E-kniha: Běháme po Praze a okolí -- 35 tras pro běh, turistiku a cykloturistiku - Viktor Machek; Petr Syblík; Miloš Škorpil

Grada Publishing

běháme

po Praze a okolí

Miloš Škorpil

Viktor Machek

Petr Syblík

běháme

Miloš Škorpil, Viktor Machek, Petr Syblík

BĚHÁME PO PRAZE A OKOLÍ

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 220 386 401

fax: +420 220 386 400

jako svou 2928. publikaci

Odpovědná redaktorka Ivana Kočí

Jazyková úprava Vlastimil Klimeš

Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková

Fotografie archivy autorů, Vladimír Černý (86),

Eva Hradiláková (3, 7–9, 20–28, 38–39,

41–42, 109–111, 118), Martin Kupka (98)

Fotografie na obálce Aleš Tvrzník (foto běžec)

Návrh obálky Grafické studio Hozák

Zdroj Pražská informační služba

Počet stran 120

První vydání, Praha 2007

Vytiskly tiskárny PBtisk Příbram

Prokopská 8, Příbram IV

Všechna práva, především právo na rozmnožování a šíření díla, stejně jako právo

na překlad, jsou vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být v jakékoliv formě

reprodukována bez písemného povolení vydavatelství, též nesmí být použitím

elektronických systémů zpracovávána, zálohována, rozmnožována nebo šířena.

© Grada Publishing, a.s., 2007

Cover Photo © isifa. com (foto Praha)

ISBN 978-80-247-2006-7

ISBN 978-80-247-6259-3

© Grada Publishing, a.s. 2011

(tištěná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)

OBSAH

BĚŽECKÉ LOKALITY

1. Královská obora neboli Stromovka .................................................................................................. 11

2. Hvězda ...................................................................................................................................................... 16

3. Ladronka .................................................................................................................................................. 18

4. Hostivařská přehrada .......................................................................................................................... 20

5. Milíčovský les ......................................................................................................................................... 23

6. Kunratický les ........................................................................................................................................ 26

7. Vyšehrad .................................................................................................................................................. 29

8. Letná ......................................................................................................................................................... 32

9. Máchalka .................................................................................................................................................. 34

10. Modřanská rokle .................................................................................................................................... 35

11. Riegrovy sady ......................................................................................................................................... 36

12. Vidrholec – Klánovický les ................................................................................................................. 38

BĚŽECKÉ TRASY v Praze

13. Centrum města ...................................................................................................................................... 43

14. Prokopské údolí ..................................................................................................................................... 46

15. Chuchelský háj aneb tři v jednom .................................................................................................... 48

16. Z centra po jedničce ............................................................................................................................. 50

17. Okruh Šárkou ......................................................................................................................................... 56

18 . Cesta z města podél Vltavy ............................................................................................................... 60

MAPA OBLASTI .............................................................................................................................................. 64

BĚŽECKÉ TRASY na sever od Prahy

19 . Staré Bohnice a okolí ........................................................................................................................... 66

20 . Severní běhání ........................................................................................................................................ 68

21 . Po stopách předků ................................................................................................................................ 71

22 . Tichým údolím a Kozími hřbety ........................................................................................................ 76

23 . Za krásami severní Prahy ................................................................................................................... 78

MAPA OBLASTI .............................................................................................................................................. 82

BĚŽECKÉ TRASY na jihozápad od Prahy

24 . Za Kelty .................................................................................................................................................... 84

25 . Černošice–Řevnice ............................................................................................................................... 87

26 . Cestou Karla IV. ..................................................................................................................................... 89

27 . Černošice–Stodůlky ............................................................................................................................. 90

MAPA OBLASTI .............................................................................................................................................. 92

BĚŽECKÉ TRASY na jihovýchod od Prahy

28 . Lesy na východě .................................................................................................................................... 94

29 . Hlubokými lesy v okolí Říčan ............................................................................................................. 98

30 . Sázava–Háje ........................................................................................................................................... 102

31 . Přes hory a zlaté doly .......................................................................................................................... 104

32 . Běchovická desítka opačně ................................................................................................................ 106

33 . Proti proudu Botiče .............................................................................................................................. 10 9

34 . Utajená stezka ....................................................................................................................................... 113

35 . Voděradskými bučinami ...................................................................................................................... 114

MAPA OBLASTI .............................................................................................................................................. 116

ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 119

ZÁVĚR

7

Možná vás napadne, proč jsme se pustili do

napsání zrovna této knihy. Odpověď je velmi

snadná. Protože máme rádi běh a běhání

a právě knížka o daném tématu a v takovém

rozsahu nám na trhu chyběla. O tom, že je

to myšlenka dobrá, nás přesvědčili i čtenáři naší domovské stránky www.behej.com,

kteří projevili velký zájem o články popisující běžecké lokality v různých místech naší

republiky.

Od záměru napsat knihu k jeho realizaci

je však tak dlouhá cesta, jako když chcete uběhnout maraton a přitom jste zatím

maximálně párkrát oběhli nebližší „humna“.

Nejenže musíte každou trasu proběhnout,

vypsat si z různých zdrojů poznámky o tom,

co kde lze vidět, nafotit význačnější místa,

ale ještě to napsat tak, aby čtenáři trefili

tam, kam je směrujete. Pro nás, kteří soblibou „kufrujeme“, byl právě toto prubířský

kámen. Ještě že je dnes na trhu navigační

technika, která (pokud do ní vložíte správné údaje) vás dovede na předem vybrané

místo. Na druhé straně však s toutotechnikou (na zápěstí) přijde vaše běhání okouzlo nechtěného. Takže, někteří z nás použili

navigaci na principu GPS, jiní se řídilipostaru – určováním směru podle slunce, hvězd,

lišejníků a mravenišť. Snad nepoznáte, až

se po našich trasách vydáte, kdo se čím

řídil.

Dříve, než se vydáte prozkoumat popsané trasy, vyberte si podle obtížnosti, délky

a časových možností vždy tu nejvhodnější.

Každý má jinou výkonnost a tak obtížnost,

pro někoho se jevící jako střední, může být

už pro jiného těžká. Ještě horší je to surčením času; někomu může trvat uběhnutí

10 kilometrů 40 minut a někdo tuto vzdálenost běží příjemnou hodinku či déle. Více

informací o průběhu zvolené trati naleznete

i na přiložených mapách. Konkrétní odkaz

uvádíme vždy v popisu trasy na začátku

každého výletu. V průběhu popisu vám

bude červeně vypsaná kilometráž určovat

délku běhu od startu.

BĚŽECKÉ TRASY V PRAZE A OKOLÍ

8

Pokud se vydáte v našich stopách, zejména

na některou z delších tras, nezapomeňte si

s sebou do ledvinky přibalit, kromě peněz

na občerstvení a cestu zpět, i něco narychlé doplnění energie, třeba energetický gel

či hroznový cukr. Není nic horšího, než

když vás někde uprostřed táhlého stoupání přepadne „hlaďák“ a vy máte do

nejbližší zastávky, s možností něco si

koupit, pět či více kilometrů. Vezměte

si i láhev s vodou. Žízeň vás dokáže

potrápit více než hlad a znáte to, „hlad

je převlečená žízeň“.

Naše trasy vás mnohokrát zavedou i do lesů; cesty, po kterých vás

povedeme, nejsou zrovna vždy rovné

a hladké. Naopak bývají i plnévýmolů, kamení, bludných kořenů a větví.

Proto je dobré si s sebou vzít mobilní

telefon. Při vlastním běhu ho nechte

vypnutý, aby nerušil vaše sepětí spřírodou (kvůli němuž stále více a více

lidí začíná běhat). Lidé se snaží utéci všem civilizačním výdobytkům, aby byli

konečně chvilku sami, utřídili si své myšlenky, psychicky si odpočinuli, či jen tak

„volně plynuli svým bytím“. V případě, že

uděláte chybný krok a jste zrovna někde

v odlehlých končinách sami, je dobré mobil

zapnout a přivolat si pomoc.

9

Při běhání v přírodě je důležité dbát

na vhodné oblečení a obutí. Je lepší

si na sebe nebo s sebou vzít i takové,

které vás ochrání před deštěm či náh

lým chladem. Firmy vyrábějící sportov

ní oblečení naštěstí nabízejí kvalitní,

lehké funkční prádlo, které moc neváží,

a tak není problém si ho vzít buďstoče

né kolem pasu, nebo do větší ledvinky.

Pokud povede vaše běžecká pouť vět

šinu času po silnici, nezapomeňte si na

sebe vzít oblečení s reflexními plocha

mi – čím jsou tyto plochy větší, tím se

zvyšuje vaše bezpečnost. Pokud zrovna

prší, viditelnost na silnici se ještěněko

likanásobně sníží. Nepodceňujte tedy

toto riziko a vybavte se opravdu kvalit

ním oblečením, které má velké reflexní

plochy.

Nezapomeňte, že běhat chodíte hlav

ně pro své zdraví a dobrou pohodu, tak

ať ji i na svých (a našich) cestách vždy

naleznete.

11

POPIS TRASY

Lokalita: Praha 7

Délka: okruh od 2 do 5 km

Celkové převýšení: dle zvoleného okruhu

0 až 30 m

Náročnost: velmi lehká

Mapa: strany 64–65

JAK SE TAM DOSTAT

Do Královské obory vás zavezou buďtramvaje č. 5, 12, 14, 15 nebo 17 (zastávka

Výstaviště), nebo na opačný konec parku

vlak z Masarykova nádraží (stanice PrahaBubeneč). Auto můžete zaparkovat

na placeném parkovišti vedle hokejové haly u Výstaviště. Další možností je pokračovat okolo parkoviště

slepou ulicí k řece. Vůz pak můžete

zanechat po ujetí asi 2 kilometrůbezlatně u tenisových hal.

Běhání ve Stromovce získává popularitu nejen díky klidnému prostředí,

umocněnému vzrostlými stromy, ale

zejména díky veřejným pravidelným

tréninkům s Milošem Škorpilem.

Malý okruh

Ve všedních dnech v podvečer

a o víkendech dopoledne potkáte

nejvíce běžců v centrální části Stromovky – na okruhu měřícím 2 kilometry. Jak se k němu dostanete? Od

tramvajové zastávky, resp. konečné

Výstaviště, poběžíte parkem okolo

tramvajové smyčky vpravo k Planetáriu. Před ním zahnete po hlavní

cestě mírně vpravo z kopce. Napravo

za plotem Výstaviště je občerstvení,

které je z parku většinou přístupné

po pár schodech. Je to vhodné místo na doušek chladivého nápoje s přáteli po

vydařeném běhu. Sedí se venku na dřevěných lavicích a vaše propocené triko nikoho

nepohorší. Občerstvení nechte až potréninku a pokračujte dál s kopce k začátkudvoukilometrového okruhu.

Běžecký okruh začíná 130 metrů za postranní branou Výstaviště. Zda se vydáte

rovně proti směru hodinových ručiček, nebo

vlevo, záleží na vás. Okruh je rovinatý a jeho

větší část se dá běžet i vedle vyasfaltované

parkové cesty po přírodním povrchu.VydáBĚŽECKÉ LOKALITY

Královská obora neboli Stromovka 1

Stromovku neboli Královskou oboru lze s jistotou označit za jedno z nejpříjemnějších míst pro

pražské běžce. Obora vznikla již ve 13. století za

vlády Přemysla Otakara II. Ten nechal tehdyloveckou oboru ohradit a v jižní části postavit letohrádek. Obora byla částečně zničena za husitských

válek a později v 18. století, kdy sloužila jako

vojenské ležení. My dnes můžeme děkovat hraběti Kinskému, který se zasloužil o její obnovu.

Roku 1804 se tak mohla otevřít veřejnosti. Název

Stromovka pochází pravděpodobně z roku 1850,

kdy zde byla založena štěpnice (v němčiněBaumgarten). Současná Stromovka se rozkládá na 95

hektarech. te-li se vlevo, poběžíte po přímce 530metrů k prostranství před tzv. Šlechtovkou. Aby váš okruh měřil celých 1 966 metrů (což je jeho přesná vzdálenost), musíte běžet po vnější straně cesty okolo ohrady. Na jejím konci zahněte vpravo. Cesta vede po vyvýšeném okraji. Napravo od vás se v dobách Rudolfa II. rozprostíral rybník s úctyhodnou rozlohou 21 hektarů. Pozůstatkem kdysi zbudovaného ostrůvku uprostřed rybníka je tzv. Dubový pahorek s mohutnými duby.

Na konci 230 metrů dlouhého úsekuodbočte opět doprava. Máte „v nohách“ již více jak

1 km. Cesta vlevo z tohoto rozcestí by vás

zavedla k západnímu okraji parku k nádraží

Praha-Bubeneč. Po 320 metrech si všimněte odbočky vlevo, vedoucí k Vltavě (odtud

přiběhnete, až poběžíte maratonský okruh).

Od této odbočky vás čeká na konec okruhu ještě 600 metrů. Pokud však zvolíte běh

po udusané cestě na vnitřním okraji kola,

počítejte s tím, že vaše uběhnutá vzdálenost bude kratší až o několik desítek metrů.

Menší okruh, který přesně kopíruje nížinu uprostřed parku, je kratší

o 170 metrů. Zde, na malém okruhu, se na jaře běhá vytrvaleckášestia dvanáctihodinovka.

Po trase maratonu

Ve Stromovce se každoročně pořádá (ve třetí dekádě měsíce září)

maraton, který navazuje na tradici

nejstaršího běhu v Praze. Na pětikilometrové trati se běží 8 okruhů

a jeden kratší. Přestože trať není

ideální, na startu vždy stojí vynikající běžci, i ti, kteří si maratonský běh

„užívají“ v časech přes 4 hodiny.

Maraton v pražské Stromovce sice

startuje ze sportovního areáluMinisterstva vnitra (PSK Olymp Praha)

v západním cípu parku, ale pro jednoduchost vám popíšeme pětikilometrový okruh z již známého místa –začátku dvoukilometrového kola. Od vašeho

pomyslného startu běžte po trase dvoukilometrového okruhu ke Šlechtovce. Nyní

však nepoběžíte okolo ohrady, ale přímo po

parkové asfaltce. Na úrovni konce ohrady

opět odbočte vpravo a na místě, kde„dvojka“ uhýbá vpravo – běžte vlevo. Poběžíte po

široké cestě, ze které nikam neodbočujete.

Nalevo od vás je park protkán sítí nových

upravených cest se štěrkovým podložím.

Jsou velmi příjemné k běhání a vzhledem

k nulovému výskytu cyklistů v těchto místech sem můžete vzít proběhnout i malé

děti. Tato poklidná oblast končí malýmdětským hřištěm, které zanedlouho minete.

To už máte po levé ruce další východ (nebo

chcete-li vchod) z Královské obory (okolo

nizozemského velvyslanectví byste po 180

metrech doběhli k vyhlášené restauraci Na

Slamníku). Jako správní maratonci se však

soustředíte na cestu, neodbočujete a běžíte

rovně pod železniční trať. Zde nastupují na

okruh ti, kteří dorazili vlakem na nádražíPraPlanetárium bylo pro veřejnost slavnostněotevřeno 20. 11. 1960, jako nejmodernější a největší na světě. Původní plán zahrnoval i širokou přístupovou cestu, která naštěstí nebyla realizována.Budova stojí na místě, kde se dříve nacházela výletní restaurace s tanečním parketem. ha-Bubeneč. Vy pokračujete stále rovně až na konec asfaltového chodníčku, kdeprudce zatáčíte vpravo okolo transformátoru. Zatímco vlevo můžete sledovat míčové hry, napravo je již zmíněný areál se startem a cílem maratonu. Za recepcí tenisového klubu je parkoviště, kde mohou zanechat svůj automobil běžci ze vzdálenějších koutů Prahy. Úsek podél řeky, který měří 800 metrů, poběžíte po příjezdové silnici naokraji parku, až doběhnete k mostu na Císařský ostrov. Nevydáte se do kopce k mostu, ale poběžíte mírně vpravo a u schodů zahnete do parku pod železnici. Po 200 metrech vyběhnete opět na dvoukilometrový okruh. Protože jste z pětikilometrového kola zdolali zatím jen 2,2 km, čeká na vás smyčka okolo rybníka. Ve spleti stezek se nejlépe vyznáte podle mapky. Přeběhnete hlavní cestu a po kratičkém klesání se dáte vpravo. Běžíte pod hlavní cestou. Až budete nuceni odbočit vlevo (protože trasa by vás vyvedla opět na hlavní cestu), vydejte se tou cestou

více vlevo. Doběhnete k potoku. Před ním

odbočte opět vlevo a pak již nejkratší cestou oběhněte rybník tak, abyste se dostali

téměř na stejné místo, na kterém jste tuto

smyčku zahájili. Odbočte vpravo a zbývá

vám již jen dokončit okruh po trasedvoukilometrového kola.

Kopečky

Jižní svah Stromovky nabízí možnost tréninku běhu do kopce. Vlevo od konečné

zastávky tramvaje Výstaviště na vás čeká

550 metrů dlouhé stoupání, s převýšením

Šlechtovka byla postavena v letech 1689-

91 jako Královská dvorana a roku 1791

byla přestavěna na zahradní restauraci,kterou si v roce 1882 pronajal Václav Šlechta.

V roce 1979 budova vyhořela a dosud je

v dezolátním stavu. Po letech marnéhohledání způsobu její opravy se nyní čeká na

výstavbu městského okruhu. Respektive

jak tunel pod Stromovkou ovlivní statiku již

tak narušené budovy.

14

MAPKA STROMOVKY

VÝSTAVIŠTĚ

CÍSAŘSKÝ OSTROV - TROJA

VLTAVA

plavební kanál

malá

říčka

BUBENEČ

NÁDRAŽÍ

malý okruh

kopečky

po trase maratonu

15

30 metrů – ke vchodu z Ovenecké ulice.

Toto místo je nejvyšším bodem Stromovky. Běžíte-li dále podél dětského hřiště, po

600 metrech spatříte Místodržitelský letohrádek. Po jeho vypálení pruskou armádou v roce 1744 se dočkal obnovy v letech

1805–11. Nyní je zde Oddělení novin

a časopisů Národního muzea. Nalevo od

vás je rozlehlý areál ruského vyslanectví.

Vpravo vedle letohrádku vede

štěrková cesta se schody klesajícími k východu ze Stromovky u nizozemského vyslanectví. K hlavnímu okruhu můžete

seběhnout i širokou klesající

cestou ve směru, kterým jste

sem přiběhli. Za tmy je z důvodu nedostatečného osvětlení

lepší vyběhnout z parku a ulicí

Wolkerova se do něj vrátit okolo dříve popsané restaurace Na

Slamníku.

Běhat ve Stromovce lze i za

tmy. Osvětlená je sice jen cesta

od Planetária k lávce do Troje

a okolo Šlechtovky, ale protože vás kromě

spadlé větve nemá co překvapit, je zdemožné běhat i potmě. Vaši jistotu zvýší „čelovka“ (stačí i obyčejná za pár stovek).

Ovenecká ulice je výbornou spojnicí k Letenským sadům. Ulice končí u zadníhotraktu Technického muzea, které stačí jenzprava oběhnout a jste v parku.

+

16

POPIS TRASY

Lokalita: Praha 6, Bílá Hora, Petřiny

Délka: okruh 3,8 km

Celkové převýšení: 60 m

Náročnost: středně težká

Mapa: strany 64–65

JAK SE TAM DOSTAT

Do Hvězdy se pomocí MHD nejlépedopravíte tramvají od stanice metra Hradčanská.

Můžete jet na konečnou Petřiny a do obory vstoupit jedním z bočních vchodů, nebo

z jiné tramvaje či autobusu jedoucích směrem na Bílou Horu vystoupíte na zastávce

Vypich. Tam budete mít před sebou jako na

dlani louku a za ní hlavní vchod do obory.

Na běhání ve Hvězdě jsou nejvhodnější

boty do terénu nebo obuv s nízkým profilem.

K běhu po hlavní promenádní cestě kletohrádku se vám budou hodit i odpružené

boty.

Obora Hvězda je oblíbeným místem pro

pořádání běžeckých závodů. Byla dějištěm

Akademického mistrovství ČR v přespolním běhu, koná se zde například Lachtanův

memoriál, Hvězdná desítka, oblíbená pivní

Pražská relativní desítka a nový závod Dvě

kola při zdi.

Jedno kolo při zdi

Máte-li boty do terénu, vydejte se po trase

závodu „Dvě kola při zdi“. Jedno kolo má

3 777 metrů (tak uvádějí propozice ashodná délka byla s malou odchylkou naměřena

i pomocí GPS), s převýšením 60 výškových

metrů. Poběžíte po lesní cestě, která je

sjízdná i na horském kole.

Hned za hlavním vchodem,

u hlavní aleje proti letohrádku,

zabočte vlevo podél zdi; 0,5kilometru za křížením levé boční

aleje začíná trasa klesat k nejnižšímu bodu na louku podletohrádkem. Poběžíte-li stále podél

zdi, nemůžete se ztratit. Seběh

k loučce je dost prudký arozhodně není vhodný pro menší děti na

kolech. Proběhnete okolo jedné

z dnešních čtyř bran – Ruzyňské. Z těchto míst je nádherný

pohled na kostel sv. Fabiána

a Šebestiána v Horní Liboci.

Hvězda 2

Obora Hvězda – místo s bohatou apohnutou historií, se rozprostírá pouhé 3kilometry od přistávací plochy ruzyňského letiště

a pár minut běhu od Divoké Šárky. Obora, jen o málo menší než Stromovka, vyniká

přirozeným lesním prostředím, kombinovaným s parkovými úpravami okolo letohrádku. Byla založena v 16. století jako

královská honitba v lese, který se nazýval

Malejov. Zeď se dvěma branami –Břevnovskou a Libockou – byla vystavěna proto, že

obora sloužila také pro slavnosti a diplomatické návštěvy. Dnešní podoba obory

pochází z roku 1797. Tehdy byla rovinatá

část přeměněna na anglický park se třemi

alejemi. V roce 1962 byla obora vyhlášena

národní kulturní památkou.

17

Dalšího 0,5 kilometru cesty, od vyběhnutí z lesa na louku, vás dovede k velmi

zajímavému místu, rybníku ve Hvězdě.

Na tomto rybníku je zajímavé to, že byl

zbudován až v roce 2005 na základě

historických plánů a na místě rybníka zaniklého v 17. století. Je napájen

z potoka od studánky Světluška a řadí se proto mezi nejčistší vodní plochy

v Praze.

Za dřevěným mostkem přes Litovický

potok – odtok z rybníka a přilehlých

mokřadel – vás čeká náročné stoupání. To, co jste seběhli dolů, musíte zase

vyběhnout vzhůru. Stoupání není dlouhé,

měří jen 200 metrů, ale pořádně prověří

vaši kondici a tepová frekvence sepřiblíží k maximu. Vydýchat se můžete cestou k další bráně do obory – Libocké,

proti níž stojí socha Jana Roháče z Dubé.

Od brány vede k letohrádku třetí z alejízbudovaných v 18. století.

Závěrečná část okruhu je rovinatá a dobře

rozehřáti můžete otestovat svou rychlost.

Trasa končí na stejném místě, odkud jste

vyběhli, u hlavní Bělohorské brány.

K letohrádku

Cesta alejí od hlavního vchodu k letohrádku měří přesně 1 030 metrů. Při hezkém

počasí je plná chodců a pobíhajících dětí,

proto je na trénink tempového běhu vhodnější zvolit ranní čas, kdy většina „pěšáků“

ještě vyspává.

Než Hvězdu opustíte, určitě nevynechejteprohlídku letohrádku. Jeho výstavba se datuje

do roku 1555. Perla severské renesance má

půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy o průměru

40 m a stejná je i jeho výška. Dnes je v přízemí

expozice z historie a současnosti letohrádku

a v suterénu je umístěn velký model bitvy na

Bílé hoře s cínovými vojáčky. POPIS TRASY Lokalita: Praha 6 Délka: okruh 3,5 km Celkové převýšení: do 10 m Náročnost: velmi lehká Mapa: strany 64–65 JAK SE TAM DOSTAT Do areálu, pojmenovaném po budově původního zájezdního hostince, se pomocí MHD nejlépe dopravíte od stanice metra Hradčanská. Použijte tramvaj nebo autobus jedoucí směrem na Bílou Horu a vystupte na zastávce Vypich. Proti vám, na druhé straně silnice, začíná zelená pláň dlouhá necelé 2 kilometry. Dobré spojení, vešpičce 5

×

a o víkendech 3

×

za hodinu, zajišťuje

autobus č. 191 od stanice metra Anděl,který zastavuje přímo u parku.

Ladronka se po obnově parku v roce 2003

stala rájem inline bruslařů. Hlavní trať ve

tvaru osmičky (vyznačená jako cyklostezka)

může být pro malé nepozorné děti nebezečná. S těmi je lépe se vydat do klidnější

části parku pod restaurací. Přírodnízajímavostí Ladronky je, že v jejím okolí leží sníh

nejdéle v celé Praze.

Bruslařská osmička

Nechcete-li běhat „nazdařbůh“ po trávě,

obujte si boty na asfalt. Pomalejšímbruslařům budete stačit a nikdo jistě nebude nic

namítat, když poběžíte v jejich závěsu. Pro

výklus je určena mlatová cesta, oddělená

od bruslařské dráhy kostkami. Za hezkého

Ladronka 3

19

počasí vám ale stejně nezbude nic jiného,

než se na ní vyhýbat početným chodcům.

Kvalitní povrch a (na první pohled) rovina

jsou vhodné k tréninku temp a volným

výklusům. Hlavní asfaltový okruh, ohraničený na východní straně ulicí Spiritka,

měří 3,5 km a lze si jej na západnístraně prodloužit o 200 metrů k Bělohorské ulici. Tam má obrátku i tradiční „Běh

olympijského dne“, pořádaný každoročně na začátku června. Odtud na dohled

(0,5 km) je obora Hvězda, která jevhodnější i pro trénink v kopcích a posilování

kotníků.

Klidnější část

Ve svahu pod restaurací byly za doby

Karla IV. založeny rozsáhlé vinice. Dnes

tato oblast Ladronky nabízí klidnější místo pro běh. Od západní obrátky

nepoběžíte po stezce pro bruslaře, ale

vběhnete pod ní mezi stromy. Budete

kopírovat asfaltovou dráhu a za budovou

restaurace se k ní budete přibližovat.

Cesta od Podbělohorské ulice do ohybu

asfaltové dráhy měří 800 metrů. Tam se

napojíte opět na hlavní okruh.

Téměř uprostřed okruhu stojí budova, ve které

je po rozsáhlé rekonstrukci ( v roce 2005)provozována restaurace. Objekt, který se pyšní

titulem „stavba roku“, byl původně zájezdním

hostincem vybudovaným hrabětem Filipem

Ferdinandem de la Crone, sloužícím připoutních cestách z hradčanské Lorety do kláštera

v Hájku u Unhoště. Zkrácením a počeštěním

jeho jména zřejmě získal objekt svůj dnešní

název. Hostinec v 18. století vyhořel. Došlo

sice k jeho obnovení, ale po výstavbě novésilnice se stal zemědělskou usedlostí a později

obytným domem. Dnes stojí naproti vchodu

do objektu jedna (opravená) z dvacetimariánských kapliček, které byly součástí křížovécesty z let 1720–26.