načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Básně -- Svazek druhý – Čan

Básně -- Svazek druhý

Elektronická kniha: Básně
Autor: Čan
Podnázev: Svazek druhý

– Sbírky Sonety pro nic a za nic, Sonety 2 a Podivuhodné smyčcové kvintety. Celkem přináší tento svazek 176 znělek.
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » TRIÁDA
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 200
Rozměr: 19 cm
Úprava: 3 sv. (235, 195, 217 stran)
Vydání: Vyd. 1.
Spolupracovali: k vydání připravil a ediční komentář napsal Michal Kosák
Skupina třídění: Česká poezie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Triáda, 2007-2009
ISBN: 978-80-861-3889-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Sbírky Sonety pro nic a za nic, Sonety 2 a Podivuhodné smyčcové kvintety. Celkem přináší tento svazek 176 znělek.

Zařazeno v kategoriích
Čan - další tituly autora:
Básně: Svazek první Básně: Svazek první
Básně - svazek třetí (Čan) Básně
 (e-book)
Básně -- Svazek třetí Básně
 (e-book)
Básně -- Svazek první Básně
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Č a n / B á s n ě


s v a z e k d r u h ý


Tato publikace byla vydána za laskavé finanční podpory

Nadace Židovské obce v Praze, Ministerstva kultury ČR

a Nadace Český literární fond

© Triáda, 2008

© Tomáš Ungár – heirs, 2008

Commentary © Michal Kosák, 2008

ISBN tištěné verze 978-80-86138-89-3

ISBN verze PDF 978-80-87256-99-2


s o n eT y P ro nI C a z a nI C



/11

Ú v o d

Jednou zcela náhodou a znenadání

otevřel jsem shakespearovu sbírku sonetů

zapadl jsem v kouzla jeho přání

do poslední hlásky kupletu 5 jeho sonet je jako chytrá horákyně

napůl nahý napůl oblečen

napůl mudruje a napůl pase svině

a jenom napůl je o všem přesvědčen

stojí v nich rozkročen básník a prima chlap 10 slova žene větou jak důstojník svoje roty

a lásce vytrubuje jako na poplach

a nádherně vidí do holoty

a najednou zachtělo se mi setřást těch tři sta let

a polohou ptačích hlasů předstírat krásu jeho vět


12/

sl a v í k

Možná že občas to nejsem já

kdo k tobě vklouzne pod peřinu

možná že je to dárek z neznáma

některý z mých dobrodružných stínů 5 možná že občas to nejsi tak docela ty

která se po mně v noci otočí

možná že zcela cizí náměty

pod víčky svítí do očí

možná že vypůjčíš si občas zákoutí 10 od některé potulné krasavice

možná že občas je to u nás jako na pouti

když se dav tlačí u střelnice

ty všechny možná roztančené do valčíku

balí nás do sebe jako do pláštíku


/13

na obratlíku vyděšené touhy

roztočen jako pomatená korouhvička

být ze slámy být strašák ptáků pouhý

a hořet tiše jako sirka nebo svíčka 5 jako sýček na šedivém křídle

pustit se noci pod košilku

pařáty rozprostřeny jako vidle

v zobáku tvoji sladkou chvilku

jenomže máme tu onu tíži 10 která vteřiny valí z nedostupných svahů

a víčka tiše klíží

jak odměnu za marnou snahu

přestože noha se jen tak na stupátku drží

ruka si bičem práskne do příspřeží


14/

Ty nemáš jen jedno tělo

ty jich máš jaksi více

jedno by pod klobouk stále chtělo

jiné zas nad střevíce 5 zatímco tohle jedno

si vedle mne tady leží

to druhé ty mé bědno

ty ostatní kdesi střeží

některá spolklo všedno 10 a některá už vzal ďas

je tam však ještě to jedno

na které chci mít čas

na něj si nalíčím čerstvé pasti

než napíši konečný součet slastí


/15

Já viděl jsem ji kdysi v Miláně

a ještě dnes se mi svírá dech

srdce poděšeně hopká na laně

a vrací se mu spěch 5 byla nádherná a já byl náhle mlád

šlo jen o pár století a čtyři kroky

ty století bych ještě nějak zvlád

ty kroky trvaly by roky

tak z křídel krásy pocestné 10 padají péříčka tiše do smutků

a srdce tančí kroky neřestné

na pěně příštích zármutků

a kroky které nevrátíme tanci

bloudí v nás jako tažní psanci


16/

nevěř jim holka když o lásce ti mluví

nevěř jim ani za pětník

ten kdo se k hezkým slovům tulí

je většinou veliký kurevník 5 nevěř jim holka ani hlásku

nevěr slovům jež se větou tiše plazí

prohraješ jimi srdce sázku

neb slova to jsou něhy vrazi

jenom těm bláznům užaslým do němoty 10 zblblým až k nepoznání

těm holka věř těm do slepoty

vyhrává tiché zdání

těm holka věř i když jen na vteřinu

než propadnou se v hloubku vlastních stínů


/17

až jednou začnou všechno znova

stéblo a sex moře i město

než naplánují srdce nová

než vystydne jim světa těsto 5 ať vymyslí do něhy přídavek

jako se dává do okurek či marmelády

když si to tělo stárne od vdavek

ať slastem nechá čepec mladý

ať nezplesniví fantazie 10 ať nezrezaví touhy kloub

ať v krvi stehy šampaňského šije

ať se mu chce vždy blíž a hloub

jenomže oni jsou to vždycky titíž páni

co sedí nad tohoto i onoho světa plány


18/

dr ozd

Je dávná smlouva mezi tělem a tmou

nad kterou střeží pohyb

kterou z nás jen tak nesejmou

a o které není pochyb 5 ta smlouva sahá až na břehy všech moří

pod nebe z něhož oblaka smetly hvězd

podle závazků ta tma nad tělem hoří

a tělo dovolí tmě jiné tělo svést

pohyb vše tajuplně sleduje a řídí 10 kdysi dávno si přivlastnil rytmus vlny

jen někdy tělo trochu šidí

a rozdrnčí se zvukem prasklé struny

je tajný dodatek k té smlouvě s tmou

malý dodatek týkající se jenom nás dvou


/19

někdy je noc úplňkem samodruhá

a měsíc nocí samoprvý

a nad městem se táhne černá duha

a všude to nasládle voní krví 5 hloučky mužů a spálenišť

ruka bezmyšlenkovitě hladí zbraň

a najednou není jiných hřišť

znenadání je oheň rozebrán

a zcela jinak se všechno hraje 10 jako by rozdali nová pravidla

jako by někdo začal kreslit ráje

ocelovou kulkou do čela

a ticho ještě včera plné odmlčených smíchů

je plné divokého čekání a kručí v břichu


20/

Jsou ještě místa kde stolek či dva

postaví jaksi na okraj do krajiny

ve které se pahorek výškou holedbá

když vykoukne nad kapradiny 5 a když ti přinesou jídlo na talíři

jako bys kuchařce kouknul do výstřihu

a ona se ještě v létech zapýří

a do úst rozpustí příchuť hříchu

miluješ mouchu co po ubrusu si leze 10 máš touhu být jejím druhem

do kapes nasbírat všechny meze

a vrátit se velikým kruhem

a v duchu vidíš mladíka jenž složí

místní krásku do večerního hloží


/21

sedí si v kavárně zády k zrcadlu

Tagesblatt se skoro dotýká plešky

je podoben jakémusi nepodařenému kyvadlu

jež zamrzlo v dávné lesky 5 die kameraden sind weg ausgestorben

a zprávy jsou od neznáma

a není chuť vyjít si ven

i tahle káva je dnes jaksi planá

nikoho už k ničemu nedonutí 10 nikomu už nebude povolovat žít

jedině anděla smrti

ten musí za ním do kavárny jít

tak polehoučku odcházejí časy

jak v proudu potoka vodní řasy


22/

Město je město jen když má řeku nebo moře

a umí zacházet s břehy

aby se po tom břehu dalo jít jako po starém dvoře

aby ty břehy byly břehy něhy 5 ta voda pak za oplátku město naplní

světlem jež přísluší roční době

světlem jež smutky vysluní

a patří jen mně a tobě

jen když to město svou pýchu vodě k nohám složí 10 a nechá si tou vodou říct

co dělat se světlem a jak si racek krouží

to město pak spolu s tou vodou začne týct

někdy se voda městu vzbouří a do ulic mu laje

a měšťany rozdělí na pochopy a na lokaje


/23

Pakliže předpeklí si na čekárně dává záležet

pak je to tam jako v nádražní restauraci

drobní orfeové tam chodívají posedět

a předstírají že jsou obchodní cestující 5 čas jako zakřiknuté dítě

se posadí tiše do kouta

a cloumá z rukávu visící nitě

za městem zařízli kohouta

a najednou si to všichni kolem sedí 10 každý si přišel z jiného spěchu

a každý si velice pozorně hledí

jen svého umírajícího dechu

a není co vysvětlit a není komu ruku dát

za pár minut se bude cestovat


24/

ra c e k

na blízkých ostrovech kde věčně kvete trní

a večer obléká sukni černých přání

kde píseň potulná ti v kostech jemně brní

a do modrava stříhá tuhé zdání 5 na blízkých ostrovech kde jeskyně jsou skrýší

pro zvěře příčestí jež dusí úzkosti

kde pahorky na měkká jména slyší

a hvězdy červenají krve blízkostí

na blízkých ostrovech kde stromy leccos tuší 10 co v morku kostí ztrácí běžný tvar

kde každé tělo svojí lásce sluší

a každá láska má jen jeden spár

na ostrovech blízkých jako vlastní ret

rozkvetl v sklínce slastí bílý květ




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.