

Elektronická kniha:
Baletky
Autor:
Miřenka Čechová
Nakladatelství: | PASEKA |
Dostupné formáty ke stažení: | EPUB, MOBI, PDF |
Upozornění: | většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2020 |
Počet stran: | 221 |
Rozměr: | 20 cm |
Úprava: | barevné ilustrace |
Vydání: | Vydání první |
Spolupracovali: | ilustrace Jan Miko |
Skupina třídění: | Česká próza |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
ISBN: | 978-80-763-7063-0 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Hlavní hrdinka od deseti let žije snem o baletní kariéře a začíná studovat na pražské konzervatoři. Představy křehkých a éterických dívenek jsou krutě nabourány realitou nemilosrdného tréninkového drilu, který láme tělo i duši. Nemá daleko k ponižování a vede nejen ke ztrátě iluzí o velkém světě umění, ale i vlastní sebeúcty a sebedůvěry.
Baletky mají dvě tváře. Tu přední, usměvavou a dokonalou, kterou vidí publikum. A pak tu odvrácenou, když zmizí za oponou — předpisový úsměv jim spadne a obličej se zkřiví do ztrhaného šklebu, protože se dusí. Při tanci totiž nemohou dýchat pusou. Třeští oči a lapají po dechu. Kdyby baletky někdo takhle nafilmoval, byla by to přehlídka utrpení. K tomu jsou ale trénované. Tak jako hlavní hrdinka tohohle příběhu. Každý den zažívá baletní dril jako v armádě. Ještě jí nebylo čtrnáct, a už je odbornicí na používání projímadel a zvracení, aby si udržela váhu, na ošetřování krvavých palců a stahování prsou. A do toho poznává klubový život v Praze. Jsou devadesátá léta, frčí perník a extáze a ona objevuje sex a zjišťuje, že má nevlastního bratra, který je úplně jiný, než by chtěla. A že její sen stát se baletkou a tančit ve zlaté kapličce se mění v noční můru.
Režisérka a tanečnice Miřenka Čechová vychází z vlastních zkušeností a deníkových zápisků. Její próza je sebeironickým, syrovým a nelítostným obrazem studií na taneční konzervatoři a pražského života v divokých devadesátých letech.
Próza – beletrie > Romány > Romány dle národů > České romány
Elektronické knihy > Próza – beletrie > Romány
Katalog vybraných autorů > Č > Čechová – Miřenka Čechová
Katalog nakladatelství > P > Paseka
MIŘENKA ČECHOVÁMIŘENKA ČECHOVÁ
Baletky mají dvě tváře. Tu přední,
usměvavou a dokonalou, kterou vidí
publikum. A pak tu odvrácenou, když
zmizí za oponou – předpisový úsměv jim
spadne a obličej se zkřiví do ztrhaného
šklebu, protože se dusí. Při tanci totiž
nemohou dýchat pusou. Třeští oči a lapají
po dechu. Kdyby baletky někdo takhle
nafilmoval, byla by to přehlídka utrpení.
K tomu jsou ale trénované. Tak jako hlavní
hrdinka tohoto příběhu. Každý den zažívá
baletní dril jako v armádě. Ještě jí nebylo
čtrnáct, a už je odbornicí na používání
projímadel a zvracení, aby si udržela váhu,
na ošetřování krvavých palců a stahování
prsou. A do toho poznává klubový život
v Praze. Jsou devadesátá léta, frčí perník
a extáze a ona objevuje sex a zjišťuje, že
má nevlastního bratra, který je úplně jiný,
než by chtěla. A že její sen stát se baletkou
a tančit ve zlaté kapličce se mění v noční
můru. Režisérka a tanečnice Miřenka
Čechová vychází z vlastních zkušeností
a deníkových zápisků. Její próza je
sebeironickým, syrovým a nelítostným
obrazem studií na taneční konzervatoři
a pražského života v divokých 90. letech. Miřenka Čechová (1982) je jednou z nejvýraznějších představitelek tanečního a fyzického divadla. Její knižní debut Miss AmeriKa (2018) byl ztvárněn také jako divadelní představení a autorka byla nominována na cenu Thálie. Založila divadelní soubory Spitfire Company a Tantehorse.
česká próza
ISBN 978-80-7637-063-0
249 Kč
Román o tanci,
divokých devadesátkách
a hledání sebe sama.
4 5
4 5
8 9
8 9
11
11
12 13
12 13
14 15
14 15
16
MIŘENKA ČECHOVÁ
Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky
Copyright © Miřenka Čechová, 2019
Illustrations © Jan Miko, 2019
ISBN 978-80-7637-063-0
Janu Lorencovi
Markovi Pokovi
&
Tori
7
HODINA KLASIKY A SNY Í raz, í dva, í tři, í čtyři, korepetitor neomaleně buší do černýho Petrofa a je mu úplně jedno, že každým milimetrem svýho těla právě prodáváš svoji duši, dáváš ji všanc nepřítomnýmu pohledu mistrový, otevíráš skořápku, vpouštíš démony a odstřeluješ mysl za horizont.
Pořád hraje ty stejný odrhovačky, jako kdybyste byly cvičený opice, a je mu jedno, že právě cituje motiv ze Spící krasavice druhého dějství anebo teď za chvíli z Giselle. Všechny jste Spící krasavice, v osm ráno, nastoupený ve stejnodresech, stejnopunčochách, stejnopiškotech, stejnodrdolech, stejnoúsměvech, stejnoosudech budoucích lůzrů, stejnozdeptanejch malejch dušiček, který se po zbytek života budete snažit vzkřísit k vědomí sebe sama jako rovnoprávný bytosti.
Giselle zešílí z nešťastný lásky a zemře, stane se vílou, která v noci utančí pocestný k smrti. Í pět, í šest, í sedum, í osum. Bílý nadejchaný šaty, ve kterejch vypadá, jako by se vznášela, jako by levitovala nad zemí, točí se jako médium, jako rozfoukaná pampeliška. Budeš tančit až k smrti, pro lásku se obětuješ. Pauza.
Demi-plié. První, druhá, čtvrtá, pátá pozice, pak skluz, předklon, záklon, attitude na pološpičce, výdrž, obě paže z tyče, balanc! Ne že spadneš. Soustřeď se! Vydrž! Výš to zadní koleno, vytoč nárt, ať máš linku, kontra lopatka, vyšší pološpička, žádná křeč v lejtku. „Úsměv číslo dvanáct,“ ironicky dodává profesorka, když vidí, jak všechny rudnete,
8 protože v tý výdrži na špičce jedný nohy, s druhou vysoko zvednutou za sebou, to všechno strašně bolí. Držíte už druhou minutu, všechny se klepete, naběhlý žíly na krku, zaťatý zuby, zkřečovatělý záda, někdo to nevydrží a položí jednu ruku na tyč. „Řekla jsem snad, že se máte opírat?“ zaječí profesorka.
Teď už i naběhlý žíly na čele a tepající spánky. Jsi Giselle, která z nešťastný lásky zrazena umírá. Otočka a battement tendu, stará kombinace ze včerejška. Čtyřikrát vpřed na jednu dobu, dvakrát triola zakončená v plié, to samý do strany, dozadu a zase do strany. Proč je strana dvakrát? Chodidlo je žehlička, žehlím si svatební šaty. Plié stlačuješ, jako by ses chtěla propadnout do svýho špatně udusanýho hrobu, předkláníš se, jako bys v mdlobách upadala do šílenství, ždímala z těla poslední kapky života.
Nemlať sebou u těch třech rychlých! A pak cloche, cloche, cloche. Jsi clochard, bezdomovec, hadrák, věchýtek zbylý energie. Krása v utrpení. Vydržíš všechno, bílý dějství je v Giselle stejně jako v Labutím to nejkrásnější. Nástup víl, všech nevěst, který zemřely před svatbou, v bílejch dlouhejch průsvitnejch závojích. Revuálka ještě spuštěná, vidíš je skrze bílej dým. Jsou nehmotný, jako vánek, jako peří sedraný z labutí, jejich krůčky jsou neslyšný, protože se nedotýkají země. Myrtha je jejich královna. Královna víl. Rond de jambe par terre. Všechno se točí v kruhu, všechno se stokrát opakuje, denní koloběh, každej den to samý. Rond de jambe en l’air.
Kruhy nohou jen od kolene, ruka ti tuhne ve druhý pozici, jak se snažíš opřít o vzduch, kruhy nohou pozpátku, všechno stokrát, tisíckrát. Mechanickej pohyb mixéru, je to