načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Báječné dny - Raphael Montes

Báječné dny
-15%
sleva

Kniha: Báječné dny
Autor:

Teo Avelar se s Clarice vydává na cestu napříč Brazílií podle jejího scénáře. Romantické gesto má jediný zádrhel – ona nejede dobrovolně Student medicíny unese dívku svých snů a ... (celý popis)
Titul je skladem 2ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5% 75%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017-03-18
Počet stran: 328
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 326 stran
Vydání: 1. vydání
Název originálu: Perfect days
Spolupracovali: z anglického překladu Perfect days ... přeložila Markéta Polochová
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Doporučená novinka pro týden: 2017-12
ISBN: 9788075056320
EAN: 9788075056320
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Mladý student medicíny Teo Alvar je samotářský, komplikovaný a velmi uzavřený člověk, který díky své inteligenci a smyslu pro řád a pořádek, dokáže svou podivnost před ostatními úspěšně skrývat. Nejlépe se ale bezpochyby cítí v tiché a sterilní pitevně, kde mu nejlepším přítelem je pitvané tělo. Nevyhnutelné drama je však na dosah ve chvíli, kdy se cesty podivínského Tea protnou se životní dráhou svěží svobodomyslné studentky Clarice. A tak začíná zvrácená road movie zcela nesourodé dvojice podle Claricina připravovaného filmového scénáře. Zádrhel je v tom, že jen jeden z účastníků výletu se na ni vydal dobrovolně. Zlověstný psychothriller s děsivou pointou a s hrůzným uvěřitelným akcentem předkládá psychologickou sondu postižené lidské duše, nahlížející sebe sama coby normálního jedince.

Popis nakladatele

Teo Avelar se s Clarice vydává na cestu napříč Brazílií podle jejího scénáře. Romantické gesto má jediný zádrhel – ona nejede dobrovolně Student medicíny unese dívku svých snů a vydá se s ní na neobvyklou odyseu napříč Brazílií. Teo Avelar je samotář. Žije se svou paraplegickou matkou a svým psem v Riu de Janeiru, nemá mnoho přátel, většinou rozmlouvá jen s mrtvolami ve fakultní laboratoři. Dokud nepotká Clarice. Spontánní, exotickou, ambiciózní studentku, která sní o tom, že bude psát filmové scénáře. Jeden má zrovna rozpracovaný: „Báječné dny“ o třech kamarádkách, které vyrazí na road trip po Brazílii, aby našly lásku. Teo začne Clarice stalkovat, až ji jednoho dne unese odhodlán podniknout s ní cestu podle jejího scénáře. Temný, napětím překypující psychologický thriller o projížďce na sedadle spolujezdce, z níž vám bude běhat mráz po zádech.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Báječné dny" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kapitola první

Gertruda byla jediná osoba , kterou měl Teo skutečně rád. Ostatní

studenti se k ní nechovali zdaleka tak přátelsky jako on. Jakmile

všichni společně vstoupili do laboratoře, všechny dívky si okamžitě

zacpávaly nos. Kluci se snažili být víc v pohodě, ale jejich pohledy

prozrazovaly, že jim taky není dvakrát příjemně. Teo nechtěl, aby si

kdokoli z nich všiml, jak dobře se v laboratoři cítí on. Přešel proto se

sklopenou hlavou až dozadu ke svému kovovému stolu.

Bude tam i ona a bude na něho věrně čekat. Gertruda.

V bledém světle mělo mrtvé tělo velice zvláštní nahnědlý odstín

a vypadalo jako opracovaná kůže. Na malém vozíku stojícím po straně

byly položené nástroje, které sloužily k podrobnějšímu a hlubšímu

prozkoumávání tělesné schránky: nůžky se zahnutými konci,chirurgické kleště, lékařská pinzeta a skalpely.

„Vena saphena magna může být spatřena poblíž vnitřní stranykolene. Potom se středově stáčí k přední části stehna, kde vystupuje na

povrch,“ pronesl Teo. Potom odřízl Gertrudinu epitelární tkáň, aby

mohl ostatním ukázat její vysušené svaly.

7

001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 7


Vyučující nahlédla do svých poznámek, které držela v ruce, azamračila se. Teo se necítil nijak vystrašený: anatomická laboratoř byla jeho království. Nosítka ležící všude kolem, všechna ta rozřezaná těla i končetiny a orgány naložené v lahvích mu dodávaly takový pocit svobody, jaký nemohl nalézt na žádném jiném místě. Měl rád zápach formaldehydu, rád cítil ve svých rukách navlečených v chirurgických rukavicích chlad ocelových nástrojů a hlavně měl rád Gertrudu, jak tak ležela na jeho pitevním stole.

V její společnosti neznala Teova představivost žádné meze. Okolní svět jako by se rozplynul a zmizel a zůstala jenom Gertruda. Jméno jí vybral, hned když se setkali poprvé a všechno maso na jejím těle bylo dosud na svém místě. V průběhu semestru se jejich vztah ještěprohloubil. V každé další hodině Teo o Gertrudě zjišťoval nové a nové skutečnosti: nesmírně ráda ho neustále překvapovala. Nakláněl hlavu těsně nad tu její – byla to nejzajímavější část z celého jejího těla – a podivoval se. Komu tohle tělo asi kdysi patřilo? Jak se asi veskutečnosti jmenovala?

Byla to Gertruda. Když se díval na její seschlou kůži, úzký rovný nos

a suché rty slámové barvy, nenapadalo ho pro ni žádné přiléhavější

jméno než právě Gertruda. Přestože ji postupující rozklad už téměř

úplně zbavil jejího vzezření lidské bytosti, Teo v těch jejíchdeformovaných očních bulvách stále spatřoval jednu věc: viděl v nich očinádherné ženy, kterou Getruda kdysi musela být. Když se nikdo jinýnedíval, Teo s těma jejíma očima tajně rozprávěl.

Pravděpodobně zemřela, když jí bylo šedesát nebo sedmdesát let. Několik vlasů na její hlavě i kosti jejího pánevního dna jeho teoriipotvrzovaly. Po detailnějším ohledání u ní Teo objevil frakturu lebky.

Teo Getrudu respektoval. Jedině intelektuálka se mohla vzdátnekritického pochlebování v rámci pohřebního obřadu jenom proto, aby

8

Báječné dny Raphael Montes

001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 8


přispěla k budoucnosti lidstva, neboť se na ní budou moct učit mladí

medici a budoucí lékaři. Musela si asi myslet, že je lepší posloužit vědě,

a zůstat tak na světle, než být plně pohlcena temnotou. Pravděpodobně

mívala doma knihovnu, která přetékala kvalitní literaturou. A jistě měla

slušnou sbírku gramofonových desek z mládí. Tyhle nohy stoprocentně

hodně tančily. Dost pravděpodobně každou noc.

Mnoho mrtvých těl, umístěných v nechutně páchnoucích kádích,

patřívalo dřív bezdomovcům. Somrákům, jejichž jediným životním

cílem bylo zemřít. Neměli žádné peníze ani vzdělání, zato měli kosti,

svaly i orgány. A právě díky tomu byli nakonec i oni užiteční a někomu

prospěšní.

Ale Getruda byla jiná. Bylo těžké si představit, že se tyhle nohy

toulaly po ulicích nebo že si tyhle ruce vyprošovaly cestu aspoňprůměrným životem. Teo také nevěřil, že by Gertruda byla zavražděna.

Nevěřil tomu, že by zemřela po silném úderu do hlavy při nějakém

přepadení nebo ve chvíli, kdy ji surově tloukl zhrzený manžel.Gertruda musela zemřít za mimořádných okolností při něčem, co seabsolutně vymykalo přirozenému řádu věcí. Nikdo by totiž neměl odvahu

ji zabít. Pokud by to tedy nebyl úplný idiot...

A že byl okolní svět plný idiotů. Stačilo se jenom rozhlédnoutkolem sebe: stál tady idiot v laboratorním plášti, byl tu i pitomec sdeskami v ruce, a nakonec i tahle blbka, která tím svým vysokoposazeným hlasem zrovna mluvila o Gertrudě, jako by ji snad mohla znát

tak dobře jako on.

„Kloubní pouzdro bylo otevřeno a jeho část byla vyjmuta, abychom

tak mohli vidět distální a aproximální okrajové části femuru a kosti

holenní.“

Když ji Teo uslyšel, chtělo se mu smát se nahlas. A kdyby Gertruda

slyšela všechny tyhle nesmysly, které ta dívka pronáší, jistě by seroze>9

Kapitola první

001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 9


smála taky. Společně by si sedli, popíjeli by drahé víno a povídali by si

o všem možném. Dívali by se spolu na f ilmy. Až by f ilm skončil,probírali by kinematograf ii, výpravu i kostýmy se stejnou odborností

jako zanícení f ilmoví kritici.

Nedostatek respektu, který ostatní studenti Gertrudě prokazovali,

ho iritoval. Jednou, když s nimi nebyl ve třídě žádný pedagog, vytáhla

ta stejná dívka, která teď ze sebe sypala nejrůznější odborné termíny

tím svým příšerně pisklavým hlasem, z tašky červený lak na nehty.

Hihňala se, když mrtvole té ženy lakovala nehty načerveno. Ostatní

studenti se kolem ní seběhli a zdálo se, že jim to všem připadánesmírně zábavné.

Teo rozhodně nebyl nijak pomstychtivý, ale v tu chvíli Gertrudu

jednoduše pomstít chtěl. Mohl by sice předpokládat, že se té dívce

dostane nějakého of iciálního trestu v rámci instituce, ale to byznamenalo spoustu byrokracie a nejrůznějšího vyřizování. Navíc by to

nakonec ani nemuselo mít žádný valný účinek. Taky by mohl snadno

zařídit, aby se to děvče místo ve vodě vykoupalo ve formaldehydu –

jenom proto, aby mohl pozorovat výraz v její tváři, až ucítí, jak jí kůže

na celém těle vysychá. Ale Teo chtěl ve skutečnosti udělat jedinou

věc: toužil po tom tuhle dívku zabít. A až bude mrtvá, chtěl by jínalakovat ty její zakrslé nehty načerveno.

Samozřejmě že se ve skutečnosti nechystal nic takového udělat.

Teo přece nebyl žádný zabiják. Nebyl ani žádné monstrum. Jako dítě

strávil celou řadu bezesných nocí tím, že zíral na svoje třesoucí se ruce

a pokoušel se rozluštit vlastní myšlenky. Jako monstrum si všakpřipadal. Neměl nikoho rád, k nikomu nic necítil a nikdo mu nechyběl:

prostě jenom dál žil a přežíval. Lidé přicházeli a on byl nucentolerovat jejich nesnesitelnou přítomnost ve svém vlastním životě. Vlastně

to bylo ještě horší: předpokládalo se, že je bude mít rád a že jim bude

10

Báječné dny Raphael Montes

001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 10


svoji náklonnost dávat zřetelně najevo. Proto se naučil, že když bude

svoje city alespoň předstírat a bude v téhle své roli dostatečněpřesvědčivý, bude jeho život o dost snazší.

Vtom zazvonil zvonek a studenti mohli opustit učebnu. Tohle byla poslední vyučovací hodina závěrečného semestru. Teo odešel zmístnosti, aniž by komukoli z přítomných řekl sbohem. Šedou budovu měl teď za sebou, a když se na chvíli otočil, aby se na ni ještě jednou

podíval, došlo mu, že už se s Gertrudou nikdy v životě neuvidí. Jeho

přítelkyně bude pohřbena společně s ostatními mrtvolami. Bude

jenom tak pohozena do hromadného hrobu. Už nikdy spoluneprožijí další zvláštní společný okamžik.

A najednou byl Teo už zase úplně sám.

Kapitola první

001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 11


Kapitola druhá

Když se Teo probudil, měl špatnou náladu. Vstal z postele a přešel

do kuchyně, aby své matce udělal kávu. Pracovní deska kuchyňské

linky byla dost vysoko a Patricia nedosáhla na poličky s věcmi.Musela by se hodně natáhnout a nohy na vozíčku by se jí rozjížděly, takže

by okamžitě upadla zpátky do sedu. A to bylo ponižující.

Zatímco čekal, až zavaří voda, zametl v obývacím pokoji a umyl

nádobí. Potom vyměnil Samsonovi noviny a naplnil mu misku sžrádlem. Jako každé ráno postavil horkou kávu na noční stolek u postele

své matky a probudil ji polibkem na čelo, protože právě tohle přece

milující synové dělávají.

V devět hodin vyšla Patricia ze svého pokoje. Měla na sobějednoduché šaty a plátěné sandály. Teo nikdy neviděl, jak se jeho matka

obléká, ale uměl si představit, že to musí být zdlouhavý avyčerpávající proces. Jednou jí nabídl pomoc, když si pořídila nové džíny, ale ona ho důrazně odmítla se slovy: „Tohle je to jediné, co mi ještě zůstalo.“ O půl hodiny později byla oblečená: měla na sobě šaty a džíny ležely pohozené v koši.

12

001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 12


„Jdeme s Marli na trh. Beru s sebou i Samsona,“ oznámila mu, když si nasazovala náušnice.

Teo mlčky přikývl. Oči měl přilepené k obrazovce, kde právě Tom pronásledoval Jerryho.

„Sluší mi to?“

Vtom si Teo všiml, že má jeho matka na tváři make-up. „Našla sis na trzích nějakého tajného obdivovatele? Tak co, Patricie? Přiznej se!“

„Aktuálně žádný takový obdivovatel neexistuje. Ale jeden nikdy neví – jsem sice kripl, ale pořád ještě nejsem mrtvá!“

Teo slovo kripl bytostně nesnášel. Ve snaze zlehčit svoji vlastní situaci ho Patricia používala až příliš často. Chápal, jak moc tomuselo být smutné. Od chvíle, kdy k té nehodě došlo, se tomuhle tématu oba dva cíleně vyhýbali. Kolečkové křeslo se stalo běžnou součástí jejich každo denního života a na konci každého dne si Teo pomyslel, že skutečně není důvod, proč by se o tom měli vůbec bavit.

Patricia vyjela ven z kuchyně i se Samsonem uvázaným na vodítku. Zlatý retrívr divoce vrtěl svým chlupatým ocasem. Samson přibyl do jejich rodiny před devíti lety, v době, kdy ještě bydleli ve střešnínástavbě, ze které byl výhled na pláž Copacabana. Teď, když žili ve dvoupokojovém bytě, se jejich pes stal svým způsobem přítěží. Teo by dal přednost tomu, aby ho umístili do nějakého útulku. Samson měl krásnou srst a dobrý rodokmen: netrvalo by to dlouho a našel by si

nový domov. Matce to ale nikdy neřekl. Věděl totiž, že pro ni je ten

pes jako vlastní dítě. Přestože by byly všechny jeho argumenty, aby se

toho psa zbavili, striktně logicky podložené, bylo mu úplně jasné, že

by je matka okamžitě smetla ze stolu.

Zazvonil zvonek u dveří. Patricia šla otevřít.

„Marli, drahoušku!“

13

Kapitola druhá

001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 13




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist