načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Aristokratka ve varu - Evžen Boček

Elektronická kniha: Aristokratka ve varu
Autor:

Aristokraté jsou v ohrožení, ale situace Marie Kostkové z Kostky je o to těžší, že denně potkává členy své bláznivé rodiny a k tomu několik střelených zaměstnanců "nejchudšího ...
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost

hodnoceni - 76.5%hodnoceni - 76.5%hodnoceni - 76.5%hodnoceni - 76.5%hodnoceni - 76.5% 85%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Druhé město
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 117
Rozměr: 20 cm
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-722-7338-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Aristokraté jsou v ohrožení, ale situace Marie Kostkové z Kostky je o to těžší, že denně potkává členy své bláznivé rodiny a k tomu několik střelených zaměstnanců "nejchudšího zámku v Čechách". Otec je skrblík, americká maminka se chce podobat princezně Dianě... a největší událostí na zámku Kostka za posledních tři sta let byla svatba Helenky Vondráčkové. Kastelán Josef nenávidí lidi, hospodyně paní Tichá kleje jako dlaždič a celý den nasává ořechovku přímo z lahve... a chvílemi příběh rozdrnčí i charakteristické ráčkování Karla Schwarzenberga. Pokračování Poslední aristokratka, nejúspěšnější humoristické knížky roku 2012 oceněné Cenou Miloslava Švandrlíka, nabízí další porci bláznivých situací a gagů, při nichž je hlasitý smích zaručen na 100%.

Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






aristokratka
ve varu
– evžen boček –
Druhé město / Brno 2013





© Evžen Boček, 2013
© Druhé město – Martin Reiner, 2013
ISBN 978-80-7227-669-1
Pro čtenáře, kteří ještě nečetli Poslední aristokratku, nebo ji
četli, ale už si z ní nic nepamatují, je na konci knihy sepsán
orientační Slovníček.
aristokratka ve varu
– evžen boček –
Vydalo nakladatelství Druhé město – Martin Reiner
v Brně roku 2013 jako svou 95. publikaci
Odpovědný redaktor Miloš Voráč
Obálka a grafická úprava Bedřich Vémola
Fotografie na obálce www.icanbecreative.com
Elektronické formáty připravil KOSMAS
www.kosmas.cz
Elektronické vydání první

www.druhemesto.cz





Situace a postavy v knize jsou vymyšlené.
Až na knížete Schwarzenberga, pochopitelně.





5
Jmenuji se Marie Kostková z Kostky. V rodové historii jsem
v pořadí třetí.
Marii I. pochovali v roce 1450 do rodinné hrobky, aniž se
přesvědčili, že je dostatečně mrtvá. Když o  pár let později
hrobku otevřeli, seděla na schodech. Od té doby jsme
pohřbíváni v zatlučených rakvích.
Zatlučená je i rakev Marie II., která při jednom z pokusů
o  výrobu kamene mudrců vynalezla zřejmě dynamit. Do
rakve zatloukli pouze část jejího šatníku a  paruku, protože
tělo zmizelo spolu s věží, kde měla laboratoř.
Obě jsou naše strašidla. Ani jedna se nedožila dvaceti.
Mně je devatenáct.
Když nepočítám desítky levobočků, jež během svého
misijního působení v rovníkové Africe zplodil Karel Václav, jsem
jediný příslušník rodu narozený mimo evropský kontinent.
Narodila jsem se v New Yorku. Byla jsem Američanka. Pro
ostatní Američany jsem byla Mary Kostka.
Můj otec byl taky Američan. Chtěl být nenápadným
učitelem literatury, kterým taky byl. Kolegové a studenti mu
říkali Franku. Nikdo z nich neměl ani ponětí, že je český
aristokrat. Nikdo z  nich neměl určitě ponětí ani o  tom, že
existují nějaké Čechy.
Dnes jsme pochopitelně oba Češi. Můj otec je František
Antonín Kostka z Kostky, ochránce Božího hrobu, člen řádu
maltézských rytířů a patron kostela Nanebevzetí Panny Ma-





6
rie v Kostce.
Přestože používání šlechtických titulů bylo v Čechách
zakázáno už v roce 1919, všichni mu říkají pane hrabě. Franku
mu říká jedině moje matka. Matka je pořád Američanka.
Jmenuje se Vivien.
Kostka je naše rodové sídlo. Původně to byl hrad, který ve
třináctém  století postavil rytíř Mikuláš Kostka a  nazval ho
Kostka. Od té doby jsme Kostkové z Kostky.
Dva měsíce po dokončení dobyli Kostku rytíři z řádu
německých rytířů. Potom už dobyl Kostku v  podstatě každý,
kdo šel zrovna kolem.
V  osmnáctém století moji předkové Kostku přestavěli na
barokní zámek. Z  hradu se zachovaly jenom katakomby
a hrobka.
O Kostku jsme pětkrát přišli a pětkrát jsme ji dostali
zpátky. Poprvé nám ji zabavil řád německých rytířů. Podruhé
husité. Potřetí Ferdinand II. Habsburský, který ji daroval
řádu německých rytířů. Počtvrté nám Kostku zabavil Adolf
Hitler, který ji daroval Heinrichu Himmlerovi, který ji
daroval SS.
Popáté nám Kostku pochopitelně zabavili komunisté
v roce 1948.
V roce 1996 jsme Kostku dostali popáté zpátky.





7
26. 3.
Jako upomínku na zámek Kostka si návštěvník může
kromě pohlednic koupit také pivní půllitr, papírový tácek pod
pivní půllitr, otvírák na pivo, džbán na pivo, zástěru,
klíčenku, sadu utěrek, lahev ořechovky, polštář z husího peří
a  hromadu dalšího haraburdí. Na všem jsou naše
portréty. Kolik se toho prodalo, nemám tušení, jelikož otec na
otázky ohledně obratu reaguje podrážděným: „O to se
nestarej.“
Dnes jsem zaznamenala jednu rodinu, která si po
prohlídce koupila zmenšenou repliku zámeckých hodin, na
jejichž ciferníku jsou místo číslic naše obličeje. Protože
živých lidských bytostí je na Kostce pouze sedm, osmičku
a  devítku obsadily strašidelné Marie, desítku mají naše
dogy trhající papuče pro návštěvníky, jedenáctka je otylá
kočka Carevna a půlnoc ohlašuje matčin oblíbenec —
mumifikovaný Pygmej. Když hodiny poprvé uviděl Josef,
zalitoval, že Pygmej nevyjíždí na pružince jako kukačka
a nevyráží bojové skřeky.
Obávám se, že takto vylepšené hodiny by si ona rodina
asi nekoupila. Podle útržku ze zaslechnutého hovoru je
chtějí dát k narozeninám babičce.
Ovšem ani hodiny, z jejichž útrob by v určený čas
vyskočila figurka mojí šílené guvernantky a zaječela „super!“, by
mi nemohly zacloumat s psychikou tak, jako se to
nechtěně dnes podařilo skupině vypasených motorkářů.





8
Břichatí muži s masivními plnovousy (jeden z nich měl
na hlavě stejnou přilbu jako Himmler) si totiž v pokladně
koupili trička s  mým portrétem a  nápisem POSLEDNÍ
ARISTOKRATKA a bez náznaku studu se do nich na
nádvoří okamžitě převlékli. Můj obličej se na jejich
nestvůrných panděrech několikanásobně zvětšil, takže vypadal jak
mistr Japonska v zápase sumo. Během prohlídky jsem od
své hydrocefalické hlavy téměř nedokázala odtrhnout oči
a v loveckém pokoji už jsem trpěla utkvělou představou, že
mi narostla další brada. Jako v mrákotách jsem se na závěr
s těmi pekelnými anděly nejen vyfotila, ale dokonce se jim
na trička podepsala.
Poplatek za autogram možná nebyl od otce zas tak
špatný nápad.
27. 3.
V noci se mi zdálo, že se mi brada zvětšila tak, že vypadám
jako vycpaný pelikán v loveckém salonu. Ráno jsem šla do
kostela a během mše jsem prosila Boha, abych se už nikdy
nemusela podepisovat nikomu na břicho, zvlášť když má
parametry horkovzdušného balonu.
Bůh mě alespoň pro dnešek vyslyšel. Podepisovala jsem
pouze pohlednice, několik pivních tácků a zástěru, kterou
ovšem dotyčná naštěstí neměla na sobě.
Po dnešku jsem změnila názor na zpestření prohlídek
pádem oběšené komorné. Ačkoliv náhlé zjevení figuríny
viselce v  krbu hlavního sálu stále považuji za primitivní
hororovou lekačku, musím uznat, že návštěvníci jsou po
prožitém šoku mnohem ukázněnější a pozornější.
Zbývající část prohlídky se drží v houfu a neustále sledují, jestli ne-





9
chytám za nějakou páku. Když jsem v obřadní síni
upravovala svatební fotku Helenky Vondráčkové, kterou někdo
otočil vzhůru nohama, návštěvníci v očekávání dalšího
návalu adrenalinu zatajili dech. Někteří se chytili za ruce.
Bohužel se zdá, že historka o komorné, která ukradla
kávovou lžičku a výčitky svědomí ji dohnaly k sebevraždě, na
některé návštěvníky neúčinkuje.
Na záchodech dnes někdo ukradl přišroubované
zrcadlo.
28. 3.
Při vysávání svatební síně Helenky Vondráčkové prasklo
paní Tiché v zádech. Objevila jsem ji
v hlubokém předklonu před Helenčinou svatební róbou, a nebýt vysvětlujícího
zvolání „Zasrané plotýnky!“, podezřívala bych ji, že
provádí nějaký rituál.
O převozu do nemocnice paní Tichá nechtěla ani slyšet,
protože by ji tam prý hned kuchali. Jejím rozhodnutím
neotřásla ani poznámka pana Spocka, že skřípnutý
meziploténkový nerv může způsobit ochrnutí.
Po krátkém dohadování, jak hluboce se uklánějící paní
Tichou dopravit do kuchyně, převládl názor, aby ji pan
Spock odnesl na zádech.
Během transportu paní Tichá jednak hekala, jednak
vyhrožovala, že se na Kostku vysere a půjde uklízet do
domova důchodců, kde je teplo.
V kuchyni se uvelebila u kamen a nasadila osvědčenou
léčbu ořechovkou.
Já jsem se vrátila k úklidu, který mně bez paní Tiché
připadal nekonečný. Původně jsem chtěla zapřáhnout i matku,





10
ale paní Tichá mě zapřísahala, abych jí nepůjčovala
vysavač, a sběr žvýkaček na návštěvnické trase matka odmítla.
Za chvilku bude jedenáct a já slyším nezvyklé bečení ovcí.
29. 3.
Paní Tichá se stále nehýbe. V prenatální poloze leží na
kožené pohovce přinesené včera z Himmlerova apartmá a je
velmi nevrlá. Situace je o to znepokojivější, že už za tři dny
děláme svatbu. Snoubencům je dohromady asi tak sto let
a seznámili se ve fanklubu Helenky Vondráčkové. Nevěsta
je prý těhotná.
Pokud se plotýnky do zítřka neukázní, je Milada
odhodlána zavolat doktora a nechat paní Tiché píchnout
uvolňující injekci i proti její vůli. Zároveň nařídila odstranit paní
Tiché z dosahu alkohol, jelikož injekce opiátů v kombinaci
s ořechovkou by s ní mohla pěkně zamávat. Miladin otec se
prý pokusil rozehnat zánět trojklanného nervu koktejlem
z několika kořalek, a když posléze dostal od doktora
koňskou dávku dolsinu, museli ho několik hodin nahánět po
zámeckém parku. Paní Tichá by nám zřejmě daleko
neutekla, ale částečné vystřízlivění je každopádně žádoucí.
Zároveň se všichni shodli, že ukončení léčby
ořechovkou oznámím paní Tiché já, protože mě má nejraději. Když
jsem jí odmítla nalít, nazvala mě proradnou
a zdegenerovanou maškarou. Nakonec jsme našly kompromis a já jsem
jí během vaření natírala ořechovkou bedra.
Alkohol se asi vstřebává i  pokožkou — paní Tichá má
stále problémy s  artikulací a  já se od oběda bezdůvodně
usmívám. Během potírání kůže jsem došla k  názoru, že
bych nechtěla být masérkou ani fyzioterapeutkou.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist