načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Autenticita - Stephen Joseph

Autenticita

Elektronická kniha: Autenticita
Autor: Stephen Joseph

- Touha žít opravdově, autenticky, nám v životě ukazuje směr. Chceme žít naplno, tak aby naše slova a činy odrážely to, co si myslíme a co cítíme. Naše myšlenky a pocity jsou pak ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  269
+
-
9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » PORTÁL
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 191
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: z anglického originálu Authentic přeložila Magdalena Herelová
Skupina třídění: Vývojová psychologie. Individuální psychologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-262-1361-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Touha žít opravdově, autenticky, nám v životě ukazuje směr. Chceme žít naplno, tak aby naše slova a činy odrážely to, co si myslíme a co cítíme. Naše myšlenky a pocity jsou pak vyjádřením toho, kým skutečně jsme. Snahou žít autenticky se v životě nezbavujeme bolesti, strachu, truchlení či smutku, ale získáváme možnost nacházet smysl v tom, co děláme, co cítíme a jak se chováme. Žijeme-li autenticky, jsme schopni lépe snášet těžkosti a překážky. Autor nabízí svěží a inspirující pohled na psychologii autentického života včetně praktických rad a cvičení. Vychází z existenciální filozofie, z poznatků humanistické psychologie a vlastní zkušenosti psychoterapeuta. Uvádí příklady z vlastní terapeutické praxe a ze zkušenosti ostatních terapeutů. V návaznosti na učení Abrahama Maslowa a Carla Rogerse vede autor čtenáře ve třech krocích k autentickému žití. Prvním krokem je poznat sám sebe, druhým vlastnit sám sebe a třetím být sám sebou. Pro všechny fáze uvádí autor praktická cvičení a doporučení. Stephen Joseph je britský psycholog, původem ze Severního Irska, psychoterapeut se specializací na zvládání traumatu a pozitivní psychologii, spoluzakladatel Centra pro trauma, resilienci a růst v Nottinghamu. Je autorem mnoha publikací na téma pozitivní psychologie, traumatu, na klienta zaměřený přístup. V Portále vyšla jeho kniha Co nás nezabije.

(jak být sám sebou a proč na tom záleží)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Stephen Joseph - další tituly autora:
Co nás nezabije... -- Možnosti posttraumatického růstu Co nás nezabije...
Autenticita -- Jak být sám sebou a proč na tom záleží Autenticita
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Autenticita

Jakbýtsámsebou

apročnatomzáleží

StephenJoseph

116

Závistažárlivostpředstavujíspolečenskyzakázanépocity.

Protosejesnažímepotlačovatnebopromítatnadruhé.

Autorkajepřesvědčena,žesetímpřipravujemeoskvělou

příležitost,jakrozvíjetsvůjpotenciálauvědomitsivlastní

možnosti.Závistažárlivosttotižohrožujínašisebehodnotu

aizolujínás.Společněsnimipotlačujemevlastnítvořivost.

Utlumujemesvouenergii.Bojímesestátsamisebou.

Vesvéknizesezabývátím,jaktytopocityvznikají,popisuje

různémezilidskéinterakce(napříkladrivalitumezi

sourozenci).Hledápříčinyzávistiažárlivosti(třebave

strachuzopuštění),nabízíterapeutickémožnostiadává

podněty,jaksezávistíažárlivostízacházet.

Knihajedalšímzautorčinýchpokusůnajítskrytýsmysl

vezdánlivěryzenegativníchemocích.

S P E K T R U M 1 0 2

www.portal.cz

VerenaKastvystudovalafilozofiiapsychologii,působíjakoanalytička

vešvýcarskémSt.GallenuasoučasněpřednášínainstitutuC.G.Junga

vCurychu.Doroku1998bylapředsedkyníMezinárodníspolečnosti

proanalytickoupsychologii.Jeautorkouřadyknižníchtitulů.

Závistažárlivostpředstavujíspolečenskyzakázanépocity.

Protosejesnažímepotlačovatnebopromítatnadruhé.

Autorkajepřesvědčena,žesetímpřipravujemeoskvělou

příležitost,jakrozvíjetsvůjpotenciálauvědomitsivlastní

možnosti.Závistažárlivosttotižohrožujínašisebehodnotu

aizolujínás.Společněsnimipotlačujemevlastnítvořivost.

Utlumujemesvouenergii.Bojímesestátsamisebou.

Vesvéknizesezabývátím,jaktytopocityvznikají,popisuje

různémezilidskéinterakce(napříkladrivalitumezi

sourozenci).Hledápříčinyzávistiažárlivosti(třebave

strachuzopuštění),nabízíterapeutickémožnostiadává

podněty,jaksezávistíažárlivostízacházet.

Knihajedalšímzautorčinýchpokusůnajítskrytýsmysl

vezdánlivěryzenegativníchemocích.

S P E K T R U M 1 0 2

www.portal.cz

VerenaKastvystudovalafilozofiiapsychologii,působíjakoanalytička

vešvýcarskémSt.GallenuasoučasněpřednášínainstitutuC.G.Junga

vCurychu.Doroku1998bylapředsedkyníMezinárodníspolečnosti

proanalytickoupsychologii.Jeautorkouřadyknižníchtitulů.

VerenaKast

Závist,žárlivostajejichsmysl

Závistažárlivostpředstavujíspolečenskyzakázanépocity.

Protosejesnažímepotlačovatnebopromítatnadruhé.

Autorkajepřesvědčena,žesetímpřipravujemeoskvělou

příležitost,jakrozvíjetsvůjpotenciálauvědomitsivlastní

možnosti.Závistažárlivosttotižohrožujínašisebehodnotu

aizolujínás.Společněsnimipotlačujemevlastnítvořivost.

Utlumujemesvouenergii.Bojímesestátsamisebou.

Vesvéknizesezabývátím,jaktytopocityvznikají,popisuje

různémezilidskéinterakce(napříkladrivalitumezi

sourozenci).Hledápříčinyzávistiažárlivosti(třebave

strachuzopuštění),nabízíterapeutickémožnostiadává

podněty,jaksezávistíažárlivostízacházet.

Knihajedalšímzautorčinýchpokusůnajítskrytýsmysl

vezdánlivěryzenegativníchemocích.

S P E K T R U M 1 0 2

www.portal.cz

VerenaKastvystudovalafilozofiiapsychologii,působíjakoanalytička

vešvýcarskémSt.GallenuasoučasněpřednášínainstitutuC.G.Junga

vCurychu.Doroku1998bylapředsedkyníMezinárodníspolečnosti

proanalytickoupsychologii.Jeautorkouřadyknižníchtitulů.

Závistažárlivostpředstavujíspolečenskyzakázanépocity.

Protosejesnažímepotlačovatnebopromítatnadruhé.

Autorkajepřesvědčena,žesetímpřipravujemeoskvělou

příležitost,jakrozvíjetsvůjpotenciálauvědomitsivlastní

možnosti.Závistažárlivosttotižohrožujínašisebehodnotu

aizolujínás.Společněsnimipotlačujemevlastnítvořivost.

Utlumujemesvouenergii.Bojímesestátsamisebou.

Vesvéknizesezabývátím,jaktytopocityvznikají,popisuje

různémezilidskéinterakce(napříkladrivalitumezi

sourozenci).Hledápříčinyzávistiažárlivosti(třebave

strachuzopuštění),nabízíterapeutickémožnostiadává

podněty,jaksezávistíažárlivostízacházet.

Knihajedalšímzautorčinýchpokusůnajítskrytýsmysl

vezdánlivěryzenegativníchemocích.

S P E K T R U M 1 0 2

www.portal.cz

VerenaKastvystudovalafilozofiiapsychologii,působíjakoanalytička

vešvýcarskémSt.GallenuasoučasněpřednášínainstitutuC.G.Junga

vCurychu.Doroku1998bylapředsedkyníMezinárodníspolečnosti

proanalytickoupsychologii.Jeautorkouřadyknižníchtitulů.

VerenaKast

Závist,žárlivostajejichsmysl

Závistažárlivostpředstavujíspolečenskyzakázanépocity. Protosejesnažímepotlačovatnebopromítatnadruhé. Autorkajepřesvědčena,žesetímpřipravujemeoskvělou příležitost,jakrozvíjetsvůjpotenciálauvědomitsivlastní možnosti.Závistažárlivosttotižohrožujínašisebehodnotu aizolujínás.Společněsnimipotlačujemevlastnítvořivost. Utlumujemesvouenergii.Bojímesestátsamisebou. Vesvéknizesezabývátím,jaktytopocityvznikají,popisuje různémezilidskéinterakce(napříkladrivalitumezi sourozenci).Hledápříčinyzávistiažárlivosti(třebave strachuzopuštění),nabízíterapeutickémožnostiadává podněty,jaksezávistíažárlivostízacházet. Knihajedalšímzautorčinýchpokusůnajítskrytýsmysl vezdánlivěryzenegativníchemocích.

S P E K T R U M 1 0 2

www.portal.cz

VerenaKastvystudovalafilozofiiapsychologii,působíjakoanalytička

vešvýcarskémSt.GallenuasoučasněpřednášínainstitutuC.G.Junga

vCurychu.Doroku1998bylapředsedkyníMezinárodníspolečnosti

proanalytickoupsychologii.Jeautorkouřadyknižníchtitulů.

Závistažárlivostpředstavujíspolečenskyzakázanépocity. Protosejesnažímepotlačovatnebopromítatnadruhé. Autorkajepřesvědčena,žesetímpřipravujemeoskvělou příležitost,jakrozvíjetsvůjpotenciálauvědomitsivlastní možnosti.Závistažárlivosttotižohrožujínašisebehodnotu aizolujínás.Společněsnimipotlačujemevlastnítvořivost. Utlumujemesvouenergii.Bojímesestátsamisebou. Vesvéknizesezabývátím,jaktytopocityvznikají,popisuje různémezilidskéinterakce(napříkladrivalitumezi sourozenci).Hledápříčinyzávistiažárlivosti(třebave strachuzopuštění),nabízíterapeutickémožnostiadává podněty,jaksezávistíažárlivostízacházet. Knihajedalšímzautorčinýchpokusůnajítskrytýsmysl vezdánlivěryzenegativníchemocích.

S P E K T R U M 1 0 2

www.portal.cz

VerenaKastvystudovalafilozofiiapsychologii,působíjakoanalytička

vešvýcarskémSt.GallenuasoučasněpřednášínainstitutuC.G.Junga

vCurychu.Doroku1998bylapředsedkyníMezinárodníspolečnosti

proanalytickoupsychologii.Jeautorkouřadyknižníchtitulů.


SPEKTRUM 116

Autenticita

Jak být sám sebou

a proč na tom záleží

Stephen Joseph


Původní anglické vydání:

Authentic: How to Be Yourself and Why It Matters

© 2016 Stephen Joseph

Se souhlasem autora kniha vychází ve zkrácené verzi bez IV. části

„Authentic Living in the 21

st

Century.“

České vydání:

Translation © Magdalena Herelová, 2018

© Portál, s. r. o., Praha 2018

ISBN 978-80-262-1410-6


OBSAH 5

Obsah Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Sám sobě buď vždy věrný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Jak používat tuto knihu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

1 Vzorec autenticity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

I Jak být sám sebou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

2 Jsme zrozeni, abychom byli sami sebou . . . . . . . . . . . 37

3 Jak se odkláníme od sebe samých . . . . . . . . . . . . . . 50

4 Naučit se naslouchat svému vnitřnímu hlasu moudrosti . . 65

5 Poznejte své obrany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

II Proč je autenticita důležitá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

6 Vzkvétající život . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

7 Škála autenticity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

III Tři kroky k autenticitě: 30 praktických cvičení . . . . . . . . . 135

8 Krok 1 – Poznejte sami sebe . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

9 Krok 2 – Patřete sami sobě . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

10 Krok 3 – Buďte sami sebou . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Příloha I: Jak jste šťastní? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 Příloha II: Rady pro vyhledání pomoci . . . . . . . . . . . . . . . . 171 K dalšímu studiu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

Památce Carla R. Rogerse (1902–1987),

který nám ukázal, že právě v dobrých vztazích

jsme nejlépe schopni být sami sebou.

PODĚKOVÁNÍ 7

Poděkování

Vědců, jejichž práce mne značně ovlivnila, je celá řada, jsem ale

obzvláště vděčný za dílo Abrahama Maslowa a Carla Rogerse. Byť

je smutné, že tu již nejsou s námi, budeme si je připomínat pro je

jich významné práce a výzkum v oblasti humanistické psychologie.

Jsem rovněž zavázán odborníkům z pozdější doby, kteří po

skytli nové náhledy na výzkum, jako jsou Edward Deci, Veronika

Hutaová, Tim Kasser, Kristin Neffová, Richard Ryan a Ken Shel

don. Jim všem patří můj dík a také mnoha dalším, jejichž výzkumy

jsem zmínil v této knize a v poznámkách na jejím konci.

Děkuji rovněž původnímu týmu, který tvořili Michael Baliou

sis, Alex Linley, John Maltby a Alex Wood a který se mnou sesta

vil škálu autenticity. Jsem vděčný za jejich spolupráci. Bez jejich

zkušeností se sběrem dat a bez statistického testování by projekt

nikdy nebylo možné rozvinout tak úspěšně, jak se podařilo.

Tuto knihu jsem psal s velkým zanícením a rád bych poděko

val svému agentovi Peteru Tallackovi, který při mně stál ve fázích

prvního návrhu a pomohl mi zformovat vizi celé knihy. Děkuji

rovněž své redaktorce u Little Brown Book Anne Lawranceové za

povzbuzení, podporu a důvěru ve mě a za to, že posunula knihu

do další fáze, a děkuji také Jillian Stewartové, projektové redak

torce u Little Brown Book, která dohlížela na závěrečné produkční

fáze výroby knihy a Jan Cutlerové za její dovednou a přínosnou

redakční práci.

8 AUTENTICITA

Ze všeho nejvíce chci poděkovat všem lidem, jejichž příběhy

jsem v této knize vyprávěl, ač zůstávají anonymní. S mnohými

z nich jsem měl tu čest léta pracovat jako s klienty při poradenství

nebo koučování. A také děkuji stovkám lidí, kteří se během let stali

součástí mých výzkumných studií a účastníkům mnoha dalších

výzkumných projektů zmíněných v této knize. Jedině díky ochotě

všech těchto lidí účastnit se experimentů, průzkumů a rozhovorů

toho již tolik víme.

Mé díky patří přátelům a kolegům, kteří mě nechali, abych

s nimi sdílel své myšlenky, a komentovali první koncepty kapitol.

Zejména děkuji Sian Cliffordové za inspiraci a povzbuzení. Také

podpora mnoha dalších, jako jsou Saul Becker, Liz Blakeyová,

Laura Blackieová, David Browne, Lindsay Cooper, Mick Cooper,

Zoë Chouliaraová, Kate Hayesová, Nicki Hitchcottová, Rob Ho

oper, Chris Lewis, Lynne McCormacková, David Murphy, Steve

Regel, Christian van Nieuwerburgh a Pete Wilkins, byla velmi pří

nosná. Nakonec patří můj dík Vanesse Markeyové za mnohaletou

neutuchající podporu, lásku a přátelství.

SÁM SOBĚ BUĎ VŽDY VĚRNÝ 9

Sám sobě buď vždy věrný

Tento citát je z Shakespearova Hamleta, kdy Polonius pobízí

svého syna Laerta, aby žil plným životem bez sebeklamu.

1

Již věky

spekulují filozofové a jiní vzdělanci o tom, co znamená být sám

sebou a žít život, kdy je člověk sám sobě věrný. Je překvapivé, že

psychologové začali věnovat pozornost této moudré radě, zabývat

se jí a podrobovat ji zkoumání až v posledním desetiletí.

2

S konceptem autenticity jsem se poprvé setkal v devadesátých

letech 20. století, když jsem studoval, abych se mohl stát psycho

terapeutem, a to díky práci již zesnulého velikána Carla Rogerse.

Rogers byl jedním z nejvlivnějších psychoterapeutů a psychologů

20. století. Pro Rogerse autenticita znamenala, že člověk je auto

rem vlastního života. Toto viděl jako náročný proces stálé snahy

o rovnováhu mezi realizací vlastních potřeb a naplněním potřeb

vztahů s lidmi, s nimiž žijeme. Jako taková vyžadovala autenti

cita od každého, aby porozuměl sám sobě, aby si byl vědom svých

vnitřních emočních stavů a měl schopnost otevřeně vyjádřit tyto

stavy jiným osobám. Pro Rogerse to byla schopnost člověka žít

„kongruentním“ způsobem, která směřuje k „dobrému životu“,

čímž myslel žít cílevědoměji a smysluplněji a hledat ještě větší au

tenticitu v každém okamžiku.

Jako psychoterapeut Rogers věřil, že lidé, kteří vyhledají pomoc,

jsou nejčastěji charakterizováni nedostatkem autenticity ve svém

životě. Úzkostné pocity byly dle jeho názoru často vyjádřením

10 AUTENTICITA

skutečnosti, že člověk je vyveden z rovnováhy, a voláním o pomoc,

aby se stal autentičtějším.

3

Aby pomohl lidem žít autentičtější život, vyvinul Rogers formu

psychoterapie, která je známa jako „terapie zaměřená na klienta“.

Ta je založena na myšlence, že pokud se člověk cítí opravdu akcep

tován takový, jaký je, nemá zapotřebí nasazovat si masku. Místo

aby tak lidé předstírali sami sobě a před ostatními, že jsou něčím,

čím nejsou, začnou naslouchat svému vnitřnímu hlasu moudrosti

a začínají se autentičtěji rozhodovat o tom, jak vést svůj život. Jak

mile se stanou autentičtějšími sami před sebou a ve vztahu k ji

ným lidem, jejich život nabírá jiný směr, smysl a účel.

4

Tyto myšlenky Carla Rogerse mě zaujaly v mé další roli před

nášejícího psychologie na univerzitě, ale byl jsem překvapen, jak

málo výzkumů se jimi zabývá. Je smutné, že od jeho smrti v roce

1987 moderní generace psychologů začala zapomínat na hloubku

a jednotlivé detaily jeho idejí. Alespoň tomu tak bylo, než přišli

pozitivní psychologové a dostali studium dobrého života do módy

a začali se k těmto dřívějším idejím vracet.

Předtím se většina psychologů zajímala pouze o temnou stránku

lidských životů – depresi, úzkost a další způsoby, jimiž jsou ži

voty ničeny. Pro většinu znamenala osobní pohoda (well-being)

absenci problémů, jako je deprese, úzkosti a tak dále. Jen hrstka

z nás měla zájem jít za tento, jak jsem jej nazval, nulový bod, aby

chom porozuměli existenci stavů štěstí a spokojenosti.

5

V době, kdy se rozvíjel můj zájem o tyto rané myšlenky Carla

Rogerse, začal se mnou pracovat bystrý nový student. Alex Linley

právě získal titul v oboru psychologie. Ke mně se zapsal na dok

torandské studium.

6

Alex byl zapálený pro pozitivní psychologii,

která se v té době pouze klubala na povrch a začínala přitahovat

pozornost mezi vědci, a viděl potenciál v myšlence autenticity.

Chtěli jsme vědět, zda bychom mohli najít způsob, jak autenticitu

měřit, a zda je skutečně cestou k šťastnému a naplněnému životu.

Společně jsme vytvořili seznam otázek, o kterých jsme si mysleli,

SÁM SOBĚ BUĎ VŽDY VĚRNÝ 11

že je důležité je položit. Později jsme ve spolupráci s dalšími stu

denty a kolegy Alexem Woodem, Johnem Maltbym a Michaelem

Baliousisem pokračovali na vývoji prvního psychometrického testu

založeného na Rogersově teorii autenticity – na škále autenticity.

7

Když jsme se zajímali o to, zda jsou autentičtější lidé šťast

nější, zjistili jsme, že pokud srovnáváme s řadou dalších osobnost

ních faktorů, ukázala se autenticita jako faktor, podle něhož lze

nejsnadněji rozlišovat mezi lidmi šťastnými a nešťastnými. Nyní je

škála autenticity užívána po celém světě mnoha výzkumnými pra

covníky a psychology a pomohla otevřít cestu nové vědě o autenti

citě, která nám ukazuje, že vést autentický život je možná skutečně

nejjistější cestou k trvalému naplnění.

Důležitost autenticity jsem však začal chápat nejen ve steril

ním světě našeho laboratorního průzkumu. Přesunul jsem se

tehdy na novou pozici a začal pracovat jako jeden z ředitelů Centra

pro trauma, odolnost a osobnostní růst (The Centre for Trauma,

Resilience and Growth), kde jsme se s kolegou Stevem Regelem

zajímali o to, jak pochopit významnou transformaci lidí, kteří se

setkali s traumatem a neštěstím. Většina našich pacientů trpěla

posttraumatickým stresem, ale, a to bylo zajímavé, povšimli jsme

si také, že mnoho z nich hovořilo o tom, jak je jejich blízké setkání

se smrtí vybudilo k novým možnostem v životě a umožnilo jim

najít v sobě nové síly. Pozitivní psychologové nyní mají pro takové

změny u osob přeživších trauma termín: posttraumatický růst.

8

Jak jsem začínal více rozumět posttraumatickému růstu, bylo

mi jasné, že spojujícím prvkem pro všechny přeživší byla jejich

nová touha žít způsobem, který je odrazem jejich pravého já. Co

se zdálo být nejcharakterističtější pro posttraumatický růst, bylo

to, jak vyzýval k převyprávění životního příběhu dotyčných osob

a jeho uspořádání v souladu s jejich cíli a hodnotami, čímž se je

jich životech stal soudržnějším. Pokud jde o mě, zdálo se mi, že

v posttraumatickém růstu jde ve skutečnosti o to, že prožité těž

kosti působí jako katalyzátor pro lidskou touhu žít autentičtěji.

9

12 AUTENTICITA

Snaha o autenticitu neznamená život bez bolesti, strachu,

smutku nebo truchlení, ale dovoluje nám žít cílevědoměji a smys

luplněji zejména tehdy, jsme-li konfrontováni s utrpením. Trauma

dává lekci o tom, že život je krátký a cenný a že je tedy moudré ho

žít naplno způsobem, který zahrnuje posun priorit směrem k tomu,

na čem skutečně záleží. Pokud budeme mít štěstí, půjdeme živo

tem, aniž bychom prožili traumata, ale odvrácenou stranou života

bez protivenství je, že jím procházíme náměsíčně, aniž by přišel

varovný signál a připomněl nám, co je důležité. Zdá se tragické, že

tolik z nás musí čekat na konfrontaci s vlastní smrtelností či smr

telností někoho milovaného, než se probereme a porozumíme, že

jsme se soustředili na nesprávné věci. Až poté, ve světle tragédie

a ztráty oceňujeme, co jsme měli a začneme měnit své životy, aby

byly autentičtější.

Chtěl jsem vědět, jak nejlépe předat moudrost osob přeživších

trauma ostatním svým pacientům. Musíme čekat, aby nás zasáhla

tragédie, než pochopíme tuto cennou lekci? Nebo si můžeme jed

noduše vybrat hned, že se vydáme po cestě autenticity? Podle

mých zjištění můžeme. Pokud se tak rozhodneme, můžeme se učit

z moudrosti ostatních a dát si za úkol se vyburcovat k tomu, na

čem skutečně záleží – k autentickému životu. Výzkum, který vedla

Bronnie Wareová, australská paliativní zdravotní sestra, ukázal,

že nejčastěji lidé, kteří se blíží smrti, litovali toho, že neměli od

vahu žít život, ve kterém by byli věrni sami sobě.

10

Sám jsem toto viděl docela nedávno, poté co mému otci byla

diagnostikována rakovina. Křehký a připoutaný na lůžko pohlédl

jednoho odpoledne směrem ke mně a řekl: „Celý svůj život jsem

trávil tím, že jsem si dělal starosti s věcmi, na kterých nezáleží. Po

starej se o to, aby tě život těšil, jde to vše velmi rychle.“ O několik

dnů později se jeho stav zhoršil a zdravotníci ze záchranky ho vy

nesli ven z domu. Když ho zvedli, aby ho naposledy pronesli vcho

dovými dveřmi, vzpomínám si, jak si s jistým potěšením po vzdechl,

když poprvé po týdnech vdechoval čerstvý podzimní vzduch.

SÁM SOBĚ BUĎ VŽDY VĚRNÝ 13

Na otcově pohřbu jsem si připomněl, jak vždy říkal, že by býval

rád byl saxofonistou. Miloval jazzovou hudbu. Ale celý život dělal

práci, o které říkal, že ji nesnáší. Pohřeb nebyl náboženským obřa

dem, a tak jsem ve své smuteční řeči mohl požádat ty, co byli pří

tomni, aby si představili, jako by se někde v nějakém suterénním

jazzovém klubu chystal na scénu nový saxofonista. Je to uklidňující představa, že ti, kterým jsme blízcí, nějak pokračují způsobem, jenž jim umožňuje být sami sobě věrnější, než jak se jim to podařilo v jejich vlastním životě.

Uvědomil jsem si, že touha vést autentický život je společným

tématem lidí, kteří hledají pomoc. Setkávám se s mnoha lidmi,

kteří si přejí, aby byli udělali v životě jiná rozhodnutí, jako napří

klad žít jinde, vybrat si jinou profesionální dráhu nebo si vzít ně

koho jiného než je jejich současný partner. Pro osoby, které hledají

pomoc, často takové myšlenky vše překrývají, když přemítají, zda je pro ně na takové změny příliš pozdě. Úzkost způsobená tím, že

žijeme život, který nám není vlastní, je klíčovým bodem mnoha

problémů, s nimiž se psychoterapeuti a psychologové ve svých

pracovnách setkávají. Ale nejsou to jen ti, kteří vyhledávají pomoc,

kdo hledá autenticitu – hledáme ji my všichni.

Všichni přemýšlíme o tom, jakou podobu na sebe vzal náš život,

a můžeme se rozmýšlet jakými novými cestami se vydat. Volby,

které v životě děláme, se omezují na to, na čem nám v tom oka

mžiku záleží. A to se může změnit. Někdo, kdo svou kariéru posta

vil nade vše ostatní, si později v životě uvědomí, že postrádá silné

osobní vztahy (ať již jde o ženu či o muže). Ti, kteří dali prioritu

svému vztahu, shledají, že mají pocit, že přišli o kariéru.

Moudře si vybrat, na čem nám záleží, je zásadní pro všechny

aspekty vašeho života, ať už jde o vaši osobní pohodu, o úspěch va

šich vztahů, jak se vyvíjí vaše kariéra a jak zpětně pohlížíte na svůj

život. Jak ukážu v této knize, požadavkem pro to, abyste si moudře

vybrali, je, že se musíte znát, patřit sami sobě a být sebou samými

okamžik za okamžikem. To je recept na autentický život.


14 AUTENTICITA

Ve všech životních interakcích, ať již probíhají mezi rodiči

a dětmi, učiteli a studenty, zaměstnavateli a zaměstnanci, ko

legy v práci, přáteli nebo sexuálními partnery, je nejdůležitějším

aspektem autenticita a schopnost jasně komunikovat o tom, co je

pro nás důležité. To, co chci říci k autenticitě, plyne z moudrosti

starověkého řeckého filozofa Aristotela, myšlenek humanistických

psychologů poloviny 20. století, jako byli Carl Rogers a Abraham

Maslow a vědecké práce moderních pozitivních psychologů.

Konkrétně, dobrý lidský život vyžaduje, abychom naplnili náš

vrozený potenciál. Každý z nás má svou jedinečnou směs silných

povahových stránek, schopností a nadání. Jako rostlina, která

dostává právě tu správnou dávku vody a slunečního svitu, i my

budeme vzkvétat, jsou-li naše základní potřeby řádně zajištěny.

Tím nechci říci, že pro každého z nás je zde předurčen plán, ale že

pokud jsou naše základní potřeby naplněny, budeme mít volnost

růst a rozvíjet se tak, abychom se stali tou nejlepší podobou sebe

samých, jakou jen můžeme být.

Čím více jsme schopni být sami sebou, tím budeme šťastnější.

A čím jsme šťastnější, tím více přispíváme k zlepšování těch, kteří

nás obklopují. Když se ovšem náš potenciál nenaplňuje, stáváme

se stále nešťastnějšími, narušenějšími a hůře fungujeme a větší

měrou přispíváme k destruktivním silám světa. Ne všechny psy

chologické problémy mohou být spojovány s nedostatkem auten

ticity v našich životech, ale mnohé a snad většina z nich ano.

Jednou z otázek, které mi lidé kladou, když se setkáme poprvé

a oni se dozvědí, že pracuji jako psychoterapeut a psycholog, je, jak

se vyrovnávám s tím, že naslouchám příběhům neštěstí jiných lidí.

Někdy je to náročné, ale, a to je častější, taková práce posiluje mou

vlastní vitalitu a odhodlání žít svůj vlastní život autenticky a smy

sluplně.

11

Od svých klientů jsem se naučil, že je možné v daném

momentě změnit směr vlastního života, pokud se tak rozhodneme.

Mě v životě inspirují moji klienti a můj výzkum k tomu, abych

hledal autentičtější život. Doufám, že tato kniha bude inspirovat vás.


JAK POUŽÍVAT TUTO KNIHU 15

Jak používat tuto knihu

Poslední dobou se autenticita stává populárním tématem mezi po

zitivními psychology, kteří si uvědomili, že to není jakási snadná

cesta, ale základní kámen dobrého života. Uvedu zde studium

autenticity do kontextu nedávného vědeckého vývoje v pozitivní

psychologii.

Přitom se podíváme na obranné mechanismy a distorze, které

používáme, abychom podpořili své neautentické životy a vyhnuli

se konfrontaci s pravdou o sobě samých. Jestliže je těžké určit, co

je autenticita, je snazší pochopit, co autenticita není. Jsme-li v de

fenzivě, pak to samozřejmě znamená, že nejsme autentičtí. Tím, že

začneme chápat své obranné vzorce, se můžeme naučit být autory

svých životů.

Četba této knihy by vás mohla podnítit k tomu, že budete chtít

být ve svém životě autentičtější. Pokud ano, naleznete zde cvičení,

která si můžete vyzkoušet. Cvičení jsou zpracována tak, aby podně

covala vaše úvahy o vlastní osobě a aby vám nabídla vodítka, která

by vám mohla pomoci. Také jsem zahrnul výňatky z různých přípa

dových studií. Ty jsou založeny na skutečných osobách, ale podrob

nosti jsou dostatečně pozměněny, aby tyto osoby zůstaly v anony

mitě. V některých případech jsou také sloučeny příběhy více osob.

Pohlížejte na to jako na začátek nového dobrodružství, cviče

ními se zabývejte vážně a nad kladenými otázkami se dlouze a hlu

boce zamýšlejte.


16 AUTENTICITA

Při některých cvičeních a pro zapisování vlastních poznámek

pro vás může být užitečné mít při ruce zápisník. Často vnímám

jako prospěšné si odpovědi zapsat, protože když píšeme, zůstá

váme soustředěni na to, co děláme. Když sedíme a přemýšlíme

nad něčím, naše myšlenky putují a nám se ztrácí jejich sled. Pokud

si je zapisujeme, zůstáváme zaměřeni kýženým směrem a ještě tak

máme k dispozici záznam myšlenek, které bychom jinak mohli

zapomenout. Zaznamenávání jakýchkoli myšlenek a pocitů, které

přicházejí, může být také účinným prostředkem, který vám po

může povšimnout si konsistentních témat a myšlenek. Kniha, jako

je tato, může poskytnout jen omezenou službu, ale pokud poslouží

k nastartování pozitivních změn ve vašem životě, pak budu spoko

jen, že splnila svůj účel.


VZOREC AUTENTICITY 17

1

Vzorec autenticity

Častým podnětem, který vyvolává reflexe o naší životní cestě, jsou

významná životní jubilea. Typicky je tomu tak, když se blížíme mil

níkům jako je 30, 40, 50 nebo 60 let, kdy pohlížíme zpět na před

chozí desetiletí a divíme se, jak jsme se dostali tam, kde jsme, ač je to

možná na hony vzdáleno snům našeho mladšího já. Mohli bychom

fantazírovat o změně kariéry, opuštění svého partnera, cestování

po světě nebo o čemkoli, abychom našli nový život, který nás více

naplňuje, ale jen málokdo skutečně v souladu s těmito sny jedná.

Je pravděpodobnější, že sedíte v práci u svého stolu, když se

vám přes rameno nakloní šéf a požádá vás, abyste připravili ně

jaká čísla na zítřejší schůzku. Ztratíte naději. Již jste šéfovi řekli,

že čísla ještě hotová nejsou, ale on působí napjatě a vy z předchozí

zkušenosti víte, že to není chvíle, kdy se s ním přít. Když si jed

nou něco vezme do hlavy, nemá smysl se hádat – víte, že teď mu

síte zrušit své plány na dnešní večer a připravit údaje, jak nejlépe

umíte. Když cestou domů sedíte ve vlaku, ptáte se sami sebe, co

se stalo s vaším životem a nadějemi, které jste kdysi měli. Co se

stalo s těmi sny, že se stanete architektem, umělcem, módním ná

vrhářem, napíšete román, pojedete Tour de France, budete hrát

na flétnu nebo cokoli by to mohlo být.

Jak tak sedíte ve vlaku, v tom momentě víte, že máte možnost

volby: pokračovat ve svém životě tak, jak je, anebo provést změnu.

Ale jak by ta změna vypadala? Také, jako ve výše zmíněném příběhu,


18 AUTENTICITA

sníte o tom, že zmizíte do nového života? Ozývá se váš smysl pro re

alitu, když si tak pro sebe přemýšlíte? Jak bych to mohl/a dokázat?

Vydělal/a bych dost peněz, abych měl/a z čeho žít? Co budoucnost

mých dětí? Ta výzva k životnímu zvratu je jednoduše příliš velká.

Možná si vezmete časopis a ztratíte se v příbězích nejnovějších skan

dálů celebrit nebo na sportovních stránkách novin nebo si nalijete

sklenku vína a uvelebíte se, abyste sledovali oblíbený televizní seriál.

Někdy ovšem, jen někdy si člověk nevezme časopis, nezapne te

levizi ani si nenalije víno. Někde něco docvakne. Rozhodnutí, dě

lat věci jinak, je učiněno. Zatím možná nevíte, jaké změny chcete

udělat, víte jen, že nechcete pokračovat úplně stejně jako dosud.

Co slýchám od lidí jako psycholog nejčastěji, je jejich touha být

nějakým způsobem věrnější sami sobě.

Dospěl jsem k tomuto poznání: lidé se zaseknou, protože si my

slí, že aby byli věrni sami sobě, musejí vědět ihned, jaké jsou jejich

dlouhodobé cíle, a jasně vidět kroky, které potřebují podniknout,

aby těchto cílů dosáhli. A tak, pokud nevědí, co přesně znamená

být dlouhodobě věrnější sami sobě, neudělají nic. Zjistil jsem však,

že abyste začali vést život, v němž jste věrni sami sobě, není třeba

vědět, jaké jsou vaše dlouhodobé cíle. Věrnost sám sobě spočívá

v tom, co děláme, co si myslíme a cítíme právě teď v této chvíli.

Pak, jak se váš život odvíjí den po dni, začínáte jasněji vidět, jak se

před vámi otvírá cesta vpřed.

Když se ubíráte cestami, které jsou pro vás ty pravé, můžete žít

naplňující, uspokojující a příjemný život.

Boj o nalezení vlastní opravdové cesty

Jako poradce a kouč jsem pracoval s lidmi různého věku, kteří měli

různé zkušenosti, ale pod povrchem jejich rozličných problémů

mají jejich příběhy často společnou nit, a tou je úsilí o nalezení své

vlastní autentické cesty životem.


VZOREC AUTENTICITY 19

PŘPPADOVÁSTUADEP Sára

Sáře je kolem čtyřicítky a má již za sebou velmi úspěšnou kariéru. Pracuje v manage­

mentu velké národní společnosti. Celkově se nedá říci, že by neměla svou práci

ráda, ale také má pocit, že nenaplňuje svůj potenciál. Ráno necítí žádné nadšení

pro nadcházející den. Touží po kariéře, kde by se musela učit a rozvíjet se novými

způsoby a více by využívala svých zkušeností a toho, v čem je dobrá. Se svými ko­

legy vychází dobře, ale žádného z nich nemá ve zvláštní oblibě a nepočítá je mezi

své přátele. Její tužbou je být mezi lidmi, kterých si cení a kteří ji inspirují k novým

metám. Přeje si být kreativnější a nezávislejší, přeje si, aby pro lidi v jejich životech

něco znamenala a aby sama cítila, že více žije.

Také ve své kariéře má pocit, že uvízla na mrtvém bodě, a hledá nový směr. V osob­

ním životě se nedávno rozhodla se rozvést s manželem.

Na našem prvním sezení mi řekla o tom dni před 20 lety, kdy ji její tehdejší přítel

požádal o ruku. „Vezmeš si mě?“ zeptal se. Bez rozmyšlení okamžitě odpověděla:

„Ne“. Poté, když viděla ten zhrzený výraz na jeho tváři, dodala: „Samozřejmě, že ano.“

Instinktivně nabídku odmítla, ale přemohla ji její potřeba potěšit, a tak souhlasila.

A to určilo směr jejího života na dalších 20 let. Když mi vyprávěla tento příběh, z očí

se jí začaly řinout slzy. Seděli jsme v tichosti několik minut, snažili se pochopit ne­

změrnost důsledků tohoto jediného momentu před 20 lety, a jak ji dostal na cestu,

která ji přivedla až k tomuto bodu v jejím životě.

Při dalším sezení mi Sára vysvětlovala, že není šťastná a že hledá větší pocit napl­

nění a potěšení ze života. Probírala se mnou své možnosti, a jaká jsou jejich pro

a proti. Zdálo se zřejmé, že ví, co nechce, ale byla si méně jistá tím, co skutečně

chce. Téměř po hodině se mě zeptala: „Co mám dělat?“

„Nevím, co byste měla dělat. Je to velké rozhodnutí, ale nakonec to budete vy, kdo

ho musí udělat,“ odpověděl jsem. Sára se na mne podívala a bylo mi jasné, že

začíná pociťovat frustraci. Po několika sezeních jsme se opět věnovali stejnému

tématu. Z předchozích rozhovorů jsem věděl, že Sára od koučování nerealisticky

očekává, že když bude odcházet, budou všechny její problémy vyřešeny a v ruce

bude mít perfektní plán pro svou budoucnost.

„Než si člověk zpracuje tyto věci, nějaký čas to trvá,“ řekl jsem. Sára se na mne podívala

a já jsem si pomyslel, že si pravděpodobně klade otázku, za co mě platí. „Není žádná

cílová páska, za kterou si můžete sednout a říct, ‚Jsem šťastná a tak to teď už bude


20 AUTENTICITA

navždy‘,“ řekl jsem a začínal jsem se ptát sám sebe, za co mě platí. Ale tehdy jsem po­

chopil, že pro ni nastal ten moment, kdy se rozsvítilo světlo, oči jí zazářily a zpříma se

na mě podívala. To mě povzbudilo, vzpomněl jsem si na první sezení a řekl jsem: „Je

to, jako když jste souhlasila, že se vdáte; v ten moment jste udala směr svému životu,

který však vycházel z vaší potřeby potěšit vašeho přítele a ne z vašeho nitra, z vašeho

vnitřního vědomí, co je pro vás dobré. Každý den je plný takových okamžiků, které

od nás vyžadují, abychom se nějak rozhodli. Nemusela jste přesně vědět, co v ten

moment chcete, ale věděla jste, že nechcete říct ano. Chtěla jste říct ne. Pokud jsme

v každičkém okamžiku věrni sami sobě, jak jen můžeme, a věříme svému vnitřnímu

hlasu moudrosti, tím více se nový směr našeho života bude stávat jasnějším. Je to

trochu jako být na lodi a jemně otáčet kormidlem tak, abychom nakonec dopluli do

nového cíle na míle daleko od kurzu, který jsme původně nabrali.“

Sára ten den odcházela ze sezení ne s plánem, jak bude vypadat zbytek jejího ži­

vota, ale s malými cíli na několik příštích dnů. Tím hlavním bylo být věrnější sama

sobě při nadcházejícím setkání s potenciálním kolegou. Tento kolega byl někdo,

s kým Sára nepracovala ráda, ale požádal ji, aby se stala součástí nového projektu.

Její počáteční přirozená reakce byla odmítnout, ale souhlasila, protože, tak jak to

udělala před 20 lety se svým tehdy ještě přítelem, chtěla vyhovět. S poznáním, že

je to v těchto jednotlivých drobných okamžicích, kdy se formují naše životy, však

věděla, že musí jít zpět za svým kolegou a tentokrát na jeho žádost odpovědět ne.

Stále ještě si nebyla jistá, kudy chce, aby se její život ubíral, ale začínala pevněji

držet kormidlo svého života, aby zajistila, že se tentokrát nevydá špatným směrem.

Malé součásti života jsou tak důležité

V autenticitě jde o to, že je člověk věrný sám sobě v každém oka

mžiku. Příběh Sáry tak dobře ilustruje, jak jsou to právě ta malá

rozhodnutí každodenního života, která určují hlavní směr, kterým

se ubíráme. Když si čtete příběh Sáry o tom, jak šla proti svým in

stinktivním pocitům a souhlasila, že se vdá, možná si vzpomenete

na podobný okamžik ze svého života, kdy jste možná sami šli proti

svému instinktu a na který se nyní díváte jako na přelomový.


VZOREC AUTENTICITY 21

Když se zamýšlíme nad svou minulostí, vidíme, že směry, kte

rými jsme zamířili, mohou být často vysledovány do jednoho krát

kého okamžiku. Naše životy často vezmou obrat na základě toho,

co se v daném momentě zdá být velmi triviální okolností: náhodné

setkání a jediná věta, která byla, nebo nebyla vyřčena. Jak člověk

stárne a stává se moudřejším, může vidět, že je život řízen tímto

způsobem a že ony velké věci v životě jako, koho si vezmeme, jakou

kariéru nastoupíme, kde žijeme a tak dále, často vzejdou z takových

neočekávaných každodenních a v tom čase zdánlivě triviálních se

tkání. Abychom byli schopni proplouvat životem úspěšně, abychom

pro sebe dělali v každém daném okamžiku ta správná rozhodnutí, je

třeba být autentický – je třeba mít schopnost čelit externím vlivům,

které nás táhnou proti podstatě našich instinktů. Autenticita je já

drem našeho rozhodování a v každém jednotlivém krátkém oka

mžiku v životě všechno mění. Stále jsme v procesu sebevytváření.

Ohlédneme-li se zpět, je možné vidět, které okamžiky v našich

životech byly ty přelomové. Ale neměli bychom se ohlížet, aby

chom litovali; spíše jde o to, abychom se učili žít autenticky v kaž

dém okamžiku.

Psychologické napětí neautenticity

Od chvíle, kdy se ráno vzbudíme do chvíle, kdy jdeme spát, pro

žije většina z nás za celý svůj den alespoň některé momenty, kdy

můžeme být opravdu sami sebou, ale velká část dne je jen jako

divadelní představení. Z dobrých důvodů neříkáme či nedáváme

najevo, co si skutečně myslíme nebo co cítíme.

Nasazujeme si masku, že je všechno v pořádku. Cítíme se pod

tlakem, ať již jde o pozdrav na ulici, v kanceláři nebo na sociálních

sítích, abychom se ostatním prezentovali pozitivně jako lidé, kteří

vedou šťastný život.

„Jak se daří?“


22 AUTENTICITA

„Dobře,“ odpovídáme automaticky, ať už se v našem životě děje

cokoli.

Jako další příklad si vezměme místo, kde trávíme většinu

svého času: práci. Mnoho pracovišť překypuje odporem, hořkostí

a konflikty, které jsou jen málokdy vyjádřeny. Všichni víme, že je

někdy lepší držet jazyk za zuby. Můžeme mít strach, že přijdeme

o práci, že o nás budou kolovat drby nebo že ztratíme přátele; ať

už je důvod jakýkoli, pro mnohé z nás platí, že po většinu času

svého bdělého stavu se kolem ostatních pohybujeme po tenkém

ledu, držíme jazyk za zuby nebo se usmíváme, zatímco se cítíme

podráždění či rozzlobení.

Ti z nás, kteří pracujeme s ostatními, zejména jednáme-li den

za dnem tváří v tvář s klienty, víme až příliš dobře, jaký tlak před

stavuje nutnost stále si zachovávat přívětivý úsměv. Jedna ne

dávná zpráva popisuje, jak v jedné společnosti v Japonsku dovolili

zaměstnancům si na jeden den do práce nasadit anonymní masky

bez výrazu, aby se snížil tlak, který je na ně vyvíjen, a aby jim to

pomohlo si odpočinout po roce stráveném usmíváním se na zákaz

níky.

12

Jednoduše řečeno, žít neautentický život může být vyčerpá

vající. Podívejme se na typický případ.

PŘPPADOVÁSTUADEP Pam

Pam nemohla spát. Měla vztek na svého šéfa Dennise. Lhal jí o jednom z projektů

a dostal jí do situace, ve které na ni měla padnout vina za něco, co nebyla její chyba.

Pokud nezvládne změnit vývoj projektu do schůze, která měla proběhnout další

den, bude její pozice v zaměstnání ohrožena. Do té doby Pam považovala Dennise

za dobrého přítele, to už ale neplatí. Do práce dorazila brzy. Viděla ho přicházet

proti ní po chodbě. Když se míjeli, usmáli se na sebe a řekli si „dobré ráno“, jako by

se nic nestalo. Až poté si pomyslela, jak se Dennis umí přetvařovat, a jak dlouho jí

trvalo, než si to uvědomila. Byla to pro ni lekce, ale prozatím byla natolik moudrá,

že si nechala své úvahy pro sebe. Jsou momenty a místa, kdy je vhodné si nechat

své úvahy pro sebe. Pam věděla přesně, co dělá a proč. Ať byla jakkoli frustrovaná,

věděla, že by jí nebylo ku prospěchu, kdyby toho dne dané osobě vyjádřila svůj


VZOREC AUTENTICITY 23

hněv, a že pokud by tak učinila, mohla by dokonce ohrozit svou kariéru. Rozhodla

se, že si ponechá své myšlenky pro sebe a pokusí se zamaskovat svůj vnitřní hněv

vnějším úsměvem.

Žít neautenticky – život s maskou

Můj oblíbený citát, který se často připisuje Dr. Seussovi, zní: „Buď

tím, kým jsi a říkej, co cítíš, protože na těch, kterým to vadí, ne

záleží, a těm, na kterých záleží, to nevadí.“

13

Jako zobecnění nám

to poslouží, ale jsou zde výjimky, protože někdy záleží i na těch,

kterým to vadí, a to ve smyslu jejich skutečné moci nad vámi, kte

rou mohou zlovolně použít. Je pak užitečnou sociální dovedností,

jsme-li schopni své autentické pocity maskovat. Jsou okamžiky,

kdy je nejmoudřejší právě to udělat. Je na každém z nás, abychom

posoudili, kdy a kde tomu tak je.

Žijeme-li ovšem neautenticky, a to, co říkáme a děláme, není

v souladu s tím, co si myslíme a cítíme, vytváří se vnitřní psycholo

gické napětí, které může být vyčerpávající.

14

Žijeme-li neautenticky

každý den, pravděpodobně to na nás bude mít emocionální dopad.

Když se pokoušíme žít život tak, že se naše představa sebe sama

odchyluje od naší reálné situace, může to vést k nízké hladině

osobní pohody nebo až depresi a úzkostem (viz Příloha I pro tes

tování vaší osobní pohody).

Abychom se zbavili úzkosti, je dobré nastolit harmonii mezi tím,

co se odehrává uvnitř, a tím, co vyjadřujeme. V ideálním životě by

bylo to, co říkáme a děláme, konsistentní s tím, co si myslíme a cí

tíme. Pam by chtěla být opravdovější ve svém vyjádření a doufá, že

se její vztahy v práci změní tak, aby to bylo možné. Ale je zde také

nebezpečí, že pokud si nadále na veřejnosti bude nasazovat masku,

sama se nakonec uvnitř změní tak, že se, jak popsal sociální psy

cholog Erving Goffman, její maska stane její tváří.

15

Pam může shledat, že je zde psychologická daň, kterou zaplatí,

pokud nenajde cestu, jak ukončit toto napětí, ale prozatím pro


24 AUTENTICITA

sebe udělala tu nejlepší volbu, kterou mohla, to jest usmívat se

skrze zaťaté zuby při plném vědomí toho, co činí.

Možná máte stejně jako Pam pocit, že nosíte masku, abyste

skryli své skutečné emoce. Mnoho lidí se takto cítí, ale bojí se

masku odložit.

Buďte si vědomi celého svého těla

Vědomí, že něco není v pořádku, je jedna věc, ale dosažení změn

v našem životě může být obtížné. Vyžaduje to odvahu postavit se

tváří v tvář sobě samým, pokoru přijmout to, co se o sobě dozvíme,

a disciplínu, abychom přikročili k činům. Může se zdát bezpeč

nější nechat se dále unášet životem a zůstat u toho, jak věci jsou.

Mnozí z nás žijí své životy v očekávání toho, že se stane něco, co

naši situaci změní. Pokračujeme v neautentickém životě. Postupně

otupíme vůči sklíčenosti a fyzickému napětí, které nás tíží.

Jen když toto čtete, možná pociťujete napětí za krkem, v rame

nou nebo na čele, jednoduše proto, že jsem k tomu přivedl vaši

pozornost. Chvíli sledujte, jaké je vaše napětí v čelisti. Uvolněte

částečně toto napětí zívnutím. Nyní si protáhněte ramena dozadu,

na vteřinu vydržte a pak se uvolněte. Zatněte a uvolněte prsty na

nohou a udělejte to ještě jednou. Cítíte se o trochu lépe?

Autenticita vyžaduje, abychom si byli vědomi toho, co se děje

s naším tělem; že jsme nejen pozorní ke svým pocitům a vědomi si

svého smýšlení, ale všeho, co se v nás děje. Místo toho mnozí z nás

zažívají sebe samé jako mysl, která sedí na vršku našeho těla, jako

kdybychom jeli na koni.

Většinu času si nejsme vědomi svého těla, ale každou chvíli

ho musíme nakrmit a umýt, někdy ho také vybičovat k výkonu.

16

Ale nejsme myslí, která je zbavena těla, jsme svým tělem. Potře

bujeme být schopni naslouchat sami sobě, abychom si byli plně

vědomi toho, co se v nás děje – veškeré své pocity, myšlenky a tě

lesné vjemy.


VZOREC AUTENTICITY 25

Naslouchejte svému vnitřnímu hlasu

Jedním z nejvlivnějších podnikatelů posledních desetiletí byl

Steve Jobs, který zemřel v říjnu 2011. V projevu k absolventům

Stanfordovy univerzity řekl:

Váš čas je omezený, tak ho nepromarněte tím, že budete žít život

někoho jiného. Nenechte se uvěznit dogmaty – to znamená žít

podle výsledků myšlení jiných lidí. Nedovolte, aby názory jiných,

přehlušily váš vlastní vnitřní hlas. A to nejdůležitější: mějte od

vahu jít za svým srdcem a svou intuicí. Už totiž nějak vědí, čím se

skutečně chcete stát. Vše ostatní je vedlejší.

17

Tento citát od Steva Jobse velmi dobře shrnuje, co míním pojmem

autenticita.

Vnitřním hlasem nemyslím ten neutuchající cvrkot myšlenek,

sebekritiky a přemítání, s kterým mnozí z nás žijeme, zejména

v nočních hodinách ještě nad ránem, kdy si nepřestáváme dělat sta

rosti se schůzkou domluvenou na příští den, s tím, co bylo řečeno

v den předchozí, s účty, které je třeba zaplatit, se sporem s přáteli

nebo příbuznými nebo s čímkoli dalším, co nám v noci nedá spát.

Musíme se naučit, jak zablokovat všechen tento myšlenkový

šum a zátěž, abychom slyšeli svůj vnitřní hlas moudrosti. Nejprve

bude možná náš vnitřní hlas pouze slabým šepotem, kdy začínáme

chápat, že za těmi vnitřními šotky se skrývá další hlas, který náleží

nám. Když pozorně nasloucháme, můžeme tomuto hlasu začít dů

věřovat, že bude naším spolehlivým kompasem.

Zdá se mi, že důležitost toho, nakolik jsme věrni sami sobě, je

lekcí, kterou si dříve či později projde většina z nás. Samozřejmě

bych si přál, abych se ve vlastním životě dříve naučil být si lépe vě

dom svého vnitřního hlasu moudrosti. A stále se učím k němu být

den za dnem pozornější. Autenticita není konečným bodem v tom

smyslu, že když jí člověk dosáhne, může si sednout se založenýma


26 AUTENTICITA

rukama a odpočívat. Je to spíš postupující proces, při kterém mu

síme neustále věnovat pozornost svému vnitřnímu světu a tomu,

jak prožíváme sebe sama okamžik za okamžikem.

Ke krokům, které můžeme podniknout, abychom rozvíjeli své

schopnosti si naslouchat, se vrátíme v knize později, ale pro tuto

chvíli bych chtěl říct, že slova Stevea Jobse jsou pravděpodobně

nejlepší radou, jak žít svůj život, kterou může mít na zřeteli každý.

Steve Jobs to možná nevěděl, ale v jeho slovech jakoby se ozývaly

nejlepší myšlenky dnešních pozitivních psychologů na témata, jak

žít dobrý život a co znamená být autentický.

Na následujících stránkách vás seznámím se vzorcem autenti

city, ale nejdříve se budeme zabývat třemi věcmi, které dělají au

tentičtí lidé.

Tři věci, které dělají autentičtí lidé

Shrňme si do tří bodů, co dělají autentičtí lidé dobře: znají sebe

sama, patří sami sobě a jsou připraveni být sami sebou.

Znát sebe sama

Autentičtí lidé vědí, co mají a co nemají rádi, v čem jsou dobří

a v čem méně dobří, co jsou připraveni udělat, a co ne. Jsou

schopni být přítomni v daném okamžiku s vědomím toho, jaké

emoce prožívají, a toho, co se odehrává kolem nich, a jsou schopni

to, co se děje, chápat tak, jak to je. Jsou schopni si všímat bez při

dělování nálepek nebo hodnocení.

Abychom byli autentičtí, musíme být schopni se postavit tváří

v tvář pravdě o sobě samých, jakkoli nám může připadat nepří

jemná. Autentičtí lidé jsou sami k sobě upřímní. Přijímají výzvy

a zpochybňují se, hledají způsoby, kterými klamou sebe samé,

a pokoušejí se nahlížet na věci z různých úhlů. Vědí, co si myslí,


VZOREC AUTENTICITY 27

ale jsou ochotni změnit svůj pohled na věc, pokud se objeví nové

informace. Jako taková vyžaduje autenticita otevřenost a schop

nost realisticky vidět smysl toho, co se nám stalo.

Autentičtí lidé se znají. Jsou schopni naslouchat svému vnitř

nímu hlasu – své intuici –, rozumějí složitosti svých pocitů a slyší

svou vnitřní moudrost. Naproti tomu lidé, kteří se sami sobě od

cizili, nejsou schopni následovat svou intuici, jsou zmateni svými

emocemi, dělají špatná rozhodnutí pro sebe samé a namísto toho

činí to, o čem si myslí, že se bude líbit ostatním.

Pokud neznáme dobře sebe samé, nelze věřit tomu, že se dobře

rozhodneme ve svém nejlepším zájmu a ani v zájmu někoho jiného,

když na to přijde. To se vztahuje na velká životní rozhodnutí. Po

myslete na porotce, kteří rozhodují o verdiktu nad životy jiných lidí,

nebo politiky, kteří rozhodují, zda jít do války; taková rozhodnutí

vyžadují čistou a jasnou mysl a chování, které přichází s autenticitou.

Sára, s kterou jsme se setkali dříve, se zná velmi dobře. I před

dvaceti lety byla vyladěna na svou vlnu natolik, že rozpoznala svou

intuici, která jí říkala, aby svého přítele odmítla, když ji požádal

o ruku. A přesto ustoupila. Pod tlakem má tendenci směřovat

k tomu, co po ní chtějí ostatní. Možná se již zná, ale to, co dobře

neumí a teprve nyní se to učí, je učinit rozhodnutí a pak se ho držet.

Patřit sám sobě

Autentická osoba se nenechá zaslepit pravdou ostatních a nenechá

se jimi dotlačit k tomu, aby zaujala pozici, s kterou nesouhlasí. So

lomon Asch byl jedním z největších psychologů minulého století.

Ve své autobiografii vzpomíná na jednu událost ze svého dětství

z večera jeho prvního svátku pesach. Viděl, jak babička staví na

stůl sklenici vína.

Zeptal jsem se svého strýce, který seděl vedle mě, proč otvíráme

dveře. Odpověděl mi: „Prorok Eliáš v tento večer navštěvuje


28 AUTENTICITA

každou židovskou domácnost a upije lok vína z poháru, který je pro

něj připraven.“ Byl jsem touto novinou udiven a opakoval jsem:

„Opravdu přijde? Opravdu se napije?“ Strýc řekl: „Budeš-li se dívat

pozorně, když se dveře otevřou, uvidíš – sleduj pohár – uvidíš, že

hladina vína trochu poklesne.“ A to se stalo. Upřeně jsem pozoro

val pohár vína. Byl jsem odhodlaný, že zpozoruji, pokud by nastala

změna. A zdálo se mi ... že se skutečně něco odehrává na okraji

poháru a víno malinko kleslo.

18

O mnoho let později, kdy již byl Asch profesorem Harvardské

univerzity, připravila vzpomínka na tuto událost půdu pro je

den z nejvýznamnějších experimentů sociální psychologie. Bez

prostředně po holocaustu, kdy se psychologové tázali, jak jen je

možné, že tolik lidí podlehlo Hitlerově vůli, přišel Asch s reflexemi

o síle sociálního vlivu. Pustil se tedy do odhalování jeho dopadů.

Představte si, že jste souhlasili, že se zúčastníte Aschova experi

mentu. Přicházíte včas ve smluveném čase. Vstoupíte do místnosti

a požádají vás, abyste se usadili ke stolu, kde již sedí pět dalších osob.

Vedoucí experimentu vám vysvětlí, že se účastníte studie zrakového

vnímání. Ukáže vám tři čáry různé délky a požádá vás, abyste říkali,

zda je každá z těchto čar delší, kratší či stejné délky než další čára,

kterou vám ukáže. Kolem stolu jeden po druhém zodpovědí všichni

správně dotaz na první čáru. Pro druhou čáru se též zdá všechno

jasné. Ale pro třetí čáru první odpovídající osoba přichází s odpo

vědí, která se zdá nesprávná. Myslíte si, že ta osoba musela udě

lat chybu. Ale další osoba odpovídá rovněž nesprávně a stejně tak

osoba třetí. Vy se pochopitelně pozorně díváte na čáry a rádi byste

věděli, co se děje. Pak čtvrtý i pátý člověk souhlasí s předchozími.

Nyní je řada na vás, abyste odpověděli. Ještě pozorněji se podíváte

na čáry. Jste si jisti, že máte pravdu? Věříte svým očím?

Vy to sice nevíte, ale toto není experiment zrakového vnímání.

Všechny další osoby v místnosti jsou součástí experimentální si

tuace, která má otestovat, zda se přikloníte k moudrosti skupiny


VZOREC AUTENTICITY 29

(zda budete konformní). Stojí za povšimnutí, že 76 % účastníků

alespoň jednou konformní bylo.

19

Stejně jako tomu bylo u mla

dého Solomona Asche, jejich odpovědi se příčily tomu, co viděli na

vlastní oči. Možná, že skutečně začali pochybovat o vlastních smy

slech anebo, což je pravděpodobnější, připojili se ke skupině jen

proto, aby byli ve shodě. V tolika situacích v denním životě jsme,

stejně jako účastníci Aschova experimentu, konfrontováni s vol

bou, zda máme vyslovit vlastní názor, anebo se připojit k ostatním.

Následné studie opětovně potvrdily, jak snadno mnozí z nás pod

lehnou síle sociálního vlivu.

Co se často přehlíží, je ovšem fakt, že 24 % účastníků Aschova

experimentu se nepřidalo k názoru skupiny ani jednou. Stojí za

povšimnutí, že tento fakt je v učebnicích zřídka zmiňován. Asch

přitom sám poznamenává, že ti, kteří se nepřiklonili, věřili svému

mínění a nezdálo se, že by byli ovlivněni tím, co si myslí většina.

Drželi se toho, co sami viděli.

Autentičtí lidé na sebe berou zodpovědnost za volby, které v ži

votě učiní. Vědí, že jsou autory svých životů. Nedrží si odstup od

svých chyb tím, že by obviňovali ostatní. Ale ani neobviňují sami

sebe. Vzít na sebe zodpovědnost neznamená se obviňovat a ne

ustále přemítat o tom, jak jste mohli být tak bláhoví, neobratní,

hloupí nebo cokoli jiného si o sobě myslíte. Znamená to poučit se

z toho, co se stalo, a dívat se do budoucna s jasnějšími cíli a větší

moudrostí, při rozhodování o tom, kam se posunout dál. Auten

tičtí lidé znají meze své odpovědnosti a meze odpovědnosti dru

hých. Patří sami sobě a očekávají od ostatních, že na sebe vezmou

vlastní zodpovědnost.

Když se setkáme s lidmi, kteří mají problém, často se snažíme

jim přispěchat na pomoc s řešením. Nabízíme jim řeše



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist