načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Arizace české kinematografie - Petr Bednařík

Arizace české kinematografie
-11%
sleva

Kniha: Arizace české kinematografie
Autor:

Cílem publikace je sledovat, jak Němci v letech 1938-1945 využili arizace k ovládnutí české kinematografie. Autorova pozornost je proto především zaměřena na majetkové změny v rámci české ... (celý popis)
Titul doručujeme za 10 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  170 Kč 151
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Karolinum
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2003
Počet stran: 153
Rozměr: 21x15 cm cm
Úprava: 153 stran
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Vazba: brožovaná
ISBN: 80-246-0619-4
EAN: 9788024606194
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Studie sleduje proces postupného ovládnutí české kinematografie německými pověřenci v období Protektorátu Čechy a Morava.

Popis nakladatele

Cílem publikace je sledovat, jak Němci v letech 1938-1945 využili arizace k ovládnutí české kinematografie. Autorova pozornost je proto především zaměřena na majetkové změny v rámci české kinematografie. Velký prostor věnoval charakteristikám německých arizátorů, jejich českých pomocníků a židovských podnikatelů a tvůrců působících v českém filmu až do začátku okupace. Součástí knihy je i popis situace v období druhé republiky, kdy českou kinematografii postihla první vlna antisemitismu a problematika protižidovských filmů.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Petr Bednařík - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Arizace české kinematografie" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Předkládaný text se věnuje tématu arizace české kinematografie,

které nebylo doposud samostatně zpracováno. Hlavní pozornost

je soustředěna na období let 1938-1942. Samotný proces arizace

začal až po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, přesto se však

první kapitola textu zabývá již pomnichovskou druhou

republikou (říjen 1938 ? březen 1942). Jedním ze znaků tohoto

období byla i vlna antisemitismu. V Československu byla ve

velké míře spojena s úsilím zničit židovskou konkurenci v

nejrůznějších oblastech podnikání. Tato vlna se nevyhnula ani

oblasti kinematografie. I zde se začaly v rámci filmových

organizací objevovat názory, že by filmoví podnikatelé a tvůrci

židovského původu měli být z oblasti kinematografie vyloučeni.

Zastánci těchto názorů argumentovali tím, že film je součástí

národní kultury, do níž najednou někteří lidé židy nezahrnovali.

Konkrétní projevy antisemitismu, názory a hlavní představitelé

jsou zaznamenány v této první kapitole.

Další části práce jsou již zaměřeny přímo na období Protektorátu

Čechy a Morava. Kapitola 2 se zabývá změnami, které v oblasti

kinematografie proběhly v prvním roce existence protektorátu a

byly nějakým způsobem spojeny s židovskou problematikou. V

této kapitole je popsán pokus českých fašistů obsadit

barrandovské ateliéry dne 16. března 1939. Dále je uvedeno,

jaké změny proběhly ve filmových organizacích, kteří členové

byli vyloučeni, komu se podařilo odejít do emigrace atd.

Kapitola také obsahuje informace o vyhláškách a nařízeních,

které vylučovaly občany židovského původu z návštěv

filmových představení. Třetí podkapitolou tohoto celku je


představení koncepce německé filmové politiky v protektorátu,

která byla vytvořena v roce 1939. Tato koncepce stanovovala,

jakým způsobem chtěla německé strana změnit podobu české

kinematografie. Určovala, jak se měla změnit majetková

struktura, přičemž se při těchto změnách počítalo i s použitím

arizačních opatření.

Kapitola 3 je věnována otázce filmových ateliérů. Podrobně se

zabývá vývojem situace v barrandovských ateliérech, kde Němci

využili v létě 1939 arizace k dosazení nuceného správce, který

mohl vyvíjet nátlak na akcionáře firmy A-B Barrandov. Je

zdokumentováno, jakým způsobem získala německá strana

ateliéry do svého vlastnictví. Dále je představena problematika

hostivařských ateliérů, u nichž Němci také využili arizace k

vyvinutí tlaku na akcionáře firmy Host. Kapitola obsahuje i

informace o ateliérech Bapoz ve Zlíně a Foja v Praze, u nichž

sice nebyla použita arizační opatření, ale i jejich majitelé se

museli ateliérů vzdát pod nátlakem.

Kapitola 4 se zabývá arizací filmových společností a kin.

Nejvíce informací je uvedeno o arizaci firem Elektrafilm a

Slaviafilm, které vlastnil filmový podnikatel Josef Auerbach.

Tyto firmy patřily k největším a nejúspěšnějším v rámci českého

filmového průmyslu, a proto na ně Němci zaměřili největší

pozornost. V kapitole jsou však i údaje o arizaci dalších

distribučních a produkčních společností. Je zaznamenána arizace

premiérových biografů v Praze, Brně a Ostravě.

Kapitola 5 přináší profily hlavních německých arizátorů, kteří

jako dosazení správci nebo jako úředníci Úřadu říšského


protektora arizaci přímo prováděli. Je zachycen vývoj jejich

kariéry a jejich činnost na území protektorátu.

Jako Apendix jsou připojeny dvě podkapitoly. Jedna se zabývá

filmy s antisemitskými prvky, které byly natáčeny v protektorátu

? Žid Süss, Jan Cimbura, Velká přehrada. Druhá podkapitola

zaznamenává poválečný vývoj causy firmy Elektafilm, kterou

její majitel Josef Auerbach chtěl obnovit, ale úřady mu to

neumožnily.

V příloze jsou v německém jazyce uvedeny edice některých

dokumentů k tematice arizace české kinematografie. Práce je

doplněna přehledem židovských podnikatelů a tvůrců, kteří v

české kinematografii působili do vzniku Protektorátu Čechy a

Morava.

Úvod

1. Projevy antisemitismu v kinematografii za druhé republiky

2. První rok Protektorátu Čechy a Morava

Pokus českých fašistů obsadit Barrandov 16. března 1939

Protižidovská filmová opatření v období prvního roku

protektorátu

Koncepce německé filmové politiky v protektorátu

3. Filmové ateliéry

Barrandov

Ateliéry Host, Bapoz, Foja

4. Filmové půjčovny a výrobny, kina

Elektafilm a Slaviafilm


Další filmové půjčovny a výrobny

Kina

5. Němečtí arizátoři

Hermann Glessgen

Anton Zankl

Wilhelm Söhnel

Karl Schulz

Apendix

Protižidovské filmy

Elektafilm po válce

Závěr




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist