E-kniha: Architektura -- Lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla – Ondřej Šefců

Ing. arch. Ondřej Šefců (narozen 1958 v Praze)

Absolvent Fakulty architektury ČVUT Praha, obor architek

tura a územní plánování. Od roku 1983 je zaměstnán jako

odborný pracovník Státního ústavu památkové péče (dnes

Národní památkový ústav). V 80. letech pracoval na rege

neraci městských památkových rezervací (Tábor, Jindřichův

Hradec, Třeboň, Slavonice, České Budějovice, Prachatice).

V 90. letech působil na obnově paláců pro Poslaneckou sně

movnu Parlamentu České republiky, Valdštejnského paláce pro Senát Parlamentu České re

publiky, Staronové synagogy, Klementina, paláce Kinských, zámku Kratochvíle, hradu Křivo

klát, hradu ve Strakonicích, kláštera v Kadani, Karlova mostu a dalších staveb. Od roku 1996

je místopředsedou Společnosti pro technologie obnovy památek, kde pořádá odborné semi

náře. Publikuje odborné články, je spoluautorem řady publikací, realizoval mnoho odborných

i popularizačních přednášek. Zabývá se kresbou historických památek a městskou vedutou.

ONDŘEJ ŠEVCŮ

ARCHITEKTURA

Ondřej Šefců

LEXIKON

ARCHITEKTONICKÝCH

PRVKŮ

A STAVEBNÍHO

ŘEMESLA

ARCHITEKTURA

Ondřej Šefců

LEXIKON

ARCHITEKTONICKÝCH

PRVKŮ A STAVEBNÍHO ŘEMESLA

Kniha Architektura – Lexikon architektonických prvků a stavebního ře

mesla byla vytvořena s cílem stát se užitečným průvodcem ve světě atik, bosketů,

cejkhausů, dórských sloupů a desítek dalších pozoruhodných pojmů z historie

architektury. Maximální názornost a snadnou orientaci v knize umožňuje více

než 1000 ilustrací, které dodávají textu také přitažlivost, důležitou pro to, aby

poznávání bylo potěšením.

Kniha se neomezuje pouze na výklad základních pojmů, ale přináší i výklad

termínů z oborů souvisejících i (zdánlivě) nesouvisejících. Konstrukce zlatého

řezu se zde potkává s historickými mírami, archaické tvary antických sloupů s li

dovým ornamentem, francouzské barokní názvosloví se zlidovělými germanismy

řemeslnické češtiny. Četné popisky obrázků mají přispět k snadnému osvojení

pojmů. Dobrou orientaci umožňují také menší „vnořené“ slovníčky doplňující

vybrané kapitoly. Věříme, že tato kniha bude užitečným pomocníkem na cestě

poznáním české architektury.

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod

@

grada.cz, www.grada.cz

ARCHITEKTURA

Lexikon architektonických

prvků a stavebního řemesla

Ondřej Šefců

Vydání publikace podpořila fi rma

Ing. arch. Ondřej Šefců ArchitekturA Lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5004. publikaci Odpovědná redaktorka Eva Škrabalová Sazba Vladimír Velička Kresby na obálce a v textu Ondřej Šefců Počet stran 256 První vydání, Praha 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2013 Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-3120-9 ELEKTRONICKÁ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-7689-7 (elektronická verze ve formátu PDF)

upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

ArchitekturA – lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla

6

Obsah

Jak „číst“ architekturu ...............................................................................................................................................................................8

Všeobecná kapitola ...................................................................................................................................................................................9

Základní názvosloví ve stavebnictví ..............................................................................................................................................9

Části staveb ................................................................................................................................................................................................10

Základní části staveb ......................................................................................................................................................................10

Další části staveb ..............................................................................................................................................................................13

Kamenné zdivo ........................................................................................................................................................................................16

Detaily kamenného zdiva ...........................................................................................................................................................19

Cihelné zdivo .............................................................................................................................................................................................21

Dřevěné konstrukce ..............................................................................................................................................................................24

Příklady dřevěných konstrukcí .................................................................................................................................................27

Konstrukce krovů .............................................................................................................................................................................31

Otvory, oblouky .......................................................................................................................................................................................34

Klenby ............................................................................................................................................................................................................36

Střechy ...........................................................................................................................................................................................................39

klasická kapitola .......................................................................................................................................................................................41

Klasické architektonické řády ..........................................................................................................................................................42

Klasické architektonické články ......................................................................................................................................................48

Posvátná geometrie ..............................................................................................................................................................................52

Proporce staveb a lidského těla .....................................................................................................................................................61

chronologická kapitola .......................................................................................................................................................................65

Architektura předrománská .............................................................................................................................................................66

Románská architektura........................................................................................................................................................................69

Románská ornamentika .....................................................................................................................................................................72

Gotická architektura ..............................................................................................................................................................................74

Gotické tvarosloví ...................................................................................................................................................................................78

Gotické opevnění ..................................................................................................................................................................................82

Gotické hrady ............................................................................................................................................................................................85

Středověký klášter ..................................................................................................................................................................................88

Kostely ..........................................................................................................................................................................................................91

7

Obsah

Pozdní gotika .............................................................................................................................................................................................94

Renesanční architektura .....................................................................................................................................................................97

Renesanční tvarosloví .......................................................................................................................................................................100

Výzdobné techniky období renesance ..................................................................................................................................103

Manýrismus – mezi renesancí a barokem ............................................................................................................................105

Barokní architektura ...........................................................................................................................................................................108

Barokní tvarosloví ................................................................................................................................................................................112

Baroko – sakrální stavby ..................................................................................................................................................................119

Barokní zámek, zahrada, park .......................................................................................................................................................127

Barokní opevnění .................................................................................................................................................................................137

Rokoko ........................................................................................................................................................................................................144

Klasicismus, empír, biedermeier ................................................................................................................................................147

Historický romantismus a eklektismus ...................................................................................................................................153

Secese .........................................................................................................................................................................................................157

Lidová architektura .............................................................................................................................................................................160

Moderní architektura .........................................................................................................................................................................177

Vývoj památkové péče a jejích metod ...................................................................................................................................188

Doplňková kapitola .............................................................................................................................................................................197

Heraldika ...................................................................................................................................................................................................198

Postavy, symboly ..................................................................................................................................................................................202

Kříže ..............................................................................................................................................................................................................206

Křesťanská ikonografie .....................................................................................................................................................................209

Zvony ..........................................................................................................................................................................................................212

Hroby, pohřbívání ................................................................................................................................................................................214

Přílohová část ...........................................................................................................................................................................................217

Malý slovníček archaických pojmů ...........................................................................................................................................218

Slovníček germanismů zavedených ve stavebních řemeslech ..............................................................................226

Historické míry a váhy .......................................................................................................................................................................243

Použitá literatura ..................................................................................................................................................................................247

Rejstřík ........................................................................................................................................................................................................249

ArchitekturA – lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla

8

Jak „číst“ architekturu

Pokud chceme číst knihu, musíme znát význam slov a jejich různých spojení. Pokud známe význam

tvarů, postav, barev či proporcí, můžeme umět (nebo se pokusit) „číst“ architektonická, řemeslná

i umělecká díla, pochopit hlouběji, čím jsou krásná, významná či ošklivá, proč se nám líbí, nebo nám

vadí. Architektura a její části nás obklopují (doslova) od kolébky do hrobky, od rána do večera. Umět

„číst“ její tvary může být nejen užitečné, ale i velmi zábavné.

Tento Lexikon architektonických prvků byl vytvořen s cílem stát se jakýmsi užitečným průvodcem ve

světě atik, bosketů, cejkhausů, dórských sloupů a desítek dalších pozoruhodných pojmů, potřebných

k tomu, abychom porozuměli alespoň částečně vznešeným formám velkých slohů, labyrintu půdorysů

a optických iluzí konvex-konkávních fasád. Zvolená forma zpracování kapitol směřuje k snadné orientaci,

maximální názornosti (což umožňuje více jak 1000 ilustrací) a snad i k žádoucí míře poutavosti, důležité

pro to, aby poznávání bylo potěšením.

Kniha se neomezuje pouze na výklad základních pojmů, ale přináší i výklad termínů z oborů

souvisejících i (zdánlivě) nesouvisejících. Konstrukce zlatého řezu se zde potkává s historickými mírami,

archaické tvary antických sloupů s lidovým ornamentem, francouzské barokní názvosloví se zlidovělými

germanismy řemeslnické češtiny. Četné popisky obrázků mají přispět k snadnému osvojení pojmů.

Dobrou orientaci v různých tématech umožňují menší „vnořené“ slovníčky doplňující vybrané kapitoly.

Textová i obrazová část lexikonu vychází z širokého okruhu publikací a zdrojů – z knih o architektuře

(zejména ze znamenitých knížek J. Herouta či encyklopedií B. Syrového), dále z klasických traktátů

a příruček (u nás mnohdy nikdy nevydaných, jejichž studium dnes ulehčují volně dostupné digitalizace),

knih a slovníků z oboru dějin umění, řemesel a souvisejících oborů a v nemalé míře i z archivu autora

a dalších zdrojů. Její zpracování bylo inspirativní, v mnohém objevné a obtížné. Nesnadné bylo

zejména rozhodování, co ještě zařadit a kde skončit, protože témat ke studiu je nepřeberné množství.

Ke snadné orientaci a dobrému pochopení významů nejen v oblasti architektury by tato kniha chtěla

být užitečným pomocníkem.

Praha (2009–2012) Ondřej Šefců

Za cenné podněty k odborné terminologii děkuji zejména Mgr. Horymíru Kubíčkovi, Mgr. Karle

Kubíčkové, Doc. PhDr. Josefu Štulcovi a ing. Janu Vinařovi.

Poděkování patří také Tomáši Rolínkovi – IPR za laskavý souhlas s použitím některých mých starších

kreseb.

Všeobecná kapitola

Základní názvosloví ve stavebnictví

ArchitekturA – lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla

10 Části staveb Základní části staveb Každá stavba obsahuje prvky nesoucí (podpěry) a nesené. Prvek nesený může být zároveň i nesoucí. Každá část stavby musí nést zároveň svoji vlastní váhu, což je významné např. v případě velkorozponových konstrukcí, kde vlastní váha konstrukce obvykle převyšuje ostatní zatížení. Stavební konstrukce jsou dimenzovány jednak na zatížení stálé, jednak na zatížení nahodilé. Zatížení stálé je zatížení, u jehož velikosti, směru, smyslu i polohy lze přepokládat po celou dobu existence stavby, že budou neměnné. Zatížení stálé tvoří váha vlastní konstrukce a souvisejících částí stavby, dále trvale působící tlak horniny apod. Zatížení nahodilé je zatížení, jehož velikost, směr, smysl nebo i poloha se může měnit. Zatížení nahodilá se dělí na zatížení užitná (osoby, nábytek, stroje), zatížení klimatická (vítr, sníh, námraza, teplota), zatížení montážní a další. Pro určení klimatického zatížení je důležitá i nadmořská výška objektu, vlastní výška, tvar střechy a poloha v krajině. Pro výpočet stálého zatížení je důležitá znalost objemové hmotnosti staviv a zemin, jak je uvádějí stavební tabulky. Příklady objemových hmotností nejdůležitějších staviv : K základním popisům stavebních objektů patří označení podlaží. Podlaží rozlišujeme nadzemní a podzemní. V úrovni terénu je první nadzemní podlaží (přízemí). Pod úrovní terénu jsou podzemní podlaží (suterén). Někdy může být podlaží provedeno jako polozapuštěné. Objekty zakončuje střecha, kterou tvoří nosná konstrukce a střešní plášť. Vlastní konstrukce stavebních objektů může být buď prutová, nebo plošná (desková), oba systémy mohou být buď rovinné, nebo prostorové. Pruty (prvek, kde převažuje délka) mohou být uloženy horizontálně ve formě nosníků (trámů), či konzol. Pokud je prut namáhaný tahem ve směru podélné osy, nazývá se táhlo. Přímý prut osově tlačený se nazývá svislý sloup (pilíř). Sloup je jedním z nejstarších konstrukčních prvků. V klasické architektuře je sloup obvykle členěn na dřík, patní část (patka, podnož, sokl) a ukončující článek – hlavici. Zakřivený prut prohnutý směrem k zemi se nazývá vlákno. Zakřivená vlákna (lana, řetězy) jsou významným konstrukčním prvkem mnoha moderních konstrukcí, zejména velkorozponových konstrukcí (mostů, stadionů atd.).

materiál

objemová hmotnost

(kg/m³)

měkké dřevo 600

tvrdé dřevo 800

dřevotříska 750

stavební ocel 7 850

pískovec, žula, křemenec 2 600

ulehlý zavlhlý písek 2 000

beton prostý 2 300

beton železový vibrovaný 2 500

zdivo cihelné (z plných cihel) 1 900

zdivo kamenné 2 100 – 2 700

Všeobecná kapitola

11

Části staveb

Prut prohnutý směrem vzhůru se nazývá oblouk. Oblouky mohou být ploché i vysoké, kruhové,

eliptické, parabolické či jiné.

Konstrukce sestavené z různě pospojovaných přímých prutů se nazývají příhradové (příhradoviny). Pruty

pospojované do plošné konstrukce tvoří rošty. Pruty spojené pevným rohovým spojem tvoří rámy.

Plošné soustavy tvoří buď svislé stěny (nosné a nenosné – výplňové), nebo desky. Desky mohou

být rovné nebo zalomené – lomenice. Desky se zakřiveným povrchem a o malé tloušťce se nazývají

skořepiny.

vikýř

střešní plášť

podkroví (podstřeší)

podhled

slepé okno

nenosná příčka

komínová lávka

komínová hlava

hřeben střechy

výlezové okénko

2. nadzemní podlaží

(1. patro)

podlaha

(nášlapná vrstva)

fabion

vstupní otvor

předložené schodiště

1. nadzemní podlaží

(přízemí)

1. podzemní podlaží

(suterén)

anglický dvorek

větrací okénko

zemina sypaná

zemina rostlá

(původní terén)

skalní podloží

hladina spodní

(podzemní) vody

základový pas

úroveň

základové spáry



Stěnový konstrukční systém

vnitřní stěny

obvodové stěny (nosné)



Prutový (pilířový) konstrukční systém

výplňové zdivo

sloupy (pilíře)



Konstrukce domu

ArchitekturA – lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla

12

uzavřená dispozice

zvalbení

štít

hlavní průčelí

boční průčelí

okapní chodníček

křídlo

rizalit

mansardová střecha

věžička

nárožní arkýř

vikýř na seno

kočárový

průjezd

štítová stěna

zděný vikýř

lodžie

polozapuštěný

suterén

vyrovnávací

schodiště

podloubí

balkon

městský mobiliář

lizéna pilastr polopilíř polosloup představený sloup

lizénové orámování

dřík

sokl

náběžná římsa

pilíř

abakus

hlavice

dřík

entaze

patka

plinthus

prstenec

sloup opěrák

nárožní

armatura

kleštiny

(kleště)

krycí stříška

eskarpa

Všeobecná kapitola

13

Části stavebDalší části staveb

Každá stavba je charakteristická jednak svým dispozičním členěním, jednak členěním průčelí. Průčelí

domu bývají odlišně řešená obvykle dle jejich hierarchie (uliční, dvorní, hlavní, vedlejší), případně dle

dalších kritérií – např. orientace ke světovým stranám, funkční využití. Výraz každé stavby by v ideálním



Schéma průčelí

makovice

lucerna

osmiboká báň

tambur

kruhová okna

fronton

hlavní, korunní

(okapní) římsa

pásová (kordonová)

římsa

parapetní římsa

zdvojené okno

konzola

nárožní arkýř

předsazený výkladec

vikýř

klempířské prvky

atika

dekorativní výplně

nadokenní římsa

(fronton)

segmentová

nadokenní římsa

parapetní výplň

(s kuželkami)

pásová bosáž

kazetové dveře

tympanon

ArchitekturA – lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla

14

případě měl odpovídat její vnitřní náplni, organizaci jejích vnitřních prostor a funkcí. Tohoto cíle nelze

vždy dosáhnout, zejména u staveb, které již neslouží svému účelu, ale jsou rekonstruovány pro jiné

využití (např. při přestavbě průmyslových staveb).

Průčelí klasické architektury bylo obvykle členěno promyšleným systémem architektonických

článků. Ty tvořily prvky vodorovné, svislé, prvky výplňové, zakončovací a ozdobné. Tvarosloví

architektonických článků se v minulosti vyvíjelo velmi pozvolna, obvykle se zachováním základních

proporčních vazeb, vyzkoušených empirickým pozorováním a podřízených dobovému výtvarnému

vkusu. Vedle estetické funkce má řada článků i další funkce – např. ochrana průčelí před deštěm, odvod

srážkové vody apod.

Hlavním architektonickým článkem u historické architektury je římsa. Její proporce se určovala

citem, podle měřítka a dalšího členění průčelí. Horní část průčelí obvykle uzavírá římsa korunní,

hlavní či okapní. Její výška bývala odvozena od výšky domu. Např. u přízemní stavby jako 1/16 výšky,

u dvoupodlažní stavby jako 1/30 výšky. Korunní římsa bývá největší (na výšku a na hloubku). Je obvykle

složena z několika profilů, které se navzájem podporují a nikdy nemají shodný rozměr. Římsy mohou

být členěny i z čelní strany, a to obvykle geometrickými ozdobami plastickými či malovanými (zubořez,

konzoly, perlovec, listovec apod.).

Jednotlivá patra oddělují patrové, kordonové římsy, jejichž výška se pohybuje okolo 1/14 výšky patra.

Tyto římsy obvykle vyznačují polohu stropní konstrukce, vytvářejí vjem ohledně měřítka objektu.

Spodní část stavby bývá oddělena soklovou římsou (1/12 výšky patra), okna mohou být osazena na

parapetních římsách a zakončena nadokenní římsou nebo segmentem či frontonem. Obvykle

byla struktura průčelí rozvržena tak, že opticky těžší prvky tvoří spodní část (sokl) stavby, směrem

vzhůru se tektonika „odlehčuje“. Působení říms a dalších plastických článků umocňuje jejich stín, proto

je velmi důležitá i proporce jejich „vysazení“ z průčelí.

Nároží domu může být zdůrazněno kvádrováním či rustikou, průčelí může být členěno lizénami,

pilastry, pilíři, pásovým bosováním, výplněmi z režného zdiva, či štukovými prvky. Tvarosloví

průčelí by mělo odpovídat i tvarosloví výplní – tedy oken, dveří, výkladců, okenic apod. Celkový vjem

z tektoniky průčelí byl v minulosti velmi výrazně umocňován různobarevným pojednáním jednotlivých

článků, úpravou struktury ploch, sgrafitovou či malířskou výzdobou nebo sochařskými doplňky.

Zejména barokní architekti dokázali tímto způsobem vytvářet velmi silné optické vjemy.

U dvorních průčelí je obvykle článkování zjednodušené, omezené na prvek říms či lizénových rámů,

jsou často přiznány komunikační prvky – např. schodišťové či výtahové rizality, pavlače, chodby,

předložená schodiště.

U některých objektů se mění výška podlaží dle hierarchie využití. Tak např. u paláců najdeme tzv. piano

nobile (určeno pro reprezentační místnosti) a piano servile (určené pro ubytování služebnictva).

Součástí průčelí jsou svým způsobem i plochy střech, zejména u objektů se sedlovými a mansardovými

střechami. Svůj značný význam hraje jak proporce a sklon střechy, tak materiál krytiny, způsob jejího

kladení, provedení a měřítko prvků střešního pláště – vikýřů, střešních oken, komínů, věžiček apod.

Všeobecná kapitola

15

Části staveb

pavlače

zasklená arkáda

nákolník

konzoly

špalíková dlažba

pultový vikýř

litinové zábradlí

průjezd

klenební

pasy

piano

nobile

piano

servile



Schéma průčelí



Výkladec

klenák

nadsvětlík

výstrč

krámské dveřnice

ostění

výkladec

parapet

větrací okénko suterénu

kování

rohožka

výplň

+

ArchitekturA – lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla

16

Kamenné zdivo

Kámen a výrobky z něj tvoří základ stavitelského umění u nás. Jsou z něj postaveny a dochovány ty

nejstarší stavby (románské rotundy), stavby mimořádně konstrukčně náročné (gotické stavby s opěrným

systémem) i stavby klimaticky nebo jinak značně namáhané (kamenné mosty, hrady). Zatímco

konstrukce budované z lomového kamene (či minimálně opracovaného) byly relativně dostupné

i pro méně nákladné stavby (např. hospodářské stavby, chalupy, ohradní a opěrné zdi), konstrukce

z ručně opracovaného kamene patřily vždy k těm nejnákladnějším a zároveň nejtrvanlivějším. Zejména

ve středověku byly z přesně lícovaného kvádrového zdiva vyzdívány pouze nejvýznamnější stavby

nebo jenom jejich části. Kamenné zdivo bylo často omítané, kamenné články byly opatřovány

barevným nátěrem, mnohdy byly sjednocovány s částmi vyzdívanými z cihel.

Při zdění z  lomového zdiva opus incertum byl vždy dodržován řád kladení nestejně velkých druhů

kamene, které vytvářejí rytmus řádkování. Pro celkovou kvalitu tohoto zdiva bylo vždy důležité důsledné

vyplnění spár menšími kameny (šíbry), v zájmu zvýšení homogenity a přenášení vnitřních tlaků.

Při vyzdívání masivních zdí středověkých staveb se využívala obdoba starého antického způsobu

zdění, tzv. emplekton. S ohledem na efektivnější postup stavby se zde z opracovaných kvádrů zdil

vnější a vnitřní líc zdi, zatímco vnitřek byl prováděn z lomového zdiva, tedy ze směsi malty a úlomků

kamene nebo cihel. Celková kvalita zdi je v tomto případě hodně závislá na způsobu provázání vnějšího

líce a vnitřní výplně i na jakosti použité malty. Při ochraně torz takovýchto zdí je velmi důležité účinné

odvedení srážkové vody z konstrukce.

Kvádrové kamenné zdivo bylo vždy provázáno promyšleným kladením kvádrů, vázaných mnohdy

i uvnitř osazenými trny. Také zde hrála zásadní roli osvědčená receptura složení zdící malty, která byla

často výrobním tajemstvím kamenických hutí.

Při těžbě kamene se již po staletí používá prakticky shodný postup. Velké kamenné bloky jsou postupně

v lomu odlamovány a dostupnou technologií (vrty, klíny apod.) děleny na menší kusy. Takto získaný

kvádr (haklík) je vhodnými nástroji postupně upravován do náležitého tvaru. Pro tento účel má kameník

celou řadu nástrojů. Pro hrubé opracování se používá špičák, pro jemnější zubák, dvojzubec, oškrlík,

želízka pro lemování a různě upravená kladiva – pucka, plošina, pemrlice nebo zrnovák. Dláta se liší

svým provedením (ostřím) podle druhů kamene (jejich tvrdosti), při práci se musí opakovaně brousit

a kalit.

Prakticky až do konce 19. století byli dělníci a kamenici na stavbách odkázáni na mechanizaci, spočívající

v použití klínů, sochorů a jednoduchých zdvihacích zařízení – koz, vrátků, kladek a vozíků. Pro zachycení

kamenných bloků byly vyvinuty různé důmyslné způsoby. Mezi nejstarší patří kamenické nůžky

(používané převážně ve středověku), svírající kámen přes důlky v bocích kvádru. Hojně byly užívány

tzv. krepny, jakési kovové kotvy, uchycené obvykle v otvoru v horní ploše bloku. Důležité bylo zachytit

blok tak, aby mohl být rovnou usazen do svého lůžka.

Všeobecná kapitola

17

Kamenné zdivo

čelo

ložná plocha

kamenný kvádr

k opracování

dřevěné kozy

jednoduchá trojdílná dvoudílná vlk

kónický otvor

v horní ploše

lomové zdivo s řádkováním

opus pseudoisodomum –

vazba s kvádry nestejné výšky

kyklopské zdivo

pásová bosáž

(svislé spáry zanikají)

opus incertum – lomové zdivo

opus isodomum –

pravidelná vazba

opus reticulum –

vazba na pokos

rustika s tenií (stezkou)

kvádry lemovány rýhovačkou

opus spicatum – klasová vazba

vazba haklíková

(novodobá dekorativní vazba)

opus rusticum – rustica

(čelní plochy hrubě

opracovány špičákem)

diamantová bosáž



Kamenické krepny



Vazby kamenného zdiva