načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Bankovní regulace a dohled – Lenka Jurošková

Bankovní regulace a dohled
-19%
sleva

Kniha: Bankovní regulace a dohled
Autor: Lenka Jurošková

Rozbor systému bankovní regulace a ochrany v evropském i globálním kontextu, příčiny poslední finanční krize. ... (celý popis)
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  340 Kč 277
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9,2
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Auditorium
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2012
Počet stran: 176
Rozměr: 217 x 137 x 10 mm
Skupina třídění: Finance
Vazba: Knihy - paperback
Datum vydání: 1. 9. 2012
Nakladatelské údaje: Praha, Auditorium, 2012
ISBN: 978-80-87284-26-1
EAN: 9788087284261
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Rozbor systému bankovní regulace a ochrany v evropském i globálním kontextu, příčiny poslední finanční krize.

Popis nakladatele

Kniha je reakcí na aktuální vývoj ve světové ekonomice dlouhodobě zmítané globální finanční krizí, která upozornila na řadu nedostatků v oblasti bankovní regulace a dohledu. V jejím důsledku se stále častěji diskutuje o změnách, resp. o míře regulace a dohledu v bankovním sektoru. Autorka se zabývá nedostatky v systému bankovní regulace a dohledu. Analyzuje stávající systém, a to jak v globálním, tak i v evropském kontextu se zaměřením na Českou republiku.

Další popis

Kniha je reakcí na aktuální vývoj ve světové ekonomice dlouhodobě

zmítané globální finanční krizí. V reakci na ní se stále častěji hovoří

o změně systému bankovní regulace, přičemž se na národní i mezinárodní

úrovni stále inenzivně diskutuje o míře této reulace. Autorka analyzuje

stávající systém bankovní regulace a dohledu, a to jak jak v globálním,

tak i v evropském kontextu, se zaměřením na Českou republiku.


Kniha je reakcí na aktuální vývoj ve světové ekonomice dlouhodobě zmítané globální finanční krizí. V reakci na ní se stále častěji hovoří o změně systému bankovní regulace, přičemž se na národní i mezinárodní úrovni stále inenzivně diskutuje o míře této reulace. Autorka analyzuje stávající systém bankovní regulace a dohledu, a to jak jak v globálním, tak i v evropském kontextu, se zaměřením na Českou republiku.


Kniha je reakcí na aktuální vývoj ve světové ekonomice dlouhodobě zmítané globální finanční krizí. V reakci na ní se stále častěji hovoří o změně systému bankovní regulace, přičemž se na národní i mezinárodní úrovni stále inenzivně diskutuje o míře této reulace. Autorka analyzuje stávající systém bankovní regulace a dohledu, a to jak jak v globálním, tak i v evropském kontextu, se zaměřením na Českou republiku.


Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obsah I 7

Obsah

Obsah 7

O autorce 9

Úvod 11

Část 1.

Pojetí a vymezení bank 14

1.1. Ekonomické zdůvodnění existence bankovní regulace a dohledu 17

Část 2.

Regulace a dohled bankovní sféry 21

2.1. Regulace vstupu do bankovní sféry 21 2.2. Stanovení základních pravidel činnosti bank 23

2.2.1. Pravidla kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti 25

2.2.2. Pravidla likvidity 26

2.2.3. Pravidla správy a řízení bank 28

2.2.4. Povinné sdělování informací 30 2.3. Prověřování a vynucování dodržování základních pravidel 30 2.4. Finanční ochranná síť 35

2.4.1. Pojištění vkladů 36

2.4.2. Věřitel poslední instance 39

2.4.3. Doktrína TBTF 42

2.4.4. Návrhy limitující velikost finančních institucí 44

2.4.5. Návrhy zavádějící přísnější ragulatorní pravidla 45

2.4.6. Návrhy v oblasti rezolučního a insolventního řízení 46 2.5. Organizační uspořádání bankovní regulace a dohledu 48 2.6. Integrace dohledu nad finančním trhem 51 2.7. Podmínky výkonu regulace 54

2.7.1. Nezávislost 54

2.7.2. Odpovědnost 56

2.7.3. Vymezení cílů 57

Část 3.

K apitálová přiměřenost 59

3.1. Zdůvodnění existence pravidel kapitálové přiměřenosti 60 3.2. Basel I 62 3.3. Dodatek Basel I 64 3.4. Basel II 67

3.4.1. První pilíř: Minimální kapitálové požadavky 68

3.4.2. Druhý pilíř: Proces dohledu 74

3.4.3. Třetí pilíř: Tržní disciplína 75 3.5. Basel III 75 3.6. Implementace pravidel v EU a USA 78


8 I Obsah

Část 4.

Regulace a dohled mezinárodních bank 81

4.1. Pravidla přijatá na úrovni Evropské unie 86 4.2. Evropská rada pro systémové riziko 91 4.3. Evropské dohledové autority 94 4.4. Finanční konglomeráty 97

Část 5.

Regulace a dohled ve Velké Británii a USA 99

5.1. Velká Británie 99

5.1.1. Banking Act 1979 101

5.1.2. Banking Act 1987 103

5.1.3. Úpadek BCCI a Barings 104

5.1.4. Vznik integrovaného orgánu regulace a dohledu 109

5.1.5. Cíle a principy 111

5.1.6. Autorizace 114

5.1.7. Pravidla bankovní činnosti 115

5.1.8. Prověřování a vynucování dodržování pravidel 117

5.1.9. Přístup FSA k hodnocení bank 118

5.1.10. Systém pojištění vkladů 119

5.1.11. Odp ově d no s t 119 5.2. Spojené státy americké 122

5.2.1. Rozporuplná 80. a 90. léta 125

5.2.2. Orgány bankovní regulace a dohledu 129

5.2.3. Cíle 132

5.2.4. Autorizace 133

5.2.5. Pravidla činnosti bank 134

5.2.6. Prověřování a vynucování dodržování pravidel 135

5.2.7. Přístup orgánů k hodnocení bank 139

5.2.8. Systém pojištění vkladů 139

5.2.9. Odpovědnost 140 5.3. Porovnání systému britské a americké bankovní regulace a dohledu 141

Část 6.

Dovětek o finanční krizi 145

6.1. Globální finanční nerovnováha 147 6.2. Monetární politika 148 6.3. Laxní půjčování ze strany bank 150 6.4. Sekuritizace 151 6.5. Selhání řízení rizik 155 6.6. Mylné ekonomické teorie 156

Z á v ě r 158

Resumé 163

Použitá literatura 165

Rejst ř í k 173


Regulace a dohled mezinárodních bank I 81

Část 4.

Regulace a dohled mezinárodních bank

Od 70. let 20. stol. nastává velký rozvoj mezinárodního bankovnictví, což vede k novým problémům vyplývajícím zejména z toho, že růst mezinárodního bankovnictví není doprovázen odpovídajícím zvýšením úrovně a rozsahu mezinárodní bankovní regulace a dohledu. Potřeba mezinárodní kooperace vyplývá zejména ze skutečnosti, že banky operující v různých jurisdikcích se budou snažit umístit hlavní místo svého podnikání tam, kde existují nejnižší regulatorní standardy.

Až do roku 1974 nelze mluvit o mezinárodní bankovní regulaci a dohledu. Ačkoli byla již v roce 1960 centrálními bankéři zemí G-10 vytvořena stálá komise pro euroměnu, nelze tento orgán považovat za prostředek mezinárodní spolupráce v této oblasti, neboť jejím hlavním cílem bylo zabývat se makroekonomickými aspekty tržních operací s euroměnou. Pád západoněmecké banky Herstatt v červnu 1974, který negativně ovlivnil i banky působící v jiných státech a narušil důvěru v mezinárodním finančním systému, a pády dalších bank přispěly k vytvoření názoru o nutnosti efektivní a koordinované mezinárodní regulace. Rychlý vývoj mezinárodního bankovnictví ukázal, že řešení jednotlivých problémů v rámci národních hranic je extrémně obtížné a nevede k žádanému výsledku. V důsledku globalizace se banky staly vzájemně provázané a problémy jedné konkrétní banky tak mohou zasáhnout i další banky. Jedinou možnou odpovědí na tyto události, jež představují značné nebezpečí pro mezinárodní finanční stabilitu, se ukázalo být sblížení regulatorních a dohledových postupů mezi jednotlivými státy.

První krok k tomuto sblížení byl učiněn v roce 1974, kdy byl vytvořen Stálý výbor pro provádění bankovní regulace a dohledu, který je dnes nazýván Basilejským výborem pro bankovní dohled. Členy výboru byly země


82 I Bankovní regulace a dohled

G-10, Lucembursko a Švýcarsko. Úkolem nového výboru bylo podporování bližší spolupráce mezi národními dohledovými autoritami, zejména monitorování aktivit zahraničních poboček či dceřiných společností svých vlastních bank, a dále pomoc jednotlivým národním dohledovým systémům při adaptování se na širší dimenzi mezinárodních bankovních aktivit.

15 0

Již v prosin

ci 1975 byl přijat Konkordát, v němž byly vyjádřeny dva základní principy. První princip stanovil, že žádná v zahraničí působící bankovní instituce by neměla uniknout dohledu. Druhý princip stanovil, že zahraniční bankovní instituce bude podléhat dohledu domácích i hostitelských autorit, a to v závislosti na tom, zda se jedná o pobočku či dceřinou společnost a zda se jedná o oblast likvidity či solventnosti. Nicméně tento dokument neřešil, který regulátor by měl zodpovídat za zdraví celé bankovní skupiny. Regulátoři proto věnovali pozornost pouze těm částem skupiny, které spadaly pod jejich přímý dohled. V důsledku toho se žádný z regulátorů nezajímal o zhodnocení rizika skupiny jako celku.

Tato skutečnost se stala středem zájmu po pádu dvou významných bank. Ačkoli selhání banky Banco Ambrosiano v roce 1982 bylo první názornou ukázkou nedostatečné úpravy, nezískalo tolik pozornosti jako kolaps BCCI v roce 1991. Problémy BCCI jsou podrobně rozebrány v části páté, na tomto místě pouze zdůrazníme, že důvodem kolapsu byla neexistence konsolidovaného dohledu, ale i konsolidovaného auditu účetních výkazů. Managementu BCCI se tak podařilo přesouvat špatná aktiva a kapitál v rámci skupiny takřka bez povšimnutí, podle data účetních uzávěrek jednotlivých subjektů. BCCI tak dovedlo kreativní účetnictví takřka k dokonalosti. Každá část skupiny se tak jevila jako zdravá a dostatečně vybavená kapitálem, ale skupina jako celek byla nesolventní.

V reakci na tyto problémy přijal v roce 1992 Basilejský výbor Minimum Standards for the Supervision of International Banking Groups and their Cross-Border Establishments. Tento dokument zakotvuje čtyři hlavní principy:

151

– všechny mezinárodní banky by měly být dohlíženy na konsolidované

bázi domovským regulátorem, který je schopný vykonávat tento typ do

hledu,

– vytvoření přeshraniční bankovní skupiny by mělo získat předchozí sou

hlas jak domovského, tak hostitelského regulátora,

– domovský regulátor by měl mít právo shromažďovat informace o pře

shraniční bankovní skupině,

– jestliže hostitelský regulátor zjistí, že některý z těchto tří standardů není

splněn, může uložit restriktivní opatření či zakázat působení bankovní

skupiny na jeho území.

150

Norton, J. J. Bank Regulation and Supervision in the 1990s. London: Lloyds of London Press, 1991, str. 112.

151

Schooner, H. M., Taylor, M. W. Global Bank Regulation: Principles and Policies. Burlington: Elsevier,

2010.


Regulace a dohled mezinárodních bank I 83

V souvislosti s těmito principy je pro účely této publikace nutné defi

novat pojem konsolidovaný dohled. Vzhledem k tomu, že se tato publikace

zabývá bankovní regulací a dohledem z globálního hlediska, nebudeme zde

brát v úvahu evropskou definici tohoto pojmu.

152

Konsolidovaný dohled pak

zahrnuje dva odlišné koncepty. První koncept se vztahuje k bankovním sku

pinám operujícím na přeshraniční bázi. Konsolidovaný dohled tak vyjadřuje

snahu, aby aktiva a závazky skupiny, bez ohledu na to, v jaké části světa jsou

umístěny, podléhaly jednotnému dohledu. V tomto smyslu se konsolidova

ným dohledem zabýváme v této kapitole. Druhý koncept se vztahuje k fi

nančním konglomerátům; jeho cílem je sledování a omezení rizik, která na

banku dopadají v důsledku jejího začlenění do určité skupiny propojených

subjektů. To m u t o konceptu bude věnována pozornost v poslední kapitole této

části.

Ty t o principy byly implementovány do právních řádů různých států.

V Americe našly svůj odraz mj. v § 3105d (2) (A) 12 U.S.C., který stanoví,

že jakákoli pobočka na jejím území působící podléhá celkovému dohledu

a regulaci na konsolidované bázi příslušnými autoritami v jejich domácí

zemi. Evropská unie zase přijala tzv. Třetí bankovní směrnici označovanou

jako Post-BCCI směrnici.

153

Pokrok, který učinil Basilejský výbor pro bankovní dohled v oblasti vztahů

mezi domovským a hostitelským regulátorem, byl značný. V roce 1975, kdy

byl výbor vytvořen, většina regulátorů neznala své protějšky, a to ani ze sou

sedních zemí, ale i způsob provádění dohledu a regulace byl tehdy odlišný.

Hlavní přínos Basilejského výboru lze tak spatřovat v tom, že přiblížil práci

regulátorů operujících v různých částech světa. Vydával řadu dokumentů

definujících základní pravidla a koncepty a omezil tak rozdílné praktiky vý

konu regulace a dohledu.

Mezi jeho nejvýznamnější úspěchy patří dokumenty Základní principy

efektivního bankovního dohledu (Core Principles of Effective Banking Su

pervision) a Dohoda o kapitálové přiměřenosti (Accord on Capital Adequacy).

Základní principy efektivního bankovního dohledu, které byly poprvé

vydány v roce 1997,

15 4

obsahují 25 základních principů seřazených do sed

mi širších skupin. Zahrnují předpoklady pro efektivní provádění dohledu

a obezřetnostní regulace, metody bankovního dohledu, formální pravomoci

regulátorů aj. Ty t o principy odrážejí společné postoje členských států Basi

lejského výboru a jejich cílem je napomoci sbližování dohledových rámců

mezi domovskými a hostitelskými zeměmi, a to nejen mezi členskými stá

152

V evropském kontextu se konsolidovaným dohledem rozumí pouze dohled ve vztahu k celému konsolidova

nému celku, jehož součástí je banka. Pro dohled nad finančními konglomeráty se používá pojem doplňkový dohled ve smyslu směrnice č. 2002/87/EC o doplňkovém dohledu úvěrových institucí, pojišťoven a obchodníků s cennými papíry ve finančních konglomerátech. 153

Směrnice 95/26/ES.

154

K revizi principů došlo v roce 2006.


84 I Bankovní regulace a dohled

ty Basilejského výboru, ale po celém světě. Tohoto cíle se do značné míry podařilo dosáhnout i přesto, že principy nejsou právně vynutitelné. O tomto závěru svědčí mj. to, že Mezinárodní měnový fond a Světová banka při zpracovávání studie o finančním sektoru používají základní principy jako měřítko, podle něhož jsou dohledové praktiky jednotlivých zemí ohodnocovány.

155

Praktickým důsledkem této skutečnosti je, že zavazuje země vysvět

lit případy, ve kterých se dohledové praktiky liší od základních principů, což pravděpodobně přispělo ke sbližování standardů.

Druhá harmonizační iniciativa Basilejského výboru, tj. Dohoda o kapitálové přiměřenosti, byla ještě ambicióznější. Jednalo se o odklon od pouhého sbližování dohledových rámců směrem ke sbližování pravidel. Te nt o koncept je podrobně rozebrán v části třetí. Na tomto místě se budeme zabývat pouze jeho dopadem na mezinárodně činné banky a na vztah mezi domovským a hostitelským regulátorem. První verze Dohody o kapitálové přiměřenosti (tzv. Basel I) nezpůsobila větší konflikty mezi domovskými a hostitelskými regulátory. Jinak tomu však bylo v případě její druhé verze (tzv. Basel II). Podle pilíře 1 této dohody si banky pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému a operačnímu riziku mohou zvolit více metod. Te nt o přístup je sice na jedné straně prospěšný, neboť zohledňuje individuálnost každé banky, na druhé straně však může vést ke konfliktům mezi domovskými a hostitelskými regulátory ohledně vhodného způsobu stanovení kapitálové přiměřenosti, neboť si lze představit případ, kdy každá část bankovní skupiny bude v různých zemích používat odlišné přístupy k výpočtu kapitálové přiměřenosti.

Basilejský výbor si je plně vědom, nakolik bude ambiciózní jeho nová iniciativa a že bude vyžadovat užší spolupráci mezi domovskými a hostitelskými regulátory. Aby se snížily potenciální zdroje konfliktů, ustanovil skupinu pro implementaci dohody (Accord Implementation Group) a vytvořil vzory dohod o sdílení informací. V otázce vztahu mezi domovským a hostitelským regulátorem je kladen důraz na výměnu informací. Ještě před přijetím Basel II mnoho zemí uzavřelo memoranda o porozumění. Globální finanční krize ale ukázala, že tato memoranda jsou neefektivní. Vzhledem k tomu, že memoranda postrádají právní závaznost, může každý z regulátorů v časech krize přijmout taková opatření, která považuje pro sebe a svůj domácí finanční systém za nejvhodnější. Basilejský výbor totiž zaměřil své úsilí na dohlížení mezinárodních bank, které jsou zdravé, nikoli těch, které mají problémy. Přitom právě problémové banky představují vážné ohrožení finanční stability a mohou být příčinou mnoha konfliktů mezi domovskými a hostitelskými regulátory.

155

Jejich studie se nazývá Financial Sector Assessment Program.


Regulace a dohled mezinárodních bank I 85

Jednou z prvních reakcí na globální finanční krizi na mezinárodní úrovni bylo rozhodnutí vytvořit tzv. Výbor pro finanční stabilitu (Financial Stability Board), které bylo přijato na Londýnském summitu G-20 v dubnu 2009. Te nt o orgán vznikl přetvořením existujícího Financial Stability Forum. Oním novem samozřejmě nebyla pouhá změna názvu, ale výrazné rozšíření pravomocí tohoto orgánu. Původní orgán byl vytvořen v roce 1999 následkem asijské finanční krize, která měla původ v rozvojových zemích s nedostatečnými regulatorními standardy a která se částečně „přelila“ do rozvinutých ekonomik. Cílem tohoto nového orgánu bylo zejména poskytnout krizí zasaženým zemím návrhy regulatorních standardů používaných ve vyspělých ekonomikách a dále zlepšit kooperaci a koordinaci na mezinárodní úrovni. Nicméně v praxi tento orgán nedosáhl významnějších úspěchů, a to zejména kvůli jeho omezeným pravomocem i kvůli tomu, že z něho byly vyloučeny rozvojové země zasažené asijskou krizí.

Naproti tomu okolnosti vedoucí k vytvoření Výboru pro finanční stabilitu byly zřetelně odlišné: finanční nestabilita vzniknuvší v rozvinutých ekonomikách se rozšířila do velké části světa. Te nt o obrácený scénář tak vedl k rozhodnutí na Londýnském summitu přeměnit existující instituci na novou, jejímž hlavním úkolem bude sledovat systémové riziko. Mezi členy Výboru pro finanční stabilitu patří např. zástupci národních finančních orgánů (tj. centrálních bank, regulatorních orgánů, ministři financí) či mezinárodní finanční instituce (Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka, Evropská komise aj.).

15 6

Mezi úkoly Výboru pro finanční stabilitu patří:

podporovat koordinaci a výměnu informací mezi autoritami odpovědnými za finanční stabilitu; hledat poruchy v systému a přijímat opatření k jejich odstranění; monitorovat vývoj trhu a jeho důsledky pro regulatorní oblast; provádět hodnocení práce mezinárodních orgánů vytvářejících regulatorní standardy ve smyslu zajištění jejich včasné a koordinované práce zaměřené na stanovené priority a řešící odhalené nedostatky; podporovat vytváření kolegií regulátorů; řídit plány pro přeshraniční řízení krizí, zvláště s ohledem na systémově důležité firmy a spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem při provádění včasného varování.

Na Výbor pro finanční stabilitu lze tak nahlížet jako na novou hybnou sílu k vytváření efektivnějšího mezinárodního dohledového a regulatorního rámce, jejíž hlavní sféra zájmu se týká systémového rizika. Již od svého vzniku pracuje tento orgán na celé řadě úkolů. S jeho přispěním vzniklo více než 30 kolegií regulátorů, jejichž úkolem je monitorovat velké mezinárodní finanční instituce. Výbor pro finanční stabilitu dohlíží tato kolegia regulátorů, která slouží k výměně relevantních informací a koordinování monitorovacích prací.

156

Úplný seznam členů lze nalézt na inter. odkazu: http://www.financialstabilityboard.org/members/links.htm.


86 I Bankovní regulace a dohled

Ještě v roce 2009 vydal tento orgán společně s Mezinárodním měnovým

fondem a Basilejským výborem pro bankovní dohled zprávu

157

formulující

pokyny pro národní regulátory o tom, které finanční instituce lze považovat

za systémově důležité. Ty t o pokyny jsou nicméně značně obecné a ponechá

vají regulátorům dostatek prostoru pro uvážení. Určitým úspěchem je, že

na základě těchto pokynů začaly některé státy podrobněji definovat kritéria

pro tuto skupinu či stanovovat speciální požadavky pro tento typ finančních

institucí. Ve Ve l ké Británii je po systémově důležitých institucích požado

váno, aby sestavily plán pro řešení požadavků stran v případě vážných pro

blémů,

158

který má být začleněn do systému včasného varování a simulace

stresových scénářů.

4.1. Pravidla přijatá na úrovni Evropské unie

Současný evropský rámec regulace a dohledu je založen na harmonizaci, vzá

jemném uznávání a principu dohledu domovského orgánu.

159

Harmonizace

znamená, že minimální soubor jednotných bankovních pravidel je přijat

v celé Evropské unii. Vzájemné uznávání vyjadřuje myšlenku, že během fáze

přechodu k jednotnému vnitřnímu trhu budou členské státy uznávat regula

ci a praktiky dalších členských států.

Princip dohledu domovského orgánu je nutno vnímat v rámci kontextu

dalších změn přijatých za účelem vytvoření jednotného vnitřního trhu. Jed

nou z těchto změn bylo zavedení jednotné bankovní licence v rámci Evrop

ské unie, která umožňovala bankám autorizovaným v některém členském

státě vykonávat svou činnost prostřednictvím poboček (či pouhým přeshra

ničním poskytováním služeb) v jiném členském státě bez potřeby získání

další autorizace. Princip dohledu domovského orgánu byl koncipován s cí

lem zamezit dvojímu dohledu a regulatorní zátěži subjektů, což by vedlo

k omezení svobod a kladlo by tak bariéry jednotnému vnitřnímu trhu. Do

movský regulátor je oprávněn dohlížet činnost poboček založených v dalších

členských státech a zároveň je i konsolidovaným regulátorem. Tento princip

ovšem neznamená, že orgán dohledu státu, v němž banka prostřednictvím

pobočky operuje, nemá vůbec žádné pravomoci. Směrnice o kapitálové při

měřenosti rozděluje pravomoci hostitelského orgánu do dvou kategorií. Prv

ní kategorii tvoří tzv. zbytkové kompetence, které se týkají možnosti stanovit

157

International Monetary Fund, Financial Stability Board & Bank for International Settlements. Guidance

to Assess the Systemic Importance of Financial Institutions, Markets and Instruments: Initial Considerations – Background Paper: Report to the G-20 Finance Ministers and Central Bank Governors, October 2009. 158

Tyto plány jsou nazývány jako living will. Jedná se o termín převzatý z lékařské terminologie, v podstatě

jde o pacientem sepsaný dokument, kterým se musejí řídit lékaři v některých zemích, v případě, že by pacient nebyl schopen o sobě rozhodovat. 159

Princip harmonizace, vzájemného uznávání a dohledu domovského orgánu byl zakotven v novelizované

verzi Druhé bankovní směrnice z roku 1995.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.