlastní mystifikace – od Ježíška

počínaje po vysvětlování typu „děti nosí

čáp a vrána“ a sexuálním životem konče.

Právě rodiče bývají prvními hereckými

vzory, jež nás učí, jak lži v životě začít po­

užívat. I to, že je lež odhalena, nás bohužel

často nepřesvědčí o změně svého chování

v budoucnu. V dospělosti pak navážeme na

standard z dětství – při pozdním příchodu

do práce je přece snazší vymluvit se na ší­

lený provoz, nehodu, telefonát od tchyně

či technickou závadu auta, než se přiznat,

————————————————— 13 ———

Historie výmluv

že jsme zaspali nebo že jsme ke zpoždění dokonce sami přispěli, že? Vývojoví psychologové se shodují, že prv­ ní úspěšně použitá lež je významným mez­ níkem zrání. Dítě zpravidla dokáže poprvé úspěšně zalhat někdy mezi třetím a  čtvr­ tým rokem. To je okamžik, kdy si začne uvědomovat vlastní jedinečnost. Začíná chápat, že to, co se odehrává v jeho hlavě, nemusí být totožné s  tím, co se děje ko­ lem něj a v hlavách jiných lidí. S první lží rodičům se najednou začíná měnit pohled na svět, moc a vztahy. „Já vím něco, co ty nevíš, a můžu to klidně kdykoliv použít ve svůj prospěch!“ Ještě starší evoluční hledisko zase hraje ve prospěch vyhýbání se a lži. Reakcí na ne­ bezpečí bývá buď útěk, nebo útok. Útok použije „ohrožené zvíře“ pouze tehdy, když jeho mozek okamžitě vyhodnotí, že má šanci na vítězství. Když vám ale šéf hrozí výpovědí a ptá se vás, proč jste něco neudělali, přiznáte se, že jste to zanedbali, nebo si raději vymyslíte výmluvu, abyste si zachránili pracovní místo? Útěk, či útok? Většina z  nás si vybere první možnost, přestože z  dlouhodobého hlediska není extra efektivní, ale krátkodobě zafunguje perfektně. Šéf uvěří a  výpověď přestává hrozit. A  tak nás evoluce i  výchova rodičů učí, že lži se v  životě budou hodit. Ve všech

knihách o  lhaní se navíc dočteme, že lži

mohou být i  dobré (bílé lži), vedle vel­

kých (rozuměj nehorázných) máme také

lži malé (rozuměj: ty jsou ještě v po ho dě),

vhodné, milosrdné a tak dále. Naši předko­

vé z jeskyně by asi chtěli mít naše starosti

s takovým alibistickým dělením, klasifikací

a hodnocením různých lží. Žili v prostředí,

v  němž se jednoduše nic ne tají – v  tlupě

někde v  jeskyni. Všichni dělali všechno

dohromady, byli spolu často, a tak o sobě

všechno věděli. Případný podvod by byl

pravděpodobně okamžitě odhalen, a pod­

vodný člen by mohl být vyhoštěn z kme­

ne, stejně jako tehdy Adam a  Eva z  ráje.

Lhářů moc nebylo, rozpoznávat je nebylo

také moc potřeba, stejně jako učit se lži vy­

tvářet. Když nebyly potřeba lži, výmluvy

už teprve ne.

Zvláštní je, že jsme prodělali jako lidstvo

dost nevyrovnaný vývojový skok. Za­

tímco v rozpoznávání lhářů jsme zůstali

spíše za ostalí, výmluvy z nás padají bra­

vurně. Domnívám se, že je to právě tím,

že zmizela intimita malých důvěrných

skupin. Dnes se denně pohybujeme mezi

příliš mnoha lidmi, pracujeme v  korpo­

racích a neustále vytváříme nové a nové

kontakty, které nám mají přinést zisk, ať

už v podobě financí, nebo nabídek či ži­

votních příležitostí. Denně se potkáváme

s  množstvím lidí, které neznáme, musí­

me je rychle odhadnout, navázat s  nimi

vztahy, pracovat s  nimi, zapůsobit a  ...

ovlivňovat je ve svůj prospěch. Prostě

umět v „tom“ chodit. A tak jsou lži, vý­

mluvy a  schopnost manipulace považo­

vány za jedny z  nejcennějších nástrojů

úspěšného života.

Já ovšem tvrdím, že rozdíl mezi cestou

výmluv a  cestou otevřenosti spočívá

v  rozdílu mezi krátkodobým a  dlou

hodobým ziskem. To platí ve všech ob­

lastech života. Je jen na vás, co si vyberete.

† V ýmluva je lež. Smyšlený důvod, proč jsme něco neudělali, nebo proč

něco udělat nechceme.

† Rodiče jsou prvními hereckými vzory pro praktikování lži. Z hlediska psy

chického vývoje je první lež mezi druhým a třetím rokem dítěte považo

vána za předpoklad vývojového zrání.

† Evolučně častější a přirozenější reakcí je obvykle útěk než útok, proto

i dnes je pro nás snazší, když v náhlé konfliktní situaci sáhneme po jedno

dušší a okamžité reakci – vyhnutí se, útěku k výmluvě –, přestože z dlou

hodobého hlediska není tato reakce efektivní.

† Rozdíl mezi cestou výmluv a cestou otevřenosti se rovná rozdílu mezi

krátkodobým a dlouhodobým ziskem.

Shrnutí kapitoly

————————————————— 15 ———

Definice, typy a

vytváření výmluv

Definice, typy a vytváření výmluv

Zkušenost není to, co se vám přihodí. Je to to, co uděláte s tím, co se vám přihodí.

(Aldous Huxley)

¦Co je výmluva? Oficiální a  jediná univerzální definice výmluvy neexistuje. Obecná definice ale říká, že: „ Výmluva je smyšleným důvodem, kterým vysvětlujeme

a skrýváme pravý důvod toho, proč jsme něco udělali

či neudělali, nebo proč něco udělat nechceme. Nejčastěji bývá výmluva definována v sou­ vislosti s tím, čeho nás má zbavit. V prů­ běhu roku 2013 jsem uskutečnila na téma

výmluv průzkum, z něhož vyplynulo, jak

lidé obvykle popisují výmluvu. Toto jsou

nejzajímavější odpovědi:

2.

+

——— 16 —————————————————

Lež, svedení podstaty věci

na věc jinou kvůli zbabělosti

nebo pohodlnosti říct pravdu.

Způsob, jak odmítnout a neurazit,

způsob, jak říct místo pravdy

něco, co tolik neublíží.

Lež, kterou použijeme,

abychom se něčemu vyhnuli

(práci, trestu).

Hledání důvodů jako omluva

vlastní lenosti, pohodlnosti

a vlastní neschopnosti.

Odložení reality na později

pomocí lži.

————————————————— 17 ———

Definice, typy a

vytváření výmluv

Poznali jste sami sebe v  některém z  výše uvedených výroků? Tyto věty o  výmlu­ vách velmi hezky vykreslují, kde se vý­ mluvy nejvíce objevují, v jakých situacích se k nim uchylujeme. Obvykle jde jedno­ duše o to, že chceme něco zakrýt, oddálit, něčemu se vyhnout či ospravedlnit, proč něco děláme, nebo naopak neděláme. Z  mého průzkumu dále vyplynulo, že vymlouvání se se nevyhýbá žádné věko­ vé kategorii, také z  hlediska pohlaví se vymlouvají muži i  ženy stejně často. To bylo trochu překvapivé, protože obecně se má za to, že jelikož ženy více mluví, tak se pravděpodobně i  více vymlouvají. U mužů jde ale spíš o výmluvy, které chrá­ ní jejich ego a mají zastřít selhání, u žen jde zase mnohem častěji o výmluvy ze zdvoři­ losti. Z hlediska frekvence výmluv nejvíce lidí uvedlo, že se vymlouvají jen párkrát za měsíc, méně lidí pak několikrát týdně. Jen jedno procento dotázaných tvrdilo, že se nevymlouvá nikdy. No, nechci se vás dotknout, ale jak je tedy možné, že vý­ zkumy zaměřené na lhaní prokazují, že za jeden den prý můžeme být obelháni lidmi kolem nás až dvěstěkrát a že lidé zalžou již

v prvních deseti minutách hovoru s jinou

osobou? A výmluva je přece podle všech

ukazatelů tak trochu lež, ne?

Přesvědčení o tom, že se lidé umějí výbor­

ně vymlouvat, panuje dost vysoké, více

než polovina dotázaných si myslí, že jsou

skvělými lháři. Většině lidem vadí, když

se jim někdo vymlouvá, přesto se více než

dvě třetiny dotázaných shodly, že výmlu­

vy jsou v životě potřeba. K čemu ale? Tro­

chu paradox, ne? Nemáme výmluvy rádi,

a přesto je tolik potřebujeme?

„Mám toho tolik, že potřebuju na ně­

které situace, jimž se potřebuju vyhnout,

jednoduše výmluvu,“ hlesla jedna moje

přítelkyně, když u mě unaveně padla do

křesla. Zeptala jsem se jí: „A proč jsi teď

tady u mě na návštěvě, když tolik nestí­

háš?“ Zarazila se. „Protože mi to připa­

dalo důležité tady teď být.“ Když víme

u jedné ze situací, které denně prožíváme,

co  je pro nás důležité, proč to nevíme

u těch dalších?

Výmluvy se týkají buď něčeho, co už se

stalo, nebo něčeho, co je a bude.

——— 18 —————————————————

Minulost † Ospravedlnění, proč jsme něco neudělali. † Zamaskování chyby nebo příčiny svého selhání. Přítomnost a budoucnost † Vyhnutí se něčemu nepříjemnému, nebo něčemu, co udělat nechceme. † Oddálení či eliminace nepříjemné reakce protějšku při odmítnutí či

vyřčení pravdy, strach z nepřijetí, když budeme mluvit na rovinu ve

vztazích mezi lidmi. † Získání času, odsunutí práce či řešení na později.

————————————————— 19 ———

Definice, typy a

vytváření výmluv

Nejčastější typy výmluv Každý z nás to zná. Občas se nám nechce do práce, zaspíme nebo prostě nemáme svůj den. Co se práce týče, podle statistik využíváme ze 75  % stále stejné výmluv­ né triky. Mezi nejčastější výmluvy patří nemoc, návštěva u  lékaře, nehoda, pře­ tížení pracovními úkoly. Většina z  nás je ale posléze nachytána, jak tráví hodiny na obědové pauze či pravidelně brouzdá na internetu. Nejčastější výmluvy, které uvá­ děli účastníci mého výzkumu, trend výše uvedených mediálně dostupných statistik kopírují.

1. místo: „To se nějak

přihodilo.“

Nejčastěji se to prostě nějak přihodí. Za­

tímco vy nic, vy muzikant, tak na vás silně

působí ty šílené a nepřátelské vnější okol­

nosti, proti nimž nemůžete vůbec nic dělat.

Vy opravdu chcete jet k  tchyni, ale máte

rozbité auto, moc práce, v  tomhle počasí

se navíc nikam jezdit ani nedá a podobně.

† „Já se rozhodnu jít běhat, ale začne

vždycky pršet.“

† „Mohla bych dělat lepší práci, ale je

to mimo město, kde žiju, a na stě

hování se nebo dojíždění nemám

prostředky.“

† „Udělal bych to, ale ten e-mail jsem

nedostal.“

Evidentně jste na jedné straně barikády

vy a  na druhé okolní svět. Vy jako byste

v něm ani nežili, že? Zatímco ostatní si za

své štěstí a neštěstí mohou sami, u vás to

neplatí? Proč?

2. místo: „Nemám čas.“

Jako jednu z absolutně nejčastějších vněj­

ších okolností si lidé přivlastňují staré dob­

ré „nemám čas“. Tím se prý dá vyřešit snad

úplně všechno.