Kniha: Balady a svízelky – Václav Daněk

Sedmá sbírka současného českého autora a vynikajícího překladatele ruské literatury soustřeďuje verše, které obsahují především bilanční reflexe. Téměř osmdesátiletý autor i v tomto cyklu nadále rozvíjí a zůstává věrný formálním postupům, které ho "pronásledovaly" ve všech tvůrčích obdobích. Znamená to, že Daněk nadále používá baladické rátoriky i umění sonetu a mnohdy oba tyto útvary propojuje v jeden celek. Navíc má schopnost uplatnit v těchto polohách i dokonalou rýmovou techniku, umocňující vyznění jednotlivých básnických čísel. Pro autora je velmi podstatná i námětová škála: druhé slovo v titulu tentokrát naznačuje, že se pokouší vyjádřit takové dojmy, které ho doprovázely při jeho mnohdy strastiplných prožitcích v nejrůznějších časových etapách. Tyto reminiscence lze nepochybně označit jako nedílnou součást Daňkovy paměti, která v sobě nese i zpověď generace, jejíž zkušenosti rozhodně nepatří mezi nejradostnější. Vždyť se mezi nimi objevuje válečné dětství, únorový převrat, srpnová invaze z roku 1968 a dlouhá normalizační léta. Není proto divu, že často skloňovaným podstatným jménem se v Daňkových textech stává slovo "svoboda", která je jednou z nejvyšších hodnot lidské existence.

Václav Daněk (1929) je příslušníkem básnické generace, jejíž "dětství bylo poznamenáno zkušenostmi války a nacistické okupace a kteří vstoupili do let své dospělosti v letech neblahých drastických zvratů, předznamenaných únorem 1948," jak píše v doslovu k Baladám a svízelkám Rudolf Matys. A protože jedním z hlavních významových zřídel Daňkových veršů je paměť, jsou verše a jejich směřování v Daňkově sedmé básnické sbírce významově předurčeny právě reflexí válečných vzpomínek, generačních zápasů i naivit, portrétů řady básnických přátel a holdů láskám, ať již skutečným či literárním. Václav Daněk je vedle svých dosavadních sbírek Jak jsme lili zvon /1978/, Svět jsou dva /1982/, Dům sonetů /1983/, Gazely a kola /1990/, výboru Sestup z hory /1999/, knihy-veršovaných receptů Čarovary /2000/ a Z hnoje snů tobě /2006/ především významný překladatel a kulturní organizátor (Umělecká beseda, PEN-klub). Překládání znamená pokoru i kázeň, a tak v jeho poezii shledáváme i dnes nebývalou formální virtuozitu (věnce sonetů aj.). Organizační duch pak znamená především energii a nezištné přátelství. Obé najdeme ve vrchovaté míře i v předkládané knížce.

Poezie > Poezie > Poezie dle národů > Česká poezie

Próza – beletrie

Katalog vybraných autorů > D > Daněk – Václav Daněk

Katalog nakladatelství > A > AKROPOLIS