načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Betonujeme svépomocí - Karel Kolář; Pavel Reiterman

Betonujeme svépomocí

Elektronická kniha: Betonujeme svépomocí
Autor: Karel Kolář; Pavel Reiterman

Autoři nás stručně a přehledně seznamují s různými způsoby betonování i s úskalími, kterým je třeba se vyhnout. Dozvíme se o složení, zpracování a druzích betonu, také o ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 112
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Stavebnictví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-3248-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autoři nás stručně a přehledně seznamují s různými způsoby betonování i s úskalími, kterým je třeba se vyhnout. Dozvíme se o složení, zpracování a druzích betonu, také o bednění či vlivu teploty při betonování. Jakou trvanlivost má náš výtvor a více o nebezpečích koroze se dočteme v závěrečné kapitole. Publikace je doplněna grafy a ilustracemi. Základní informace o správném betonování svépomocí.

Popis nakladatele

Chystáte se doma nebo na chatě betonovat? Pak je právě pro vás určena naše publikace. Autoři vás provedou úskalím výběru správného typu betonu vhodného pro stavbu svépomocí. Dozvíte se jak správně vybrat přísady do betonové směsi, jak stanovit objemové zastoupení jednotlivých složek, ale třeba také jak uložit směs do bednění a zajistit optimální prostředí pro tvrdnutí betonu. Mohu i v domácím prostředí vylepšit vlastnosti betonu nějakou přísadou? Jak a čím směs správně mísit? Poradíme si s bedněním? Mám vkládat do betonu výztuž? Je lépe betonovat za horka nebo v mrazu? Na tyto a další otázky najdete odpověď právě v naší knížce.

Předmětná hesla
Beton
betonové směsi
Betonářské práce
Zařazeno v kategoriích
Karel Kolář; Pavel Reiterman - další tituly autora:
Stavební materiály pro SPŠ stavební Stavební materiály pro SPŠ stavební
 (e-book)
Stavební materiály pro SPŠ stavební Stavební materiály pro SPŠ stavební
 
K elektronické knize "Betonujeme svépomocí" doporučujeme také:
 (e-book)
Sklepy v zahradě -- Stavba krok za krokem Sklepy v zahradě
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Betonujeme

svépomocí


Karel Kolář, Pavel Reiterman

Betonujeme svépomocí

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4189. publikaci

Odpovědná redaktorka Jitka Hrubá

Sazba Vladimír Velička

Fotografi e a kresby v textu z archivu autorů

Počet stran 112

První vydání, Praha 2010

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Recenze: prof. Ing. Tibor Ďurica, CSc.

© Grada Publishing, a.s., 2010

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2010

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3248-0

Tato publikace vznikla za podpory projektu FRVŚ 1772 G1.


5

BETONUJEME SVÉPOMOCÍ

Obsah

Předmluva ..................................................................................... 7

1 Úvod – historie betonu a cementu .................................................. 8

2 Složení betonu.......................................................................... 10

2.1 Rozdělení a druhy betonů ................................................................. 12

2.2 Návrh betonu ..................................................................................... 18

2.3 Výroba betonu ....................................................................................20

2.4 Zpracování, ukládání a ošetřování betonu ...................................... 21

2.5 Mechanické vlastnosti betonu .......................................................... 24

2.6 Trvanlivost betonu ............................................................................. 27

3 Složky cementového betonu ......................................................... 29

3.1 Cement ...............................................................................................29

3.1.1 Složení, vlastnosti a druhy cementu ...................................29

3.1.2 Hydratace cementu .............................................................. 37

3.2 Kamenivo ........................................................................................... 41

3.2.1 Hutné kamenivo ................................................................... 41

3.2.2 Pórovité kamenivo ................................................................43

3.3 Záměsová voda ..................................................................................44

3.3.1 Voda hydratační....................................................................45

3.3.2 Ošetřovací voda ....................................................................45

3.3.3 Voda agresivní ...................................................................... 47

3.4 Chemické přísady a příměsi .............................................................49

3.4.1 Plastifi kační přísady ............................................................. 51

3.4.2 Regulátory tuhnutí a tvrdnutí ..............................................53

3.4.3 Provzdušňující přísady ......................................................... 54

3.4.4 Ostatní přísady .....................................................................55

3.4.5 Příměsi ..................................................................................55

3.5 Výztuž v betonu .................................................................................58

3.5.1 Betonové prvky vyztužené betonářskou ocelí ....................59 OBSAH 4 Návrh složení betonové směsi a mechanické vlastnosti betonu .............. 68

4.1 Návrh složení .....................................................................................68

4.2 Mechanické vlastnosti betonu .......................................................... 76

5 Zpracování betonové směsi .......................................................... 79

6 Bednění .................................................................................. 84

6.1 Savý bednicí plášť .............................................................................. 84

6.2 Nesavý bednicí plášť ........................................................................85

6.3 Separační prostředky .........................................................................85

7 Vliv teploty .............................................................................. 86

7.1 Betonování za nízkých a záporných teplot ...................................... 87

7.2 Betonování za vyšších teplot .............................................................88

8 Druhy betonu pro svépomocné betonování ....................................... 90

8.1 Hutné betony o pevnostech menších jak 25 MPa .......................... 91

8.2 Cementový (potěrový) beton ............................................................ 91

8.3 Hutné betony s pevností nad 25 MPa případně nad 45 MPa ........92

8.4 Samozhutnitelné betony ...................................................................93

8.5 Lehké betony ...................................................................................... 94

8.6 Vyztužené betony ...............................................................................96

8.7 Betony s kompenzovanými objemovými změnami .........................98

9 Trvanlivost a koroze betonu ......................................................... 99

9.1 Koroze I. typu .................................................................................. 100

9.2 Koroze II. typu ................................................................................. 101

9.3 Koroze III. typu ............................................................................... 103

9.4 Degradace vláknité výztuže ............................................................ 108

Použitá literatura ......................................................................... 110

Rejstřík ..................................................................................... 111

7

BETONUJEME SVÉPOMOCÍ

Předmluva

Betonování svépomocí je pradávnou lidskou činností, jejíž počátky lze datovat již do

starověkého Egypta, či říše Římské. Na začátku třetího tisíciletí našeho letopočtu

zůstává beton nejpoužívanějším stavebním materiálem, jehož dlouhodobé užitné

vlastnosti jsou tedy prověřeny více než třítisíciletými zkušenostmi lidské populace

na naší planetě. V současné době navzdory rozsáhlému a rychlému pokroku ve

výzkumu, vývoji a užití novodobých stavebních materiálů, které lze doslova „ušít

na míru“ pro nejrůznější aplikace ve všech oblastech zajišťujících požadavky života

na naší Zemi, bude i v budoucnosti díky surovinovým zdrojům naší planety tzv.

silikátový beton tvořit základní stavební materiál pro převážnou většinu stavební

činnosti, nevyjímaje tu domáckou kutilskou manufakturní.

Celková roční celosvětová spotřeba betonu se již po několik posledních let udržuje

na hodnotě 6,5 mld. m

3

, což je dáno nejen jeho technickými možnostmi, ale i tím,

že beton představuje z energetického hlediska nejvýhodnější stavební materiál. Uvá

žíme-li hodnotu průměrné spotřeby cementu na výrobu betonu v České republice

ustálené v posledních letech okolo 4,5 mil. tun, vychází při uvažování průměrné dávky

350 kg na 1m

3

hotového betonu roční produkce betonu v naší republice téměř okolo

13 mil. m

3

včetně domácí kutilské spotřeby, byť ta představuje jen malý zlomek této

produkce. Cílem této publikace není obšírné zdokumentování „vědy v betonu“, ale

přinést pro domáckou laickou veřejnost v co nejstručnější formě základní informace

o betonu jednak z pohledu jeho přípravy v domácích podmínkách, v neposlední řadě

orientaci ve výběru jeho základních složek (cementu, kameniva a vody), jednak

ve formě výběru tzv. doplňkových složek (přísad, příměsí, vláknitých materiálů),

které jsou v dnešní době dostupné i pro drobného stavebníka. Toto poznání pomů

že i v domácích podmínkách vyrábět beton s novými vyššími užitnými parametry.

Protože použití betonu má svá úskalí i při jeho dlouhodobé odolnosti vůči agresivitě

atmosféry a zeminy, je závěrečná část této publikace zaměřena na stručný přehled

současně známých korozivních (degradačních) mechanismů, které jeho trvanlivost

dlouhodobě ovlivňují.

8

Úvod – historie betonu a cementu

Beton ve své podstatě představuje umělý kámen, jehož historie sahá až do roku

3600 let př. n. l. První zmínky o tomto umělém kameni zaznamenal již Plinius st.

o sloupu v egyptském labyrintu. Na přelomu letopočtu píše v knize „Deset kapitol

o architektuře“ Marcus Vitruvius Pollio o použití betonu (malty) tvořeného směsí

kameniva a pojiva, jehož základ tvořilo vápno a sopečný popel z Puzzolan, který po

reakci s vodou v průběhu času spojoval hydraulickou cestou použité kamenivo v jeden

celek. V době rozmachu Římské říše byl tento druh vápenatého betonu (přesněji řečeno

betonu pojeného hydraulickým vápnem sopečného původu) hlavním stavivem použí

vaným na zpevňování cest, stavby mostů a aquaduktů, jejichž zbytky jsou zachovány

až do dnešní doby. Ojediněle byly betonové stavby zřejmě prováděny i ve starověku

(Itálii a Řecku), po zániku Říma jsou další zmínky o použití betonu zaznamenány až

z období první průmyslové revoluce v Anglii a Francii.

V roce 1796 byla v Anglii provedena Smeathonem oprava majáku v Edystonu, ale za

přelom pro rozšíření betonu lze považovat vynález francouzského zahradníka J. Monie

ra, tzv. železový beton. V roce 1867 J. Monier výrobou zahradních květináčů a menších

vodních nádrží vyztužených drátěnými sítěmi odstranil jednu z hlavních nevýhod beto

nu, tj. velký nepoměr mezi tlakovou a tahovou pevností, která bránila stavět z betonu

konstrukce namáhané tahem a ohybem.

Práce dalších francouzských betonářů (J. L. Lambot v r. 1850 – betonový člun, Fr. Coi

gnet 1852 – železobetonové střešní konstrukce obytných domů) umožnily rozšíření

betonů i do dalších zemí (Anglie, Amerika, Německo). Velký rozmach železobetono

vých staveb nastává až po pařížské světové výstavě r. 1890.

V českých zemích byl vztah k betonu poněkud rezervovaný, a to zvláště po zřícení

zkušebního mostního oblouku v Podolí u Prahy roku 1892, při kterém zahynul jeho

autor Ing. Diss. V Čechách byla první práce o betonu vydána K. Herzánem r. 1904

s názvem „Beton a železo“, větší a rozsáhlejší prací o betonu je však práce F. Kloknera

a Fiedlera z r. 1909 vydaná pod názvem „Vyztužený beton“.

Historicky rozsáhlé zkušenosti s používáním betonu jsou neodmyslitelně spojeny i s his

torií pojiv (vápno, cement), které vytvářely po smíchání s vodou toto stavivo. Nutno si

uvědomit, že zkušenosti se získáním pojiv nejrůznějšího původu předcházely všem be

tonářským aplikacím. Znalost výroby vzdušného vápna získaného pálením přírodního

1

1BETONUJEME SVÉPOMOCÍ

9

všudypřítomného vápence umožňovala možnost vytvářet smícháním s vodou hmotu,

která postupně nabývala pevnosti, vedla v případě pálení vápenců „znečištěných“ jílem

k získání pojiv (cementů), kde se vedle vytvrzování hašeného vápna oxidem uhličitým

na původní vápenec uplatňovala i přítomnost vypálených „nečistot“ obsahujících tzv.

hydraulické oxidy křemíku, hliníku a železa. Tak byl objeven nový typ vytvrzovací

ho procesu, který dnes nazýváme hydraulickým. Tento proces hydraulického tuhnutí

a tvrdnutí byl znám již ve starověku (Egypt, Řecko, Řím) a vedl k rozšíření použití

tzv. hydraulických maltovin, které byly schopny vytvrzování i pod vodou. Pro úplnost

nutno dodat, že k podstatnému rozšíření výroby tzv. hydraulického cementu došlo až

v posledních dvou stoletích minulého tisíciletí, první patent byl v roce 1796 přiznán

J. Parkerovi, a to za cement vyrobený z kentského vápence, který obsahoval vhodný

obsah jílových složek. Jeho pálením v šachtových pecích, obdobných jako pro pálení

vzdušného vápna, vznikl výrobek, který nazval „románským cementem“, neboť se

svojí barvou podobal pojivu používanému starými Římany. Za skutečného vynálezce

„portlandského cementu“ je však považován zedník J. Aspdin z Leedsu z hrabství

portlandského v Anglii, který svůj patent přihlásil r. 1824.

Na našem území první pokusnou výrobu portlandského cementu uskutečnil F. Bárta

v Hlubočepích roku 1860, první cementárna byla v roce 1865 založena v Bohosudově.

Do konce devatenáctého století byly založeny další cementárny v okolí Prahy (1870

v Podolí, 1872 v Radotíně, 1898 v Čížkovicích, 1900 v Berouně), začátkem dvacátého

století vznikly další cementárny (Brno – Maloměřice 1912, Štramberk 1913). V součas

né době je v naší republice v provozu celkem pět cementáren (dvě na Moravě – Hranice

a Mokrá u Brna, tři v Čechách – Prachovice, Radotín, Čížkovice).

10

Složení betonu

Z obecného pohledu máme pod pojmem beton na mysli umělé stavivo složené ze

směsi drobného a hrubého kameniva (plniva), pojiva, vody a případně přísad a příměsí

upravujících jeho některé vlastnosti. Podle druhu použitého pojiva se získávají různé

druhy betonu, např. cementový beton, vápenatý beton, sádrový beton (sádrobeton),

asfaltový beton (asfaltobeton), beton s makromolekulárním pojivem (plastbeton),

případně i další.

Společným promícháním všech nutných složek se získaná směs dopravuje na místo

uložení (např. do pevných forem nebo bednění) a po případném zhutnění, které zajiš

ťuje i kvalitní vyplnění formy či bednění, vznikne po zatuhnutí výrobek přesného tvaru.

V následujícím procesu tvrdnutí nabývá požadované pevnosti a dalších vlastností.

V drtivé většině případů se pod pojmem beton rozumí beton cementový, jehož pojivem

je tzv. silikátový cement, který je vzhledem k výrobním nákladům nejrozšířenější pro

jeho výrobu. Beton zastává funkci zdiva nosného i výplňového, kdy vlastně dochází

ke zpevnění hrubého kusovitého kameniva maltou tvořenou pojivem a jemným ka

menivem.

Z materiálového hlediska představují betony a malty nejpoužívanější kompozitní mate

riály tvořené tzv. matricí (zatvrdlým pojivem) jak na bázi anorganické, tak organické,

vytvrzované podle svého složení (hydraulicky, teplem, vysýcháním a apod.). Funkci

Obr. 1 Rozdíl ve vnitřní makrostruktuře betonu (vlevo) a malt (vpravo)

2

2BETONUJEME SVÉPOMOCÍ

11

plniva (kameniva) pak zastávají složky zrnité o různé granulaci (především získané z pří

rodních hornin), či složky vláknité na bázi kovů, keramiky, plastů, skla, uhlíku, apod.

V případě použití silikátových cementů jako pojiva, tj. v případě hydraulicky vytvrzova

ných pojiv, je nedílnou složkou betonu záměsová voda, která je nutná pro nastartování

a průběh procesu tuhnutí a tvrdnutí.

Malty se liší od betonu pouze velikostí horní frakce plniva, tj. zpravidla 4 mm, někdy

až 8 mm (tzv. jemnozrnné betony).

Podle používaných složek se beton rozděluje na:

· prostý beton (bez výztuže),

· železový beton (vyztužený zpravidla ocelovou betonářskou výztuží),

· předpjatý beton (obsahující předpjaté pruty),

· vláknobeton (obsahuje rozptýlenou výztuž v podobě tenkých vláken).

Pokud bychom chtěli přesně vyjádřit vlastnosti betonu jako funkci jeho složek, zjis

tíme, že narazíme na celou řadu nejistot, které vyjadřují mnohoznačnou závislost na

skladbě a technologii výroby betonu. Jednoznačně řečeno, výsledné vlastnosti betonu

se dají předpovídat jen s určitou pravděpodobností, mají tzv. stochastický charak

ter (statistický) daný velkým počtem nezávislých proměnných vstupních parametrů,

kterých může být i více než 20. Některé z nich jsou vyjádřeny navíc ještě časovou

závislostí, což se týká hlavně cementového kamene (zatvrdlý produkt reakce cemen

Obr. 2 Přehled rozdělení betonů podle složek

POJIVO

SMĚSNÉ

ORGANICKÉ

ANORGANICKÉ PRUTY, SÍTĚ, TYČE

PŘEDPJATÝ

VLÁKNOBETON

VYZTUŽENÝ

HUTNÉ PÓROVITÉ

PROSTÝ

BETONBETON

PLNIVO

PŘÍRODNÍ UMĚLÉ ANORGANICKÉ ORGANICKÉ

SLOŽENÍ BETONU

12

2

tu a vody), který sám o sobě není vlastně z hlediska mikroskopického homogenním (stejnorodým) materiálem. Seskupení různě velikých zrn kameniva je též náhodným jevem, je dáno přesností dávkování jednotlivých složek při výrobě, vlastní zpracování a ukládání probíhá taktéž v jistých tolerancích. Složitým článkem ve výsledném betonovém kompozitu je vedle rozhraní jednotlivých fází (kamenivo – cementový kámen) především pórovitá struktura cementového kamene, který je kapilárně pórovitou látkou, v níž jsou obsaženy póry způsobené hlavně přebytečnou záměsovou vodou, nebo vzduchem zavlečeným při použitém způsobu zpracování betonové směsi, který nebyl při zhutňování vytěsněn. Ve svých důsledcích se vyšší hodnota pórovitosti projeví vždycky negativně na snížení trvanlivostních parametrů v důsledku zvýšené možnosti průniku agresivního prostředí plynů a kapalin podle způsobu uložení betonu. 2.1 Rozdělení a druhy betonů Beton se dá rozdělovat podle různých hledisek, např. podle druhu složek (viz obr. 2), objemové hmotnosti, podle technologie výroby, či podle funkce v konstrukci. Rozdělení podle objemové hmotnosti (vztaženo na suchý stav): · lehký beton, označovaný LC (z anglického „lightweight concrete“) s objemovou hmot

ností menší než 2000 kg/m

3

se skupinami objemové hmotnosti viz tabulka 3,

· obyčejný beton s objemovou hmotností 2000–3000 kg/m

3

,

· těžký beton s objemovou hmotností 3000–3500 kg/m

3

,

· velmi těžké s objemovou hmotností 3500–5000 kg/m

3

.

Pro úplnost se můžeme ještě setkat s lehkými betony pod označením pórobeton (vyráběný ovšem pouze průmyslově zvláštní technologií vytvrzováním v autoklávu), či tzv. mezerovitý beton (vyrobený pouze z úzké frakce kameniva bez přítomnosti písku). Rozdělení podle místa a způsobu ukládání: · monolitický (ukládá se do bednění, po zhutnění, ošetřování v průběhu tuhnutí a tvrd

nutí, po odbednění plní svoji funkci), obvyklý při svépomocných betonážích, · prefabrikovaný beton (konstrukční prvky se vyrábějí ve stálých výrobnách, montují

se v místě užití).

2BETONUJEME SVÉPOMOCÍ

13

Rozdělení podle funkce v konstrukci:

· nosný ve formě prostého betonu nebo vyztuženého (klasickou betonářskou výztuží,

rozptýlenou ocelovou, keramickou nebo plastovou výztuží, předpjatý beton),

· nenosný (výplňový),

· tepelně izolační.

Rozdělení betonu podle pevnostních charakteristik má svou pevně zakotvenou tradici

(tzv. rozdělení do tříd pevnosti betonu). V našich zemích se třídy betonu označovaly

zkratkou B a číselnou hodnotou tlakové pevnosti v kg/cm

2

např. B100, B150, B200,

B300, atd., později po přechodu na soustavu SI základních jednotek byl číselný údaj

uváděn v N/mm

2

(MPa – megapascalech) např. B10, B15, B20, B 30, atd.

Od roku 2001 jsou druhy betonu u nás stanoveny zavedenou evropskou normou

ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifi kace, vlastnosti, výroba a shoda. Podle této

normy je beton defi nován jako stavivo složené z cementu, hrubého a jemného

kameniva a vody, zatvrdlého reakcí cementu s vodou a může obsahovat povolené

dávky přísad a příměsí. Tato rozsáhlá evropská norma obsahuje vedle vymezení

základních pojmů pro beton, jeho výrobu, dopravu, ukládání i závazná pravidla

pro jeho zkoušení jak v dohodnutém termínu 28 dní, tak i pro posuzování jeho

dlouhodobé trvanlivosti. Jejich podrobnější výčet zcela přesahuje potřeby této

publikace, pro názornost jsou uvedeny pouze přehledy pevnostních tříd hutného

a lehkého betonu a doporučené mezní hodnoty pro složení a vlastnosti betonu

v závislosti na stupni prostředí.

Třídy pevnosti jsou určeny poměrem válcové a krychelné charakteristické pevnosti

v tlaku po 28 dnech tuhnutí a tvrdnutí (válec o průměru 150 mm a výšce 300 mm,

krychle o hraně 150 mm).

Pozn.: charakteristická pevnost je hodnota pevnosti, pro kterou lze očekávat nižší

hodnoty nejvíce u 5 % základního souboru všech možných výsledků zkoušek pevnosti

hodnoceného objemu betonu, čili s 95 % pravděpodobností se vyskytují výsledky s tou

to hodnotou či vyšší (z pohledu matematické statistiky tzv. 5 % kvantil).

Značení hutného betonu se uvádí zkratkou C (z anglického „concrete“), lehkého

betonu LC („lightweight concrete“). Nesplést se zkratkou pro uvádění tříd cementu,

kdy se používá zkratka CEM I až CEM V (viz kapitola o cementu).

SLOŽENÍ BETONU

14

2

-Tab. 1Tab. 1- Třídy pevnosti v tlaku hutného betonu

Třída betonu Minimální charakteristická

válcová pevnost (MPa)

Minimální charakteristická

krychelná pevnost (MPa)

C8/10 8 10

C12/15 12 15

C16/20 16 20

C20/25 20 25

C25/30 25 30

C28/35 28 35

C30/37 30 37

C32/40 32 40

C35/45 35 45

C40/50 40 50

C45/55 45 55

C50/60 50 60

C55/67 55 67

C60/75 60 75

C70/85 70 85

C80/95 80 95

C90/105 90 105

C100/115 100 115

-Tab. 2Tab. 2- Třídy pevnosti lehkého betonu

Třída betonu Minimální charakteristická

válcová pevnost (MPa)

Minimální charakteristická

krychelná pevnost (MPa)

LC8/9 8 9

LC12/13 12 13

LC16/18 16 18

LC20/22 20 22

LC25/28 25 28

LC30/33 30 33

LC35/38 35 38

+

2BETONUJEME SVÉPOMOCÍ

15

Třída betonu Minimální charakteristická

válcová pevnost (MPa)

Minimální charakteristická

krychelná pevnost (MPa)

LC40/44 40 44

LC45/50 45 50

LC50/55 50 55

LC55/60 55 60

LC60/66 60 66

LC70/77 70 77

LC80/88 80 88

-Tab. 3Tab. 3- Třídy lehkého betonu dle objemové hmotnosti

Třída objemové

hmotnosti

D 1,0 D 1,2 D 1,4 D 1,6 D 1,8 D 2,0

Rozsah objemové

hmotnosti [kg/m

3

]

> 800 až

≤ 1000

> 1000 až

≤ 1200

> 1200 až

≤ 1400

> 1400 až

≤ 1600

> 1600 až

≤ 1800

> 1800 až

≤ 2000

-Tab. 4Tab. 4- Stupně vlivu prostředí

Označení Popis prostředí Informativní příklady výskytu stupně vlivu prostředí

1. Bez nebezpečí koroze nebo narušení

X0 beton bez výztuže nebo

zabudovaných kovových

vložek: všechny vlivy

s výjimkou střídavého

působení mrazu a roz

mazování, obrusu nebo

chemicky agresivního

prostředí

beton uvnitř budov s velmi nízkou vlhkostí vzduchu, beton

základů bez výztuže v prostředí bez vlivu mrazu, beton bez

výztuže uvnitř budov.

beton s výztuží nebo se

zabudovanými kovo

vými vložkami: velmi

suché

SLOŽENÍ BETONU

16

2

Označení Popis prostředí Informativní příklady výskytu stupně vlivu prostředí

2. Koroze vlivem karbonatace Pokud beton obsahující výztuž nebo jiné zabudované kovové vložky je vystaven ovzduší a vlhkosti, pak se stupeň vlivu prostředí musí určit následovně

XC1 suché nebo

stále mokré

beton uvnitř budov s nízkou vlhkostí vzduchu, beton trvale

ponořený ve vodě, části staveb uvnitř budov se střední vlhkostí

vzduchu (včetně kuchyní, koupelen a prádelen v obytných

budovách)

XC2 mokré, občas suché povrch betonu vystavený dlouhodobému působení vody

(většina základů, části vodojemů)

XC3 středně mokré, vlhké beton uvnitř budov se střední nebo velkou vlhkostí vzduchu;

venkovní beton chráněný proti dešti, části staveb, ke kterým

má často nebo stále přístup vnější vzduch, např. haly, vnitřní

prostory s velkou vlhkostí vzduchu (kuchyně pro hromadné

stravování, lázně, prádelny, veřejné a kryté bazény, stáje a chlé

vy)

XC4 střídavě mokré

a suché

povrchy betonu ve styku s vodou, které nejsou zahrnuty ve

stupni XC2, vnější části staveb z betonu přímo vystavené

srážkám 3. Koroze vlivem chloridů, ne však z mořské vody Pokud beton s výztuží nebo s jinými zabudovanými kovovými vložkami přichází do styku s vodou obsahující chloridy včetně rozmrazovacích solí ze zdrojů jiných než z mořské vody, musí být vliv prostředí odstupňován následovně:

XD1 středně mokré, vlhké povrchy betonu vystavené chloridům rozptýleným ve vzduchu,

stavební části dopravních ploch, jednotlivé garáže

XD2 mokré, občas suché plavecké bazény, beton vystavený působení průmyslových vod

obsahujících chloridy

XD3 středně mokré a suché části mostů vystavené postřikům obsahujícím chloridy, vozov

ky, betonové povrchy parkovišť, části mostů a inženýrských

staveb vystavené postřikům obsahujícím chloridy 4. Koroze vlivem chloridů z mořské vody Pokud beton s výztuží nebo s jinými zabudovanými kovovými vložkami přichází do styku s vodou obsahující chloridy z mořské vody nebo slaným vzduchem z mořské vody, musí být vliv prostředí odstupňován následovně:

XS1 vystaven slanému vzdu

chu, ale ne v přímém

styku s mořskou vodou

stavby blízko mořského pobřeží nebo na pobřeží

XS2 trvale ponořen ve voděčásti staveb v moři

XS3 smáčený a ostřikovaný

přílivem

části staveb v moři

2BETONUJEME SVÉPOMOCÍ

17

Označení Popis prostředí Informativní příklady výskytu stupně vlivu prostředí

5. Působení mrazu a rozmrazování s rozmrazovacími prostředky nebo bez nich

Pokud je mokrý beton vystaven značnému působení mrazu a rozmrazování (mrazovým cyklům), musí

být vliv prostředí stupňován následovně:

XF1 mírně nasycen vodou

bez rozmrazovacích

prostředků

svislé betonové povrchy vystavené dešti a mrazu

XF2 mírně nasycen vodou

s rozmrazovacími

prostředky

svislé betonové povrchy konstrukcí pozemních komunikací

vystavené mrazu a rozmrazovacím prostředkům rozptýleným

ve vzduchu

XF3 značně nasycen vodou

bez rozmrazovacích

prostředků

vodorovné betonové povrchy vystavené dešti a mrazu, otevře

né nádrže na vodu, části staveb v zóně kolísání hladiny sladké

vody, přelivná tělesa vodních staveb

XF4 značně nasycen vodou

s rozmrazovacími pro

středky nebo mořskou

vodou

vozovky a mostovky vystavené rozmrazovacím prostředkům,

betonové povrchy vystavené přímému ostřiku rozmrazovacími

prostředky a mrazu, omývaná část staveb v moři vystavená

mrazu, lapoly a nádrže u komunikací, betonová svodidla

6. Chemické působení

XA1 slabě agresivní chemic

ké prostředí

nádrže čistíren odpadních vod, jímky odpadních vod (žumpy,

septiky), základy staveb

XA2 středně agresivní che

mické prostředí

části staveb v půdách agresivních vůči betonu, základy staveb

XA3 střídavě agresivní

chemické prostředí

průmyslové čistírny odpadních vod s chemicky agresivními vo

dami, základy staveb, sklady chemických rozmrazovacích látek

a umělých hnojiv, silážní jámy a krmné žlaby v zemědělství,

chladicí věže s odvodem kouřových plynů

Ke stanovení příslušných stupňů vlivu může být potřebná zvláštní studie, pokud:

· jsou hodnoty mimo mezní hodnoty uvedené v tabulce 2 ČSN EN 206-1,

· jsou přítomny jiné chemikálie,

· je zemina nebo voda chemicky znečištěná,

· je vysoká rychlost vody v kombinaci s chemikáliemi.

Současné druhy betonů

Vedle tzv. obyčejného betonu (s pevností v tlaku do 60 MPa) se vyskytují různé druhy

vysokopevnostního betonu (s pevností 60–90 MPa), eventuálně velmi vysokopevnost

ního betonu (pevnost v tlaku nad 90 MPa). V současné době už není beton původním

třísložkovým systémem (kamenivo–cement–voda), ale díky pokroku v chemii přísad

a příměsí jsme svědky nebývalého rozmachu tzv. speciálních betonů s předem napro

SLOŽENÍ BETONU

18

2

gramovanými parametry, a to jak ve fázi přípravy čerstvého betonu, tak v rychlosti

vývinu a dosažení konečných mechanických a dalších užitných vlastností.

Názvem beton se dnes označuje také celá řada kompozitních materiálů s cementovou

matricí, u nichž však chybí hrubé složky kameniva. Jedná se tedy více méně o jemno

zrnné malty, velmi často s využitím nových typů přísad (zvláště superplastifi kačních)

a minerálních mikroplniv (hydraulicky aktivních i neaktivních) a případně různých

druhů a tvarů vláknité výztuže.

Výsledek je ovšem velmi zajímavý. Získaný „beton“ se vyznačuje extrémně nízkou

pórovitostí, která určuje nejen dosažení vysokých pevností v tlaku (150–200 MPa) ale

za přítomnosti vhodného typu a dávky vláknité výztuže je možno dosahovat i vysokých

pevností v ohybu (15–50 MPa ). Takto získaný kompozit vykazuje i extrémní odolnosti

vůči různým druhům agresivního prostředí a povětrnostním vlivům.

I betonářská praxe u nás doznala díky tomuto rychlému rozvoji nových betonářských

technologií značného pokroku, za zmínku stojí tzv. samozhutnitelné betony uváděné

pod zkratkou SSC (z anglického „Self Compacting Concrete“), které se vyznačují

velkou pohyblivostí čerstvě vyrobené směsi obsahující superplastifi kační přísadu nové

generace a vhodné mikroplnivo. Tento beton nevyžaduje žádné zhutňování, ukládá se

jednoduše jako samonivelační hmota. Jeho příprava však není vhodná pro svépomocné

práce, neboť vyžaduje přesné dávkování jednotlivých složek, účinné strojní míchání

a přísnou technologickou kázeň. Můžeme se však těšit, že i pro svépomocné stavebníky

bude nalezena cesta pro jeho uplatnění např. formou suchých prefabrikovaných směsí,

které jsou už pro běžné méně náročné betonování na trhu k dispozici.

2.2 Návrh betonu

Stěžejním momentem pro výrobu kvalitního betonu jak v čerstvém, tak i ztvrdlém

stavu je volba dávek jednotlivých složek. Vlastnosti složek a jejich podíly v betonu

rozhodují o jeho vlastnostech.

Základní složky betonu – cement, voda, písek a hrubší kamenivo jsou každému svépo

mocnému betonáři snadno dostupné, každý je schopen vyrobit si beton i bez hlubších

technologických znalostí.

Filozofi i návrhu je však třeba vnímat nejen z této pozice snadné dostupnosti jeho

základních složek, ale především s respektem k jejich chování při vzájemném smíšení



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist