načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Aplikovaná forenzní psychologie - Ingrid Matoušková

Aplikovaná forenzní psychologie

Elektronická kniha: Aplikovaná forenzní psychologie
Autor:

Tato kniha je v současnosti první a jedinou publikací na našem trhu, která se zabývá nejen základními tématy a otázkami aplikované forenzní psychologie, ale také oblastmi hraničními, ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 75.4%hodnoceni - 75.4%hodnoceni - 75.4%hodnoceni - 75.4%hodnoceni - 75.4% 88%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 296
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4580-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Tato kniha je v současnosti první a jedinou publikací na našem trhu, která se zabývá nejen základními tématy a otázkami aplikované forenzní psychologie, ale také oblastmi hraničními, tedy interdisciplinárními, zejména trestněprávní, kriminalistickou a kriminologickou problematikou. Kniha je strukturována podle základních témat řazených abecedně, přičemž jednotlivé kategorie zahrnují nejen meritorně psychologické poznatky, ale i témata z uvedených hraničních oblastí. Některé kategorie jsou pro snadnější představu doplněny o kasuistiky a za každým heslem je pro zájemce o hlubší analýzu daného problému uvedena další rozšiřující literatura. Kniha je určena zejména studentům právních a bezpečnostních oborů, policistům a orgánům činným v trestním řízení, justičním pracovníkům působícím především v oblasti trestního práva, pracovníkům krizového řízení, pomáhajícím dobrovolníkům, forenzním psychologům, vězeňským psychologům atd., ale také dobře poslouží pro rozšíření obzorů široké veřejnosti.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Aplikovaná psychologie Aplikovaná psychologie
Kučírek Jiří, kolektiv
Cena: 279 Kč
Aplikovaná psychologie Aplikovaná psychologie
kolektiv a, Kučírek Jiří
Cena: 280 Kč
Forenzní traumatologie Forenzní traumatologie
Kolektiv autorů
Cena: 159 Kč
Forenzní ekotechnika Les a dřeviny Forenzní ekotechnika Les a dřeviny
Alexandr Pavel
Cena: 725 Kč
Základy forenzní ekotechniky: Les a dřeviny Základy forenzní ekotechniky: Les a dřeviny
Doc. Ing. Pavel Alexandr, CSc.
Cena: 241 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ingrid Matoušková

Ingrid Matoušková

APLIKOVANÁ FORENZNÍ

PSYCHOLOGIE

APLIKOVANÁ FORENZNÍ

PSYCHOLOGIE

APLIKOVANÁ FORENZNÍ PSYCHOLOGIE

Ingrid Matoušková

Tato kniha je v současnosti první a jedinou publikací na našem trhu, která se zabývá nejen základními tématy a otázkami aplikované forenznípsychologie, ale také oblastmi hraničními, tedy interdisciplinárními, zejména

trestněprávní, kriminalistickou a kriminologickou problematikou. Kniha je

strukturována podle základních témat řazených abecedně, přičemžjednotlivé kategorie zahrnují nejen meritorně psychologické poznatky, ale i témata

z uvedených hraničních oblastí.

Některé kategorie jsou pro snadnější představu doplněny o kasuistiky a pro

zájemce o hlubší analýzu daného problému je za každým heslem uvedena další rozšiřující literatura. Kniha je určena zejména studentům právních

a bezpečnostních oborů, policistům a orgánům činným v trestním řízení,justičním pracovníkům působícím především v oblasti trestního práva,pracovníkům krizového řízení, pomáhajícím dobrovolníkům, forenzním psychologům, vězeňským psychologům apod., ale také dobře poslouží pro rozšíření

obzorů široké veřejnosti.

GRADA Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

9 788024 745800

ISBN 978-80-247-4580-0



Ingrid Matoušková

APLIKOVANÁ

FORENZNÍ

PSYCHOLOGIE

Grada Publishing


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí býtreprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. PhDr. Ingrid Matoušková, Ph.D.

APlIkovAná forenzní PsychologIe

kniha je monografie

TIrᎠTIŠTĚnÉ PUBlIkAce:

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 5102. publikaci

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.

Odborní recenzenti:

Prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., dr. h. c. mult.

Doc. PhDr. Stanislav Nečas, CSc.

Doc. Dr. Josef Marek, Ph.D.

Odpovědná redaktorka Eva Modrá

Sazba Milan Vokál

Počet stran 304

První vydání, Praha 2013

Vytisklo TISK CENTRUM s.r.o., Moravany

© Grada Publishing, a.s., 2013

Cover Illustration © Eliška Kubínová

IsBn 978-80-247-4580-0

elekTronIckÉ PUBlIkAce:

IsBn 978-80-247-8422-9 (ve formátu PDf)

IsBn 978-80-247-8423-6 (ve formátu ePUB)


oBsAh

o au torce .....................................................................13

Úvod .........................................................................14

1. Delikvence mladistvých .................................................... 15

Charakteristické znaky mladistvých delikventů, cesta ke kriminální kariéře ........ 16

Podmínky determinující vývoj mladistvého delikventa a jeho osobnost . . . . . . . . . . . . 19

Použitá a doporučená literatura ......................................... 21

2. Domácí násilí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Druhy, formy a rizikové faktory .............................................. 24

Použitá a doporučená literatura ......................................... 29

3. Drogová kriminalita ...................................................... 30

Drogová závislost .......................................................... 31

Z historie ................................................................. 32

Které drogy jsou v kurzu? ................................................... 35

Způsoby páchání drogové kriminality ......................................... 36

Typické rysy pachatelů ...................................................... 36

Komunikace s jedincem pod vlivem návykové látky ............................. 36

Použitá a doporučená literatura ......................................... 37

4. fanatismus ............................................................... 38

Formy a možnosti rozdělení fanatismu ........................................ 38

„Esenciální“ fanatismus („klasický“, „původní“ nebo „strukturální“ fanatismus) .. 38

„Indukovaný“ fanatismus („infikovaný“, „částečný“ fanatismus) ................ 38

Typické vlastnosti a rysy fanatických osobností ................................. 40

Způsob myšlení a vidění světa (kognitivní úroveň) ........................... 40

Způsob prožívání a vztahů (afektivní úroveň) ............................... 40

Způsob zpracování a reakce (psychodynamická úroveň) ...................... 40

Role agrese, nenávisti a ochoty k násilí ..................................... 40

Význam osobnostní struktury ............................................ 41

Sekty .....................................................................41

Použitá a doporučená literatura ......................................... 43

5. forenzně psychologický audit .............................................. 44

Osobnost pachatele trestného činu z pohledu forenzní psychologie ............... 45

Forenzně psychologický audit ............................................ 47

Použitá a doporučená literatura ......................................... 49


6. fo renzní analýza obsahu textu (psychologická expertiza anonymních

komunikátů) .............................................................. 50

Použitá a doporučená literatura ......................................... 53

7. fyziodetekce .............................................................. 54

Použitá a doporučená literatura ......................................... 58

8. grafologie ................................................................ 59

Rozbory rukopisů .......................................................... 61

Hodnota podpisu .......................................................... 62

Písmo a nemoc ............................................................ 62

Patografologie ......................................................... 63

Meze grafologického poznání ............................................... 63

Grafolog není písmoznalec .................................................. 64

Metody zkoumání písma ................................................... 65

Použitá a doporučená literatura ......................................... 65

9. historie forenzní psychologie ............................................... 66

Nastolení forenzně psychologické problematiky ve 2. polovině 18. století .......... 67

Vývoj forenzně psychologického zkoumání v 19. století ......................... 67

Vznik forenzní psychologie jako experimentální disciplíny na počátku 20. století ... 68

Rozvoj forenzní psychologie ve 20. století ...................................... 69

Použitá a doporučená literatura .......................................... 69

10. hromadné chování ........................................................ 70

Charakteristika davu, „duše davu“ ............................................ 70

Vlastnosti davu ........................................................ 70

Prostředky ovládnutí davu ................................................... 71

Zhodnocení a následovníci Le Bona .......................................... 72

Základní rozčlenění jevů hromadného chování ................................. 73

Jevy spontánní hromadné nákazy ......................................... 73

Jevy hromadných erupcí impulzivního chování .............................. 73

Použitá a doporučená literatura ......................................... 75

11. hypnóza ................................................................. 76

Technika hypnotizace ....................................................... 76

Hloubka hypnózy .......................................................... 77

Typy hypnózy ............................................................. 77

Ukončení hypnózy ......................................................... 77

Použitá a doporučená literatura .......................................... 79

12. kognitivní interview ....................................................... 80

Kognitivní psychologie ..................................................... 80

Kognitivní interview ........................................................ 81

Použitá a doporučená literatura .......................................... 83

13. kriminální chování ........................................................ 84

Kriminologická psychologie ................................................. 84

Psychologie kriminálního chování ............................................ 84

Formy kriminálního chování ................................................ 85


Kriminální motivace – teorie příležitostí ...................................... 86

Koncept běžné činnosti ..................................................... 87

Teorie struktury trestné činnosti ............................................. 87

Hledisko racionálního výběru ................................................ 88

Deset principů příležitosti k trestné činnosti ................................... 88

1. princip – Příležitosti jsou jednou z příčin všech trestných činů ................ 89

2. princip – Příležitosti k trestné činnosti jsou vysoce specifické ................. 89

3. princip – Příležitosti k trestné činnosti se soustřeďují v určitých lokalitách

a časech .......................................................... 90

4. princip – Příležitosti k trestné činnosti vycházejí z každodenního pohybu

aktivit ............................................................ 90

5. princip – Jeden typ trestné činnosti vytváří příležitosti pro další .............. 90

6. princip – Některé produkty nabízejí lákavější příležitosti k trestné činnosti ..... 91

7. princip – Společenské a technické změny vyvolávají nové příležitosti .......... 91

8. princip – Prevenci kriminality lze provádět omezováním příležitostí .......... 92

9. princip – Omezení příležitostí obvykle nevede k přesunu trestné činnosti ....... 92

10. princip – Zacílené omezení příležitostí může vést k rozsáhlejšímu snížení

kriminality ........................................................ 93

Použitá a doporučená literatura .......................................... 93

14. krizová intervence (Posttraumatická péče) ................................... 94

Použitá a doporučená literatura .......................................... 98

15. loupežné přepadení ....................................................... 99

Příprava ke spáchání trestného činu ......................................... 100

Spáchání trestného činu .................................................... 101

Činnost po spáchání činu .................................................. 102

Co následuje po přepadení? ................................................ 102

Použitá a doporučená literatura ......................................... 105

16. Metody forenzní psychologie .............................................. 106

Druhy výzkumu .......................................................... 106

Použitá a doporučená literatura ......................................... 109

17. nebezpečnost pachatele ................................................... 110

Základní dělení pachatelů .................................................. 110

Socializovaný typ ..................................................... 110

Neurotický typ ....................................................... 110

Psychopatický typ ..................................................... 111

Mentálně nedostatečný typ ............................................. 111

Psychotický typ ....................................................... 111

Další možné dělení pachatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

Afektivní pachatelé .................................................... 111

Deviantní pachatelé ................................................... 111

Racionální pachatelé .................................................. 112

Prognóza nebezpečnosti pachatele ........................................... 112

Motivace ................................................................. 112

Socioekonomické vrstvy ................................................... 113

Návykové látky ........................................................... 113

Agresivita ................................................................ 113


Mladiství pachatelé ........................................................ 114

Chronický pachatel .................................................... 114

Mladistvý delikvent ................................................... 114

Sexuální deviace .......................................................... 114

Sadismus ............................................................ 115

Fetišistický sadismus .................................................. 115

Agresivní sadismus .................................................... 115

Pseudopedagogický sadismus ........................................... 115

Patologická sexuální agresivita .......................................... 115

Agresivní sexuální jednání .............................................. 115

Klasifikace dokonaných násilných trestných činů .............................. 116

Vraždy v rodině ...................................................... 116

Majetkové vraždy ..................................................... 116

Nájemné vraždy ...................................................... 116

Použitá a doporučená literatura ......................................... 119

18. nekontaktní násilí ........................................................ 120

Telefonní hovory .......................................................... 120

E-mailové zprávy a krátké textové zprávy ..................................... 122

Dopisy a zásilky obecně .................................................... 123

Zařazení nekontaktního násilí .............................................. 124

Použitá a doporučená literatura ......................................... 124

19. neverbální komunikace ................................................... 125

Funkce neverbální komunikace ............................................. 127

Neverbální projevy jsou zdrojem informací o aktuálních emočních stavech lidí ... 127

Neverbální projevy jako agens (činitel) doplňující, korigující, příp. nahrazující

verbální projevy ................................................... 128

Neverbální projevy jako produkt a zdroj informací o existujících postojích,

vztazích mezi účastníky sociálního styku .............................. 128

Použitá a doporučená literatura ......................................... 130

20. osobnost pachatele trestného činu ......................................... 131

Osobnost pachatele ........................................................ 131

Teorie osobnosti .......................................................... 131

Ernst Kretschmer ......................................................... 132

Psychologické a psychoanalytické teorie kriminality ........................... 132

Psychoanalytické koncepce ................................................. 133

Neopsychoanalýza ........................................................ 133

Sociologická teorie kriminality .............................................. 133

Vícefaktorové teorie (dnešní pohled) ......................................... 133

Psychologické zkoumání pachatelů (modely a přístupy k popisu osobnosti

pachatele) ............................................................ 136

Sociostrukturální teorie ................................................ 136

Socioprocesuální teorie ................................................. 137

Viktimologicky orientované teorie ....................................... 138

Použitá a doporučená literatura ........................................ 139

21. Paměťové stopy .......................................................... 140

Druhy paměti ............................................................ 140


Záznam dynamiky paměťové stopy – jak dochází k zapamatování ................ 141

Poruchy paměti ........................................................... 143

Retrográdní a anterográdní amnézie ......................................... 143

Použitá a doporučená literatura ......................................... 144

22. Patologické hráčství ...................................................... 145

Jak vzniká chorobné hráčství? .............................................. 146

Stadia uzdravování ........................................................ 147

Použitá a doporučená literatura ......................................... 148

23. Penitenciární psychologie, psychika vězňů a její problémy .................... 149

Psychika vězňů ve vazbě ................................................... 149

Trest odnětí svobody ...................................................... 150

Výjimečný trest odnětí svobody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151

Postpenitenciární péče ..................................................... 151

Použitá a doporučená literatura ........................................ 152

24. Počítačová kriminalita .................................................... 153

Definice pojmů ........................................................... 153

Počítačová kriminalita ................................................. 154

Historie počítačové kriminality ............................................. 154

Projevy počítačové kriminality .............................................. 154

Počítačová trestná činnost .................................................. 155

Charakteristiky vybraných trestných činů ..................................... 155

Podvody a padělky .................................................... 156

Bankovní podvody .................................................... 156

Porušování autorských práv ............................................ 156

Nelegální užívání softwaru ............................................. 157

Šíření nelegálního softwaru ............................................ 157

Změna díla bez svolení autora .......................................... 158

Počítačové viry a právo ................................................ 159

Pachatelé počítačové kriminality ......................................... 159

Použitá a doporučená literatura ........................................ 160

25. Psychologické problémy vyšetřování sexuálních trestných činů ............... 161

Hodnocení příčetnosti a nebezpečnosti pachatele .............................. 162

Falopletyzmografické vyšetření ............................................. 164

Vyšetřování obětí sexuálního zneužití, zejména dětí ............................ 165

Použitá a doporučená literatura ........................................ 166

26. Psychologické problémy vyšetřování trestných činů v dopravě ................. 168

Použitá a doporučená literatura ......................................... 173

27. Psychologické problémy vyšetřování vražd .................................. 174

Kriminalistické hledisko ................................................... 174

Příprava ke spáchání .................................................. 175

Ozbrojení pachatele ................................................... 175

Mechanismus usmrcení oběti ........................................... 176

Způsoby utajování vražd ............................................... 177

Typické stopy u vražd .................................................. 177


K osobnosti pachatelů vražd ................................................ 178

Osobnostní typologie využitelné pro forenzní praxi .......................... 179

Použitá a doporučená literatura ........................................ 182

28. Psychologické profilování ................................................. 183

Přístupy ................................................................. 183

FBI připravuje ............................................................ 184

Teoretické zázemí ......................................................... 187

Použitá a doporučená literatura ......................................... 189

29. rekognice ............................................................... 190

Použitá a doporučená literatura ........................................ 194

30. sebeobvinění a nepravdivá doznání ........................................ 195

Příčiny sebeobvinění a nepravdivých doznání mladistvých ...................... 195

Ad. 1: Příčiny sebeobvinění a nepravdivých doznání mající původ v osobnosti ..... 195

Účelová jednání ...................................................... 196

Neinformovanost a omyl ............................................... 197

Sugesce a sugestibilita .................................................. 197

Psychické poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

Ad. 2: Příčiny sebeobvinění a nepravdivých doznání mladistvých mající původ

v procesu vyšetřování .................................................. 199

Nepříznivá životní situace .............................................. 199

Nesprávná procesní situace ............................................. 199

Ad. 3: Příčiny nepravdivých doznání mající původ v psychofyziologických

metodách výslechu .................................................... 200

Narkoanalýza ........................................................ 200

Působení na vyslýchaného, který vypovídá nepravdivě, případně vypovídat

odmítá ............................................................... 201

Použitá a doporučená literatura ......................................... 201

31. sérioví a masoví vrazi ..................................................... 202

Použitá a doporučená literatura ......................................... 206

32. soudní psychologie ....................................................... 207

Členění soudní psychologie ................................................ 208

A. Psychologie soudního líčení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208

B. Psychologický výklad rozhodovacího procesu soudců ...................... 208

C. Soudně znalecká psychologická činnost ................................. 209

D. Psychologie obžalovaného a svědka .................................... 210

Použitá a doporučená literatura ........................................ 211

33. stalking ................................................................. 212

Druhy stalkingu .......................................................... 213

Pokusy o kontakt pomocí komunikačních prostředků ........................ 213

Vyhledávání fyzické blízkosti oběti, slídění ................................. 213

Osočování, devalvace, nátlak a psychické deptání ........................... 213

Pokusy o kontakt přes třetí osoby ........................................ 213

Fyzické násilí ........................................................ 213

Cyberstalking ........................................................ 214


Falešné mýty o pronásledování .............................................. 214

Použitá a doporučená literatura ......................................... 215

34. sugesce a sugestibilita ..................................................... 216

Sugesce ................................................................. 216

Sugestibilita .............................................................. 216

Sugesce na každém kroku .................................................. 216

Použitá a doporučená literatura ........................................ 219

35. suicidální jednání ........................................................ 220

Sebevraždy podle věku a pohlaví ............................................ 221

Sebevraždy podle způsobu provedení a motivu ................................ 222

Sebevraždy podle socioekonomických kritérií ................................. 222

Sebevražednost a psychické zdraví ........................................... 222

Časové rozložení sebevražd ................................................. 222

Sebevražedné myšlenky .................................................... 223

Sebevražedný pokus ....................................................... 223

Suicidium – sebevražda .................................................... 224

Použitá a doporučená literatura ........................................ 225

36. syndrom vyhoření ....................................................... 226

Popis syndromu, strukturální a dynamické stránky tohoto jevu .................. 226

Fáze vyhoření ............................................................. 227

Tři komponenty vyhoření .................................................. 227

Tělesné vyčerpání ..................................................... 227

Emocionální vyčerpání ................................................ 228

Duševní vyčerpání .................................................... 228

Jak dochází k syndromu „vyhoření osobnosti“ ................................. 228

Přehled činností, při nichž dochází k vyhoření .............................. 228

Vliv prostředí, pracovních podmínek a organizace práce ..................... 228

Postup, metodika pro praktické využití ...................................... 229

Jak postupovat, pokud již na sobě pozorujeme příznaky syndromu? ............ 231

Použitá a doporučená literatura ......................................... 232

37. systém forenzní psychologie ............................................... 233

Použitá a doporučená literatura ........................................ 236

38. Šikana .................................................................. 237

Jak se pozná oběť? ........................................................ 240

Použitá a doporučená literatura ........................................ 241

39. Trestné činy z nenávisti (hate crime) ....................................... 242

Dělení pachatelů podle motivu .............................................. 243

Ideologicky motivovaný pachatel ......................................... 243

Xenofobní pachatel .................................................... 243

Ekonomicky a sociálně motivovaný pachatel ............................... 244

Kriminální pachatel ................................................... 244

Politický pachatel ..................................................... 244

Použitá a doporučená literatura ........................................ 245


40. vě rohodnost výpovědi .................................................... 246

Základní pojetí, druhy věrohodnosti ......................................... 250

Věrohodnost výpovědi nedospělých a mladistvých osob ........................ 250

Použitá a doporučená literatura ......................................... 253

41. viktimologie ............................................................ 255

Trauma oběti trestného činu ................................................ 257

Mnohočetné oběti ......................................................... 258

Použitá a doporučená literatura ........................................ 260

42. výslech dětí a mladistvých ................................................. 261

Předškolní věk ............................................................ 262

Mladší školní věk ......................................................... 262

Střední školní věk ......................................................... 262

Starší školní věk ........................................................... 263

Nejčastější důvody dětské lži ................................................ 264

Hodnocení hodnověrnosti výpovědi dítěte .................................... 265

Kladení otázek ............................................................ 265

Použitá a doporučená literatura ........................................ 265

43. výslech seniorů a nemocných osob ......................................... 267

Nemocné, zraněné osoby ................................................... 269

Použitá a doporučená literatura ........................................ 270

44. znalecký posudek ........................................................ 271

Jmenování znalců ......................................................... 272

Obligatorní přibrání znalce ................................................. 272

Použitá a doporučená literatura ......................................... 276

Příloha ......................................................................277

Příklad znaleckého posudku 1 .............................................. 277

Znalecký posudek ..................................................... 277

Příklad znaleckého posudku 2 .............................................. 282

Znalecký posudek ve věci nezl. S. N., nar. 1996 ............................. 282

literatura ...................................................................286


/ 13

o AuTo rce

PhDr. Ingrid Matoušková, Ph.D.

Jejím profesním zájmem je forenzní psychologie, komunikace,

intervence a psychologie v krizových či specifických situacích, krizový management. Již 17 let se věnuje vysokoškolskýmstudentům. Je členkou Asociace forenzních psychologů a České asociace psychologů práce a organizace. Spolupracuje sbezečnostními složkami, externě přednáší forenzní psychologii, komunikaci, pedagogiku dospělých, psychologii práce,lektoruje výcviky soft skills. V Bankovním institutu vysoká škola, a.s., působí jako prorektorka pro vědu, výzkum a vnější vztahy, je činná také jako odpovědná redaktorka vědeckéhorecenzovaného časopisu „Socioekonomické a humanitní studie“zveřejňovaného v EBSCU. Zastupuje BIVŠ, a.s., v předsednictvu Rady vysokých škol. Je nositelkou certifikátu Critical Incident Stress Management a certifikovaným lektorem vzdělávánídospělých. Je autorkou či spoluautorkou několika publikací a řady odborných článků.

14 / A plikovaná forenzní psychologie

Ú voD

Vážení čtenáři, než se podíváte na heslo, které Vás zajímá, nejdříve si přečtěte, o čem

tato publikace je a není. Jak víte, na začátku každé publikace se obvykle objevuje úvod, kde

autor sděluje své důvody k napsání předloženého textu. Takže sděluji všem čtenářům, že tato

publikace v žádném případě nechce nahradit standardní učebnici forenzní psychologie. Její cíl

je daleko skromnější: Chce čtenáři nastínit, o čem je forenzní psychologie, a umožnit orientaci

v základních pojmech v ní používaných. Autorka volila metodu řazení jednotlivýchzáklad

ních hesel podle abecedy, přestože toto uspořádání někdy může čtenáři mírně zkomplikovat

orientaci, neboť některé hesla spolu souvisí.

Jednotlivé kategorie (hesla) zahrnují nejen meritorně psychologické poznatky. Mnohé mají

zjevně interdisciplinární charakter – promítají se zde poznatky trestního práva (paragrafové

znění vychází z původního zákona č. 140/1961 Sb.), kriminalistiky, kriminologie apod.; např.

loupežná přepadení, paměťové stopy, trestné činy z nenávisti atd. Aplikované forenznípsycho

logii nepředchází obdobná publikace tohoto typu. Je nutné poznamenat, že se nejedná o žádné

encyklopedické dílo. Některé kategorie jsou pro snadnější představu doplněny o kasuistiky

a za každým heslem je uvedena další rozšiřující literatura, která umožní hlubší pohled na

daný problém.

Publikace je určena pro rychlou orientaci, nalezení základních poznatků či osvěžení znalostí

zejména studujících právních a bezpečnostních oborů, pro policisty a orgány činné v trestním

řízení, justiční pracovníky především z  oblasti trestního práva a též i pro širokou veřejnost,

která se může s problematikou seznámit dle jednotlivých hesel a případně si rozšířit znalosti

díky odkazům na další zdroje za jednotlivými hesly.

Forenzní věda je totiž mnohem více než pouhé spekulativní teorie, které mnoho jedinců

vypouští do světa. A praxe též není jen slepé hledání metodou pokusů a omylů. Teorie i praxe

jsou dvě strany jedné mince – snahy porozumět, co se děje kolem nás i v nás samých.

Publikace je věnována nestorovi forenzní psychologie doc. PhDr. Jaroslavu Soukupovi,

CSc., jenž této vědě pomáhal na svět a zasvětil jí celý svůj život a kterému tímto děkuji za

cenné připomínky.

autorka

/ 15

1. D elIk vence MlADIsTvých

Protiprávní jednání dětí a mládeže je vážným problémem na celém světě, Českou

republiku nevyjímaje. V současném zrychleném světě děti dospívají po fyzické stránce velmi

rychle, zrání duševní však probíhá mnohem pomaleji. Společensky závadné chování ve věku,

kdy si člověk buduje vlastní hodnotový systém, hledá své místo a uplatnění mezi ostatními,

může být znakem poruchy jeho dosavadního vývoje, nevyhovujících vnějších podmínek, v hor -

ším případě vážnějšího narušení osobnosti. Může však být také důsledkem jeho přirozené

nezralosti, nezkušenosti, bezradnosti vůči okolnímu světu. V každém případě takové chování

signalizuje nebezpečí pro budoucnost jak onoho mladého člověka, tak i jeho okolí. Právě

vzhledem k vývojovému stadiu, v němž se lidé v tomto věku nacházejí, se uznává, že oproti

dospělým pachatelům je u nich v reakci na jejich prohřešek třeba dát jednoznačně přednost

výchovné a nápravné stránce před aspektem trestajícím.

163

110

120

87

102

81

93

94

79

102

64

124

55

111

34

134

61

152

45

49

151

178

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

výkonvazby výkontrestu

Obr. 1 Vývoj stavu mladistvých odsouzených (in: http://www.vscr.cz)

Je třeba připomenout několik základních pojmů souvisejících s výkonem trestu mladistvých.

Výkon trestu odnětí svobody je mladistvým ukládán jen v případě, že se dopustili závažného

trestného činu – tzn. delikventního činu. Trestné činy mládeže mezi 15. až 18. rokemozna

čujeme za juvenilní delikvenci. Delikvence je vymezena jako pojem právní, nikoli lékařský.

Mladiství odsouzení jsou ve výkonu trestu umístěni na specializovaných odděleních izolovaně

od ostatních odsouzených a jsou u nich uplatňovány speciální výchovné programy a postupy. / A plikovaná forenzní psychologie

Práce s m ladými delikventy je podle psychologa a vedoucího katedry sociální práce FF UK

Oldřicha Matouška u nás stále velice málo systematická. „Téměř neexistují efektivní preventivní

programy, ústavní formy práce s těmito mladými lidmi jsou v mnoha případechkontraproduktivní a nedokáží odfiltrovat známý neblahý vliv vrstevníků, kteří mají sklon k delikventnímu

chování,“ říká. „Proto i samo snížení hranice trestní odpovědnosti považuji za nesystémový

krok, kterým chtějí politici sbírat body u represivně naladěné části veřejnosti.“

Jestliže mladistvý spáchá čin, který je popsán jako trestný s malým stupněmnebezpečnosti pro společnost, není uznán za trestný čin právě proto, že byl spáchán mladistvým.

Trest v případě mladistvého má vést k jeho výchově v dobrého občana. Přitom je brán ohled

na rodinné poměry, ze kterých mladistvý pachatel pochází.

chArAkTerIsTIcké znAky MlADIsTvých

DelIkvenTů, cesTA ke krIMInální kArIéře

Výchovná a resocializační činnost ve výkonu trestu není příliš efektivní. Je to dáno

především specifičností vývojového stupně, ve kterém se mladistvý nachází.

● Snaží se chovat jako dospělá a samostatná osoba.

● Vyrovnává se (často neúspěšně) s rozporem mezi svou biologickou dospělostí a psychickou

a sociální závislostí na rodině.

● Začíná se stavět do opozice, začíná pochybovat a přestává poslouchat autority.

● Těžko se vyrovnává s nabízenou pomocí rodičů a vychovatelů.

● Stává se nepřirozeným, křečovitým a hrubším v chování a vyjadřování.

● Stává se silně kritickým k jevům okolního světa, vidí nedostatky a chybné kroky rodičů,

učitelů a mnoho chyb ve společnosti, hluboce prožívá rozpory mezi představami aobjektivní skutečností.

● Dává své emoce najevo bez ohledu na konvence.

U jedinců ve výkonu trestu sledujeme alespoň některé z výše uvedených vlastností značně

rozvinuté.

charakteristickým znakem mladistvých delikventů je zejména nedokončenýindividuální a sociální vývoj. Mladiství přicházející do výkonu trestu jsou většinou sociálně zanedbaní,

se sníženým intelektem a s neúplným základním vzděláním. Většina z nich řídí své jednání

podle nepřijatelné hodnotové stupnice (pseudohodnoty) a jejich náhled na svět je silně ovlivněn

egoistickými tendencemi. Jsou v nich zakořeněny špatné návyky v oblasti pracovní, společenské

a kulturní. Jejich trestná činnost je impulsivní, mnohdy společensky velmi nebezpečná a bývá

často začátkem dalšího kriminálního vývoje. Přitom sklony k páchání trestné činnosti u nich

nejsou ještě hluboce zakořeněny, a proto takové osoby představují kategorii relativně snáze

ovlivnitelnou, za předpokladu specificky zaměřené a odborně prováděné výchovné činnosti.

Agrese mladistvých delikventů je úzce propojena s jejich osobností a je podmíněnaspecifickým regulačním systémem. Na řízení lidské činnosti se podílejí především dva regulační

systémy, vnější společenský a vnitřní osobnostní. Významnou úlohu má při řízení činnosti

centrální nervový systém (Linhart, 1981). Regulace činnosti probíhá na třech úrovních –biologické, psychické a sociální. Na psychickém řízení činností se pak podílí regulační systém

zahrnující všechny významné složky osobnosti, od převážně sociálně determinovaných, jako

je svědomí, sebekoncepce, motivačně hodnotový subsystém apod., přes kognitivní procesy

zajišťující příjem, zpracování a uchování informací k procesům emocionálním působícím při

motivaci a vyhodnocování (Linhart, Brichcín, 1981).

Delikvence mladistvých / 17

Kriminálně agresivní chování je formulováno jako výsledek selhání regulačníchmechanismů lidské činnosti. Toto chování probíhá – z hlediska řízení činnosti – ve dvou základních

formách:

1. programované a cílevědomé užití agrese pro dosažení nějaké subjektivně významnéhodnoty;

2. jako reaktivní agrese ve vztahu, resp. v afektu, minimálně programovaná, eventuálně

vůbec ne, které předchází konfliktní interakce s obětí a případně k ní též přispívá alkohol.

V prvním případě jde o řízenou činnost, kdy primárně selhává především sociální regulace, a to jak přímá, neboť nositelé této činnosti často bývají na okraji společnosti a postrádají

ovlivnění sociálními skupinami vyznávajícími hodnotné cíle, tak i nepřímá sociální regulace

subsystému osvojených společenských norem a vzorců, které bývají obvykle označovány jako

svědomí. Svědomí je součástí širšího regulačního systému. Pokud se tento širší systém uplatňuje

v oblasti regulace agresivního chování, je nazýváno subsystémem brzd agrese (inhibiceagrese). Pokud je jedinec vystaven vlivu antisociální skupiny a jeho činnost je regulována systémy

s tím souvisejícími, pak by bylo zřejmě vhodnější užít termínu dissociální nebo antisociální

regulace (Netík, 1991). Delikvenci nelze vysvětlit jedinou příčinou, ale ani jednoduchým

součtem několika příčinných faktorů. Tyto faktory se vzájemně prolínají, podmiňují se, některé

vznikají, jiné vyhasínají.

Hlavní faktory, které se podílejí na vzniku delikvence, lze zhruba rozdělit do dvou skupin:

1. skupina faktorů exogenních, existujících vně pachatele – faktory v oblasti společenské,

sociální, mající rozhodující vliv na chování pachatele:

◎ Vysoké procento delikventů se rekrutuje z rodin neúplných. Pokud se jedná o rodinu

úplnou, vyskytuje se v ní alkoholismus, prostituce, „kriminální zácvik“.

◎ Chybnou výchovu v rodině, příliš přísnou nebo rozmazlující, je možno vysledovat

u většiny delikventů.

◎ Všeobecné a odborné znalosti a inteligence rodičů delikventů jsou často na minimální

úrovni.

◎ Děti přebírají antisociální nebo delikventní formy chování sourozenců a rodičů aosvojují si nepřijatelné pseudohodnoty. Zde se projevuje i vliv emocionální a morálníatmosféry rodiny.

◎ Uvolněnější mravy společnosti a devalvace hodnot spolu s větší příležitostí k delikvenci

(volně ležící zboží v samoobsluhách, ulice plné parkujících aut) působí jako svod.

◎ Změna hospodářské situace ovlivňuje celou společnost. Mladá generace je technickyvyspělejší, platově preferována, mnozí rodiče zaostávají za dětmi technicky i ekonomicky.

2. skupina faktorů endogenních, spojených přímo s osobou pachatele – faktory z oblasti

biologické, psychologické, medicínské a fyziologické:

◎ Důležitým biologickým faktorem je pohlaví. Delikvence chlapců vůči děvčatům se

pohybuje v poměru 3 : 1 až 9 : 1. To lze vysvětlit přirozenou agresivitou, zvýšenoubrutalitou, soutěživostí, ochotou riskovat, snahou vyniknout a touhou po dobrodružství.

◎ Mezi delikventy jsou zastoupeny všechny stupně inteligence. Přesto se delikventi častěji

rekrutují ze slabomyslných osob, které jsou nejvíce vystaveny svodům a nejméněvybaveny zábranami. Mezi rozumovou schopností a delikvencí neexistuje přímá úměra.

(Zde je třeba podotknout, že k páchání i primitivních trestných činů je potřeba určitý

stupeň inteligence.)

◎ Větší procento delikventů, než odpovídá rozložení v populaci, se rekrutuje z dětí trpících

hyperkinetikou i hypokinetikou. Zvýšené zastoupení mezi delikventy mají i jedinci

s psychomotorickou epilepsií.

18 / Aplikovaná forenzní psychologie

U mladistvých delikventů, u nichž došlo k trestné činnosti převážně vlivem faktorů vnějších,

jsou voleny běžné pedagogické metody. U mladistvých delikventů, u nichž došlo k trestnéčin

nosti převážně vlivem faktorů vnitřních, jsou voleny speciálně převýchovné metody (skupinová

terapie, psychiatrické zásahy, léčebně-výchovný režim).

Skupina

sdeterminací

psychopatologickou

Skupinadelikvence

„vývojové“

Skupina

sdeterminací

sociální

Činitelévnější

Faktorysociální

Činitelévnitřní

Faktorypsychopatologické,

organické,konstituční

Převahačinitelůvnitřních Převahačinitelůvnějších

Obr. 2 Schéma faktorů ovlivňujících delikvenci mladistvých. Převzato: Odbor prevence kriminality

MV ČR, 2006.

Pro selhání rodiny a dalších institucí při výchově pociťuje naprostá většina mladistvýchdelik

ventů úplnou nebo částečnou absenci uspokojení potřeb seberealizace a sebeuplatnění. Snaha

po naplnění těchto potřeb je často dovede až do vězení. Pro názornost je zde uveden velmi

zjednodušený model. Mladiství nejsou uspokojováni v následujících sférách:

1. v pracovní sféře – nemají vzdělání nebo jen částečné, v lepším případě jsou vyučeni v málo

prestižním oboru. To má za následek špatné přijetí v pracovním světě.

2. v sociální sféře – okolí je nepřijímá a nerespektuje.

3. v partnerské sféře – není o ně zájem, těžko se prosazují (má souvislost s pracovní sférou).

Mladiství se snaží svoji deprivaci řešit nasazením si „nepravé euforie“ prostřednictvím party,

v hospodě u piva nebo v akci:

1. v pracovní sféře – každý má v partě svůj úkol, cítí svoji důležitost a pocit uspokojení

z uplatnění.

2. v sociální sféře – stane se členem skupiny, je akceptován.

3. v partnerské sféře – přímo v partě nebo v asociálním prostřední, ve kterém se partapo

hybuje, existují tzv. lehké holky.

*

Delikvence mladistvých / 19

Ve výkonu trestu je snaha u mladistvých naplňovat touhu po seberealizaci těmito způsoby:

1. v pracovní sféře – je snaha jim nabídnout práci, je jim poskytována možnost vzdělání a za

činnost, kterou provádějí, je nutno je chválit.

2. v sociální sféře – je snaha vytvářet v prostředí výkonu trestu kolektiv, komunitu, ke které

se mohou hlásit a ve které se mohou prezentovat.

3. v partnerské sféře – tento požadavek nelze v podmínkách výkonu trestu plně akceptovat.

U psychopatických osobností, u kterých je příčina delikventního chování nezvratně daná,

není snahou delikventa změnit, ale usiluje se o to, aby se naučil se svojí jinakostí žít v běžné

populaci, aby nenarušoval normy. Je snaha mu dodat motivační faktory ve sféře pracovní aso

ciální a napomoci mu i ve sféře partnerské, aby získal sebejistotu a dokázal úspěšně úspěšně

zvládat běžnou zátěž.

PoD Mí nky DeTerMInuJící vývoJ MlADIsTvého

DelIkvenTA A Jeho osoBnosT

Efektivitu a účinnost výchovné práce nelze v současných podmínkách změřit a na

solidním základě sledovat. Dle starších dostupných zpětných vazeb lze vysledovat pouze tyto

údaje ohledně výkonu trestu mladistvých:

● 30 % mladistvých se zapojí do běžného života velmi dobře, doučí se a kriminální kariéra

je výstupem z výkonu trestu ukončena.

● 40 % mladistvých se zapojí do běžného života průměrně (vykonávají příležitostné práce,

nekvalifikované práce), kriminální kariéra je polootevřená.

● 30 % mladistvých se neadaptuje na běžný život, recidivují, kriminální kariéra je otevřená.

● Podle současných znalostí trendu ve vývoji trestné činnosti mladistvých lze v současnosti

předpokládat navýšení skóre u recidivujících delikventů na úkor těch, kterým se podaří

zapojit se do běžného života.

● Efekt výkonu trestu u mladistvých je nižší, neboť se provádí v nevýchovném prostředí.Pů

sobení se potom omezuje pouze na změnu hodnotového systému a přizpůsobení se režimu

výkonu trestu. To je samozřejmě nedostatečné. Při převýchově se naráží na faktory, které

nepůsobí na mladistvé pozitivně:

◎ Ovzduší neustálého dohledu a tvrdé disciplíny nedává mladému člověku příležitost

odreagovat nashromážděné pocity napětí a tlaku (jen prvoplánové uvolnění režimu

bez dalších kroků ale není řešením).

◎ Mladiství v civilním životě hodně selhávají pro nesamostatnost a tuto vlastnostkolek

tivní zařízení přímo podporují. Mladistvý je režimem ke všemu doveden, na nic nemusí

pamatovat, vše organizuje někdo jiný. Můžeme přímo hovořit o výchově k nesamo

statnosti – převážná většina rozhodnutí o tom, co, kdy a kde bude mladistvý dělat, za

něj dělají jiní a také jsou za to přímo zodpovědní (pokud přijde mladistvý odsouzený

někam pozdě, je za to zodpovědný dozorce nebo vychovatel apod.).

◎ Velká organizovanost, jednotvárnost práce a režimu a stereotypnost podporují pasivitu,

lhostejnost a nechuť k jakékoli činnosti. Přeorganizovanost proniká do volného času,

běžného života a myšlení.

Rodinné poměry odsouzených jsou u 58,5 % jedinců ze sociálního hlediska hodnoceny jako

neuspořádané. Před nástupem do výkonu trestu bylo 39 % odsouzených v ústavní výchově / A plikovaná forenzní psychologie

a v íce než 12 % jich bylo v ochranné výchově. u mála delikventů lze konstatovat funkční

rodinu – často je rodina i neúplná. Prostředí, ze kterého se nejčastěji rekrutují delikventi, je:

a) Dobře situovaná rodina, která nemá na mladistvého čas, nevěnuje se mu a nahrazuje svoji

péči penězi a věcmi.

b) chudá rodina, která také nemá na dítě čas, musí pracovat a starat se. Mladistvý chce to,

co mají jiní, a pokud to on a rodina nezvládne, tak si to vezme.

V obou případech se jedná o problém využití volného času. Zde se situace za posledních 12 let

výrazně nezměnila. Rozdíly v bohatství jsou dnes sice větší, ale problém je stále totožný. Jedná

se o „děti ulice“. hlavní příčinou recidivy u mladistvých delikventů je nesprávná socializace,

v jejich případě lze mluvit o nepřizpůsobení se a nepřizpůsobivosti, jde-li o trvalejší dispozici.

Život mladistvým přináší permanentní požadavek na přizpůsobení. Neexistujepřizpůsobení definitivní, musí být dynamické a je základní funkcí osobnosti jedince. Při resocializaci

mladistvých je třeba jim vytvářet podmínky pro korektivní zkušenosti. Tím je třeba vytvořit

prostor k přirozenému přepracování sociálních postojů a zamezit zpevňování chování, které

mladistvý produkuje jako přirozený důsledek svých dosavadních zkušeností. na péči ve výkonu

trestu by měl navazovat systém postpenitenciární péče. U mladistvých recidivistů, u nichž se

resocializace ve výkonu trestu nezdařila nebo má slabý účinek, lze předpokládat, že ipostpenitenciární péče bude mít malý účinek. Celková účinnost výkonu trestu u mladistvých je malá,

neboť do výkonu trestu se zákonitě dostávají mladí lidé, kteří prošli všemi fázemi asociálního

a predelikventního chování. Nejlepší prognózu mají ti, kteří neprošli predelikventní kariérou.

Ti se také nejčastěji vyhnou návratu do odmítavého prostředí, které často dává hrubě najevo

nezájem o ně. Většinu delikventů po návratu z výkonu trestu je ochotno přijmout pouzezávadové prostředí a závadové party, ve kterých dále pokračují v delikvenci.

Příklad: Příklad dvacetiletého delikventa, který vyrůstal v rodině alkoholika a měl třináct

sourozenců, z nichž pouze čtyři byli vlastní (z knihy PhDr. Jiřího Němce Psychologie akriminalita): Část rozhovoru z vězení: „Otec byl hrozný opilec. Chodil domů jen spát, o nás

děti se vůbec nezajímal. Často při návratu z hospody mlátil matku a když se jí někdo z nás

zastal, dostal taky. Starší bratr často utíkal z domova a vlastně od mala mě bral s sebou.

Jeho jsem měl rád. V sedmi letech jsem byl umístěn do dětského domova. Nechtěl jsem tam

být. V té době mě štvalo, že nemám pořádné rodiče. Myslím, že jsem byl dost citlivý. Nejhorší

bylo, že jsem byl oddělen od bráchy. Pokoušel jsem se o útěky, protože jsem nevěděl, jak

jinak dát najevo, že nechci být státní dítě, že chci někomu patřit. Brácha by se o mne v té

době postaral. Tím vznikalo mnoho problémů. Dvojky i trojky z chování. Ve dvanácti jsem

zkoušel fetovat. Třikrát jsem propadl, a tak mám ukončeno jen šest tříd základní školy. Blbej

ale nejsem, učím se německy. Určitej únik z této situace jsem hledal v alkoholu. Vznikaly

však jen další problémy. V opilosti jsem se pral, kradl, bylo mi všechno jedno. I teď sedím

za krádeže, které jsem spáchal pod vlivem alkoholu.“

Mohl tento člověk skončit jinde než za mřížemi? Odhlédněme nyní od biologickýchfaktorů jako vrozených dispozic vývoje osobnosti a zaměřme se na zkušenosti, které uvedený

muž v průběhu své ontogeneze od raného dětství získával. Vyrůstal v disharmonickém

rodinném prostředí, prožíval situace naplňované napětím, agresivitou a ve svých důsledcích

i bezprávím. Napomenutí, či spíše prosba opilému otci, aby neubližoval matce, vyvolávala

zkušenost výprasku. Frekvence těchto situací byla velmi častá. Útěk z domova se starším

bratrem byl určitým řešením situace a ve svých důsledcích byl odměnou ve smyslu úniku

před agresivitou otce. Této zkušenosti úniku využíval, samozřejmě za jiných podmínek,

i během pobytu v dětském domově. Zde mohla být důvodem snaha o uspokojení potřeby

Delikvence mladistvých / 21

citového vztahu a určité jistoty, kterou mu poskytoval starší bratr. Řešení dalších situacíúnikem a alkoholem je adekvátní jeho schopnostem a stupni sociální vyzrálosti jeho osobnosti.

PoužI Tá A DoPoručená lITerATurA

Linhart, J. – Brichcín, M.: Dynamika chování a činnosti. In: Základy obecné psychologie, SPN,

Praha 1981. Linhart, J.: Podíl činnosti na vytváření člověka. In: Základy obecné psychologie, SPN, Praha

1981. Netík, K.: Bulletin – Kriminální agresor, SNP, Praha 1991. Netík, K.: Mladistvý pachatel násilné trestné činnosti. K problematice deviantní životní cesty,

VÚK, Praha 1987. Ročenka vězeňské služby České republiky 2000, GŘ VS ČR, Praha 2001. Ročenka vězeňské služby České republiky 2001, GŘ VS ČR, Praha 2002. Izera, M.: Rizikové chování dospívajících a jeho prevence. Free Teens, Praha 2002. http://www.vscr.cz / A plikovaná forenzní psychologie

2. D oMá cí násIlí

nás ilím obecně rozumíme zlé nakládání, tělesné útoky, pohrůžky obdobným násilím

nebo jednáním, které působí újmu na fyzickém, sexuálním nebo psychickém zdraví.

Jde o agresi jedné osoby proti druhé (nebo jejich většímu počtu), jejímž cílem je ublížit,

poškodit, poranit nebo zabít.

Násilné chování v rodině zahrnuje špatné zacházení s dětmi, násilí mezi dospělými členy rodiny

i špatné zacházení se starými lidmi. Násilí uvnitř rodin je časté a týká se všech druhů rodinných

vztahů (mezi dospělými a jejich dětmi, mezi dětmi či dospělými navzájem nebo dospělými

a prarodiči). násilí v  rodinách poškozuje děti na celý život více, než všechna genetická

poškození obecně. Jedná se o širší definici pojmu domácího násilí.

Sám termín domácí násilí se užívá převážně v literatuře anglické a označuje především násilí

mezi partnery – současnými nebo minulými, v sezdaném či nesezdaném soužití. Násilí mezi

partnery je též někdy označováno jako intimní násilí (intimate violence) nebo partnerské

zneužívání (partner abuse). V německy mluvících zemích převažuje termín násilí v rodině

a domácnosti (Gewalt in der Familie und naher Umgebung, häusliche Gewalt). Ten zahrnuje

široké spektrum rodinných vztahů mezi předky, potomky, sourozenci a manželi současnými

nebo minulými, nebo druhem a družkou. V teorii a praxi se vedou diskuse, zdali pod pojem

domácí násilí zahrnovat i týrání dětí rodiči nebo starých rodičů dospělými potomky. Do

domácího násilí v širším slova smyslu ano, i když řešení násilí na dětech a starých lidech

má svá specifika jak právní, tak mimoprávní.

Poslední výzkumy ukázaly, že násilí mezi ženami a muži není jednosměrné. Výzkumyprovedené koncem minulého století poukázaly na to, že počet mužů, kteří byli vystaveni násilí ze

strany svých partnerek, je téměř stejný. Kanadský sociální výzkum sledoval vybrané sezdané

páry v  průběhu pěti let od uzavření sňatku. V  této době bylo ze strany partnera vystaveno

násilí 8 % žen a 7 % mužů. Vyjádřeno v absolutních četnostech to bylo 690 000 žen a 549 000

mužů. Nicméně další výzkumy této provenience hovoří o tom, že ženy jsou výrazně častěji

napadány opakovaně (65 % žen a 54 % mužů) a v důsledku týrání jsou také až pětinásobně

častěji zraňovány. Násilí od svého partnera se obává 38 % žen a 7 % mužů. zatímco ženyoznamují častěji škrcení, vyhrožování zbraní nebo nožem, muži oznamují fackování, házení

předměty, kopání a kousání. Tato studie, stejně jako výstupy zveřejněné van Dijkem v roce

1998, potvrzuje, že ženy jsou významně častěji vystaveny násilí s těžšími následky. V tomto

náhodně vybraném souboru se objektem domácího násilí stalo 35 % mužů a 34 % žen. Klasické

rozložení se týká pouze sexuálního



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist