načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: AutoCAD - Jiří Špaček; Michal Spielmann

AutoCAD

Elektronická kniha: AutoCAD
Autor: ;

Již 4. aktualizované vydání nejprodávanější české knihy o AutoCADu z pera zkušených českých autorů představuje jak kompletní zdroj pro efektivní navrhování, tak přehled ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  299
+
-
10
bo za nákup

hodnoceni - 66.8%hodnoceni - 66.8%hodnoceni - 66.8%hodnoceni - 66.8%hodnoceni - 66.8% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 431
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-251-3120-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka seznamuje se všemi důležitými funkcemi grafického programu AutoCad sloužícího ke tvorbě technické dokumentace a k vizualizaci průmyslových projektů. Seznamuje s funkcemi, které slouží pro tvorbu 2D výkresové dokumentace. Lze použít i pro verzi AutoCAD LT. Tematicky členěné kapitoly s popisem jednotlivých funkcí.

Popis nakladatele

Již 4. aktualizované vydání nejprodávanější české knihy o AutoCADu z pera zkušených českých autorů představuje jak kompletní zdroj pro efektivní navrhování, tak přehled praktického využití nových funkcí a nástrojů.

Průvodce pro verze 2010 a 2011 obsahuje kompletní přehled ovládání programu, názorné ukázky jeho využití pro každodenní práci a spoustu cvičení, v nichž si vyzkoušíte tvorbu reálných úkolů z praxe. Postupně se tak naučíte vše, co pro zpracování výkresové dokumentace skutečně potřebujete. Kniha je určena jak začínajícím uživatelům, kteří AutoCAD teprve poznávají, tak těm, kdo již znají jeho předchozí verze a potřebují se rychle zorientovat v nových funkcích a nástrojích. Autoři se mimo jiné věnují těmto tématům:
- Přehled novinek v ovládání AutoCADu 2010 a 2011
- Tvorba výkresů, zadávání souřadnic a využití kreslicích nástrojů
- Vytváření a správa hladin, orientace ve výkresovém prostoru
- Kreslení objektů – úseček, čar, kružnic, elips, křivek atd.
- Metody uchopení a modifikace objektů, parametrické kreslení
- Práce s textem, tabulkami, kótami, šrafováním a poznámkami
- Dynamické bloky, externí reference a sdílení dat
- Úvod do prostorového modelování, aplikace světel a materiálů
- Vykreslování, výřezy, publikování do elektronických formátů

O autorech
Michal Spielmann působí již přes 17 let jako Autodesk Approved Instructor CAD produktů firmy Autodesk a dalších CAD a kancelářských aplikací. Na svém kontě má řadu článků a překlad oficiální publikace pro školení AutoCADu.

Jiří Špaček již přes 12 let působí jako certifikovaný lektor kancelářských a CAD produktů, zejména od firem Microsoft a Autodesk. Je autorem stovek článků v odborných časopisech a na webových portálech. Absolvoval tři fakulty VUT v Brně, kde dokončil též doktorské studium oboru Konstrukční a procesní inženýrství. (názorný průvodce pro verze 2010 a 2011)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jiří Špaček; Michal Spielmann - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Michal Spielmann, Jiří Špaček

AutoCAD

Názorný průvodce pro verze 2010 a 2011

Computer Press, a. s.

Brno

2010


AutoCAD

Názorný průvodce pro verze 2010 a 2011

Michal Spielmann, Jiří Špaček

Computer Press, a. s., 2010. Vydání první.

Computer Press, a. s.,

Holandská 3, 639 00 Brno

Objednávky knih:

http://knihy.cpress.cz

distribuce@cpress.cz

tel.: 800 555 513

ISBN 978-80-251-3120-6

Prodejní kód: K1832

Vydalo nakladatelství Computer Press, a. s., jako svou 3754. publikaci.

© Computer Press, a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována

a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného

souhlasu vydavatele.

Jazyková korektura: Veronika Macková,

Veronika Ukropová

Vnitřní úprava: Vladimír Ludva

Sazba: Vladimír Ludva

Rejstřík: Tereza Dusíková

Obálka: Martin Sodomka

Komentář na zadní straně obálky: Martin Domes

Technická spolupráce: Jiří Matoušek,

Zuzana Šindlerová, Dagmar Hajdajová

Odpovědný redaktor: Jan Homola

Technický redaktor: Jiří Matoušek

Produkce: Petr Baláš


Obsah

P ̄edmluva 13

KAPITOLA 1

Z·kladnÌ informace o AutoCADu 15

Přehled jednotlivých verzí AutoCADu 15

Kompatibilita jednotlivých verzí AutoCADu 16

Instalace 17

Hardwarové a softwarové požadavky 17

KAPITOLA 2

UûivatelskÈ prost ̄edÌ AutoCADu 21

Spuštění AutoCADu 21

Po spuštění 21

Okno aplikace v AutoCADu 22

Ovládací prvky a nástroje 24

Tlačítko aplikace 24

Panel nástrojů Rychlý přístup 25

InfoCenter 25 Pás karet 25

Tlačítka 26

Dialogy 26

Paleta 27

Panely nástrojů 27

Roletová nabídka 27

Kaskádové nabídky 28

Místní – kurzorová nabídka 28 Grafické kreslicí okno 28 Okno příkazové řádky 29

Zadávání příkazů do příkazové řádky 29

Klávesa ENTER 30

Klávesa ESC 30

Transparentní příkazy 30

Aliasy 30

3


Zadání posledních příkazů 31

Automatické dokončování 31

Dynamická výzva 31 Stavová řádka 32 Práce s výkresovými soubory 35

Vytvoření výkresu – příkaz NOVÝ 35

Uložení výkresu – příkaz ULOŽ, ULOŽJAKO 36

Otevření výkresu – příkaz OTEVŘI 37

Otevřít jen pro čtení 39

Částečné otevření 39

Částečné načtení 40

Otevření historie souborů 40

Vytvoření šablony výkresu 40

KAPITOLA 3

ZobrazenÌ objekt ̆ 43

Použití příkazu PP 43

Použití příkazu ZOOM 44

ZOOM Rychlý 44

ZOOM Okno 45

ZOOM Předchozí 45

ZOOM Vše 46

ZOOM Maximálně/Meze 47

ZOOM Střed 48

Zoom Dynamický 48

ZOOM Měřítko 49

ZOOM Do a ZOOM Ven 50

ZOOM Objekt 50 Panel Navigace 51 Pohledová kostka 51

KAPITOLA 4

ZaËÌn·me 53

Tradiční zadávání souřadnic 53

Dynamické zadávání souřadnic 54

Princip měřítek v AutoCADu a na papíru 56

Kreslicí pomůcky 56

INFER 57

KROK 59

RASTR 59

ORTO 61

POLÁR 61

UCHOP 61

3DUCHOP 62

OTRAS 62

DUSS 62

DYN 64

TLČ 64

TPY 64

4

Obsah


RV 64

SC 64

MODEL (VÝKR) 66 Další pomůcky 66 Modelový a výkresový prostor 67

KAPITOLA 5

Z·klady kreslenÌ 69

Kreslení úsečky 69

Vytváření oblouků a kružnic 72

Použití příkazu KRUŽNICE 72

Použití příkazu OBLOUK 73 Vytváření obdélníků a polygonů 78

Použití příkazu OBDÉLNÍK 78

Použití příkazu POLYGON 79 Vytváření elips a eliptických oblouků 81 Vytváření křivek 82 Oprava chyb a odstranění objektů 86

KAPITOLA 6

UchopenÌ a trasov·nÌ objekt ̆ 91

Uchopení objektů 91

Uchopení Koncový 92

Uchopení Polovina 92

Uchopení Střed 93

Uchopení Kvadrant 93

Uchopení Bod 95

Uchopení Vložit (Referenční) 95

Uchopení Průsečík 95

Uchopení Zdánlivý průsečík 96

Uchopení Kolmo 97

Uchopení Tangent 98

Uchopení Nejblíže 98

Uchopení Rovnoběžně 99

Uchopení Protažení (Přírůstek) 100

Uchopení Nic 100

Uchopení Půl mezi 2 body 101

Uchopení Odbodu 101

Trvalé uchopení a přepsané uchopení 102 Dialog Nastavení kreslení, karta Uchopení objektu 103

Řízení AUTOSNAPu 104

Nastavení automatického uchopení 104

Nastavení automatického trasování 104 Trasování objektů 106

5

Obsah


6

Obsah

KAPITOLA 7

Manipulace s objekty 115

Vytvoření výběrové množiny 115

Volby přiDej, ODstraň a Zpět 116 Přesouvání objektů 117 Kopírování objektů 118 Otáčení s objekty 119 Zrcadlení a převracení objektů 120 Použití příkazu POLE 126

Obdélníkové pole 126

Kruhové pole 128 Změna měřítka objektů 132 Modifikace pomocí Uzlů 135

Nastavení uzlů 135

Stav uzlů 136

Metody modifikace pomocí uzlů (Módy) 136 Objektové uzly křivek AutoCADu 2011 139

KAPITOLA 8

Hladiny a vlastnosti objekt ̆ 141

Standardy hladin 141

Vytvoření a správa hladin 141

Paleta Správce vlastností hladin 142

Řízení hladin 144 Řízení barev, typů a tloušťky čar objektů 145

Dialog Výběr barvy 145

Dialog Vybrat typ čáry 146

Dialog Tloušťka čáry 147 Filtry hladin 149

Správce stavů hladin 150 Nástroje hladin 153 Změny vlastností objektů 154

Rychlé vlastnosti 156

Kopie vlastností objektů 156 Informační příkazy 158

Identifikace souřadnice bodu 158

Databázové informace o objektu 159

Měření na objektech 160

KAPITOLA 9

PraktickÈ zobrazovacÌ techniky 163

Pohledová kostka 163

SteeringWheel 164

Použití Sokolího oka 165

Použití pojmenovaných pohledů 166

Skládané výřezy 169


Změna pořadí zobrazení objektů 171

Aktualizace zobrazení 171

Nastavení Rozlišení zobrazení 172

Pás karet Pohled  Okno 173

Uzamčení panelů nástrojů a palet 173

Čistá obrazovka 174

Rychlé pohledy rozvržení 174

Rychlé pohledy výkresů 175 KAPITOLA 10 ⁄pravy objekt ̆ 177

Rychlý výběr objektů 177

Vybrat podobné / Přidat vybrané 179

Přepínání výběrů 180

Ořezání objektů 180

Prodloužení objektů 181

Paralelní kopie objektů 183

Přerušení objektů 186

Spojení objektů 187

Použití příkazu PROTÁHNI 191

Použití příkazu DÉLKA 192

Zaoblení hran a křivek 193

Sražení hran a zkosení křivek 195

Použití příkazu ROZLOŽ 197

Modifikace křivky 200

Změna směru 203

Přesunutí objektů mezi modelovým a výkresovým prostorem 203 KAPITOLA 11 Koment· ̄e ve v ̋kresu 205

Vytvoření stylu písma 205

Vlastnost Poznámky 207

Dynamický text 208

Speciální kódy 209

Odstavcový text 210

Textový editor AutoCADu 211

Ovládací prvky pro odstavcový text 212

Místní nabídka textového editoru 216

Zápis zlomků v textovém editoru 218

Modifikace textu 219 KAPITOLA 12 ärafov·nÌ 221

Vytvoření hranic šrafovaných objektů 221

Šrafování a výplň objektů 222

Výběr šrafovacího vzoru 223

Obsah

7


8

Výběr hranic pro šrafování a šrafované plochy 225

Další volby dialogu Šrafování a gradient 225 Stručný přehled použití šrafování 226

Vyplnění plným vzorem – karta Gradient 226

Pokročilé vlastnosti šrafovacího vzoru 227 Šrafování a výplň v AutoCADu 2011 227

Modifikace šrafování 229

Řízení viditelnosti šraf 231

Výpočet šrafované plochy 231

KAPITOLA 13

KÛtov·nÌ 235

Správce kótovacího stylu 235

Vytvoření nového kótovacího stylu 236

Záložka Čáry 237

Záložka Symboly a šipky 238

Záložka Text 239

Záložka Přizpůsobit 240

Záložka Primární jednotky 241

Záložka Alternativní jednotky 243

Záložka Tolerance 244 Praktické kótování 245

Použití příkazu PŘÍMÁ 246

Použití příkazu ŠIKMÁ 247

Použití příkazu DÉLKA OBLOUKU 248

Použití příkazu STANIČNÍ 249

Použití příkazu POLOMĚR 250

Použití příkazu ZALOMENÍ KÓTY 252

Použití příkazu PRŮMĚR 253

Použití příkazu ÚHEL 254

Použití příkazu RYCHLÉ KÓTOVÁNÍ 255

Použití příkazu OD ZÁKLADNY 256

Použití příkazu ŘETĚZOVÁ 258

Použití příkazu KÓTOVACÍ PROSTOR 259

Použití příkazu PŘERUŠENÍ KÓTY 260

Použití příkazu TOLERANCE 261

Použití příkazu STŘEDOVÁ ZNAČKA 263

Použití příkazu KONTROLNÍ ROZMĚR 263

Použití příkazu ZALOMENÁ LINEÁRNÍ 264 Modifikace vytvořených kót 265

Uzlová editace kót 265

Použití příkazu EDITACE KÓTY 266

Použití příkazu EDITACE TEXTU KÓTY 266

Použití příkazu AKTUALIZACE KÓT 267

Použití příkazu ŘÍZENÍ KÓTOVACÍHO STYLU 268

Modifikace kót v dialogu Vlastnosti 268 Kopírování kótovacího stylu do jiného výkresu 270 Multiodkaz 270

Správce stylů multiodkazů 271

Obsah


9

Záložka Formát odkazu 272

Záložka Struktura odkazu 273

Záložka Obsah 274 Praktické použití 274

Použití příkazu MULTIODKAZ 275

Použití příkazu PŘIDAT ODKAZ 276

Použití příkazu ODSTRANIT ODKAZ 277

Použití příkazu ZAROVNAT MULTIODKAZY 278

Použití příkazu SHROMÁŽDIT MULTIODKAZY 278

Použití příkazu OVLÁDACÍ PRVEK STYL MULTIODKAZŮ 279

KAPITOLA 14

KreslenÌ objekt ̆ 281

Vytváření konstrukčních čar 281

Použití příkazu PŘÍMKA 281

Použití příkazu POLOPŘÍMKA 282 Vytváření bodů 282

Nastavení režimu bodů 283 Vizuální rozdělení objektů 284

Použití příkazu PRSTEN 285 Oblast 285

Překrývání oblastí pro překrytí objektů 286 Vytváření křivek Spline 287

Modifikace spline 288 Vytváření paralelních čar 289 Vytvoření stylu multičáry 290

Modifikace multičar 292

Použití příkazu MČEDIT 293 Vytváření revizního obláčku 293

KAPITOLA 15

Tabulky 295

Vytvoření stylu tabulky 296

Karta Obecné 296

Karta Text 297

Karta Ohraničení 297 Vytvoření tabulky 298

Vytvoření prázdné tabulky 299

Vytvoření tabulky datovým spojením 300 Modifikace tabulky 302

Modifikace tabulky pomocí uzlů 304 Výpočty v tabulkách 305

KAPITOLA 16

ParametrickÈ kreslenÌ 309

Nastavení vazeb 310

Geometrické vazby 312

Obsah


10

Automatické geometrické vazby 314

Tlačítko Odvozovat vazby (INFER) 315 Rozměrové vazby 315 Viditelnost vazeb 317

Viditelnost geometrických vazeb 317

Viditelnost rozměrových vazeb 317 Převody vazeb 317 Správce parametrů 318 Odstranění vazeb 318 Nadměrné zavazbení geometrie 319

KAPITOLA 17

Bloky 323

Princip fungování bloků 323

Úspora místa a aktuálnost bloků 324

Úspora místa 324

Aktuálnost 324 Rozdělení bloků podle funkce 324

Bloky statické 325

Bloky s atributy 325

Bloky dynamické 325 Příkaz VYTVOŘIT BLOK 325

Dynamické bloky 328 Příkaz EDITOR BLOKŮ 328

Záložka Parametry 329

Záložka Akce 330

Záložka Množiny parametrů 331

Záložka Vazby 333

Příkaz PIŠBLOK 334

Příkaz VLOŽIT BLOK 335

Vložení bloku z DesignCenter 337 Editace bloků 338

Příkaz REFEDIT 339

Nepřímá editace 340

Vymazání bloku 341 Atributy 341

Příkaz DEFINOVAT ATRIBUT 341

Vyplňování atributů 343

Příkaz EDITACE ATRIBUTŮ 344

Příkaz SPRÁVCE ATRIBUTŮ BLOKŮ 346 Extrahování atributů 347

Příkaz ATREXT 348

Příkaz EATREXT 350

Aktualizace extrahovaných dat 355

KAPITOLA 18

ExternÌ reference 357

Příkaz EXTERNÍ REFERENCE 358

Obsah


11

Příkaz PŘIPOJIT EXTERNÍ REFERENCI 359

Příkaz OŘÍZNOUT XREF 361

Příkaz RÁMEČEK OŘÍZNUTÍ EXTERNÍ REFERENCE 362

Příkaz VÁZAT 363

Příkaz SVÁZÁNÍ EXTERNÍ REFERENCE 364

Příkaz REFEDIT 364

Příkaz HLADINYPOD 366

Systémová proměnná UOSNAP 367

Útlum externí reference XDWGFADECTL 367

KAPITOLA 19

SdÌlenÌ a spr·va dat 369

Paleta DesignCenter 369

Příkaz eTransmit 371

Správce sady listů 373

Vytvoření sady listů 374

Volby místní nabídky 375

Projekt 376

Palety nástrojů 377

Hypertextové odkazy 378

Informační příkazy ve výkresu 379

Statistika výkresu 379

Datum a čas 380 Hmotové vlastnosti 380 Vyhledávací funkce 382

Příkaz NAJÍT A NAHRADIT 382

Příkaz VYHLEDAT 384

KAPITOLA 20

Vykreslov·nÌ 387

Tisk z modelového prostoru 387

Použití příkazu SEZNAM MĚŘÍTEK 390

Tisk z výkresového prostoru 390 Vytváření výřezů ve výkresovém prostoru 391

Princip vytvoření a úpravy výřezů 392

Použití příkazu ZOBRAZIT DIALOG VÝŘEZY 392

Použití příkazu JEDEN VÝŘEZ 392

Použití příkazu POLYGONOVÝ VÝŘEZ 393

Použití příkazu PŘEVÉST OBJEKT NA VÝŘEZ 393

Použití příkazu OŘÍZNOUT EXISTUJÍCÍ VÝŘEZ 393 Instalace virtuálního plotru 394 Vytvoření vlastního rozměru papíru 397 Elektronický tisk 401

Tisk do rastrových formátů 401

Tisk do vektorových formátů 402 Použití příkazu PUBLIKOVAT 402 Použití příkazu PUBLIKOVAT NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH 404

Obsah


12

KAPITOLA 21

PomocnÈ p ̄Ìkazy 407

Opravení nalezených chyb 407

Opravení poškozeného výkresu 407

Správce restaurování výkresu 408

Čištění výkresu 408

Přejmenování objektů 409

Aktualizace ikony bloku 410

KAPITOLA 22

⁄vod do prostorovÈho modelov·nÌ 411

Společné základy modelování 411

Ovládání souřadného systému 411

Použití příkazu USS 412

Použití příkazu POJMENOVANÝ USS 412

Použití příkazu PŘEDCHOZÍ USS 413

Použití příkazu GLOBÁLNÍ 413

Použití příkazu OBJEKT 413

Použití příkazu USS DLE PLOCHY 414

Použití příkazu POHLED 414

Použití příkazu POČÁTEK 414

Použití příkazu VEKTOR OSY Z 414

Použití příkazu 3 BODY 415

Použití příkazů ROTACE KOLEM OSY X, Y, Z 415

Použití příkazu POUŽÍT USS 415 Orientace v nástrojích 415 Úpravy objektů 417 Materiály 417 Světla 419 Styly zobrazení 419 Kamery a animace 419 Rendrování 421

Rejst ̄Ìk 423

Obsah


P ̄edmluva

Vývoj v oblasti CAD (Computer Aided Design) pokračuje nezadržitelným tempem. Dnes se

u konstruktérů a návrhářů považuje znalost některého CAD programu téměř za samozřejmost.

Společnost Autodesk v tomto roce uvolnila další verzi svého úspěšného programu AutoCAD,

tentokrát s označením 2011, který obsahuje celou řadu užitečných novinek a vylepšení.

Tento názorný průvodce si klade za cíl seznámit vás se všemi důležitými funkcemi AutoCADu,

které slouží pro tvorbu 2D výkresové dokumentace. Ačkoliv AutoCAD v každé verzi přiná

ší řadu užitečných novinek, nejzákladnější principy kreslení zůstávají stejné jako v dřívějších

verzích. Vzhled pracovního prostředí však získal od verze 2009 modernější a technologicky

vyspělejší podobu, s kterou vás tato kniha seznámí. Samozřejmě můžete tuto publikaci velice

dobře použít i pro AutoCAD LT. V tematicky členěných kapitolách si přečtete popisjednotli

vých funkcí doplněný všemi možnostmi jejich spuštění, obrázkem ikony, popisem a případně

doplňkovým obrázkem.

Věříme, že začátečníkům tato publikace pomůže proniknout do podstaty všech funkcí azáro

veň doplní znalosti pokročilejším, kteří již v praxi nemají čas zkoušet nové, mnohdy výkonnější

a užitečnější funkce.

Autoři

13



1

15

První snahy o nahrazení papíru a rýsovacího prkna převratnou počítačovou technologiímůžeme najít na konci sedmdesátých let 20. století. Tyto snahy vyústily v první průkopnické rýsovací

programy, obecně nazývané CAD programy. Původně měla zkratka CAD význam Počítačem

podporované kreslení (Computer Aided Drafting), ale v dnešní době se obvykle překládá jako

Počítačem podporované navrhování (Computer Aided Design).

V druhé polovině osmdesátých let minulého století byly v tehdejším Československunakoueny pro potřeby výrobního průmyslu dva tisíce osobních počítačů včetně programovéhovybavení. Tato akce proběhla v rámci vládou financovaného projektu 2000 AIP – Automatizace

inženýrských pracovišť. Díky této akci se do Československa dostal i program AutoCAD. Zjistit

přesný počet tehdy nakoupených licencí je dnes již téměř nemožné, ale pokud jde o verziAutoCADu, předpokládá se, že nesla označení Version 2.6.

Přehled jednotlivých verzí AutoCADu

První verze s označením Version 1.0 vyšla již v prosinci 1982. V té době osobní počítače PC, jak

je známe dnes, neexistovaly a CAD programy pracovaly na obřích sálových počítačích, často

zabírajících několik místností. Od té doby firma Autodesk svůj produkt vytrvale inovuje a jeho

nejčerstvější verze nese označení 2011.

Pořadové číslo Jméno verze

1 Version 1.0

2 Version 1.2

3 Version 1.3

4 Version 1.4

5 Version 2.0

6 Version 2.1

7 Version 2.5

8 Version 2.6

9 Release 9

10 Release 10

11 Release 11 Z·kladnÌ informace o AutoCADu

1

15


16

Kapitola 1

Pořadové číslo Jméno verze

12 Release 12

13 Release 13

14 Release 14

15 2000

16 2000i

17 2002

18 2004

19 2005

20 2006

21 2007

22 2008

23 2009

24 2010

25 2011 Tabulka 1.1 Přehled jednotlivých verzí AutoCADu Přelomovým momentem se stal přechod z operačního systému MS-DOS na MS Windows.Poslední verzí čistě pro MS-DOS byla verze Release 12. Další verze Release 13 byla také proMS-DOS, ale byla hybridní, protože jela jak pod MS-DOS, tak poprvé v grafické formě podWindows 3.11. Následující verze Release 14 již vyžadovala Windows 95 a novější. Přelomovou verzí se dále stala verze 2000, která přinesla řadu moderních ovládacích prvků a metod využívaných doposud. Za další milník ve vývoji AutoCADu lze považovat verzi 2009, která přinesla zcela nové uživatelské prostředí založené na tzv. pásu karet. Kompatibilita jednotlivých verzí AutoCADu Různé verze AutoCADu s sebou přirozeně přinášely i různé souborové formáty výkresů.Výkresy AutoCADu měly vždy příponu DWG, ale jejich vnitřní struktura byla obvykle s každou novou verzí vylepšená, a tudíž nekompatibilní s předchozími verzemi. Obecně platí, že pokud chcete otevřít na starší verzi AutoCADu výkres z novější verze AutoCADu, musíte jej v novější verzi uložit do staršího souborového formátu. Dnes snad již nikdo aktivně nevyužívá verzi starší než Release 14, proto si popíšemekompatibilitu od verze 14 směrem k nejnovější verzi. Kromě tzv. plného AutoCADu, který umožňujevyužívat mnoho vyspělých funkcí a práci v 3D prostoru, existuje ke každé verzi i verze AutoCAD LT, která je levnější, je zaměřena především na tvorbu výkresů ve 2D a neobsahuje pokročilejší funkce.

Číslo verze Souborový formát

AutoCAD R14 (LT 97, LT 98) DWG R14

AutoCAD 2000 (LT 2000) DWG 2000

AutoCAD 2000i (LT 2000i) DWG 2000

AutoCAD 2002 (LT 2002) DWG 2000

AutoCAD 2004 (LT 2004) DWG 2004

AutoCAD 2005 (LT 2005) DWG 2004

Kompatibilita jednotlivých

verzí AutoCADu


17

Z·kladnÌ informace o AutoCADu

Číslo verze Souborový formát

AutoCAD 2006 (LT 2006) DWG 2004

AutoCAD 2007 (LT 2007) DWG 2007

AutoCAD 2008 (LT 2008) DWG 2007

AutoCAD 2009 (LT 2009) DWG 2007

AutoCAD 2010 (LT 2010) DWG 2010

AutoCAD 2011 (LT 2011) DWG 2010 Tabulka 1.2 Souborové formáty jednotlivých verzí Jak je patrné z přehledu, verze AutoCAD 2000 až 2002 používají stejný souborový formát, takže mezi nimi není potřeba konvertovat výkresovou dokumentaci. Taktéž verze AutoCADu 2004 až 2006 používají stejný souborový formát. Tento trend pokračuje v trojici verzí 2007 až 2009.Nejnovější verze 2011 se pak o společný formát dělí s předchozí verzí 2010. Vždy platí, že v novější verzi AutoCADu lze otevřít jakýkoliv starší souborový formát DWG. Shrnutím tohoto přehledu je fakt, že uživatel pracující např. s AutoCADem 2010, který výkresy pouze přijímá, nemusí sledovat, v jakých verzích mu byly výkresy zaslány. Kdyby však chtěl uživatel s verzemi AutoCADu 2010 až 2011 nebo 2007 až 2009 posílat výkresy dalším uživatelům, je vhodné se s nimi předem domluvit, kterou verzi AutoCADu používají. Verze AutoCADu 2004 až 2006 podporují pro ukládání výkresů ze starších souborových formátů pouze DWG verze 2000. AutoCAD 2007 však obsahujestaronovou funkci uložení výkresu až do DWG verze 14. Kdybyste chtěli výkresy otevřít v ještě starší verzi, můžete použít obecný formát DXF, který je možné uložit až do verze Release 12. Instalace AutoCAD je možné instalovat a provozovat na lokální stanici nebo síťově s využitím licenčního serveru, který spravuje licence a přiděluje je jednotlivým klientským stanicím. Síťové licence například umožňují vypůjčit si licenci z firemního serveru na lokální počítač až na 30 dnů a po tuto dobu běžně s AutoCADem pracovat (vhodné zejména u notebooků). Podrobný popis obou druhů instalací přesahuje zaměření této publikace. Vše je velmi podrobně popsáno v nápovědě AutoCADu, kterou si můžete zobrazit z úvodního okna AutoCADu povložení instalačního CD či DVD do mechaniky. Pro instalaci AutoCADu musíte mít administrátorská oprávnění. Není nutné mít doménová administrátorská oprávnění. Informace o administrátorských oprávněních získáte u správce systému. Provozování AutoCADu nevyžaduje práva skupiny Administrators ani Power user. Program může spustit i uživatel s omezeným oprávněním. Hardwarové a softwarové požadavky Nejprve je třeba zkontrolovat, zda váš počítač splňuje minimální systémové požadavky. Pokud systém tyto požadavky nesplňuje, mohlo by dojít k mnoha problémům na úrovni AutoCADu i na úrovni operačního systému. Verze operačního systému Windows (32bitová nebo 64bitová) je během instalace zjištěnaautomaticky a nainstaluje se příslušná verze AutoCADu. 64bitovou verzi aplikace AutoCAD nelze instalovat na 32bitovou verzi systému Windows a naopak.

Instalace


18

Kapitola 1

Následující tabulky obsahují požadavky na hardware a software.

Operační

systémy

Aktualizace Service Pack 2 (SP2) nebo novějšínásledujících operačních systémů:

 Microsoft Windows XP Professional

 Windows XP Home

Aktualizace Service Pack 1 (SP1) nebo novějšínásledujících operačních systémů:

 Windows Vista Enterprise

 Windows Vista Business

 Windows Vista Ultimate

 Windows Vista Home Premium

Následující operační systémy:

 Windows 7 Enterprise

 Windows 7 Ultimate

 Windows 7 Professional

 Windows 7 Home Premium

Další informace o verzích systému

Windows Vista najdete na webové

stránce http://www.microsoft.com/

windowsvista/versions/.

Další informace o verzích systému

Windows 7 najdete na webové

stránce http://www.microsoft.com/

windows7.

Prohlížeč Internet Explorer 7.0 nebo novější

Procesor

 Windows XP – Dvoujádrové procesory Intel

Pentium 4 nebo AMD Athlon, 1,6 GHz nebo

vyšší, s technologií SSE 2

 Windows Vista nebo Windows 7 – Dvoujádrové

procesory Intel Pentium 4 nebo AMD Athlon,

3,0 GHz nebo vyšší, s technologií SSE 2

Paměť 2 GB paměti RAM

Rozlišení

monitoru

1 024 x 768 s podporou barev True Color Pevný disk Instalace 1,8 GB

32bitovou verzi aplikace AutoCAD

nelze instalovat na 64bitové verze

operačních systémů Windows

a naopak .

Ukazovací

zařízení

Kompatibilní s myší MS Další požadavky na 3D modelování

 Procesory Intel Pentium 4 nebo AMD Athlon,

3,0 GHz nebo vyšší; nebo dvoujádrovéprocesory Intel nebo AMD, 2,0 GHz nebo vyšší

 2 GB paměti RAM nebo více

 2 GB volného místa na pevném disku bez místa

k instalaci

 Grafická karta na pracovní stanici 1280 x 1024

s 32bitovými barvami (True Color), 128 MBnebo více, Pixel Shader 3.0, s podporou Direct3D

Tabulka 1.3 Požadavky na hardware a software 32bitové verze

Hardwarové a softwarové

požadavky


19

Z·kladnÌ informace o AutoCADu

Operační

systémy

Aktualizace Service Pack 2 (SP2) nebo novějšínásledujících operačních systémů:

 Microsoft Windows XP Professional

Aktualizace Service Pack 1 (SP1) nebo novějšínásledujících operačních systémů:

 Windows Vista Enterprise

 Windows Vista Business

 Windows Vista Ultimate

Následující operační systémy:

 Windows 7 Enterprise

 Windows 7 Business

 Windows 7 Ultimate

 Windows 7 Professional

 Windows 7 Home Premium

Další informace o verzích systému

Windows Vista najdete na webové

stránce http://www.microsoft.com/

windowsvista/versions/.

Další informace o verzích systému

Windows 7 najdete na webové

stránce http://www.microsoft.com/

windows7.

Prohlížeč Internet Explorer 7.0 nebo novější

Procesor

 AMD Athlon 64 s technologií SSE2

 AMD Opteron s technologií SSE2

 Intel Xeon s podporou Intel EM64T atechnologií SSE2

 Intel Pentium 4 s podporou Intel EM64T atechnologií SSE2

Paměť 2 GB paměti RAM

Rozlišení

monitoru

1 024 x 768 s podporou barev True Color Pevný disk Instalace 2 GB

64bitovou verzi aplikace AutoCAD

nelze instalovat na 32bitové verze

operačních systémů Windows

a naopak.

Ukazovací

zařízení

Kompatibilní s myší MS Další požadavky na 3D modelování

 Procesory Intel Pentium 4 nebo AMD Athlon,

3,0 GHz nebo vyšší; nebo dvoujádrovéprocesory Intel nebo AMD, 2,0 GHz nebo vyšší

 2 GB paměti RAM nebo více

 2 GB volného místa na pevném disku bez místa

k instalaci

 Grafická karta na pracovní stanici 1280 x 1024

s 32bitovými barvami (True Color), 128 MBnebo více, Pixel Shader 3.0, s podporou Direct3D

Tabulka 1.4 Požadavky na hardware a software 64bitové verze

Hardwarové a softwarové

požadavky


20

Kapitola 1

Poznámka: Aplikace Adobe Flash Player není ve výchozím nastavení nainstalována.Není-li v systému instalována vhodná verze aplikace Flash, zobrazí se zpráva s požadavkem

na její instalaci. Aplikaci Flash Player lze nainstalovat z média produktu nebo z webové

stránky společnosti Adobe (www.adobe.com).

Hardwarové a softwarové

požadavky


21

UûivatelskÈ

prost ̄edÌ

AutoCADu

2

Uživatelské prostředí AutoCADu odpovídá plně standardůmuživatelského prostředí Microsoft Windows.

Spuštění AutoCADu

AutoCAD po instalaci vytváří implicitně skupinu programůAutoCAD a zároveň v průběhu instalace umístí na ploše Windows

svoji ikonu pro rychlé spuštění.

Ke spuštění AutoCADu můžete také přistoupit přes tlačítko Start.

Dále v nabídce vyberte Všechny programy, potom Autodesk

a dále AutoCAD x – česky (kde x je označení verze) a znovu

AutoCAD x, tak jak to popisuje obrázek 2.1.

Po spuštění

Po prvním spuštění AutoCADu 2010 se na obrazovce objevídialog s nabídkou přehledu nových a vylepšených vlastnostíaktuální verze. Pokud s AutoCADem opravdu začínáte, doporučuji

toto okno pro další spuštění zakázat. Po potvrzení dialogu Co

je nového se zobrazí dialog pro rychlé nastavení pracovního

prostředí Počáteční nastavení. Zde ve třech krocích zadáte sobě

vlastní pracovní prostředí.

1. Vyberte pracovní odvětví, které nejlépe popisuje vaši činnost. Získáte tak aktuální skupinu

v paletě nástrojů, určenou pro zvolené odvětví.

2. Optimalizujte svůj pracovní prostor, výchozím je 2D. Po najetí kurzoru myši na zatržítka se

přímo v dialogu zobrazí nápověda.

3. Vyberte si výchozí soubor šablony, na které budou založeny vaše výkresy.

Poznámka: Dialog Počáteční nastavení se zobrazí pouze po prvním spuštění AutoCADu

2010. Nastavení můžete kdykoli změnit příkazem Možnosti  karta Uživatelské nastavení

 tlačítko Počáteční nastavení

Obrázek 2.1 SpuštěníAutoCADu přes tlačítko Start


22

Kapitola 2

Po prvním spuštění AutoCADu 2011 se zobrazí uvítací Úvodní obrazovka, která poskytuje

uživateli základní výuková videa, přehled o novinkách a přístup k online nápovědě. Okno

můžete zavřít klasickým způsobem (x), případně ho minimalizovat pro pozdější použití. Pokud

nechcete po každém spuštění s obrazovkou pracovat, zrušte položku Zobrazovat tento dialog

po spuštění.

Po počátečním nastavení nebo zavření Úvodní obrazovky se zobrazí okno samotné aplikace

s otevřeným prázdným výkresovým souborem s výchozím metrickým nastavením. Samotný

vzhled prostředí okna aplikace závisí na zvoleném pracovním prostoru. K dispozici jsounásledující možnosti:

 2D kreslení a poznámka – otevře soubor výkresu pomocí výchozí šablony výkresu. Zobrazí

rozhraní s řídicím panelem pro 2D navrhování; implicitní pracovní prostor při spuštění.  AutoCAD Classic – otevře soubor výkresu pomocí výchozí šablony výkresu. Zobrazíklasické výchozí rozhraní, tak jak je případně znáte z předchozích verzí AutoCADu, vizobrázek 2.4.  3D modelování – otevře soubor v 3D pohledu pomocí 3D šablony výkresu. Zobrazírozhraní navržené pro práci v 3D prostoru.  3D základní – otevře soubor v 3D pohledu pomocí 3D šablony výkresu. Zobrazí pouze

rozhraní pro modelování na základě primitiv pevných těles (pouze AutoCAD 2011).  Počáteční nastavení prostoru – řídí se definovaným počátečním nastavením z předchozího

odstavce (pouze AutoCAD 2010). Ať už zvolíte jakýkoliv pracovní prostor, vždy ho můžete později změnit v nabídce stavové řádky pomocí tlačítka

Přepínání pracovních prostorů. AutoCAD také umožňuje vytvářet

a ukládat vlastní upravené pracovní prostory. Více se dozvíte v kapitole 9 Další zobrazovací

techniky.

Poznámka: Pracovní prostory ve starších verzích AutoCADu řídíte pomocí roletovénabídky Nástroje  Pracovní prostory nebo pomocí panelu nástrojů Pracovní prostory. Ve verzi

AutoCAD 2011 jsou také dostupné v nabídce před panelem nástrojů Rychlý přístup.

Okno aplikace v AutoCADu

Okno samotné aplikace vidíte na obrázku 2.2. Vývojáři Autodesku ho sjednotili s prostředím

MS Office 2007. Okno aplikace sestává z titulní lišty programu rozšířené o tlačítko aplikace

A, nabídku pracovních prostorů (pouze AutoCAD 2011), panel nástrojů Rychlý přístup aInfoCentra. Pod lištou se nachází Pás karet s nástroji, následuje kreslicí okno, okno příkazové

řádky a stavová řádka. Na pravé straně může být dle počátečního nastavení zobrazena paleta

nástrojů.

Pokud chcete pracovat v klasické verzi zobrazení, použijte pracovní prostor AutoCAD Classic.

Sestává z titulní lišty programu, infocentra, z hlavních nabídek (roletové nabídky), panelůnástrojů, palet nástrojů, řídicího panelu, kreslicího okna, okna příkazové řádky a stavové řádky.

Okno aplikace v AutoCADu


23

UûivatelskÈ prost ̄edÌ AutoCADu

Obrázek 2.2 Okno AutoCADu 2010 s pracovním prostorem Počáteční nastavení

Obrázek 2.3 Okno AutoCADu 2011 s pracovním prostorem 3D základní

Okno aplikace v AutoCADu


24

Kapitola 2

Ovládací prvky a nástroje

V této části představíme základní možnosti pro zadávání příkazů a komunikaci: tlačítkoaplika

ce, pás karet, dialogy, tlačítka panelu nástrojů, palety nástrojů a roletové nabídky. Pro dalšípo

užití příkazů můžete použít silného nástroje AutoCADu, kterým je pravé tlačítko myši, po jehož

stisknutí se zobrazí místní nabídka.

Tlačítko aplikace

Tlačítko aplikace je k dispozici v levém horním rohu okna aplikace. Je prezentovánoobráz

kem písmene A. Po rozbalení tlačítka získáte přístup k příkazům pro práci se soubory (Nový,

Otevřít, ..., Zavřít). Po najetí kurzorem myši na daný příkaz se na pravé straně nabídky zobrazí

jeho další možnosti. Standardně však máte na pravé straně nabídky přístup k historiiotevře

ných nebo aktuálních výkresům . Tyto výkresové soubory si můžete nechat seřadit podle

různých kritérií, zobrazit je jako ikony nebo obrázky. Pokud posunete kurzor myši na výkres

v seznamu, zobrazí se náhledový obrázek s dalšími informacemi o vybraném souboru (cesta

uložení, datum modifikace, verze výkresového souboru, uloženo kým).

V horní části nabídky aplikace se nachází textové pole Vyhledat pro vyhledání klíčového slova

v souboru CUI (Custom User Interface). Například, zadáte-li do vyhledávacího pole výraz KOP,

AutoCAD na základě dynamických filtrů prohledá všechny možnosti a zobrazí všechny položky

nalezené v souboru CUI obsahující řetězec kop (kopie, kopírovat pohled, kopírovat sreferenč

ním bodem a všechny další). Poklepáním na vybranou položku spustíte asociovaný příkaz.

Obrázek 2.4 Okno AutoCADu 2010 s pracovním prostorem AutoCAD Classic

Ovládací prvky a nástroje


25

UûivatelskÈ prost ̄edÌ AutoCADu

Poznámka: CUI = Custom User Interface je soubor uživatelského rozhraní AutoCADu,

pomocí kterého můžete měnit vzhled samotné aplikace a řídit zobrazení jednotlivých

nabídek, panelů nástrojů a dalších. Ve spodní části nabídky naleznete tlačítka Možnosti pro nastavení AutoCADu a UkončitAutoCAD pro jeho ukončení.

Poznámka: Tlačítko aplikace A v AutoCADu 2009 reprezentuje přístup k roletovým

nabídkám ve tvaru vertikálního seznamu. Panel nástrojů Rychlý přístup Panel nástrojů Rychlý přístup je zobrazený vhorní části okna aplikace hned vedle tlačítka aplikace (V AutoCADu 2011 následuje za nabídkou pracovních prostorů). Obsahuje často používané nástroje, jako jsou příkazy nový, otevřít, uložit, vykreslit, zpět a znovu. Do tohoto panelu nástrojů můžete přidávat další příkazy pomocí tlačítka nabídky panelu nástrojů. Můžetepřidávat nebo odebírat nástroje z dialogu CUI,který je přístupný z místní nabídky pravého tlačítka

myši. Nástroje můžete jednoduše přetáhnout ze

seznamu příkazů. Změněné nástroje můžeteuložit pro každý pracovní prostor zvlášť.

InfoCenter

Infocentrum je součástí aplikace AutoCADu pro

flexibilnější vyhledávání nápovědy. Nejedná se

pouze o standardní soubor nápovědy, ale také

o nápovědu online na webech Autodesku, příadně v souborech definovaného umístění. Na titulkové liště můžete textové pole pro vyhledání jednoduše skrýt nebo znovu zobrazit. Při zadání vyhledávaného tématu můžete také

specifikovat, ve kterém dokumentu bude prohledávání spuštěno, čímž můžete výrazně snížit

čas strávený nad nápovědou.

Pás karet

Pás karet odpovídá standardům Microsoft Office 2007. Poskytuje jednoduché a kompaktní

umístění příkazů, které jsou podstatné pro daný pracovní prostor. Tento typ nabídky eliminuje

Obrázek 2.5 Nabídka tlačítka aplikace

Obrázek 2.6 Panel nástrojů Rychlý přístup

Obrázek 2.7 Infocentrum

Pás karet


26

Kapitola 2

nutnost zobrazovat více panelů nástrojů, a poskytuje tak uživateli větší prostor pro samotné

projektování.

Pás karet může být zobrazený jako horizontální, vertikální nebo

plovoucí okno. Pokud je pás karet zobrazen horizontálně, každá

jeho karta je definována textovým popiskem. V případěvertikálního zobrazení je určena štítkem s ikonou. Jednotlivé panely pásu

karet lze přetáhnout myší do plochy výkresu, kde se stávajíplovoucími. Při výběru jiné karty nebude plovoucí panel zobrazený

až do té doby, pokud nevyberete znovu kartu, pod kterou jeplovoucí panel definován. Každý takový panel má pak ovládacíprvky pro změnu polohy a orientace, možnosti nastavení a navrácení

zpět do asociovaného pásu karet a uzavření.

Tlačítka

Tlačítka v panelech tvoří samotný panel nástrojů a slouží ke spuštění vybraného příkazu. Každé

tlačítko je určeno svojí charakteristickou ikonou. Na následujícím obrázku vidíte tlačítko, které

spouští příkaz úsečka.

Rozbalovací tlačítka se chovají jako roletové nabídky. U rozbalovacího tlačítka naleznete na pravé straně černou šipku ve tvaru trojúhelníku. Po klepnutí

na výběrové tlačítko se zpřístupní další příkazy. Poslední vybraná volba tlačítka

panelu nástrojů zůstane vždy nahoře jako první volba pro další použití.

Dialogy

Dialogy se zobrazí po vybrání nebozadání některých příkazů. Dialog je vizuální nástroj AutoCADu pro komunikaci

s uživatelem pro provedení několikapříkazů nebo nastavení současně. Typický

dialog vidíte na následujícím obrázku.

Dialog se zavře, pokud vyberete tlačítko

Ok, případně Otevřít nebo Storno. Dále

jej můžete uzavřít klepnutím na zavírací

tlačítko v pravém horním rohu panelu

nebo stisknutím klávesy ESCAPE.

Obrázek 2.8 Nabídka Pás karet

Obrázek 2.9 Plovoucí panel

Pásu karet

Obrázek

2.10 Tlačítko

pro příkaz

ÚSEČKA

Obrázek 2.11 Typický dialog

Pás karet


27

UûivatelskÈ prost ̄edÌ AutoCADu

Paleta

Paleta se chová obdobně jako dialog. Může být ukotvena na některé

straně aplikace nebo plovoucí, to znamená, že může být umístěna

kdekoliv v kreslicím okně a uživatel s ní může ve výkresu posouvat

pomocí myši na libovolné místo. Typickým příkladem palety je paleta

Vlastnosti, kterou vidíte na obrázku 2.12.

Palety mohou automaticky skrývat, i když jsou ukotvené. Pokudbudete mít několik ukotvených palet se zapnutým automatickýmskrýváním, rozbalí se dočasně aktivní paleta přes celou výšku pracovní

plochy a překryje ostatní palety.

Na rozdíl od dialogu okno palety neznemožňuje práci na výkresu.

Panely nástrojů

Panely nástrojů jsou další možností pro spuštění příkazů AutoCADu

v pracovním prostoru AutoCAD Classic. Samotné spuštění příkazu se

provede klepnutím výběrového tlačítka myši na ikonu zobrazenou

v panelu nástrojů, kterých je několik a jejich názvy odpovídajívětšinou názvům roletových nabídek. Po typické instalaci AutoCADu se

po jeho spuštění zobrazí osm panelů nástrojů: Standardní, Styly,Pracovní prostory, Hladiny, Vlastnosti, Kresli, Modifikace a Pořadíkreslení. Standardní panel nástrojů je zobrazený na následujícím obrázku

a obsahuje příkazy pro práci se soubory, pro úpravy, pro spuštění

nástrojů a příkazy pro zobrazení objektů v AutoCADu.

Tip: Pokud si chcete vyvolat panely nástrojů, najdete je na kartě Pohled  panel Okna 

Panely nástrojů. Pokud si chce vyvolat další panely nástrojů, klepněte na kterýkoliv panel

nástrojů pravým tlačítkem myši. Zobrazí se místní nabídka se seznamem panelů. Uaktivních (zobrazených) panelů nástrojů uvidíte zatržítko ve tvaru fajfky. Vyberte požadovaný

panel nástrojů. Roletová nabídka Roletová nabídka odpovídá standardům Microsoft Windows a je alternativní možností kzadávání příkazů a vyvolání dialogů. V pracovním prostoru AutoCAD Classic nebo ve verzíchAutoCADu 2008 a starších je ihned k dispozici. Od verze AutoCADu 2009 ji můžete vyvolat pomocí tlačítka nabídky panelu nástrojů pro Rychlý přístup > Zobrazit panel nabídek. Po úplné instalaci AutoCADu získáte následující roletové nabídky: Soubor, Úpravy, Zobrazit, Vložit, Formát, Nástroje, Kresli, Kóty, Modifikace, Parametrické, Okno, Nápověda. Nazývají se roletové, protože po vybrání zmíněných nabídek levým tlačítkem myši se z titulku rozvine další nabídka podobně jako roleta. Tato nabídka zůstává rozvinutá až do okamžiku, než vyberete některou z jejích položek, případně klepněte levým tlačítkem myši mimo tuto nabídku nebopoPás karet

Obrázek 2.12 Typická

paleta

Obrázek 2.13 Standardní panel nástrojů


28

Kapitola 2

užijte klávesu ESC. V určitém okamžiku práce s výkresem mohou být některé položky nabídky

šedivé a nemohou být vybrány, protože tato činnost není v danou chvíli dostupná.

Kaskádové nabídky

Kaskádové nabídky jsou roletové podnabídky, které obsahují další volby příkazů. Kaskádové

nabídky rozeznáte podle malé černé šipky ve tvaru trojúhelníku vedle volby příkazu. Klepnutím

výběrovým tlačítkem myši nebo posunutím kurzoru přes značku šipky se zobrazí další nabídka.

Místní – kurzorová nabídka

Místní nabídka (můžete se setkat i s pojmenováním kurzorová nabídka nebo kontextována

bídka) se chová obdobně jako kaskádová nabídka. Vyvolá se po klepnutí na pravé tlačítko

myši. Podle místa umístění kurzoru (kreslicí okno, příkazová řádka, panel nástrojů, stavová

řádka) a podle okamžiku práce v AutoCADu (kreslení, modifikace, ...) můžete získat různé typy

místních nabídek, podobně jak vidíte na obrázku 2.14.

Grafické kreslicí okno

V kreslicím okně vytváříte, zobrazujete a modifikujete výkresy. Kreslicí okno může býtzobraze

no s tlačítky pro zavření, minimalizaci a maximalizaci okna výkresového souboru. V levé spodní

části okna naleznete ikonu reprezentující orientaci souřadného systému. Dále na levémspod

ním okraji okna mohou být zobrazeny karty, chcete-li listy, obdobné jako v aplikaci Microsoft

Excel. Jedná se o listy Model a Rozvržení.

V pravé části okna aplikace AutoCADu 2011 naleznete nové prvky pro řízení zobrazení výkresu.

Je to pohledová kostka (ViewCube) a navigační panel.

Obrázek 2.14 Kurzorové neboli místní nabídky

Grafické kreslicí okno


29

UûivatelskÈ prost ̄edÌ AutoCADu

Okno příkazové řádky

Implicitně má toto okno tři textové řádky. Spodní řádka se nazývá „příkazová“, protože právě

zde zadáváte a modifikujete příkazy, sledujete výzvy AutoCADu a vkládáte hodnoty souřadnic.

Stiskem klávesy F2 můžete vyvolat textové okno, které je rozšířenou možností příkazové řádky.

Toto okno obsahuje historii příkazů, které jste použili od spuštění AutoCADu, a nabízí takuživateli možnost monitorovat postup při vytváření výkresu. Klávesa F2 je přepínací klávesa, takže

po jejím opětovném stisknutí se textové okno zavře a bude zobrazena opět pouze příkazová

řádka. Textové okno můžete ukončit i tlačítkem pro zavření.

Okno příkazové řádky může být ukotvené nebo plovoucí, chová se jako paleta. V tom případě

můžete měnit velikost a výšku okna tažením dvousměrné šipky, ve kterou se změní kurzor při

dotyku okrajů příkazového okna. Dále máte možnost ukotvit plovoucí okno vlevo nebovpravo, případně nastavit jeho průhlednost. Ovládací prvky naleznete na hřbetu plovoucího okna.

Poznámka: Vyzkoušejte si ušetřit pracovní prostor a okno příkazové řádky skrýt pomocí

kombinace kláves CTRL+9 nebo vyberte na pásu karet kartu Pohled  Palety  . Pokud

však skryjete okno příkazové řádky, nebudou pravděpodobně k dispozici informace pro

některé příkazy. Zadávání příkazů do příkazové řádky Po zadání příkazů do příkazové řádky se objeví dialog nebo výzva AutoCADu v příkazové řádce pro zadání dalších dat potřebných k dokončení příkazu, například souřadnice nebo další volby příkazu. Následující text je příkladem výzvy AutoCADu pro zadání voleb příkazu elipsa: Určete koncový bod osy elipsy nebo [Oblouk/Střed]: Všimněte si, že AutoCAD nabízí vždy první implicitní volbu příkazu a další jsou uzavřeny v hranatých závorkách, například [Oblouk/Střed]. Když chcete použít implicitní volbu, můžete přímo zadávat souřadnice bodu. Pokud chcete vybrat jinou volbu příkazu, stačí, když stisknete velké písmeno nebo písmena v této volbě, a pokračujte stiskem klávesy ENTER. Například pro výběr kreslení elipsy pomocí jejího středu ve výše uvedené výzvě napište S nebo s a potvrďte

klávesou ENTER.

Zadané příkazy můžete přímo v příkazové řádce modifikovat. Pokud uděláte při zadávání chybu,

použijte kláves se šipkami vlevo a vpravo, dále klávesy Delete (Del), Backspace a Insert.

Poznámka: Pokud jste zvyklí zadávat anglické příkazy, musíte je zadat s prefixempodtržítka, například pro úsečku bude vypadat zadání následovně: _line. Obrázek 2.15 Plovoucí okno příkazové řádky

Okno příkazové řádky


30

Kapitola 2

Tip: Pro zadávání voleb příkazů využívejte pravé tlačítko myši. Po jeho stisknutí se zobrazí

místní nabídka, ve které jsou patřičné volby zadaného příkazu nabízeny.

Klávesa ENTER

Klávesa ENTER musí být vždy použita pro potvrzení zadávaných dat z klávesnice: příkazů,

voleb příkazů nebo souřadnic. Po ukončení, případně zrušení příkazu můžete znovu stisknout

ENTER, který spustí poslední použitý příkaz. Protože AutoCAD ukládá do paměti každý příkaz,

který jste zadali do příkazové řádky, můžete se pomocí šipky nahoru vrátit o několik příkazů

zpět. Po stisku klávesy ENTER spustí AutoCAD příkaz, který je zrovna zobrazený na příkazové

řádce. Klávesa ESC Klávesa ESC (ESCAPE) slouží pro zrušení příkazu. Stiskem kláves ESC můžete příkaz zrušit

kdykoliv v jeho průběhu. Transparentní příkazy Transparentní příkazy jsou spuštěny za běhu jiného příkazu. Jedná se hlavně o příkazy pro zobrazení nebo příkazy nastavení výkresu, například orto, krok nebo rastr. Změny, kteréprovedete při transparentním příkazu, nemají vliv na původně spuštěný příkaz. Jakmile provedete požadované změny, transparentní příkaz se ukončí a pokračujete dále ve spuštěném příkazu. Pokud chcete zadat transparentní příkaz do příkazové řádky při spuštěném jiném příkazu,musíte napsat před samotný příkaz apostrof ( ́). Například když chcete přiblížit část výkresu při kreslení oblouku, může výzva AutoCADu vypadat následovně: Příkaz: OBLOUK Určete počáteční bod oblouku nebo [Střed]: ,_zoom >>Určete roh okna, zadejte faktor měřítka (nX nebo nXP), nebo [Vše/Střed/Dynamický/Maximálně/Předchozí/měříTko/Okno/oBjekt] <rychlý>: _w >>Určete první roh: >>Určete protější roh: Pokračuji v příkazu OBLOUK. Příkazy, které tvoří nebo modifikují objekty, případně vyžadují regeneraci, nemohou býtpoužity jako transparentní. Seznam transparentních příkazů najdete v nabídce Nápověda. Aliasy Pro zjednodušení nabízí AutoCAD aliasy pro zadávání příkazů, tedy jejich zkratky. Pokudzvolíte zadání příkazů přes příkazovou řádku, bude pohodlnější, když se tyto zkratky naučíte. Budete pak pracovat rychleji a efektivněji, protože aliasy zkracují příkazy na jedno až třipísmena. Pokud budete chtít zadat příkaz úsečka, pak stačí napsat pouze písmeno u. Všimněte si obdoby se zadáváním voleb příkazů. Seznam aliasů naleznete v souboru acad.pgp, který zobrazíte z nabídky Nástroje  Vlastní  Editovat parametry programu (acad.pgp). Nebozadejte do příkazové řádky příkaz ai_editcustfile a na výzvu Uživatelský soubor pro úpravy: vložte acad.pgp.

Okno příkazové řádky


31

UûivatelskÈ prost ̄edÌ AutoCADu

Zadání posledních příkazů

V odstavci klávesa ENTER jste zjistili, že právě tato klávesa umožňuje zopakovat poslední

příkaz. Poslední příkaz ale můžete také najít v místní nabídce pravého tlačítka myši v okně výkresu. AutoCAD disponuje silným nástrojem v podobě funkce Poslední zadání. Tato

funkce je integrovaná opět v místní nabídce a umožňuje uživateli vybrat z několika posledně

zadávaných příkazů (až 15). Poslední zadání však můžete využít i během spuštěného příkazu,

protože tato funkce dokáže rozpoznat typ zadávaných hodnot. Pokud například budete vpříkazové řádce dotázáni na úhel otočení, Poslední zadání nabídne dříve zadávané úhly otočení,

pokud bude výzva na vzdálenost, Poslední zadání nabídne předchozí zadávané hodnoty pro

vzdálenost atd.

Poznámka: Funkce Poslední zadání implicitně nabízí 15 posledních příkazů. Tutohodnotu můžete změnit pomocí proměnné INPUTHISTORYMODE. Automatické dokončování Uživatelé, kteří jsou zvyklí pracovat s příkazovou řádkou, mohou využít funkci Automatické dokončování, která umožňuje pomocí klávesy TAB dokončit rozepsané příkazy v příkazové řádce nebo dynamické výzvě. Pokud používáte některé příkazy často, většinou je již píšete automaticky, ale při méně známých příkazech můžete udělat chybu, a to může práci výrazně zpomalit. Proto stačí zadat pouze část příkazu, například ko a pomocí klávesy TAB získáte všechny možnosti příkazů začínajících na ko: konec, kopie, kopiehist, kopievlast, kotyed, konec a další. Dynamická výzva AutoCAD také nabízí dynamické zadání příkazů. Jedná se vlastně o zobrazení příkazovéhorozhraní u kurzoru (nitkového kříže), které vám umožní lépe se soustředit na vytváření vlastního návrhu, protože nemusíte utíkat očima dolů do příkazové řádky. Dynamické zadávání je silným nástrojem, neboť vlastní práce s AutoCADem vyžaduje zvládnutí řady nástrojů na různých místech obrazovky. Navíc tento typ zadávání umožňuje zobrazovat možnosti, které nabízí téměř každý příkaz. Pokud příkaz další možnosti nabízí, zobrazí se Obrázek 2.16 Funkce Poslední zadání Obrázek 2.17 Funkce Poslední zadání„během příkazu“

Okno příkazové řádky


32

Kapitola 2

v dynamické výzvě šipka dolů . Stiskem klávesy  (šipka dolů) jednotlivé možnosti zobrazíte

a následně vyberete. Nové uživatele tak navádí přes jednotlivé kroky a těm zkušenějšímpřipomíná, jaké další možnosti jsou k dispozici pro jejich standardní příkazy.

Dynamické zadání příkazů však plně nenahrazuje příkazovou řádku! Okno příkazové řádky

můžete skrýt, a zvětšit si tak plochu pro vytváření vlastního návrhu, ale pro určité operace ho

budete muset opět zobrazit.

Praktická ukázka využití dynamického zadání je na obrázku 2.18.

Poznámka: Ve výřezech perspektivy není dynamické zadání podporováno. Pokud zadáte

v AutoCADu do políčka nepřípustnou hodnotu, pak se automaticky označí a následně ji

můžete snadno přepsat. O nastavení dynamického zadání se dozvíte více v kapitole 4 –

Základní vytváření výkresu. Stavová řádka Ve stavové řádce AutoCADu můžete sledovat hodnotu souřadnic a využívat rychlé volby pro použití pomůcek AutoCADu pro vlastní práci, například nastavení kroku, uchopení objektůnebo tloušťky čáry, možnost změny měřítka poznámek nebo uzamčení nastavení panelů nástrojů. Stavová řádka umožňuje od AutoCADu 2009 přepnutí tlačítek s ikonami na názvy, tak jaknabízely předchozí verze AutoCADů. Přepínání lze jednoduše provést pomocí místní nabídkypravého tlačítka myši. V AutoCADu 2011 byly do stavové řádky přidány nové nástroje: Odvozovat vazby – INFER , Uchopení 3D objektů – 3DUCHOP , Zobrazit/skrýt průhlednost – TPY

a Přepínání výběrů – SC . Tyto novinky AutoCADu 2011 nejsou prezentovány naobrázku 2.19.

Obrázek 2.18 Dynamické zadání

Obrázek 2.19 Vzhled stavové řádky

Stavová řádka


33

UûivatelskÈ prost ̄edÌ AutoCADu

Pomocí místní nabídky můžete také řídit viditelnost jednotlivých tlačítek a nastavit chováníRychlých vlastností. Místní nabídky jednotlivých tlačítek ve stavové řádce pak byly rozšířeny tak, aby

uživatelé mohli provádět rychlejší nastavení kreslicích pomůcek, které vidíte na obrázku 2.20.

Tlačítko stavové řádky MODEL/VÝKR bylo ze starších verzí přesunuto na pravou stranu arozděleno na jednotlivá tlačítka. Na pravé straně naleznete také další tlačítka nástrojů: tlačítko

Rychlé pohledy rozvržení, tlačítko Rychlé pohledy výkresů, tlačítka pro Zobrazovací příkazy

(AutoCAD 2010) PP a ZOOM a funkce SteeringWheels a ShowMotion. Tlačítko Měřítkopoznámek se nyní přepíná s tlačítkem Maximalizace výřezu v závislosti na tom, zda pracujete s listem

Model nebo Rozvržení. Dále je k dispozici tlačítko pro přepínání pracovních prostorů.

Tip: Cenný pracovní prostor pro své projekty získáte, když skryjete karty modelového

a výkresového prostoru. Pokud klepnete pravým tlačítkem myši na některou z karet azvolíte volbu Skrýt karty Rozvržení a Model, karty zmizí a ve stavovém řádku se objeví nová

tlačítka pro model a rozvržení. Můžete je použít k nastavení aktuálního rozvržení a kpřeínání mezi modelovým a výkresovým prostorem. Pro zobrazení karet Model a Rozvržení

klepněte na tlačítka ve stavové řádce a zvolte Zobrazit karty Rozvržení a Model. Vizuální nastavení Vizuální nastavení v AutoCADu je možné změnit v dialogu Možnosti. Mimo jiné je možné změnit barvu pozadí, vzhled písma aplikace (nikoliv textu v kreslicím okně), velikost kurzoru a další možnosti. Dialog lze vyvolat následujícími způsoby:  klepněte na pravé tlačítko myši mimo panely nástrojů a vyberte volbu Možnosti;  zvolte roletovou nabídku Nástroje a vyberte položku Možnosti; Obrázek 2.20 Místní nabídky pro KROK, POLÁR a OTRAS

Vizuální nastavení


34

Kapitola 2

 zvolte tlačítko aplikace A, následně zvolte tlačítko Možnosti;

 do příkazové řádky zadejte příkaz možnosti nebo preference a potvrďte klávesou ENTER.

Dialog Možnosti je zobrazen na obrázku 2.21.

V této části budeme pracovat pouze s kartou Zobrazení. S ostatními se seznámíme v dalšíchkaitolách. Ve spuštěném dialogu Možnosti vyberte kartu Zobrazení. V poli P



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist