načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Báječné dny - Raphael Montes

Kniha: Báječné dny
Autor:

Teo Avelar se s Clarice vydává na cestu napříč Brazílií podle jejího scénáře. Romantické gesto má jediný zádrhel – ona nejede dobrovolně Student medicíny unese dívku svých snů a ...
Titul je skladem 2ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  218
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  299 Kč
27%
naše sleva
7,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5% 75%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Rok vydání: 2017-03-18
Počet stran: 328
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 326 stran
Vydání: 1. vydání
Název originálu: Perfect days
Spolupracovali: z anglického překladu Perfect days ... přeložila Markéta Polochová
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Doporučená novinka pro týden: 2017-12
ISBN: 9788075056320
EAN: 9788075056320
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Teo Avelar se s Clarice vydává na cestu napříč Brazílií podle jejího scénáře. Romantické gesto má jediný zádrhel – ona nejede dobrovolně Student medicíny unese dívku svých snů a vydá se s ní na neobvyklou odyseu napříč Brazílií. Teo Avelar je samotář. Žije se svou paraplegickou matkou a svým psem v Riu de Janeiru, nemá mnoho přátel, většinou rozmlouvá jen s mrtvolami ve fakultní laboratoři. Dokud nepotká Clarice. Spontánní, exotickou, ambiciózní studentku, která sní o tom, že bude psát filmové scénáře. Jeden má zrovna rozpracovaný: „Báječné dny“ o třech kamarádkách, které vyrazí na road trip po Brazílii, aby našly lásku. Teo začne Clarice stalkovat, až ji jednoho dne unese odhodlán podniknout s ní cestu podle jejího scénáře. Temný, napětím překypující psychologický thriller o projížďce na sedadle spolujezdce, z níž vám bude běhat mráz po zádech.

Kniha je zařazena v kategoriích
Raphael Montes - další tituly autora:
Báječné dny Báječné dny
Montes, Raphael
Cena: 168 Kč
 
Zákazníci kupující knihu "Báječné dny" mají také často zájem o tyto tituly:
Deník malého poseroutky 11 - Všechna sláva Deník malého poseroutky 11
Kinney, Jeff
Cena: 194 Kč
Manželé odvedle Manželé odvedle
Lapena, Shari
Cena: 239 Kč
Já, voják v Afghánistánu Já, voják v Afghánistánu
Stehlík, Pavel
Cena: 211 Kč
Sejdeme se na svatbě Sejdeme se na svatbě
Liu, Natália
Cena: 157 Kč
Země odpoledního slunce Země odpoledního slunce
Woodová, Barbara
Cena: 295 Kč
Dej mi ty prachy Dej mi ty prachy
Pekárková, Iva
Cena: 239 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kapitola první
Gertruda byla jediná osoba , kterou měl Teo skutečně rád. Ostatní
studenti se k ní nechovali zdaleka tak přátelsky jako on. Jakmile
všichni společně vstoupili do laboratoře, všechny dívky si okamžitě
zacpávaly nos. Kluci se snažili být víc v pohodě, ale jejich pohledy
prozrazovaly, že jim taky není dvakrát příjemně. Teo nechtěl, aby si
kdokoli z nich všiml, jak dobře se v laboratoři cítí on. Přešel proto se
sklopenou hlavou až dozadu ke svému kovovému stolu.
Bude tam i ona a bude na něho věrně čekat. Gertruda.
V bledém světle mělo mrtvé tělo velice zvláštní nahnědlý odstín
a vypadalo jako opracovaná kůže. Na malém vozíku stojícím po straně
byly položené nástroje, které sloužily k podrobnějšímu a hlubšímu
prozkoumávání tělesné schránky: nůžky se zahnutými konci,
chirurgické kleště, lékařská pinzeta a skalpely.
„Vena saphena magna může být spatřena poblíž vnitřní strany
kolene. Potom se středově stáčí k přední části stehna, kde vystupuje na
povrch,“ pronesl Teo. Potom odřízl Gertrudinu epitelární tkáň, aby
mohl ostatním ukázat její vysušené svaly.
7
001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 7





Vyučující nahlédla do svých poznámek, které držela v ruce, a
zamračila se. Teo se necítil nijak vystrašený: anatomická laboratoř byla
jeho království. Nosítka ležící všude kolem, všechna ta rozřezaná těla
i končetiny a orgány naložené v lahvích mu dodávaly takový pocit
svobody, jaký nemohl nalézt na žádném jiném místě. Měl rád zápach
formaldehydu, rád cítil ve svých rukách navlečených v chirurgických
rukavicích chlad ocelových nástrojů a hlavně měl rád Gertrudu, jak
tak ležela na jeho pitevním stole.
V její společnosti neznala Teova představivost žádné meze. Okolní
svět jako by se rozplynul a zmizel a zůstala jenom Gertruda. Jméno jí
vybral, hned když se setkali poprvé a všechno maso na jejím těle bylo
dosud na svém místě. V průběhu semestru se jejich vztah ještě
prohloubil. V každé další hodině Teo o Gertrudě zjišťoval nové a nové
skutečnosti: nesmírně ráda ho neustále překvapovala. Nakláněl hlavu
těsně nad tu její – byla to nejzajímavější část z celého jejího těla –
a podivoval se. Komu tohle tělo asi kdysi patřilo? Jak se asi ve
skutečnosti jmenovala?
Byla to Gertruda. Když se díval na její seschlou kůži, úzký rovný nos
a suché rty slámové barvy, nenapadalo ho pro ni žádné přiléhavější
jméno než právě Gertruda. Přestože ji postupující rozklad už téměř
úplně zbavil jejího vzezření lidské bytosti, Teo v těch jejích
deformovaných očních bulvách stále spatřoval jednu věc: viděl v nich oči
nádherné ženy, kterou Getruda kdysi musela být. Když se nikdo jiný
nedíval, Teo s těma jejíma očima tajně rozprávěl.
Pravděpodobně zemřela, když jí bylo šedesát nebo sedmdesát let.
Několik vlasů na její hlavě i kosti jejího pánevního dna jeho teorii
potvrzovaly. Po detailnějším ohledání u ní Teo objevil frakturu lebky.
Teo Getrudu respektoval. Jedině intelektuálka se mohla vzdát
nekritického pochlebování v rámci pohřebního obřadu jenom proto, aby
8
Báječné dny Raphael Montes
001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 8





přispěla k budoucnosti lidstva, neboť se na ní budou moct učit mladí
medici a budoucí lékaři. Musela si asi myslet, že je lepší posloužitvědě,
a zůstat tak na světle, než být plně pohlcena temnotou. Pravděpodobně
mívala doma knihovnu, která přetékala kvalitní literaturou. A jistě měla
slušnou sbírku gramofonových desek z mládí. Tyhle nohy stoprocentně
hodně tančily. Dost pravděpodobně každou noc.
Mnoho mrtvých těl, umístěných v nechutně páchnoucích kádích,
patřívalo dřív bezdomovcům. Somrákům, jejichž jediným životním
cílem bylo zemřít. Neměli žádné peníze ani vzdělání, zato měli kosti,
svaly i orgány. A právě díky tomu byli nakonec i oni užiteční a někomu
prospěšní.
Ale Getruda byla jiná. Bylo těžké si představit, že se tyhle nohy
toulaly po ulicích nebo že si tyhle ruce vyprošovaly cestu aspoň
průměrným životem. Teo také nevěřil, že by Gertruda byla zavražděna.
Nevěřil tomu, že by zemřela po silném úderu do hlavy při nějakém
přepadení nebo ve chvíli, kdy ji surově tloukl zhrzený manžel.
Gertruda musela zemřít za mimořádných okolností při něčem, co se
absolutně vymykalo přirozenému řádu věcí. Nikdo by totiž neměl odvahu
ji zabít. Pokud by to tedy nebyl úplný idiot...
A že byl okolní svět plný idiotů. Stačilo se jenom rozhlédnout
kolem sebe: stál tady idiot v laboratorním plášti, byl tu i pitomec s
deskami v ruce, a nakonec i tahle blbka, která tím svým vysoko
posazeným hlasem zrovna mluvila o Gertrudě, jako by ji snad mohla znát
tak dobře jako on.
„Kloubní pouzdro bylo otevřeno a jeho část byla vyjmuta, abychom
tak mohli vidět distální a aproximální okrajové části femuru a kosti
holenní.“
Když ji Teo uslyšel, chtělo se mu smát se nahlas. A kdyby Gertruda
slyšela všechny tyhle nesmysly, které ta dívka pronáší, jistě by se roze-
9
Kapitola první
001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 9





smála taky. Společně by si sedli, popíjeli by drahé víno a povídali by si
o všem možném. Dívali by se spolu na f ilmy. Až by f ilm skončil,
probírali by kinematograf ii, výpravu i kostýmy se stejnou odborností
jako zanícení f ilmoví kritici.
Nedostatek respektu, který ostatní studenti Gertrudě prokazovali,
ho iritoval. Jednou, když s nimi nebyl ve třídě žádný pedagog, vytáhla
ta stejná dívka, která teď ze sebe sypala nejrůznější odborné termíny
tím svým příšerně pisklavým hlasem, z tašky červený lak na nehty.
Hihňala se, když mrtvole té ženy lakovala nehty načerveno. Ostatní
studenti se kolem ní seběhli a zdálo se, že jim to všem připadá
nesmírně zábavné.
Teo rozhodně nebyl nijak pomstychtivý, ale v tu chvíli Gertrudu
jednoduše pomstít chtěl. Mohl by sice předpokládat, že se té dívce
dostane nějakého of iciálního trestu v rámci instituce, ale to by
znamenalo spoustu byrokracie a nejrůznějšího vyřizování. Navíc by to
nakonec ani nemuselo mít žádný valný účinek. Taky by mohl snadno
zařídit, aby se to děvče místo ve vodě vykoupalo ve formaldehydu –
jenom proto, aby mohl pozorovat výraz v její tváři, až ucítí, jak jí kůže
na celém těle vysychá. Ale Teo chtěl ve skutečnosti udělat jedinou
věc: toužil po tom tuhle dívku zabít. A až bude mrtvá, chtěl by jí
nalakovat ty její zakrslé nehty načerveno.
Samozřejmě že se ve skutečnosti nechystal nic takového udělat.
Teo přece nebyl žádný zabiják. Nebyl ani žádné monstrum. Jako dítě
strávil celou řadu bezesných nocí tím, že zíral na svoje třesoucí se ruce
a pokoušel se rozluštit vlastní myšlenky. Jako monstrum si však
připadal. Neměl nikoho rád, k nikomu nic necítil a nikdo mu nechyběl:
prostě jenom dál žil a přežíval. Lidé přicházeli a on byl nucen
tolerovat jejich nesnesitelnou přítomnost ve svém vlastním životě. Vlastně
to bylo ještě horší: předpokládalo se, že je bude mít rád a že jim bude
10
Báječné dny Raphael Montes
001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 10





svoji náklonnost dávat zřetelně najevo. Proto se naučil, že když bude
svoje city alespoň předstírat a bude v téhle své roli dostatečně
přesvědčivý, bude jeho život o dost snazší.
Vtom zazvonil zvonek a studenti mohli opustit učebnu. Tohle byla
poslední vyučovací hodina závěrečného semestru. Teo odešel z
místnosti, aniž by komukoli z přítomných řekl sbohem. Šedou budovu
měl teď za sebou, a když se na chvíli otočil, aby se na ni ještě jednou
podíval, došlo mu, že už se s Gertrudou nikdy v životě neuvidí. Jeho
přítelkyně bude pohřbena společně s ostatními mrtvolami. Bude
jenom tak pohozena do hromadného hrobu. Už nikdy spolu
neprožijí další zvláštní společný okamžik.
A najednou byl Teo už zase úplně sám.
Kapitola první
001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 11





Kapitola druhá
Když se Teo probudil, měl špatnou náladu. Vstal z postele a přešel
do kuchyně, aby své matce udělal kávu. Pracovní deska kuchyňské
linky byla dost vysoko a Patricia nedosáhla na poličky s věcmi.
Musela by se hodně natáhnout a nohy na vozíčku by se jí rozjížděly, takže
by okamžitě upadla zpátky do sedu. A to bylo ponižující.
Zatímco čekal, až zavaří voda, zametl v obývacím pokoji a umyl
nádobí. Potom vyměnil Samsonovi noviny a naplnil mu misku s
žrádlem. Jako každé ráno postavil horkou kávu na noční stolek u postele
své matky a probudil ji polibkem na čelo, protože právě tohle přece
milující synové dělávají.
V devět hodin vyšla Patricia ze svého pokoje. Měla na sobě
jednoduché šaty a plátěné sandály. Teo nikdy neviděl, jak se jeho matka
obléká, ale uměl si představit, že to musí být zdlouhavý a
vyčerpávající proces. Jednou jí nabídl pomoc, když si pořídila nové džíny, ale ona
ho důrazně odmítla se slovy: „Tohle je to jediné, co mi ještě zůstalo.“
O půl hodiny později byla oblečená: měla na sobě šaty a džíny ležely
pohozené v koši.
12
001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 12





„Jdeme s Marli na trh. Beru s sebou i Samsona,“ oznámila mu, když
si nasazovala náušnice.
Teo mlčky přikývl. Oči měl přilepené k obrazovce, kde právě Tom
pronásledoval Jerryho.
„Sluší mi to?“
Vtom si Teo všiml, že má jeho matka na tváři make-up. „Našla
sis na trzích nějakého tajného obdivovatele? Tak co, Patricie?
Přiznej se!“
„Aktuálně žádný takový obdivovatel neexistuje. Ale jeden nikdy
neví – jsem sice kripl, ale pořád ještě nejsem mrtvá!“
Teo slovo kripl bytostně nesnášel. Ve snaze zlehčit svoji vlastní
situaci ho Patricia používala až příliš často. Chápal, jak moc to
muselo být smutné. Od chvíle, kdy k té nehodě došlo, se tomuhle tématu
oba dva cíleně vyhýbali. Kolečkové křeslo se stalo běžnou součástí
jejich každodenního života a na konci každého dne si Teo pomyslel,
že skutečně není důvod, proč by se o tom měli vůbec bavit.
Patricia vyjela ven z kuchyně i se Samsonem uvázaným na vodítku.
Zlatý retrívr divoce vrtěl svým chlupatým ocasem. Samson přibyl do
jejich rodiny před devíti lety, v době, kdy ještě bydleli ve střešní
nástavbě, ze které byl výhled na pláž Copacabana. Teď, když žili ve
dvoupokojovém bytě, se jejich pes stal svým způsobem přítěží. Teo by
dal přednost tomu, aby ho umístili do nějakého útulku. Samson měl
krásnou srst a dobrý rodokmen: netrvalo by to dlouho a našel by si
nový domov. Matce to ale nikdy neřekl. Věděl totiž, že pro ni je ten
pes jako vlastní dítě. Přestože by byly všechny jeho argumenty, aby se
toho psa zbavili, striktně logicky podložené, bylo mu úplně jasné, že
by je matka okamžitě smetla ze stolu.
Zazvonil zvonek u dveří. Patricia šla otevřít.
„Marli, drahoušku!“
13
Kapitola druhá
001-165 Bajecne dny_145x205 mm QXP 7.x 9.2.17 11:34 Stránka 13






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist