načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Báseň o hašiši - Charles Baudelaire

Báseň o hašiši

Elektronická kniha: Báseň o hašiši
Autor:

Text nejznámějšího z »prokletých« básníků, esej o účincích hašiše z pera jednoho z pokračovatelů romantismu a předchůdců symbolismu, postihující tragiku lidského ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  49
+
-
1,6
bo za nákup

hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8% 70%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VOLVOX GLOBATOR
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 64
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-720-7290-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Text nejznámějšího z »prokletých« básníků, esej o účincích hašiše z pera jednoho z pokračovatelů romantismu a předchůdců symbolismu, postihující tragiku lidského osudu mezi spleenem a ideálem. »Baudelaire podrobně popisuje jednotlivá stádia opojení a vystřízlivění, tedy mechanismy kolotoče, z něhož vyskočit příšerně bolí. Próza je to velmi střízlivá, ale skvěle napsaná.« »Tento rozsahem nevelký Baudelairův spisek je lahůdkou pro literární gurmány.

Zařazeno v kategoriích
Charles Baudelaire - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

VOLVOX GLOBATOR



audelaire Charles

ÁSEŇ o HAŠIŠI


ISBN 978-80-7511-033-6 (pdf)

ISBN 978-80-7511-032-9 (epub)


I.

ZÁLIBA V NEKONEČNU

Ti, kteří dovedou pozorovat sami sebe a udrží si své dojmy

v paměti, ti, kteří si jako Hoffmann dovedli sestrojit duševní

barometr, ti jistě na pozorovatelně své mysli zaznamenali doby

krásného počasí, šťastné dny a rozkošnické chvíle. Jsou dny,

kdy se člověk probudí a jeho duch je mladý a svěží. Sotva se

jeho víčka zbaví spánku, který je sklížil, objeví se mu vnější

svět v mohutném reliéfu, s podivuhodnou čistotou obrysů

a podivuhodným množstvím barev. Duševní svět otevírá své širé

perspektivy plné nových jasů. Člověk, kterému se tohotoblažen

ství dostalo, které se však tak málokdy dostavuje a brzy pomíjí,

cítí, že je více umělcem a že je zároveň i spravedlivější, zkrátka

ušlechtilejší. Ale v tomto výjimečném stavu ducha i smyslů, který

bez nadsázky mohu nazvat rajským, když jej porovnám s těžkými

temnotami všedního, každodenního života, je nejzvláštnější to,

že ho nezpůsobila žádná zcela zřejmá a jednoduše definovatelná

příčina. Je to snad výsledek zdravé životosprávy a moudré diety?

To je první možnost, která se našemu duchu nabízí, jsme ale

nuceni přiznat, že se tento div, tento jakýsi zázrak, často objeví tak,

jako by ho způsobila nějaká vyšší, neviditelná moc mimo člověka,

a to poté, kdy jsme svých tělesných schopností zneužívali. Je

to snad odměna za usilovné modlitby a duchovní horlivost?

Je jisté, že neustálý vzlet touhy a vzepětí duševních sil k nebi

by mělo být nejvhodnějším způsobem života, aby se takovéto

nadsmyslové, tak skvoucí a slavné zdraví utvořilo; ale co v tom

vězí za absurdní zákon, že právě takovéto zdraví se někdy objeví

5


po hříšných orgiích obrazotvornosti a po sofistickém zneužívání

rozumu, které se má k náležitému a rozumnému užívání asi

tak jako krkolomné kousky ke zdravému tělocviku? A tak raději

považuji tento abnormální stav za skutečnou milost, za kouzelné

zrcadlo, ke kterému je člověk přizván, aby se v něm viděl

krásný, totiž takový, jaký by měl a mohl být; za jakési andělské

povzbuzení, za volání k řádu, pronesené zdvořilým způsobem.

Dokonce i jistá spiritualistická škola, která má své představitele

v Anglii a v Americe, pokládá nadpřirozené jevy, jako je zjevování

se přízraků, strašidel atd., za projevy boží vůle, které se snaží

probudit v lidské duši vzpomínku na neviditelnou existenci.

Ostatně tento kouzelný, zvláštní stav, kdy jsou všechny síly

v rovnováze, kdy obrazotvornost je sice zázračně mohutná, ale

nevleče za sebou náš smysl pro mravnost do nebezpečných

dobrodružství, kdy vzácná senzibilita není mučena chorýminer

vy, které jsou obvyklými rádci zločinu nebo zoufalství, stav, kdy

tento zázračný stav nemá předběžné příznaky, je nepředvídaný

jako přízrak. Je to jakási návštěva, ale návštěva pouze občasná

a kdybychom byli moudří, měli bychom z ní čerpat jistotu, že lepší

život existuje, a naději, že ho dosáhneme, budeme-li denně cvičit

svou vůli. V tomto rozjasnění mysli, v tom vytržení ducha i smyslů

viděl určitě člověk všech dob nejvyšší blaho. Na mysli měl jen

bezprostřední rozkoš a bez ohledu na to, že porušuje zákony

svého těla, hledal v přírodních vědách, v lékárnictví, v nejhrubších

nápojích i v nejjemnějších vůních, pod každých podnebím a za

každé doby prostředky jak uniknout, byť jen na pár hodin, ze

svého příbytku uplácaného z bláta, a jak praví autor Lazara:

„uchvátit na chvíli ráj“. Ano, i lidské neřesti, třebaže je pokládáme

za tak hrozné, dokazují zálibu člověka v nekonečnu, i když jen

6


tím, že jsou tak rozšířené. Tato záliba si však často splete cestu.

V přeneseném smyslu bychom mohli převzít lidové pořekadlo

Všechny cesty vedou do Říma a uplatnit ho pro svět mravní.

Vše vede k odměně, anebo k trestu, což jsou dvě formy věčnosti.

Lidský duch oplývá vášněmi; má jich tolik, že by je mohl rozdávat,

abych užil jiného triviálního úsloví, ale tento nešťastný duch,

jehož přirozená zkaženost je stejně velká jako jeho náhlá, téměř

neuvěřitelná schopnost křesťanské lásky a nejpříkřejších ctností,

je pln paradoxů, které mu dovolují přebytků této překypující vášně

užívat ke zlu. Nedochází mu, že se tím zaprodává celý. Zapomíná

ve svém slepém zaujetí, že se měří s kýmsi chytřejším a silnějším,

než je on sám, a že zlý duch chytí celou ruku, podáte-li mu jen

prst. A tak tento viditelný vládce viditelné přírody (totiž člověk)

si umínil, že si za pomoci lékárníka, použitím kvašených nápojů,

vytvoří ráj, a podobá se tak bláznu, který vymění skutečný nábytek

a skutečné zahrady za dekorace namalované na plátno a napnuté

do rámů. Právě v tom, že se smysl pro nekonečno tak zvrhl, je

dle mého názoru příčina všech hříšných výstředností, do sebe

uzavřeného opojení literáta, který byl nucen v opiu hledat úlevu

od bolestí těla a odkryl tak zdroj chorobných požitků, posléze

pak svou jedinou životosprávu a jakési slunce svého duševního

života, až došel k nejodpornějšímu opilství kdesi na předměstích,

kde se s mozkem plným plamenů a slávy směšně válí v prachu

ulice.

Mezi přípravky, které jsou nejschopnější vytvořit to, čemu

říkám umělý Ideál – když ponecháme stranou tekutiny, které nás

brzy doženou k tělesné zuřivosti a zdrtí duševní sílu, i vůně, jejichž

bezuzdné užívání sice zjemňuje obrazotvornost, ale odčerpá

postupně všechny duševní síly –, jsou hašiš a opiumnejpůsobi

7




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist