knihy
abz.cz
+420 595 782 815
sleva
Kniha:
Balada o žaláři v Readingu
Autor:
Oscar Wilde
Kdy zboží dostanu
| Nakladatelství: | » Doplněk |
| Médium / forma: | Tištěná kniha |
| Rok vydání: | 2012 |
| Počet stran: | 64 |
| Rozměr: | 16 cm |
| Úprava: | barevné ilustrace |
| Vydání: | V nakl. Doplněk 1. vyd. |
| Spolupracovali: |
z anglického originálu ... přeložil František Vrba ilustrace Ivan Štrouf |
| Jazyk: | česky |
| Datum vydání: | 16.05.2012 |
| Nakladatelské údaje: | Brno, Doplněk, 2011 |
| ISBN: | 978-80-7239-263-6 |
| EAN: | 9788072392636 |
Baladická skladba klasika světové literatury z roku 1898 evokuje autorův nucený pobyt ve vězení a je poslední prací, která vyšla ještě v průběhu jeho života. Roku 1895 se v Anglii homosexualita chápala jako trestný čin a v rámci tohoto zákona byl Oscar Wilde odsouzen na čtyřiadvacet měsíců těžkých nucených prací. Část tohoto trestu vykonával i v Readingu, který se poté, co byl Wilde propuštěn, stal inspirativním zdrojem pro jeho slavnou báseň "Balada o žaláři v Readingu". Wildeova skladba je považována dnes za svědectví o otřesných podmínkách, které v tehdejším viktoriánském vězeňském systému vládly a panovaly. Autor toto prostředí přibližuje prostřednictvím příběhu vojína královské jízdní gardy, který zavraždil svou přítelkyní, poté byl nad ním vynesen a vykonán rozsudek smrti. Přímočarý děj a jeho vyznění vychází nejen z Wildeova krutého osobního prožitku, ale i z úvahy, že puritánská společnost je schopna člověka, jenž nevyhovuje jejím normám, doslova zničit a znemožnit. Vždyť on sám se pro ni stal nepohodlným jedincem pouze z toho důvodu, že se odmítl podřídit jejím "sešněrovaným" konvencím. Za to Wilde tvrdě zaplatil, na straně druhé však díky němu vznikl epický až elegický zpěv, který svou působivosti a úvahami o pomíjivosti lidské existence patří ke klenotům světové poezie.
Baladou o žaláři v Readingu (1898) se Oscar Wilde vyrovnával se svým pobytem ve vězení – byl odsouzen na dva roky těžkých nucených prací za homosexualitu, která byla od roku 1895 trestná. Šlo ovšem o zástupný důvod: soudobá společnost se jej především chtěla zbavit. Prostřednictvím osudu vojáka, který zabil svou milou a je uvězněn a následně popraven, autor balady s hořkostí nahlíží na krutost a odlidštěnost viktoriánského vězení. Vězňův příběh jej vede také k úvahám o lidské lásce, pomíjivé a člověkem málo ceněné. Působivými ilustracemi doprovodil Ivan Štrouf.
Poezie > Balady
Poezie > Poezie > Poezie dle národů > Anglická poezie
Katalog vybraných autorů > W > Wilde - Oscar Wilde
Katalog nakladatelství > D > Doplněk
OSCAR WILDE
16. 10. 1854 - 30. 11. 1900
Oscar Fingal O'Flahertie Wills Wilde byl v Anglii působící dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu.
Jeho otec William byl přední irský oční a ušní chirurg, jeho matka Jane byla úspěšnou spisovatelkou a irskou nacionalistkou, píšící pod jménem "Speranza". Oscar Wilde studoval s výborným prospěchem klasickou filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde začal psát verše a seznámil se s dekadentními názory, které na něho měly velký vliv. Žil svobodně bez ohledu na konvence a pokryteckou morálku vyšších vrstev viktoriánské Anglie, vědomě šokoval prudérní společnost.
Dne 29. května 1884 se oženil s Constance Lloydovou, jejíž finanční zabezpečení mu umožnilo žít v relativním luxusu. Oscar Wilde byl citlivým a milujícím otcem dvou synů - Cyrila a Vyvyana. Od roku 1891 se datovalo Wildovo intimní přátelství s lordem Alfredem "Bosie" Douglasem. Čtyři roky poté byl obžalován z homosexuality, která byla v Anglii od r. 1895 ilegální, a byl odsouzen na 2 roky těžkých nucených prací ve Wandsworthu a poté v Readingu.
Jeho žena Constance se od něj odvrátila a změnila sobě a synům příjmení na Hollandovi. Constance zemřela v roce 1898 v italském Janově, syn Cyril byl zabit během 1. světové války ve Francii. Vyvyan se stal spisovatelem a překladatelem a roku 1954 publikoval své paměti.
Oscar Wilde, který se nechal přejmenovat na Sebastiana Melmotha, se po návratu z vězení potuloval po Evropě, převážně pobýval ve Francii. Zemřel v bídě s podlomeným zdravím na meningitidu v hotelu d'Alsace v rue des Beaux-Arts. V okamžiku jeho smrti s ním byli jeho přátelé Robert Ross a Regie Sherard. Je pochován na hřbitově P?re Lachaise v Paříži, původně však byly jeho ostatky uloženy na hřbitově v Bagneux. Výdaje na pohřeb zaplatil lord Alfred, který se ho také zúčastnil.
