načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Asertivitou proti stresu -- 2., přepracované a doplněné vydání - Ján Praško; Hana Prašková

Asertivitou proti stresu -- 2., přepracované a doplněné vydání

Elektronická kniha: Asertivitou proti stresu
Autor: ;
Podnázev: 2., přepracované a doplněné vydání

Je mnoho cest, jak zlepšit kvalitu života. Jednou z nich je i asertivita, umění prosadit se a zároveň respektovat potřeby druhých. Asertivita pomáhá ve spolupráci s ostatními. Být ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  246
+
-
8,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8% 70%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2007
Počet stran: 277
Rozměr: 21 cm
Vydání: 2., přeprac. a dopl. vyd.
Skupina třídění: Sociální interakce. Sociální komunikace
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2007
ISBN: 978-80-247-1697-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Asertivita je zde představena jako ucelený komunikační styl zohledňující komunikační dovednosti i stabilitu osobnosti. Autoři se zaměřují především na lidi trpící nepohodou a napětím v mezilidských vztazích. Psychologická příručka o zlepšení komunikačních dovedností na základě asertivity.

Popis nakladatele

Je mnoho cest, jak zlepšit kvalitu života. Jednou z nich je i asertivita, umění prosadit se a zároveň respektovat potřeby druhých. Asertivita pomáhá ve spolupráci s ostatními. Být asertivní znamená stát si na svých právech bez toho, abychom ponižovali druhého – uznáváme tak právo druhého na jeho vlastní názor. Myslíte si, že jste asertivní? Pokud si nejste zcela jistí, objevili jste tu správnou knížku. V tomto novém doplněném vydání vás autoři seznámí s přístupy, které můžete používat tak, abyste byli sami se sebou spokojenější a vaše vztahy s ostatními byly otevřenější.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Ján Praško; Hana Prašková - další tituly autora:
Asertivitou proti stresu -- 2., přepracované a doplněné vydání Asertivitou proti stresu
Specifické fobie Specifické fobie
Úzkost a obavy -- Jak je překonat Úzkost a obavy
Kognitivně behaviorální terapie v praxi -- Pro terapeuty, studenty a poučené laiky Kognitivně behaviorální terapie v praxi
Deprese a jak ji zvládat -- Stop zoufalství a beznaději Deprese a jak ji zvládat
Poruchy osobnosti Poruchy osobnosti
Panická porucha Panická porucha
Třetí vlna v kognitivně-behaviorální terapii -- Nové směry Třetí vlna v kognitivně-behaviorální terapii
 
K elektronické knize "Asertivitou proti stresu -- 2., přepracované a doplněné vydání" doporučujeme také:
 (e-book)
Vedení lidí, týmů a firem -- Praktický atlas managementu - 4., zcela přepracované vydání Vedení lidí, týmů a firem -- Praktický atlas managementu
 (e-book)
Motivace zvenčí je jako smrad Motivace zvenčí je jako smrad
 (e-book)
Asertivně do života -- 3., aktualizované a doplněné vydání Asertivně do života
 (e-book)
Sourozenci bez rivality Sourozenci bez rivality
 (e-book)
Time management -- Mějte svůj čas pod kontrolou Time management
 (e-book)
Věřte sami sobě! Věřte sami sobě!
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Tato práce byla podpořena projektem MMT ČR 1M0517.

MUDr. Ján Prako, CSc., MUDr. Hana Praková

ASERTIVITOU PROTI STRESU

2., přepracované a doplněné vydání

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 2859. publikaci

Odpovědná redaktorka PhDr. Viola Lyčková

Sazba a zlom Milan Vokál

Počet stran 280

Vydání 1., 2007

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2007

Cover Photo Š profimedia.cz/CORBIS

ISBN 978-80-247-1697-8


OBSAH

O AUTORECH ...............................9

1. ÚVOD ...................................10

2. KOMUNIKACE, STRES A SOCIÁLNÍ ZDATNOST ............12

2.1 Komunikace .............................13

2.2 Stres (eustres a distres) .......................14

2.3 Sociální zdatnost ..........................15

3. ZÁKLADNÍ POJMY: PASIVITA, AGRESIVITA, MANIPULACE

A ASERTIVITA ..............................22

3.1 Pasivita ...............................22

3.2 Agresivita ..............................24

3.3 Manipulace .............................26

3.4 Asertivita ...............................26

4. STRESORY V MEZILIDSKÉ KOMUNIKACI ...............30

4.1 Stresory v rodině ..........................33

4.2 Stresory v pracovních vztazích ...................35

4.3 Sociální izolace ...........................36

4.4 Strach v sociálních situacích ....................37

5. VLIV KOGNITIVNÍHO ZPRACOVÁNÍ NA PROÍVANÝ DISTRES ....52

5.1 Sebevědomí .............................57

5.2 Komplexy méněcennosti ......................59

5.3 Iracionální postoje, které vedou k pocitům méněcennosti ......62

5.4 Jádrová schémata a kodlivé předpoklady .............66

6. KOMUNIKAČNÍ ZLOZVYKY .......................104

6.1 Komunikační zlozvyky při naslouchání ...............106

6.2 Komunikační zlozvyky při sdělování ................108

7. DOTAZNÍKY KONVERZAČNÍCH SCHOPNOSTÍ A SEBEPROSAZENÍ 117

7.1 Dotazník konverzačních dovedností ................117

7.2 Dotazník sebeprosazení ......................119

|5|


8. ASERTIVNÍ PRÁVA ...........................122

9. CÍL NÁCVIKU ASERTIVITY .......................128

10. PRAKTICKÁ APLIKACE ASERTIVITY .................132

10.1 Seznam osobních problémů (1. krok) ..............132

10.2 Sebeprosazující představy (2. krok) ...............134

10.3 Přenesení z představ do reálného ivota (3. krok) ........137

10.4 Ohodnote svůj pokrok (4. krok) .................138

11. KOGNITIVNÍ RESTRUKTURALIZACE .................139

11.1 Automatické mylenky ......................141

11.2 Přerámování ...........................148

11.3 Zastírání emocí ..........................150

11.4 Emoční mapa vrstvy emocí ...................152

11.5 Terapeutické dopisy .......................157

11.6 Zpracování sociální situace ....................162

12. ZÁKLADNÍ SLOKY ASERTIVNÍHO CHOVÁNÍ ............164

12.1 Výraz v obličeji a mimika .....................165

12.2 Pohled a oční kontakt .......................166

12.3 Mluva těla .............................168

12.4 Vokální klíče ...........................170

12.5 Doteky ..............................172

12.6 Načasování reakce ........................174

12.7 Obsah a forma sdělení ......................174

12.8 Osobní upravenost ........................175

13. JEDNODUCHÉ ASERTIVNÍ REAKCE .................176

13.1 Reakce zpětnou vazbou .....................176

13.2 Vyjádření a přijetí komplimentu ..................180

13.3 Asertivní perzistence .......................184

13.4 Umění poádat o laskavost ....................195

13.5 Technika otevřených dveří souhlasu ..............198

13.6 Negativní dotazování .......................201

13.7 Negativní aserce .........................205

|6|


14. KONVERZAČNÍ DOVEDNOSTI .....................208

14.1 Aktivní naslouchání ........................208

14.2 Vedení asertivní konverzace ...................212

15. UMĚNÍ EMPATICKÉHO NASLOUCHÁNÍ ................216

16. POSILOVÁNÍ A POVZBUZOVÁNÍ PARTNERA .............225

16.1 Kouzlo notování si ........................225

16.2 Navazování rozhovoru s partnerem ...............227

16.3 Neverbální povzbuzování .....................228

16.4 Přitakání a vyjádření souhlasu ..................229

16.5 Pochvala a ocenění ........................230

16.6 Vyjádření blízkosti a vřelosti ...................231

16.7 Povzbuzení ............................232

17. METODA ASERTIVNÍCH OBLIGACÍ ..................233

17.1 Směřování ke kompromisu ....................233

17.2 Partnerská dohoda ........................239

18. PŘIJÍMÁNÍ A PODÁVÁNÍ KRITIKY ...................241

18.1 Přehled základních zlozvyků při reagování na kritiku .......244

18.2 Jak přijímat oprávněnou kritiku bez vzdoru či sebeodsuzování . 245

18.3 Jak reagovat na pravdivou, ale nevhodnou kritiku ........249

18.4 Jak reagovat na nepravdivou kritiku ...............250

18.5 Jak reagovat na útočnou kritiku ..................251

18.6 Asertivní vyjádření kritiky neboli umění kritizovat a přitom

neponiovat ............................252

18.7 Umíte vyjádřit svůj hněv? .....................255

18.8 Jak vůbec reagovat na rozzlobeného jedince ..........258

19. ASERTIVNÍ ŘEENÍ KONFLIKTŮ A PROBLÉMŮ ...........261

19.1 Nečisté kroky při konfliktech ...................264

19.2 Konflikty a stereotypní řeení problémů v partnerském vztahu . . 267

19.3 Konstruktivní řeení problému ..................269

20. ZÁVĚR ..................................274

DOPORUČENÁ LITERATURA .....................276

|7|



O AUTORECH

Doc. MUDr. Ján Prako, CSc. (nar. 1956) vede klinické oddělení a věnuje se výzkumné práci v Psychiatrickém centru Praha. Přednáí na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze psychiatrii a psychoterapii. Kandidátskou práci obhájil v roce 1991, habilitoval se v roce 2005. Absolvoval několik psychoterapeutických výcviků (dynamická skupinová terapie, kognitivně-behaviorální terapie, rodinná terapie, balintovský výcvik, transpersonální psychoterapie). Zaměřuje se na léčbu lidí trpících úzkostnými a depresivními poruchami, obsedantně-kompulzivní poruchou, posttraumatickou stresovou poruchou, poruchami osobnosti aj. Je výcvikovým trenérem v dynamické skupinové psychoterapii (SUR), lektorem v kognitivně-behaviorální terapii (Mezinárodní institut KBT Odyssea, Slovenský institut KBT, Polský institut KBT). Je autorem více ne padesáti odborných monografii a příruček pro pacienty a více ne dvou stovek odborných článků v českém i zahraničním tisku.

MUDr. Hana Praková od promoce v roce 1982 na Lékařské fakultě UK v Praze pracuje v oboru psychiatrie. Působí jako psychoterapeutka v denním sanatoriu Horní Palata, kde se zaměřuje na terapii neuróz. Přednáí psychoterapii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala několik psychoterapeutických výcviků (skupinová dynamická psychoterapie, kognitivně-behaviorální terapie, balintovský výcvik, rodinná terapie). Je autorkou nebo spoluautorkou 14 monografií a více ne 70 odborných článků.

|9|


1. ÚVOD

Tato příručka je psána pro lidi, kteří trpívají napětím nebo nepohodou v mezilidských vztazích. Větina stresorů dospělého věku se týká vztahů v rodině nebo zaměstnání. Lidé mají tendenci reagovat stereotypně. Pouhá snaha o problémech mluvit, stejně jako to, kdy se o nich nemluví vůbec, nepomůe. Někdy dokonce vznikají nové třecí plochy. Pokud člověk změní partnera nebo pracovitě, za čas se dopracuje do podobné situace. Větinou nedokázal změnit vlastní chování a vyvolal doplňkové chování u druhých. Pokud situaci chceme změnit, potřebujeme změnit vlastní chování a mylení.

Asertivita dnes představuje ucelený komunikační styl, který zohledňuje nejen komunikační dovednosti, ale i stabilitu osobnosti. Vyaduje, aby se člověk rozhodoval sám za sebe a za rozhodnutí nesl odpovědnost. Ukáeme vám přístupy, které můete pouít tak, abyste byli sami se sebou spokojenějí a vae vztahy s ostatními byly otevřenějí. Neděláme si vak iluze, e jakákoliv brourka můe nahradit přímou zkuenost. Bez nácviku s partnerem, přítelem nebo ve skupině asertivitu zvládnout nelze. Co je to asertivita? Je mnoho cest, jak zlepit kvalitu ivota. Jednou z nich je asertivita. Jsou lidé, kteří si ji pletou s agresivitou. Být asertivní pro ně znamená porazit druhého, chovat se egoisticky, manipulovat s ním ve svůj prospěch nebo jej převálcovat. Asertivita je něco jiného. Je to umění prosadit se a zároveň respektovat potřeby druhých. Pomáhá k synergii tedy spolupráci s ostatními. Být asertivní znamená stát si na svých právech bez toho, abychom poniovali druhého. Znamená to také, e uznáme právo druhého na jeho názor.

Co si myslíte? Jak se projevujete mezi lidmi? Jste asertivní? Nebo spíe pasivní či agresivní? Na to je těké odpovědět. Člověk sám sebe někdy nedokáe posoudit. Ale něco vám určitě říkali vai blízcí a přátelé.

|10|


Zkuste si tedy nyní v duchu odpovědět na následující otázky:

U

Umíte otevřeně vyjadřovat své pocity? U

Dokáete druhému naslouchat, ani byste mu skákali do řeči? U

Umíte poádat druhé lidi o laskavost? U

Dokáete upřímně pochválit? U

Umíte samozřejmě vést rozhovor s neznámým člověkem? U

Řeknete jasně ne, kdy si to myslíte? U

Dokáete kritizovat konstruktivně? U

Vyjadřujete svůj hněv bez vybuchování? U

Jste schopni někomu říci, e ho máte rádi? U

Umíte se podělit o svou radost? U

Dokáete přijímat kritiku bez odvety nebo sebevýčitek?

Moná to vechno u dobře umíte. Pak četbu této kníky berte jako

zpestření. Pokud si nejste jisti pak je tento text určen právě pro vás. Ukáe

vám, jak komunikovat tak, abyste měli dobrý pocit.

Asertivita nás učí následujícím schopnostem:

U snáet bez stresu i komplikované mezilidské situace, U jasně a přiměřeně vyjadřovat vlastní pocity, U říkat ano nebo ne v souladu s tím, co doopravdy chceme, U poádat o to, co potřebujeme, U přijmout odmítnutí od druhého bez pocitu uráky, U přijmout kritiku bez vzdoru či sebeodsuzování, U umění konstruktivně kritizovat, U vyjádřit i přijmout kompliment, U prosadit svoje oprávněné poadavky, U citlivě naslouchat druhému, U uzavírat rozumné kompromisy, U spolupracovat s druhými k oboustranné spokojenosti.

|11|

Úvod


2. KOMUNIKACE, STRES

A SOCIÁLNÍ ZDATNOST

Co je to komunikace? V irích souvislostech tím míníme kadou interakci, výměnu informací, kontakt mezi lidmi, zvířaty, ale i neivými systémy. V uím slova smyslu uvaujeme pouze o komunikaci mezi lidmi. Její předpoklady jsou vrozeny. Na základě těchto vrozených předpokladů se postupně ve styku s ostatními učíme komunikovat. Někdo lépe a někdo hůře. Záleí jak na vrozených předpokladech, tak na okolnostech učení se na vzorech, které máme, na odměnách a trestech za určité způsoby komunikace, ale také na naem osobním chtění.

Porozumění lidské řeči a dalím znakům komunikace vak neslouí jen k předávání informací mezi lidmi, ale také k vnitřnímu porozumění světu i naemu nitru. Člověk se utváří a ije ve vzájemné souvislosti se světem, zvlátě vak s lidmi. Jeho proívání a chování se formuje v komunikaci s druhými. Sebevědomí, nálada, pocity a chování, to ve je ovlivňováno setkáváním se s ostatními. Podobně i to, jak se k nám druzí chovají, je ovlivněno způsobem naí komunikace s nimi. Obtíe v komunikaci bývají proto spjaty s poruchou sebehodnocení a hodnocení druhých. Sebeúcta souvisí s oceňováním vlastní schopnosti zvládnout náročné situace zejména mezilidské. Kdy se dostaneme do obtíné situace, často reagujeme emočně přehnaně, nebo naopak emoce potlačíme. Extrémy vak nepomohou ani nám, ani druhým. Potřebujeme se naučit přiměřeně vyjádřit potřeby a pocity a umět dobře reagovat na druhé. Pokud to neumíme, proíváme to nepříjemně. Jak psychologicky, jako úzkost, strach, hněv nebo bezmoc, tak tělesně, řadou fyzických příznaků, jako je napětí, svalová ztuhlost, bolest hlavy, bolesti aludku, buení srdce, nadměrné pocení, červenání se apod. Samozřejmě se můeme snait vyhnout se takovým situacím to nás ovem můe časem odsoudit do samoty.

|12|


2.1 Komunikace Komunikace má dvě základní sloky:

U

verbální sloku (digitální) to, jak komunikujeme slovy, jejich obsah,

U

neverbální sloku (analogovou) ve, co slova doprovází, např. mimi

ka, gesta, tón hlasu apod.

Neverbální komunikace je vývojově starí způsob komunikace a fun

guje automaticky. Hůře se ovládá vůlí. Snadno prozradí opravdový pocit či záměr. Těko se s ní manipuluje. Při komunikaci emočních stavů zprostředkovává asi 90 % informací. Neverbální komunikaci tvoří:

U

zrakový kontakt (vzájemné pohledy, pohledy stranou, druh pohledu,

uhýbání, atd.),

U mimika (hlavně pohyby očí, úst, tváře),

U kinetika (celkové pohyby těla, chůze),

U gestika (hlavně pohyby rukou),

U haptika (doteky, poplácávání, podávání ruky, objetí),

U proxemika (vzdálenost od druhých, její změny),

U teritorialita (souvisí s proxemikou prostor a jeho obsazení),

U posturologie (polohy těla, drení rukou, poloha nohou),

U paralingvistika (zabarvení hlasu, rychlost a plynulost řeči, síla a tón

hlasu),

U jiné znaky-produkce účes, úprava, oblečení, písmo, výtvory, apod.

Při upřímné komunikaci dochází ke shodě verbální a neverbální sloky.

Při jejich neshodě vzniká dvojná vazba např. někdo říká Mám tě rád a přitom se mračí a má zaatou pěst, nebo sdělí, e je astný, ale tváří se ukřivděně.

Verbální komunikace je to, co říkáme slovy. Tedy obsah naí řeči.

Kvalitní verbální komunikace by měla být konkrétní, jasná, srozumitel

ná a měla by pouívat 1. osobu jednotného čísla. Já to tak vidím, Já

|13|

Komunikace, stres a sociální zdatnost


tomu tak rozumím, Já něco chci nebo nechci. Její důleitou částí je aktivní naslouchání. 2.2 Stres (eustres a distres) V běném hovoru bývá jako stres označováno vechno, co na nás nějak tlačí, přetěuje nás a co je nepříjemné. Přesněji se vak zatěující věci, které působí zvenčí, nazývají stresory. Po vystavení stresorům nae tělo i due mohou zaívat stresovou reakci. Nae porozumění situaci vak ovlivní, zda situaci budeme povaovat za stresor, nebo nikoliv. Stresová reakce tedy nebude záviset jenom na tom, co se událo, ale hlavně na tom, jak tomu rozumíme. Proto bude nejdůleitějím faktorem změny stresového proívání změna sebe sama.

Co to vlastně stres je? Pod slovem stres rozumíme reakci organizmu na nadměrnou zátě. U zvířat se stresová odpověď objevuje vesměs v situacích, kdy jde o ivot. Ovem u člověka dostala sociální a psychologická rovina podobný význam jako rovina biologického přeití. Stresová odpověď se často objevuje po stresorech v mezilidských vztazích, i kdy zpravidla o ivot nejde.

Nelze vak říci, e by stres byl jenom kodlivý. Určitá míra stresu je potřebná. Bez ní bychom měli nedostatek podnětů k překonávání překáek.

Rozliujme vak mezi přijatelným stresem, kterému se říká eustres, a negativním stresem, který nazýváme distres. Eustres je spojen např. s překonáváním překáek, s příjemným očekáváním, se sledováním detektivky je tedy vude tam, kde situaci máme pod dobrou kontrolou. Distres se objeví tam, kde věci přestáváme zvládat, cítíme se přetíeni, ztrácíme jistotu a nadhled. Eustres i distres se tělesně projevují podobně. Ze zdravotního hlediska jde spíe o míru stresu a o to, jak často se objevuje. kodlivým se pak stává překročení určité individuální hranice v tom, jak silný stres člověk proívá a jak často.

Psychosociálním stresorem bývá některé chování lidí. Ovem zda se jím stane, o tom rozhodne ná postoj k němu nae hodnocení a očekávání. Stresorem pro nás můe být ná pedantický nadřízený, nadměrně

|14|


hádavý spolupracovník nebo nedůtklivý podřízený, prodavač v obchodě, který nechce přijmout reklamaci, komisní úředník, ale také dítě v pubertě, moralizující a vyčítající partner, oviální otec, nadměrně pečující matka, hovorná tchyně apod. Zda je budeme pokládat za stresory, záleí hlavně na nás. Můeme si také klidně něco myslet o... nebo se těmto lidem vyhnout. Někdy vak vyhnutí není moné a nereagovat stresovou reakcí je velmi těké. Obzvlátě kdy jsou to členové rodiny nebo spolupracovníci. Pak je potřebné osvojit si dovednosti, které pomohou dostat komunikaci více pod kontrolu. Navíc si často sami z druhých stresory vyrábíme. Svými zlozvyky v chování, na které oni reagují tak, e my to proíváme jako stres. Proč může dobrá komunikace snížit prožívání distresu? Dobré komunikační dovednosti pomáhají sníit distres. Předně tím, e jsou dobrou prevencí sociální úzkosti. Účinný způsob komunikace můe zabránit stresujícím situacím a konfliktům ji v zárodku. Navíc, pokud jsme schopni své pocity a potřeby vyjádřit, dostáváme je před sebe. Můeme je pak lépe kontrolovat. To brání pocitům bezmoci. Pokud se můeme podělit o stresující situace s někým jiným, kdo nás chápe, zaijeme pocit úlevy a bezpečí. 2.3 Sociální zdatnost Jsou lidé, kteří ve sloitějích mezilidských situacích podléhají panice. Pak jsou jiní, kteří jsou v těchto situacích nesmírně odolní. To souvisí se schopností umět se efektivně chovat k druhým a přiměřeně se kontrolovat. O lidech druhého typu říkáme, e jsou sociálně zdatní.

Co je to sociální zdatnost? Je to soubor dovedností, které nám umoňují sdělit druhým, jak se cítíme, co proíváme, co od nich potřebujeme.

O sociální dovednosti mluvíme jako o schopnosti člověka přirozeným způsobem vyjadřovat své potřeby, mluvit o svých pocitech a záměrech

|15|

Komunikace, stres a sociální zdatnost+


a brát přitom ohled na potřeby druhých. Takový způsob chování zpravidla vede k posílení od jiných lidí a zpětně k nárůstu sebedůvěry. Sociální dovednosti jsou potřebné v provozních činnostech: potřebujeme umět vyřídit záleitosti na úřadech, najít si zaměstnání, vycházet s nadřízenými i podřízenými (tomu říkáme instrumentální sociální dovednosti). Nezbytně je potřebujeme také v osobním ivotě: např. umět sdělit blízkému člověku, jak se s ním cítíme, co od něj potřebujeme, umět ho vyslechnout, kdy se trápí, povzbudit, kdy cítíme, e to potřebuje (tomu říkáme afiliativní sociální dovednosti).

Na setkání s druhým člověkem můeme nahlíet jako na třístupňový

proces, který v kadém stupni vyaduje různý soubor dovedností: 1. První stupeň komunikace vyaduje dovednost sociální percepce čili

vnímání sociální situace. Dovednost sociální percepce je nutná k po

chopení a přiměřenému přijetí informací. Protoe přiměřenost naeho

chování k druhým je obvykle situačně podmíněná, nalezení správného

sociálního chování záleí na přiměřeném rozpoznání signálů. Napří

klad dovednost percepce zahrnuje identifikaci vhodných osob, s který

mi je moné se stýkat, přiměřené rozeznání pocitů a ádostí, které jiní

vyjadřují, správné naslouchání tomu, co druhý řekl, a porozumění

tomu, co jsou jeho osobní přání a cíle. 2. Poté co jsme přiměřeně pochopili situaci, se musíme rozhodnout, která

odpověď bude nejpravděpodobněji úspěná k dosaení cíle. Tento

stupeň tzv. kognitivní rekonstrukce vyaduje dovednost vnitřního

zpracování. (To je nutné proto, abychom pochopili, o co v situaci jde,

a vybrali nejúčinnějí dovednosti, které odpovídají dané situaci.) Po

třebujeme si ujasnit, čeho chceme dosáhnout a jakým způsobem toho

dosáhneme nejlépe. Výběr nejúčinnějích strategií k dosaení cíle vy

aduje dovednost řeit problém systematickým způsobem. Řeení

problému obsahuje seznam moných řeení (tzv. brainstorming), hod

nocení předností a nedostatků kadého z nich z hlediska předvídatel

ných důsledků, vybrání nejlepího řeení nebo kombinace řeení

a rozhodnutí, jak nejlépe plán uskutečnit. Dovednost zpracování nám

tedy umoňuje připravit si obsah toho, co budeme říkat a také kde, kdy

a jakým způsobem to uděláme.

|16|


3. Po přiměřeném vnímání a vnitřním zpracování budeme muset doved

nosti správným způsobem pouít, abychom úspěně sociální výměnu

uskutečnili. Tento třetí stupeň komunikace tzv. exprese vyaduje

dovednosti vyjadřování se. Dovednosti exprese zahrnují jak slovní ob

sah, tedy to, co je řečeno, tak to, jakým způsobem to je řečeno (never

bální dovednosti).

Výběr správných slov a vytvoření vět a větích smysluplných celků

dává význam naí komunikaci s druhými. Ale způsob, jak se co říká, je přinejmením tak důleitý jako to, co se říká. Účinná komunikace je toti určena kromě obsahu také neverbálním projevem. Neverbálním chováním zde myslíme přiměřený výraz tváře, gesta, postoje, oční kontakt a vzdálenost mezi lidmi. Důleitá je síla hlasu, plynulost a tempo řeči, citový projev, tón a přestávky v odpovědích. Tyto sloky chování ve styku mezi lidmi nesou značnou část významů. Tab. 1 Sloky sociální interakce

1. Vnímání sociální situace

(percepční dovednosti)

a) naslouchání druhému slovní i mimoslovní

obsahy

b) zhodnocení kontextu

c) monosti vlastního zkreslení díky náladě nebo

předpojatosti

2. Zpracování situace

(kognitivní dovednosti)

a) krátkodobé a dlouhodobé zájmy

b) vnitřní formulace odpovědi několik moností

c) zváení dopadu na druhého a důsledků

jednotlivých moností

d) výběr optimální odpovědi

3. Vyjádření se

(expresivní dovednosti)

a) slovní obsahová sloka

b) formální paralingvistická a mimoslovní sloka

Plachý Honza

Honza se bojí cizích lidí (protoe jeho dovednost vnímat sociální situaci je nedostatečná). Nedokáe naslouchat, protoe ji po první větě, kterou slyí, se snaí předčasně si připravit odpověď (dovednosti percepce). Nehodnotí tudí celou situaci, ale pouze její část. Větinou volí první odpověď, která ho napadne, neuvauje o více monostech. Rovně zvaování dopadu

|17|

Komunikace, stres a sociální zdatnost


toho, co řekne, je zkresleno. Nemyslí na cíl setkání, ale místo toho zvauje,

zda nebude vypadat hloupě, neschopně apod. Pokud slyí kritiku nebo jiné

negativní emoce v řeči jiných, nadměrně ho to ohrouje, co vede k úzkosti.

Pak má problémy promyslet si, co řekne (dovednosti zpracování). A i kdy

ho napadne něco, co by mohl říci, tak se často dívá do země, mluví velmi

tichým, sotva slyitelným hlasem s dlouhými přestávkami mezi větami,

jeho mimika vyjadřuje záitek utrpení, i kdy mluví o technických věcech

(dovednosti exprese).

Pavla se cítí jako jako zmrazená

Stydlivost Pavly odráí rovně nedostatky ve vech třech stupních komu

nikace. Chování druhých k sobě si chybně interpretuje jako jejich nechu,

odmítánínebo pohrdání. Ji předem je nastavena to tak cítit a řadu neutrál

ních signálů si vykládá negativně. Zejména v přítomnosti muů se cítí jako

zmrazená, téměř nevnímá, co říkají (dovednosti percepce). Nedokáe

účinně naplánovat, co chce druhým říci, např. poádat spolupracovníky

o pomoc, ani si uvědomit, jaký způsobem to udělat (dovednosti zpracování).

Její styl komunikace se vyznačuje plachostí, tichým hláskem a umlkáním

uprostřed věty (dovednosti exprese).

Bez schopnosti vyjádřit své potřeby a zájmy jiným lidem, zejména těm,

kteří jsou pro nás důleití, bychom se pohrouili do pocitů osamělosti.

Nae dny by zeedly. Řada osob, které trpí úzkostí nebo depresí, vak buď

část těchto schopností ztratila, nebo se je nikdy pořádně nenaučila. Díky

řadě studií víme trochu víc o problémech se sociálními dovednostmi u úz

kostných a depresivních osob. Lidé, kteří trpí úzkostí nebo depresí, hůře

vyjadřují pocity blízkosti a dojetí, hněvu a rozmrzelosti, radosti a těstí, dů

věry a účasti, zájmu o druhého. Bývají málo aktivní v mezilidských situa

cích. Často pasivně mlčí. Těko dokáí navázat kontakt s cizími lidmi. Cel

kově dostávají méně pozitivních projevů od ostatních, protoe obvykle

málo pozitivních projevů okolí dávají. Větinou jsou méně sociálně zdatní

ne ostatní lidé v jejich okolí. Ve společenských situacích cítí více úzkosti

a propadají automaticky negativním mylenkám. Obzvlá citliví jsou na

projevy kritiky, ignorování, odmítání nebo výsměchu. Výrazně jim chybí

sebeprosazení. Neumějí se postavit na odpor. Nevyjadřují to, co si myslí

(a se to týká kladných, nebo záporných věcí). Mají potíe s vyjadřováním

|18|


se před rodinou, spolupracovníky, před prodavači v obchodě. Často jim chybí přátelé, které by si nali a udreli. Obvykle se vyhýbají sociálním aktivitám, protoe se bojí, e budou muset s někým mluvit. Řada úzkostných nebo depresivních lidí má potíe zahájit, vést a ukončit rozhovor, starat se o svůj vzhled, najít a udret si přátelství, najít si práci. Lidé, kteří nedokáí jasně vyjádřit svoje pocity a potřeby jiným lidem, ztrácejí v ivotě potěení a stávají se citlivějí k tělesnému i emočnímu utrpení. Cena, kterou platí za to, e neumějí vyjádřit pocity a pomocí komunikace kultivovat vztahy s druhými lidmi, je vysoká. Tab. 2 Projevy úzkostného nebo depresivního chování

U Neusmívání se, nepříjemný výraz tváře,

U uhýbání před pohledem druhého,

U fňukání, naříkání,

U stěování si nebo hlasité uvaování o svých problémech,

U skleslá poloha vsedě nebo vestoje,

U neupravený zevnějek,

U nervózní gestikulace, přesedávání, poklepávání,

U nekladení otázek nebo chybění jiných projevů zájmu, kdy mluví někdo jiný,

U příli tichá řeč, která znemoňuje jiným, aby vás poslouchali,

U pomalá řeč s dlouhými pomlkami,

U mluvení s kadým jen o vlastních problémech,

U častý pláč na veřejnosti,

U neodpovídání na otázky,

U kritizování druhých,

U ignorace druhých. Řada lidí si myslí, e nejdříve se musí dobře cítit, a a pak se mohou začít něco učit. Nácvik asertivity je zaměřen na zvýení sebedůvěry. Pocit sebejistoty roste, kdy člověk nové věci zkouí a začínají mu jít, nikoliv kdy se nejdříve snaí psychicky se sebrat. Proto: nejdříve se něco musím naučit, to mi pak pomůe psychicky se sebrat.

|19|

Komunikace, stres a sociální zdatnost




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist